z 151 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
Edice
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
Poznámky ke kritice textu
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
Věcné poznámky
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
Slovníček
145
146
147
148
149
150
Obsah
151
Název:
Knížky o svatokupectví
Autor:
Gregor, Alois; Hrabák, Josef
Rok vydání:
1954
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
151
Počet stran předmluvy plus obsahu:
151
Obsah:
  • 1: Titul
  • 5: Úvod
  • 13: Edice
  • 103: Poznámky ke kritice textu
  • 123: Věcné poznámky
  • 145: Slovníček
  • 151: Obsah
Strana 29
5 10 15 navštěvuje a zaneprázdnění s zisky zlými vymítá a jedním hříchem viní (t. má) kupce i prodavače. A prodavači sú, kteříž svěcenie za odplatu dávají; a kupci sú, kteříž za pravdu penieze dávají, a dadúc penieze prodavačóm, kupují hřiech. Znamenáno má býti, že die čtení: Stoly penězoměncóm a stoly prodavačóm holubic převrátil jest. Co skrze stoly penězoměncóv? Jedné oltáři se rozumějí, kteříž lakomstvím zlých kněží činí se stolové penězoměncóv. A co skrze stolice prodavačóv holubic? Jedné mistrské duostojenství v cierkvi svaté se znamenává, kteréžto duostojenství, když bude k zisku obrá- ceno, bude v nic obráceno. A co skrze holubice? Jedné Duch svatý se znamená, jenž se nad Pánem Ježíšem v holubičím podobenství ukázal. A kteří sú, jenž holubice prodávají? Jedné ti, kteříž Ducha svatého, ruce vzkládajíce, za dary dávají. Ale Pán stoly prodavačóv holubic převracel, neb takých kněží dary kazí. Neb kterýžkolivěk biskup dar Ducha svatého prodává ještě, ač před lidmi biskupským rúchem stkví se, již před Božíma očima kněžství zbaven jest. Protož i svatá ustavení svatokupecské kacieřství klnú a kněžství zbaviti přikazují ty, kteříž za daný dar Ducha svatého peněz hledají.“ Tak píše bez přetržení ten svatý biskup. 1187 20 Kapitola III. 25 B 30 Pro lepší poznání svatokupecství hodné jest ještě položiti, odkud se počalo. A máme Písmo, že i v Starém Zákoně i v Novém to kacieřství bylo jest. A ač dva jsta otce toho hřiecha (jeden v Starém Zákoně, řečený Gezí, druhý v Novém, řečený Šimon; prvý, jenž jest vzal dary již za uzdravení od malomocenství od Námana; druhý, jenž jest podal peněz apoštoluom chtě moc míti, aby ruce na lidi kladl, aby Ducha sv. přijímali), avšak chci oznámiti svatokupce zjevnějé, kteří jako synové, ty zlé otce majíce před sebú, v jich škorně se obúvají. Věziž, že jako od Šimona slovú Simoniaci neb Šimonité, též od Gezí slovú Gezité, od Baláma Balamité, od Jeroboama Jeroboa- mité, od Judáše Judité. Pakli právě chceš je jmenovati, řiekaj jim: Gezí, Šimonovi, Balámovi a Judášovi dědicové. Balámovi, jenž z peněz pohanskému králi prorokoval, jsú ti dědici, kteříž z peněz 1191 29