z 103 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Edice
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
Poznámky
83
84
85
Poznámky ke kritické edici
86
87
88
89
90
91
92
Poznámky věcné
93
94
95
96
97
98
99
100
Seznam rad
101
102
Obsah
103
Název:
Nová rada (Smil Flaška z Pardubic)
Autor:
Daňhelka, Jiří
Rok vydání:
1950
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
103
Počet stran předmluvy plus obsahu:
103
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 17: Edice
- 83: Poznámky
- 86: Poznámky ke kritické edici
- 93: Poznámky věcné
- 101: Seznam rad
- 103: Obsah
Strana 6
V letech 1384 a 1385 se zúčastnil pře svého otce s králem.
Šlo o Pardubice. Majitelem Pardubic byl Smil starší, bratr
Viléma, otce Smila Flašky. Po smrti Smila staršího si činil
nárok na Pardubice Vilém, ale částečný nárok na ně měli Vznata
ze Skuhrova, jehož chotí byla nejstarší dcera Smila staršího.
Po smrti Vznatově roku 1384 ohlásil král Václav IV. své právo
na Pardubice jako na odúmrt. Vznikl z toho spor s Vilémem.
Z důvodů celkem nejasných bylo však roku 1385 přiznáno
Václavovi právo na Pardubice. V zápise o sporu se praví vý-
slovně, že spor vedl Vilém se Smilem společně. Společně vedli
i stížnost proti rozhodnutí, ale marně. Zemský soud potvrdil
25. února 1390 nárok králův. Tak pozbyl rod Vilémův Pardu-
bic a Staré. — Po smrti Vilémově (1389 nebo 1390) spravoval
Smil Flaška rodinný majetek, ale těžce zápasil s potížemi hos-
podářskými. Tyto potíže jej přivedly k tomu, že roku 1392 pro-
najal Otovi Bergovovi z Běliny a Bočkovi z Poděbrad Rychm-
burk se Skutčí a s okolím. Roku 1396 už měl zas své panství
zpět, ale hospodářské potíže nepominuly, takže několik částí
svého panství prodal.
V té době začal Smil Flaška svou dráhu politickou. Na zápisu
smlouvy třeboňské z 10. ledna 1395 se objevuje po prvé jeho
podpis mezi podpisy členů panské jednoty. Smil Flaška se
tedy rozhodl pro členství v panské jednotě. Jeho význam v sou-
dobém životě politickém rostl rychle. Od roku 1396 vystupuje
ve funkci nejvyššího zemského písaře. V tomto úřadě setrval —
nehledíc k přestávce v roce 1398 — až do své smrti. Zemřel
ve službách panské jednoty proti králi. Roku 1402 byl král zajat
a za jeho zajetí se jednalo o obnovení pořádku a bezpečnosti
v zemi. Královská města se nechtěla podrobit panské vládě.
Smil se zúčastnil jako hejtman čáslavského kraje tažení proti
Kutné Hoře, tvrdošíjně věrné králi, a na té výpravě také dne
13. srpna roku 1403 zahynul.
Smilu Flaškovi z Pardubic se připisuje několik památek lite-
rárních. Především se s jeho jménem uvádí sbírka přísloví,
přepsaná Oldřichem Křížem z Telče a chovaná ve schwarzen-
berském archivu v Třeboni.
6