Strana I
ARCHIV ČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKÁLNÍHO FONDU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO VYDÁVÁ KOMISE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. REDAKTOR: GUSTAV FRIEDRICH. DÍL XXXII. REGISTRA SOUDU KOMORNÍHO Z LET 1519—1524. Vydal JAROMÍR ČELAKOVSKÝ. V PRAZE 1915. Knihtiskárna: Dr. Ed. Grégr a syn. — V komisi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana II

Strana III
UVOD. V tomto svazku Archivu Českého obsažena jest další část register soudu ko- morního, s jichž vydáváním bylo počato ve svazku VII. této sbírky. V dílu tomto vydána jsou registra z let 1519—1524. Vydavatel jejich professor JUDr. Jaromír Čelakovský dokončení dílu toho se již nedožil vyrván byv nenadále z našeho středu neúprosnou smrtí dne 16. října 1914, avšak tisk textů zde obsažených dokončen byl jeho prací úplně a ještě za jeho života začato bylo s tiskem svazku dalšího, v němž dovedeno bude vydání register soudu komorního až do meze vydavatelem zamýšlené — do roku 1526. O složení, působnosti a významu soudu komorního za krále Vladislava po- jednal vydavatel v monografii Soud komorní za krále Vladislava II. (v časopise Právník 1895 a též v Povšechných českých dějinách právních, str. 337 násl.). Pro dobu krále Ludvíka bude možno vývody jeho doplniti později. Zde chceme přestati toliko na udání zdrojů, z nichž bylo při tomto svazku čerpáno. Jsou to: 1. (R. II. c.) Registra královská výpovědí JMti krále Ludvíka z let 1522 a 1523. Registra tato tvoří třetí, samostatně paginovanou část svazku chovaného nyní v archivu Musea království Českého pod č. 816 (stará signatura jest J. 1.), jehož obšírnější popis podán jest již v Archivu Českém VII. na str. 447 a pak u V. Schulze, Příspěvky k dějinám soudu komorního království Českého (Hist. archiv České Akad. č. 24) str. 161, č. 2. Odtud otiskujeme na str. 354—378 (č. 4129—4156) výpovědi soudu královského z l. 1522 a 1523, jak v rukopisu tom na listech A 1—B 11 jsou zapsány. Na listu B 11. b. jest tam zápis o zasednutí soudu komorního dne 2. června 1523 za předsednictví knížete Minstrberského Karla, který jsme umístili zde na str. 410 pod č. 4279. K zápisu tomu jiná pozdější ruka poznamenala: „Ty nálezy za knížete Karla najdeš ingrossované na čisto v zelených aksamitných“. Registra tato, jež byla pokračováním svrchu uvedených register vý- povědí, však se nezachovala. 2. (R. VII.) Registra puohonná vejpovědí koženná z let 1518 až 1523 (rukopis archivu Musea kr. Č. sign. J. 3, běžné číslo 818). Z rukopisu toho, o němž srovn. Archiv Český XIX, str. VII, č. 5. a Schulze v kn. uv. str. 164, č. 9, uveřejňujeme na str. 30—62 (č. 3185—3223) půhony a nálezy k roku Svátosti

Strana IV
IV l. 1519, jak jsou v něm v pořádku chronologickém zapsány na listech B XIV až C VI; na str. 63—70 (č. 3224—3240) staná práva o Svátosti r. 1519 dle listů C VII—C XI; na str. 404—410 (č. 4273—4279) nálezy k roku Svátosti 1522 dle listů C XII—C XV; na str. 525—548 (č. 4679—4702) nálezy k roku sv. Mar- tina 1523 dle listů C XVI—DI a na str. 549—600 (č. 4703—4806) staná práva k roku sv. Martina 1523 dle listů D II—D XXIX. 3. (R. VIII.) Registra půhonná z let 1513—1524 (rukop. archivu Musea kr. Č. č. 87) O rukopisu obšírněji jedná Čelakovský v Arch. Česk. XIX, str. VII, č. 6 a Schulz v kn. uv. str. 138, č. 2. Odtud uveřejňujeme na str. 91—118 (č. 3335—3410) nevyřízené půhony k roku sv. Martina léta 1519, k roku Svátosti a k roku sv. Martina l. 1520, k roku Svátosti a k roku sv. Martina l. 1521 a k roku Svátosti l. 1522, jak byly původně zapsány „v třetích lvových regi- strách“ na 1. A I—D XVI. 4. (R. IX.) Registra půhonná druhá lvová z let 1518—1519 (rukopis archivu Musea král. Č. č. 93, o němž srovn. Čelakovský v Arch. Č. XIX, str. VIII, č. 7 a Schulz v kn. uv. str. 138, č. 4). Půhony v registru tomto zapsané, které byly vyřízeny vynesením nálezu neb jinak, jsou mřežovány a pokud nebyly vyřízeny a zůstaly tedy nemřežovány, přepsány jsou do rukopisu R. VIII, v němž písaři dále připisovali, kdy byl na ně vynesen nález a pod. Uveřejňujeme odtud z listů B XXVI—C XIV na str. 70—90 (č. 3421—3334) půhony k roku sv. Martina l. 1519, ovšem tak, že je doplňujeme všemi přípisky, které k jednotlivým z nich přidány jsou v registru R. VIII svrchu zmíněném. 5. (R. X.) Registra půhonův k svědomí z let 1518—1534 (rukopis archivu Musea král. Česk. sign. F. 1, běžné číslo 639; srov. o něm Schulz na m. uv. str. 139, č. 5). Registrum toto počíná nadpisem „Anno Domini MVCXVIII puohonové k svědomí tuto se vpisují“. Z rukopisu toho podáváme na str. 1—30 půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519 (č. 3011—3184); na str. 137—150 pů- hony k svědomí k roku sv Martina 1519 (č. 3492—3566); na str. 150—165 pů- hony k svědomí k roku Svátosti 1520 (č. 3567—3645a); na str. 165—166 půhony k svědomí k roku sv. Martina 1520 (č. 3646—3654); na str. 167—175 půhony k svědomí k roku Svátosti 1521 (č. 3655—3703); na str. 175—178 půhony k svědomí k roku sv. Martina 1521 (č. 3704—3719); na str. 178—186 půhony k svědomí k roku Svátosti 1522 (č. 3720—3762); na str. 186—200 půhony k svědomí k roku sv. Martina 1522 (č. 3763—3825); na str. 392—404 půhony k svědomí k roku Svátosti 1523 (č. 4207—4272) a na str. 490—525 půhony k svědomí k roku sv. Martina 1523 (č. 4496—4678). 6. (R. XI.) Registra půhonná čtvrtá lvová z let 1522 až 1524 (ru- kopis archivu Musea kr. Česk. sign. IV A 19, běžné čís. 94, o němž srovn. Schulz Uvod.

Strana V
Úvod. na m. uv. str. 139, č. 6). Také z tohoto registra byly některé půhony přepsány do registra R. VIII, kdež k nim písaři přidávali po straně další přípisky, které jsme do vydání svého pojali podobně jako při půhonech vzatých z R. IX. Z rukopisu tohoto uveřejňujeme na str. 119—125 půhony k roku Svátosti l. 1522 (č. 3411—3441); na str. 125—137 půhony k roku sv. Martina l. 1522 (3442—3491); na str. 381 až 392 půhony a obeslání soudu kom. a hejtmanského k roku Svátosti l. 1523 (č. 4161 až 4206); na str. 449—490 půhony k roku sv. Martina 1523 (č. 4352—4495) a na str. 612—634 půhony k roku Svátosti l. 1524 (č. 4956—5033). 7. (R. XII.) Registra v černé kopertuře svědomí za krále JMti z r. 1522 (rukopis archivu Musea král. Česk. sign. XVI. B. 22, běžné čís. 936, o němž srov. Schulz na m. uv. str. 153, č. 6). Zápisy svědomí české i německé obsaženy jsou tu na listech A I—D XVIII, které podle novějšího číslování tvoří strany 99—316 a 345—381 tohoto rukopisu. Původní název tohoto registra přichází na vložce při listu D I, kdež se čte: „V registrách v černé korpertuře svědomí za krále JMti D XIII.“ Podáváme odtud na str. 296—354 Svědomí k soudu královskému z r. 1522 (č. 4084—4128) a na str. 430—449 některá svědomí k soudu hejtman- skému l. 1523 (č. 4327—4351). K rukopisu tomuto jsou z předu a uprostřed přivázány dva zlomky register obsélacích léta 1522, která tvoří nyní str. 1—98 a 321—344 toho svazku, a jejichž původní název jest zaznamenán na nynější str. 320 (viz poznámku při č. 3826). Z této části rukopisu vzata jsou obeslání k soudu královskému r. 1522, která uveřejňujeme v pořádku chronologickém na str. 200—293 (č. 3826—4074) doplnivše je čísly 4075—4083 z rukopisu následujícího R. XIII. 8. (R. XIII.) Registra obeslání k stranním přem a k svědomí k stranním přem z let 1522—1532 (rukopis Musea král. Česk. sign. F. 2, běžné č. 640, o němž srovn. Schulze na m. uv. str. 139, č. 7). Odtud uveřejňujeme z první části (kterou označujeme R. XIII. a) na str. 411—426 obeslání k zvláštním rokům léta 1523 (č. 4280—4309). Z druhé části (kterou označujeme R. XIII. b) vzata jsou čísla 4075—4083, kterými na str. 293—296 doplněna jsou obeslání k soudu královskému léta 1522. Dále z této druhé části (z listů B IV—B VI) pochá- zejí obeslání k soudu královskému léta 1523 otištěná na str. 379—380 pod č. 4157 až 4160 a obeslání k zvláštním rokům léta 1523 na str. 411—426 č. 4280 až 4309. 9. (R. XIV.) Rejstřík stanných práv a odkladů příkrálovských i stranních z let 1523—1526 (rukopis archivu Musea král. Česk. sign. IX. A. 24, běžné číslo 297). Jest to tenký svazek úzkého folia v moderní vazbě obsahující 47 listů, z nichž 10—12, 21—25, 27—35 a 40—47 zůstaly nepopsány. Odtud

Strana VI
VI Uvod. podáváme na str. 601—611 zápisy o staných právech k roku sv. Martina 1. 1523 (č. 4807 —4952) a na str. 611—612 tři zápisy o odkladech pří (č. 4053—4955). 10. (R. XV.) Registra půhonná první modrá z let 1524—1525 (rukopis archivu Musea král. Česk. sign. F. 3, běžné č. 641, o němž srov. Schulze v kn. uv. str. 140, č. 9). Odtud uveřejňujeme na str. 634—660 Půhony k roku Svátosti I. 1524 (č. 5034—5036). Zbývající část register komorního soudu z r. 1524, a registra z obou let ná- sledujících vydána budou v příštím dílu Archivu Českého, čímž dovedeno bude vy- dání těchto register do meze původně zamýšlené.

Strana 1
D. XIII. REGISTRA SOUDU KOMORNÍHO. Vydává Jaromír Čelakovský. (Čísla 2012—3010 viz v díle XIX. str. 1—475.) Puohonové k svědomí k roku Svátosti (6.—14. května) létha MDXIX°. Anno domini MDXVIII puohonové k svědomí tuto se opisují: 3011. Mikuláš Stajcský z Stajce a na Bystřičanech pohání pana Jiříka z Štermberka na Konopišti, aby postavil před etc. rychtáře Višničku, Mathouše a Maška lidi z Benešova, že jich potřebuje proti Alšovi Karlíkovi z Nežetic k svě- domie. Terminus feria II. ante Reliquiarum [2. května 1519]. Actum feria III. sancti Clementis [23. listopadu 1518]. Registra půhonův k svědomí sign. 1. F. v archivu Českého Musea (= R. X.) list A. I. a. 3012. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Nymburgka na Labi pohání Herše jinak Zachaře z Zalužan proti pánuom Škřineckým, panu Janovi, p. Petrovi, p. Vilémovi, p. Zikmundovi, p. Jindřichovi a p. Albrechtovi, bratřím vlastním a ne- dílným etc. k svědomí. Terminus in die Andree [30. listopadu 1518]. Actum ut R. X. 1. A. I. a. Půhon mřežován. supra [23. listopadu 1518]. 3013. Martin Rodovský z Hustiřan pohání Ottmara staršieho z Holohlav na Jeřiciech proti Janovi Ottmarovi mladšiemu z Holohlav k svědomí. Terminus Mathie [24. února 1519]. Actum feria III. ut supra [23. listopadu 1518]. R X. 1. A. I. a. 3014. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Nymburka na Labi pohá- nějí Herše jinak Zachaře z Zalužan proti pánuom Škřineckým, panu Janovi, p. Petrovi, p. Vilémovi, p. Jindřichovi, p. Albrechtovi a p. Zikmundovi, bratřím vlast- niem a nedílným z Ronova, k svědomí. Terminus in die sancti Andree [30. listo- padu 1518]. Actum feria III. die Clementis [23. listopadu 1518]. R. X. list A. I. b. Archiv Český XXXII.

Strana 2
2 D. XIII. Registra soudu komorního. 3015. Pan Mikuláš Šlik z Holajče hrabie z Pasaunu, na Lokti a na Folknově pohání pana Albrechta Šlika z Holajče hrabí z Pasaunu na Šenpochu proti panu Štefanovi Šlikovi z Holajče k svědomí. Terminus feria II. post quatuor tempora Jejunii [20. června 1519]. Actum feria III. ut supra [23. listopadu 1518]. R. X. list A. I. b. 3016. Markétha z Franšteina pohání pana Jindřicha z Kolovrath a na Kra- kovci, pana Zdenka Švamberka a na Třebli, pana Mikuláše z Švamberka a na Třebli a Jana Rochlovce z Rochlova proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku k svědomí. Terminus Reliquiarum proximus [6. května 1519]. Actum feria IV. ante Katherine [24. listopadu 1518]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zofie [12. května 1519] vyšel duohon od Markéty z Franšteina na Jindřicha z Kolovrath k sobotě před svatým Duchem najprv příštím [11. června 1519]. Anno etc. 21 feria II. post Urbani [27. května 1521] vyšel duohon na pana Mikuláše Švambergka od Markéty z Franšteina. Terminus in die sancti Jacobi magni apostoli [25. července 1521]. R. X. 1. A. I. b. 3017. Statečný Jan Tetaur z Tetova a na Hostinném pohání Viléma z Hořic proti Kunátovi Vlkovi z Kvítkova k svědomí. Terminus feria II. Lucie [13. pro- since 1518]. Actum feria VI. post Katherine [26. listopadu 1518]. R. X. 1. A. II. a. 3018. Jan tajž Tetaur pohání Mikuláše Vlka z Kvítkova, Martina z Hustiřan proti statečnému Janovi Bajchorskému z Raškovic k svědomí. Terminus feria II. ut supra [13. prosince 1518]. Actum feria VI. ut supra [26. listopadu 1518]. R. X. 1. A. II. a. 3019. Jan tajž pohání Václava Donáta Přínského z Těchlovic proti témuž Bajchorskému a Mikuláše Vyšehořovského z Nežetic k svědomí. Terminus feria II. R. X. 1. A. II. a. Lucie [13. prosince 1518]. 3020. Jan tajž Tetaur pohání Václava Donáta Přínského z Těchlovic a Mi- kuláše Vyšehořovského z Nežetic proti témuž Bajchorskému k svědomí. Terminus feria II. ut supra [13. prosince 1518]. Actum feria VI. ut supra [26. list. 1518]. R. X. list A. II. a. 3021. Pan Petr Adršpach etc. z Náchodu a na Ryzmburce pohání pana Hynka Špetlí z Janovic, aby položil před úřadem smlúvu tu pod pečetěmi jich pánuov a jiných na svědomí a ceduli řezanú sepsanú dluhuov téhož pana Hynka k svědomí proti témuž panu Hynkovi. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května 1519]. Actum sabbato ante Andree [27. list. 1518]. R. X. 1. A. II. b. 3022. Pan Jan Boreš z Ryzmberka a z Oseku pohání Frydrycha Sekerku

Strana 3
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 3 z Sečic a na Milešově, aby položil před úřadem list dielčí neb ceduli, kterú mezi sebú učinili s nebožtíkem Ratiborem a Burjanem bratřími, když jsou se po otci svém o statek rozdělili, kteréžto cedule měli jsú všickni tři bratřie, jakož též cedule dielčí mezi nimi šíř ukazují, že též cedule dielčí proti Jaroslavovi z Sedčic strýci týchž bratří k svědomí potřebuje. Terminus feria IV. post Georgii [27. dubna 1519]. Actum feria II. in vigilia sancti Andree [29. listopadu 1518]. [Juxta:] Anno etc. 20. sabbato ante translationis sancti Wenceslai [3. března 1520] dán duchon od pana Jana Borše z Ryzmbergka a z Voseku na Frydrycha Sekerku z Sedčic. Terminus feria VI. Reliquiarum [20. dubna 1520]. R. X. 1 A. II. b. 3023. Pan Jan tajž pohání Burjana Sekerku z Sedčic, aby též položil list neb ceduli dielčí, kterú mezi sebú učinili s nebožtíkem Ratiborem a Frydrychem bratřími, když jsú se po otci svém o statek dělili, jako tíž listové dielčí mezi nimi učinění šíř ukazují, že téhož listu dielčího potřebuje proti Jaroslavovi Sekerkovi z Sedčic, strýci týchž bratří, k svědomí. Terminus feria IV. post Georgii [27. dubna 1519]. Actum feria II. in vigilia sancti Andree [29. listopadu 1518]. [Juxta:] Anno etc. 20 sabbato ante translationis sancti Wenceslai [3. brezna 1520] dán duchon od pana Jana Borše z Ryzmberka a z Voseka na Burjana Se- kerku z Sedčic. Terminus feria VI. Reliquiarum [20. dubna 1520]. R. X. list A. II. b. 3024. Pan Jan tajž pohání Jaroslava Sekerku z Sedčic, aby položil před etc. list dielčí, kterýž mu se dostal na diel statku jeho po otci jeho, že téhož listu potřebuje k té při, kterúž s ním a proti němu má, k svědomí. Terminus feria IV. ut supra [27. dubna 1519] Actum feria II. ut supra [29. listopadu 1518]. [Juxta:] Anno etc. 20 sabbato ante translationis sancti Wenceslai [3. března 1520] dán duohon od pana Jana Borše z Ryzmberka a z Voseka na Jaroslava Sekerku z Sedčic. Terminus feria VI. Reliquiarum [20. dubna 1520]. R. X. list A III. a. 3025. Václav Záruba z Hustiřan na Třebověticiech pohání proti Janovi Chvalkovskému z Hustiřan a na Chvalkovicích pana Haymana Krušinu z Lichtm- burka k svědomí. Terminus v středu po Mlaďátkách najprv příštích [29. prosince 1518]. Actum feria IV. post sancti Andree [1. prosince 1518]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria III. post Stanislai [10. května 1519] vyšel duohon od Václava Záruby etc. na p. Haymana Krušinu etc. Terminus cras [11. R. X. I. A. III. a. května 1519j. Actum ut supra. 3026. Paní Katheřina z Roztok a z Klinšteina na Dřevčiciech pohání Boři- voje Borně z Slabec, aby položil ceduli řezanú před etc., v kteréžto ceduli přijal 1*

Strana 4
4 D. XIII. Registra soudu komorního. přirčení od pana Albrechta z Štermberka podle kšaftu činěnie nebožtíka pana Jana Míčana, že potřebuje té cedule proti témuž Bořivojovi k svědomí. Terminus fer VI. proxima Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria VI. ante Lucie [10. pros. 1518]. R. X. 1. A. III. b. — [Zápis mřežován a po straně připsáno:] Tento puohon jest přetržen z rozkazu urozeného pána, pana Vojtěcha z Pernšteina na Hluboké etc., najvyššího hofmistra královstvie Českého, protože Zigmund Bareš před JMtí praví, že jest týž list puohonný od posla potracen. Uvodieno na jeho zprávu a dán jest v táž slova jiný létha etc. XIX. v úterý po svatým Tyburcím [16. srpna 1519]. 3027. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči pohání Wikharta z Šanova proti panu Janovi z Guttšteina k svědomí. Rok položen v pátek den Svátosti najprv příští [6. května 1519]. Actum feria II. in vigilia Thome [20. prosince [1518]. R. X. A. III. b. 3028. Pan Zdeněk z Walšteina a v Hořiciech pohnal Haška Kuli z Chotče, Jana Krupého z Problúze a Jana Zahrádku z Černé proti Janovi Slatniskému z Nové vsi. Stání v pondělí před svatým Pavlem na vieru obrácení najprv příštího [24. ledna 1519]. Stalo se v sobotu den nového léta [1. ledna 1519]. R. X. l. A. IV. a. 3029. Pan Wolf z Gutthšteina na Petršpurce pohání Jiříka z Oudrče a na Vroutku a Jana z Strojetic seděním tudíž proti Václavovi z Polák k svědomí. Stání v úterý po Suchých dnech postních najprv příštích [22. března 1519]. Actum feria IV. post Epiphaniam domini [12. ledna 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v pondělí před svatým Tyburcím [11. dubna 1519) vyšel duohon od p. Wolfa z Guttšteina toliko na Jana z Strojetic ku pátku Svá- tosti najprv příští [6. května]. R. X. I. A. IV. a. 3030. Kněz Jan z Puchova, farář na Štědrajch, pohání Jana Žlutického z Vřesovic, aby postavil Martina Šajdéře a Vaněčka sladovníka, lidi své z města Žlutic, že jich potřebuje proti Václavovi Chmatalovi z Jabloné a Martinovi jináč Merklovi z Komárova a Václavovi Hysrlovi z Chodau ku svědomí. Terminus den nastolovánie svatého Petra [22. února 1519]. Actum feria III. post Anthoni [18. R. X. I. A. IV. b. ledna 1519]. 3031. Arnošt z Chrástovic pohání Jana Dietě z Veselice, Jiříka Vraždu z Kunwaldu a Martina Bílského z Bílska proti statečnému panu Zdenkovi Trčkovi z Lípy etc. k svědomí. Terminus v pondělí po suchých dnech postních najprv příštích [21. března 1519]. Actum feria IV. ante Fabiani [19. ledna 1519]. R. X. 1. A. IV. b. 3032. Arnošt z Chrástovic pohání statečného Zdenka Trčku z Lípy etc., aby položil ceduli řezanú smluvní, kteráž se vztahuje na stav manželský o témž Arno- štovi a o paní Kunce manželce jeho, že jí potřebuje proti témuž Zdenkovi k svě-

Strana 5
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 5 domí. Terminus v pondělí po Suchých dnech postních najprv příštích [21. března 1519]. Actum feria IV. ante Fabiani [19. ledna 1519]. R. X. 1. A. V. a. 3033. Jitka z Černé pohání Haška Kuli z Chotče a Jana Zahrádku z Černé proti Petrovi Rašínovi z Rysmburka k svědomí. Stání v pondělí po suchých dnech postních najprv příštích [21. března 1519]. Actum feria V. Fabiani [20. ledna 1519]. [Juxta:] Anno MDXIX° feria V. ante annunciacionis beate Marie [24. března 1519] Jitka z Černé dohnala toliko tuto Jana Zahrádku z Černé k Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. l. A. V. a. 3034. Barbora z Jemníka pohánie Petra z Lenic proti Václavovi z Štít- ného k svědomie. Terminus Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria II. post Dorothee [7. února 1519]. R X. 1. A. V. b. 3035. Václav z Bašty, měštěnín města Prahy, pohání Václava Statěnického z Tatěnic, Petra z Stromče a Jiříka Zahrádku proti panu Hynkovi Bořitovi z Mar- tinic etc. k svědomí. Terminus feria III. in kathedra Petri [22. února 1519]. Actum feria IV. Appolonie [9. února 1519]. R. X. l. A. V. b. 3036. Jitka z Cerné pohánie Heřmana Kuli z Chotče a v Hořicích, Votíka Beneše z Labúně a v Hořicích a Petra Hunše z Brlohu a v Hradci nad Labem proti Petrovi Rašínovi z Rysmburka a na Staré. Terminus v pondělí po suchých dnech postních najprv příštích [21. března 1519] k svědomí. Actum feria VI. post Scolastice [11. února 1519]. [Juxta:] Anno MDXIX° sabbato ante annunciacionis b. Marie [19. března 1519] Jitka z Černé dohnala toliko Votíka z Labúně a Petra Hunše k Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. 1. A. V. b. 3037. Albrecht Cipla z Kravska a na Šelmberce pohání Pirama, Jindřicha a Jaroslava, bratří Kapounuov z Svojkova, aby postavili před úřadem etc. Macha, který na dvoře, a Jana, Mašátova syna, oba z Radvanova, a Matěje Mikšova z Na- hořan, že jich potřebuje proti Jaroslavovi Kapounovi z Svojkova k svědomie. Stání v úterý před hodem slavným zvěstování panny Marie [22. března 1519]. Actum feria VI. post Valentini [18. února 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v středu před Svátostí [4. května 1519] vyšel duo- hon od Albrechta Ciply etc. na Pirama, Jindřicha etc. bratřie Kapouny pro posta- venie Macha a jiných ctc. k sobotě po Svátosti najprv příští [7. května 1519]. R. X. I. A. VI. a.

Strana 6
6 D. XIII. Registra soudu komorního. 3038. Krištof z Fermsdorfu pohání Zdislava ze Žlunic a Anežky z Roud- nice proti Markétě z Šertinku k svědomí. Terminus v sobotu po svatém Matěji apoštolu božím najprv příštím [26. února 1519]. Actum sabbato post Valentini R. X. I. A. VI. a. [19. února 1519]. 3039. Krištof tajž pohání Petra Pávovce z Uořetína proti též Markétě z Šer- tinku k svědomí. Terminus sabbato Gregorii [12. března 1519]. Actum feria V. ante translationem Wenceslai [3. března 1519]. R. X. l. A. VI. b. 3040. Burjan Králicský z Krsovic pohánie Voldřicha Pařízka z Pařiezku proti Jírovi Žilovanému, člověku téhož Voldřicha, k svědomie. Terminus tu středu po svatém Jiří najprv příštím [27. dubna 1519]. Actum feria III. post Gregorii [15. března 1519]. R. X. 1. A. VI. b. 3041. Mandalena z Lub pohánie Jiříka Cukra z Chylic a Jana z Číčova proti panu Janovi z Roupova k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria IV. post Gregorii [16. března 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zoffie [12. května 1519] Mandalena z Lub dohnala Jana z Číčova. Terminus cras [13. května 1915]. R. X. 1. A. VI. b 3042. Bohuslav z Radkovic pohání Václava Warleicha z Bubna proti Ka- teřině z Kadova k svědomí. Terminus feria V. ante Palmarum [14. dubna 1519]. R. X. 1. A. VI. b. 3043. Bohuslav týž pohání pana Jindřicha z Ryzmbergka a na Švihově etc., aby postavil před etc. Bárthu kováře, Jana řezníka, lidi své z Měčína, že jich po- třebuje proti Katheřině z Kadova k svědomí. Terminus feria VI. ante Palmarum [15. dubna 1519]. Actum feria V. Gedrudis [17. března 1519]. [Juxta:] Dalšího titule strana na pana Jindřicha nežádala. RX. I. A. VI. b. 3044. Jindřich Donáth starší z Těchlovic pohání Bohunka z Labouně, aby položil list před panem etc., kdež jest mu podporu nebožtík Jan z Libodřic [slíbil za věno za CL kop grošuov českých za Ctibora odtudž z Libodřic, že potřebuje proti témuž Bohunkovi k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května 1519. Actum feria VI. post Gregorii [18. března 1519]. R. X. I. A. VII. a. 3045. Václav Polácký z Polák pohání pana Wolfa z Gutthšteina a na Petrš- purce, Burjana z Vahance, Kunše Hokevského z Hokova, Jana Žďárského ze Žďáru a na Doupovč, na toho jednoho toliko duohon, a Petra Vobrovce z Vobrovic a v Dě-

Strana 7
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. kově proti Hanušovi z Oudrče k svědomí. Stání a rok na středopostí najprv příští [31. března 1519]. Actum sabbato ante annuntiationis b. Marie [19. března 1519). [Juxta:] Anno 1519. v pátek po svatým Petru apoštolu božiem [30. června], vyšli duohonové od Václava Poláckého na p. Wolfa z Guttšteina a na Kunše Ho- kovského a na Petra Vobrovce. Terminus die sancti Laurenci [10. srpna 1519]. Actum ut supra [19. března 1519]. R. X. 1. A. VII. a. 3046. Prokop Dobeš z Bezděkova pohánie Štěpána z Koloděj proti Jindři- chovi z Vlčnova k svědomí. Rok stání v sobotu před svatým Ambrožem najprv pří- štím [2. dubna 1519]. Actum sabbato ante annunciacionis B. M. [19. března 1519]. R. X. 1. A. VII. b. 3047. Jiřík Ratiborský ze Chcebuze pohánie Jiříka z Údrče a na Vroutce, Jana Haranta z Kořen a Zvěsta z Jistebna proti Václavovi Horovi z Vocelovic k svědomí. Terminus v sobotu po svatém Tiburcii [16. dubna 1519]. Actum sabbato ut supra [19. března 1519]. R. X. 1. A. VII. b. 3048. Jindřich z Vlčňova pohánie Prokopa Dobeše z Bezděkova, aby položil listy před etc. ty, kteréž jest jemu týž Jindřich psal, že jich potřebuje proti témuž Prokopovi k svědomí. Terminus v sobotu před svatým Ambrožem [2. dubna 1519]. Actum sabbato ut supra [19. března 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX. feria II. post Georgii [25. dubna 1519] vyšli duo- honové od Jindřicha z Vlčňova pro položení listuo v tomto puohonu jmenovaného na Prokopa Dobeše z Bezděkova a druhý od téhož Jindřicha na Jana Vokrouhli- ckého z Kněnic. Rok oběma položen k položení listu i k svědomí v pátek na Svá- tost najprv příští [6. května 1519]. Actum ut supra [19. března 1519]. R. X. 1. A. VII. b. 3049. Jindřich tajž pohání Jana Vokrouhlického z Kněnic proti témuž Pro- kopovi k svědomí. Terminus sabbato ut supra [2. dubna 1519]. Actum sabbato ut supra [19. března 1519]. R. X. 1. A VII. b. 3050. Jan Lukavský z Lukavice pohání statečného Jana Zaječického z Kun- šího a na Zaječicích, statečného Pavla z Újezda a na Cholticích k svědomí. Terminus v středu po květné neděli najprv příští [20. dubna 1519]. Actum feria III. ante annunciacionis b. Marie [22. března 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° ve čtvrtek den svatého Vitáliše [28. dubna 1519] vyšel duohon toliko na Pavla z Újezda od Jana Lukavského z Lukavice ku pátku Svátosti najprv příští (6. května 1519]. Actum ut supra. R. X. 1. A. VIII, a.

