538 A. XXXI. Listy do Kouřimě zaslané 286. 1512 d. 8. května. — Rady Starého a Nového měst Pražských vybízejí k poradě proti jednání stavu panského a rytířského na sněmě a o opatření dětí královských. [10.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni a přietelé milí! Jakož králem JMtí, pánem nás všech milostivým, sněm obecní položen jest byl na hradě Pražském při Svátosti nyní minulé, k kterémužto sněmu z spoluobyvateluov vašich od sebe i od obcí vašich byli jste jisté osoby vyslali; kdež tíž poslové s námi spolu jsúce rozjí- mali a naše i našich obcí zuostání sú rozvažovali, kteréž nám se jest zdálo slušné i spravedlivé, aby již při tom sněmu to před se vzato bylo, což se práv a svobod městského našeho stavu dotýče pro uvarování budúcích nevolí i ruoznic mezi panským a rytieřským stavem, na miesto k jistému konci postaveno bylo, aby tak v řádu svém stav náš zachován byl, jakož od starodávna a předkuov stavu panského a rytieřského zachováni a držáni byli předkové naši i my po předcích svých dotud, dokudž staré obyčeje v nové jsú proměněny nebyly. Týmž vašim poslóm při podání takové věci na ně oznámili jsme, že od takového našeho předsevzetí, ač vuole vaše s naším úmyslem za jedno bude, nikam ustúpiti ani se kam chcme uchýliti, než při staro- bylém obyčeji, dobrém řádu a zvyklosti pod svými právy městskými, jako na stav třetí svobodný sluší, zachováni býti mieníme. A k čemuž jest svolení naše a proč ku právu zemskému stávati máme, tomu jsme odporni nebyli a nejsme. I to před sebú majíce, žádost od nás i ode všech stavu městského na panský a rytieřský stav při tom sněmu vznešena jest, ale od nich příjemně přijata nenie, než ji k jinému času jako i prvé nám odkládali jsú. A když nám jest to odloženie obtiežné přijieti bylo, tehdy na zřiezenie zemské nám ukázali. My takové odpovědi na žádost naši dané obvyknúti nemohúce a práv svých žádným obyčejem ustúpiti nechtiece, za slušné se nám vidí, abychom podle žádosti našie na panský a rytieřský stav vzesené stáli, jakož stojíme a státi chcme, že k žádným puohonóm ani při svědomí k potupným přísahám, kterýmiž jsú nás s lidem sedlským k potupě našie srovnali, stávati nebudeme, než k tomu toliko, což se dědin svobodných, lidí a čeledi zběhlé dotýče. Ty tři věci, poněvadž sme podnikli, i z těch věcí právo zemské trpěti chceme. Protož, páni přietelé milí, seznali jsme to z poslóv vašich, že takové naše předsevzetí jim jest příjemné a dobře jim se slíbilo, při tom toho na nás žádajíc a k tomu napomínajíce, abychom spravedlivosti takové neopúštěli a svobody stavu našeho městského neustupovali, ale zmužile a stále věc před se vzatú k skutečnému konci vedli, tak jestliže by nám svobody naší stav panský a rytieřský pustiti nechtěli a přes naše svolenie nás puohony by obtěžovali, k kterým jsme se nesvolili, k ta- kovým puohonóm povinni stávati nejsme a na miesto že stávati nebudeme. A ktož