218 ALBUS v Budějovicích, a nadepsaní Vok a Petr pohnaní k tomu sú se seznali a k tomu neodpierali, by na to Přiedolé od starodávna ta silnice jíti neměla, než že sú ji pro lepšie cestu na Krumlov obrátili; tu KMst se pány a vladykami na plném soudu je Budějovské při témž rozsudku krále Jiřieho a jich listech a majestátiech i skladu, což se těch silnic z Cáhlova a z Mihle dotýče zuostavují; a což se dotýče majt a cel, kteréž od starodávna mezi nade- psanými stranami byly sú, aby se v nich tak zachovali bez újmy jich obojích stran spra- vedlnosti; a co se dotýče trhuov svobodných v městech a v městečkách téhož Voka a Petra pohnaných, na tom jim oni Budějovští nemají překážeti. Dali památné. Vyznánie všech úředníkuov. Orig. extr. Mus. reg. Boh. Tab. ter. CCXLIX, B. 22. 254. L. oc LXXXVIII na zajtří sv. Jeronyma. Vedle toho puohonu, kdež purkmistr a kon- šelé města Českých Budějovic svým i všie obce téhož města jmenem pohánějí purkmistra a konšely i všicku obec města Třeboně. Tu leta božieho tisícieho čtyřstého devadesátého druhého ten pátek po sv. Benediktu [23 Mart.] purkmistr a konšelé oc puovodové propustili sú je purkmistra a konšely pohnané z tohoto puohonu, a to na tento spuosob; neb Jindři- chem z Hradce, najvyššiem komorníkem královstvie Českého, a Vilémem z Pernšteina, naj- vyššiem hofmistrem královstvie Českého, oni puovodové s Vokem z Rozmberka s poručníkem a se pánem jich pohnaných a s nimi pohnanými sú přátelsky smluveni, tak totiž, že on Vok s pohnanými listy krále Vladislava na silnici třebonskú a krumlovskú ztrhal a zkazíl jest, a jim puovoduom silnice svobodné pustil jest, a oni puovodové Budějovští také škody všecky jemu Vokovi a pohnaným prominuli sú; než což se silnice krumlovské dotýče, ta stuoj při tom nálezu, kterýž se jest stal králem JMstí a pány na plném soudu. Protož tento puohon vymazán jest. Vyznání všech úředníkuov. Orig. extr. Mus. reg. Boh. Tab. ter. CCXLIX, B. 22. 255. Měšťané Vodňanští pohánějí Hendricha Priešenka z Štatenberka. Tu najjasnější kníže a pán, pan Vladislav, z boží milosti Český král oc, s pány a vladykami na plném soudu slyševše strany a jich z obú stranú pře líčení, odpory, listy, majestáty i svědomí, — kdež purkmistr a konšelé vinili Hendricha Priešenka právíc, že mocí svú bez práva drží dědinu jich, totiž řeku Blanici, hory, chrastiny, lúky, roli, kteréž k jich městu od starodávna při- slušejí, tak jakož žaloba plněji svědčí, a na to list okázali slavné paměti krále Jana, kterýž takto svědčí: poněvadž okolek Vodňanský od starodávna, jakož v jistotě zpraveni jsme o řece, kteráž slove Blanice, až do potoku, kterýž slove Kuní potok oc, jakož týž list v sobě šíře ukazuje a zavírá, a také na to některé svědomí okázali jsú; proti tomu Vok z Rozmberka, jakožto mocný poručník Priešenku a správce toho zboží odpíraje pravil, že jest v to držení, z čehož jej viní, žádnú mocí nevšel, než že jsú to jeho předkové drželi od starodávna, a on po nich beze všeho naříkání právem, a také pravě, že na to prvnější spravedlnost má, jakž pak na to ukázal dsky i listy, kteréž jsú starší nežli jich majestát, a k tomu také svědomím provedl jest, že jest toho od starodávna v držení byl; proti tomu oni Vodňanští odpírajíc pravili, že jsú to naříkali za Jiřího z Kumstatu, správce království Českého, také za JMsti kralování a že JMst ráčil na ty meze vyslati, — za právo nalezli, a Beneš z Kolovrat a z Lib- šteina, Zdeněk Kostka z Postupic z pánuov, Albrecht Ojíř z Očedělic a z Lobkovic [z vladyk panský a vladycký potaz vynesli: poněvadž Vok z Rozmberka starší spravedlnost dskami okázal i listy než oni Vodňanští, a také že od nich ani on, ani předkové jeho nikdy právem naříkán není, ani z držení vyveden, a práva i leta zemská několikrát prošla jsú a svědomím své starodávní držení provodil, a Vodňanští jsú toho dostatečně neprovedli, by kdy toho