260 rum, que malicia superiorum temporum et diruta et bonis suis privata existunt, votis nominati abbatis et conventus rupti monasterii Aule Regie tamquam racionabilibus graciose annuimus et non per errorem aut impro- vide, sed animo deliberato sano principum, procerum et aliorum nostrorum fidelium accedente consilio de certa nostra sciencia auctoritate regia pre- dictam literam ... approbamus ... et confirmamus.. decernentes .. et vo- lentes, ut eadem litera robur inconcussum et inviolabilem firmitatem obtinere debeat... Precipue tamen ut quemadmodum in eadem litera premittitur nunquam ulterius bona et possessiones dicti monasterii per nos aut succes- sores nostros quovismodo ad longum seu breve aut alio quocunque modo cuipiam locentur, pignorentur aut inscribantur. Quod si secus fieret ex importunitate petencium, ex oblivione, per inadvertenciam aut quovis modo alio, illud annullamus, cassamus, destruimus, irritamus et nullius roboris seu firmitatis esse decernimus. Presencium x. Datum Prage die V. m. Novembris a. D. MCCCC septuagesimo primo regni nostri anno primo. Ad mandatum d. regis. (Vidimus privileg. Aulae Reg. varch. Musea Česk. čís. 26) 327. Albrecht Ojíř z Očedělic poslupuje mlýn pod Komořany na Vltavě Jírovi z Přistoupíně. 1472, 2. Iulii. Já Albrecht Ojieř z Ocziedělic vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, kdež čten neb čtúce slyšán bude, že ten list můj na pargameně s visutými pečeťmi, jímžto slovutný panoše Václav Ojieř z Ocziedělic, bratr můj, prodal jest a prodává mně a mým dědicóm mlýn svůj dědičný, kterýž leží pod Komořanky na Vltavě, v kterémž Lazar mlynář sedí, s jezem, stavem a s lesem i se vší plnú zvolí x. (jako v listě dd. 1471, 11. lunii) dal jsem dobrovoloě a mocí tohoto listu s mú plnú a svobodnú dobrú vůli dávám slovutnému panoši Jírovi z Přistúpíně i jeho dědicóm a budúcím, moc jim podle toho dávaje i plné právo, v nač list ten výš dotčený svědčí, jměti, držeti a toho požívati i s tím se vším a s tím listem, když a což se jim líbí nebo líbiti bude, jakožto s jich vlastním dědičným učiniti bez všelikého mého a mých dědicův budúcích i jiných všech lidí odporu a pře- kážky. Na potvrzenie i budúcí paměť toho já Albrecht Ojieř nadepsaný pečeť mú vlastní přivěsil jsem k tomuto listu dobrovolně, prosiv urozeného pána pana Viléma z Velhartic a z Herštejna, urozených také statečného pana Viléma Pětipeského z Krásného Dvora, pana Václava z Říčan a slovut- ného panoše Jana Sstuksy z Strašnic, že jsou také pečeti své dali na svědomie podle mne přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narození syna Božího MCCCC sedmdesátého druhého ve čtvrtek den sv. Alžběty. (Copiar privileg. Aulae Regiac v klášteře Oseckém II. dil pag. 110—11.