Strana 8
8 D. XIII. Registra soudu komorního. 3051. Zuzana z Sulic pohání Václava Zárubu z Hustiřan proti Markvartovi z Sulic k svědomí. Terminus v středu po květné neděli najprv příští [20. dubna 1519]. Actum feria III. ante annunciacionis b. Marie [22. března 1519]. R. X. I. A. VIII. a. 3052. Pan Jan z Rabšteina a na Hostouni pohánie Václava Záhořienského z Oráčova a Václava Henygara Zeberka proti Jindřichovi Pukhartovi z Hořešovic k svědomí. Terminus v středu po svatém Jiří najprv příštím [27. dubna 1519]. Actum feria IV. ante annunciacionis Marie [23. března 1519]. R. X. 1. A. VIII. a. 3053. Pan Sazema z Vrtby pohání pana Wolfa Dobrohosta z Ronšperka a na Tajně, pana Alexie Dobrohosta z Ronšperka, Zdenka z Oulic a v Dolejším Metelišti a Jindřicha Volbrama z Kamenice proti Janovi Bohuchvalovi z Hrádku k svědomí. Terminus v středu po svatým Jiří najprv příštím [27. dubna 1519]. Actum feria IV. ut supra [23. března 1519]. Týž Jana Widršpergara z Widršperku. R. X. 1. A. VIII. a. 3054. Paní Beatrix z Šumburka a na Břečtajně pohání statečného Fridri- cha Šandorfa z Honšperku, hofrychtéře na Buncli, proti panu Jindřichovi Berkovi z Dubé k svědomí. Terminus v pondělí po květné neděli najprv příští [18. dubna 1519]. Actum feria IV. ut supra [23. března 1519]. R. X. I. A. VIII. b. 3055. Panna Mandelena z Lub pohánie Jana z Lubu, Petra z Zález, Jana Varlejcha z Bubnu, urozené panny, panny Mariany z Roupova a panny Markéty z Ou- ňova proti panu Janovi z Roupova k svědomí. Terminus Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria II. post annunciacionis b. Marie [28. března 1519] Též Jindřicha z Hastndorfu k svědomí ut supra. [Juxta:] Anno etc. XIX° v pátek po svatém Floriánu [6. května 1519] do- hnala Mandelena z Lub panny Mariany k sobotě před svatú Žofijí najprv příští [14. května 1519]. Týž vzat a tajž den na Jindřicha i k tomu dni ut supra. Anno etc. XIX. feria II. post Stanislai [9. května 1519] Magdalena z Lub dohnala Jana z Bubnu ke středě před svatou Žofijí najprv příští [11. května 1519]. A. X. 1. A. VIII. b. 3056. Statečný Zygmund Bareš z Kamenice pohánie Řehoře z Rožďalovic, měštěnína v Litomyšli, aby položil před pány etc. dobrú vuoli, kterúž mu udělal Albrecht Cipla z Kravska na list hlavní, kterýž jest [ve] Franštaině položen na rathouze, který jest svědčil nebožtíkovi Janovi Ciplovi, otci téhož Albrechta, na summu CL kop grošuov českých a V kop grošuov českých, že jí potřebuje proti Albrech- tovi Ciplovi z Kravska k svědomí, kteréžto dobré vuole on Zigmund pokládá sobě

Strana 9
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 9 nepoložení pět seth kop grošuov českých. Terminus Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria IV. post annunciacionis b. Marie [30. března 1519]. A. X. 1. A. VIII. b. 3057. Jindřich z Vojslavic na Maršovicích pohání Václava Amchu z Bo- rovnice proti Václavovi Popelovi z Vestce k svědomí. Rok na Svátost najprv příští [6. května 1519]. Actum feria V. ante Ambrosii [31. března 1519]. [Juxta:] Feria V. die Floriani [5. května 1519] vzat duohon na pana Amchu k pondělku po svatém Stanislavu [9. května 1519]. R. X 1. A. IX. a. 3058. Panna Mandelena z Lub pohánie Linharta z Doubravky a Jakuba Zlatníka, měštěnína v Plzni, proti Janovi z Bubnu k svědomí. Terminus Reliqui- arum [6. května 1519]. Actum feria V. ut supra [31. března 1519]. R. X. l. A. IX. a. 3059. Panna Mandelena táž pohání Viléma z Příchovic a Jakuba Zlatníka, měštěnína v Plzni, proti Janovi z Bubnu k svědomí. Terminus ut supra [6. května 1519]. Actum ut supra [31. března 1519]. [Juxta:] Anno 1519 feria V. ante Ludmille [15. září] vyšel duohon na Vi- léma z Příchovic. Terminus na den svatého Martina najprv příštieho [11. listo- R. X. 1. A. IX. a. padu 1519]. 3060. Markéta z Franšteina pohání Petra Levharta z Vidžína a v Svinné proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku k svědomí. Terminus Reliquiarum [6. května 1519]. Actum feria VI. ante Ambrosii [1. dubna 1519]. R. X. 1. A. IX. a. 3061. Stateční Zdeněk, Jan, Vilém a Mikuláš bratří vlastní a nedielní Trčkové z Lípy pohánějí statečného Burjana Trčky odtudž z Lípy etc., podkomo- řieho královstvie Českého, aby položil před pány etc. ceduli řezanú, Havla písaře rukou psanou, v kteréž dluhové MDCCLIII kop grošuov českých sepsáni jsú puojčky spravedlivé jemu panu Burjanovi učiněné, kdež oni bratří toho dluhu druhú ceduli též řezanú mají, též jeho Havla písaře rukou psanou, že oni bratří též cedule po- třebují proti témuž Burjanovi Trčkovi etc. k svědomí. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna 1519]. Actum feria II. Ambrosii [4. dubna 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria II. Sigismundi [2. května] Zdeněk, Jan etc. Trčkové dohnali pro položení cedule řezané etc. pana Burjana Trčku k sobotě po Svátosti najprv příští, jinak po svatém Florianu [7. května 1519]. R.X. 1. A. IX b. 3062. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jana Třebešovského z Chlen a Mikuláše z Brníčka proti Janovi z Skalky k svědomí. Terminus feria II. post Pal- marum [18. dubna 1519]. Actum feria II. ut supra [4. dubna 1519]. Archiv Český XXXII.

Strana 10
10 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria IV. ante Georgii [20. dubna 1519] vyšli duo- honové od Burjana Radkovského na Jana z Chlen i na Mikuláše z Brníčka ku pátku Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. 1. A. IX. b. 3063. Kunáth Vlk z Kvítkova na Hořiněvsi pohání pana Voldřicha Hum- burka z Homberka, Viléma Hořického z Hořic, Krušinu Řecha z Prostiboře a Jaro- slava Konárovského z Libanic proti Janovi Tetaurovi z Tetova k svědomí. Terminus feria VI. post Palmarum [22. dubna 1519]. Actum feria II. ut supra [4. dubna 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° vyšli duohonové v sobotu bílú před svatým Markem [23. dubna 1519] na všecky od Kunáty Vlka z Kvítkova ku pátku Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. 1. A. IX. b. 3064. Kunáth Vlk z Kvítkova na Hořiněvsi pohání statečného Jana Tetaura z Tetova, aby postavil před pány etc. Thomáše služebníka svého a Matěje kuchaře, že jich potřebuje proti témuž Janovi Tetaurovi k svědomí. Terminus feria VI. post Pal- marum [22. dubna 1519]. Actum feria II. Ambrosii [4. dubna 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX° sobotu bílú jinak před svatým Markem [23. dubna 1519] vyšel duohon na Jana Tetauera pro postavenie Thomáše služebníka jeho a Matěje kuchaře etc. ku pátku Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. 1. A. X. a. 3065. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Čáslavě pohánějí Jindřicha Špetli z Prudic, aby položil před etc. ceduli řezanú pečetěnú z jednání a zastavení svého o rybník jich nový na potoce Krajnaře, že jí potřebují proti témuž Jindři- chovi k svědomí. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna 1519]. Actum feria III. post Ambrosii [5. dubna 1519]. [Juxta:] Anno etc XIX v středu po svatém Jiří [27. dubna 1519] purg- mistr a konšelé etc. města Čáslavě dohnali pro položení cedule pečetěné téhož Jin- dřicha Špetli etc. k pondělku po Svátosti najprv příští [9. května 1519]. R. X. 1. A. X. a. 3066. Kunáth Vlk z Kvítkova na Hořiněvsi pohání statečného Jana Baj- chorského z Raškovic proti Janovi Tetaurovi z Tetova k svědomí. Terminus feria VI. post Palmarum [22. dubna 1519]. Actum feria III. ut supra [5. dubna 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX. v sobotu bílú [23. dubna 1519] vyšel duohon od Kunáty Vlka z Kvítkova na Jana Bajchorského etc. ku pátku Svátosti najprv příští [6. května 1519]. R. X. 1. A. X. a. 3067. Adam Sadovský z Sloupna pohání pana Zdenka Špitálského z Wal- šteina a v Hořicích, Votíka Bradleckého z Labouně a v Hořicích, Heřmana Kule

Strana 11
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 11 z Choče a v Hořicích a Václava Vrchlabského z Vrchlabí proti Janovi Zahrád- kovi z Černé k svědomí. Terminus v středu po velikonoci najprv příští [27. dubna 1519]. Actum feria III. ut supra 15. dubna 1519]. R. X. l. A. X. b. 3068. Ctibor Lhotský z Zásmuk pohání Arnošta Leskovce z Leskovce a na Řečici a Mikuláše Brloha z Brlohu proti statečnému Pavlovi Choltickému z Újezda k svědomí. Terminus feria VI. post Georgii [29. dubna 1519]. Actum feria III. ut supra [5. dubna 1519]. R. X. l. A. X. b. 3069. Stateční Zdeněk, Jan, Vilém a Mikuláš bratří vlastní a nedielní Trčkové z Lípy pohání Jana Repu z Neveklova proti statečnému Burianovi Trčkovi z Lípy etc., podkomořiemu královstvie Českého, k svědomí. Terminus v středu po květné neděli najprv příští [20. dubna 1519]. Actum fer. IV. post Ambrosii [6. dub. 1519]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria II. Sigismundi [2. května] Zdeněk, Jan etc. Trčkové dohnali Jana Repu etc. k sobotě po Svátosti najprv příští, jinak po svatém Florianu [7. května]. R. X. I. A. X. b. 3070. Purkmistr, konšelé i všecka obec města Chrudimě pohání Rehoře příjmí Řeháka z Pouchobrad a v Trojovicích proti Václavovi, Matějovi, Janovi a Bo- huslavovi bratřím vlastním a nedielným z Oudoleně k svědomí. Dáti svědomí má v pondělí po provodní neděli najprv příští [2. května]. Actum feria IV. post Am- brosii [6. dubna]. A. X. 1. A. X. b. 3071. Markvarth z Roseče a v Dožicích pohánie Jana Žakavce z Žakavy a Mikuláše Lhotského z Brlohu proti Přechovi z Sčeštic k svědomí. Terminus f. VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria IV. ut supra [6. dubna]. [Juxta:] Létha MDXIX. v pátek po svatém Floriánu [6. května] dáni duohonové od Markvarta z Roseče na Jana Žakovce [sic] z Žakavy a na Mikuláše z Brloha. Rok položen f. V. ante Sophie [12. května] k svědomí. R. X. 1. A. X. b. 3072. Jindřich Jeptiška z Běšín pohánie Zbynka bratra svého odtudž z Bě- šín, aby položil penieze etc., ceduli smluvčí řezanú, kteréžto smluvčie cedule řezané byli jsou smlúvce Apolon z Žihobec a Jan Jeníšek z Újezda, v kteréž stojí, že jsú je bratřie o všecky věci puohonné i nepuohonné i o hospodářství smluvili tak, jakž cedule řezaná smluvčí to v sobě šíře ukazuje a zavierá, že ji potřebuje proti témuž Zbyňkovi k svědomí. Terminus sabato Georgii [23. dubna]. Actum feria IV. ut supra [6. dubna]. 2*)

Strana 12
12 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria IV. post Georgii [27. dubna] vyšel duohon od Jindřicha Jeptišky z Běšín na Zbynka bratra jeho odtudž ku pátku Svátosti najprv příští [6. května] pro položení cedule smlúvčie etc. R. X. l. A. X. b 3073. Pan Sebestian z Waytmille na Chomútově pohání Děpolta z Lobkovic na Bilíně k svědomí proti Katheřině z Mansdorfu. Svědomie dáti v pátek totižto v zajtří po sv. Ambroži [8. dubna]. Actum feria V. post Ambrosii [7. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v pátek po sv. Ambroži [8. dubna] vzat duohon na pana Děpolta od Jana Laydycha k sobě též po sv. Ambroži najprv příštím. R. X. 1. A. XI. a. 3074. Jan Zahrádka z Černé a v Nové Vsi pohání Adama, Jiříka a Miku- láše bratří vlastních a nedielných Sadovských z Sloupna a v Sadoví, aby položili před etc. tu dobrú vuoli, kterúž jim udělal nebožtík Mikuláš Sadovský strýc jich na listy hlavní a s těmi hlavními listy, na kteréž zejména ta dobrá vuole svědčí jim bratřím, že té dobré vuole a těch všech listuov hlavních on Jan Zahrádka proti Adamovi svrchu dotčenému k svědomie [potřebuje]. Terminus v středu po velikonoci najprv příští [27. dubna]. Actum f. VI. post Ambrosii [8. dubna]. R. X. I. A. X. a. 3075. Pan Děpolt z Lobkovic a na Bilíně pohání Hanuše z Solhauzu, aby postavil Urbana Frumulta, někdy školního mistra v Bílině a nyní pod ním obývají- cieho v Děčíně, k svědomí proti Václavovi z Polenc. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna]. Actum f. VI. ut supra [8. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria V. post Georgii [28. dubna] vyšel list duohončí na Hanuše z Zolhauza pro obojí věc a na tyto oba puohony a to Děpoltovi z Lobkovic k roku v sobotu po Svátosti najprv příští, jinak po svatém Florianu R. X. I. A. XI. a [7. května]. 3076. Pan Děpolth tajž pohání téhož Hanuše etc., aby postavil Urbana Fru- multa etc., aby týž Urban Frumult položil před etc. ceduli řezanú, kterúž má jednu, a týž p. Děpolth druhú, v kterýchžto cedulech řezaných psáno jest, že on Urban Frumult žádného jiného sobě za pána bráti nemá, než téhož pana Děpolta, dokudž ta pře konce svého i o škody nevezme, kteráž jest mezi týmž p. Děpoltem a Václa- vem z Polensk o dluh jmenovaného Urbana Frumulta o jednu kopu grošů českých, že týž cedule potřebuje proti Václavovi z Polenc k svědomí. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna]. Actum feria VI. post Ambrosii [8. dubna]. R. X. I. A. XI. a. 3077. Jan Krupý z Probluze pohání pana Haška Zvieřetického z Wartm- berka a na Smidařích a Jiříka Gerštorfa z Gerštorfa proti Bernartovi z Zásmuk

Strana 13
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 13 k svědomí. Terminus v pondělí po provodní neděli najprv příští [2. května]. Actum feria VI. post Ambrosii [8. dubna]. R. X. 1. A. XI. b. 3078. Anna z Doupova, manželka Krištofa Nedvědického z Račiněvsi, pohání Mikuláše Chlumského z Chlumu proti knězi Janovi z Vratu k svědomí. Terminus v středu po provodní neděli najprv příští [4. května]. Actum sabbato post Ambrosii R. X. 1. A. XI. b. [9. dubna]. 3079. Petr, Zikmund, Krištof a Jan, bratři Vencelíkové z Vrchovisť na Ži- rovnici pohánějí pana Ladslava z Štermberka na Bechyni, najvyššího kancléře královstvie Českého, a pana Jana odtudž z Štermberka, purkrabí Karlštejnského, oba proti Janovi z Leskovce k svědomí. Mají dáti svědomí vzajtra, to jest v úterý před svatým Tiburcím [12. dubna]. A Jana Víthu ze Rzavého na Dobronicích též a proti témuž k svědomí. Dáti týž Vítha svědomie má v pátek po svatém Jiří najprv příštím [29. dubna]. Actum feria II. ante Tiburtii [11. dubna]. [Juxta:] Anno MDXXIII° feria V. die sancti Sixti [6. srpna] vyšli duohonové od Petra, Zikmunda, Kryštofa a Jana bratří Vencelíkuov z Vrchovišť na pana Jana z Šternbergka etc. a na Víthu z Zerzavého k svědomí. Terminus feria III. post sancti Bartholomei apostoli Dei [25. srpna 1523]. [Mřežováno a nad tím připsáno:] Z té příčiny tito duohonové jsú přetrženi, že jich od úřadu nevzali. R. X. I. A. XII. a. 3080. Albrechft/ Rendl starší z Aušavy etc. pohání statečného Mikuláše Cerhenického z Dražovic na Cerhenicích, purkrabí kraje Hradeckého, aby položil před etc. ten list, kterýž má od krále Vladislava slavné paměti na dva tisíce kop grošů českých, že ho potřebuje proti témuž Mikulášovi k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Anno MDXIX v úterý před svatým Tiburcím [12. dubna] Albrecht Rendl posýlal po třikrát po tento list služebníka svého, nechtěje ho přijíti, leč témuž Mikulášovi Cerhenickému titule se přidá a dostaví „purkrabí kraje Hradeckého“ a po třetí tak pravil týž služebník, když jsme mu toho titule napsati nechtěli, řka: „kdyby nebyl přijat pan Cerhenický za purkrabí kraje Hradeckého, že by toho také pán můj nežádal, neb mu tak král JMt píše i úředníci od desk, a kdež relátorem v sněmích byl, též tím titulem jej psali.“ R. X. I. A. XII. a. 3081. Paní Kateřina z Roztok a z Klinšteina na Dřevčicích pohání Bořivoje Borně z Slabec, aby položil ceduli řezanú před etc., v kteréžto ceduli přijal přiřčení od pana Albrechta z Štermberka podle kšaftu znění nebožtíka pana Jana Míčana,

Strana 14
14 D. XIII. Registra soudu komorního. že potřebuje té cedule proti témuž Bořivojovi k svědomí. Terminus Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Anno MDXIX. feria V. ante Galli [13. října] vyšel duohon na Boři- voje Borně od paní Kateřiny z Roztok. Terminus in die s. Martini [11. listopadu]. R. X. 1. A. XII. a. 3082. Pan Jiřík z Walšteina a na Bradlci pohání Jana Šťastného z Sluh, aby ten list, kterýž jemu on pan Jiřík psal o Mikuláše Němce tesaře, člověka svého, o ty nádoby tesařské, o kteréž jest pohnán on Jan Šťastný, položil; v kterémžto listu to zřetedlně mezi jinými artikuli stojí, že tobo týž pan Jiřík žádá: „aby on Jan Šťastný ty nádoby tesařské jeho člověku Mikulášovi vrátil jemu, a jestliže by co byl týž Mikuláš tesař povinnovat aneb vinen byl, že on pan Jiřík od svého člo- věka všecko spravedlivě chce učiniti.“ A toho listu v těch klauzulích položených potřebuje on pan Jiřík proti témuž Janovi k svědomí. Terminus v středu po hodu velikonočniem najprv příštím [27. dubna]. Actum feria IV. ante Tiburcii [13. dubna]. R. X. 1. A. XII. b. 3083. Jan Zahrádka z Černé a v Nové vsi pohání Jana Sadovského z Sloupna a v Černé proti Adamovi Sadovskému z Sloupna k svědomí. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna]. Actum ut supra [13. dubna]. R. X. 1. A. XII. b. 3084. Krištof z Hermsdorfu pohání Kašpara Šnoble z Pliknštaina proti Markétě z Šertinku k svědomí. Terminus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. Actum feria IV. ut supra [13. dubna]. R. X. 1. A. XII. b. 3085. Václav z Polensk pohání pana Děpolta z Lobkovic na Bilině, aby po- ložil před etc. ceduli řezanú smluvní, kterúž týž pan Děpolt jednu má, a Jaroslav Brozanský z Vřesovic druhú, v kterých cedulech stojí, kterak by týž Václav z Po- lensk měl užiti toho vobilé na těch dědinách k tomu dvoru příslušejících v Rado- vesicích, který koupil od pana Jaroslava z Vřesovic, v kterémž dvoře otec téhož Václava Jírek z Polensk seděl, že té cedule potřebuje proti témuž panu Popelovi k svědomí. Rok položen ve čtvrtek den sv. Vitališe najprv příštího [28. dubna]. Actum feria V. Tiburcii [14. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX. v sobotu před svatými Filipem a Jakubem [30. dubna] vydán duohon od Václava z Polensk na pana Děpolta ke čtvrtku před Svátostí naj- R. X 1. A. XIII. a. prv příští [5. května]. 3086. Jan Ottmar mladší z Holohlav pohání Bavora z Hustiřan, Haška Kuli z Chotče, Otíka Cerekvického z Holovous a Václava Dohalského z Dohalic, hajt- mana kraje Hradeckého, proti Salomeně z Holohlav všech k svědomí. Rok v středu po svatém Jiří najprv příštím [27. dubna]. Actum feria II. die Valeriani [14. dubna].

Strana 15
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 15 [Juxta:] Anno etc. XIX° v středu po svatém Jiří [27. dubna] vyšli duoho- nové na všecky čtyři od Jana Othmara z Holohlav pohnané ku pátku Svátosti naj- prv příští [6. května]. R. X. 1. A. XIII. a. 3087 Statečný Jan Bajchorský z Raškovic pohání Viléma z Hořic, Petra Halieře z Jičiněvsi proti statečnému Janovi Tetaurovi k svědomí. Svědomie dáti mají v pátek na Svátosti najprv příští [6. května]. Actum feria II. s. Valeriani R. X 1. A. XIII. a. [14. dubna]. 3088. Statečný Jan týž pohání Václava Radimského z Slavkova proti stateč- nému Jiříkovi Želenskému z Sebuzína, hajtmanu Poděbradskému, k svědomí. Rok ut supra [6. května]. Actum ut supra [14. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v sobotu před svatým Stanislavem [7. května] vydán duohon od Jana Bajchorského na Václava Radimského z Slavkova k pondělku po svatém Stanislavu najprv příštím [9. května]. R. X. 1. A. XIII. a. 3089. Kunka z Dobré pohání Petra z Kamberku na Lipničce, aby postavil před etc. Duška krčmáře z Lipničky proti Janovi Przoltovi z Uostu k svědomí. Ter- minus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. ante Georgii [19. dubna]. R. X. 1. A. XIII. b. 3090. Kunka táž pohání Jana Janovského staršího z Soutic na Žumberce, statečného Jana Bajchorského z Raškovic, statečného Jana Trčku z Lípy a na Vla- šimi a Johanky z Radonic, Havla z Kamenice a Žofky z Ledec na Chotěticích proti Janovi a Divišovi bratřím Krchlebským z Dobré k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. ut supra [19. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v pátek po svatém Florianu [6. května] Kunka z Dobré dohnala Janovského, Bajchorského, Jana Trčku a Johanku z Radonic ke čtvrtku před svatú Žofijí najprv příští [12. května]. R. X. 1. A. XIII. b. 3091. Statečný Samson z Hiršperku pohánie Thyma z Pošky na Mikovicích proti paní Anně z Kovaně, panu Janovi, panu Albrechtovi, strýcích vlastních [! z Valšteina etc. k svědomí. Terminus v pátek o Svátosti najprv příští [6. května]. Actum feria III. ut supra [19. dubna]. R. X. I. A. XIII. b. 3092. Anna Škopková z Uonšova a na Kamberce pohánie Albrechta Ciplu z Kravska a na Štemberce, Václava Nosákovce z Nedlochovic, Prokopa Hájka z Bez- míře a Václava Předbora z Radešína proti Buzkovi z Semtína k svědomí. Terminus na zajtří Svátosti najprv příští [7. května]. Actum feria III. ut supra [19. dubna]. R. X. I. A. XIII. b.

Strana 16
16 D. XIII. Registra soudu komorního. 3093. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jiříka z Skalky a Jiříka z Peček proti Janovi z Skalky k svědomí. Terminus v středu po veliké noci najprv příští [27. dubna]. Actum feria IV. ante Georgii [20. dubna]. [Juxta:] Léta etc. XIX. v pátek po sv. Florianu [6. května] dáni duohonové od Burjana Radkovského z Nové vsi na Jiříka z Skalky a na Jiříka z Peček. Rok v sobotu před sv. Žofií [14. května]. R. X. 1. A. XIV. a. 3094. Jan Otmar mladší z Holohlav pohání Bavora z Hustiřan, Haška Kuli z Chotče, Otíka Cierkvického z Holovous a Václava Dohalského z Dohalic, hajtmana kraje Hradeckého, proti Kateřině z Holohlav, všech k svědomí. Rok k svědomí v středu po sv. Jiří najprv příštím [27. dubna]. Actum feria V. magna, ante Ge- orgii aliter [21. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v středu po svatém Jiří [27. dubna] vyšli duoho- nové na všecky čtyři od Jana Otmara z Holohlav pohnané ku pátku Svátosti najprv R. X. I. A XIV. a. příští [6. května]. 3095. Jan Otmar mladší z Holohlav pohání Johanky z Vitbochu, manželky Šimona Sedloňovského z Sedloňovic, a Jitky z Chotče, obú k svědomí proti Marti- novi z Hustiřan. Rok ut supra [27. dubna]. Actum ut supra [21. dubna]. R. X. 1 A. XIV. a. 3096. Jan Petrovský z Petrovic pohání Anežky Lešanské z Čečelic, aby po- stavila lidi své ze vsi Měcholupec, zejména tyto: Šimka rychtáře, Jíru Trypsu, Jana Chalupu, Jíru Diblíka a Víta, že jich potřebuje proti Václavovi Pikhartovi z Mě- cholupec k svědomí. Terminus v středu před Svátostí najprv příští [4. května]. Actum feria IV. post Georgii [27. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria IV. post invencionis crucis [4. května] Jan tajž dohnal Anežky Lešanské pro postavení lidí ku pátku Svátosti najprv příští [6. května]. R. X. 1. A. XIV. a. 3097. Paní Kateřina z Rakové pohání Michala Vrbky z Vrbice a na Hor- kách, Václava Hošického z Hošic a v Tupadlích a Burjana Kralického z Krsovic proti Zikmundovi Hostačovskému z Petrovic k svědomí. Terminus v pátek na Svá- tosti najprv příští [6. května]. Actum feria IV. post Georgii [27. dubna]. R. X. 1. A. XIV. a. 3098. Paní Johanka Berčinka z Dubé pohání Blažka Kopáče z Dražova, aby položil list před etc., kterýž jest jemu nebožtík Václav Kamenec, manžel její, psal, aby ji zápisem dostatečně vedle téhož Václava Kamence, manžela jejího, vo- patřil, kterýž jest na se pan Kurovedský, otec paní Johanky, učinil, na puol dru- hého sta kop grošů českých, jakož týž list v sobě to šíře ukazuje a zavírá, že

Strana 17
Fůhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 17 téhož listu paní Johanka potřebuje proti témuž Blažkovi k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria IV. post Georgii [27. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria III. post Stanislai [10. května] vyšel duohon od paní Johanky z Dubé na Blažka Kopáče z Dražova pro položení listu etc. k středě R. X. I. A. XIV. b. po svatém Stanislavu [11. května. 3099. Pan Jan z Roupova pohání Břenka Ježovského z Lub a na Střezi- mieři, aby položil smlúvu, kterúž s Mandelenú z Lub, sestrú svú, má o sirotka ne- božtíka Zdeňka Ježovského, že jí potřebuje proti též Mandeleně k svědomie. Ter- minus v sobotu po Svátosti najprv příští [7. května]. Actum feria IV. post Georgii R. X. 1. A. XIV. b. [27. dubna]. 3100. Pan Jan tajž pohání téhož Břenka proti též Mandeleně k svědomí. Terminus sabbato ut supra [7. května]. Actum ut supra feria IV. 127. dubna]. R. X. I. A. XIV. b. 3101. Václav Tatous z Vrannicho pohání Magdaleny z Rankšteinu k svědomí. A má dáti svědomie proti Hanušovi Štrauchovi z Chlumku v zejtra, to jest v pátek po svatém Vitališi [29. dubna]. Actum feria V. sancti Vitalis [28. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v sobotu před svatými Filipem a Jakubem, apoštoly božiemi, [30. dubna] vyšel duchon od Václava Tatousa na Magdalenu etc. ku pon- dělku den sv. Zigmunda najprv příštího [2. května]. R. X. l. A. XV. a. 3102. Jiřík Svojský z Nalžov a v Srojšíně pohání Viléma Kfeléře z [Zjakšova a v Starém Sedlišti. Purkharta Točníka z Křimnic a v Křimnicích a Krystofa Točníka dvěma puohony proti Bohušovi z Utěšic k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria V. die Vitalis [28. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. die Vitalis [28. dubna] týž Jiřík z Nalžov žádal těchto listuov na osoby tyto pro svědomí proti témuž Bohušovi z Utěšic, s kte- rýmžto Bohuší žádné pře puohonné nemá. R. X. 1. A. XV. a. 3103. Jan starší a Beneš bratřie z Sendražic pohání statečného Mathyáše- Libáka z Radovesic na Pecce, prokurátora krále JMti, Jana Othmara staršího z Holo- hlav na Křivanech, Hynka Korduli z Sloupna a na Vřeštově, Nataniele Černína z Černína a Víška z Veselice proti Janovi mladšiemu a Mikulášovi bratřím z Sen- dražic k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria VI. ante Filipi Jacobi [29. dubna]. [Juxta:] MDXIN feria VI. post Floriani [6. května] vzati duohonové na všecky v puohonu položené osoby k čtvrtku před svatů Žofií najprv příští R. X. 1. A. XV. a. 112. května]. Archiv Český XXXII 3

Strana 18
18 D. XIII. Registra soudu komorního. 3104. Petr, Zikmund, Krystof a Jan bratřie Vencelíkové z Vrchovišť na Žirovnici pohánějí pana Samsona z Fulšteina a z Slavkova. Zikmunda Anděla z Ro- novce a Samturina z Nedvojovic, úředníkuov mince na Horách Guttnách, aby po- ložili registra mince za úřadu minemajstrství někdy pana Jana Žampacha z Poč- šteina, v kterých jest sepsán dluh krále JMti i také někdy Václava Vencelíka z Vrchovišť, co se dotýče mědi, aneb těch registr vidimus pod pečetmi vedle zřie- zenie zemského a také odpověď sepsanú, kterúž jest někdy týž Václav Vencelík dal za úřadu pana Jana Žampacha minemajstra na ten vajpis, který mu dán z registr mincovních vypsaný; že toho všeho potřebují proti panu Voldřichovi Humburkovi z Homberka k svědomí. Rok stání v pondělí den svatého Zikmunda najprv příštího 12. května]. Actum feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna]. [Juxta:] Létha MDXIX ve čtvrtek den sv. Floriana [4. května] dán list duohončí na úředníky tyto z mince pro položenie těchto všech věcí v tomto puo- honu jmenovaných k roku soboty najprv příští [7. května] a to proti Oldřichovi Humburkovi etc. R. X. 1. XV. a. 3105. Matěj Samec z Slavína pohání Jana z Polkovic proti Přibíkovi z Vlč- kovic k svědomí. Terminus v úterý den svatého Kříže nalezenie 13. května] najprv příštího. Actum sabbato ante Philippi Jacobi [30. dubna]. R. X. l. A. XV. b. 3106. Mandelena z Lub pohání pannu Markétu z Krásného Dvoru a Mar- kétu Zlatníkovu dceru z Plzně proti panu Janovi Roupovskému z Roupova k svě- domí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum sabbato ut supra 130. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° v pátek po svatém Florianu [6. května] vzat duohon od Mandeleny z Lub na pannu Markétu z Krásného Dvoru k sobotě před svatů Žofijí najprv příští [14. května]. R. X. 1. XV. b. 3107. Václav z Polensk pohání Jana z Jelnic, hajthmana na Bílině, proti panu Děpoltovi z Lobkovic k svědomí. Terminus feria III. Crucis inventionis [3. května]. Actum sabbato ut supra [30. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria VI. post Floriani [6. května] vyšel duohon od Václava etc. na Jana z Jelnic k úterku po svatém Stanislavu najprv příštím [10. května]. R. X. I. A. XVI. a. 3108. Václav Zima z Novosedl pohánie Prokopa Kunše z Lukovec a v Cito- libi a Václava Sokola z Mor a na Vršovicích proti tehdáž purgmistru a konšelóm města Žatce těmto: Václavovi Bílkovi. Pavlovi Bicenovi, Janovi Michalovic, Jiříkovi

Strana 19
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 19 Hošťálkovi, Mathúšovi Záhorskému, Jiříkovi Fiolkovi, Barthošovi Burdovi, Pavlovi Sejčkovi, Pavlovi Černobýlovi, Zikmundovi krajčiemu a Kašparovi za kostelem k svědomí. Terminus feria V. ante Reliquiarum 15. května]. Actum sabbato ut supra [30. dubna]. R. X. 1. A. XVI. a. 3109. Václav Popel z Vesce a na Zásmucích pohání Kunše Bohdaneckého z Hodkova. Jana Špetli z Prudic, Jetřicha Lukaveckého z Lukavice a Václava Amchu z Borovnice, hajtmana kraje Kouřimského, proti Jindřichovi z Vojislavic. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. invencionis Crucis [3. května]. R. X. I. A. XVI. a. 3110. Václav Popel z Vesce na Zásmucích pohání Jakuba a Jana bratřie vlastních z Vesce, strejcuov svých, aby položili kvitanci před panem najvyšším hof- mistrem etc. na sto kop grošů českých, kterúž mají od pana Jindřicha z Vojislavic. že jí potřebuje proti témuž Jindřichovi k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [6. května]. Actum feria III. inventionis Crucis [3. května]. R. X. 1. A. XVI b. 3111. Vratislav Haléř z Volšan pohání Anny, manželky Uce krajčího na hradě Pražském, proti Janovi Jeníškovi z Újezda k svědomí. Terminus cras 15. května]. Actum feria IV. post invencionis Crucis [4. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. Floriani [5. května] vyšel duohon od Vrati- slava na Annu krajčovú ku pátku Svátosti najprv příští [6. května]. R. X. 1. A. XVI. b. 3112. Jan Chlívec, měštěnín Pražský, pohání též Anny ut supra proti témuž Jeníškovi ut supra k svědomí. Terminus cras ut supra [5. května]. Actum feria IV. ut supra 4. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. Floriani [5. května] vyšel duchon od Jana Chlívce na touž Annu ku pátku Svátosti najprv příští [6. května]. . X. 1. A. XVI. b. 3113. Kunka z Dobré pohání Jana Svadby z Votradovic na Zbraslaviciech, Pirama Kapouna z Svojkova a Johanku z Radonic a Prokopa Kroupu z Chocemic proti Janovi a Divišovi bratřím Krchlebským z Dobré. Terminus feria III. post Re- liquiarum [10. května]. Actum feria IV. ut supra [4. května]. R. X. 1. A. XVI. b. 3114. Jan z Prachňan pohání Sancturina z Nedvojovic, úředníka mince krále JMti na Horách Guttnách, proti Václavovi [a] Bohuslavovi bratřím a Divišovi strýci jich nedielnému z Elkouše k svědomí. Terminus feria V. ante Zofie [12. května]. Actum feria IV. ut supra [4. května]. 3e

Strana 20
20 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Léta etc. feria VI. post Zofic [20. května 1519] dán duohou od Jana z Prachňan na Sancturina z Nedvojovic. Rok k svědomí feria VI. post Urbani R. X. 1. A. XVII. a. [27. května]. 3115. Jan Kapřík z Lesonic pohání Jana Libáka mladého z Radovesic, aby položil list ten, kterýž jemu poslal, aby mu ten pych napravil, kdež mu čeledína jeho Bartoše vsaditi do vazby rozkázal, že toho listu potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [9. května]. Actum feria IV. ut supra [4. května]. [Juxta:] Anno MDXIX v středu po svatém Stanislavu [11. května] vyšli duohonové od Jana Kapříka z Lesonic na Jana Libáka a na Mikuláše z Pobivízku. Terminus feria VI. ante Zofie [13. května]. R. X. 1. A. XVII. a. 3116. Jan tajž pohání téhož Jana Libáka mladého, aby položil ten list, kterýž jemu psal a poslal, aby mu ten pych napravil, kdež mu téhož Barthoše čeledína jeho slibem zavazoval, že toho listu týž potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus feria II. ut supra [9. května]. Actum feria IV. ut supra [4. května]. R. X. I. A. XVII. a. 3117. Jan tajž pohání Mikuláše Pobivízku z Pobivízek proti témuž Janovi Libákovi k svědomí. Terminus feria II. ut supra [9. května]. Actum feria IV. ut supra [4. května]. A. X. l. A. XVII. a. 3118. Václav z Bašty, měštěnín Pražský, pohání statečného Delfína Húgvice z Húgvic, hajthmana hradu Pražského, aby postavil Jiříka Zahrádku, holomka, že ho potřebuje proti panu Hynkovi Bořitovi z Martinic k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [9. května]. Actum feria V. [sic] in die Floriani1) [5. května]. 1) Sv. Floriana připadalo t. r. na středu. R. X. I. A. XVII. a. 3119. Thoman obývající v Starém městě Pražském pohání statečného Jiříka Kfeléře z Zakšova a na Dobré proti Zikmundovi Bavorovi z Žichova k svě- domí. Terminus feria II. post Reliquiarum [9. května]. Actum feria V. ut supra 15. května]. R. X 1. A. XVII. b. 3120. Purgmistr, konšelé i všecka obec města Střiebra pohání Bohuslava z Nalžov na Svojšíně a Jiříka Cebivského z Záduba v Cebivi, aby položil list ten. kterýž jim páni z Pravce [?] psáti ráčili, aby člověka týchž Stříbrských, Mathúše rychtáře z Bytkova, propustili, jakž týž list to v sobě zavierá, že téhož listu proti týmž Bohuslavovi a Jiříkovi potřebují k svědomí. Rok v středu po svatém Stani- slavu najprv příštím [11. května]. Actum feria V. sancti Floriani [5. května]. R. X 1. A. XVII. b.

