kou zadluženost Oldřicha z Rožmberka, vyplývající z dlouholetého vypětí válečného, zadluženost, která do jisté míry přivodila pád Oldřichův a v dalších letech ztěžovala hospodaření jeho nástupců. Rozsáhlý rožmberský majetek, který Oldřich převzal roku 1418, řízený dvaceti třemi purkrabími, doznal v dalších válečných letech některých změn. Oldřich, aby získal potřebný peníz na žoldnéře, za- stavil r. 1420 svému příbuznému Reinprechtovi z Wallsee, hejtmanu země rakouské, město Rožmberk s oběma hrady, opravu nad kláš- terem Vyšebrodským, rozličné klenoty kostelní a stolní v ceně 4161/2 hřivný stříbra a 141/2 hřivny zlata a vypůjčil si 4.000 kop4). Když se ukázalo, že vzdálené statky není možno ve válce udržeti, postou- pil Oldřich r. 1420 zboží Žiželice n. Cidl. králi Zikmundovi za 7.000 kop, které mu byly zapsány na Hluboké. Ale Hlubokou měl již za- psánu Mikuláš z Lobkovic, který patrně Oldřichovi zástavu vyplatil5) a tím zmařil Oldřichův plán na získání tohoto panství. Obratný Oldřich, jehož služeb císař naléhavě potřeboval, dovedl využíti si- tuace k rozšíření své državy jiným směrem. Obrátil svůj zájem na majetek kláštera Zlaté Koruny, jehož pozemky sahaly až ke Krum- lovu, a dosáhl na Zikmundovi, že mu 1. října 1420 zapsal na kláš- terním majetku 3.000 kop. I když také tento majetek byl zapsán ji- nému a král se bránil tomu, aby majetek kláštera byl rozchvácen a zrušil později proto všechny zástavy na klášterství, Oldřich do- sáhl přece na konec svého cíle.6) Husité zatím Oldřichovi vypálili hrady Příbenice, Příbeničky a Poděhúsy a král nahradil mu škodu dvěma novými zápisy po 6.000 kopách na zlatokorunském klášter- ství a udělil povolení raziti královskou minci.7) Tehdy také postou- pil Oldřich zboží zbirožské se strašickou tvrzí Zdeňkovi z Rožmitá- lu (r. 1424), ale vrchnostenská práva vykonával tu dále. Novou možnost k rozšíření državy poskytl Oldřichovi opět sám císař Zikmund z obavy, aby Kunát Kaplíř ze Sulevic, správce na Zvíkově, se nesmluvil s Husity. Pověřil tedy Oldřicha z Rožmberka, aby v této věci zprostředkoval. Oldřich při tom obratně převedl Zvíkov do svých rukou, když zajistil Kaplířovi náhradu zápisem 3.000 kop na Zbirohu. Tak se stal Zvíkov východiskem nové Oldři- chovy expanse. R. 1432 císař Zikmund rozkázal lidem kláštera mi- levského, panství týnského a hlubockého, aby byli poslušni Oldři- 4) Srov. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého III, str. 109. (Dále jen Hrady.) z) Tamže VII, str. 134. *) Zápas tento a další vývoj vypsal podrobně Dr Jaroslav Kadlec, Dějiny kláštera Svaté Koruny, Ces. Budějovice 1929, str. 95 a d. (Dále jen Dějiny Sv. Koruny). 7) Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka I, č. 62 a č. 158. (Dále jen Lis- tář.) VI