KE STR. 29—35 12) Mühldorf Češi minuli bez vzpomínky na slavnou zde účast Jana Lucemburského v bitvě 28/IX 1322, v níž zahynul proslulý český představitel rytířství Plichta ze Žirotína. 13) Knížaty se tu míní synové královští. 14) Patrně to byla Unter Mühl. 15) Jan z Rožmberka, syn pána Oldřicha, tehdy již mrtvého L† 1462]. Opatem v Svaté Koruně tehdy byl Linhart. Hrad Hluboká patřil královně Johaně. 16) „Zavinouti“: zahnouti. Deník Šaškův HLAVA PRVNÍ: PUTOVÁNÍ PO NĚMECKU.*) 1) Podle Tetzla, jenž však při výjezdu z Prahy nebyl ještě sám příto- men, stalo se to — chybně — „před sv. Kateřinou“. — Vyznačení měst i jejich vzdáleností na cestě od Brug do Prahy, a to s alterna- tivami, jednak z Mohuče [Mainz] přes Frankfurt a Kitzingen do Norimberka [Nürnberg] nebo z Mohuče též do Norimberka, ale jižně přes Miltenberg a Bischofsheim, podává též soupis, napsaný na konci 15. století pro opata gentského kláštera St. Bavon Rafaela z Mercatelle: z Prahy pak pokračuje podobné vyznačení cesty do Krakova. Otisk je u Aug. Neumanna, Studie a texty k náboženským dějinám českým III., č. 2—4 [19231, str. 362); zde se též dovídáme o stopách kacířství v Brugách z r. 1460, když několik podezřelých španělských kupců zde náhle zmizelo: bylo to snad ve spojení s Če- chami, jako se již dříve, na počátku let třicátých, táborské manifes- ty dostaly až do Španěl nepochybně prostřednictvím kupců, zajíž- dějících do Flander. 2) Tam pan Lev přijel na sv. Barboru [4. prosince] a požádal Tetzla, aby s ním jel do Norimberka [Tetzel]. 3) „V Norimberce dal mne po mých přátelích velmi žádati, abych s ním jel. I slíbil jsem mu to. Několik dní také ležel v mém domě a činil přípravy ... Potom jsem pana Lva požádal, aby s sebou vzal Gabriela Mufíla s jedním koněm a mne s dvěma. Z Norimberka odejel den přede mnou a jel do Ansba- chu. Tam jsem se k němu přidal s Mufflem." V rozmluvě s Tetzlem na- ráží tedy Lev nejen na cestu k sv. Jakubovi do Compostelly, nýbrž i do Jerusalema. 4) O Albrechtovi Braniborském i jeho choti Anně sr. výše 192.11) 5) „Několik!?] dní. Můj pán, markrabě Albrecht, učinil panu Liovi velkou poctu i obdarování a dal mu u své paní v pokoji vystrojiti tanec... Musili *) Jako v textu, i zde značí kursiva místa, přeložená z německého originálu Tetzlova. 195