2114 viae propè Olomucium Praemonstrati Sub Felici Regimine R[everendis- si]mi Eximij ac Ampl[issi]mi Dfomini] D[omini] Pauli Waczlavik, Sac[ri] Can[onici] et Exem[pti] Ord[inis] Praemonstrat[ensis] Regij Monasterij Gradicensis [= Hradisko] Abbatis LVI. et Vicarij Generalis &c. &c. Collecta et Suo Ordine à P[atre] Thadaeo SCHRABAL, praefati Monasterij Gradicensis Canonico Regulari ac Actuali Sacro-Montano Priore, Completa Annô MDCCLVII." „Caput Imum. Sacer hic Locus, in qvo ... x ... Thadaeus Schrabal... ex Collatione Benefactorum procuravit“ (f. 307v, původní konec] ... ut ad- jacens clementissimum Rescriptum Regium abundantiùs edocet sub signo 6 (f. 372v, konečný přípisek s odkazem na nedochovanou pří- lohu]. Dějiny Svatého Kopečku u Olomouce z let 1632—1757, sestavené tamním převorem Tadeášem Schrabalem (byl převorem 1741—1757, viz f. 135r, 307v]. V potomních letech vznikly přípisy za převora Arnolda Ležáka (1758—1765, viz ff. 142v—146r, 308rv, 372v). Tabulka počtu odslouže- ných mší, udělených přijímání a provedených konversí doplňována do- konce až do r. 1777 (f. 343v). Dějiny samotné jsou rozvrženy v 18 kapitol. V kap. XIV. [ff. 167r—198v] o jubilejní ko- runovaci mariánského obrazu z r. 1732, kap. XV. (ff. 205r—212v) o zřízení špitálu r. 1698, kap. XVII. (ff. 217r—266v] o statcích, které k fundování Svatého Kopečku získal klášter v Hradisku, a to 1699 koupí Konici a Stražisko na Moravě a 1705 odkazem Jana Václava Zellera z Rosenthalu Hrochův Týnec a Trojovice na Chrudimsku v Če- chách. Do původních dodatků, obsahujících přehled příslušných hradištských opatů z let 1629—1749 a převorů na Kopečku 1674—1757 (rozšíř. až do 1765) vsouvány do- datečně vsuvky, zvl. soupis stavebních vydání 1721—1740 se jmény umělců (ff. 299v— 320r, 303r—304v). Obsáhlé vypravování v „Appendix“ (ff. 318r—341r) se týkají udá- lostí z let 1704—1713. Posléze je umístěn (ff. 370r—372v) latinský překlad německého reskriptu Marie Terezie z 28. II. 1756. Do rukopisu je mezi ff. 186/187 vevázán foliový tisk „Corona Sacro-Montana, sive constellatio coeli Mariani ... in Horizonte Montis Praemonstrati ad Olomucium, Die 21. Septembris, Annô MDCCXXXII. Serenissimô Coelô Praemonstrata“, vytištěný (podle závěru) 1733, a2—c2. Z tisků, hlavně z jubilejního „Enthronisticon Parthenium“ (1733), pocházejí i tištěné rytiny, do rukopisu vevázané: mezi ff. 3/4 Madonna s Ježíškem ze Svatého Kopečku (41 X 25 cm]; spodní část rytiny s titulkem „Vera Effigies B. Mariae Virg.“ atd. a delší legendou byla při vazbě odstřižena a nalepena na f. 3v; mezi ff. 61/62 rytina presbytáře s hlav. oltářem (41 X 25 cm] s údaji o tvůrcích „Balt: Fontana inv. et Fecit — Car: Ios: Haringer delin: — Andreas et Ioseph Schmuzer sc: Viennae“; mezi f. 186 a tiskem (v. v.] kostelní průčelí s mariánskou hvězdnou apotheosou [se- říznuto na formát rukopisu]; mezi ff. 187/188 rytina triumfální cesty mezi pylony s podpisem: „I. Zeidler sc: M: Neüstadt“ [= Uničov]; mezi ff. 192/193 rytina mariánské triumfální brány (28 X 56 cm) s údaji: „Car: los: Haringer Pict: et Arch: inven: et fecit Olomucij — Andreas et loseph Schmuzer sc: Viennae Austriae“; mezi ff. 198/199 rytina mariánské triumfální brány (36 X 30 cm]) bez podpisů; mezi ff. 373/374 rytina chrámového průčelí se dvěma věžemi, s podpisy týmiž jako 192/193. K umělcům viz příslušná hesla Tomanova Slovníku, kde i literatura; o rakouských bratřích Schmutzerech viz Wurzbach, Biogr. Lexikon XXX (1875) 343a. Jména ital. štukatéra Balt. Fontany a olomouckého malíře Haringra se objevují i v účtech v tomto rukopisu (ff. 299v, 300r, 303v). Viz též DK III 4. 363