Strana 21
Půhony k svědomí k roku Srátosti l. 1519. 21 3121. Anna Loučeňská z Kopidlna pohání Jindřicha z Kopidlna proti Vá- clavovi Radimskému z Slavkova k svědomí. Terminus feria V. post Zofie [19. květ- na]. Actum feria V. ut supra [5. květnal. R. X. I. A. XVII. b. 3122. Jindřich Vojislavský z Vojislavic na Maršovicích pohání Jakuba z Vesce na Maloticích proti Václavovi z Vesce na Zásmucích k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai pS. května] Actum feria V. [sic] die Floriani [5. května]. [Juxta:] Létha etc. XIX° feria II. post Stanislai [9. května] tejž Jindřich dohnal Jakuba z Vesce a Jana Popela z Vesce. Terminus feria IV. ante Zofie 111. května]. R. X. 1. A. XVIII. a. 3123. Týž Jana Popela z Vesce proti témuž Václavovi Popelovi k svědomí. Terminus ut supra 19. května] Actum ut supra 15. května]. R. X. 1. A. XVIII. a. 3124. Pan Jindřich z Kolovrath a na Krakovci pohání Kuldemunda kupce z Prahy, aby postavil Pangracího písaře svého, že ho potřebuje proti Dorotě šmajdéřce k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [9. květnaj. Actum feria V. [5. května]. R. X. 1. A. XVIII. a. 3125. Pan Sixt Kafuňk z Chlumu pohání Jindřicha Donáta z Těchlovic. Zdeňka Loučenského z Kopidlna, Václava Kavána z Dědibab, Petra Vencelíka z Vrchovišť a Zikmunda bratra jeho odtudž z Vrchovišť, a Bohuslava Chrta z Ertína, purkrabí hradu Pražského, že jich potřebuje proti Předborovi z Radešína k svědomí. Terminus feria V. ante Zofie [12. května]. Actum feria V. ut supra [5. května]. [Juxta: Anno etc. XIX° sabbato ante Zotie 114. května] vyšel duohon na Petra a Zikmunda Vencelíky z Vrchovišť. Terminus feria II. post Zofie [16. května]. Anno MDXXVII feria VI. ante Gregorii [8. března] vyšli duohonové na tyto osoby: na Jindřicha Donáta, na Zdeňka Loučenského, na Petra a Zikmunda Vence- líky z Vrchovišť. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [3. května]. R. X. I. A. XVIII. a. 3126. Jan a Jiřík bratřie Valkounové z Adlaru pohání statečného Jiříka Kfeléře z Zakšova a na Dobré, Šťastného Sekerky z Sedčic a na Lobkovicích. Lad- slava Sekerky z Sedčic na Lobkovicích a Hendrycha Valeckého z Doupova proti panu Jaroslavovi Hasišteinskému z Lobkovic k svědomí. Terminus feria II. post Sta- nislai [9. května]. Actum feria VI. Reliquiarum [6. května]. R. X. 1. A. XVIII. b.

Strana 22
22 D. XIII. Registra soudu komorního. 3127. Majnuš z Hustiřan a v Poličanech pohání Kunathu z Dobřenic proti Janovi Chvalkovskému z Hustieřan k svědomí. Terminus feria IV. post Stanislai [1 1. května]. Actum feria VI. Reliquiarum [6. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria IV. ante Zofie [11. května] Majnuš z Hustiřan dohnal Kunatu z Dobřenic. Terminus cras [12. května]. R. X. 1 A. XVIII. b. 3128. Petr Pašinka z Trojanovic pohání Hynka Lanthfojta z Seče, starostu komorničieho při dskách zemských, proti Janovi Kapříkovi z Lesonic k svědomí. Terminus cras [12. května]. Actum feria VI. ut supra [6. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria II. post Stanislai [9. května] vzat duohon od Petra Pašinky na Petra Lanfojta, aby svědomí dal dnes. R. X. 1. A. XVIII. b. 3129. Kunka z Dobré pohání Jindřicha Špetli z Prudic proti Janovi a Di- višovi bratřím Krchlebským z Dobré k svědomí. Terminus feria V. ante Zofie [12. května]. Actum feria VI. ut supra [6. května]. R. X. l. A. XIX. a. 3130. Paní Johanka Berčinka z Dubé pohání pana Beneše z Vartmberka etc. a pana Jaroslava z Šelnberka a s Kosti, najvyššího pana komorníka královstvie Českého, proti panu Jiřiemu Berkovi z Dubé k svědomí. Terminus feria II. post Sta- nislai [9. května]. Actum feria VI. ut supra [6. května]. R. X. 1. A. XIX. a. 3131. Zikmund Předbor z Radešína pohání pana Děpolta z Lobkovic a na Bílině, aby položil ty spravedlnosti a majestáty, kteréž od krále JMti na zboží Dob- řížské má, že toho potřebuje proti témuž panu Děpoltovi k svědomí. Terminus cras 17. května]. Actum feria VI. ut supra [6. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° Zikmund Předbor dohnal v sobotu před svatým Stanislavem [7. května] pana Děpolta, aby ty spravedlnosti položil hned. R. X. 1. A. XIX. a. 3132. Zikmund tajž pohání Havla Bytiezského z Bytiezu proti témuž panu Děpoltovi k svědomí. Terminus čras [7. května]. Actum feria VI. 16. května]. R. X. 1. A. XIX. a. 3133. Pan Jan z Rabštajnu na Hostúni pohání pana Jindřicha Plánského z Žíberku v Svržně a Bohuslava Hradeckého z Hrádku v Slatinné proti Jindřichovi Purkartovi mladšímu z Hořešovic k svědomí. Rok k svědomí na den svatého Martina. najprv příštího [11. listopadu]. Actum feria VI. post Floriani [6. května]. R. X. I. A. XIX. a.

Strana 23
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 23 3134. Václav z Polenc pohání Jaroslava z Vřesovic na Brozanech proti panu Děpoltovi z Lobkovic k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai [9. května]. Actum feria VI. post Floriani [6. května]. R. X. I. A. XIX. b. 3135. Barbora z Kolína pohánie Václava z Nespečova a Bernarta odtudž z Nespečova proti panu Janovi z Walšteina k svědomí. Terminus feria II. post Sta- nislai [9. května]. Actum sabbato ante Stanislai [7. května]. R. X. l. A. XIX. b. 3136. Hynek z Police pohání statečného rytieře Zikmunda Barše z Kamenice proti Pavlovi Klenovskému ze Ptenie k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai 19. května]. Actum ut supra [7. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria IV. ante Zofie [11. května] vyšel duohou od Hynka z Police na Zikmunda Barše etc. Terminus hned. R. X. I. A. XIX. b. 3137. Statečný Jindřich z Vojslavic pohání Alše Zruckého z Chřenovic, aby postavil toho posla, kteréhož jest s tou cedulí poslal, o kterúž mě pohánie, že toho posla potřebuje proti témuž Alšovi k svědomí. Terminus feria III. post Sta- nislai [10. května]. Actum sabbato ut supra [7. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria III. post Stanislai [10. května] vyšel duohou od Jindřicha z Vojslavic na Alše Zruckého pro postavenie posla etc. k středě před svatou Žofií najprv příští [11. května]. R. X. 1. A. XIX. b. 3138. Zikmund Čelechovec z Kralovic pohání Fridricha Sekerky z Sedčic na Milešově a Jaroslava Sekerky z Sedčic, hajthmana na Kadani, proti Janovi Borňovi ze Lhoty k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai [9. května]. Actum sabbato ante Stanislai [7. května]. R. X. l. A. XX. a. 3139. Přibík z Vlčkovic pohání Jindřicha Škopka z Votradovic na Kam- berce, Albrechta Ciplu z Kravska na Šelnberce proti Matějovi Samcovi z Čečkova k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai [9. května]. Actum sabbato ut supra [7. května]. Týž pohání Václava Radimského z Slavkova. Actum et terminus ut supra [7. a 9. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria III. post Stanislai [10. května] vyšel duohon od Přibíka na Václava Radimského z Slavkova k středě před svatou Žofijí najprv R. X. 1. A. XX. a. příští [11. května]. 3140. Jan Boreň ze Lhoty a v Kamenici pohání Burjana Sekerku z Sedčic a na Veleticích a Jiříka Sekerky odtudž z Sedčic proti Jakubovi Šumhařovi z Ro-

Strana 24
24 D. XIII. Registra soudu komorního. chova k svědomí. Terminus feria II. post Stanislai [9. května]. Actum sabbato ut supra ante Stanislai [7. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria III. post Stanislai [10. května[ dáni duoho- nové od Jana Borně etc. na Burjana a Jiříka etc. oba z Sedčic k středě před svatú Žotií najprv příští [11. květnal. Anno MDXXI v středu před svatým Ambrožem. [3.. dubna] vyšel druhý duohon na Jiříka Sekerku z Sedčic od Jana Borně- Terminus feria II. ante Tiburtii proxima 18. dubna]. R. X. l. A. XX. a. 3141. Kateřina z Rakové pohání Zikmunda Hostočovského z Petrovic a na Hostočově, aby jí položil list ten, kterýž jest jemu poslala o pych po Václavovi Krá- lickým a Václavovi Hoštickým, že ho potřebuje proti témuž Zikmundovi k svědomí. Terminus feria IV. ante Zofie [11. května]. Actum feria II. ante Zofie [9. května]. R. X. 1. A. XX. a. 3142. Václav z Polák pohání Jiříka z Oudrče a na Vroutku a Ježka z Stro- jetic seděním tudiež proti panu Volfovi z Gutšteina k svědomí. Terminus cras- [10. května]. Actum feria II. post Stanislai [9. května]. R. X. 1. A. XX. b. 3143. Vondřej z Sloup z Chotětic pohání Jiříka Žeharta z Nasevrk, aby položil ten list aneb jistotu, z kterýž pohánie téhož Vondřeje, že toho listu potře- buje proti témuž Jiříkovi k svědomí. Terminus feria IV. ante Zofie [11. května]- Actum feria II. post Stanislai [9. května]. R. X. 1. A. XX. b. 3144. Markéta z Franšteina pohání Andresa Weincirle v Hompolci proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku k svědomí. Terminus cras [10. května]. Actum feria II. ut supra [9. květnal. R. X. I. A. XX. b. 3145. Jan z Doupova pohání Kašpara z Kouře [nedokončeno]. R. X. 1. A. XX. b. 3146. Jiřík ze Všelis pohání statečného Zikmunda Barše z Kamenice na Tuchořiciech proti Václavovi Budovcovi z Budova k svědomí. Terminus cras [10. května]. Actum feria II. post Stanislai [9. května]. R. X. I. A. XXI. a. 3147. Dorota šmajdéřka, Menšího města Pražského měštka, pohání paní Kateřiny z Kolovrat, aby postavila služebníka svého Dřiovského a jinak Vosov- ského, kterýž obývá v Lysý, proti panu Zikmundovi Smiřickému z Smiřic k svě- domí. Terminus feria V. ante Zofie [12.. května.]. Actum. feria II. post Stanislai [9. května.]

Strana 25
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 25 [Juxta:] Anno MDXIX feria IV post Stanislai [11. kvètna] duohon vyšel od Dorothy šmajdéřky na paní Katheřinu z Kolovrath. Terminus cras ante Zofie [12. května]. R. X. 1. A. XXI. a. 3148. Petr a Beneš bratřie z Hustiřan pohánějí Adama Dubánka z Duban proti Zdislavovi, Maršovi a Adamovi bratřiem z Dobřenic k svědomí. Terminus cras [10. května]. Actum feria II. post Stanislai [9. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria III. post Stanislai [10. května] vyšel duohon od Petra a Beneše etc. z Hustiřan na Adama Dubánka etc. k středě před svatú Žofií [11. května]. R. N. 1. A. XXI. a. 3149. Kunka z Dobré pohání Dorothy z Ledeč proti Janovi a Divišovi Krchleb- ským z Dobré k svědomí. Terminus feria VI. ante Zofie [13. května]. Actum feria II. post. Stanislai [9. května]. R. X. I. A. XXI. a. 3150. Táž Kunka pohání Anny z Oujezda a na Chvalovicích proti témuž Janovi a Divišovi z Dobré k svědomí. Terminus feria VI. ut supra [13. května]. Actum feria II. ut supra [9. května 1519]. R. X. I. A. XXI. a. 3151. Štěpán z Koloděj a v Sedlištkách spohání] pana Zdeňka, pana Jana a pana Bohuší bratřie vlastních a nedielných Kostkuov z Postupic a na Litomyšli, a podle nich pana Viléma Kostky odtudž z Postupic, bratra jich, najvyššieho mine- maistra královstvie Českého, aby položili před etc. knížky ty, kteréž jsú byli polo- žili před pány úředníky menšími, v kteréž jest nebožtík pan Bohuš Kostka svou rukou vlastní sepsal dluhy své, že těch knížek potřebuje proti týmž pánuom k svě- domi. Terminus in die Margarete [13. červencel. Actum feria III. post Stanislai 110. května]. [Juxta:] Anno MDXIX feria IV. post Dionysii [12. října] vyšli duohonové na pana Zdeňka, pana Jana a pana Bohuší bratry vlastní Kostkuov z Postupic. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. I. A. XXI. b. — Půhon i důhon mřežovány. 3152. Pan Jan a pan Prokop, jinak Václav, bratřie Sazemové z Oustí po- hánějí pana Jaroslava z Šeluberka a s Kosti, najvyššího komorníka královstvie Če- ského, pana Fridricha purkhrabí z Donína proti panu Krištofovi a panu Prokopovi bratřím vlastniem z Vartmberka. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. ut R. X. 1. A. XXI. b. supra [10. květnal. 3153. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči pohání statečného rytieře Ople z Fictum la] na Novém Šumburce, pana Hynka Bořitu z Martinic na Smečně a Bur- Archiv Český XXXII.

Strana 26
26 D. XIII. Registra soudu komorního. jana Vahanci z Vahanče proti panu Janovi z Guttšteina k svědomí. Terminus hned. Actum feria III. ut supra [10. května]. R. X. 1. A. XXI. b. 3154. Heřman od Dubu pohání Ondřeje, Petra, Jana a Václava bratřie ne- dielnífch] od Dubu, aby postavili Bártu rychtáře z Maletic. Vavřince Dadu, rychtáře z Selibova, a Martina Marouška z Talma, že jich potřebuje proti vám k svědomí. Terminus sabbato ante Zofie [14. května]. Actum feria III. ut supra [10. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° sabbato ante Zofie [14. května] Heřman od Dubu dohnal Ondřeje etc. pro postavení. Terminus feria III. post Zofie [17. května]. R. X. I. A. XXII. a. 3155. Bohuslav Vrchota z Slatiny pohání statečného rytíře Hendrycha Kut- naura z Kuthnova, Jana Kladrubeckého z Kladrubec a Kristofa z Hermštorfu, aby položil ceduli, kterúž jest psal k pánuom smlúvcóm, ke Hendrychovi Kutnaurovi a Janovi Kladrubeckému, a kterúž jest týž Kristof ukázal pánuom soudcím soudu komornieho, že jí potřebuje proti Kristofovi z Hermštorfu k svědomí. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. post Stanislai [10. května]. R. X I. A. XXII. a. 3156. Pan Břetislav z Ryzmberka a z Svihova, hofmistr dvoru krále ZMti, pohání slovutného Hanzle kramáře, měštěnína města Glatov, aby položil list, který ty máš na tři sta zlatých rýnských, svědčící na téhož pana Břetislava, že ho potře- buje proti tobě k svědomí. Terminus v pátek před svatú Žotií [13. května]. Actum feria III. post Stanislai [10. května]. R. X. 1. A. XXII. a. 3157. Markéta hokyně z Malé strany pohání Mikuláše Hercíka u Matky Boží na Malé straně obývajícieho proti Frazimovi Šnoblovi z Pliknšteina k svědomí. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. ut supra [10. května]. R. X. 1. A. XXII. a. 3158. Jan z Byšic pohání Zikmunda Barše z Kamenice na Tuchořiciech proti Janovi Sirotkovi z Bohuslavic k svědomí. Terminus feria V. ante Zofie [12. května]. Actum feria III. post Stanislai [10. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zotie [12. května] Jan z Byšic do- hnal Zikmunda Barše etc. Terminus cras [13. května]. R. X. 1 A. XXII. b. 3159. Václav Jaroš z Oustí pohání Jana Zahrádku z Černé proti Alžběté Bavorovské z Střebska k svědomí. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. post Stanislai 110. května]. R. X. I. A. XXII. b.

Strana 27
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 27 3160. Pan Sazema z Vrtby pohání pana Volfa Dobrohosta z Ronšperka na Tejně a pana Alexího Dobrohosta též z Ronšperka proti panu Volfovi z Gutt- šteina. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. ut supra [10. května]. R. X. I. A. XXII. b. 3161. Salomena z Holohlav pohání Petra Haléře z Jitčiněvsi a Prokopa Ha- léře odtudž z Jitčiněvsi proti Janovi Ottmarovi z Holohlav k svědomí. Terminus feria V. anto Zofie [12. května]. Actum feria III. ut supra [10. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zofie [12. kvètna] Salomena z Holo- hlav dohmala Petra Haléře i Prokopa etc. Terminus cras [13. května]. R. X. 1. A. XXII. b. 3162. Statečný Jindřich z Vojislavic pohání Jakuba Popela z Vesce a na Malo- tieciech a podle něho Jana Popela z Vesce též na Maloticiech, aby položili smlúvu dobrými lidmi pečetěnú, kterúž mají s Václavem Popelem, strejcem svým též z Vesce na Zásmuciech, proti témuž Václavovi Popelovi z Vesce k svědomí. Terminus cras [11. května]. Actum feria III. ut supra 10. května]. R. X. I. A. XXII. b. 3163. Pan Rynhart z Říčan pohání pana Václava z Říčan, místosudí krá- lovstvie Českého, Mikuláše Bryknara z Brikuštejna, místokomorníka královstvie Če- ského, Thomáše z Prostiboře proti panu Zikmundovi Smiřickému z Smiřic k svědomí. Terminus cras [12. května]. Actum feria IV. [11. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zofic [12. května] vyšli duohonové na pana Václava z Říčan etc. a Mikuláše Briknara etc. Terminus feria VI. ante Zofie [13. května]. R. X. 1. A XXIII. a. 3164. Pavel Klenovský ze Ptení [pohání] statečného Petra Holého z Chrastu proti Hynkovi z Police k svědomí. Terminus hned. Actum feria IV. ut supra [11. května]. [Juxta:] Anno etc. XIX feria V. ante Zofie [12. května] Pavel Klenovský dohnal Petra Holého, aby svědčil hned. R. X. 1. A. XXIII. a. 3165. Pan Pavel Samuel z Hrádku pohání Jana z Stachova, služebníka páně Hynkova, proti Václavovi z Božejova k svědomí. Terminus cras [12. května]. Actum feria IV. ut supra [11. května]. R. N. I. A. XXIII. a. 3166. Majnuš z Hustiřan a v Poličanech pohání Petra Bukovského z Hu- stieřan proti Janovi Chvalkovskému k svědomí. Terminus hned. Actum feria IV. [11. května].

Strana 28
28 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno etc. XIX° feria V. ante Zofie [12. května] vyšel duohon od Majnuše etc. na letra Bukovského. Terminus cras [13. května]. R. X. 1. A. XXIII. a. 3167. Katheřina z Zahořan pohání Hendrycha Valeckého z Doupova proti Jakubovi z Pamberka a z Rejna-Kolína k svědomí. Actum feria V. ante Zophie [12. května] et terminus hodie. R. X. I. A. XXIII. a. 3168. Elška manželka Michala maléře z Hory Guttny pohání Václava z Chvo- jence a podle něho Mandalenu z Peruce, vdovu po nebožtíkovi Janovi Krejsovi z Křečovic, aby položili před etc. kšaft nebožtíka Jana Krejsy z Křečovic, že ho potřebuje proti týmž osobám k svědomí. Terminus cras [12. května]. Actum feria IV. post Stanislai [11. května.] [Juxta:] Anno etc. XIX° feria VI. ante Zofie [13. května] vyšel duohon na Václava z Chvojence i na Majdalenu etc. Terminus cras [14. května]. R. X. I. A. XXIII. b. 3169. Markéta z Franšteina pohání Markvarta Chlumčanského z Přestavlk, Markéty z Vidžína a Matesa Šlanze z Pavlovic proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku k svědomí. Terminus sabbato ante Spiritus sancti [11. června]. Actum feria V. ante Zofie [12. května]. [Juxta:] Anno MDXXII feria III. ante Ambrosi [1. dubna] vyšel duohon na Markvartha Chlumčanského z Přestavlk od Markéty z Franšteina. Terminus cras 12. dubna]. R. X. I. A. XXIII. b. 3170. Hynek Sic z Drahenic pohání pana Děpolta z Lobkovic na Bílině, aby položil ty majestáty, kterýž má na Dobříš, že jich potřebuje proti témuž panu Děpoltovi k svědomí. Terminus cras [13. května]. Actum feria V. ante Zofie [12. května]. [Juxta: Anno etc. XIX° feria VI. ante Zofie [13. května] vyšel duohon od Hynka Šice na pana Děpolta etc. Terminus cras [14. května]. R. X. 1. A. XXIII. b. 3171. Jan Chvalkovský z Hustiřan pohání Majnuše z Hustiřan a v Poliča- nech, aby položil ceduli, kterúž jest mu psal, oznamujíc, že Petr Heřmanský k ležení obsílá, aby to opatřil, že té cedule potřebuje proti témuž Majnušovi k svědomí. Terminus hned. Actum feria V. [12. května]. [Juxta:] Anno MDXIX feria VI. ante Zofie [13. května] vyšel duohon od Jana Chvalkovského na Majnuše z Hustiřan. Terminus cras [14. května]. R. X. 1. A. XXIII. b.

Strana 29
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1519. 29 3172. Zdeněk Loučenský z Kopidlna pohání Volfa Žďárského z Chrástu a Voldřicha Myšku ze Žlunic proti Ctiborovi z Bukovky. Terminus cras k svědomí 13. května]. Actum feria V. ante Zofie [12. května]. R. X. I. A. XXIV. a. 3173. Jan z Skalky pohání Jana z Chlen Třebešovského proti Burjanovi Radkovskému z Nové vsi k svědomí. Terminus cras. Actum feria V. ut supra [12. května]. R. X. 1. A. XXIV. a. 3174. Václav z Štítného pohání Zikmunda Vencelíka z Vrchovišť proti panu Ladslavovi z Štermberka etc., Janovi z Vratu a Jiříkovi Hašovi z Oujezda k svě- domí. Terminus hned feria V. ante Zofie [12. května]. Actum feria V. eadem [12. května]. R. X. 1. A. XXIV. a. 3175. Paní Johanka z Tajné, vdova po někdy urozeným pánu, panu Ja- novi z Janovic, tehdáž najvyšším purkrabí Pražským, pohání Meinharta z Jelnic proti pánuom Skřineckým z Ronova k svědomí. Terminus hned. Actum feria VI. ante Zofie [13. května]. R. X. l. A. XXIV. a. 3176. Kunka z Dobré pohání Anny z Ledec proti Janovi a Divišovi Krch- lebským z Dobré k svědomí. Terminus cras [14. května]. Actum feria VI. ante Zofie [13. května]. R. X. 1. A. XXIV. a. 3177. Regina z Elkouše pohání Mikuláše Dětského z Liboslavě proti Václa- vovi a Bouslavovi bratřím Loreckým z Elkouše a Divišovi strejci jich odtudž z Elkouše k svědomí. Terminus cras [14. května]. Actum feria VI. ante Zofie 113. května]. [Juxta:] Sabbato ante Zofie [14. května] vyšel duohon od Reginy z Elkouše na Mikuláše Dětského. Terminus feria II. post Zofie [16. května]. R. X. I. A. XXIV. b. 3178. Mikuláš z Tábora pohání pana Kundráta z Krajku na Mladém Bole- slavi proti mistru Janovi z Vratu a Jiříkovi Hašovi z Újezda k svědomí. Terminus cras [14. května]. Actum feria VI. ut supra [13. května]. R. X. I. A. XXIV. b. 3179. Mikuláš týž pohání pana Jiříka Samuele z Hrádku a Beneše Roha z Vlkanova proti mistru Janovi z Vrathu a Jiříkovi Hašovi z Újezda k svědomí. Terminus cras [14. května]. Actum feria VI. ut supra [13. května]. R. X. I. A. XXIV. b. 3180. Pan Jindřich z Žíberka z Plané a na Svržně pohání pana Jana Pfluga z Rabštejna a na Bečově, aby položil list, kterýž svědčí na XX centnéřuov

Strana 30
30 D. XIII. Registra soudu komorního. cínu, a kterýž jest od něho vyvadil i z kteréhož jest jeho prve pohnal i dohnal, proti panu Hynkovi Pflugovi z Rabštejna k svědomí; a toho nepoložení pokládá sobě tři sta zlatých rýnských. Terminus Margarete najprv příští [13. července]. Actum feria VI. ut supra [13. května]. R. X. 1. A. XXIV. b. 3181. Jan z Střebomyslic pohání Jana z Radkovic a v Skočicích, aby po- stavil lidi z Borčic: Jíru Žáka, Velíška, Jíru Mládka, Jiříka Běčína, Matěje Mládka a Zbynka proti témuž Janovi k svědomí. Terminus v středu o suchých dnech let- ničních najprv příštích [15. června]. Actum sabbato ante Zofie [14. května]. R. X. 1. A. XXV. a. 3182. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání pana Zdenka Lva z Rožmitála a s Blathné, najvyššího purkrabí Pražského, proti Hynkovi z Police k svědomí. Terminus feria II. ante Urbani [23. května]. Actum sabbato ut supra [14. května]. R. X. 1. A. XXV. a. 3183. Anežka - Nového Dvoru pohání Jindřicha Chmelického z Vlčí Hory proti Janovi Žichovcovi z Duban k svědomí. Terminus feria II. post Zotie [16. května]. Actum sabbato ut supra [14. května]. R. X. I. A. XXV. a. 3184. Jiřík Stroupecký z Stroupče pohání Jakuba Šumhaře z Rochova etc. proti Janovi jinak Ježkovi z Strojetic k svědomí. Terminus feria II. post Zofie [16. května]. Actum sabbato [14. května]. R. X. 1. A. XXV. a. Půhony a nálezy k roku Svátosti (7.—14. května) létha MDXIX°. Létha od narozenie syna božieho tisícého pětistého devatenáctého při Svátosti páni a vladyky v soudu seděli komorniem tito dole psaní: Tito z pánuov: Pan Vojtěch z Pſernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, pan Zdislav Berka z Dubé a z Lipého a na Zákupi, pan Jan Zajíc z Hazm- burgka, pan Frydrych Donínský purghrabie z Donína, pan Kunráth z Krajku etc., pan Václav Hasišteinský z Lobkovic, pan Burian Špetle z Janovic. Tito z vladyk: Pan Voldřich Malovec z Chajnova, pan Jakub z Vřesovic, pan Vilém z Vře- sovic, pan Jan Bechyně z Lažan, pan Mikuláš Vančura z Řehnic, pan Pavel Chol-

Strana 31
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 31 tický z Újezda, pan Diviš Žeušický z Nestajova, pan Jiřík Lejtolt z Obrnic na Nek- míři, pan Vilém Buzický z Buzic, pan Burjan z Vahanče. Rukopis archivu Českého musea sign. 3 J. s nápisem: „Registra puohonná vejpovědí koženná létha 1518 až do 1525 (—R. VII) na 1. B. XIV. a. 3185. Mesi Kateřinou Mayzlovou s Mostu a Vilémem Ilburkem s Ilburka o dluh za kupecké věci. — 1519, 7. května. V té při. kteráž jest mezi Katheřinú Mayzlovú z Mostu puovodem s jedné. a panem Vilémem Ilburgkem z Ilburgka etc. strany druhé, kdež jest jej pohnala ze XLti kop a XVIII gr. vše míšenských dluhu od někdy manžela jejicho za kupecké věci poznostalého etc., tak jakož puohon sám v sobě jest. A na to jest ukázala táž Katheřina svědomie. Proti tomu poručník pana Viléma odpíraje pravil, že tomu dluhu odpírá, a k tomu toho její svědci neseznávají, aby jí co dlužen pan Ilburgk byl. Zase proti tomu též poručník též Katheřiny pravil, že sú toho dluhu cedule, a že jest pan Ilburk prve pravil. že ten dluh rád zaplatiti chce; a na to ukázal túž ce- duli a kupecká registra a dále pravě, že jiné také cedule, kteréž pan Ilburk o to posélal, sú shořely a kdyby neshořely, že by i ty ukázal. Proti tomu poručník téhož pana Ilburka pravil, že ta cedule nic nenie. Tu JMt pán. pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofmnistr království Českého, se pány Jich Mtí a vlady- kami, JMKské raddami, slyševše jich pře líčenie, odpory a svědomie, nalezli: Poně- vadž ona Katheřina Mayzlova to jest registry i svědomiem provedla, i z té příčiny dávají jí Katheřině za právo, tak aby on pan Vilém Ilburk jí Katheřině těch XI. kop XVIII gr. míšenských v puohonu jmenovaných dal. a to od dnešnicho dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Actum sabato anto Stanislai. 17. května]. [Juxta]: Anno MDXIX feria IV post Bonifacii [8. června] dána relací Ka- theřině Mayzlové ke dskám zemským pro dosti neučinění nálezu toho a k tomu i ze škod útratních a nákladních. Vložen puohon v pátek den sv. Kalixta [14. října] létha MDXIII. R. VII na 1. B XIV b. 3186. Mesi Voldrichem Homberkem a bratřími Vencelíky s Vrchovišť o dluh do mince. — 1519, 7. května. V té při, kteráž jest mezi panem Voldřichem Hombergkem puovodem s jedné, a Jindřichem, Petrem, Krystofem, Janem a Zikmundem Vencelíky bratřími z Vrcho- višť s strany druhé. Jakož jest je pohnal bratří ze CC kop gr. českých dluhu od někdy

