KU DNI ÚTERNÍMU. 391 poněvadž jest sama vždycky k půhonu stávala, a tak ta svědomí že postačiti nemohú, nýbrž že by i někteří snad pro nějaké dary svědčiti měli, ježto se jich svědomí dosti spletené na- chází; a poněvadž pak smlúva ta i nálezem JMstí stvrzena jest, z té příčiny že ti svědkové, zvláště poněvadž toliko slyšenú věc svědčí, jim na škodu nejsú a býti nemohú, avšak že táž dobrá vůle s volí a dobrým vědomím jejím jest se stala i zpečetěna byla, a pořádně pošla, ukázali na to svědomí, a v tom ve všem že se obojí strana JMstem poroučí k spra- vedlivému a milostivému opatření, — tu páni JMsti a vladyky na plném soudu zemském, slyševše strany a jich z obú stran pře líčení, cedule řezané, majestáty, dobré vůle, smlouvu, dsky zápisuov a svědomí, toho všeho s pilností pováživše, takto o tom vypovídati ráčí: po- něvadž Anna z Vesce, a Jan, Vlachyně a Václav bratří z Leskovce ukázali sou majestáty od králuov Českých JMstí slavné paměti svědčící na vesnice, zejmena tyto: na Chřelovce, Rovný, Jiří, Vitovice se vším jich příslušenstvím, a na též majestáty dobrou vůli od někdy Alžběty z Vojislavic pořádně sobě danou se vší spravedlností na to, a vajše oni Anna a bratří Leskovci dostatečným svědomím sou pokázali, že jest táž dobrá vůle od někdy nadepsané Alžběty z Vojislavic s jejím jistým vědomím dobrou a svobodnou vůlí jim dána: i z těch příčin JMsti je Annu z Vesce a bratří nadepsané z Leskovce při tom jejím Alžběty dání zůstavovati ráčí, tak aby on Hynek Žampach z Potnšteina jí Anně a Janovi, Vlachyňovi a Václavovi bratřím z Leskovce těch nadepsaných vesnic v obeslání jmenovaných se vším jich příslušenstvím bez umenšení od dnešního dne konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých od datum vajpovědi této postoupil. Dal památné. Relatorové na to Adam z Šternberka a na Zelené hoře z pánuov a Jiřík Gerstorf z Gerstorfu podkomoří království Českého z vladyk. Stalo se leta oc XXXIX v úterý po sv. Marcellu [3 Jun.]. D. zem. CCXLIX, A, 16. 41. Vedle toho obeslání, kteréž se stalo před JMsti pány a vladyky na plný soud zemský od Jana a Viléma bratří z Hradešína na Pavla střelce od Horské brány na Novém městě Pražském, aby od nich peníze přijal, kteréž sou jemu položili na vajplatu dědin věn- ných, zástavných v Olšanech oc, jakž obeslání plněji svědčí, a na to ukázali zřízení zemské, dsky trhuov, přívodu, věna, postoupení a nálezuov, žádaje, neb aby on Pavel své peníze přijal, aneb aby JMsti jemu obranní list vydati poručiti ráčili, poroučeje se v tom JMstem k spra- vedlivému opatření; proti tomu od Pavla střelce jest mluveno, že on podle takového obeslání odpoviedati povinen není, a to z té příčiny, že správce své má, kterýmž nejsouc z toho po- řádně a podle zřízení zemského obviněn, nemá podle čeho na úmluvu dáti, avšak že mu se vidí, že oni k tomu žádné spravedlnosti nemají, poněvadž ona někdy Dorota za vdovství svého podle zřízení zemského v to jest se ve třech letech a osmnácti nedělích neuvázala, letuom projíti dala, a nýbrž i otec jeho Pavla a on po něm mnohá leta bez naříkání toho jest v pokojném držení a užievání byl, dav na to čísti zřízení zemské, přitom že i ty dědiny pořádně a dědicky odhádány a prodány sú, ukázal dsky, a poněvadž JMsti z toho ze všeho nacházeti ráčí, jak jedni druhým posloupně toho statku postupují, a ten jak i ku pravému právu dědickému odhádán jest, vidí mu se, že jim ničímž tím povinen není, a oni, poněvadž sú pořádně po právě nešli, že sou to promlčeli, a nýbrž že ani to dědictví není než zápisná věc, že jest ukázal na to majestáty slavných pamětí císaře Sigmunda, krále Jiřieho a krále Vladislava, a dobré vuole na týž majestáty, a protož že oni bratří žádné spravedlnosti nemají; a bylo by jim potřebí to ukázati, kde dsky někdy Štefanovy z Olšan svědčí, podle kterýchž jest on dále ty dědiny též dskami zapisoval; a v tom poroučeje se JMstem k spravedlivému opatření; zase proti tomu od bratří z Hradešína ukázány sou dsky, kteréž o tom vyznávají, že to dědiny dědičné sú a za dědictví prodávány a postupovány byly, prvé nežli ciesař