Uvod vydavatelův. 5 (famoso domino Johanni de Tedražic, hunc temporis prothonotario cancellarie regalis) v Praze dům č. 595—I. a č. 800—I., které odňal pro odboj Albrechtovi Kostkovi z Postupic, že se byl přidal k straně Matiášově (Tomek v Děj. Prahy VIII, 86, 140 dle konfirmace Rudolfa II. z r. 1604. Srov. ale i současný zápis v ruk. arch. městského č. 2105 fol. 348.). Kromě toho držel dům v ulici Celetné (ruk. č. 2103 fol. 182), a 23. října 1487 koupil dům na Malé Straně (in platea, qua itur ad pontem, in manu sinistra inter domos Johannis rotificis ex una et Johannis sutoris parte ex altera. Rkp. arch. m. č. 2211 fol. B. 24.) za 32 kop gr. Jmenovaný dům v Celetné ulici postoupil r. 1490 bratru svémn knězi Gabrielovi. 7) Tomek uvádí v seznamu úředníků Jana z T. jako protonotáře do r. 1493. V deskách zemských (č. 84 fol. H 11) jest dlužní zápis z r. 1491, kde se ještě tak jmenuje a uvádí se plným jménem Jan Mutrplos z Tedražic. Proto nezdá se býti nutno rozeznávati dvě osoby, jako to činí Tomek v uvedeném místě. Jinak srov. i níže listinu č. 134. R. 1505 byl již asi mrtev. (Sedláček 1. c.) Nástupcem jeho stal se dle Tomka Václav Hyndrák z Habrova, a to v r. 1495. Doklad k tomu mi však znám není. Jinak jest týž Václav dobře znám jako notář desk zemských. Jan z Blevic příjmím Šlechta ze Všehrd, který vstoupil do kanceláře již r. 1491 jako mladý bakalář 8). Příjmí Šlechta počal užívati zejména od r. 1498, kdy k erbu a titulu přijal příbuzného Jana Vlčíhrdlo ze Všehrd. Patrně jako náhradu za služné obdržel již v prvních letech své činnosti v kanceláři královské od krále vesnice Roubaninu a Slatinu na Moravě. Ponejvíce dlel při králi vzdálen z Čech. V září 1504 vrátil se domů a oženil se 4. října t. r. s Magdalenou ze Strážnice; potom sice odešel znovu do Uher, nepobyl ale na dvoře králov- ském dlouho, nýbrž vzdal se r. 1506 (ne-li již r. 1505) svého úřadu. „Pohnutkou ku kroku tomuto byl mu nejspíše pokročilý věk a snaha opatření dětem svým lepšího vychování, než mohly dojíti v cizí zemi. Rozličnými výsluhami, jichž se mu dostalo za služby od krále (viz tento Archiv I, 353 a listiny v tomto registru), vzrůstalo zboží jeho, tak že v zemanstvu českém byl mezi zámožnějšími.“ (Tak píše J. Truhlář v pojednání svém „Život a působení Jana Šlechty ze Všehrd“ v Čas. Mus. Česk. 1879, str. 450.). Šlechta zemřel 29. srpna 1525 a pochován byl v Č. Kostelci. Z notářů jsou mi známi z doby Vladislavovy?): udělali, i také což jim tu okolo postúpeno od fary aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchu psa- Dřevčické, ježto to jest mezníky osazeno, měli, drželi ných. Tomu na svědomie pečet naši královskú kázali a toho požívali bez našie, budúcích našich králuov jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Budíně, v úterý Českých i všech jiných lidí všeliké překážky po věčné velikonoční létha božieho tisícieho čtyřstého devade- časy budúcie, a též také co jest postúpeno k již psané sátého druhého, království našich Uherského oc v dru- hém létě a Českého v jedenmezcietmém. faře za to, aby to budúcně k té faře bez překážky Ad relacionem domini Joannis de Sselnberk, držěno bylo. A kdož by tento list měl s již psaného regni Boemie cancellarii. Jana neb dědicuov jeho dobrú vólí a svobodnú, chcem, 7) Johannes de Tedražic, prothonotarius cancellarie domini regis, pleno in consilio personaliter con- stitutus resignat — domum suam, quam inhabitat, in platea Czaltnerii inter domos Johanne relicte olim Ko- stelak et olim Mathie a tabulis situatam utriusque sacerdoti Gabrieli, fratri suo. Rkp. arch. m. č. 2106 fol. 279. 3) Narozen 24. ledna 1466, podstoupil zkoušku bakalářskou 17. září 1484. 2) Tomek uvádí z doby Jiříkovy písaře Jana z Lestkova, Chvala z Kolína a Pavla. O nich nachází se v ruk. arch. m. Prahy č. 2105 fol. 186a tento zápis: Johannes de Lestkow, Chwal de Colonia et Paulus de Tribovia, serenissimi principis domini et domini Georgii regis Bohemie notarii, emerunt simul pro se et heredi- bus ipsorum tertiam partem aree molendinorum, olim Lukassonis dictorum, cum ripis, vineis, flumine, usu-