z 161 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
Edice
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
Kritický aparát
149
150
151
152
Poznámky
153
154
155
156
157
158
159
160
Obsah
161
- s. 10: … oposice tvořilo především zbohatlé měšťanstvo a nový český patriciát na Starém Městě pražském i v dalších městech pražského svazu, v Litoměřicích, Mělníce, Chrudimi…
- s. 11: … Zikmunda a papežské kurie přispívaly jen k tomu, že politika Starého Města pražského a celého konservativního křídla měšťanské oposice se zvolna, avšak nepřetržitě…
Název:
Píseň o vítězství u Domažlic (Vavřinec z Březové)
Autor:
Ryba, Bohumil; Hrdina, Karel
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
161
Počet stran předmluvy plus obsahu:
161
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 38: Edice
- 149: Kritický aparát
- 153: Poznámky
- 161: Obsah
Strana 11
vládla nad množstvím poddanských vesnic, a byla tedy i feudálním
pánem. Válečné nebezpečí, jež bylo nerozlučně spojeno s důsledně
opravnou politikou radikálů, znamenalo větší nebezpečí pro rozvinutí
obchodu než loupeživí šlechtici, s nimiž bylo konec konců možno se
dohodnout na příměří a odškodnění. Slibované subsidie, odměny a
milosti se strany krále Zikmunda a papežské kurie přispívaly jen k tomu,
že politika Starého Města pražského a celého konservativního křídla
měšťanské oposice se zvolna, avšak nepřetržitě přikláněla napravo, ke
spojenectví s katolickou reakcí.
A stejnou tendenci vykazuje i ideologie konservativců. Společným
programem celého husitského tábora byly stále čtyři pražské artikule,
jež svou všeobecností umožňovaly spojit i protichůdné třídní zájmy.
Ideologové konservativců - většinou universitní mistři, vedení M. J.
Příbramem, M. Křišťanem z Prachatic a M. Prokopem z Plzně - sle-
dovali třídní zájmy svých chlebodárců, když se postupně od požadavku
důsledného plnění čtyř artikulů uchylovali. Měšťané a šlechta pře-
stávají se nyní zajímat o zabírání dalšího církevního majetku, oni ne-
mohli potřebovat, aby tato otázka vůbec byla zviřována, protože seděli
na církevním zboží. Proto požadavek „aby přestalo světské panování
kněžstva“ nebyl pro ně tak důležitý a mohl být eventuálně vypuštěn.
Stejně i volání, aby „hříchové smrtelní byli trestáni“, nemohlo najít
u zbohatlých šlechticů a blahobytných měšťanů hlubší ohlas. Vždyť si
dobře uvědomovali, že ti táborští chlapi chtějí dát tímto artikulem do
rukou prostých věřících, všeho lidu, bič nejen na hřešící kněze, nýbrž
i na měšťany a pány! Dokázat, že pán je hříšný, mohl by i poddaný
sedláček, usvědčit z hříchu mohl pana mistra i podruh a tovaryš! Což
o hřích by nebylo, avšak ti radikálové by chtěli, aby hřešícím pánům
byla právě proto poddanými odpírána poslušnost. To ovšem by útočilo
přímo na základ jejich „věčného“ nadřazení. Stokrát milejší jim byla
proto nakonec dogmatika katolické církve, jež obestírala vykořisťování
člověka člověkem svatozáří povinné poslušnosti a pokory. A stejně
i artikul o svobodném hlásání slova božího by mohl být konec konců
využit proti jakémukoliv církevnímu pořádku a podřízení prostých
kazatelů nadřízeným orgánům, a proto i on mohl být universitními
mistry vypuštěn a opominut. Zbýval jen požadavek kalicha, volání
„aby tělo a krev Kristova byla přijímána pod obojí způsobou“. Hrot
11