Strana 32
32 D. XIII. Registra soudu komorního. otce jich králi JMti dluhu pozuostalých do mince a od JKMti jemu na témž Ven- celíkovi daného, k kteréžto summě právo a spravedlnost má dániem krále JMti, tak etc. A na to ukázal dánie též JKMti. Proti tomu poručník týchž Vencelíkuov pravil, že tomu dání JMKské odpírá, a že jest toho dluhu ani jiného do mince JMKské votec jich dlužen nezuostal, a také že jest o to nikdy žádného počtu ne- činil; a jestliže by co po počtu zuostal, že by tepruov z toho měl poháněn býti. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofnistr krá- lovství Českého, se pány JMtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a list JMKské a dání v témž listu, nalezli: Poněvadž se tu listem dání pod pečetí JMKské dotýče, i z té příčiny JMt ten puohon zdvihají. Actum sabbato anto Sta- nislai [7. května]. [Juxta]: Vložen puohon v středu na den sv. Jana hlavy stětí [29. srpna] létha MDXV°. R. VII. na 1. B. XIV. b. 3187. Mezi Natanaelem Cernínem z Černína a Barborou z Lautrbachu o pych člověka poddaného. — 1519, 7. května. V té při, kteráž jest mezi Natanaelem Černínem z Černína puovodem s jedné, a Kubú Voplíštilem, člověkem Barbory z Lautrbachu, s strany druhé, kdež ji po- hání, aby jej Kubu postavila etc., že ho chce viniti z pychu a pro ten pych z X kop gr. českých proto, že týž Kuba člověka jeho Jiříka Plaskotu jest zbil, tak etc. A na to list, kterýž jest o ten pych k ní Barboře poslal, i ten list, kterýž zase jemu táž Barbora o tom psala, a k tomu i svědomie pokázal. Poručník zase též Barbory od- píraje pravil, že týž Kuba nikdy její člověk nebyl a nenie, při tom se táhnúc na své psanie, kteréž jest jemu Černienovi učinila, a v tom psaní že jest se k tomu poddávala, byla-li by co jemu vinna, že se v tom podávala na přátely; a také že svědkové jeho vyznávají, že jest jeho Jiříka jeden zbil a druhý že jest naň sekerku vyhodil, ale toho ten nesvědčí, aby jej zbil; a k tomu že jest Jan Straka témuž Ji- říkovi grunthy zapověděl, a také že se svědkové jeho Natanaele v ničemž nesrovná- vají, žádajíc v tom za opatřenie spravedlivé. Proti tomu poručník téhož Natanaele pravil, že ten Kuba jest člověk její, kteréhož u věně drží a k němu se v svém psaní seznala, a kdyby její nebyl, nikda by se v to nepoddávala, aby se o to smlú- vati chtěla; a toho také zřízenie zemské neokazuje, aby se kto o pych smlúvati měl, žádaje při tom podle pruovodu svého za spravedlivé vopatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofinistr království Českého se pány JMtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, odpory i svědomie, nalezli: Poněvadž jest on Natanael Černín toho od nie Barbory nepřijal, že

Strana 33
Půhony a nálesy k roku Svátosti l. 1519. 33 jest táž Barbora o týž pych přátely vydati chtěla a ten pych napraviti, a týž Černín to znaje jí Barboře žádné na to odpovědi nedav, ale jí přes to z pychu pohnal- i z té příčiny JMt ten puohon zdvihají. Actum sabbato ante Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v úterý den sv. Václava přenesení [4. března] létha MDXVI. R. VII. na 1. B. XV. a. 3188. Mesi Jiříkem s Říčan a Janem Svojanovským s Boskovic o splnění odkasu. — 1519, 7. května. Vedle toho puohonu, kdež Jiřík z Říčan pohání pana Jana Svojanovského z Boz- kovic jakožto držitele statku po někdy panu Jindřichovi z Bozkovic, bratru jeho, ze sta kop gr. českých, jemu panu Jiříkovi z Říčan od nadepsaného někdy pana Jin- dřicha kšaftem odkázaných, tak oc, žádaje týž Jiřík za právo stané. Proti tomu pan Zikmund z Smiřic jakožto jeden z rukojmie maje právo k témuž statku po panu Svojanovském žádal, aby to stané právo dáno nebylo; a že jest po tom puohonu týž pan Jiřík odpovědníkem zemským byl a v tom jest i jat byl, že nemá práva užiti. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami [nalezli]: Po- něvadž toho nedovedl pan Jiřík, by odpovědníkem zemským nebyl, i z té příčiny se ten puohon zdvihá. Actum sabbato ante Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v pondělí po svatým Kalixtu [17. října] létha MDXIII. R. VII. na 1. B. XV. b. 3189. Mezi Jindřichem z Žeberka a Hyncíkem Pflugem s Rabšteina o rukojemství za nesaplacení cínu. — 1519, 9. května. V té při, kteráž jest mezi panem Jindřichem z Žibergka puovodem s jedné, a panem Hyncíkem Flugem z Rabšteina pohnaným z strany druhé, kdež jeho pohnal týž pan Jindřich jakožto jistce a rukojmie za Kundrátha Šleyzingara, písaře jeho, z VIII centnéřuov cínu dobrého litého šonfeldské váhy, kteréž jemu na čas meno- vitý platiti měl, tak jakož jeho páně Hyncíků list pod jeho pečetí ukazuje, každý centnýř po XV/2 zlatým rajnským, tak jakož oc. A na to jest ukázal list téhož rukojemství od téhož pana Hyncíka. Proti tomu poručník od téhož pana Hyncíka pravil, že ten list a zápis k soudu tomuto nenáleží a že k tomu póhonu odpovie- dati povinovat není, poněvadž jest to věc horní a hor se dotýče, a že taková věc se tam na těch horách platiti má, a že ani k purkrabskému soudu nenáleží taková věc, poněvadž každý soud jest vyměřen, o kterú věc který súditi má. Proti tomu poručník. Archiv Čenký XXXII. 5

Strana 34
34 D. XIII. Registra soudu komorního. jeho pana Jindřicha pravil, poněvadž se k svému zápisu zná, aby tomu dosti učinil a aby to on pan Hyncík provedl, že ta věc k tomuto soudu nenáleží. Zase poručník pana Hyn- cíka pravil, že se ty cedule i listy s puohonem nesrovnávají, a pravě, že sú též listy některé vyvazené, a na to jest též listy vokázal, při tom žádaje, aby JMt na ty listy a pečeti pohleděti jemu dáti ráčili, a pravě, že sú zfalšované, a že co jest bral pan Hyncík, to jest dávno zaplatil, a tu faleš týž písař že jest učinil. a jsa na horách všecky věci i cín k sobě přijímal, a netoliko že jest to učinil, ale nad to několiko seth pobrav jest utekl. a pečet v své moci že jest míval. a na to ukázal svědomí. Proti tomu poručník puovoda pravil, že z toho, což zaplaceno jest, nenapomíná a že ten list první nenie žádnými penězi ani cínem vyvazen, než ten list starý že jest tiemto listem, kterýmž napomíná, vyvazen a že jiní listové a ne tito jsú vyvazeni, ale tito nic. A na to jest týž list jeho pana Fluga vokázal, pravě, že jest jeho vlastní rukú psán, a na to také svědomie pokázal. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon a jich obojí strany pře líčení, odpory, listy a svědomie. nalezli: Poněvadž jest se z listu pana Hyncíka i také z svědkuov, že ten list vy- vazen a zaplacen nenie a také že pečeti u týchž listuo jsú jednostejné jeho páně Hyncíkovy, našlo: i z té příčiny dávají témuž panu Jindřichovi za právo, tak aby on pan Hyncík jemu panu Jindřichovi těch VIII centnéřuov cínu aneb za každý centnéř téhož cínu XV /2 zlatého rýnského v puohonu jmenovaného dal od dnešnieho dne ve II nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria II. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohou v středu před sv. Lukášem [12. října] létha MDXIII. Anno MDXIX feria VI. post Marcelli 3. června] dána relací panu Jindřichovi z Žibergka ke dskám zemským toliko pro škody útratní a nákladní. Létha MDXIX ve čtvrtek po sv. panně Markétě 14. července] vydán list zatýkací panu Jindřichovi z Žíbergka na pana Hyncíka Fluga z Rabšteina pro dosti neučinění nálezu tohoto. Anno MDXIX feria IV. ante nativitatis b. Marie virginis [7. září] dána re- lací tohoto nálezu a po listu zatýkacím, protože ukázal pan Hyncík, že má statek na zemi, aby týž pan Jindřich Žibergk po právě jíti mohl od desk zemských. R. VII. na 1. B. XVI. a. 3190. Mezi Eliškou z Kolovrat a Jiříkem Bezdružickým z Kolovrat o odkaz šatů ložních. 1519, 9. května. V té při, kteráž jest mezi paní Elškú z Kolovrath puovodem s jedné, a pa- nem Jiříkem Bezdružickým z Kolovrath, najvyšším sudiem království Českého, moc- ným otcovským poručníkem někdy pana Jetřicha odtudž z Kolovrath. z strany druhé.

Strana 35
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 35 kdež téhož pána pohnala z šatuov ložních dobrých se čtyři postele, které jí kšaftem týž někdy pan Jetřich otec její dal, a toho sobě pokládá sto kop gr. českých oc, tak jakož ten puohon v sobě jest. A na to ukázala táž paní Elška vejpis z desk téhož kšafu a při tom kšaftu žádajíci za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník téhož pana sudieho pravil. že jest táž Elška téhož pana sudieho poháněti z týchž šatuov neměla a že jest ta věc smluvena byla, a na to ukázal list svědomí najvyššieho pana purkrabie Pražského a jiná svědomie, v kterémž to svědomie tak stojí, že jest týž pan sudí měl dáti za ty šaty smlúvú L kop gr. miešenských též paní Elšce. Zase proti tomu poručník též paní Elšky pravil, že jest byla smlúva toliko o nějaké svrchky, a že svrškové sú rozliční, a zejména že se tuto nejmenují, a také ani toho pokazuje, aby táž smlúva dokonána byla. neb toho tíž svědkové nevyznávají, aby touž smlúvu táž paní Elška přijala. Zase poručník téhož pana sudieho odpíraje pravil, že poně- vadž to pokazuje týž pan sudí, že o to, oč táž paní Elška pohání, jest smlúva, že jest měla proto, jestliže se jí té smlúvě dosti nestalo, najvyššícho pana purkrabí JMt jakožto rukojmí z toho poháněti a ne pana sudieho. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké »c, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, vejpis kšaftu z desk a svědomí, nalezli: Poněvadž se jest to z svědkuov dostatečně poznalo, že paní Elška s týmž panem sudiem smlúvu o ty šaty v puohonu jmeno- vané má a za to i rukojmí, jakožto najvyššieho pana purkrabí Pražského JMt, týž pan sudí jest postavil, i poněvadž jest táž paní Elška o to k rukojmí svému nehle- děla a mimo to pana sudieho téhož polmala, z té příčiny Jich Mt ten puohon zdvi- hají, než zdá-li se jí paní Elšce k rukojmí aneb komu o to hleděti, právo se jí nezavírá. Actum feria II. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v pátek po svatém Diviši [12. října] létha MXV°. R. VII. na 1. B. XVI. b. 3191. Mezi Janem Svadbou z Otradovic a Alšem Zručským s Chřenovic o nevrácení vzatého voze s koňmi. — 1519, 9. května. V té při, kteráž jest mezi Janem Svadbú z Otradovic puovodem s jedné, a Alšem Zruckým z Chřenovic pohnaným z strany druhé, kdež téhož Zruckého pohnal z toho, že jemu vozu a tří koní s nádobím vrátiti nechce, kteréž jest rozkázal vzíti s člověkem jeho Svadbovým, Jakubem ze Zbraslavic, kteréhožto nevrácení pokládá sobě XXX kop gr. českých, tak jakož ten puohon v sobě zavierá. A na to svědomí, kdež jest týž Svadba k němu Zruckému o vrácení téhož sirotka a statku posílal, i jiná svědomí ukázal; při tom žádaje za spravedlivé opatřenie. Proti tomu poručník jeho Alše odpíraje pravil, aby to podle práva on Svadba provedl. že jest k němu 5*

Strana 36
36 D. XIII. Registra soudu komorního. o to pobránie dva dobrá člověky posílal; a k svědkuom mluvě, že slyšenú věc vyznávají. a také že svědkové vyznávají, že jest on Aleš to pobral a v puchonu stojí, že po- brati rozkázal, a tudy puohon že se s týmiž svědky nesrovnává, a dále pravě, že jest člověk týž jeho Svadbuov sirotka témuž Alšovi vykradl, a že sú jeho honili. a proto že sú jej vzali, a že jest jeho chtěl dáti na rukojmie, ale že jest o to týž Jan Svadba nestál. A na to jest ukázal také svědomie. Proti tomu zase poručník téhož Jana Svadby pravil, že těm všem svědkuom téhož Alše odpírá, a že podle práva nic jimi neprovozuje, a týž Svadba že svým svědomím to, z čehož pohánie, dostatečně provozuje, při tom JMti žádaje za spravedlivé vopatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofnistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon, jich odpory a svědomie, nalezli: Poněvadž jest se z svědkuov jeho Jana Svadby našlo, že jest on Svadba téhož člověka Jakuba v tom účinku v ničemž nezastával, než toliko toho žádaje, aby statek ten sirotčí zase jemu Svadbovi vrácen byl, a to jest provedl dostatečně, také že jest ten statek sirotčí byl a ne toho člověka: z té příčiny dávají jemu Janovi Svadbovi za právo, tak aby strany před úředníky Pražskými menšími stály na zajtří svaté Markéthy najprv příští [14. července] a tu týž Jan Svadba, což do té summy v puohonu jme- nované před týmiž úředníky na jich schválenie provede, to on Aleš aby jemu Janovi Svadbovi dal od toho pruovodu ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria II. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v pátek před svatým Marcellem [1. června] létha MDXV°. Anno MDXIX feria III. ante Margarethe [12. července dána relací Janovi Svadbovi ke dskám zemským o nálezu o prnovod před úředníky po témž nálezu a k tomu i pro škody útratní a nákladní. R. na VII. 1. B XVII. b. 3192. Mezi Kašparem z Kouče a Mariannou z Nedvídkova o pobrání svrchků zděděných. — 1519, 9. května. V té při, kteráž jest mezi Kašparem z Kouče puovodem s jedné, a Mariannú z Nedvídkova pohnanú s strany druhé, kdež ji pohnal, jakož jest pobrala po někdy Václavovi Tvochovi, otci svém, svrchky, klenoty, šaty chodicí i ložní, vině ji z LXXV kop gr. míšenských dielu naň přišlého, kterýž jest dal Barboře z Kouče, sestře své, pro neopatření věna manželky téhož Václava Tvocha, otce jejieho, poněvadž otec její jí Barbory, manželky své, podle svého přirčení věnem neopatřil, až umřel, tak jakož ten puohon ukazuje. A na to ukázal svědomie a kvitancí též Barbory, co jest týž Kašpar jí Barboře dáti musil, při tom pravě, že otec její řekl jest tůž

Strana 37
Půhony a nálesy k roku Svátosti l. 1519. 37 Barboru vénem dostatečně opatřiti a toho že jest neučinil. Zase proti tomu po- ručník pohnané pravil, že toho, aby co ona pobrala, ještě nevidí, aby co provo- zoval týž Kašpar; a svědkové jeho že se nesrovnávají, neb to seznávají, že jest to vezeno do Oustie a ne k též Marianně, a o klenotích a šatech jediný svědek se- znává, a má-li to býti také, aby jinak byl puohon a jinak pře vedenie, žádaje v tom za opatření. Proti tomu zase poručník puovoda pravil, že to, z čeho jest pohnáno. že se to dostatečně provodí, a že, kdež jest otec její umřel, se vším se k ní Ma- rianně jest shrnul, a tu že to u nie jest zuostati musilo, a tu že jest to pobrala. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, quitancí a svědomie, nalezli: Poněvadž se svědkové i také kvitancí s puo- honem nesrovnávají, i z té příčiny ten puohon Jich Mt zvihají. Actum feria II. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po sv. Marcelu [4. června] létha MDXV. R. VII. na 1. B. XVIII. a. 3193. Mezi Kašparem s Kouče a Karlem s Miliny o pych. — 1519, 10. května. V té při. kteráž jest mezi Kašparem z Kouče puovodem s jedné, a Karlem z Miliny pohnaným strany druhé, kdež jej pohnal z pychu a pro ten pych z X kop gr. českých, protože jest témuž Kašparovi vzel nádobí s koní, řetězy, saně s dříviem i jinými potřebami, tak jakož puohon ukazuje. A na to ukázal list[u], kterýž jemu o napravení pychu toho psal, přiepis. Proti tomu on Karel pravil, že se k němu podle zřízenie zemského nezachoval, a že k němu o ten pych dva dobrá člověky poslati měl. a toho že jest neučinil. Zase týž Kašpar ukázal svědomie. kterak jest jemu on Karel pobral nádobí s koní i s koňmi, a koně že zase pobravše s nich nádobí pustili, i také jiné svědomí, že jest týž Kašpar k němu Karlovi list poslal a list ten o napravení pychu že jest přijal. Proti tomu pohnaný týž Karel zase odpíraje pravil, že to svědomie pořádné nenie, a že se nesrovnává, a že vyznávají o zimě veliké, a času ani létha, které létho to bylo, neseznávají, a poněvadž nic podle práva neprovozuje, a také že podle zřízenie zemského se v tom nezachoval, neb týž Karel má bratra nedielného a že jest i k němu o napravení pychu toho měl poslati, že jemu z těch příčin tiem pychem povinen nenie, a na to jest ukázal svědomie, táhna se v tom na zřízenie zemské. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pern- šteina a na Hluboké »c., najvyšší hofinistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon a jich odpory a pře líčení a svě- domie, nalezli: Poněvadž on Kašpar Kouč k jeho Karlovu bratru nedielnému o na-

Strana 38
38 D. XIII. Registra souda komorního. pravenie pychu jest neposlal ani také jeho jakožto nedielného jeho bratra nepoháněl, i z té příčiny Jich Mt ten puohon zdvihají. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v sobotu před květnú nedělí 31. března] létha R. VII. na 1. B. XVIII. b. MDXV°. 3194. Mezi bratřími Sekerky z Sedčic a bratřími z Hořic o dluh za ryby. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi Šťastným, Ladislavem a Fabianem bratřími z Sedčic s jedné, a Václavem a Vilémem bratřími z Hořic s strany druhé, kdež je pohánějí ze IV kop gr. českých dluhu za IV děbery ryb povinného, tak oc. A na to list, kterýž on Václav Hořický pod svú pečetí psal úředníku na rybník týchž bratří, a druhý list, kterýmž se k témuž dluhu seznává, pokázal. Proti tomu poručník týchž bratří Hořických odpíraje pravil, aby to tíž bratří pokázali, že za též IV děbery ryb ty IV kopy gr. českých jsú jim dlužni, a i to, aby ten každý dčber těch ryb po kopě gr. českých byl, poněvadž se Václav Hořický v svém listu seznává k těm IV děbernom ryb a nepíše, po čem ten děber byl. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pern- šteina a na Iluboké »c, najvyšší hofinistr království Českého, se pány Jich Mtí a vla- dykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, list pod pečetí Václava Hořického i svědomie, nalezli: Poněvadž jsú tíž Sekerkové pro- vedli podle práva, že jsú tíž Hořičtí jim za ty IV děbery ryb dlužni zuostali, z té příčiny dává se jim Sekerkuom za právo, tak aby strany před úředníky Pražskými menšími na zajtří svaté panny Markéthy najprv příští [14. července] stály, a tu což tíž Sekerkové před týmiž úředníky na schválenie jich provedú, po čem jsú tíž Se- kerkové takových ryb děber dávali, a což toho provedú za ty IV děbery, to oni Hořičtí aby jim Sekerkuom od toho pruovodu dali ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dali památné. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v středu po svatém Havle [17. října] létha MDXV°. Anno MDXIX feria VI. post Viti [17. června] dána relací Šťastnému, Ladi- slavovi a Fabianovi bratřím z Sedčic ke dskám zemským nálezu k pruovodu před úředníky menšími a k tomu pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1 B. XIX. a. 3195. Mezi Krystoforem z Švamberka a Frydrychem Šelndorfem z Hornšperku o nevydání svrchků. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi Krystoforem z Švambergka puovodem s jedné, a Frydrychem Šelndorfem z Hornšperku pohnaným z strany druhé, kdež ho vinil

Strana 39
Fůhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 39 z nevydánie svrchkuov, kteréž sú zuostaly na zámku IIradišti nad Labem po někdy nebožtíkovi panu Burianovi Labuťovi z Švamberka oc, zejména těchto: dvanácte peřin o dvú cíchách kromě jedné, šest svrchních a šest zpodních a jedna jest koženná. polštáře tři perné o jedné cíše. šest polštářuov koženných, deset podušek o jedné cíše, item koberec starý, XXI plechno k pobíjení makovicem, šperloch starý, čer- vený plíšek labutí, jedny nohavice papúškové, plášť bílý plstěný, tlumok koženný. dvoje škorně, košile plátenná tlustá, dvě kunie kůže, síť rybářská, vláček malý, čtyři obrve lýčené, tesák, meč, sudlice, kocperkar, čtyři kuše, dva hevery, čtyři oštipy, kliky jedny, dva tuly, pilka maličká, pavézka, tři konve puklaté a dvě menší, osm panthů železných na dvéře: item v sklepě u veliké truhle dva čelouny, dva kusy plátna tlustého, v druhé truhle vornát damaškový červený se všemi duostroji. kalich stříbrný i patena též stříbrná, moustrancí mosazná, truhlice železná, čtyři truhlice malé, koblúk s kunami, tři flašky s pouzdrem; item dole v sklepě putna cínová, síti husté a kačičí, šípuo čtyři kopy, kus volova, sief ptačí a dva rukávníky. truhla prázná, dva vozy krytá, jeden nový a druhý starý, jakož cedule řezaná to v sobě šíře ukazuje a zavierá; kdež on pan Krystofor pokládá sobě toho tisíc kop gr. českých, tak jakož ten puohon ukazuje. A na to ukázal podílu o týž svršky. kteréž jsú na zámku u téhož Frydrycha zuostaly, ceduli a při tom i kšaft i mocný list královský, na kterýmž by týž pan Švamberk svój statek říditi jest mohl. Proti tomu poručník od polmaného odpíraje pravil, že podle práva nic nepokazuje, ač ceduli na ty svršky pokazuje, ale že žádný svědek toho neseznává, že jest k němu on pan Krystofor o ty svršky posélal, neb to jest podle práva učiniti měl. Tu JMt pán. pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofnistr království Českého, se pány Jich Mtmi a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčenie, odpory a v kšaft i ceduli řezanú pilně nahlídše, nalezli: Poněvadž se z toho zřetedlně po- znalo, že takoví svrškové v témž puohonu položení jemu panu Krystoforovi z Švam- berka spravedlivě náleží, a z té příčiny dává se témuž panu Krystoforovi z Švam- berka za právo, tak aby strany před úředníky menšími desk zemských stály na zajtří svaté Markéthy najprv příští [14. července, a což tu týž pan Krystofor před týmiž úředníky na jich schválení do též sumy v puohonu jmenované provede, to aby on Frydřich Šelndorf jemu panu Krystoforovi od toho prnovodu ve dvú nedělí pořád zběhlých dal. Dal památné. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v středu před svatým Kryspinem 124. října] létha MDXV“. R. VII. na l. B3 XIX. b.

Strana 40
40 D. XIII. Registra soudu komorního. 3196. Mezi Bernartem Rachmberkem z Rachmberka a Václavem Bezdružickým z Kolovrat o nezdržení slibu. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi Bernarthem Rachmberkem z Rachberka s jedné, a panem Václavem Bezdružickým z Kolovrath oc, najvyšším sudím dvorským krá- lovství Českého, s strany druhé, kdež týž Rachmberk pohnal pana Václava Bezdru- žického oc, a to z toho, kdež jest týž pan z Kolovrath jej Rachmberka žádal, aby za paní Annu Maternovú z Litohlav slíbil k nebožtíkovi Václavovi z Vranova vedle něho pana z Kolovrath a vedle jiných dobrých lidí za sto kop gr. českých, a že on pan z Kolovrath jemu Rachmberkovi slibuje pravil, že on Rachmberk za to nic nedá a nic škodovati nebude; na kterážto jeho pana Václava z Kolovrath slova on Rachmbergk slíbil jest za nadepsanú Maternovú podle téhož pana z Kolovrath a vedle jiných dobrých lidí za sto kop gr. českých a diel svuoj, totiž XXVIII kop a XIV gr. vše českých, jistiny i úrokuov, a IV gr. české od listuov obsélacích za touž Maternovú dáti musil, jakož pak kvitancí jemu Rachmberkovi na to uči- něná plněji v sobě zavierá. Protož jej pana z Kolovrath svrchupsaného oc on Ber- narth z Rachmbergka z těch XXVIII kop gr. ze XLV gr. vše českých jistiny i úro- kuov a od listuov obsélacích ze IV gr. českých vinil, tak jakož ten puohon ukazuje. a na to kvitancí téhož Vranovského i svědomí ukázal. Proti tomu poručník pana su- dieho dvorského pověděl, že každý soud jest vyměřen, oč sě kde kto súditi má, a že tuto se listu dotýče, a že by ta věc k soudu purkrabskému náležela a ne k tomuto; a k tomu pravě, že se svědomie jeho Rachmberkovo nesrovnává a tomu, aby pan sudí dvorský za to jemu sliboval, odpierá. Tu JMt pán. pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtmi a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon, jich pře líčení, odpory i svědomí, nalezli: Po- něvadž on Bernarth Rachmberk to jest svědomiem svým dostatečně pokázal, že jest jemu dotčený pan Václav Bezdružický z Kolovrath, najvyšší sudí dvorský, za to slíbil, že pro ten slib a rukojemství za Maternovú nemá nic dáti ani škodovati, a týž Rachmberk též také jest provedl to dostatečně a pokázal, že jest za touž Ma- ternovú dáti musil na diel svuoj jakožto XVIII kop XLIX gr. vše českých, i z té příčiny dává se témuž Rachmberkovi za právo, tak aby tu summu v puohonu jme- novanú týž pan sudí dvorský jemu Rachmberkovi, totiž těch XXVIII kop XLIX gr. vše českých, od dneška dal ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Ac- tum feria III. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon feria III. ante purificacionem virginis [1. února] anno MDXIII. Anno MDXIX feria IV. ante Bonifacii [1. června] dána relací ke dskám zemským Bernarthovi Rachmberkovi tohoto nálezu pro škody útratní a nákladní toliko.

Strana 41
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 41 [Juxta: Anno MDXXIV° feria VI. ante Lucie [9. prosince] dána relací to- hoto nálezu ke dskám zemským Markétě z Rachmberka, dceři a dědičce Bernarta Rachmberka z Rachmberka, na pana Václava Bezdružického z Kolovrath, po právě chce jíti toliko. R. VII. na 1 B. XX. b. 3197. Mezi Bernartem Želenským ze Sebusína a Krystofem s Račiněvsi o rukojemství za věno. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi Bernarthem Želenským z Sebuzína puovodem s jedné, a Krystofem z Račiněvsi z strany druhé, kdež téhož Krystofa podle jiných pohnal, chtě je viniti z CL kop gr. českých jakožto společné rukojmie za věno, kdež jsú slíbili dáti po Johance s Solopisk, manželce téhož Želenského, na čas minulý oc, tak jakož ten puohon ukazuje. Při tom týž Krystof pověděl, že se k tomu slibu zná a jemu že neodpírá. Tu JMt pán. pan Vojtěch z Pernšteina a na Iluboké »c. naj- vyšší hofinistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jeho Krystofa, kdež jest před Jich Mtmi pověděl, že se k tomu slibu zná a jemu že neodpírá, nalezli: Poněvadž se týž Krystof k témuž slibu zná a jemu neodpírá, i z té příčiny dává jemu Bernarthovi za právo, tak aby on Kry- stof, což na jeho diel té summy v puohonu jmenované přijde, jemu Bernarthovi dal od dnešnícho dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před sv. Václavem 25. září létha »c XV°. R. VII. na 1. B. XXI. b. 3198. Mezi Janem z Hradešína a nejvyšším písařem zemským Radslavem z Šebířova o dluh. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi Janem z Hradešína puovodem s jedné, a panem Radslavem z Šebieřova, najvyšším písařem zemským království Českého, pohnaným s strany druhé, kdež téhož pana písaře vinil z toho, když jest otec téhož Jana na žádost a psaní jeho Janovi Nikodemovi, měštěnínu z Klatov, zaň za pana písaře sto uherských zlatých na zlatě na váze dobrých dal, kteréž jemu Jeronymovi, otci nadepsaného Jana, nadepsaný pan písař vedle připsání svého ve dvú nedělí zase dáti a oplatiti měl, tak jakož ten puohon ukazuje. Proti tomu poručník na miestě pana písaře pověděl, že se k tomu zná a tomu dluhu neodpírá, a poněvadž jest ho z toho dluhu polmal, že toho čeká, až se tento puohon vykoná. Zase poručník téhož Jana puovoda pravil, poněvadž se k tomu dluhu zná, že žádá v tom za opatření. Archiv Český XXXII 6

Strana 42
42 D. XIII. Registra soudu komorního. Tu JMt pán. pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofnistr králov- ství Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše strany a po- ručníka téhož pana písaře najvyššího, kterýž jest pověděl, že se k tomu dluhu týž pan písař zná, nalezli: Poněvadž se k témuž dluhu týž pan písař zná skrze poruč- níka svého, i z té příčiny dávají jemu Janovi za právo, tak aby on pan písař té- muž Janovi těch sto zlatých uherských v puohonu jmenovaných dal a to od dneška ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po sv. Lukáši [20. října] létha MDXV°. Anno MDXIX feria IV. s. Urbani [25. května] dána relací Janovi z Rade- šína ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. B. XXI. b. 3199. Mezi Váchavem starším z Lobkovic a mladšími bratřími z Lobkovic a Janem z Paběnic o slib za dluh. — 1519, 10. května. V té při, kteráž jest mezi panem Václavem starším z Lobkovic a pa- nem Janem a panem Václavem mladším, bratřími též z Lobkovic, strejci téhož pana Václava staršieho nedielnými, puovody s jedné, a Janem z Paběnic na Voračicích pohnaným, s strany druhé, kdež ho pohnali z nedodání III kop XXV gr. míšen- ských, tu kdež jest slíbil listem svým za Václava Nohu za sedm čberů ryb, čber po 11/2 kopě XXV gr. míš., tak jakož ten puohon ukazuje. A na to list téhož Vo- račického pod pečetí jeho i svědomí pokázal. Proti tomu poručník na místě Voračického pravil, že neví tomu kterak odpierati, než že jest sě domníval týž Jan z Paběnic. že jest týž Václav Noha ten dluh zpravil. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vlady- kami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, list a svědomie, nalezli: Poněvadž oni, pan Václav a pan Jan a pan Václav mladší bratří z Lobkovic, puo- vodové to sú dostatečně provedli, že týž Jan z Paběnic jakožto rukojmie na téhož Nohu člověka svého túž summu v tomto puohonu položenú jest povinovat, i z té příčiny dávají jim pánuom puovodóm z Lobkovic za právo, tak aby on Jan z Pa- běnic jim tu summu v puohonu jmenovanú dal od dneška ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dali památné. Actum feria III. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu před sv. Kryspínem [24. října létha MDXV°. Anno MDXIX feria IV in die sancti Viti [15. června] dána relací panu Vá- clavovi staršiemu a panu Janovi a panu Václavovi mladšiemu ke dskám zemským pro dosti neučiněnie nálezu i pro škody. R. VII. na 1. B. XXII. a.

