20 TRAKTÁT RROTI ROKYCANOVI A JEHO KNĚŽSTVU. Poněvadž Táboři v praksi prokazovali eucharistii úctu klaněním a lid k tomu vedli, Rokycana podezříval je z neupřímnosti, z po- krytectví, jež provádějí, „aby ve svých blouzněních nebyli od lidí poznáni“, pro zájem materiální, pro chlébl. Skoro o všech těchto sporných otázkách bylo v Kutné Hoře mluveno. Vedle diskuse o eucharistii dotkli se odpůrci Táborů i mnoha jiných věcí, které se jim zdály závadné. Kromě Rokycany útočil na Tábory též mistr Příbram, jenž Korandu, Biskupce a jiné kněží táborské obviňoval ze 200 kusů kacířských2 a naléhal na ně, aby z nich před synodou odpovídali. Z polemiky, vedené mezi kněžími pražskými a táborskými po synodě Kutnohorské, jest viděti, že kněží táborští měli býti překvapeni tak, aby bez přípravy k výtkám odpovídali a mohli býti snadno usvědčeni. Ale Táboři se nedali. Chytivše se slova trvali na tom, aby Příbram každému vypočetl doslovně a písemně všech 200 kusů kacířských, Korandovi, Biskupcovi a jiným kněžím jejich. Rokycanovi připomínali Táboři jeho dřívější mínění o remanenci a potírali transsubstanciaci, kterou teď zastával, nazývajíce „bělost aneb okrúhlost aneb jiný případek chleba bez podstati zuostávajicie“ svátostí „omylnou a smyšlenou“. Došlo též ke konfliktu mezi mistry Příbramem a Englišem, ale tak, že vlastně mluvil jeden o druhém a ne k sobě vzájemně. Příbram, jak se zdá, vyslovil o Englišovi po česku jistá nařčení z kacířství, a Engliš zase o Příbramovi po latinsku, slovně však se neutkali, protože Engliš česky nerozuměl a Příbram po latinsku disputovati nechtěl. Zdá se, že k přímé slovní potýčce mezi nimi nedošlo proto, že to ku programu synody nepatřilo nebo lépe snad, že to Rokycana na program synody nechtěl položiti. Konflikt tento byl nepochybně zcela vedlejší episodou, při které se ovšem ohřívaly staré spory — t. z r. 1437 a snad i z červnového sněmu r. 14433. Předmětem výtek činěných Englišovi byl asi viklefism, jím hlásaný. Engliš pak Příbramovi vytýkal nedůslednost v názorech o eucharistii. V pozdějším Biskupcově „Traktátu“ líčí se vystupo- vání Příbramovo proti Englišovi jak na synodě Kutnohorské, tak i v dřívějších jejich sporech jako nemužné, úskočné a tichošlápské, ježto prý Příbram Engliše pomlouval a osočoval, ale přímé diskusi 1 NOVOTNÝ—URBÁNEK III, 1, 833. 2 Spor o to vznikl již ve schůzi zahajovací (NOVOTNÝ—URBÁNEK III 1, 820—821). 3 NOVOTNÝ—URBÁNEK III, 1, 817, pozn. 1, 860—861.