372 D. XVI. Výpisy z knih vinničných Anny s druhé, koupená od Jeronyma postřihače za dvě stě a za X kop již zaplacená; a druhé jest tři strychy bez věrtele míry držící, která leží mezi vinnicí Jana Knechta, také zaplacená, — synóm svým Divišovi a Janovi. A jestliže by pán Buoh kterého z nich smrti neuchoval, tehdy aby s jednoho na druhého spadlo. Pakli by pán Buoh oba dva s tohoto světa vzal dříve let došlých, tehdy chci, aby ty vinnice připadly na Dorotu dceru mú z Moravěvsi, a na Žibřída zetě mého ze Istodna*) a děti jeho, které s ní míti bude. Ale vždy moc sobě zuostavuji tím vším právem, jakož sem sama vládla a požívala, tak jakož zápisové v knihách pergmistrových v sobě sami šíře ukazují podle toho znamenie počtu P XV a druhá O VII. Stalo se jest feria V post Francisci anno oc XCV. *) Snad z Ejstebna, z Jistebna. 125. Král Vladislav stvrzuje odkaz Elšky Zajímačové ze Sobětic učiněný Jindřichovi a Jiříkovi Šoffům z Helfmburka a z Waldšteina. V Báči 1496, 7. ledna. — IV. A. 28. Dni regis. Pánuom Šuoffóm. My Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc, oznamujem tiemto listem všem, že jsú na nás vznesli statečný Jindřich Šuoff z Holfmburka a z Waldštaina, a Jiřík Šuoff bratr jeho, komorník náš věrný milý, kterak jest slovutná Elška z Sobětic, manželka někdy urozeného Jindřicha Zajímače, tetka jejich, svuoj duom v Starém městě Pražském i všecek statek svuoj, kterýž jest jměla, jim a dědicuom jich dala a odkázala, pro- siece nás, abychom jim k tomu jejiemu dání a odkázání povolenie naše dáti ráčili. K jichžto prosbě a žádosti pro služby, kteréž nám činie a činiti nepřestávají, jsúce nakloněni, dali sme jim svrchupsanú [?] jejiemu dánie a otkázánie jisté a konečné po- volenie naše a tiemto listem jakožto král Český dáváme, tak aby voni duom a statek svrchupsaný buďto movitý nebo nemovitý, kterýž jest jim již psaná Elška, tetka jejich, dala a odkázala, jměli, drželi a jeho požívali tak a tiem obyčejem, jako by od nás list mocný měla bez umenšenie. A nad to jim z milosti našie všecko právo a nápad, ač jest na nás které po též Elšcě na statku jejiem přišlo a připadlo, dali sme a tiemto listem dáváme, tak aby jeho požívati a s ním jako s svým vlastniem učiniti mohli a moc měli beze všie překážky; přikazujíce sudiemu i jiným úředníkuom desk dvoru našeho, věrným milým, abyšte již psaným Jindřichovi a Jiříkovi a dě- dicuom jich list provolací na ten statek, kterýž po svrchupsané Elšce na dědicstvie zuostal, dali, a poznáte-li, že jest to na nás podle práva spravedlivě přišlo, uvésti jich v to, řád práva zachovajíc, neobmeškávali. Však proto chcme, aby toto dánie naše bylo bez ujmy každému na jeho spravedlnosti. Tomu na svědomie pečet naši královskú k tomuto listu přitisknúti sme dali. Dán v Báči, ve čtvrtek po hodu bo-