XII napravila se teprve na sklonku r. 1899, když nynější bibliothekář Th. Dr. Isidor Zahradník při zevrubné prohlídce jednotlivých oddílů nalezl opět pohřešované listy, any byly vlepeny do Konáčova Hořekování. Tím konečně naskytla se možnost nejen kontrolly, na čem zakládá se Ungarovo i Dobrov- ského tvrzení, nýbrž i přímého provedení důkazu. Ke zkoušce za tou příčinou podniknuté vyžádal jsem si pomoci pana bibliothekáře Musea kr. Českého Adolfa Patery, a s ním společně srov- nával jsem zlomek Strahovský s prvotisky Biblí Kutnohorské (1489), Kro- niky Trojanské (1488), Biblí Pražské (1488), Martimiani (1488), Passionálu (1495), Nového Zákona (1498) a Petrarky (1501). Zřejmá neshoda i v cel kovém vzhledu i v jednotlivostech jevila se hned na první ráz u Kroniky Trojanské; větší podoba zdála se býti s Biblí Kutnohorskou, ale jakmile zrak počal stopovati podrobněji, ukazovaly se rychle značné rozdíly. Shle- dáno, že v Biblí téměř všechny litery jsou přímočárné, prosté zavilin, čímž od Ezopa až nápadně se liší, zvláště při b, h, ch, k, l; také versálky jsou odchylné a dřevořezby zhola nepodobné. Naproti tomu zcela opačný dojem vzbuzovalo srovnávání zlomku s Biblí Pražskou a s kronikou Martimiani; tu zračila se všude shoda překvapující, a domněnka, že všechny tři pa- mátky vzešly z jedné a téže dílny typografické, přecházela v jistotu. Mimo četné pokusy na místech různých otevřena byla k souvislé zkoušce šestá kapitola Knihy Přísloví společně v Biblí Kutnohorské (K) a Pražské (P), z Martimiani (M) rub signat. do a z Ezopa (E) druhá strana.1) Výsledek byl u velikých písmen: v K. A zcela stejné v E P M, odlišné „ —, zcela různé „ „ „ „ „ odlišné „ „a odlišné „ „, zcela různé „ „ „, zcela různé „ „ nápadně různé „ „ „ stejné „ „ „ „ „ 17 „ 71 O B Z „ Týž poměr jest při ostatních versálkách, pokud ve zlomku se vy- skytují, totiž při E, K, L, N, P, R, II, A; z těch Biblí Kutnohorská toliko N má stejného tvaru. Zejména pak bije v oči shoda ve slově »Ruheho« na třetí straně Ezopa, 4. řád. zdola,2) a v Martimiani nadpis Aisopovských (1881) str. 56 (dle Krameria: »v Kutné Hoře ok. r. 1480«) a v Ency- klopaedii Paedagogické I (1886) str. 481 (»ok. roku 1480«), A. Brückner v Jagičově Archivu XI (1888) str. 81 (»erschien Prag? Kuttenberg? 1480? 1488?«), Ant. Truhlář v Kroku (1888) str. 293 (»Kutná Hora«), též v Ottově Slov. Nauč. I. 554 (1888) a v ČČM. 1890 str. 45., Jarosl. Vlček v Dějinách lit. české I (1897) str. 340 (»kolem roku 1480 Kutnohorský prvotisk«) a j. 1) Viz přílohu na str. 366. 2) Příloha na str. 367., řád. 16.