z 43 stránek
Titul
1
2
Předmluva
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Edice
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
Obsah
43
Název:
Prokopa písaře Novoměstského česká Ars dictandi z rukopisu Třeboňského
Autor:
Mareš, František
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
43
Počet stran předmluvy plus obsahu:
43
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Předmluva
- 18: Edice
- 43: Obsah
Strana 30
30
Formy kredencních listuov.
176.
A tu věz, že nikdy se kredencní nepíše od nižších k vyšším a, jsúli
přételé, i tehdy piš napřed ty, komuž de kredencie neb věřící list. Pakli
jsi nižší, ale piš potom, jehož mezi přátely má býti pokora: Urozenému pánu
panu Václavovi z Michalovic seděním na Strakonicích Petr z D. službu svú vzkazuji
urozený pane. Slovutného Jana z P., ukazatele listu tohoto, služebníka mého, o pilné
věci, jehož sem úplně zpravil, kteréž má na vás vznésti, k Vašie Milosti posielám,
prose vás, abyste svrchupsanému Janovi v tom, což by ode mne s vámi v tuto chvíli
mluvil. (Dotkni málo a navrz o těchto běziech), tak jako mně samému ráčili
věřiti, (a prosilli by zač v tom poselství, přičiň toto:) Doufaje Vašie Milosti, že mě
v mé prosbě neoslyšíte a že, což prosím, učiníte. A toho na svědomie oc anebo psán
pod mú pečetí.
Credenciales in latino:
176 .
Famose providencie viris magistro ciuium et iuratis ciuibus in Plzna, amicis
fauorosis. Johannes de B., purgrauius in X., se ipsum ad quevis beneplacita preparatum.
Prudentes viri et amici in sinceritate dilecti. Johannem] Polonum, fidelem nostrum,
presencium exhibitorem, de intencionibus nostris et tractatibus arduis sufficienter infor-
matum ad vos duxi destinandum, prudenciam vestram attentius deprecantes precibus,
quatinus eidem Johanni Polono, quicquid pro hac vice vestre prudencie ex nomine
nostro insinuauerit, tanquam ipse vobiscum propria loquar in persona, fidem in dicendo
velitis credulam adhibere. Scriptum sub nostro sigillo.
List na nájmu(!) tvrze nebo kterého jiného zbožie.
177.
177
Já Erazim z Zavidovic vyznávám oc, že z dobrým rozmyslem pronajal sem dvuor
svuoj poplužní tudiež v Zavidovicích s dědinami vornými i nevornými, s rybníky,
s lukami, s lesy i se vším, což k tomu přislušie, tak jakož sem sám držal, tu sobě
v tom nájmu nic nepozuostavuje, slovutnému Janovi z Rad. od tohoto s. Jiřie za tři
léta ze XXX kop grošuov dobrých oc, tak aby on Jan svrchupsaný na každý rok v těch
třech letech X kop grošuov napředpsaných, rozdielně na sv. Havla najprv příštieho
pět kop grošuov a na s. Jiřie ihned potom tolikéž a tak jiné dvě létě ostatnie. A toto
podepsané ostavil sem svrchupsanému panu Janovi čtyři koně, tři krávy, LX ovec,
XX sviní, II kopě kur, VIII husí, dva psy, tři kočky, pět věrteluov piva mladého a na
ozim XX strych ječmene miery humenné, XXX strych žita, tak že on Jan svrchupsaný
tolikéž mi má osieti na ozim ječmene i žita a osatého stúpiti a čtyř koní tak(é) tak dobrých
aneb čtyři kopy zase dáti oc. A tak piš jiný dobytek i pošacovánie, aby ty
vuoli měl, zase též přijieti aneb penieze vzieti. Tak že já budu a mám vuoli
mieti, chcili zase ten nábytek aneb šacunk přijieti, kterýž jest již pošacován aneb po-
ložen v penězích. A já jemu slibuji ten nájem od těch let pod základem XV kop
zdržěti; to však vymienujíc, že by se kupec dobrý nahodil, tehdy mám vydati přietele
jednoho a on druhého a, což by ti vyřkli mezi mnú a jím, to mám pod týmž základem
učiniti, aby on toho škoden nebyl. Pakli bych jemu tiem nájmem hnul aneb držeti
nechtěl, l tehdy sem propadl XV kop grošuov svrchupsaných a ty jemu slibuji od toho
dne v jednom měsieci dáti. A pro zdrženie toho nájmu a základu plněnie, ač bych
jím hnul, přistavuji k sobě slovutné A. de B., C. de D, E. de F. a my A. C. E.
slibujem s svrchupsaným Erazimem i zaň naší dobrú věrú křesťanskú rukú společní
a nerozdielnú za zdrženie svrchupsaného nájmu pod XV kopami grošuov do těch let