z roku 1499, 5. dubna—4. května. 133 Tajně se vším jeho příslušenstvím k arcibiskupství Pražskému příslušejiciem ur. Bo- huslavovi z Lobkovic a z Hasištejna, věrnému našemu milému, a tiemto listem dá- váme tak a na ten zpuosob, aby von sobě to město se vším jeho a všelijakým příslušenstvím vyplatiti mohl a moc jměl, když se jemu kolivěk zdáti a líbiti bude, dada držitelóm nynějším summu tu, kterúž na tom zapsánu mají podle zněnie zápisuov jejich. Kterúžto přijmúc od něho vcele a úplně, mají jemu a povinni budú téhož města s jeho příslušenstvím hned postúpiti a zápisy, kteréž na to mají, navrátiti bez zmatku a všelijaké odpornosti. Kteréžto město Týn s jeho příslušenstvím když jme- novaný Bohuslav od držiteluov nynějších vyplatí, má je a moci bude jmieti, držeti a jeho požívati, nejsa vodtud bez své vuole od nás ani od žádného jiného splacován až do své živnosti, krom od arcibiskupa Pražského řádně voleného a stvrzeného. Ten to má a moci bude vyplatiti, když se jemu kolivěk zdáti a líbiti bude, dada jemu rok napřed věděti. A po vyjití roku toho pořád zběhlého má jemu položiti summu tu, kterúž jest von za výplatu toho města s jeho příslušenstvím dal. Kterúžto přijma od něho Bohuslav svrchupsaný vcele a úplně, má jemu města toho i se vším jeho příslušenstvím v moc jeho postúpiti a list tento i s jinými, kteréž by na to jměl, navrátiti bez zmatku a všelijaké odpornosti. Jestli že by pak téhož města a zbožie Tejnského arcibiskup Pražský nevyplatil, tehdy je má a moci bude týž Bohuslav až do své živnosti jmieti, držeti a jeho požívati tak a tiem obyčejem, jakož se svrchu píše, a to bez našie, budúcích našich, králuov Českých, i jiných všech lidí všelijaké překážky. Než po jeho smrti svrchupsané město Tejn se vším svým příslušenstvím má hned na arcibiskupa Pražského aneb na kapitulu téhož kostela beze všeho úplatku přijíti, kteréžto kapitula držeti, zpravovati a jeho požívati má k opravě a dobrému toho kostela až do budúcieho arcibiskupa. A nad to jsme ještě témuž Bohuslavovi tuto milost učinili: Jest-li že by jeho Buoh smrti neuchoval před šesti lety od uvá- zánie v to město pořád zběhlými, že je mají na jeho miestě do těch šesti let pořád zběhlých jmieti, držeti a jeho požívati sirotci urozeného někdy Mikuláše z Lobkovic a z Hasišteina, bratra jeho. Než po těch šesti letech pořád zběhlých přiď to zase bez úplatku na arcibiskupa aneb na kapitulu kostela Pražského tak a tiem obyčejem, jakož se svrchu píše. Tomu na svědomie oc. Dán na Budíně, v pátek den Nalezenie sv. Kříže anno Christi 1499, regnorum nostrorum Hungarie nono, Boemie vero Ex commissione propria maiestatis regie. vigesimo octavo. Týn n. Vlt. patřil ode dávna k panství biskupů Pražských a byl poprvé zastaven Knnrátem z Vechty. Zikmund odevzdal Týn Oldřichovi z Rožmberka r. 1432 v ochranu. Král Jiří zapsal jej pak 14. dubna 1461 Janovi ml. ze Soutic a Zbyňkovi ze Soběšína. K tomu učinil onomu král Vladislav následující listinou ze září r. 1478 tu milost, že se svými potomky s hradu Týna n. Vlt. splacován býti nemá, leč od krále neb osoby, jíž by náleželo. Listina o tom chovaná v archivu c. k. místodržitelství v Praze v orig. č. 310 zní: My Vladislav z božie milosti král Český, markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabie, oznamujem tiemto listem všem, že jsúce dlužni dluhu pravého a spra-