Strana 43
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 43 3200. Mezi Krystofem s Hernstorfu a Bohuslavem Vrchotou s Slatiny o slova hanlivá. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi Krystofem z Hermstorfu puovodem s jedné, a Bohu- slavem Vrchotů z Slatiny s strany druhé, kdež jest týž Krystof pohnal jeho Bohuslava z slov hanlivých, kdež jest o něm Krystofovi psal týž Bohuslav, že jest jim selhal o peníze, tak jakož jeho psanie ukazuje. Proti tomu pravil týž Bohuslav. že jest ta věc na přátelích, a poněvadž jest na přátelích, že k tomu póhonu státi nesmí a nestojí. Proti tomu poručník od Krystofa pověděl, že tomu, by to na přá- telích bylo, on Krystof odpírá, a poněvadž on Vrchota k póhonu státi nechce, že žádá za právo stané a vedle toho na své cti za opatření. Tu JMt pán, pan Vojtěch z. Pfejrnšteina na Illuboké oc. najvyšší hofmistr království Českého, s pány a vlady- kami, krále JMti raddami, slyševše puohon i odpor téhož Bohuslava, takto o tom nalezli: Poněvadž on Bohuslav Vrchota k tomu póhonu pověděl jest, že nestojí a státi nesmie z příčiny té, že by ta věc měla na přátelích býti, a strana druhá tomu jest odpírala a za opatření na své poctivosti žádala, i protož taková slova hanlivá v témž póhonu položená jemu Krystofovi na jeho dobré poctivosti i pověsti nejsú a býti nemají na potomní časy k žádné škodě. A jakož jest týž Bohuslav Vrchota pravil, že jest ta věc na přátelích, i chce-li o to k němu Krystofovi hleděti, právo mu se nezavierá. Dal památné. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Bonifaciovi [7. června] létha MDXIV. R. VII. na 1. B. XXII. b. 3201. Mezi týmiž Krystofem a Hernstorfu a Bohuslavem Vrchotou z Slatiny o slova hanlivá. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi týmž Krystofem z Hernštorfu puovodem s jedné, a Bohuslavem Vrchotú z Slatiny pohnaným z strany druhé, kdež jej pohnal z slov- hanlivých, kdež jest o něm a k němu psal, že jest on Krystof jeho Bohuslava pod- vedl, tak jakož ta psaní ukazují oc. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hlu- boké »c, najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohou, nalezli: Poněvadž se to z puohonu tohoto zřetedlně našlo, že se tu cti dotýče a taková věc vedle zřízenie zemského tomuto soudu súditi ne- náleží, z takových příčin tento se puohon zdvihá. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu po sv. Bonifaciovi [7. června] létha MDXIV. Anno MDXIX. feria VI. post Marcelli [3. června] dána relací Bohuslavovi Vrchotovi z Slatiny ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. B. XXIII a. 6*

Strana 44
44 D. XIII. Registra soudu komorního. 3202. Mezi týmiž Krystofem z Hernstorfu a Bohuslavem Vrchotou z Slatiny o psaní hanlivé. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi týmž Krystofem z Hernštorfu puovodem s jedné. a jím Bohuslavem Vrchotú z Slatiny s strany druhé, kdež jest o něm a k němu psal, že on Krystof sě všeho odvážil a za nic se nestydí, tak jakož psaní jeho uka- zuje oc. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké »c, najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon i svě- domie, nalezli: Poněvadž se to z puohonu zřetedlně našlo, že se tu cti dotýče. a taková věc že k tomuto soudu vedle zřízenie zemského súditi nenáleží, z té pří- činy se puohon zdvihá. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon po svatým Bonifaciovi v středů [7. června] létha MDXIV. Anno MDXIX. feria VI. post Marcelli [3. června] dána relací Bohuslavovi ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. B. XXIII. b. 3203. Mezi týmiž Krystofem z Hernstorfu a Bohuslavem Vrchotou z Slatiny o slova hanlivá. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi týmž Krystofem z Hernštorfu puovodem s strany jedné, a týmž Bohuslavem Vrchotú z Slatiny pohnaným s strany druhé, kdež ho pohání z toho, že jest jemu Krystofovi „Toniš“ dobře mohl říci a katem hroziti pro jeho účinek, tak jakž to psaní jeho ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké oc, najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon, nalezli: Poněvadž se to z puohonu tohoto zřetedlně našlo, že se tu cti dotýče, a taková věc vedle zřízenie zemského tomuto soudu že súditi nenáleží, i z té příčiny tento se puohon zdvihá. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu po sv. Bonifaciovi [7. června] létha MDXIV° Anno MDXIX feria VI. post Marcelli [3. června] dána relací Bohuslavovi ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. B. XXIII. b. 3204. Mezi týmiž Krystofem z Hernstorfu a Bohuslavem Vrchotou z Slatiny o slova hanlivá. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi týmž Krystofem s jedné. a týmž Bohuslavem s strany druhé, kdež ho pohání z slov hanlivých a to takových, kdež jest o něm

Strana 45
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 45 a k němu psal, že on Krystof se odvážil všemohúcieho pána Buoha i duše své. a přikázal se čertu a čertu slouží, a že jest jeho pacholek, a že viece sobě on Krystof váží ty lichevní peníze a zle dobyté, nežli duši svú, tak jakož ten puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Illuboké sc, najvyšší hofimnistr krá- lovství Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puchon, nalezli: Poněvadž on Bohuslav Vrchota na téhož Krystofa nic jest nepokázal, aby se taková hanlivá slova na něm shledati a naň dokázati mohla, i z té příčiny dává se témuž Krystofovi za právo, tak že taková slova jemu Krystofovi v puohonu položená jemu nejsú ani býti nemají k škodě a k újmě jeho poctivosti nyní a na časy budúcí. Dal památné. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Bonifaciovi [7. června] létha MDXIV°. R. VII. na 1. B. XXIV. a. 3205. Mesi Dorotou od duhy s Prahy a bratřími z Valdšteina o dluh za kupecké věci, — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi Dorothú od duhy, měštkú z Prahy, poručnicí si- rotků někdy Petra z Častrova, původem s jedné, a panem Janem a panem Bernar- them bratřími z Walšteina, pohnanými s strany druhé, kdež je pohnala z LVII kop XXIII gr. a II / 2 peníze vše českých dluhu jí za kupecké věci zuostalého pc, tak jakož ten puohou ukazuje. A na to jest ukázala registra kupecká. Proti tomu po- ručník od pánuov pohmaných pověděl, že jsú to registry pokázali, že paní Samne- lová a jiní že jsú brali ty kupecké věci a ne tíž páni, a tak že by k nim o to hleděno býti mělo a ne k nim: a také že dluhu toho na též pány nepokazují, a že jsú psáti oni mohli, co jsú chtěli: a na to ukázal ceduli kupeckú řezanú, co jsú tíž páni na tu ceduli brali. Proti tomu táž Dorotha skrze poručníka pravila, že dluh ten spravedlivý jest a kdež té cedule dotýče, že v té ceduli jimi dluzi sú sepsáni. na kteréž jsú oni páni pohmaní brali. A na to ukázala svědomie pod pečetí pražskú a ceduli řezanú a k tomu ceduli, kterůž Jan Dobřanský jakožto služebník týchž pánuov témuž někdy Petrovi od duhy o některé krámské věci psal. i svědomie téhož Dobřanského i také ceduli, kterúž tíž páni témuž Petrovi o některé dluhy píší. Zase proti tomu poručník od tých pánuov pravil, že pruovod o témž dluhu neřádný jest a že podle práva nenie, a že by se taková věc i jiným pánuom i dobrým lidem přihoditi mohla, že někdo kdyby sobě něco sepsal, aby z toho napomínati měl. prose v tom ve všem také za spravedlivé opatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké »c, najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon a s jich obú stran pře líčení, odpory,

Strana 46
46 D. XIII. Registra soudu komorního. registra, cedule řezané a svědomie, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž k tomu dluhu poručník pohnaných, což cedule řezané jednostajné kupecké v sobě zavierají, tomu neodpieral, i z té příčiny dávají Jich Mti jí Dorothě za právo, tak aby oni pohnaní, což v těch cedulích jednostajných summy jest, jí dali a to od dneška ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. A což dluhu vajš jest v témž puohonu jmenova- ného, z kteréhož jest táž Dorotha pohnala, poněvadž jest táž Dorotha svědomiem pokázala i cedulí řezanú Dobřanského, ale též svědomie a táž cedule nesrovnává se s touž summú v puohonu jmenovanú, protož aby ona Dorotha, což nad ty cedule řezané viece míti chce do též summy v puohonu jmenované, to aby zpravila vedle register svých na den sv. Martina najprv příštieho podle práva, a zač takovú zprávu táž Dorotha na týž den učiní, to oni pohnaní aby jí dali od toho dne ve dvú ne- dělí pořád zběhlých. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v středu po sv. Benediktu [23. března] létha MDXIII°. Anno MDXIX feria II. post nativitatis beate Marie virginis [12. září] dána re- lací Dorothě od duhy ke dskám zemským tohoto nálezu to, což jí přisouzeno jest na pana Jana z Walšteina a na strejce jeho, aby po právě jíti mohla, než zač ještě zprávu učiniti má, ta relací ještě jí dána není. R. VII. na 1. B. XXIV. b. 3206. Mezi Blažejem Štenreytarem z Muzlův a Jindřichem z Blatna o noční zlodějstvo. 1519, 11. května. — V té při, kteráž jest mezi Blažejem Štenreytarem z Muzluov puovodem s jedné, a Jindřichem z Blatna na Libenkách pohnaným s strany druhé, kdež téhož Jindřicha pohnal, že jest se podle svolení zemského nezachoval, když jest témuž Blažejovi statek jeho, zbroj, šaty chodicí a klenoty některé, z Libenek zlodějsky nočně pobrán jíznými a pěšími, a on Jindřich dívaje se na to že jest vokřiku ne- učinil, toho sobě pokládaje CCC kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. A na to svědomie některá ukázal a při tom podle téhož svědomie za opatřenie Jich Mtí žádaje. Proti tomu poručník téhož Jindřicha odpíraje pravil, že týž Blažej pohánie z pobránie a zlodějstva nočnieho, táhna se na zřízenie zemské, a že taková věc k tomuto ouřadu a soudu nenáleží, a k svědkuom jeho mluvě, že toho nesvědčí. kdy sú jemu to brali, ani toho neseznávají, by co jemu Hrabovi bráno bylo, než ji- ným, a že z cizí věci pohánie, a nad to že jest jeho k tomu vedle zřízenie zem- ského nenapomenul, a na to jest také zřízenie zemské pokázal a při tom pravě, že mu se tu vysoce jeho cti i hrdla dotýče, a také o takovúž věc jiný k soudu zem- skému pohání. A na to ukázal vejpis z desk puohonných téhož a žádaje při tom

Strana 47
Pahony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 47 zachován býti. Zase proti tomu poručník puovoda pravil, že poněvadž takovú věc, z čehož jest týž Blažej pohmal, provozuje a také že jiný z toho k zemskému soudu žene a ne on Blažej, a že jemu Blažejovi to nic k škodě nenie, při tom Jich Mti žádaje za spravedlivé vopatřenie, a dále, jakož praví týž Jindřich, že by ho podle téhož zřízenie zemského k tomu nenapomenul, že jest toho potřebie nebylo, poněvadž jest pokřik pro takové branie učinil. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké pc. najvyšší hofinistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami. JMKské raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, zřízenie zemské, vajpis puohonu z desk a svědomie, nalezli: Poněvadž svědkové jeho Blažeje s puo- honem se nesrovnávají. i z té příčiny Jich Mt ten puohon zdvihají. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta]: Vložen puohon v úterý před sv. Prokopem [3. července] anno MDXV. Létha MDXIX' feria V. post Urbani [26. května] Jindřich z Blatna vzal relací toliko pro škody ke dskám zemským tohoto nálezu na Blažeje oc. R. VII. na 1. B. XXV. a. 3207. Mesi Zewoldem Guldemundem a Jaroslavem Sekerkou z Sedčic o dluh za damašek. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi Zewoldem Guldemundem puovodem s jedné, a Jaro- slavem Sekerkú z Sedčic z strany druhé, kdež ho pohnal z VIII kop gr. českých jemu za damašek povinných, tak jakož ten puohon ukazuje. Při tom týž Jaroslav Sekerka pověděl, že se k tomu dluhu zná. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina, na Illuboké, najvyšší hofmistr království Českého, s pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon, nalezli: Poněvadž on Jaroslav Sekerka k tomu dluhu se zná, z té příčiny Jich Mt dávají témuž Guldemundovi za právo, tak aby on Sekerka tu summu v póhonu položenú, to jest těch VIII kop gr. českých, dal témuž Zewol- dovi od dneška ve dvů nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria IV. ante Zoffic. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den sv. Kryspina 25. října] létha »c XV°. Anno MDXIX° sabbato post Viti [18. června] dána relací Zewaldovi Gulde- mundovi ke dskám zemským pro dosti neučinění nálezu tohoto a k tomu pro škody RR. VII. na 1. B. XXV. b. útratní a nákladní. 3208. Mezi Erazimem Frayem a Václavem Zubem s Lanšteina o dluh. — 1519, 11. května. V té při. kteráž jest mezi Erazimem Fray puovodem s jedné, a panem Vá- clavem Zubem z Lanšteina pohnaným s strany druhé, kdež ho pohmal z V kop gr.

Strana 48
D. XIII. Registra soudu komorního. 48 míšenských dluhu jemu za nebožtíka Mrštného povinného, tak jakož puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí. Proti tomu poručník téhož pana Václava Zuba pravil, že se ti svědkové jeho Frazima s puohonem nesrovnávají, a že kdež jeden seznává o V kopách, že ten zadosti ku právu nenie, při tom žádaje za opatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké oc, najvyšší hofimistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon a jich odpory a svědomie. nalezli: Poněvadž se jest to z svědomie našlo, že pan Václav Zub se k dluhu sám znal, že jest jej dlužen jemu Erazimovi, při tom toliko to mluvě, že jeho on Erazim. z vostatku pohání, a k tomu týž Erazim provedl svědomiem těch pět kop míš. v puohonu položených a toho poručník jeho pana Zuba jest ničímž neodvedl, i z té příčiny dávají jemu Erazimovi za právo, tak aby on pan Václav Zub těch V kop míš. v puohonu jmenovaných jemu Erazimovi dal od dneška ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v pátek před sv. Simonem a Judú [26. října] létha 5e MDXV°. Anno MDXIX feria V. post Bonifacii [9. června] dána relací Erazimovi Frey pro dosti neučinění tohoto nálezu i pro škody útratní a nákladní ke dskám zemským. R. VII. na 1. XXVI. a. 3209. Mezi Barborou z Kolína a bratřími z Valdšteina o dluh za kupecké věci. — 1519, 11. května. V té při, kteráž jest mezi Barború z Kolína puovodem s jedné. a panem Janem a panem Bernarthem bratřími z Walšteina s strany druhé, kdež je pohnala jakožto držitele statku po někdy panu Albrechtovi z Kolovrath, najvyššieho kancléře království Českého, z XXVIII kop gr. XVII gr. vše českých za kupecké věci od téhož někdy pana Albrechta povinných. A na to ukázala registra kupecká a ceduli téhož dluhu sepsaného i svědomie. Proti tomu poručník od pohnaných odpieraje pravil, že toho dluhu podle práva nepokazuje a toho že pořádně neprovozuje. Zase táž Barbora pravila, že ten dluh řádně pokazuje a zvlášť panem Janem Draho- búzským, a také nebožtík pan kanclíř že se jest k témuž dluhu znal. Proti tomu od týchž pánnov poručník pověděl, že svědomie to jim pánuom z Walšteina ke škodě nenie, protože o dvojí věci seznávají, a kdež registry pokazuje, to že dosti za pruo- vod nenie, a že by to bylo nebezpečné, aby registry zapíše sobě někto na umrlém dluh a potom z něho upomínati chtěl; při tom pravě, že té summy v puohonu po- ložené podle puohonu nepokazuje. Dále proti tomu ona Barbora pravila, že nebyl to na umrlém žádným dluh zapsaný, ale za živnosti téhož pana kancléře, k kterémuž on pan kancléř sé znal, a na kupecká registra při tom nález ukázala, při tom žá-

Strana 49
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 49 dajíce za opatření. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, odpory, registra kupecká, nález z soudu komornieho a svědomie, nalezli: Poněvadž táž Barbora to jest provedla svědkem jedniem, že se jest jí pan kancléř nebožtík k dluhu znal, ale týž svědek summy nejmenuje, a k tomu ukázala táž Barbora registra kupecká nevymazaná a v nich summu dluhu, a protož aby ona Barbora to zpravila podle práva, že jest jí ten dluh v puohonu jmenovaný spra- vedlivě někdy týž pan kancléř dlužen zuostal, a to na den sv. Martina najprv pří- štieho v kaple Všech Svatých na hradě Pražském; a když to tak zpraví, to oni páni pohnaní, poněvadž sú se k tomu seznali, že sú po témž panu kancléřovi držitelé statku jeho, aby jí dali od té zprávy ve dvú nedělí pořád zběhlých. Actum feria IV. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den sv. Kryspina [25. října] létha MDXV°. Anno etc. XXIII. feria II. ante Georgii [20. dubna] táž Barbora k přísaze nestála a tudy pohnaní jsú toho, zač přísahati měla, prázdni. R. VII. na 1. B. XXVI. a. 3210. Mezi Pavlem z Adršpachu a Václavem Frankem z Liběchova o zatčení po právu staném. — 1519, 12. května. V té při, kteráž jest mezi Pavlem z Adršpachu puovodem s jedné, a Václa- vem Frankem z Liběchova pohnaným z strany druhé, kdež ho poháněl týž Pavel, že jest na něm právo ustál před soudem komorniem, puohonu jemu nedodav, a po tom právu staném jej Pavla zatekl a VI1/2 kopy gr. českých IV gr. proto dáti musil, tak jakož puohon ukazuje. Proti tomu poručník téhož Václava Franka pravil, že jest jemu toho puohonu dodal a potom právo ustál a po ustaném právu zatykač že jest naň dobře vzieti mohl, kterémužto jest týž Pavel neodpíral, a potom tiemto puohonem jest jeho Franka teprv poháněl létha etc. XVI a právo stané že bylo létha XII°, táhna se v tom na též právo stané. Zase proti tomu poručník jeho Pavluov pravil, že toho nepokazuje on Franěk, aby jemu téhož puohonu dodal, než poněvadž jest na něm právo ustál a on, právu se nezpíraje, zaplatiti jemu to, nač jest právo stané bylo, musil, a že když on Franěk to provede, že jest jemu toho puohonu dodal, že tomu odpierati nechce; a pravě také, že jest jeho tiemto puoho- nem dobře mohl poháněti, když mu se jest zdálo. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pern- šteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, nalezli: Poněvadž se jest to našlo, že jest naň Pavla stané právo dáno bylo létha etc. XII, a potom zatykač vzat na téhož Pavla, i také summu potom zatčení jest dal témuž Frankovi a toho jest Archiv Český XXXII.

Strana 50
50 D. XIII. Registra soudu komorního. tak zanechal, až jest létha etc. XVI° z toho poháněl, i z té příčiny jemu Václavovi Frankovi dává se za právo, tak že jemu Pavlovi týž Václav Franěk tou summú v puohonu položenú povinovat nenie. Dal památné. Actum feria V. ante Zophie. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek na den sv. Valentina [14. února] létha etc. XVI°. R. VII. na 1. B. XXVII. a. 3211. Mezi bratřími z Oudoleně a radou m. Chrudimě o svěření peněz. — 1519, 12. května. V té při, kteráž jest mezi Václavem, Matějem, Janem a Bohuslavem bratřími z Oudoleně puovody s jedné, a purgmistrem, konšely i vší obcí města Chrudimě pohnanými s strany druhé, kdež je pohnali ze CCC kop gr. českých, kteréž sú k sobě přijali od Petra Haléře z Jičiněvsi, Mikulášovi z Oudoleně, otci jich, příslu- šejících, [k] kterýmžto CCC kopám gr. českých právo a spravedlivost mají jakožto po otci svým, tak jakož puohon ukazuje. A na to jsú vejpis z desk na těch CCC kop gr. českých zápisu propuštěného pokázali a podle toho za spravedlivé opatřenie žádajíce. Proti tomu poručník od pohnaných pravil, že týž vejpis, kterýž sú tíž bratří vokázali, s puohonem se nesrovnává, praviece oni bratří, že sú přijali tu summu tíž Chrudimští od pana Haléře, a vejpis z desk v sobě zní, že jest Jan Tu- něchodský dal tu summu Mikulášovi z Oudoleně, otci jich, podle téhož zápisu. Proti tomu zase poručník týchž bratří pravil, že týž zápis, ač jest propustil týž Mikuláš, ale též summy že jest nepřijal, neb jest v tom umřel, a tíž Chrudimští teprv po téhož Mikuláše smrti a skrze téhož Haléře těch CCC kop gr. českých k sobě jsú přijali. A na to ukázali svědomie a praviece, že to svým svědomiem dostatečně, z čehož jsú pohnali, provozují. Zase poručník od nich Chrudimských odpieraje pravil, že kdyby to jeho vlastní penízi byli, že žádný desk přesvědčiti nemuož, a že jich svědkové puovoduov to sami seznávají, že jest ta summa byla svěřena, a to že týž sám Miku- láš otec jich seznává; a na to ukázali list téhož Mikše o témž svěřenie pod jeho pečetí a k tomu i jiná o témž svěřenie svědomie. Zase poručník týchž bratří pravil, že jest ta summa svěřena nebyla, než že jest byla samého téhož Mikše, poněvadž zápis dskami žádnému jinému než témuž Mikšovi svědčí, a k svědomie pravě, že se svědkové jich Chrudimských nesrovnávají. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, vejpis zápisu z desk, list téhož někdy Mikše a svědomie, nalezli: Poněvadž sú to oni Chrudimští dosta- tečně provedli, že sú jemu Mikšovi, někdy otci týchž bratří, té summy CCC kop gr. českých i také téhož zápisu dskami učiněného svěřili, jakož se jest pak také i z listu téhož Mikše pod pečetí jeho našlo, protož dává se jim Chrudimským za právo, tak

Strana 51
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 51 že oni jim bratřím puovodóm tou summú v puohonu položenú povinni nejsú. Dali památné. Actum feria V. ante Zophie. [Juxta: Vložen puohon v pondělí po sv. Valentinu [18. února] létha etc. MDXVI°. R. VII. na 1. B. XXVII. b. 3212. Mezi Markétou hokyní z Malé strany a Erazimem. Šnoblem z Pliknštejna o pych. — 1519, 12. května. V té při, kteráž jest mezi Markythú hokyní s Malé strany puovodem s jedné, a Erazimem Šnoblem z Pliknšteina pohnaným strany druhé, kdež téhož Šnoble po- hnala z pychu a pro ten pych z X kop gr. českých, že jest ji zbil, tak jakož puohon ukazuje. A na to jest ukázala svědomie a při tom pravieci, že to zbitie provozuje dobrými a hodnými lidmi, proséci v tom za spravedlivé Jich Mtí opatřenie, a při tom ukázala to také svědomie, že jest k témuž Šnoblovi o týž pych napravení posielala. Proti tomu on Erazim Šnobl zase pravil, že jest těch osob, kteréž poslati o týž pych napravenie měla, neposlala než osoby městské, a dobrých urozených lidí že jest neposlala, pravě také, že jest sama poháněla, jsúci žena prostá a hokyní a v podruží, a tu svobodu má stav městský a ne takoví lidé neosedlí, a od tako- vých neosedlých lidí mají páni jich poháněti, a svědkové její že se nesrovnávají. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, odpory i svědomie, nalezli: Poněvadž ona Markétha to jest dostatečně provedla svědomiem svým, že jest týž Erazim Šnobl tuž Markéthu zbil, a on Šnobl toho ničímž neodvedl, i z té příčiny dává se jí Markéthě za právo, tak aby on Erazim Šnobl jí Markéthě túž pokutu v puohonu položenú, to jest těch X kop gr. českých, dal od dneška ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. Actum feria V. ante Zophie. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před sv. Lucijí [10. prosince] létha MDXV° R. VII. na 1. B. XXVIII. a 3213. Mezi Jindrichem ze Žeberka a Hyncíkem Pflugem z Rabštejna o dluh za cín. — 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi panem Jindřichem z Žíbergka puovodem s jedné, a panem Hyncíkem Pflugem z Rabšteina pohnaným s strany druhé, kdež téhož pana Hyncíka pohnal z deseti centnéřuov dobrého litého cínu šonfeldské váhy dluhu spra- vedlivého, kterýž mu na čas minulý dáti měl, tak jakož list téhož pana Hyncíka 7*

Strana 52
52 D. XIII. Registra soudu komorního. Pfluga pod jeho pečetí na to učiněný to v sobě šíře ukazuje, každý centnéř poXV zlatých rýnských, tak jakož puohon ukazuje. A na to ukázal list a zápis téhož pana Hyncíka Pfluga. Proti tomu poručník od téhož pana Hyncíka pověděl, že k tomuto puohonu tolikéž jako k prvniemu o VIII centnéřuo cínu pan Hyncík praví. Zase po- ručník jeho pana Jindřicha puovoda pravil, poněvadž list a zápis jest na to ukázal, a týž pán tomu neodpírá, že žádá podle téhož zápisu za opatření. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány Jich Mtí a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, od- pory, listy a svědomie, nalezli: Poněvadž se jest to z listu pana Hyncíka i z svěd- kuo, že ten list vyvazen a zaplacen nenie i také že pečeti u týchž listuo jsú jed- nostejné jeho páně Hyncíkovy, našlo, i z té příčiny dávají jemu panu Jindřichovi za právo, tak aby on pan Hyncík témuž panu Jindřichovi těch deset centnéřuov cejnu aneb za každý centnéř XV zlatých rýnských v puohonu jmenovaných dal od dnešnieho dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum feria VI. post Stanislai. [Juxta:] Vložen puohon v středu na den sv. Lukáše [18. října] létha MDXIII. Anno MDXIX feria VI. post Marcelli [3. června] dána relací panu Jindři- dřichovi [z] Žíbergka ke dskám zemským pro škody toliko útratní a nákladní. Létha MDXIX° ve čtvrtek po sv. panně Markéthě [14. července] vydán list zatykací panu Jindřichovi z Žíbergka na pana Hyncíka Fluga etc. pro dosti neuči- nění tohoto nálezu. Anno MDXIX feria IV. ante nativitatem Marie virginis [7. září] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským a po listu zatykacím, protože ukázal pan Hyncík, že má statek na zemi, aby týž pan Jindřich Žíbergk po právě jíti mohl od desk zemských. R. VII. na 1. B. XXVIII. b. 3214. Mezi Janem Bajchorským z Raškovic a Václavem Loreckým z Elkouše o propadení základů. — 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi Janem Bajchorským z Raškovic puovodem s jedné, a Václavem Loreckým z Elkouše pohnaným strany druhé, kdež téhož Loreckého po- hnal z jednoho sta kop gr. českých základu, kterýž jest témuž Bajchorskému propadl za Jana krčmáře z Kobylník, maje jej témuž Janovi stavěti a toho jest zanedbal, tak jakož puohon ukazuje. A na to svědomie ukázal. Proti tomu týž Václav Lo- recký pravil, že se k tomu slibu zná, ale že jest se týž Jan krčmář témuž Bajchor- skému stavěl, a že jej téhož Loreckého z toho slibu propustil, a přes to že jest ho

Strana 53
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 53 dále stavěti povinovat nebyl, a že člověk Bajchorského nenie, a poněvadž člověk jeho nenie, že z té pokuthy hnáti neměl jeho. A na to ukázal svědomie. Proti tomu on Jan Bajchorský pravil, že svědkové jeho někteří vyznávají, že by on Jan některé rukojmie z toho základu propustil, ale toho podle práva neprovozuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich odpory i pře líčení a svědomie, nalezli: Poněvadž svědkové jeho Jana Bajchorského toho neseznávají, který den neb čas měli jsú jej Jana krčmáře postaviti na Zdechovicích, a týž Václav to provedl, že jest jej Jana krčmáře i jeho Václava z toho rukojemství a základu týž Jan Bajchorský propustil, kdež zaň byl slíbil pod sto kop gr. českých, i z té příčiny dávají jemu Václavovi Loreckému za právo, tak že on Václav jemu Janovi tiem základem povinen nenie. Dal památné. Actum feria VI ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po květné neděli [17. března] létha MDXVI°. R. VII. na 1. B. XXIX. a. 3215. Mezi Petrem z Trojanovic a Janem Kapříkem z Lesonic o nezdržení smlouvy. 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi Petrem z Trojanovic puovodem s jedné, a Janem Kapříkem z Lesonic s strany druhé, kdež téhož Kapříka vinil z nezdržení smlúvy, a to v tom, že on Kapřík témuž Petrovi měl podle též smlúvy na svatý Havel mi- nulý neb dvě nedělí potom sto kop a třiceti pět kop gr. vše českých dáti, jakož táž smlúva šíře ukazuje, a tomu že učiniti prodlévá dosti, jakož puohon svědčí. A na to túž smlúvu mezi nimi učiněnú ukázal, při tom žádaje, aby týž Jan Kapřík té smlúvě dosti učinil. Proti tomu on Jan Kapřík pravil, že smlúva táž ztahuje se na grunthy svobodné a na dědictví a k tomuto soudu, aby se o grunthy tuto sú- dilo, že nenáleží, táhna se v tom na zřízenie zemské. Zasě týž Petr pravil, že jeho Kapříka z žádných grunthů nepohání, než z peněz a že by to věc byla divná, aby týž Petr ani peněz ani statku svého míti neměl, a že jest dobře pro neplnění té summy v puohonu položené tuto poháněti mohl. Dále proti tomu týž Kapřík mluvil, že jest té smlúvě dosti jemu Petrovi učinil a že jest tu summu podle též smlúvy aneb listy u Thomáše z Prostiboře položil, ale než by jemu Petrovi ty listy vy- dány byly, že jest měl on Petr prve jemu to dědictví v Černíně ve dsky klásti. A na to ukázal svědomie, při tom pravě, že jest týmž Petrem a ne jím Kapříkem sešlo, poněvadž jest podle smlúvy se nezachoval a člověka jednoho jménem Číhala, s kterýmž jest koupil, postúpiti a tak ve dsky klásti nechtěl. A na to též svědomie ukázal, že jest jemu Petrovi Mikuláš Bryknar, místokomorník království Českého,

Strana 54
54 D. XIII. Registra soudu komorního. toho odhádal člověka, a tak že jej i v své moci měl. Proti tomu týž Petr pověděl, že se tuto o platy a lidi nesúdí, než chce-li on Kapřík z čeho viniti, že má právo před sebú, a také že podle smlúvy nic nepokazuje, aby jí dosti činil a peníze témuž Petrovi kdy dal; při tom pravě, co jest měl jemu Kapříkovi učiniti, že jest učinil i toho dopustil, a na to ukázal svědomie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, s pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon, odpory s obú stran, jich pře líčení, svědomie i [v] smlúvu od téhož Petra ukázanú nahlédše, takto o tom nalezli: Poněvadž on Petr z Troja- novic svědomiem to dostatečně provedl, že jest vedle smlúvy trhové i také podle obojích společnieho svolenie chtěl tomu dosti učiniti a ve dsky klásti, než že jest ten odtah stal se jím Janem Kapříkem, že jest přijíti nechtěl, vloživ v to příčinu, i podle toho dává se jemu Petrovi za právo, tak aby on Jan Kapřík tu summu v puo- honu jmenovanú, to jest těch sto kop a XXXV gr. vše českých, dal témuž Petrovi Pašinkovi, a to od dneška ve dvú nedělích pořád zběhlých, kromě vyraže těch X kop gr. českých, [k] kterýmž se jest seznal týž Petr, že jest je od téhož Kapříka na túž summu přijal, a v těch dvú nedělích týž Petr Pašinka jemu Janovi Kapříkovi to dědictví aby ve dsky zemské vložil vedle smlúvy trhové a prodaje, jakž jest jemu ty platy a důchody v trhu oznámil. Dal památné. Actum feria VI ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po sv. Gedrutě [18. března] létha MDXVI°. Anno MDXIX feria II. post Bonifacii [6. června] dána relací Petrovi z Tro- janovic ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní a pro dosti neučinění to- hoto nálezu. R. VII. na 1. B. XXIX. b. 3216. Mezi Dorotou ze Sulic a Václavem Přepyšským z Rychmberka o pych. — 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi Dorothú z Sulic puovodem s jedné, a Václavem Přepyským z Rychmbergka z strany druhé, kdež ho pohnala z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. českých, že jest jí vzel na cestě královské svobodné v mě- stečku u brány u Kostelci s vozem [a] koňmi pychem tak, jakož puohon ukazuje. A na to ukázala svědomie, že jest o napravení téhož pychu k němu posílala, i jiná svědomie. Proti tomu on Václav odpieraje pověděl, že jest sě od nie takového puo- honu nenadál a že by podobnější bylo, aby ji on Václav pohnal jakožto poručník týchž sirotků, kteréž jest ona pobrala nočně, a on Václav že jest jel za ní a po- stihl je u Kostelce a formanu rozkázal sirotky zase vézti, než jí že jest nebránil pryč jeti. Dále k svědomie mluvě tomu, že jest se podle práva nezachovala o posí- lání pychu, táhna se na zřízenie zemské a pravě, že ti, kto sú o ten pych byli posláni, toho nemluvili takovými slovy: Jakož si — vysloviece jej — pych učinil,

