z roku 1464. 337 bez prodlévánie a všelikteraké otpornosti Svathošovy, dědicuov a budúcích jeho, a to jmenovitě ve dvě letú po jich obú smrti. A když by se již událo umřieti Máři a Petrovi pastorku jejiemu, tehdy ten veškeren statek napřed jmenovaný má mocně připadnúti na Svathoše i na Katheřinu ženu jeho beze všie překážky přátel Má- řiných a Petrových. Dále také Svathoš nižádným obyčejem Mářú anižto Petrem nemá s tohoto statku jimi kam hýbati, ani toho prodávati, ale na tom statku má jich obú smrti poctivě a řádně dochovati, leč by vuole jiná byla Mářina a Petrova. Pakli by pán Buoh prvé neuchoval Svathoše, jehož Bože ostřez, nežli Máry anebo Petra pastorka jejieho, tehdá hned zase ten domek i s polem i s zahradú i se vším příslušenstvím jmá připadnúti mocně i dědičně a plným právem jakožto kdy prvé na Mářu a na Petra pastorka jejieho podle dielu z nich každého, bez otpornosti dědicuov a budúcích i přátel všelikterakých Svathošových. Také toto na konci jest povědieno, jestliže by Mára a Petr pastorek její nemohli zbýti s Svathošem pro hodné příčiny k nim učiněné od něho, a zvláště že by se ne tak zachoval, jakož se jest smlúva stala i sám sliboval dobrovolně, tehdy Mářa a Petr pastorek její i Svathoš s Katheřinú ženú svú, povážíce a pošacujíce toho statku s přátely na tři diely, mohú i moci budú jse jeden každý z nich na svuoj diel navrátiti a z nich každý svého dielu požívati jakožto pravý dědic, jeden druhému v tom nepřekážeje. Pakli by mezi tiem pán Buoh prvé neuchoval Máři nežli Petra, tehdy to právo a ten diel její jmá spadnúti mocně na Svathoše a na Katheřinu ženu jeho a na dědice i na jich budúcie. Ista pronuncciacio benivola facta est coram domino Wenceslao, magistro moncium vinearum, et dominis consulibus eius Jarossio porybný, Wenceslao Colinský, Mathia Pellician feria quinta ante dominicam Judica me Deus, que cantatur in ecclesia Domini, anno domini M'CCCC'LXIIII°. 69. Mikuláš Věchtíkův prodává vinnici Karlštýnku Fridrichovi Vojířovi z Očedělic a Kateřině z Janovic manželce jeho. 1464, 24. března. — II. H. 27. Opatrný muž Mikuláš, syn někdy Věchtíkuov dobré paměti, měsčenín Veli- kého města Pražského, přistúpil osobně před pana pergmistra a před jeho pány konšely, nejsa přinucen aniž připuzen, ale dobrovolně s dobrým rozmyslem, s dobrú pamětí, svým a svých dědicuov jménem vyznal jse jest, že jesti prodal a mocí to- hoto zápisu prodává vinnici svú i s polem dědičné i s platem k tomu příslušejíciem, ješto slove Karlštýnka, kterážto vinnice i s polem držie v sobě X strychuov pravé miery, jenž leží podle vinnice Pavlovy od Bab s jedné a Flaškovy s strany druhé, i s úročníky a držieteli té vinnice, i s polem, a to jmenovitě na Pavlovi Metlařovi LXXX g., na Janovi Kalebečníkovi XL g. a na Pavlovi Kruppovi z Nového města Archiv Český XVIII. 43