Strana 12
tohoto článku byl namířen proti církvi, avšak nikoliv zase tak, aby vy-
volával pobouření a otevřenou vzpouru. Naopak bylo možno ho užít
jako zástěrky, za níž se mohly skrýt nekalé úmysly. Požadavek kalicha,
neškodný třídním zájmům šlechty i měšťanstva, zastírající a zatemňující
třídní formu útoku proti církvi - největšímu feudálu - to byl vhodný
nástroj k oklamání lidových mas. Nic lépe necharakterisuje bezzubou
a falešnou politiku konservativců, než právě čachraření s kalichem. Na-
venek horliví zastánci kalicha povyšují zcela úmyslně tento artikul nad
ostatní, vzdávají se ostatních tří artikulů - ovšem nakonec sami se tajně
kalicha odříkají a vracejí se kajícně do lůna církve. V postoji k čtyřem
pražským artikulům a v zradě kalicha se obráží třídní a politický postoj
konservativců: na oko s husity, ve skutečnosti však s reakcí až k ote-
vřené zradě.
Naproti tomu radikální křídlo měšťanské oposice postavilo jako mi-
nimální požadavek úplné uznání všech čtyř artikulů bez vytáček a ome-
zení zcela shodně s třídními zájmy drobného měšťanstva, chudých
rytířů a pracujícího lidu měst i venkova. V roce 1430 se hlásila k radi-
kálnímu křídlu nejen většina měšťanstva na Novém Městě pražském,
nýbrž i část měšťanstva na Starém Městě s několika universitními
mistry. V Praze totiž se dělí strany daleko ostřeji než v jiných našich
městech, protože Praha byla poměrně hospodářsky nejvyspělejší. Kro-
mě revoluční chudiny a bohatého měšťanstva, jež bylo základnou kon-
servativního křídla, je na Starém Městě i zámožné měšťanstvo, které
se pokouší držet cestu středu. Ideologicky se hlásí k M. Jakoubkovi
ze Stříbra a v této době je v jejich čele M. Jan Rokycana. Autor
zde otištěné oslavné básně na vítězství u Domažlic, M. Vavřinec
z Březové, vlastník domu, dvorce a poddanských vsí, patřil k tomuto
středu. I tento střed se však neznatelně posouval doprava, ke konserva-
tivcům. V období před bitvou u Domažlic stál však ještě po boku ra-
dikálů. Vcelku však vedoucí silou radikálního křídla bylo drobné měš-
ťanstvo a rytířstvo. Je pravda, že i mezi radikály byli bohatí rytíři, kteří
si bohatství nahrabali z boje „božích bojovníků“. Ale právě ti v rozhod-
ných okamžicích zrazují stejně jako celé křídlo konservativní. Víme
před Lipany na př. o zradě Přibíka z Klenového, Jana Čapka ze Sán
nebo Matěje Loudy, hejtmana na Písku. Tito „radikálové“ ovšem brzdili
důslednou politiku a byli jen „u radikálů“ v časech vítězství a úspěchů.
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161