Strana 55
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 55 ani toho aby jej napravil, nic v tom se podle práva nezachovali, a na to svědomie téhož formana i jiné svědomie pokázal, a k tomu pravě, že jest ta věc dobrými lidmi smluvena a minuta, a přes to že jest poháněti neměla, a na to i na túž smlúvu i svědomie pokázal. Proti tomu ona Dorotha zase pravila, že ty dva dobrá člověky, kteréž jest k němu posílala, že to jimi dostatečně provozuje, a před nimi že se jest k témuž pychu znal, a také že žádným poručníkem nenie, ani toho pokazuje, než holými slovy praví se býti poručníkem, a také že jest v noci pryč nejela než ráno a o smlúvě pravieci, že sú ji o ten pych nesmlúvali, než toliko o svršky, táhnúci se na též smlúvce a jich svědomie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hlu- boké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich pře líčení, odpory a svědomie, nalezli: Poněvadž on Václav Přepyšský to jest dostatečně provedl, že s ní Dorothú o všecky nesnáze smlúvu má, a ona Dorotha toho jest nepokázala, aby po té smlúvě jí on Václav ten pych učinil, z kteréhož pohání, i z té příčiny dává se témuž Václavovi za právo, tak že jí Do- rothě tiem pychem ani pokuthú v póhonu položenú povinen nenie. Dal památné. Actum feria VI ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po sv. Václavu přenesení [6. března] létha MDXVI°. R. VII. na 1. B. XXX. b. 3217. Mezi Janem ze Žitenic a Kryštofem z Hernsdorfu o rčení. — 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi Janem z Žitenic puovodem s jedné, a Krystofem z Hermsdorfu pohnaným s strany druhé, kdež ho pohnal ze rčení, že jemu řekl, když puojme pannu Katheřinu z Šertingu k svatému manželství, že jemu po ní dáno bude tolikéž neb viec, nežli panna Markytha z Černožic, sestra Malešického, po sobě má, toho sobě pokládaje CCC kop gr. českých, a on Jan na též rčení touž pannu Katheřinu pojal sobě k svatému manželství, tak jakož puohon ukazuje. A na to ukázal svědomie, vejpis z desk někdy Zikmunda Malešického, co po dceři své dává. Zase proti tomu on Krystof pravil, že když by týž Jan k němu Krystofovi jakú spravedlnost měl, že by se ho byl o to prve neomýlil, ale prve poháněl, že o takovúž věc prve byl pohnal nebožtíka Doubka, a také že tento puchon neobyčejný jest, a na to týž předešlý puohon ukázal, a také že nebožtík Doubek vdával manželku jeho, a že jest on Krystof žádným přítelem jejím, aby co po ní dávati měl, nebyl; a také se svědomie jeho Jana v ničemž nesrovnává a zvlášť o rčení, ač svědek jeden vyznává, ale ten za dosti ku právu by byl, najlepší nenie. Proti tomu zase on Jan pravil, že poněvadž to rčení dostatečně provozuje, že žádá v tom za spravedlivé vopatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernsteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království

Strana 56
56 D. XIII. Registra soudu komorního. Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puchon a jich odpory, vejpis z desk a svědomie nalezli: Poněvadž z puohonu předešlého to jest se našlo, že jest týž Jan z Žitenic poháněl někdy Lukáše Doubka, že jest týž Doubek jme- noval po též Katheřině manželce jeho Jana L kop gr. českých věna a to jemu Ja- novi přiřekl po ní dáti, aby k žádnému jinému o to nehleděl než k témuž Luká- šovi Doubkovi, a týž Jan potom jeho Doubka z týchž L kop gr. českých pohnal, ješto se táž summa nachází, jako Malešický po svých sestrách dával: i z té příčiny dává se témuž Krystofovi za právo, tak že týž Krystof jemu Janovi tiem rčením ani tou summú v puohonu jmenovanu povinen nenie. Dal památné. Než chce-li on Jan o to k komu hleděti, právo mu se nezavírá. Actum feria VI. ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svatého Rehoře [12. března] létha MDXVI°. R. VII. na 1. C. I. b. 3218. Mezi Pavlem Samuelem z Hrádku a Václavem z Božejova o rčení. — 1519, 13. května. V té při, kteráž jest mezi panem Pavlem Samuelem z Hrádku s jedné, a Václavem z Božejova s strany druhé, kdež ho pohnal ze rčení takového: Kdež jest týž Václav přišel k témuž Pavlovi Samuelovi do jeho domu v Starém městě Pražském, pravě týž Václav, že by tak zpraven byl, že on Pavel nětco o tom slyšel, kteráž jest se jemu škoda stala v domu pana Viléma z Pernšteina, ty časy naj- vyššieho hofmistra království Českého, žádaje jeho, aby jemu to týž Pavel oznámil; přiříkaje témuž Pavlovi, jestliže by se v tom čeho obával, že jemu přiříká týž Václav, že skrze to nemá týž Pavel žádné škody mieti, a jestliže by týž Pavel skrze to vzal jakú škodu, že to chce sám všecko podstúpiti a zaplatiti. Na kteréžto téhož Václava přiříkání on Pavel jemu Václavovi, což o tom krádeži slyšal, pověděl jest; ale po tom povědění jest týž Pavel od téhož Václava pohnán a skrze ten puohon škody vzal, kteréžto škody pokládá sobě sto kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. Proti tomu poručník pohnaného pravil, že o tom puohonu, aby on pan Pavel jemu Václavovi ho dodal, nic nevie, a nad to ukázal svědomie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon a pře líčenie i svědomie, nalezli: Poněvadž on Václav pohnaný jest to dostatečně provedl svědomiem, že jest pan Pavel Samuel jemu téhož puohonu nedodal, i z té příčiny panu Pavlovi on Václav k tomu puohonu odpoviedati povinen nenie, než chce-li týž pan Pavel o tu summu [k] komu hleděti, právo mu se nezavírá. Actum feria VI. ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po sv. Kedrutě [18. března] létha etc. XVI°. R. VII. na 1. C. II. a.

Strana 57
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 57 3219. Mezi Jiříkem z Kovanína a Rynartem Pakostou z Libivě spolu s manželkou jeho o dosti ne- učinění mocné výpovědi. — 1519, 14. května. V té při, kteráž jest mezi Jiříkem z Kovanína puovodem s jedné, a Rynartem Pakostú z Libivě a Katheřinú manželkú jeho pohnanými strany druhé, jakož jest je týž Jiřík pohnal z dosti neučinění vajpovědi mocné, panem Petrem z Rozmbergka oc podle jich obojích mocného na témž pánu přestání mezi nimi učiněné, v tom, že jest on Pakosta a Katheřina manželka jeho měli ve čtyřech nedělích vod vajpovědi pořád zběhlých dáti a vydati jemu Jiříkovi sirotky někdy Václava z Kovanína, strejce jeho, a statku těch sirotků svěřeného zmocniti, i tomu se jest od nich dosti nestalo, kterýžto statek on Jiřík pokládá dvě stě kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. A na to týž Jiřík list, kterýž píše pan z Rozmbergka najvyššiemu panu hofmistrovi království Českého, seznávaje o též vejpovědi, a k tomu svědomie ukázal a při tom že prosí za opatřenie. Proti tomu týž Pakosta pravil, že proti tomu nenie, aby té vej- povědi dosti učiniti neměl, a summu sto kop gr. českých že jest jim dskami zapsal na svém statku. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hof- mistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon, list pana z Rozmbergka o též vejpovědi a svědomie, nalezli: Poněvadž on Jiřík to jest pokázal mocnú vejpovědí pana Petra z Rozmbergka i svědomie, že hned po též vejpovědi ve IV nedělích pořád zběhlých měl jest vydati on Pakosta s túž Katheřinú též sirotky jemu Jiříkovi i s statkem jich, a poněvadž jsú na ten čas tomu dosti neučinili, i z té příčiny dává se jemu Jiříkovi za právo, tak aby oni Rynart Pa- kosta s túž Katheřinú manželkú svú též sirotky i statkem jich vydali od dnešnieho dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum sabbato ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po sv. Žofiji [20. května] létha etc. XVI°. Dán jest výpis tohoto nálezu Bernartovi Žehušickému feria V. post Gregogii [17. března] [15/44. R. VII. na 1. C. II. b. 3220. Mezi Markétou ze Šerntinku a Kryštofem z Hernštorfu o slib za věno. — 1519, 14. května. V té při, kteráž jest mezi Markythú z Šerntingku s jedné, a Krystofem z Hern- štorfu s strany druhé, kdež ho pohnala ze dvú seth kop gr. českých věnných, za kteréž jest slíbil za někdy Lukáše Doubka z Rybňan, manžela jejieho, tak jakož puohon ukazuje. A na to jest ukázala svědomie a k témuž svědomie pravieci skrze poručníka svého, že se tíž svědkové všickni srovnávají, kdež i to vyznávají, co jest po ní nebožtík Doubek vzal i zase ji obvěnil, a že týž Krystof k témuž slibu se znal a tomu nikdy neodpieral, a podlé téhož pruovodu že žádá za spravedlivé opatřenie. Proti tomu zase Archiv Český XXXII.

Strana 58
58 D. XIII. Registra soudu komorního. poručník jeho Krystofa pravil, že jest to nepodobné, aby za její věno on sliboval, poněvadž jí žádný přítel ani jemu nebožtíkovi Doubkovi nebyl, a svědkové že se ne- srovnávají ani co o tom věnu dostatečného svědčí. A k svědomie Bouslava Dobrského pravil, že jest od něho zjevně mluveno, že to svědomie, kteréž jest dal též Markythě, že toho litoval, a to že jest na žádost její učinil, a nad to že ona svědky nad svědky vede, a dále i to pravě, že jest Mikuláš z Robous, kterýž jí také svědomie dává, to mluvil, že jeho Krystofa, kudy bude motci, o statek připraviti chce, a tudy že sč srozumievá, že jest lest o něm Krystofovi složena, kudy by ho o statek připraviti mohli. Při tom také ukázal i svědomie, kteréž seznává, že jest ona Markéta to mlu- vila, že jest jí týž někdy Doubek věnem neopatřil, a také že při jejím oddávánie žádná zmienka o urukování věna nebyla, a dále ukázal i vejpis z desk, kdež ji týž někdy Doubek dskami postúpil některé kopy plathu, a to že by jí za věno její dal a zapsal, a majíci takový zápis od něho za věno, chtěla by ještě věno jiné na něm Krystofovi mieti. A potom i jiná svědomie týž Krystof ukazoval, že by táž Markétha svědky sobě najímala, k nim mluvieci, že jim za to peníze, aby jí svědčili, dávati chtěla, a některých svědků, aby jí svědčili, prosila a že ti sú to seznali, že o tom, aby týž Krystof co sliboval, nic nevědí, a kterak jest týž Krystof měl rukojmí za to věno býti, poněvadž jest to ona před dobrými lidmi pravila, že žádným věnem opatřena nenie. Proti tomu ona Markétha skrze poručníka svého pravila, že se v tomto místě to mluví, že se ona toho nikdy nenadála, neb jest na žádnú lest ona, jakž jest živa, nemyslila, a že jest na své poctivosti vysoce zhaněna, a aby jeho Krystofa o statek připravovati měla, a že on Krystof ne při oddavcích, ale při smlúvách jest za to věno, ne tak jakož on svědky vedl, slíbil, a poněvadž se jest o to, aby z toho rukojemství za jeho Doubkovy živnosti vyvazen byl, nestaral, že ona tiem nic vinna nenie; a zapsal-li jest jí co dskami týž Doubek, to jest jí dobře jako manžel učiniti mohl, neb jest jí povinovat byl, a o to že žádné pře nemá, než o věno své, za kteréž jí týž Krystof slíbil. A dále mluvieci, aby Jich Mt to svědomie vážili, kteréž on Krystof vede, že by sobě táž Markétha svědky najímala a jim za to svědomie platiti měla, a dále i svědomie jiné pokázala, kterýž vyznává, že týž Krystof mluvil k němu Doub- kovi na smrtedlné posteli, staraje se o to, aby z toho rukojemství za též věno vy- praven byl. A týž Doubek k též řeči mlčel, proséci Jich Mti zvlášť v tom i v jiném za vopatřenie. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, vejpis z desk a svědomie, nalezli: Poněvadž ona Markétha to jest dostatečně provedla podle puohonu svého, že jest on Krystof jí Markéthě slíbil za dvě stě kop gr. českých věnných v tomto puohonu jmenovaných za někdy Lukáše Doubka manžela jejicho, a týž Krystof toho jest ničímž zase ne- odvedl, aby jí za túž summu věnnú neslíbil aneb z toho rukojemství aby propuštěn

Strana 59
Půhony a nálesy k roku Svátosti l. 1519. 59 byl, i z té příčiny dává se ji Markéthě za právo, tak aby on Krystof jí Markéthě těch dvě stě kop gr. českých v puohonu jmenovaných dal a to od dnešnieho dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. Než chce-li on Krystof o to [k] komu hleděti, právo mu se nezavírá. Actum sabbato ante Zoffie. [Juxta: Vložen puohon v středu po sv. Gedrutě [19. března] létha etc. XVI°. Létha MDXIX v úterý před sv. Marcellem [31. května] vyšel list zatykací od ouřadu na Krystofa z Hernštorfu pro dosti neučinění nálezu tomuto. Létha MDXIX“ v sobotu po sv. Janu křtiteli božiem [25. června] páni Jich Mt a vládyky na plném soudu zemském tento zatykač zdvihli z té příčiny, že jest ten zatykač táž Markéta vzala proti sněmovniemu zuostání, neb bylo zuostáno týmž sněmem, kdež by se dotýkalo dluhuo královských, aby se zatýkati nemohli jedni druhých a to až do božicho stoupení, a táž Markéta první zatykač vzala jest před božiem vstoupeniem. A po témž zdvižení toho zatykače téhož létha a dne, jakož se svrchu píše, vzala jest druhý zatykač na téhož Krystofa z Hermštorfu etc. pro dosti R. VII. na 1. C. III. a. neučinění téhož nálezu. 3221. Mezi Václavem starším s Lobkovic a Apolonou s Nové vsi o nevydání dílu po člověku poddaném. 1519, 14. května. V té při, kteráž jest mezi panem Václavem starším z Lobkovic, panem Janem a panem Václavem z Lobkovic, strejci jeho, puovody s jedné, a Apolonú z Nové vsi pohnanú z strany druhé, kdež ji pohnali na místě Řízka a Anny lidí svých z nedodánie devíti kop gr. míšenských dielu jejicho podle smlúvy mezi jí a Lidmilú sestru její z Nové vsi s jedné a někdy Václavem Měsíčkem strany druhé Prokopem Liberským učiněné, jakož táž smlúva šíře ukazuje, [k] kterýmžto devíti kopám oni Řízek a Anna sestra Měsíčkova, lidé jmenovaných pánuov, právo a spravedlivost mají dáním a odkázáním téhož Václava Měsíčka, tak jakož puohon ukazuje. A na to ukázali svědomí o túž smlúvu a při tom žádajíce za spravedlivé opatřenie. Proti tomu zase poručník od též Apolony pravil, že žádný člověk bez vůle pána svého po smrti žádnému nic odkázati nemuož, a na to ukázal nález súdu komornieho; a v pó- honu stojí, že všickni tři, pan Václav starší, pan Jan a pan Václav mladší pohánějí, a kdež svědomie ukazují, to se ztahuje na jednoho toliko pana Václava. Zase proti tomu oni puovodové pravili, že to dobře týž Václav Měsíček učiniti mohl tou smlúvú, poněvadž smlúva každá právo ruší. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernštcina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami. slyševše puohon, svědomie, nález i jich pře líčení, nalezli: Poněvadž se jest to našlo z svědomie Prokopa z Solopisk, že dělaje týž Prokop smlúvu mezi túž Apolonú a Lid- milú sestrami a mezi Václavem Měsíčkem člověkem jich a to na žádost báby jich 8*

Strana 60
60 D. XIII. Registra soudu komorního. Apolony a Lidmily tak smluvil, aby ony sestry daly jemu Václavovi Měsíčkovi X kop gr. a to každý rok po jedné kopě gr. až do jeho smrti, a na to že sú jemu daly I kopu gr. a to každý rok po jedné kopě gr., a v tom týž Václav Měsíček jest umřel, a poněvadž ta smlúva tak jest byla, aby jemu Měsíčkovi do jeho smrti to dáváno bylo toliko, a také že jest byl týž Měsíček člověk jich, i z těch příčin nemohl jest toho po své smrti žádnému odkázati, a protož jí Apoloně dává se za právo, tak že ona jim puovoduom těmi devíti kopami gr. povinna nenie. Dala pa- mátné. Actum sabbato ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svaté Gedrutě [20. března] létha etc. XVI°. Anno MDXIX. feria VI. ante Bonifacii [3. června] dána relací Appoloně z Nové vsi ke dskám zemským tohoto nálezu pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. C. IV. b. 3222. Mezi Janem Kamenickým ze Smečna a Janem Buštěhradským z Kolovrat o pobrání svrškův. — 1519, 14. května. V té při, kteráž jest mezi Janem Kamenickým z Smečna s jedné, a panem Janem Buštěhradským z Kolovrath s strany druhé, kdež ho pohnal z pobránic svrškuov a nábytkuov, kteréž jest někdy pan Jetřich z Kolovrath na Buštěhradě, otec jeho, po smrti někdy Jaroslava z Smečna, otce téhož Jana, puovoda z Smečna, pobral ve dvoře jeho poplužniem dědičném v Kamenici, zejména tyto: čtyři koně vozníky, šle a sedlo, uzdy, čtyři síti ptačí dobrý, třináct krav, čtyrmecítma ovec, sedm sviní, vozy dva, oba okovaná železem, jeden nový, druhý starý, řebřiny jedny dobré, řetěz veliký a dva menší, klaničky železné, též sekera široká jedna, hlavatka druhá, klamry dva, kladnie sekyry dvě a dvě menšie ruční, hákovnice dvě, meč dobrý a tesák, plouh z železí, brány dvoje železné, husí XXX“, dvě kopě slepic, po šesti kravách, sajra a másla, a ovce některé byly dojné, se dvě postelí šatuov dobrých, cích a cíšek několik, prostěradl šest, sukně višňová dobrá a klok dobrý, klobúk dobrý pávový, cínové nádobie, mísy, taléře a dvě konvě cínové, stuol jeden, štok jeden, truhla veliká, truhlice dvě, v nichž byly roušky, rukávce, šlojíře a jiné po- třeby ženské, sudy a kádí několik, kuše s klikami dobrá, pily dvě, jedna menší a druhá většie, voštěp jeden dobrý, a také rybníček v ty časy sloven, z něhožto vzal ryb najméň za dvacet kop, a v haltéři také ryb bylo drahně, a puol sedma stohu obilé, pšenice, žita, ječmene, v některém stohu bylo L kop snopuov a v ně- kterém dvaceti kop a v některém XXX kop a v některém po XV kopách; a stodola plná byla obilé, vovsa, hrachu, sena a obroku, kteréhož také obilé zuostalo po pěti láních z dobrých dědin; a těch svrchkuov všech a nábytkuov pobraných za dvě stě

Strana 61
Půhony a nálezy k roku Svátosti l. 1519. 61 kop gr. českých, tak jakož ten puohon ukazuje. A na to ukázal svědomie a podle toho žádaje za opatřenie. Proti tomu poručník jeho pana Jana z Kolovrath pravil, že jest ten puohon učinil proti zřízenie zemskému, a že kdyby z takových věcí pán gruntovní měl viněn býti, kdyby po smrti čí na takových gruntích kterého pána zuostali svrškové, že by takových věcí mnoho bývalo, a k tomu že jest to týž Ka- menický promlčel, aby z toho poháněti měl; a svědkové že se také s puohonem nesrovnávají, neb o mnohých svrchcích tíž svědkové viec svědčí, než puohon uka- zuje, a také otce jeho z toho nikdá nevinil. Proti tomu poručnik puovoda pravil, že se svrchkové promlčeti nemohú jako dědictvie, a také že [z] žádných grunthuov ani dědictvie nepohánie, a ač jest jeho otce z toho nevinil, že jest proto dobře jeho pana Jana z Kolovrath jakožto syna z toho poháněti mohl. A na to ukázal nález z soudu komornieho, že svrškové se promlčeti nemohú. Proti tomu zase poručník od pohnaného pravil, že toho také ničímž neprovozuje, aby tíž svrškové jemu Janovi Kamenickému náleželi, ač svědky vede, že tíž svědkové i ty svršky v tom svědomí šacují, ale že i toho ničímž neprovozuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami, slyševše puohon a jich odpory, nález z soudu komornieho a svědomie, na- lezli: Poněvadž on pan Jan pohnaný toho jest neodvedl, aby otec jeho pan Jetřich těch svrchkuov a nábytkuov v puchonu položených nepobral a nespravedlivě aby je pobrati mohl, a týž puovod to pokázal, že jest jemu to pobráno, i z té příčiny dává se jemu Janovi Kamenickému za právo, tak aby obě straně stály před úřed- níky Pražskými menšími na zajtří svaté Markéthy najprv příští [14. července] a tu, což týž Kamenický před týmiž úředníky na jich schválení do též summy v puohonu položené provede, to aby týž pan Jan Buštěhradský jemu Janovi Kamenickému od toho pruovodu dal, a to ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum sabbato ante Zoffic. [Juxta:] Vložen puohon na den sv. Jakuba velikého [25. července] létha etc. XVI°. Anno MDXIX feria III. ante Bonifacii [31. května] dána relací Janovi Ka- menickému ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní a nálezu o pruovod. R VII. na 1. C. V. a. 3223. Mezi Janem Kamenickým ze Smečna a Janem z Kolovrat o užívání dvora poplužního. — 1519, 14. května. V té při, kteráž jest mezi Janem Kamenickým z Smečna puovodem s jedné, a panem Janem z Kolovrath na Buštěhradě pohnaným z strany druhé, kdež téhož pana Jana pohnal z užívání dvora poplužnieho v Kamenici, dědin a luk, štěpnice

Strana 62
62 D. XIII. Registra soudu komorního. a vrbin, potoku, rybníka, haltéřuov za devěth leth, toho sobě pokládaje za dvě stě kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. Proti tomu poručník pana Jana pohna- ného pověděl, že k tomuto puohonu povinen odpoviedati není, leč jemu to nalezeno bude, neb se tu dědin a grunthuov zřetedlně dotýče. Proti tomu on Jan Kamenický puovod pověděl, že z grunthuov nepohání ani z dědin, než toliko z užívání týchž dědin a gruntuov, a taková věc že jest prve před tiemto soudem bývala souzena. A na to ukázal nález soudu komornieho mezi Dorothú z Veletic a Annú Sudlicovú, a při tom týž Kamenický ukázal některá svědomie. Dále proti tomu poručník pana Jana pohnaného pověděl, že toho ještě nevidí, aby to týž Jan pokazoval, aby to jeho dvuor byl, a svědkové také jeho vyznávají o dvoru tu v Kamenici, ale toho ne- vyznávají o jakém dvoru, neb tu v Kamenici jest viec dvoruov. A zase pnovod uká- zal vejpis z desk, kdež Jaroslav z Smečna zapsal po smrti své to dědictvie v Ka- menici Haškovi z Malíkovic a jeho dědicuom, a také jest ukázal svědomie, při tom pravě, že to svědomie seznává, že týž pan Jetřich otec jeho k tomu se znal, že od sebe sám spravedlivě učiniti chce. Proti tomu zase pan Jan pohnaný pravil, že tiem vejpisem z desk nic nepokazuje, neb zápis týž jinému svědčí, a že z cizí věci jeho o užívánie téhož dvoru pohánie, a také že jest podle zřízenie zemského o to k němu neposélal. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, vejpis z desk, nález z soudu komornicho a svědomie, nalezli: Poněvadž on Jan Kamenický to jest dostatečně provedl, že on pan Jetřich, otec jeho pana Jana pohnaného, ten dvuor jest najímal na osmi kopách gr. míšenských a to do IX“ leth pořád zběhlých, a týž pan Jan pohnaný toho je neodvedl, aby téhož dvoru někdy otec jeho v užívání a v pronajímání nebyl, i z té příčiny dává se témuž Janovi Kamenickému za právo, tak aby týž pan Jan po- hnaný, což jest v IXt létech toho dvoru tiem nájmem otec jeho užil, jakožto jme- novitě XXXVI kop gr. českých, témuž Janovi Kamenickému dal od dnešnicho dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Actum sabbato ante Zoffie. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den sv. Jakuba velikého [25. července létha MDXVI°. Anno MDXIX feria III. ante Bonifacii [31. května] dána relací Janovi Ka- menickému ke dskám zemským tohoto nálezu pro škody útratní a nákladní. R. VIII, na. 1. C. VI. a.

Strana 63
Staná práva k roku Svátosti l. 1519. 63 Staná práva o Svátosti. 3224. Mezi Mikulášem z Robo s a Václavem Mirovským z Řeče o pych. — 1519, 9. května. Mikuláš z Robous pohnal Václava Mirovského z Řeče z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. českých létha MDXV v středu po zvěstovánie panny Marie [28. března] proto, že jest mu děvečku zbil Aničku, nic mu na ni nežalovav, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami etc.: Poněvadž on Václav po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu Mikulášovi puovodovi proti němu Václavovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Stalo se v pondělí po sv. Stanislavu. [Juxta:] Létha MDXIX° v středu den sv. Urbana [25. května] vydána relací od úřadu toho práva staného ke dskám zemským Mikulášovi z Robous na Václava Mirovského i pro škody. R. X. 1. C. VII. a. 3225. Mezi Havlem z Bytiezu a Jírou Mladošem o pych — 1519, 9. května. Havel z Bytiezu pohnal Jíru Mladoše, měštěnína Nového města Pražského, létha MDXV“ ve čtvrtek po svatým Ambroži [5. dubna] z pychu a pro ten pych z Xti kop gr. českých, protože jemu louku jeho pod Pintovským rybníkem dal po- séci a seno s ní pychem pobrati, kterážto louka k Dubenci k manstvie jeho od starodávna přísluší, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Jíra po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu Havlovi puovodovi proti němu Jírovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria II. post Stanislai. [Juxta:] Anno MDXX sabbato ante Georgii vydán jest list zatykací Havlovi z Bytiezu na Jíru Mladoše pro dosti neučinění tohoto práva staného. R. VII. na 1. C. VII. b. 3226. Mezi Wolfem z Gutšteina a Ambrožem Chodaurem z Lokte o rukojemství. — 1519, 10. května. Pan Wolf z Guthšteina na Petršpurce pohnal Ambrože Chodaura z Lokte- v pondělí [sic] na den sv. Severina [23. října] létha etc. DXV° z XXVII1/2 kopy gr. míšenských dluhu jemu za patnácte děberuov ryb povinného, každý děber po 1/2

Strana 64
64 D. XIII. Registra soudu komorního. kopě XX gr. vše míšenských, tu kdež jest rukojmí za Václava Polévku, jakož týž list šíře ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., naj- vyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Ambrož Chodaur po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu panu Wolfovi puovodovi proti němu Ambrožovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria III. post Stanislai. R. VII. na 1. C. VII. b. 3227. Mezi Janem Beztahovským z Říčan a Janem Bělochem z Radvanova o rčení. — 1519, 11. května. Pan Jan Beztahovský z Říčan pohnal Jana Běloucha z Radvanova létha etc. DXV v úterý den sv. Havla [16. října] ze rčení takového, že jest jemu řekl dáti otec jeho kožich liščí podbřiškový za to, že jest Mikulášovi z Radvanova, otci jeho, dopomohl vsi od Václava Radimovského, tak že jest ji koupil, ale že tomu svému rčení nedbá učiniti dosti, kterémužto rčení on Jan Bělouch řekl učiniti dosti, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Jan Běloch po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu panu Janovi puovodovi proti němu Janovi Bělochovi pohnanému za právo R. VII. na 1 C. VIII. a. stané. Dal památné. Actum feria IV. ante Zoffie. 3228. Mezi Bohuslavem Strachotou z Královic a Janem z Kolovrat o výnos poddacího. 1519, 12. května. — Bohuslav Strachota z Královic pohnal pana Jana z Kolovrath a na Maštově létha MDXV° v pátek před sv. Šimonišem a Judú [26. října] z toho, že jest kázal vyzdvihnúti od kostelníků od svatého Wolfanga v Doupově III1/2 kopy XXI gr. českých k jeho dielu příslušejícého, kdež týž Bohuslav praví, že on na témž kostelu polovici podacieho má, a on pan Jan nahoře psané summy zase položiti nechce, kdež on Bohuslav sobě toho vyzdvižení těch peněz újmy pokládá na též kaple na svém dielu XXV kop gr. českých, tak jakž puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Voj- těch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami: Poněvadž on pan Jan po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu Bohuslavovi puovodovi proti němu panu Janovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria V. ante Zoffie. [Juxta:] Anno MDXIX feria II. ante Marcelli [30. května] dána relací Bohu- slavovi Strachotovi ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1 C VIII. a.

Strana 65
Staná práva k roku Svátosti l. 1519. 65 3229. Mezi Annou Severinovou a Mikulášem z Křešic o dluh za kramářské věci. — 1519, 13. května. Anna Severinova, Starého města Pražského měštka, pohnala Mikuláše z Křešic létha MDXVI° ve čtvrtek po sv. Matěji apoštolu [28. února] z III kop a z XVII gr. vše míšenských dluhu jí za kramářské věci zuostalého, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Če- ského, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Mikuláš po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jí Anně puovodovi proti němu Mikulášovi pohnanému za právo stané. Dala památné. Actum feria VI. ante Zofie. R. VII. na 1. C. VIII. b. 3230. Mezi Václavem Polackym z Polák a Pangrácem Cebicerem z Cřebic o pobrání svrchků. 1519, 13. května. — Václav Polacký z Polák pohnal Pangkracieho Čebicera z Cřebic, úředníka na Kladště, létha etc. DXVI v úterý den sv. Václava přenesení [4. března] z po- brání klenotuov, zejména X prstenuov zlatých a z perel a z šatuov chodicích muž- ských i ženských i také lehacích a jiných svrchků a k tomu z jednoho kruhu stříbra a desíti lžic stříbrných a s jednoho punthu perlového a s tkanice perlové a jedna zápona a jeden páteř korálový s střiebrnými svatými, grošuov vosm římských, jeden- mecítma zlatých uherských na šňuře, kteréžto všecky věci pobral jest po Vilémovi nedielném z Polák bratru jeho vlastniem, kteréhožto pobrání pokládá sobě čtyři tisíce kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Pangkrací po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Václavovi puovodovi proti němu Pangkraciemu pohna- nému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. R. VII. na 1. C. VIII. b. 3231. Mezi Václavem Polackým z Polák a Pangracem Čebicerem z Cřebic o bezprávné vydání listu. — 1519, 13. května. Václav Polacký z Polák pohnal Pangkracieho Čebicera z Cřebic, úředníka na Kladště, létha DXVI° v úterý den sv. Václava přenesení [4. března] z toho, že jest list na dvanácte seth zlatých rýnských, jemu Václavovi po bratru jeho Vilémovi náležících Kulmotckým měšťanóm bez jeho Václava vuole vydal, ješto sobě on Vá- clav takového jeho listu vydání pokládá devět seth kop gr. českých, tak jakož puohon Arcniv Český XXXII.

