a lidí tu osedlé s platy, s jejich dvory a s dědinami ornými i ne- ornými, s lukami, s pastvami i s pastvištěmi, i se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k těm vsem svrchupsaným a lidem přísluší, nic tu sobě ani našim dědicuom práva žádného nepozuosta- vuje, ani kterého zvláštenstvie. A k tomu lesy své na třebonském panství po silnici, kteráž jde z Šebetína k Bukovsku až k řece, puokudž jsú naši, tak aby těch lesuov honěním užívali, ale mýcením nic, uroz. a stateč. rytieři p. Janovi z Sutic a na Týně a jeho dě- dicuom a budúcím za šest set kop gr. peněz stř. v zemi České obecně berných, vždy za každú kopu šedesát gr. a za každý gr. sedm peněz počítajíc, kteréž jsme od nich přijali úplně a docela hotové. Kterýchžto vsí a lesuov svrchupsaných toliko honěním pan Jan svrchupsaný aneb dědici a budúcí jeho požívati a držeti mají, jakož svrchu psáno stojí, ale což se mýcenie aneb jiného užívánie těch lesuov dotýče, kromě honěnie, to sobě a našim dědicóm po- zuostavujem, že v takovém jeho držení, jich užívati máme, jakž se nám zdáti bude bez svrchupsaného pana Jana a jeho budúcích vše- likteraké překážky, a to tak dlúho a dotud držeti mají, dokudž bychom sobě od kteréhokolivěk sv. Havla aneb sv. Jiří nedali dvú let napřed věděti my neb naši dědici věřiteluom našim neb věři- telé naši nám neb dědicóm našim. A když sobě tak dvě létě napřed věděti dáme, jakož svrchu psáno jest, my jim neb oni nám, tehdy v těch dvú letech pořád zběhlých po dání napřed věděti máme a mocí listu tohoto slibujem svrchupsané penieze jistinné věři- teluom našim svrchupsaným dáti a splniti v jich moc, a oni sobě úrok toho času s lidí nadepsaných vyberúce, mají jich nám zase postúpiti a list tento zase nám navrátiti bez zmatku a odporu vše- likterakého. A toto mezi námi zvláště a znamenitě vymluveno a zu- ostáno, což by kolivěk platu neb jiných užitkuov spravedlivých v těch vsech svrchupsaných a na těch lidech nevycházelo, buďto nynie aneb potom, aneb jestliže by z božieho dopuštěnie válka přišla a ti lidé zahubeni byli, takže by úrokuov a poplatkuov svrchupsaných dávati nemohli, tehdy cožbykolivěk věřiteluom našim na těch lidech scházelo, máme a slibujem jim z komory vy- dávati při každým sv. Havle a sv. Jiří duokudž by ty svrchupsané věřitelé naši od nás držeti budú. Rukojmí z Machovic, z Drahonic, z Větřní, Zdebor z Kozího, z Komářic, ležení v Č. Budějovicích neb odtud do 4 mil, braní na škodu, obnova listu a dobrá vůle jako u č. 2. Mřežováno. 619. Krumlov 21. května 1479. II. f. 290ab. Dlužní list Voka z R. na 40 kop gr. čes. opatrným Matějovi a Petrovi, bratřím Šitkovým, na půlroč. výpověď. Rukojmí z Ma- 212