Strana 10
hem více sociálně diferencován. Husitství v roce 1430-31 stále ještě
představovalo širokou třídní koalici, jež přes rozkladné pokusy a od-
padnutí panstva upomínala na prvá léta revolučního hnutí. Vedoucí
silou a organisátorem byl v té době zcela pevný svazek měst s nižší
šlechtou, t. zv. měšťanská oposice. Uvnitř však stále víc a víc se rozví-
rající trhlinou oddělováno radikální křídlo od křídla konservativního;
Praha od Tábora. Konservativní křídlo měšťanské oposice tvořilo
především zbohatlé měšťanstvo a nový český patriciát na Starém Městě
pražském i v dalších městech pražského svazu, v Litoměřicích, Mělníce,
Chrudimi a Poličce. Všude v těchto městech se udrželo bohaté měš-
ťanstvo u moci podporou šlechticů. Část vyšší šlechty, t. zv. kališnické,
o níž už byla svrchu řeč, se přimykala k tomuto konservativnímu křídlu
stejně jako část zbohatlého rytířstva. Cíle této kališnické šlechty vyšší
i nižší splývaly vjedno s cíli měšťanstva v otázce církevního majetku,
neboť kromě pánů se i města a rytířstvo obohatily rozsáhlými pozemky
odňatými ve smyslu husitského programu klášterům a církevní hierar-
chii. Naproti tomu zase se různily názory šlechty a měšťanstva v otázce
politického zastoupení v zemské vládě. Měšťanstvo vstoupilo do husit-
ského revolučního hnutí s požadavkem účasti na zemské vládě. Na
čáslavském sněmu (1421) se skutečně domohla města - a hlavně Praha -
početného zastoupení v zemské vládě. Šlechta se však těžce smiřovala
s tímto výbojem měšťanstva, protože byla zvyklá vedle krále a přímo
i přes krále vládnout sama.
Ovšem tyto rozpory mezi cíli měšťanstva a šlechty byly zacelovány
společnými obavami z revolučnosti lidových mas a z moci krále Zik-
munda, církve a mezinárodní reakce. Proto šli šlechtici s částí měšťan-
stva společně a byla jen otázka, zda toto konservativní křídlo měšťanské
oposice dá přednost spojenectví s radikály a s lidem či s reakcí, pány a
církví. Že nakonec konservativní křídlo měštanské oposice zradilo, mělo
svou příčinu především v tom, že třídní zájmy měšťanstva nevyhloubily
až dosud dostatečně hlubokou propast mezi měšťanstvem a feudály.
Řemeslná výroba se ještě natolik nerozvinula, aby pociťovala feudální
privilegia jako nesnesitelnou závoru, již nutno odstranit. Výrobky ře-
meslníků nalézaly odbytiště v blízkém okruhu měst, řemeslné město se
doplňovalo se zemědělským venkovem. Nadto se města ujala zesvětště-
ného majetku klášterů a církevních institucí v městech i v okolí měst,
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161