Strana 66
66 D. XIII. Registra soudu komorního. ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Pangkrací po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Václa- vovi puovodovi proti němu Pangkraciemu pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. R. VII. na 1. C. IX. a. 3232. Mezi Zewoldem Guldemundem s Grafcof a Vilémem Šenkem s Tautmberka o dluh za kupecké věci. — 1519, 13. května. Zewolt Guldemundt z Graffczoff pohnal Viléma Šenka z Tautmbergka létha MDXVI v úterý den sv. Václava přenesení [4. března] z pěti zlatých rýnských a z XVt gr. míšenských dluhu jemu za kupecké věci zuostalého, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hof- mistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Vilém po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Zewoltovi puovodovi proti němu Vilémovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. R. VII. na 1. C. IX b. 3233. Mezi Janem Žateckým z Weykrstorfu a Janem Kozelkou z Hřivic o dluh za sukna. — 1519, 13. května. Jan Žatecký z Weykrstorfu pohnal Jana Kozelky z Hřivic létha MDXVI“ v úterý po svaté Gedrutě [18. března] z pól sedmý kopy gr. českých dluhu jemu za sukna pozůstalého, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pern- šteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Jan Kozelka po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu Janovi Žateckému puovodovi proti němu Janovi Kozelkovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. R. VII. na 1. C. IX. b. 3234. Mezi Janem Žateckým z Weykrstorfu a Haškem Zvířetickým z Wartmberka o postavení písaře pro dluh. — 1519, 13. května. Jan Žatecký z Weykrstorfu pohnal Haška Zvieřetického z Wartmbergka a na Smidařích létha MDXVI v úterý po svaté Kedrutě [18. března] pro postavení Jiříka písaře svého. Viniti jeho chce z IX1/2 kopy gr. XVIII gr. vše českých dluhu

Strana 67
Staná práva k roku Svátosti l. 1519. 67 jemu spravedlivého povinného, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vla- dykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Hašek po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Janovi Žateckému puovodovi proti němu Haškovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. [Juxta:] Anno MDXIX sabbato ante Lucie [10. prosince] dána relací ke dskám zemským Janovi Žateckému tohoto práva staného toliko pro práva vedení krom škod útratních na pana Haška z Wartmbergka etc. R. VII. na 1. C. IX. b. 3235. Mezi Janem Borněm ze Lhoty a Zikmundem Čelechovcem z Královic o postavení lidí podda- ných pro pych. — 1519, 13. května. Jan Boreň ze Lhoty a v Holedci pohnal Zikmunda Čelechovce z Královic a v Holedci létha MDXVI° v pondělí den sv. Kedruthy [17. března], aby postavil lidi své Jana Hucle pastuchu a Henzle z Velikého Holedce a Henzle, který někdy u nebožtíka Bohuslava Chotka marštaléřem byl. Viniti je chce z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. českých, protože sú jemu vzali Duoru schovanici jeho proti vuoli jeho, tak jakož puohon ukazuje. Ale on Jan Hucl sám toliko vzal jest hojem- ství skrze poručníka svého do svatého Martina najprv příštieho. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Zikmund Čelechovec po třikrát jsa k soudu volán i nestál ani nadepsaných Hanzluov nestavěl, i z té příčiny dali sú jemu Janovi Borňovi puovodovi proti němu Zikmundovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum feria VI. ante Zofie. [Juxta:] Anno MDXIX sabbato post Urbani [28. května] dána relací Janovi Borňovi ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. C. X. a. 3236. Mezi mistrem převorství Českého Janem z Rosenberka a Jiříkem Smetanou z Kouřimě o odkazu k oltáři ve Volyni. — 1519, 14. května. Pan Jan z Rožumbergka na Strakonicích, mistr převorství Českého, pohnal Jiříka Smetany z Kouřimě létha MDXVI° v sobothu po svaté Zofii [17. května jakožto pán vrchní panství Volyňského z toho, kdež týž Smetana L kop gr. českých podvolil se dobrovolně podle svého zapsání do městečka Volyně k oltáři, kteréž ne- božtík Jan Kobeš odtudž z Volyně, otec někdy kněze Mathiáše mistra špitálského, odkázal, vyplniti a tak opatřiti, aby z téhož Smetany statku po jeho Smetanově smrti 9*

Strana 68
D. XIII. Registra soudu komorního. 68 najprv hned tomu dosti se stalo a tam k témuž oltáři těch L kop gr. českých dáno bylo, i tomu opatření podnes dosti učiniti prodlévá, tak jakž puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Jiřík Smetana po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali jsú jemu panu Janovi puovo- dovi proti němu Jiříkovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum sabbato ante Zofie. [Juxta:] Létha etc. DXIX° v pondělí před sv. Marcellem [30. května] vyšel list zatykací od úřadu podle tohoto práva staného na Jiříka Smetanu. Anno MDXIX feria II. ante Marcelli [30. května] dána relací panu Janovi z Roznbergka ke dskám zemským pro škody útratní a nákladní. R. VII. na 1. C. X. b. 3237. Mezi Janem Tetaurem z Tetova a bratrem jeho Václavem o rčení. — 1519, 14. května. Statečný Jan Tetaur z Tetova pohnal Václava Tetaura odtudž z Tetova létha MDXVI v středu po sv. Zofii [21. května] z tisíce kop gr. českých, tu kdež jest témuž Václavovi na jeho žádost odměnú dával čuby kuní šarlatem i damaškem pošité, koně po padesáti i po stu zlatých uherských a k tomu i hotové peníze, v tom aby mu vedle svých slov to zase odměnil, [a on tomu] dosti zanedbává uči- niti až posavad, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Václav po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Janovi puovodovi proti němu Václavovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum sabbato ante Zofie. [Juxta:] Anno MDXX feria II. ante festum s. Viti [11. června] Jan Tetaur z Tetova na Hradišti seznal se jest osobně před úřadem registr komorních ze všech práv svých staných, kteréž má při soudu komorniem na Václavovi Tetaurovi bratru svým: první, kteréž má k tisíci kopám groší českých, druhé k pěti stuom kopám gr. českých, třetie právo stané, kdež jest na týmž Václavovi ustál rčením, kdež jest jemu řekl tisíce kop gr. českých puojčiti. Těch všech tří práv svých staných na svrchu dotčené summy, tak jakž puohonové o tom od téhož Jana Tetaura na něho Václava Tetaura a po těch puohonech táž práva staná plněji a šíře ukazují, ihned postoupil Petrovi Holému z Chrastu a jeho dědicuom a to k jmění, k držení, k prodání, zastavení, zapsání a bylo-li by potřebí, zatykačuov braní a učinění jako s svými vlastními v témž právě, žádného práva sobě tu nadepsaný Jan Tetaur k týmž právuom staným dál nepozůstavuje. R. VII. na 1. C. X. a.

Strana 69
Staná práva k roku Svátosti l. 1519. 69 3238. Mezi Janem Tetaurem z Tetova a bratrem jeho Václavem o nedodržení smlouvy postupní. 1519, 14. května. Jan Tetaur z Tetova pohnal Václava Tetaura odtudž z Tetova létha MDXVI° v středu po svaté Zofii [21. května] z pěti seth kop gr. českých, tu kdež jest témuž panu Janovi měl Zlínu postúpiti, aby na témž Zlíně pobyl do dalšieho opatřenie; i tomu jest se jemu od něho dosti nestalo, a týž Jan Tetaur skrze to nepostúpení přišel jest o těch pět seth kop gr. českých, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Peršteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami [etc.]: Poněvadž on Václav po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Janovi puovodovi proti němu Václavovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum sabbato ante Zofie. R. VII. na 1. C. XI. a. 3239. Mezi Janem Tetaurem z Tetova a Váctavem bratrem jeho o rčení. — 1519, 14. května. Jan Tetaur z Tetova pohnal Václava Tetaura odtudž z Tetova létha etc. DXVI° v středu po svaté Zofii [21. května] ze rčení a to takového, že jest jemu řekl tisíce kop gr. českých puojčiti, i tomu svému rčení zanedbává dosti učiniti až posavad, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr království Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Václav po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jemu Janovi puovodovi proti němu Václavovi pohnanému za právo stané. Dal památné. Actum sabbato ante Zofie. R. VII. na 1. C. XI. a. 3240. Mezi Markétou ze Slavíkova a Janem Křížovým rychtářem na Horách Kutnách o bezprávném zatčení. — 1519, 14. května. Markétha z Slavíkova a na Horách Kutnách pohnala Jana Křížova, rychtáře na Horách Kuthnách, létha MDXVI v úterý po sv. Urbanu [27. května] z toho, že jest na ni na Markéthu proti právu a zřízenie zemskému sáhl svévolně, když ji Mareš erckaféř s cechu na Horách Kuthnách zatýkal listem zatykacím; tu týž Jan rychtář, maje se k ní k Markéthě při takovým listu zatykacím podle téhož zřizenie zemského zachovati, i toho jest neučinil, ale ji Markéthu do šatlavy mezi lotry a zločince k její hanbě a k lehkosti vzal, v tom též zřízenie zemské o tom učiněné, řád i právo opovrhl, tak jakož puohon ukazuje. Tu JMt pán, pan Vojtěch z Pern-

Strana 70
70 D. XIII. Registra soudu komorního. šteina na Hluboké etc., najvyšší hofmistr králoství Českého, se pány a vladykami, JMKské raddami [etc.]: Poněvadž on Jan Křížů po třikrát jsa k soudu volán i nestál, i z té příčiny dali sú jí Markéthě puovodovi proti němu Janovi pohnanému za právo R. VII. na 1. C. XI. b. stané. Dala památné. Actum sabbato ante Zofie. Půhonové k roku sv. Martina I. MDXIX°. Létha božieho MDXIX. začínají se puohonové k roku svatého Martina [11. listopadu] za najvyššího pana hofmistra, pana Vojtěcha z Pernšteina etc. JMti. 3241. Bohuněk z Labuně a na Kosicích pohání Zdenka Kačici z Konic. Viniti jeho chce jakožto poručníka a držietele statku sirotkuov nebožtíka Jana Kluc- ského z Libodřic tu, kdež jest slíbil týž Bohuněk za nebožtíka Stibora Kunči- ckého, strejce týchž sirotkuov vlastního z Libodřic, za věno za puol druhého sta kop grošů českých a za XII1/2 kop grošů vše českých ku paní Elšce z Rychm- berka a z Nechanic, a on svrchu psaný Jan z Libodřic podpůrcí se jemu Bohuňkovi za téhož Ctibora učinil, otec svrchu psaných sirotkuov, listem pod pečetí svú a ji- ných dobrých lidí na svědomí pečethmi, jakož toho téhož Jana otce jejich list šieře v sobě ukazuje a zavierá, a z toho rukojemstvie týž Bohuněk ještě až podnes vy- vazen není. Actum feria III. post Stanislai [10. května]. [Juxta:] Zdeněk pohnaný činí mocného poručníka té pře Markvarta z Soběhrd na zisk i na ztrátu. R. IX. 1. B. XXVI. b. — Půhon mřežován. 3242. Václav z Háje seděním v Dučicech pohání Markvartha Svadbu z Otradovic. Viniti ho chce ze sta zlatých rýnských tu, kdež se jest on Markvarth Svadba jemu Václavovi z Háje dobrovolně před dobrými lidmi podvolil, jestliže by mu nedal sedmi kop grošů českých na svatého Havla nynie minulého za ten kuoň, kteréhož mu byl puojčil, a on Markvarth jemu Václavovi ho zase nevrátil; aby jej on Václav z Háje napomínati mohl ze sta zlatých nahoře jmenovaných. Actum feria III. post sancti Stanislai [10. května]. R. IX. 1. B. XXVII. a. — Půhon mřežován. 3243. Petr z Pohnání a na Protivíně pohánie Petra Barocha z Kostřan a v Milenoviciech. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z desieti kop grošuov českých, protože jest mu zranil Jiříka pacholka jeho. Actum feria V. ante Zofie R. IX. I. B. XXVII. a. — Půhon mřežován. [12. května]. 3244. Jakub Smohař z Rochova pohání Jana Borně ze Lhoty. Viniti ho chce z nezdrženie smlúvy a to z té, že jest měl X strychuov žita paní Kateřině dáti,

Strana 71
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 71 když by ona k němu poslala, a to těch, kteréž jest puojčil nebožtík Mikuláš Šmuhař z Rochova témuž Janovi Borňovi ze Lhoty. Actum feria V. ante Zofic [12. května]. R. IX. I. B. XXVII. a. - Půhou mřežován. Po straně připsáno: Nevzal ho. 3245. Kordule z Sloupna na Vřeštově pohánie Jana Kamenického z Pitko- vic. Viniti ho chce ze čtrnácti kop grošů míšenských, kdež jest byl dlužen nebož- tíkovi panu Janovi Kordulovi z Sloupna, otci nadepsané Kordule, kdež ona jako nápadnice k tomu se praví mieti spravedlivost. Actum feria V. ante Zofie [12. května]. R. IX. 1. B. XXVII. b. — Půhon mřežován. 3246. Pan Vilém Kostka z Postupic etc., najvyšší mincmaistr království Českého, pohání Hynka a Viléma bratří vlastních a nedielných z Újezda. Viniti je chce z puol druhého sta kop dvadceti pěti kop grošů českých, a to proto, že jest jim musil vyplniti a zaplatiti list ten, kterýž svědčil Janovi Šrámkovi otci jich, v kte- rémžto listu jest jistec někdy pan Zdeněk Kostka z Postupic etc., otec jeho, kte- rýžto list svědčil na CL kop XXV kop grošů českých, kdež on pan Vilém chce to pokázati, že jest ten list byl vyplněný skrze téhož někdy pana Zdenka Kostku z Postupic, otce jeho. Actum feria VI. ante Zofie [13. května]. R. IX. I. B. XXVII. b. — Půhon mřežován. 3247. Pan Jindřich z Žiberka, z Plané a na Svržně pohání pana Hynšíka Fluka z Rabšteina a na Kunžvartě a to z užitkuov zadržalých puol sedma létha a to z těch, kterýž jsú mu přijíti měli z desieti centnéřuov cínu, a těch užitkuov pokládá sobě puol třetího sta zlatých rýnských. Actum feria VI. ut supra [13. května]. R. IX. 1. B. XXVIII. a. — Půhon mřežován a po straně připsáno: Tento puohon přetržen jest z té příčiny, že jest zase k úřadu přinesen, že jest nedodán témuž pánu. 3248. Pan Jindřich tajž etc. pohání pana Hynšíka etc.: a to z užitkuov zadržalých V11/2 léta a to z těch, kterýž jsú mu přijíti měly z vosmi centnéřuov cínu, a těch užitkuov pokládá sobě dvě stě zlatých rýnských. Actum feria VI. ut supra. R. IX. 1. B. XXVIII. a. — Půhon mřežován. Po straně připsáno: Tento puohon jest proto přetržen, že jest list zase k úřadu přinesen, že jest zle napsán byl. 3249. Albrechſt/ Slašek z Bílé Hory pohání Štěpána Ostrovského z Koloděj a vedle něho Bohuňka Špíny z Jenišovic. Viniti je chce z užívání V set kop grošů míšeňských, kteréž jsú po smrti někdy Václava Slaška z Bílé Hory, otce svrchu- psaného Albrechta, u sebe XXt leth drželi, kteréhožto užívání těch V set kop mí- šeňských grošů týž Albrecht pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria II. post Zofie [16. května]. R. IX. 1. B. XXVIII. a — Půhon mřežován.

Strana 72
72 D. XIII. Registra soudu komorního. 3250. Albrecht Slašek z Bílý Hory pohání Bohuňka Špíny z Jenišovic a vedle něho Štěpána Ostrovského z Koloděj. Viniti je chce z užívání V set kop grošů míšeňských, kteréž jsú po smrti někdy Václava Slaška z Bílé Hory, otce svrchu- psaného Albrechta, u sebe XX“ léth držali, kteréhožto užívání těch V set kop mí- šeňských týž Albrecht pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria II. ut supra [16. května]. R. IX. I. B. XXVIII. b. — Půhon mřezován. 3251. Panna Anna, panna Markéta a panna Anežka sestry z Třebomyslic pohání Jana odtudž z Třebomyslic, bratra svého. Viniti ho chtí z nezdrženie smlúvy, a to v tom, že podle té smlúvy za jich otcovský diel měl jim dáti každé z nich XL kop míšeňských, a ty peníze měl jim ukázati na panu Petrovi z Mladějovic, a týž Petr měl jim na to list udělati, a týž Jan ten list měl jim od téhož Petra zjednati, kdež sou nadepsané sestry od téhož Jana bratra svého to přijali, jakož táž smlúva to šíře ukazuje, podle kteréžto smlúvy tomu se jim dosti až podnes nestalo. Actum feria II. ut supra [16. května]. R. IX. I. B. XXVIII. b. — Půhon mřežován. 3252. Z poručení krále JMti zvláštního obeslán jest pan Václav Šumburk z Šumburka na Ošverdě, což se ruoznice [dotýče], kterúž s panem Vilémem bratrem svým má, aby jim o to soudem komorniem konec JMt pán, pan Vojtěch z Pernšteina etc. s raddami JMKské učinili, po kterémžto JMKské psaní a na týž soud komorní a té ruoznice podání týž pan Vilém bratr téhož Václava jest vznesl na JMt pána, pana Vojtěcha z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyššího hofmistra královstvie Českého, že jeho viniti chce z nezdrženie smlúvy, kdež táž smlúva někdy panem Janem z Šumburka a na Březně, strejcem téhož pana Viléma, a mezi tajmž panem Vilémem, panem Václavem a panem Arnoštem bratřími učiněna o nápad dielův jejich v sobě držíciech podle znění též smlúvy a to v tom, že on pan Vilém má děliti a pan Václav voliti, ale že tajž pan Václav pana Viléma v tajž podiel někdy pana Arnošta bratra jeho vpustiti nechce, kteréhožto nevpuštění pokládá sobě vosumnácte tisíc kop grošů českých. Actum feria II. post Zofie [16. května]. R. IX. 1. B. XXIX. a. — Půhon mřežován. 3253. Zikmund Bojan z Kamenné Lhoty pohání Jindřicha a Michala bratří vlastních Vrbkuov z Vrbice. Viniti je chce z toho, jakož jest slíbil týž Zikmund na žádost někdy Jakuba Vrbky, otce svrchu psaných bratřie, i spolu jich za Jiříka Vrbku z Vrbice, bratra jejich, podle jiných dobrých lidí za věno puol třetího sta kop grošů českých ku panu Hrochovi z Mezlešic na Tajnci statkem svým přiřekše jeho Zikmunda vypraviti dřieve poluletí, ale jsúc z toho napomenuti, že tomu pro- dlévají dosti učiniti podnes. Actum feria III. post Zofie [17. května].

Strana 73
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 73 [Juxta:] Michal Vrbka z Vrbice činí poručníka mocného k vzetí hojemstvie toliko Burjana bakaláře z Prahy k zisku i k ztrátě. R. IX. 1. B. XXIX. b. — Půhon i s juxtou mřežován. 3254. Zigmund tajž pohání Michala a vedle něho Jindřicha bratří vlastních Vrbkuov z Vrbice. Viniti je chce z toho, jakož jest slíbil týž Zigmund na žádost někdy Jakuba Vrbky, otce svrchu psaných bratřie, i spolu jich za Jiříka Vrbku z Vrbice, bratra jejich, podle jiných dobrých lidí za věno puol třetího sta kop grošů českých ku panu Hrochovi z Mezlešic na Tajnci statkem svým přiřekše jeho Zigmunda vypraviti dřieve poluletí, ale jsúc z toho napomenuti, že tomu prodlévají dosti učiniti podnes. Actum feria III. ut supra [17. května]. [Juxta:] Anno MDXX ve čtvrtek před Zvěstovániem panny Marie [22. března] z rozkázání pana Thomáše etc. tento puohon jest přetržen téhož dne, když bral puohony na svědky týž Zikmund Bojan etc. a druhý vopravovati kázal proto, že můž jeden státi dobře, poněvadž sú bratří vlastní. R. IX. I. B. XXX. a. — Půhon mřežován. 3255. Kateřina z Polomi pohání Zbynka z Běšin. Viniti jeho chce z py- chu a pro ten pych z X kop grošů českých, protože jest ji týž Zbyněk zbil. Stalo se v úterý po sv. Zofii [17. května]. R. IX. I. B. XXX b. — Půhon mřežován. 3256. Pan Pavel Samuel z Hrádku pohání Václava z Božejova ze rčení takového, kdež jest týž Václav přiešel k témuž Pavlovi Samuelovi do jeho domu v Starém městě Pražském, pravě týž Václav, že by tak zpraven byl, že on Pavel něco o tom slyšal, kteráž se jemu škoda stala v domu pana Viléma z Pernšteina, ty časy najvyššího hofmistra království Českého, žádaje jeho, aby jemu to týž Pavel oznámil, přiřiekaje témuž Pavlovi, jestliže by se v tom čeho obával, že jemu přiřieká týž Václav, že skrze to nemá týž Pavel žádné škody mieti, a jestliže by týž Pavel skrze to vzal jakú škodu, že to chce sám všecko podstúpiti a zaplatiti; na kteréžto téhož Václava přiřiekání on Pavel jemu Václavovi, což o tom krádeži slyšal, pověděl jest, ale po tom povědění jest týž Pavel od téhož Václava pohnán a skrze ten puohon škody vzal, kteréžto škody pokládá sobě sto kop grošů českých. Actum feria IV. post Zofie [18. května]. R. IX. 1. B. XXX. b. — Půhon mřežován. 3257. Pan Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké etc., najvyšší hofmistr krá- lovství Českého, pohánie Jana lovčieho v Protivíně, kterýž jest k zámku Píseckému manem. Viniti ho chce z pokuty podle zřiezenie zemského, totižto L kop grošů českých, protože jest na gruntích téhož pána k zámku Hluboké příslušejících honil zajíce. Actum feria IV. post Zofie [18. května]. R. IX. I. C. I. a. — Půhon mřežován. Archiv Český XXXII. 10

Strana 74
74 D. XIII. Registra soudu komorního. 3258. Jan ſz/ Kunšieho a na Zaječicích pohání Jana Thomasa z Němčího. Viniti ho chce ze tří kop grošů českých, kterýchž jest jemu puojčil a on jemu jich až podnes zase zaplatiti prodlévá. Actum feria V. post Zofie [19. květnal. R. IX. 1. C. I. a. — Půhon mřežován. 3259. Václav Warleych z Bubna pohání Kateřiny z Kadova. Viniti ji chce z XXV kop grošů miešenských, kteréž jest za ni dáti musil Janovi Královi z Poče- novic, slíbiv za ni k témuž Janovi Královi. Actum feria VI. post Zofie [20. května]. R. IX. I. C. I. a. — Půhon mřežován. 3260. Katheřina z Zahořan, manželka někdy Jana Pytlíka ze Zvoleněvsi, a Jan Pytlík odtudž ze Zvoleněvsi, syn téhož někdy Jana a její Kateřiny, pohánějí Jakuba Pomberka z Kolína na Rajně. Viniti ho chtie z toho, že jim listu vyvaze- ného, na CCCC zlatých rýnských svědčícího, vrátiti nechce, kterýmžto listem se jest někdy týž Jan jemu na túž summu zlatých, aby jemu ji vyplnil, zapsal, a táž Katheřina s týmž Janem synem svým týž list vyvadili a tu summu zlatých jemu Jakubovi vyplnili. Actum feria III. ante Urbani [24. května]. R. IX. 1. C. I. b. — Půhon mřežován. 3261. Václav Mandelík z Chrastu pohání Hendrycha Valeckého z Doupova. Viniti ho chce z slov hanlivých, a to z takových, že jest o něm Václavovi mluvil, když naň list zatykací poslal a zatknúti jej dal, že jest vyjebený žid. Actum feria IV. in die Urbani [25. května]. R. IX. 1. C. I. b. — Půhon mřežován. 3262. Racek Cukr z Tamfeldu pohání Václava a Viléma bratří z Hořic. Viniti je chce z XVIII kop grošů českých dluhu pravého a spravedlivého za plod zuostalého, kteréhož jemu dáti zanedbávají až podnes. Actum feria IV. ante Boni- facii [1. června]. R. IX. 1. C. I. b. — Půhon mřežován. 3263. Pan Jan purkhrabie z Donína etc. pohání Jindřicha Karla z Svárova z dosti neučinění smlúvy, a to v tom, kdež nadepsaný Jindřich měl dávati vedle týž smlouvy každý rok dvě kopě šínuov X šínuov železa, dvě radlice, dvě krojidla, dvě lopatě, tak jakož smlúva v sobě šíře zavírá a ukazuje, a to až do pěti leth pořád zběhllých, i toho zanedbal učiniti až posavad; kteréhožto železa podle smlouvy za- drženého jest v těch letech čtyři kopy šínuov L šínuov železa, čtyři radlice, čtyři krojidla, čtyři lopaty, vše železný; kteréžto železo pán sobě pokládá, kteréž jemu zadržal vedle smlúvy, X kop grošů XXII grošů vše českých. Actum sabbato ante Bonifacii [4. června]. R. IX. 1. C. II. a — Půhon mřežován. 3264. Pan Jan purkhrabie z Donína etc. pohání Jana a Rytkéře bratří Kozelkuov z Hřivic z nezdržení smlouvy, a to v tom, kdež nadepsaní bratří měli

Strana 75
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 75 dávati vedle týž smlúvy každý rok dvě kopě šínuov deset šínuov železa, dvě radlici, dvě krojidla, dvě lopatě, tak jakož táž smlúva v sobě šíře zavírá a ukazuje, a to až do pěti leth pořád zběhlých, i toho sú zanedbávali učiniti až posavad; kteréhožto železa summa deset kop šínuov padesát šínuov, deset radlic, deset krojidl, deset lopat vše železných; kteréžto železo pán sobě pokládá XXIII kop grošů XXV grošů vše českých. Actum sabbato ante Bonifacii [4. června]. R. IX. 1. C. II. a. — Půhon mřežován. 3265. Jan Bělouch z Radvanova pohání pana Jana Beztahovského z Říčan. Viniti jeho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošů českých, kdež týž pan Jan pohnal téhož Bělocha ze rčení, že jest jemu otec jeho Bělouchů řekl kožich liščí dáti, a jsa s ním v tom puohonu přes týž puohon pro týž kožich liščí obstavil jej Běloucha v Praze rychtářem, ješto jest toho mimo ten puohon učiniti neměl. Actum feria III. post Bonifacii [7. června]. [Juxta:] Jan Bělouch činí mocného poručníka Víta z Radslavic na zisk i na ztráthu té pře. R. IX. I. C. II. b. — Půhon mřežován. 3266. Katheřina z Pěčic pohání Jana Svátka z Pernstorfu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošů českých, protože jest ji Katheřinu zbil mimo řád a právo, ješto toho učiniti neměl. Actum feria III. post Bonifacii [7. června]. [Juxta:] Katheřina z Pěčic činí mocného poručníka Ctibora Voznického z Bu- kovky té pře na zisk i na ztrátu. R. IX. 1. C. II. b. — Půhon mřežován. 3267. Jiřík z Hozlar obývající v Lounech pohání Jana Šavla z Vlkové obývajícého v Postoloprtech. Viniti ho chce ze rčení, a to takového, že jest jemu řekl puojčiti XXV kop grošů českých a tomu dosti učiniti prodlévá až podnes. Actum feria III. post Bonifacii [7. června]. R. IX. I. C. II. b. — Půhon mřežován. 3268. Kateřina Severinová kramářka z Prahy pohání Dorothy Brunclíkové z Jaromíře. Viniti ji chce z LXXXti grošuov českých dluhu jí za kramářské věci pozůstalých. Actum feria IV. in die sancti Viti [15. června]. R. IX. 1. C. III. a. — Půhon mřežován. 3269. Statečný pan Burjan z Lípy a z Lipnice, podkomoří království Českého, pohání statečných pana Zdenka, pana Jana, p. Viléma a p. Mikuláše bratří Trčkuov z Lípy na Vlašimi. Viniti je chce jakožto držitele statku a dílu někdy Jindřicha Trčky, bratra jejich vlastního a nedílného, jakož jest pan Mikuláš Trčka z Lípy na Lichtmburce, bratr téhož pana Burjana, poručil a rozkázal dáti a vy- dati M kop grošů českých témuž panu podkomořímu, a týž pan podkomoří aby je na skutky milosrdné obrátil. I maje tomu on někdy Jindřich dosti učiniti a vydati 10*

Strana 76
76 D. XIII. Registra soudu komorního. ode dne rozkázání ve čtyřech nedělích, tomu jest dosti neučinil, až v tom i umřel, kdež tíž svrchu psaní bratří téhož někdy Jindřicha, dílu jeho držitelé, tomu až po- dnes dosti učiniti zanedbávají. Actum feria VI. post Viti [17. června]. R. IX. I. C. III. a. — Půhon mřežován. 3270. Václav z Prahy, písař pana Jana Špetli z Janovic, pohání Jana Saka z Konárovic a ve Žlebích. Viniti ho chce z nezdrženie smlouvy trhové a to takové o duom v městečku Žlebích, o zahradu, o šafránici, o louku, o dědinu, kterúž jest týž Václav k tomu domu přikoupil u městečka Žlebuov, že týž Jan Sak za to za všecko měl jest témuž Václavovi dáti XL kop grošů českých, na kterúžto smlouvu a trh zavdal jest témuž Václavovi X kop grošů českých a potom v roce hned V kop grošů českých týž Jan Sak dal témuž Václavovi, a ostatku té sumy jemu Václavovi až podnes zaplatiti zanedbává. Actum feria II. post festum sancti Viti [20. června]. [Juxta:] Václav z Prahy činí mocného poručníka té pře Mikuláše Bieškovce z Bieškovic na zisk i na ztrátu. Václav z Prahy činí mocného poručníka té pře Jana Žateckého z Weykr- štorfu na zisk i na ztrátu. Anno etc. XXIII sabbato post Elisabeth [21. listop.] hojemstvie do Svátosti. R. IX. na 1. C. III. b. a R. VIII. (v druhých lvových registrách) 1. C. VI. a, kdež půhon mřežován a s poznámkou: Smlúva. 3271. Štěpán z Koloděj a v Sedlištkách pohání pana Zdenka, pana Jana, pana Bohuší bratří vlastních a nedielných Kostkuov z Postupic a na Lithomyšli. Viniti je chce a podle nich pana Viléma Kostky odtudž z Postupic, bratra jich, najvyššieho mincmejstra královstvie Českého, jakožto držieteluov statku po někdy panu Bohušovi a panu Janovi bratřie[ch] též z Postupic, strajcuov jich, z puol třetieho sta kop grošuov míšenských dílu svého, kterýž jest Albrechtovi Slaškovi z Bielý Hory nálezem pánuov JMti a potom úředníkuov menších po Jich Mti poddání z pl- ného soudu zemského a po nálezu na témž plném soudu zemském dáti musil; tu, kdež někdy pan Bohuše a pan Jan nadepsaní bratřie k sobě jsú přijali summy všie pět seth kop grošů míšenských za statek nadepsaného Slaška, a ty až podnes za sebou mají. Actum feria IV. ante Johannis Bap[tliste [22. června]. R. IX. 1. C. III. b. — Půhon mřežován. 3272. Mathouš z Koberovic pohání Beneše Mírka z Solopisk. Viniti ho chce z toho, že jest dal mluviti svým přáteluom k jeho Mathoušovým přáteluom, že by mu v tom křivdu činil psaním svým, by se k němu zoumyslně a všetečně bitvú nutil, aby to provedl, že jest v tom on Mathouš témuž Benešovi křivdu učinil. Actum feria IV. ante Johannis Baptiste [22. června]. R. IX. I. C. IV. a. — Půhon mřežován.

