„Ať jen přijdou biskupové a kněží a nám je zničí!“ Když se to stalo, mnoho lidu se radovalo v Betlemě a já s nimi. A probudiv se zpozoroval jsem, že se usmívám. Ještě toto: o písmu v Betlemě roztrousili již po několika lidech zprávu, že je chtí zničiti.“30 Brzy potom v poděkování za výklad snu napsal Hus Petrovi z Mladoňovic: „A nepomine písmo, které je na stěnách v Betlemě, proti němuž se Páleč nejvíce rozhořčuje, tvrdě, že jím jsem uvedl bludy mezi lid. Týž Páleč také nejsilněji naléhá, aby bylo zničeno to písmo *31 a aby mne zahanbil co nejvíce. Ani kaple Betlemská, ani její nápisy nebyly však tehdy zničeny a věrnému lidu se staly drahocennou památkou na mistra Jana. Téměř o sto let později, r. 1510, uzavřel vyda- vatel litomyšlského tisku Husův spisek O šesti bludích vě- tami: „Avšak vždy do vuole Božie trvají i ta popsánie. “32 A pakli by se komu nezdálo věřiti, jdi tam a přečti! Zubem času, zvláště snad v dostupnějších nižších par- tiích, možná i při provádění rozsáhlých stavebních úprav z peněz Alžběty svíčnice v třicátých a čtyřicátých letech XVI. stol., nápis Husův nepochybně utrpěl. V tom smyslu si vykládám zápis ze 14. V. 1558,33 podle něhož „nebožtík Václav Jaroš z Kapí Hory dobré paměti paní Dorotě z Li- boslavě, manželce své, vydati z statku svého poručil jistou sumu a obzvláště XV kop míšeňských do Betléma na obno- vení textuov svaté paměti mistra Jana Husi.“ V partiích nyní odhalených není stop po nějakém obnovování zašlého písma. Zdá se, že se aspoň v některých částech původní 30 Lat. znění u V. Novotného, Koresp. č. 114; výše cituji svůj překlad, Sto listů M. J. Husi (1949), str. 176 n. 31 V. Novotný, Koresp. č. 116; můj překl. str. 177 n. 32 Viz níže str. 208. 32 J. Teige, Základy starého místopisu praž. 1 2 (1915), str. 830a. AD