542 A. XXXI. Listy do Kouřimě zaslané předložiece JKMti všecku tuto a z veliké již našie potřeby před se vzatú věc, JMti, jakož jest žádati ráčil, příčinu toho oznámili a při tom hned za položenie valnieho všie země sněmu podle pánuov zprávcí žádali. Protož jest věc slušná i užitečná, poněvadž již předpověděný rok u krále JMti se jedná a snad zjedná, abychme my spolu prvé se sejdúce, na tak věc zna- menitú a velikú jedniem úmyslem a ustavičnú obecného našeho dobrého žádostí po- myslili a všecko to, co by se na tom uloženém sněmě před se bráno býti jmělo a naší věci slúžiti mohlo, na hotově při sobě uvážené jměli a k tomu času zacho- vali. Nad to, by pak i sněm k našie žádosti a potřebě nebyl položen, a naše věc že by nemohla tak, jakož sme se podle práv našich opověděli, svého svobodného jmieti pruochodu, tu jest a bude potřebie skutečně pomysliti, jaké by mělo býti naše opa- třenie. I z té příčiny, aby s vámi a vašie obce volí tyto věci jednány býti mohly a s větčí stálostí zavierány, žádámeť vás, abyšte s vaší obcí o to na místo a ko- nečně rozmluviece a na jistém a stálém úmyslu podle práv svých zuostanúce, z vás některé osoby k nám s plnú mocí vyslali; a ti aby se dali nalézti u nás v Praze konečně na den svatého Václava a na rathúze Starého našeho města Pražského s námi i s jinými městy se sešli. Kdež pak tyto i jiné ještě znamenité a veliké věci, kteréž se na nás i na vás s některým vymyšleným nebezpečenstvím ztahují, jestliže tak před se puojde, budú oznámeny i rozvažovány, jmělo-li se jest nám to státi přes to pánuov zprávcí spolu s námi zuostánie. Protož tuto naši snažnú i užitečnú žádost pro našeho stavu poctivost i svo- bodu znajíce, k tomu i že jest toho znamenitá potřeba rozumějíce, věříme vám, že se tak, jakož vám oznamujem, bez všelikého v tom obmeškánie s pilností najíti dáte. Prage ff. II. ante Exaltacionem Sancte Crucis anno XVCXII°. — Purgmistři a raddy Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purgmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 291. 1512 d. 15. září v Poděbradech. — Hejtman Jan Bílský ze Skaříšova žádá za shovění pro Nováka z Chotouně. [145.] Službu svú vzkazuji, slovutní páni a přátelé milí! Kdež mi píšete, k paměti mi přivodíc, co se dluhu Jana Smolaře na Novákovi z Chotouně dotajče, žádajíce, bez dalších nesnází a o to nákladů abych zaplatiti rozkázal, aby nevinní pro vinného hyndrováni nebyli oc. I račtež věděti, že jsem já již nejednou rychtáři z Chotouně i témuž Novákovi rozkazoval a k tomu jeho napomínal, aby on ten dluh zpravil. A poněvadž znáti se muož, jak jest zašěl, ano nouze zniku nedá, že on tomu dosti činiti nemůže, aby toho nějaký prostředek byl vyhledán, aby pomalu na nějaké roky on to mohl zaplatiti; než bych nevinné pro něho měl dáti hyndrovati, že na tom