TRAKTAT PROTI ROKYCÁNOVI. 101 u Hory na sněmu byl jest rozdiel (kteřížtoa kusové vedlé úmluvy v Praze učiněné měli by na najprvniemb sněmu obecném tohoto královstvie v ruce pánóv a obcí položeni býti)i: protož hodné jest, aby kněžie táborští jich rozpisováním jsúcec při- nutkáni svým protivníkóm tak, jakož slušie, odepřěli pro zachovánie a ohrazenie pravdy božie, kterúž sú kázali, a své cti, pro domněnie zlého zapuzenie a zlých věcí vyvarovánie, točižď rozbrojóv, sváróv a bojóv, kteříž, jakož toho strach jest, vzniknú z toho běhu od některých začatého, a který sě pohřiechu den ode dne koná, neráčí-li pán Bóh s výsokostie sám sě k tomu přičiniti a hnúti těmi, kteříž sú jeho svatú pravdu poznali a jimž by božské a obecné dobré a královstvie tohoto poctivé milo bylo, obyčejem a prostředkem některým múdrým k tomu přizřieti. Aby však pravda v tom lépe a pravějie poznána byla a strana nikteráž nejsúc slyšiena druhéh po řečech stranych, tak lehce potupována a odsuzována nebyla, slušie, což jedna strana kuse a s ujímaním druhdej řečí a přidávaním rozpisuje, řečí strany druhé při tom tknúti. Ti tehdy nadepsaní protivníci na počátku píší: „Takto sě dálo nyniek u Hory na sněmu kněžském2: Najprvé mistr Jan z Rokycanl s jinými mistry pražskými a kněžími podal kněžím táborským této viery: strany pražské a táborské str. 44—56, ale vydání toto nelze nazvati uspokojivým, jednak proto, že nepřihlíží náležitě k variantům tekstu zachovaného v AII, jednak proto, že na str. 48 v řádku 9. jest vynechána celá věta a tamže v řádku 37. sedm slov. Citáty obsahuje také Bílejovského Kronika česká, r. 1537 tištěná, str. 102—104. Obsahu kusu dotýká se NEJEDLY, Prameny str. 20—21. Tam také se najde poučení o shora dotčeném rukopise Vratislavském. Dosti podrobně obsah jeho podává a význam jeho oceňuje PAL'MOV. Braťja I, I, 124—128. Srov. též PALACKY, Dějiny IV, I, 92, a VLČEK, Dějiny lite- ratury české I, 157. TRAKTÁT PROTI ROKYCÁNOVI vznikl brzy po červencové synodě Kutnohorské z r. 1443 — tedy asi V SRPNU 1443. Spiso- vatelem jeho podle narážek v něm obsažených jest hlavně asi Mikuláš Bisku- pec, ale spolupracovníkem byl nepochybně i Václav Koranda, ne-li ještě jiní kněží táborští. O způsobu edice viz PŘEDMLUVU, kde jest vyloženo, proč se za základ vydáni tohoto kusu béře rukopis universitní knihovny Vratislavské, sign. IVQ 231 (označuji jej krátce Vr.). Místa tištěná proloženě jsou ve Vratislavském rukopise podtržena červeně. a AII: kteříž. b AII: najprvnějším. c AII: jsouc. d AII: totiž. e AII: s výsosti. f AII: nejsouci. g AII: slyšána. h V AII chybí. ch V AII následuje: druhé. i Vr.: kusie. j AII: druhé. k AII: nyní dálo. 1AII: Rokycán. Míní se sněm lednový r. 1444. (Srov. Předmluvu). 2 Miní se synoda duchovenstva v Kutné Hoře, jež se začala 7. července 1443.