IX Nevěřte mně žádný, ale však těm uvěřte, jenžto Ezopové Básně a Fa- bule nejprvé na Horách Kuttnách okolo léta Páně 1480 jako na prubu, pro školskau však mládež užitečné, tlačené někdy viděli, a že viděli, vy- svědčili, kterážto knížka, když se horníkům podařila a všem Čechům za- líbila, ihned do tištění české Biblie se dali a po čase některým šťastně ji dokonali.« 1) Ohlas těchto mínění slyšeti opět r. 1705 ve spisku »Učení dobrých mravů od mudrce Katona«,2) potom v publikaci J. G. Fiebigra »Das dritte Jubilacum einer löblichen Buchdruckerkunst« (v Praze 17401, kdež do kom- binace, jako by se věc sama sebou rozuměla, pojat spolu Martin z Tišnova, tiskař biblí Kutnohorské,3) a posléze u Adaukta Voigta 4) v článku »Bei- träge zur Geschichte der Buchdruckerkunst in Böhmen«, kdež praví se prostě bez konjektury Fiebigrovy: »Koržínek bezeuget, man habe bereits um d. J. 1480 die Fabeln Aesops zum Gebrauche der Schuljugend in Kuttenberg gedruckt. Uns ist noch kein Exemplar davon zu Gesichte ge- kommen.« Záhadu osvětlil konečně Jos. Dobrovský, uviděv r. 1779 v knihovně kláštera Strahovského dva listy staré inkunabule české (nalezl je tamní bibliothekář Adolf Šrámek) a poznav podle obsahu, že má v rukou zbytek zaniklého Ezopa Kutnohorského. Návěští o tom s příslušným úvodem biblio- grafickým podal ve sborníku »Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779.5) a shrnul úsudek svůj v tato slova: »Es gereicht dem Hrn. P. Bibliothekar gewisz zur Ehre, dasz er alte Fragmente zu schätzen weis. Die Züge der Buchstaben, und die groben Holzstiche, die denen in der Kuttenberger Bibel vom Jahre 1489 ganz ähnlich sind, setzen es auszer Zweifel, dasz das Buch alt, dasz es um das Jahr 1480 bis 1489, und zwar zu Kuttenberg, dasz es endlich in der Officin des Martin von Tissnow gedruckt sey.« Zároveň připojil výňatek, věrně otisknuv závěrek strany třetí a čtvrtou celou, od slov: »Druheho dne wzem penieze« až po »dal gest giesti.« Jak viděti, přisvědčil Dobrovský zprávě kombinované, ale uchýlil se v letopočtu, vyvozuje ze slov Kořínkových zcela důsledně, že, byly-li Fabule tištěny na zkoušku, nestalo se tak as příliš dlouho před tiskem biblí samé; rok 1488 aneb 1489 zdál se mu tudíž nejvíce pravdě podoben.6) Ustálené takto mínění potom několikrát ještě opakoval, zejména r. 1782 v rozpravě 1) Kořínek, Staré Paměti Kuttno-Horské. V Praze 1675. Přípis a4 - a5. ) Na str. 78: »Idem (t. j. že Guttenberg, vynálezce knihotisku, z hor Kuten pocházel) probant Fabulae Aesopi Kuttenbergae ann. 1480. impressae.« 3) »Indem nicht allein schon in dem J. 1480. von Martin von Tissnowa zu Kuttenberg die Fabeln Aesopi, sondern auch in allhiesiger Hauptstadt Prag im Jahre 1484 die heilige Schrift (myslí se Biblí Pražská z r. 1488) zum erstenmale gedruckt worden.« 4) Neue Litteratur 1772 na str. 132. 5) Svaz I. str. 54—57 v článku: »Bibliothekarische Schätze.« 6) Ibid. na str. 54. v poznámce: »Ich vermuthe 1488 oder 1489. Früher wird es schwerlich sein.«