2 B. XV. Registra krále Vladislava II. Olomouckého r. 1478, Slánského r. 1482, jednání v Praze 13. ledna 1483. Za věrnost svoji byl králem hojně odměňován. Kolem r. 1485 dostalo se mu zápisem domu někdy biskupa Litomyšlského na Malé Straně v Praze, kterýž znovu vystavěl a kamž se toho času ze Sta- rého Města přestěhoval (Tomek, Dějiny m. Prahy, VIII str. 43). Zde na Starém Městě totiž držel dům, nyní č. 633 u sv. Jakuba, který koupil r. 1480 od Ctibora Tovačovského z Cim- burka®). Po roce 1485 koupil na Malé Straně i sousední dům, nyní č. 181, a zde bydlel; pročež říkalo se tam prostě „v kanceláři královské“. Ovšem podotknouti sluší, že úřadem svým nucen byl trvati při dvoře královském, tedy ponejvíce v Uhřích. Z dalších milostí krá- lovských kromě v následujícím registru zapsaných uvedeno budiž ještě darování polovice tvrze Lipovce (do desk vloženo r. 1495, srov. Pozůstatky desk z. II., 468), výplata na Kostomlaty (téhož roku, ib. 470), na Hořany (ib. 471). Tim tak zbohatl, Ze jiz 1497 koupil si rozsáhlé panství Kost (ib. 492). Již dříve (12. dubna 1487) dal na sebe listem královským převésti zápis n na statky svého tchána Jiříka ze Stráže *) (Srov. Sedláčkovy Hrady, díl IV. str. 254). E ‘Rio. arch. města Prahy 6. 2103, fol. 160': Generosus dominus dominus Johannes de Sselmberg, regni Boemie cancellarius, emit pro se, heredibus et successoribus suis domum, ex opposito claustri s. Jacobi inter domos Johannis Pehm ex una et Michaelis Herbest mercatoris parte ex altera situatam, aput generosum dominum dominum Stiborium de Cimburk et de Towaczow pro LX. sexag. gr. (= rkp. ć. 2106 fol 57.). Tova- čovský sám pak koupil r. 1472 tento dům od Václava Zdimira. (Rkp. tehoż arch. 6. 2105 fol. 319': Gener. d. d. Cztiborius de Czimburg etin Towaczow, regni Boemie cancellarius atque capitaneus marchionatus Moravie, emit pro se, generosa domina Elsska de Melicz conjuge, heredibus oc. domum ex opposito claustri s. Jacobi — circa Wenceslaum Zdimir pro LVI sex. gr.). 4) Listina tato ze dne 12. dubna 1487, zní dle papírového transsumptu, chovaného v archivu místo- držitelském v Praze č. 347, takto: My Vladislav z boží milosti král Český, markrabie Moravský, Lucemburské aSlezské kníže a Lužický markrabie sc. oznamujem tímto listem všem, že předstoupil jest před nás uro- zený Jan z Šelnberka, kancléř království Českého, věrný náš milý, a ukázal jest nám list najjasnějšího krále Ladislava, ujce a předka našeho milého šťastné paměti, kderýmžto zapsal jest a zastavil urozenému někdy Jindřichovi z Stráže a dědicuom jeho za to, ježto strýcové jeho postoupili předkům téhož krále Ladislava dědictví svého v Ústí na Lužnici a na hra- dišti řečeném Thábor, k kterýmžto zbožím týž Jin- dřich po svých strýcích spravedlivost měl, a za to jemu a dědicuom jeho postoupena a zapsána jsú tato zboží, městečka a vsi příslušející k arcibiskupství pražskému, totižto Řečice městečko s tvrzí, Vítovice, Rovný, Ji- fice, Myšovice, Popeliště, Těchorazy Veliké, Těcho- razy Malé, Pobistrejce, Svépravice, Chřelovice, Deh- táře, Onšovice, Olešné České, Olešné Německé, Chva- lova, Řemenova, Stříteže, Kameničky, Pavlova, Žierov, Petrkov, Kabátovy Lhoty, Jelcovy Lhoty, Strměchy, Branišov, Rychnov městečko, Cajly, Hojkov, Bořišov, Lešov, Čejkov, Těšenov, Jistebník, Chrastov, Větrov, Zajíčkov, Cerekvice městečko, Moravče, Markvartice, Myslov, Lidmany Veliké, Lidmany Malé, Leskovice, Zahrádky, Pajškov, Čakovice, Dubovice a Bitětice, a to do čtyř seth kop gr. platu ročního sečtěného na těch městečkách a vsech ve čtyřech tisících kopách gr. do- brých, stříbrných, rázu pražského, se všemi přísluš- nostmi a puožitky, kterýmiž koli jmény mohly by jmenovány býti, s kostelními poddacími a s plným pan- stvim, s rybníky, lesy, potoky, lúkami, dvory popluz- ními, robotami, nápravníky i s jich službami, kderéž v těch vsech jsú, s proděláním na tvrz Řečici na stavení do sta kop gr., jakož pak ten list a zápis ty věci šíře a světleji v sobě drží a zavierá. I prosil jest nás, abychom naň i na jeho dědice právo téhož listu přenésti a jim toho potvrditi a k tomu další milostí naší je při tom opatřiti ráčili. My v tom znajíce slušnů prosbu téhož Jana i také shledavše to, že on jest k tomu listu řádně přišel po urozeném Jiříkovi z Stráže, synu a dědici Jindřicha z Stráže svrchupsaného, a znajíce jeho věrné služby, kderéž nám činil, činí a činiti nepřestává, nás se věrně přidrže jakžto krále Českého pána svého dědičného a nám k obecnému dobrému pomáhaje a potom tím lépe aby mohl nám slúžiti, s dobrým rozmyslem a raddůúů věrných našich mocí královsků právo dotčeného listu na téhož Jana ana dědice jeho tímto listem převodíme a přenášíme, tak aby oni již psaní těch Řečicí sjmenovanými městečky, vesnicemi, rybníky, lesy, potoky, dědinami, lúkami, mlýny, kostel- ními poddacími i se všemi a všelikými příslušnostmi, poplatky a piżitky tak, jakož svrchu dotčený list