ODPOVĚD BRATŘÍ NA DRUHÝ LIST ŽAJÍCŮV. 181 Z psání Vaší Milosti z prvního i druhého srozuměli sme, že se Vaše Milost domníváte mnoho zlého o bratřích a podlé toho i o nás; protož jsúce mezi nimi již léto některé, čehož po mnohém uptání jistě jsme svědomi, to jsme Vaší Milosti psali a pro lepší srozumění a pro odjetí takového domnění ještě Vaší Milosti o ně- kterých věcech tuto napíšem. Poněvádž podlé řeči svatého Pavla srdcem se věří k spravedlnosti a ústy vyznání bývá k spasení«, protož i my ve jméno pána Krista Ježíše, což srdcem držíme, to ústy i psáním tímto vyznáváme, že přede všemi věcmi věříme podlé obecnýho vyznání církve římské o pánu Bohu, pánu Bohu avpána Bohal, jakož písma prorocká a apoštol-/ ská i kterážkoli Bohem vdechnutá oznamují, a tak jim věříme, o čemž kde píší, co věřiti, to věřiti, a co činiti, to činiti. A tak přijímajíce je v jicha svědectví věříme v Boha Otceb všemohúcího, stvořitele nebe i země, i v Jezu Krista, syna jeho jediného pána našeho“ i v Ducha Svatého utěšitele, od Otce i od Syna pocházejícího, jenž jest jeden Buoh, trůj v osobách, jeden v podstatě, v němž svrchované dobré všech záleží, a on jest pán veliký a chvály hodný příliš, jehož velebnost skutkové jeho velicí a znamenití ukazují, z nichžto titod tří vidí se zvláštní a nad jiné skutky nerozdílnée Trojice svaté nejznamenitější a největší býti, totiž skutek stvoření, vykoupení a spasení, pro něžto on pán Buoh stvořitelem, vykupitelem a spasitelem nazván jest, z kterýchžto skutkuov tento prostřední vidí se býti lidem nejužitečnější, protož by také měl býti všem nejvzácnější ten skutek vykoupení a lid- ského pokolení hříchem zbořeného opravení, pro něžto Buoh Otec jednorozeného syna svého na svět poslati ráčil, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. O kterémžto Synu božím, pánu a Bohu našem tak věříme, že uložení Boha Otce poslušen jsa a spasení všech opatřiti chtě a způsobiti ráčil se skrze Ducha Svatého v životě blahoslavené panny Marijeg vtěliti a z ní f. 177b jeho jsou asi bratr Jan Táborský, správce v Litomyšli, a bratr Prokop, správce v Brandýse nad Orlicí. Viz pozn. I na str. 189 a Předmluvu č. 5 f. a V AXI bylo původně: ne jich. b V AXI připsáno j. r. c V A XI chybí: pána našeho. dVAXI opraveno místo pův.: tyto. e V A XI opr. m. pův.: nerozdílně. f V A XI následuje přetržené jinou rukou psané po straně: totiž skutek vykoupení a lidského pokolení hříchem zbořeného opravení. g A II: Marié. a Řím. 10, 10. P Parafráze Jan 3, 15. Srov. „Čtvrtý list k mistru Rokycanovi“ v AKTECH I, 16 a k tomu poznámku 2, že tak mluví také Hus ve „Výkladu viery“ Srov. „Ctvrtý list k mistru Rokycanovi“ v AKTECH I. 16.