B. XV. Registra krále Vladislava II. 32 mohli aneb ji prodali a zastavili, jakž se jim najlépe a najužitečnějie zdáti bude, tak a tiem obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé téhož margkrabstvie Moravského svých dědičných vsí užívají a užívati mohú, nynie i na budúcie časy, a to bez našie, bu- dúciech našich, králuov Českých a margkrabí Moravských, i jiných všech lidí všeli- jaké překážky. A ktožby list tento jměl s svrchupsaného Stefana, dědicuov a budúcích jeho dobrú volí a svobodnú, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí na- hoře i dole psaných. Tomu na svědomie pečeť naši oc. Dán na Budíně první středu v postě letha božieho oc XCVIII a království našich Uherského vosmého a Českého dvadcátého sedmého. Ex mandato proprio maiestatis regie. Štěpán Zapolya byl jeden z předních stranníků Vladislavových a při volbě jeho za krále Uherského, když byl za rozhodčího jmenován kompromisem, rozhodl v jeho prospěch. Za to byl od svého krále hojně odměňován statky i úřady, mezi jiným i palatinátem. Zemřel 25. pros. 1499. S manželkou svojí Hedvikou Tě- šínskou měl děti: Jana, Jiřího a Barboru. (Srov. Katona, Historia critica regum Hungariae, XVIII, 179.) 15. V Budíně 1498, 28. února. — Král potvrzuje témuž držení vsi Šumic blíž Uherského Brodu ležící. (Fol. 12.1) (Témuž Štefanovi z Zápolé, nadršpanovi královstvie Uherského.) My Vladislav oc oznamujem listem tiemto všem, že jest na nás vznesl mnohomocný Štefan z Zápolé, věčný hrabě země Špiské a nadršpan královstvie Uherského, věrný náš milý, ozna- muje nám, kterak má a drží ves řečenú Šumice se dvorem i se vším [a] všelijakým jejím příslušenstvím v margkrabství Moravském blíž Brodu Uherského ležící, kterúžto ves byl jest kúpil k svému jmění, držení a požívání najjasnější někdy pan Mathiáš, Uherský a Český oc král a margkrabie Moravský, předek náš slavné paměti, za čtrnácte set zlatých uherských, a potom ji dal osviecenému Hanušovi Korvinovi kniežeti Liptovskému a Opavskému, synu svému, a potom v drženie též vsi Šumic že jest přišel od téhož Hanuše statečný Emrych Czobor, vod kteréhož jest ji potom on Štefan kúpil a v drženie jejie přišel tak, jakož ty věci list ten, kterýž na to od něho má, šíře v sobě drží a vokazuje; proše nás, abychme my jeho i s dědici jeho listem naším v tom milostivě opatřiti ráčili, tak aby [v] drženie a požívánie té vsi žadné škody nynie i budúcně nejměli. K jehožto prosbě nakloněni jsúce pro služby jeho, kteréž jest nám mnohé, věrné, pilné a užitečné činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich a jakožto král Uherský, Český a margkrabie Mo- ravský, poněvadž jest penieze hotové týž Štefan za jmenovanú ves a dvuor Šumice s jejich příslušenstvím*) dal, nechtiece, aby toho kterú škodu jměl, tuto jsme jemu, dědicóm a budúcím jeho při držení a požívanie té vsi zvláštní milost učinili a tiemto listem činíme, chtiece tomu konečně, aby voni túž ves Šumice s jejím příslušenstvím v summě čtrnácti set zlatých uherských jměli, drželi, jie požívali aneb prodali a za- stavili, jakž se jim kolivěk zdáti a líbiti bude, nejsúc vodtud bez své vuole od