z roku 1510. 513 že se pan Linhart i s paní Dorothú manželkú svú také v tom k němu najíti dadie, a jemu to, což jest k škodě a lehkosti osob i domu jejich učinil, také odpustie. Ale snad někto die, že se k vám vo koho dobrého řiedko kdy přimlúvám, než toliko vo ty, ktož něco neslušného učinili. Páni a přátelé milí! Ovšem jest tak, že dobrý dobré chváliti, velebiti a jim (jakož hodni jsú) poctivost a dobře činiti má; ale znáte to, že dobří nic neprovinivše, jakož milosti tak i přímluvy nepotřebují, než toliko ti, kteříž v něco proti právu, řádu a spravedlnosti upadli. A protož ti jakož milosti tak i přímluvy jiných lidí potřebovati musejí. A protož, poněvadž z tohoto ani příčina ani počátek nepřišel, vždy prosím, že se k němu milostivě jmieti a najíti dáti ráčíte. Datum Hradek sabbato post Luce euangeliste anno Christi 1510. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Kostelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purgmistru a radě města Kouřima, přátelóm a súsedóm mým zvláště milým. 230. 1510 d. 30. října v Kolíně. — Hejtman Jindřich z Vojslavic přimlouvá se za Mikulu. [4517.] Službu svú vzkazuji, slovutné a vzácné opatrnosti páni Kouřimští! Přieteli moji milí! Žádán sem k vám za přímluvu od pana Mikuly, poddaného krále JMti, abyšte na miestě vašem dopustili jemu stávky na lidi páně Jindřichovy Mlíkovského. I poněvadž týž Mikula ani skrzě pana Amchu ani skrzě mne k dluhu svému přijíti nemohl, já žádám, pokudž Mikula spravedlivého na právě vašem žádati bude, že go jemu právo pustíte. Datum Kolín ff. IIII. ante Omnium Sanctorum annorum oc. XV°X°. — Jindřich z Vojslavic, hajtman na Kolíně. Slovutné a vzácné opatrnosti pánuom purgmistru a radě města Kouřimě oc, pánuom přáteluom mým milým buď [dán]. 231. 1510 d. 2. listopadu v Libenicích. — Jan Libenický z Práchňan odmítá přímluvu za Václava z Dolan. [1385.] Službu svú vzkazuji VMtem, slovutní páni a přietelé moji milí! Ráčili ste mi psáti o Václava, syna Jírova z Dolan, člověka mého, připomínajíce mi VMtí prvnie žádosti, kteréž ste ráčili učiniti za něho, též přímluvu pana otce mého milého dobré paměti, kterúž jest učinil za téhož Václava. I milí páni! Mám za to, že jest vám to v paměti, kteříž ste tu žádost na nebožtíka pana otce mého i na mne zkládali, kterakú jest on věc proti mně učinil, před vámi sem oznámil; kterúž ste ráčili sly- šeti. Kdežto sem jí málo nevážil. Ale nechtě oslyšeti vás jako své milé přátely, a pro vás všecko možné učiniti [chtěje], dal sem VMtem na to tuto odpověď, že mi na ten čas není možné učiniti. Než ať mi se on staví na Libenicích v mou moc; a když Archiv Český XVIII. 65