Strana 114
strádáme ji sice v L. VIII.,20) ale objevuje se v S. po litanii před pomazáním
a odtud ji přejímá nejen K. V. na témže místě, nýbrž i Č.21) Příznačné je,
že modlitba nezachovává souvislosti a místa, které měla v S., což jasně
svědčí o tom, že odtud byla přesazena do jiné obřadné struktury, čili že
francouzský korunovační řád není základem českého.
D) Litanie. Kníže, metropolita i ostatní biskupové položí
se (na tvář) před oltářem a je čtena litanie, kterou arcibiskup za-
počne a v níž zpěváci pokračují. Do litanie ke všem svatým jsou
přidána na patřičná místa jména českých světců Víta, Václava,
Vojtěcha, Zikmunda, Jiří, Benedikta s bratřími, Prokopa a Lud-
mily. Do litanie jsou dále vsunuty zvláštní prosby, které pronáší
metropolita:
Ut hunc famulum tuum N. in regem eligere digneris.
Ut eum benedicere et sublimare digneris.
Ut eum ad imperii (!) fastigium perducere digneris (10).22)
Text těchto vsunutých proseb se shoduje opět s D. a liší se od fran-
couzských řádů hlavně poslední prosbou, kterou Č. bez rozmyslu převzal
z D., ačkoliv má význam jen tehdy, jde-li o německého krále, jemuž se
vyprošuje, aby po cášské korunovaci královské dosáhl římskou korunovací
také důstojnosti císařské. Proto A., vztahující se na cášskou korunovaci,
už pozměnil text: ut eum ad regni et imperii fastigium feliciter
perducere digneris. Je-li tudíž v Č. prosba, aby král byl povýšen ad imperii
fastigium, na ciesařstvie povýšenie, jest se domnívati, že výraz byl buď
bez rozvahy převzat z D., anebo že se zúmyslně měl vztahovati na Karla IV.,
který r. 1347 nebyl ještě císařem. Poněvadž však v polských řádech koru-
novačních, založených také na R. a D., nalézáme týž obrat už v době před-
karlovské,23) jest se domnívati, že jde o strohou závislost na D.
Také by nebylo na místě při české korunovaci vyprošovati německou dů-
stojnost císařskou.
Příznačné je, že v krakovském rukopise není dosud invokace sv. Zik-
munda, jehož tělo bylo přineseno r. 1360 a svátek zaveden r. 1365. Do-
kazuje to znovu, že vznik korunovačního řádu klásti jest do dřívější doby,
a že krakovský rukopis obsahuje nejstarší znění řádu Č. Vídeňský rukopis
a český text uvádějí už sv. Zikmunda.
O rozdílu, který se jeví v pořadu litanií, skrutinia a aklamace mezi
německými řády a Č., bude pojednáno na konci následujícího bodu E.
20) Tím je opět ukázáno, že Č. nemá nic společného s G.
21) Podle tridentského rukopisu následovalo vzývání Ducha sv. »Veni
sancte Spiritus« s veršíkem a orací.
22) V tridentském řádu jsou formule změněny: Ut hunc famulum tuum
Ferdinandum, electum (!!) in Regem Boemie coronandum, benedicere (et
sanctificare) digneris.
23) Viz St. Kutrzeba, Ordo coronandi regis Poloniae. Collectanea
ex Archivo Collegii historici. Kraków, XI. (1909—13), str. 149, 155, 165.
114
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187