120 B. XV. Registra krále Vladislava II. by na to jměli, navrátiti bez zmatku a všelijaké odpornosti. A ktož by list tento jměl s již psaného Jetřicha, dědicuov a budúcích jeho dobrú volí a svobodnú, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie oc. Dán na Budíně, v něděli den sv. Blažeje anno Christi 1499, regnorum nostrorum Hungarie nono, Boemie vero vigesimo octavo. Ad relationem magnifici domini Joannis de Sselnbergk, supremi cancellarii regni Boemie. Zápisným vlastníkem Přimdy byl od r. 1454 rod Švamberský. Jetřich z Guttšteina práva výplaty touto listinou mu daného nepoužil. Král Vladislav dne 11. října 1509 ještě summu zápisnou valně zvětšil, jak o tom svědčí tyto dvě listiny téhož dne dané, chované v c. k. místodržit. archivu v Praze jako č. 481 a 484: My Vladislav z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský oc král, margkrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický margkrabie oc, oznamujem listem tiemto všem, že jsme prošeni jménem urozeného Zdeňka z Švanbergka na Třebli, věrného našeho milého, poněvadž zámek Přinda, kterýž pomezní a on jeho nyní jest v držení, na stavení velmi sešlé a spustlý jest, abychom k tomu svoliti ráčili, aby on pro dobré tohoto královstvie některú summu na něm prosta- věti a pronaložiti mohl, kterážto při vyplacování téhož zámku s jeho příslušenstvím aby jemu neb jeho dědicóm a budúcím vedle jiných summ zápisných zase dána a zaplacena byla. K jehožto prosbě nakloněni jsúce pro služby jeho, kteréž nám činil a činiti nepřestává, a zvláště poněvadž to zámek pomezní jest, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím a radú věrných našich milých, mocí krá- lovskú v Čechách povoliti jsme k tomu ráčili a tímto listem povolujem tak, aby on Zdeněk s dědici svými na jmenovaném zámku Přindě až do pěti seth kop gr. č. prostavěti mohl a toho moc jměl, tak že, když bychme my, dědicové aneb budúcí králové Čeští chtěli týž zámek s jeho příslušenstviem od téhož Zdeňka, dědicuov neb budúcích jeho zase jmieti, abychom jim tu summu, kterúž by na témž zámku do nahoře psaných pěti seth kop gr. č. prostavěli a to registry aneb svědomím hodno- věrným pokázali, vedle jiných summ zápisných dali a zúplna zaplatiti povinni byli. Kterúžto od nich vezmúce, mají a budú povinni nám, dědicóm neb budúcím našim, králóm Českým, téhož zámku Přindy i se vším jeho příslušenstviem zase postúpiti a list tento i s jinými, kteréž by na to jměli, navrátiti bez zmatku a všelijaké odpornosti. A ktož by list tento s nahořepsaného Zdeňka neb dědicuov jeho dobrú volí jměl a svobodnú, chcem, aby tomu všecko právo příslušelo, což se nahoře píše. Tomu na svědomí pečet naši královskú přivěsiti jsme rozkázali k listu tomuto. Dán na hradě našem Pražském ten čtvrtek po sv. Dyonysii, létha božieho tisícieho pětistého devátého a královstvie našich Uherského dvacátého a Českého třicátého devátého (= 1509, 11. října.) Na ohbu: Ad relacionem magnifici domini Zdenkonis Leonis de Rozmital et Blatna, supremi purgravii Pragensis. Druhá listina zní: My Vladislav z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský oc král, margkrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický margkrabie oc, oznamujem listem tiemto všem, že my vzhledše a zření majíce na veliké náklady, kteréž jest urozený Zdeněk z Švambergka na Třebli, věrný náš milý, na opravu zboží Přindeckého některé rybníky zdělané učinil a pronaložil, nechtíce my, aby on toho škoden býti jměl, také pro jeho věrné služby, kteréž nám činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím a radú věrných našich milých, mocí královskú v Čechách témuž Zdeňkovi, dědicóm a budúcím jeho připsali jsme a přiraziti ráčili k prvním summám, kteréž na zámku Přindě a na tom zbožím Přindeckém zapsané má, tisíc kop gr. č. a tiemto listem připi- sujem a přiražujem, tak že, když bychme to my neb budúcí naši, králové Čeští, vod nich vedle znění listuov a zápisuov jejich vyplatiti chtěli, máme jim také těch tisíc kop gr. č. svrchupsaných podle jiných summ, kteréž na tom prvé zapsané mají, dáti a zaplatiti. Kterúž přijmúce od nás vcele a úplně, mají nám a povinni budú zboží toho svrchupsaného se vším jeho a všelijakým příslušenstvím, s kterým jsú to sami drželi, postúpiti a list tento i s jinými, kteréž by na to jměli, navrátiti bez