228 Desky dvorské král. Českého: actori, quia domini iudicio non presiderunt, sabbato 4 temporum quadrag. [14. brezna 1489]. Johannes de Suticz optavit hojenství ad 4 tempora adv. [20. pros. 1488] pro- primo. Item feria II post Longiny [16. března] datum est secundo hojenství ad 4 tempora penth. [10.—13. června] anno etc. LXXXIX°. Terminus ad idem Henrico de Costelcze actori sabbato 4 temp. penth. [13. června]. Term. ad idem Henrico de Kostelcze actori in crastino Jeronimi [I. řijna]. Term. ad idem actori sabb. 4 temp. adv. [19. prosince]. Term. ad idem actori, quia domini iudicio non presederunt, sabbato 4 temp. quadrag. [6. března 1490]." A. d. millesimo quadringentesimo nonagesimo feria III ante Gregorii [9. brezna domini barones cum wladykonibus iudicio presidentes, Jaroslaus Berka de Dubee et de Lipeho supremus iudex curie regalis per Bohemiam, Frydrych z Šumburka, z Peršteina a na Trutnově, Frydrych z Dojnína, Beneš z Vaitmille purkrabie na Karlšteině a minemeistr na Horách Kutnách, Jan z Lobkovic a z Hasišteina, Mareš z Švamberka, et de wladykonibus Jan z Klenového, Zigmunt Šárovec z Šárova a Čeněk z Barchova a z Dašic in causa inter Henricum de Costelcze et in Černém lese, actorem, ex una, et Johannem Čabelicským z Sútic, citatum, parte ab altera, auditis partibus cum earum querelis et responsionibus, invenerunt, et Benessius de Waytmille purkrabie na Karlšteině a minemeistr na Horách Kutnách et Johannes de Lobkowicz et de Hasysteyn z pánuov a Zigmunt Šárovec z Šárova z vladyk panský a vladyčí potaz vynesli: Jakož Jindřich z Kostelce a na Černém lese puovod pohnal z lesu Běluhova Jana z Sútic a v své při vedl jest a listy a maje- státy ukázal ciesaře Karla a krále Václava, v kterýchžto listech a v podávánie manstvie hrad Kostelec s jeho příslušnostmi a při tom některé vsi menujíce a Černý les a les řečený Běluhov, a tudy že stojí les Běluhov, že by k tomu lesu, kterýž Jan z Sútic drží, právo mieti chtěl; proti tomu Jan z Sútic odpieraje pravil a list krále Jiřieho slavné paměti ukázal, v němž Jeho Milost zapisuje některé vsi a ze- jména ten les Běluhov v pěti stech kopách, a na to potvrzenie krále pána našeho JM“ nynějšíeho, a pravě tak, že ten les Běluhov, ač se menuje v majestátu Jindři- chovu, má viece držiteluov než jednoho, a pokudž předkové Jindřichovi právo měli, potud drží, a že Jindřich ani jeho předci nikdy sú toho lesu, kteréhož Jan z Sútic v drženie jest, nedržali ani užívali, a že toho Jindřich neprovede; na to jsú svěd- kové slyšáni, kteřížto svědci Jindřichovi vyznali sú, že v tom Běluhově pan Zajímač k svatému Prokopu diel toho lesu drží a meze toho sú, a také že by mezí jiných nalézti nemohli, než cesty a nějaký duol; a svědkové Janovi z Sútic svědčili sú, že toho lesu Běluhova čtyry diely byly sú: jeden diel k klášteru sv. Prokopa, druhý Zlenicského, třetí Jindřichuov, čtvrtý kterýž on Jan drží; a ten diel Zlenicského že on Jindřich drží. Jindřich puovod svědkóm odpieral pravě, proto že sú jeho lidé, že by ho neměli jeho majestátu odsvědčiti, ale tomu je neodpieral, by toho dielu Zlenicského nedržal; poněvadž Jan z Sútic pravil, že jest Jindřich ani jeho předkové toho lesu, což on drží, nikdy v drženie ani v užívánie nebyli, a že toho pokázati