sbírky o rok 1418, připadaly by čtvrtá a pátá neděle po Trojici, k nimž se víže explicit s datem 10. července 1419, na 19. a 26. června. Musíme se proto rozhodnout pro datum 7. května 1419 jako neděli, v níž bylo kázání se zmínkou o Martinově volbě prosloveno. V přesném sledu církevního roku připadají pak kázání na čtvrtou a pátou neděli po Trojici r. 1419 na 9. a 16. července, mezi něž se také chronologicky výborně vřazuje explicit z pondělí 10. července 1419. Rok 1419 jako doba, kdy byla naše kázání vypracována, je navíc po- tvrzen splněním očekávání, že kazatel, často vzpomínající Husa (viz jmenný rejstřík na konci knihy), promluví o něm v neděli před a po památném 6. červenci. V roce 1419 spadal čtvrtek 6. července mezi třetí a čtvrtou neděli po sv. Trojici. Opravdu v kázání na třetí neděli po Trojici najdeme kritickou zmínku o kostnickém sněmu církevní hierarchie (f. 176a2) a v kázání na čtvrtou neděli po Trojici, nejbližší 6. červenci 1419, hned dvě připomínky Jana Husa, jednu vděčně zdůrazňující Mistrovu odvahu odhalovat a napravovat zlořády (f. 185b2), druhou pranýřující lakotnou zaslepenost kostnických soudců (f. 188b1). Datování jmenovaných nedělí do bezprostředního sousedství s 6. červencem je možné, v mezích našich termínů post a ante quem, toliko v roce 1419. Připočtěme k těmto důkazům pro rok 1419 jako dobu vzniku naší postily marginální poznámku na f. 13a2, umožňující vydatné posunutí termínu post quem do února 1419. Mám za to, že marginálie pochází ze stejné ruky jako základní text a že byla opsána z Želivského prvopisu. Připomíná, že „věrní kněží jsou nyní svědky všeho, co spáchali (moderní preláti) v Kostnici a k čemu se hotoví v Hodoníně“. Je to zřejmě na- rážka na půhon na královnu Žofii, aby se očistila z kacířské pověsti; vyhlásil jej v Hodoníně a v Uherské Skalici papežský nuncius Fernando, biskup v Lucce, dne 20. února 1419.12 Pochybnosti o datování naší postily do r. 1419, které vyslovil Pekař ve svém Žižkovi, týkají se sice převážně následující její části v rukopise V G 3, ale kdyby platily, vztahovaly by se ovšem nutně i na část, kterou vydáváme. Pekař posunuje vznik postily o celý rok nazpět. Že to není možné, ukázali jsme výše. Pekaře udivuje nebouřlivý prý obsah kázání, příliš odlišný od rozhodnosti Želivského činů v roce 1419.13 F. M. Bartoš, vyvraceje tuto i ostatní námitky Pekařovy, právem připomíná, že „postila není deník a čím bouřlivější jsou dny, tím méně má kazatel kdy na vy- pracování svých kázání“.14 Ostatně Želivského kazatelské přípravy shrnují nepropracovaný materiál textů a myšlenek jako výbušninu, o jejíž účin- nosti nemůže pochybovat kritický čtenář, odváží-li se domyslet kaza- 12 Vydal A. Neumann, Nové prameny k dějinám husitství na Moravě, 1930, 48nn. 13 Jose Pekař, Žižka a jeho doba, III, 1930, 13 a IV, 1933, 10. 14 Kdy vznikla postila Zelivského v JSH XIX/1950, 23—24. 10