Výpovědi soudu královského z roku 1522. 355 Joachymovi dal jest dva tisíce zlatých rajnských aneb u téhož pana markrabí za- stúpil, kteréž jemu panu markrabí neb jeho poddaným dány býti měli za tu škodu, kteráž jest jse někdy odtud z Šprembergka stala, že oni stavové jsou to povinni jmeno- vaným pánóm bratřím z Štemberka(!) dáti a zase navrátiti, a to konečně v osmi ne- dělích od dnešního dne pořád zběhlých. Pak-li by nedali, tehdy jim pánuom z Štem- bergka má jse zámek Špremberk po vyjití těch osm nedělí postúpiti s tím se vším příslušenstvím, kterak jest jeho v držení a v užívání byl týž někdy pan kancléř, bratu jich; a to dotud aby drželi, dokudž by jim pánuom z Štembergka ta summa dva ti- síce zlatých rajnských od týchž stavuov anebo od nás jakožto krále Českého, též i budúcích našich králuov Českých, dána a zaplacena nebyla. Také což jest jmeno- vaný pan kancléř k tomu zámku Šprembergku vyplatil, jestliže toho co oni stavové anebo úředník Špremberský drží, což k výplatě přísluší, toho také aby jmenovaným pánóm z Šternbergka též v osmi nedělech od dnešního dne pořád zběhlých postú- peno bylo. Nežli když bychom my chtěli jakožto král Český též i budúcí naši králové Čeští aneb již psaní stavové to vyplatiti, toho budou míti vuoli a hned při té výplatě také toho nám aneb těm stavuom má býti postúpeno beze vší otpornosti. Stalo jse létha MDXXII° v sobotu den svaté Anny, jináč na zajtří svatého Jakuba apoštola božieho. Registra královská výpovědí JMti krále Ludvíka 1522 v archivu Českého Musea sign. J. 1. (novější č. 816 = R. II. c) list A. 7. a. 4130. Mezi Markétou ze Slavíkova spolu s Dorotou z Veletic a radou Kutnohorskou o pozůstalost Elišky Jandové. — 1522, 29. července. V té při, kteráž jest mezi Marketú z Slavíkova a Dorothú z Veletic puo- vody s jedné, a Prokopem Kroupú, Martinem Vrabcem, Zachařem z Chrudimě, Machkem Libenickým, Janem Zygelem, Jarošem erckaféřem, Václavem Srnú, Janem Štolarem, Vávrú Kysarem, Hanikem řezníkem, Michalem Preglů, Benešem pernikářem, Janem Popelkú a Václavem Poklúpkem na Horách Kuttnách obeslanými s strany druhé, kdež jsú též Markétha a Dorotha vinily nadepsané osoby z toho, jakož jsú ony Markéta a Dorotha před nimi tehdáž šefmistry a radú na Horách Guttnách vinily právem Katheřinu, sestru někdy Elšky Jandové erckaféřky, ze všeho statku, kterýž jest koli připadl na touž Katheřinu po smrti nadepsané Elšky Jandové i z toho ze všeho, k čemuž jest koli táž Katheřina spravedlnost po též sestře své měla, a s ní jsou se před nimi o to soudily za jejieho zdravého života, majíc k tomu ke všemu statku právo a spravedlivost; ale že jsú oni obeslani jim toho soudu mimo pořad práva odkládali a protahovali a o to konce a místa podle práva ne- učinili, až táž Katheřina umřela, a po smrti její ortel jsú jim učinili s Reginú dcerú 45*