Strana 77
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 77 3273. Mathouš z Koberovic pohání téhož Beneše Mírka etc. Viniti ho chce z toho, kdež jest mu poslal ceduli řezanú, v kteréžto ceduli mezi jinú řečí to na- psal, že by se ta bitva, kterú jsú spolu mieti měli, týmž Mathoušem a ne jím Be- nešem rozešla, aby to pravé učinil, neb týž Mathouš tomu odpierá, aby se jím týmž Mathoušem ta bitva rozešla. Actum feria IV. ante Johannis Baptiste [22. června]. R. IX. 1. C. IV. a. — Půhon mřežován. 3274. Hanuš Špisar z Jihlavy pohání Václava Loreckého z Elkouše a na Libenicích. Viniti ho chce z čtyr set kop XXXVI kop grošů vše českých jemu Václavovi puojčených dluhu spravedlivého, a tomu on Václav dosti učiniti prodlévá až posavad. Actum feria IV. ante Johannis Baptiste [22. června]. [Juxta:] Václav Lorecký z Ilkúšě poroučí Zikmundovi z Prachňan a Janovi z Ilkúšě, synu svému, tuto při na zisk i na ztrátu. Anno etc. XXIII sabbato post Elisabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524 feria V. die s. Tiburcii [11. srpna] svolily se obě straně učiniti poklid do sv. Martina najprv příštího.*) R. IX. 1. C. IV. a. a R. VIII. 1. C. VI. a, kdež půhon mřežován a přidána třetí juxta zde označená*). 3275. Týž Hanuš pohání téhož Václava etc. Viniti jeho chce ze tří seth kop grošů českých témuž Hanušovi propadených, kdež týž Václav jemu jich dáti a zaplatiti až podnes zanedbává. Actum ut supra [22. června]. [Juxta:] Václav Lorecký z Ilkúšě poroučí tuto při Zikmundovi z Prachňan a Janovi z Ilkúše, synu svému, na zisk i na ztrátu. Anno etc. XXIII sabbato post Elisabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. Anno 1524 feria V. die s. Tiburcii [11. srpna] svolili se obě straně učiniti poklid do sv. Martina najprv příštího.*) Sabbato post Martini [12. listopadu] puovod non astitit.*) R. IX. 1. C. IV. a. a R. VIII. 1. C. VI. a. Zde půhon mřežován a přidány poslední dvě juxty označené*). 3276. Zdeslav Kapléř z Sulevic na Koštálově pohání Jana Žateckého z Weykrstorfu z toho, jakož jest týž Zdeslav jeho Jana Žateckého s jeho volí po- ručníkem učinil při tom obeslání a k té při, kdež jest obeslal paní Magdalenu z Vrtba pro položení některých listuo a majestátuo ke dni outerniemu před soud zemský a týž Jan jsa k témuž obeslání poručníkem dskami, když k slyšenie přišlo, jest nestál, kdež pro takové jeho nestání týž Zdeslav jest obeslán ze škod outratných a nákladních od též paní Magdaleny, a týmž obeslániem jest přisouzeno škod ou- tratních a nákladních na témž Zdeslavovi jí paní Magdaleně XXX kop grošuov čtyři- ceti a puol deváta groše vše českých, a z těch téhož Jana Žateckého zase svrchu- psaný Zdeslav viniti chce. Actum feria VI. in die sancti Johannis Baptiste [24. června]. R. IX 1. C. IV. b. — Půhon mřežován. [Juxta:] Puovod non astitit.

Strana 78
78 D. XIII. Registra soudu komorního. 3277. Václav Polacký z Polák a ve Zderazí pohání Bořka z Rabšteina a v Panošském Oujezdě. Viniti ho chce ze čtyř kop míšeňských bez čtyř grošuo mí- šeňských z těch, kteréž jest spravedlivě povinnovat Štěpánovi Ctvrčkovi ševci, mě- štěnínu města Rakovníka. Actum feria VI. post festum sancti Petri apostoli [1. července]. R. IX. 1. C. IV. b. — Půhon mřežován. 3278. Markvart Fricek z Dalmiřic na Domousticích pohání pana Zikmunda z Smiřic z pychu a pro ten pych z Xti kop grošů českých, protože jest rozkázal Jiříkovi Syřivskému dva měchy rybářská Petrovi synu Janovu z Nové Vsi, člověku jeho, a na gruntích jeho Fricka z Nové vsi vzieti. Actum sabbato ante festum Pro- kopii [2. července]. R. IX. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 3279. Panna Beatrix z Holejče hraběnka z Passaunu etc. pohání pana Era- zima Šlika z Holejče hrabí z Passaunu a na Waldu, bratra svého. Viniti ho chce z toho, že maje touž pannu Beatrix sestru svú poctivě při sobě chovati a ji opatřiti živností a voděvem jakožto nedielnú sestru svú vedle zřiezenie téhož pana Era- zima a jiných pánuov, bratří jejich, které jsú tíž páni bratřie o též panně a o ji- ných pannách sestrách svých mezi sebou učinili, i toho jest neučinil, a tak jí ne- choval, neopatřil a neopatruje, kdež toho sobě táž panna pokládá tisíc kop grošů českých. Actum feria III. post festum Procopii [5. července]. R. IX. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 3280. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání pana Viléma Kostky z Postupic etc., najvyššieho mincmeistra královstvie Českého. Viniti ho chce z dosti neučinění smlouvy, kteráž se s jeho dobrú volí stala skrze urozeného pána, pana Buriana Špetli z Ja- novic a urozeného a statečného Zikmunda Barše z Kamenice, kdež jest témuž Pavlovi vydávati měl při každém sv. Jiří a při sv. Havle po dvú kopách grošů če- ských až do sedmdesáti pěti kop grošů vše českých, kdež jest pak i na touž smlouvu témuž Pavlovi dvoje peníze dal a ostatku zanedbává dosti učiniti. Actum feria V. post festum Procopii [7. července]. [Juxta:] Tento puohon není dodán a jest zase k úřadu zapečetěný přinesen; z té příčiny jest přetržen. R. IX. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 3281. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání téhož pana Viléma Kostky etc. Viniti ho chce z puol pětimecítmý kopy grošů a jedenmecítma grošů vše českých, kteréž jest z jeho rozkázání na dělání ručnic vydal Pražákovi a Matějovi kovářovi. Actum feria V. post Procopii [7. července]. [Juxta:] Tento puohon není dodán, než jest zase k ouřadu zapečetěný R. IX. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. přinesen.

Strana 79
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 79 3282. Jan Přemyšlenský ze Žlumic pohání statečných pana Zdenka, pana Jana, pana Viléma a pana Mikuláše bratří vlastních a nedielných Trčkuov z Lípy etc. Viniti je chce jakožto držitele statku a diclu nebožtíka Jindřicha Trčky z Lípy etc., bratra jejich vlastnieho a nedielného, ze sta zlatých uherských dluhu sprave- dlivého, témuž Jindřichovi od téhož Jana Přemyšlenského puojčeného. Actum feria VI. die Kiliani [8. července]. R. IX. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. 3283. Jan Přemyšlenský ze Žlumic pohání statečných pana Zdenka, pana Jana, pana Viléma a pana Mikuláše bratřie vlastních a nedielných Trčkuov z Lípy etc. Viniti je chce jakožto držitele statku a dielu nebožtíka Jindřicha Trčky z Lípy etc., bratra jich vlastnieho a nedielného, ze třímecítma kop grošů a ze dvacíti grošů vše českých dluhu spravedlivého témuž Jindřichovi od téhož Jana Přemyšlenského puojčeného. Actum feria VI. in die Kiliani [8. července]. R. IX. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. 3284. Bartholoměj z Velebudic pohání pana Jana z Kolovrat a na Novém Hradě. Viniti ho chce ze čtyřiceti pěti kop grošů míšenských a ze tří grošů mí- šenských dluhu spravedlivého, jemu Bartholomějovi za kupecké věci zuostalého. Actum feria VI. in die Kiliani [8. července]. R. IX. I. C. V. b. — Půhon mřežován. 3285. Bartholoměj z Velebudic pohání pana Purkharta z Kolovrat a na Novém Hradě, aby postavil člověka svého Habu krčmáře z Počedělic. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošů českých, že jest vzal kuoň z vozu Vondřejovi Holému, služebníku téhož Bartholoměje, a toho koně zase jemu nevrátil až posavad. Actum feria VI. die Kiliani [8. července]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen, protože jest puohon v cele zase poslán k ouřadu zapečetěný. R. IX. 1. C. VI a. — Půhon mřežován. 3286. Bartholoměj z Velebudic pohání pana Purkharta z Kolovrat a na Novém Hradě, aby postavil člověka svého Habu krčmáře z Počedělic. Viniti ho chce z koně švába jabkobitého, kterýž má a jemu ho vrátiti až po dnes zanedbává; kteréhožto nevrácení on Bartholoměj pokládá sobě třiceti kop grošů českých. Actum ut supra [8. července]. R. IX. 1 C. VI. a. — Půhon mřežován [Juxta:] Puovod non astitit. 3287. Pan Voldřich Hombergk z Hombergku pohání Jana Zléhokněze z Ve- likého Lipna. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošů českých, že jest přišel do dvora krále JMti, tu kdež týž pan Voldřich Homburgk bydlí, časem večerniem s řečmi divnými a jda zase lál, a když mu pacholek páně Voldřichů při-

Strana 80
80 D. XIII. Registra soudu komorního. mlouval, tehdy naň dobyl tesáku, a paní Markétha Hombergková zachlyštila vrátce malé, neb by byl pacholka téhož pana Voldřicha sekal neb zabil, a on Jan Zlejkněz počel sekati ty dvéře tesákem pychem. Actum sabbato post Kiliani [9. července]. R. IX. 1. C VI. a. — Půhon mřežován. 3288. Panna Anna dcera Magdaleny od Vopicuov, měštky Pražské, pohání Matěje jinak Mathiáše Baccaláře, písaře komory krále JMti, z věnce kariofilatového, kterýž jest k ní Anně prohrál v klášteře na Zbraslavi a jeho jí Anně až podnes zanedbává dáti; kterýžto věnec táž Anna pokládá sobě X kop grošů českých. Actum sabbato ante Margarethe virginis [9. července]. R. IX. I. C. VI. a. — Půhon mřežován. [Juxta:] Smlouva. 3289. Pan Arnošt z Žibergka a na Plané pohání pana Jana z Žíbergka a v Tajnci. Viniti ho chce jakožto držitele statku po nebožtíkovi panu Václavovi z Žíbergka, bratra jeho, ze čtyřiceti zlatých rejnských jemu panu Arnoštovi od něho nebožtíka pana Václava za ryby pozůstalých. Actum sabbato post festum s. Marga- R. IX. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován. rethe [16. července]. 3290. Pan Arnošt z Žibergka a na Plané pohání pana Jana z Žíbergka a v Tajnci. Viniti ho chce ze dvú seth kop grošů míšenských jemu panu Arnoštovi od téhož pana Jana propadených pro nezdržení smlouvy mezi nimi učiněné skrze urozené pány, panem Michalem Ecingarem z Ecinku a panem Šebestianem Pflugem z Rabšteina a panem Jindřichem z Žibergka. Actum ut supra [16. července]. R. IX. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován. 3291. Zikmund Pitkovský z Pitkovic pohání Mikuláše z Pitkovic bratra svého a na Štiříně. Viniti ho chce ze rčení takového, kdež jest on Mikuláš jemu přiřekl, když by jemu on Zikmund navrátil těch sto kop grošů českých, kteréž jest jemu Zikmundovi vydal na jeho diel, že jej chce v statek votcovský zase vpustiti a s niem se znovu zase rozděliti, když jemu těch sto kop grošů českých navrátí. Actum feria II. ante Marie Magdalene [18. července]. R. IX. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován. 3292. Jakub Bomberk ſz Kolína] na Rajně pohánie Katheřiny z Zahořan, někdy manželky Jana Pytlíka ze Zvoleněvsi, a spolu s ní Jana ze Zvoleněvsi, syna jejieho. Viniti je chce jakožto statku držitele po témž někdy Janovi Pytlíkovi ze Zvoleněvsi, manželu též Katheřiny a otci téhož Jana, ze čtyř seth zlatých rajnských dluhu jemu Jakubovi od téhož někdy Jana Pytlíka spravedlivě povinného, tu kdež jest jemu týž Jan Pytlík nebožtík listem svým a pod pečetí svú a jiných dobrých lidí na svědomie se zapsal témuž Jakubovi, a oni Katheřina a Jan svrchu psaní jemu Jakubovi dáti a zaplatiti těch čtyř seth zlatých rajnských až posavad zanedbávají. Actum feria V. ante Magdalene [21. července].

Strana 81
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 81 [Juxta: Kateřina z Zahořan poroučí tuto při na zisk i na ztrátu Václavovi z Vrchlabí. R. IX. I. C. VI. b. — Půhon mřežován. 3293. Petr Rozuom, měštěním Pražský, pohání Voldřicha Čichalovce z Či- chalova. Viniti ho chce ze třiceti kop grošů míšeňských dluhu spravedlivého za dědinu témuž Petrovi zuostalého, kteréž on Voldřich témuž Petrovi dáti a zaplatiti až podnes zanedbává. Actum feria VI. in die Marie Magdalene [22. července]. [Juxta:] Anno 1520 feria V. ante Gregorii [8. března] poklid místo hojem- stvie do sv. Martina najprv příštieho obě straně se svolily. Z té příčiny jest tento puohon přetržen, že jest zaplatil summu v něm položenú, tak jakž jest se týž Rozum přiznal, že jest peníze vzal od téhož pana Voldřicha Čichalovce kromě XXXVI grošů vše českých. R. IX. I. C. VII. a. — Půhon mřežován. 3294. Pavel Klenovský ze Ptení pohání pana Michala Slavaty z Chlumu a z Košmbergka. Viniti jej chce ze rčení takového, jakož jest přiřekl jemu Pavlovi, když to, což jest vydal svých peněz v dluhy královské z jeho rozkázání po počtu, kterýž jemu na svatú Trojici učinil, vepsáno bude do register s vuolí pánuov a vladyk soudcí zemských a s vuolí pánuov řediteluov dluhuov královských, že jemu Pavlovi dáti chce ty peníze, kteréž jest vydal, a tomu pak již rčení dosti učiniti nechce, a toho vydání jest puol druhého sta kop třiceti šest kop devět grošuov puol třetieho peníze vše českých. Actum sabbato post Magdalene [23. července]. R. IX. 1. C. VII. a. — Půhon mřežován. 3295. Jan Bělouch z Radvanova pohání Albrechta Ciplu z Kravska. Viniti ho chce z nezdržení smlouvy, a to takové, že jest jemu Janovi týž Albrecht měl puojčiti sto kop grošů českých, tak jakž ta smlouva šíře v sobě ukazuje a zavierá, a on Jan té smlouvy nezdržení pokládá sobě dvě stě kop grošů českých. Actum sabbato post festum Marie Magdalene [23. července]. R. IX. 1. C. VII. a. — Půhon mřežován. 3296. Jan Bělouch z Radvanova pohání Albrechta Ciplu z Kravska. Viniti ho chce ze rčení takového, že jest přiřekl za židy, že na téhož Jana Běloucha tíž židé nesáhnú, a že jest to bezpečně zjednal od nich týchž židuo, a tomu se jest dosti nestalo, a tíž židé jsú naň Jana přes to jeho Albrechtovo přirčení sáhli, kdež on Jan toho rčení pokládá sobě tři sta kop grošů českých. Actum sabbato post Magdalene [23. července]. R. IX. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován. 3297. Václav Donát Přěnský z Těchlovic pohání paní Katheřiny z Kolovrath a na Lysé. Viniti ji chce ze rčení takového, kdež jest jemu řekla dáti v Lysé mě- stečku duom proti šatlavě s poplužím, totižto s dědinami, s lukami i se vším Archiv Český XXXII. 11

Strana 82
82 D. XIII. Registra souda komorního. k témuž domu příslušenstvím, kterémužto rčení táž paní Katheřina učiniti dosti zanedbává až podnes; kteréhožto rčení téhož domu s jeho příslušenstvím on Václav pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria III. post octavam sancti Jacobi apostoli [2. srpna]. [Juxta:] Puovod non astitit. R. IX. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován. 3298. Jiřík /ze Zahrádky, ouředník na Tuchorazi, pohání Jana Vodkolka z Oujezdce a na Piečicích. Viniti ho chce z pětimecítma kop grošů českých, tu kdež jest slíbil za věno urozené vladyky Margéthy z Oujezdce, manželky téhož Jiříka, a on Jan tomu slibu dosti učiniti prodlévá až podnes. Actum feria V. post Abdonis [4. srpna]. R. IX. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 3299. Pan Petr Adršpach etc. z Náchodu na Rysmburce pohání Mikuláše mladšího Karlíka z Nežetic. Viniti ho chce z nezdrženie smlouvy, a to v tom, kdež jest s ním panem Petrem on Mikuláš smlouvu učinil cedulemi řezanými, že jest jemu panu Petrovi měl puojčiti podle též smlúvy pět seth kop grošů míšenských na to právo dědičné, kteréž má týž pan Petr od pana Jiřieho Berky z Dubé na Skalách a což k tomu přísluší, tak a na ten způsob, jakož táž smlouva šíře o tom ukazuje, kteréžto smlouvy nezdržení on pan Petr pokládá sobě sto kop grošů če- ských. Actum feria VI. post festum Abdonis [5. srpna]. [Juxta:] Puovod non astitit. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic poroučí Janovi Žateckému z Weykrštorfu a Duchkovi z Přeštic, oběma neb jednomu z nich k zisku i k ztrátě. R. IX. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 3300. Václav ſze Zahrádky a v Radici pohání Burjana Votického z Votic. Viniti ho chce z toho, kdež jest měl položiti a v moc dáti témuž Václavovi list smluvní na potoky osušené, kterýž jest se stal někdy panem Jindřichem z Hradce a jinými dobrými lidmi a to podle smlúvy trhové, a toho se jest až po dnes od něho nestalo, kdež sobě on Václav toho nepoložení a toho listu v moc jeho nedání po- kládá sobě padesáte kop grošuov českých. Actum feria VI. post festum Bartholomei [26. srpna. R. IX. I. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 3301. Johanka Waysová, měštka na Horách Kutnách, pohání mistra Jana z Wrathu, měštěnína Pražského, a Jiříka Hášu z Aujezda a na Malešově jakožto poručníky a držitele statku někdy Elšky Jandové od Hory Kutny. Viniti je chce, tu kdež jest táž Elška jí Johance kšaftem odkázala sto kop grošuov českých a oni že tomu odkázání dosti učiniti zanedbávají až posavad. Actum feria VI. post festum sancti Bartholomei 26. srpna].

Strana 83
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 83 [Juxta:] Johanka táž činí mocného poručníka té pře pana Jakuba z Vraního na zisk i na ztrátu. [Mřežováno a pod tím psáno:] Johanka Weysová poroučí Janovi Žateckému z Weykerštortu k zisku i k ztrátě. Za Johanku Waysovu za škody útratnie a nákladní slíbil Zdeslav Kraselovský z Kraselova. Anno 1523 feria IV. ante Elisabeth [18. listopadu] svolily se obě straně poklid místo hojemstvic do Svátosti najprve příští. Anno 24. feria II. ante Georgii 18. dubna] stané právo.*) — Smlúva o to jest.*) R. IX. I. C VII b. — Půhon mřežován. — R. VIII. I. C. VI. b., kdež půhon též mřežován a s přípisky*). 3202. Pan Vilém Mracký z Dubé pohání Jaroslava z Kouta. Viniti ho chce ze rčení takového, tu kdež jest témuž panu Vilémovi puojčil on Jaroslav čtyřiceti kop grošuov českých, a na tu summu týž pan Vilém udělal jemu list do času urče- ného, a potom přes ten čas určitý, jakž ten list ukazoval, řekl témuž panu Vilé- movi té summy čekati na jinaj čas na ten zpuosob, aby jemu list na touž summu s polouletiem udělal, a přes to rčení dal jest týž list první na těch čtyřiceti kop grošuov českých svědčící Janovi z Kouta, synu svému, s dobrú volí, a toho, který s poluletiem řekl přijíti, když mu jej týž pan Vilém posílal, vzjeti nechtěl; a skrze takovú věc týž pan Vilém pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum feria VI. post Bartholomei [26. srpna]. [Juxta:] Pan Vilém Mracký činí mocného poručníka k té při Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 23. sabbato post Elisabeth [21. listopadu] stané právo. R IX. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 3303. Jan z Paběnic pohání Víta Cetenského z Cetně. Viniti ho chce ze tří kop grošů českých dluhu jemu spravedlivě zuostalého, kterýž jest jemu měl na kuoň přidati. Actum feria VI. post Bartholomei [26. srpna]. [Juxta:] Jan z Paběnic činí mocného poručníka Markvarta z Soběhrd na zisk i na ztrátu. R. IX. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 3304. Burjan Fremut z Stropčic pohání Bohuslava Radkovce z Radkovic z pychu a pro ten pych z desíti kop grošů českých, tu kdež jest Jakubovi mlynáři, člověku jeho dědičnému, Jana Motlova bratra, čeledína zjjednaného téhož Jakuba mlynáře, pychem zbil, jemu Fremutovi ani člověku jeho naň nic nežalovav. Actum feria II. ante s. Egidii [29. srpna]. R. IX. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 11*

Strana 84
84 D. XIII. Registra soudu komorního. 3305. Johanka z Světí pohání Přecha z Uobramovic a v Podole. Viniti ho chce z kopy grošuov českých od ní jemu puojčených. Actum sabbato post Egidii R. IX. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. [3. září]. 3306. Žofka měštka na Horách Kutnách, dcera někdy Brikcieho jinak Janovského urburýře též na Horách Kutnách, pohání pana Jiříka Samuele z Hrádku. Viniti ho chce z padesáti kop grošuov českých, kteréž jsú též Žofce spravedlivé náležely a náleží po někdy Brikciem jinak Janovským, otci jejím, kteréž jest týž pan Jiřík Samuel vzal z mince sobě vydaný, žádného práva a spravedlivosti k nim nemaje, a jich zase svrchu psané Žofce vydati zanedbává až posavad. Actum feria R. IX. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. II. post festum s. Egidii [5. září]. 3307. Jan Vražda z Kunwaldu pohání Krystofa Smieška z Vrchovišť, syna a držitele statku někdy Jana Smieška odtudž z Vrchovišť, z toho, že on Kryštot jemu Janovi XXIX kop kapruov, kterýž jest nadepsaný někdy Jan Smiešek otec jeho od něho Jana vzal, zaplatiti zanedbává, kdež on Jan sobě ty kapry pokládá XXV kop grošů českých. Actum feria II. post Egidii [5. září]. R. IX. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 3308. Jan a Arnošt bratří vlastní a nedílní Karlíkové z Nežetic na Drah- kově pohání Zdenka Lukaveckého z Lukavce a na Húrce. Viniti ho chtí z padesáti kop grošů českých pokuty podle zřízenie zemského propadených tu, kdež jest honil s tenaty zaječími pod cestú Janovskú v lesích jich k Drahkovu příslušejících, bez vuole jich toho učiniti nemaje. Actum feria II. post festum s. Egidii [5. září]. [Juxta:] Anno 23 sabbato post Elizabeth [26. listop.] stané právo. R. IX. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 3309. Pan Jindřich Hložek ſz] Žampachu a na Březně pohání pana Hynka z Rychnova a na Obrubcích. Viniti ho chce z padesáti kop grošuov českých pokuty jemu Jindřichovi propadených vedle svolenie zemského takového, kdež on Jindřich zapověděl jemu grunty své se všelijakú myslivostí, též služebníkóm aneb lidem jeho, a přes tu zápověď on pan Hynek dopustil jest po gruntech jeho Jindřicha myslivost vésti s chrty služebníkóm a lidem svým, jmenovitě těmto: Janovi šafáři a Jakubovi nádvorníku v ty časy oba ze dvora Obrubského, a Pavlovi Vrbasovi a Matúšovi Vrbasovu z Obrubec lidem svým, jmenovitě v těchto miestech: kdež slove v Klemci proti vsi Lhotě Mravinné a v druhém miestě, kdež slove v mastných krámiech, nad vsí Sukorady tu, kdež sobě lidé jeho Jindřicha lúky počali klučiti v tom luhu. Actum feria II. post festum sancti Egidii [5. září]. R. IX. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 3310. Jan Chlum z Chlumu pohání Ješka z Solopisk. Viniti ho chce z XXXVII/2 kop grošů českých, kteréž jest dáti měl tehdáž po panně Saloméně

Strana 85
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 85 z Solopisk, sestře své a manželce téhož Jana Chluma, na svuoj diel, když by se vdala, a potom, když se jest vdala za téhož Jana Chluma ona Saloména s volí téhož Ješka bratra svého, i těch XXXVII1/2 kop grošů českých svrchu psaných on Ješek jemu Janovi Chlumovi dáti až podnes zanedbává. Actum ut supra feria III. post Egidii [6. září]. [Juxta:] Jan Ješek pohnaný činí této pře mocného poručníka Václava Vrch- labskýho z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Anno 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti příští.*) najprv Feria II. ante Georgii [18. dubna] anno 1524 odkládají na naučení panské.*) R. IX. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. — Též R. VIII. 1. C. VI. b., kdež půhon také mřežován a přidány přípisky označené zde *); tam nadepsána též poznámka: Nález. 3311. Barbora z Raychmbochu pohání pana Jindřicha Firšice z Nabdína jakožto rukojmí podle jiných. Viniti jeho chce a podle něho pana Petra Skřineckého z Ronova, pana Viléma Skřineckého z Ronova a Zikmunda Stacha z Hrádku z dielu téhož pana Jindřicha, totižto z puol druhého sta kop puol třináctý kopy grošuov míšenských věnných, kdež jest slíbil za věno její, totižto za puol sedma sta kop grošů míšenských podle svrchu psaných osob za někdy Jiříka z Klenového, manžela jejieho, a těch jí dáti až podnes zanedbává. Actum feria IV. ante nativitatem beate Marie virginis [7. září]. [Juxta:] Anno 23. sabbato post Elisabet [21. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. Puovod non astitit sabbato post Reliquiarum [9. dubna 1524].*) Anno 1524. feria II. ante Georgii [18. dubna] poklid na smlúvu do sv. Martina.*) Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] poklid do pátku najprv přie- štieho.*) R. IX. 1. C. X. b. — Půhon mřežován. — Též R. VIII. 1. C. VI. b., kde jsou přípisky *). Zde půhon také mřežován. 3312. Barbora táž pohání pana Petra Skřineckého z Ronova jakožto rukojmí podle jiných. Viniti jeho chce a podle něho pana Jindřicha Firšice z Nabdína, pana Viléma Skřineckého z Ronova a Zikmunda Stacha z Hrádku z dielu téhož pana Petra, totižto z puol druhého sta kop puol třináctý kopy grošuov míšenských věnných, kdež jest slíbil za věno její, totižto za puol sedma sta kop grošuov míšenských podle svrchu psaných osob za někdy Jiříka z Klenového, manžela jejieho, a těch jí dáti až podnes zanedbává. Actum feria IV. ante nativitatis Marie virginis [7. září]. R. IX. 1. C. X. b. — Půhon mřežován. 3313. Barbora táž pohání pana Viléma Skřineckého z Ronova jakožto rukojmí podle jiných. Viniti jeho chce a podle něho pana Jindřicha Firšice z Nabdína, pana

Strana 86
86 D. XIII. Registra soudu komorního. Petra Skřineckého z Ronova a Zikmunda Stacha z Hrádku z dielu téhož pana Viléma, totižto z puol druhého sta kop puol třináctý kopy grošnov míšenských věnných, kdež jest slíbil za věno její, totižto za puol sedma sta kop grošuov mí- šenských podle svrchu psaných osob za někdy Jiříka z Klenového, manžela jejieho, a těch jí dáti až podnes zanedbává. Actum ut supra [7. září 1519]. [Juxta:] Anno 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria II. ante Georgii [18. dubna] poklid na smlúvu do sv. Martina.*) Smlúva.*) R. IX. 1. C. XI. a. — R. VIII. na 1. C. VII. a., kde půhon mřežován a opatřen přípisky*). 3314. Barbora táž pohání Zikmunda Stacha z Hrádku jakožto rukojmí podle jiných. Viniti jeho chce a podle něho pana Jindřicha Firšice z Nabdína, pana Petra Skřineckého z Ronova a pana Viléma Skřineckého z Ronova z dielu téhož Zik- munda, totižto z puol druhého sta kop puol třináctý kopy grošuov míšenských věnných, kdež jest slíbil za věno její, totižto za puol sedma sta kop grošuov míšen- ských, podle svrchu psaných osob za někdy Jiříka z Klenového, manžela jejieho, a těch jí dáti až podnes zanedbává. Actum ut supra [7. září 1519]. [Juxta:] Anno 23. sabbato post Elisabet [21. listopadu] stané právo. R. IX. 1. C XI. a. — Též R VIII. 1. C. VII. a., kdež půhon mřežován. 3315. Elška z Elkouše pohání Václava a Bohuslava bratří z Elkouše a na Libenicích. Viniti je chce ze třidcieti kop grošuov českých dluhu jí vedle smlúvy spravedlivě povinného. Actum feria V. die nativitatis Marie virginis [8. září]. [Juxta:] Elška z Elkúše činí mocného poručníka této pře Jana Žateckého z Weykrštorfu k zisku i k ztrátě. Václav z Elkouše poroučí Pavlovi Klenovskému ze Ptenie k zisku i k ztrátě. Václav z Ilkouše poroučí tuto při Zikmundovi z Prachňan a Janovi synu svému z Ilkúšě, na zisk i na ztrátu, oběma neb jednomu z nich. Za Elšku z Elkúšě za škody útratní a nákladní slibuje Otmar z Holohlav.*) Anno 23. sabbato post Elisabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Nález feria II. ante Georgii*) [18. dubna 1524]. R. X. I. C. XI. b. — Též R. VIII. 1. C. VII. a., kdež půhon mřežován a opatřen přípisky označe- *) 3316. Zikmund z Záp a na Próhonicéch pohání Mikuláše Krabice z Waytmille a na Chvalovicech. Viniti ho chce ze rčení, a to takového, kdež jest mu řekl před pány a dobrými lidmi, že mu chce všecek náklad jeho Zikmunduov zase navrátiti. co jest na tu svadbu naložil, o kterúž jest s ním Zikmundem smlúvu učinil o sestru jeho pannu Annu z Záp za Jana Baderského z Újezda, ale tomu on Mikuláš Kra- nými zde

Strana 87
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 87 bice dosti neučinil a toho nákladu podle přirčení svého jemu Zikmundovi zase ne- vrátil do dnešnieho dne: kdež on Zikmund z Záp pokládá sobě toho náklada šede- sát kop grošuov českých. Actum feria VI. post nativitatem b. Marie virginis [9. září]. R. IX. 1. C. XI. b. — Puhon mřežován. 3317. Elška z Elkouše pohání Václava a Bohuslava bratří Loreckých z Elkouše a na Libenicích. Viniti je chce z nezdržení smlouvy, a to v tom, kdež jsú jí měli domu třetieho podle té smlúvy u Hory Kutny, kterýž jest byl někdy Jirky, otce jejieho, jestliže by jim soud padl o týž duom, postúpiti, jestliže by pak jim ten duom nepřišel přísudkem, aby je bratry vedle té smlúvy právem hleděla. kteréhožto domu jsú jí nepostúpili; kterýžto duom pokládá sobě táž Elška dvě stě kop grošuo českých. Actum feria VI. post nativitatem b. Marie [9. září]. [Juxta:] Václav Lorecký z Elkouše poroučí Pavlovi Klenovskému ze Ptenie k zisku i k ztrátě. Týž Václav poroučí Zikmundovi z Prachňan a Janovi synu svému, oběma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 23. sabbato post Elizabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Nález feria II. ante Georgii [18. dubna 1524]. *) R. IX. 1 C. XI. b. — Též R. VIII. 1. C VII. a, kdež půhon mřežován a opatřen přípiskem *). 3318. Kněz Lukáš farář kostela fary sv. Václava v městečku Švihově pohání Mikuláše Chrástského z Chrastu. Viniti ho chce z čtyř kop grošuov českých dluhu spravedlivého, kteréž jemu zuostal od učenie i za stravu Václava a Jindřicha, synuov téhož Mikuláše. Actum feria III. ante Wenceslai [27. září]. R. IX. I. C. XII. a. — Půhon mřežován. 3319. Jiřík Hadenreych z Štanich pohání Václava Planknara z Kyšperku a v Březí. Viniti ho chce z čtrnácti kop grošuov sedmnácti grošuo vše míšenských dluhu jemu od něho spravedlivě povinného. Actum feria IV. in die s. Wenceslai [28. září]. R. IX. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován. 3320. Jiřík týž pohání Václava Sádlu z Kladrubec a v Kalenicích. Viniti ho chce z pěti kop desíti grošuov míšenských dluhu jemu od něho spravedlivě povin- ného. Actum feria IV. in die sancti Wenceslai [28. září]. R. IX. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován. 3321. Albrecht Ruoth z Dierného pohání Jaroslava z Koutuov a v Hořejších Kvasejovicích. Viniti ho chce z dosti neučinění smlúvy v tom, kdež jest jemu Albrechtovi on Jaroslav měl puojčiti šedesáti kop grošů českých na tři kopy grošuov českých platu ročnieho na lidech ve vsi v Malkovicích a na rybníček tudíž tak, jakž táž smlúva ukazuje, i toho jest neučinil až po dnes. Actum feria II. ante Francisci R. IX. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován. [3. října].

Strana 88
88 D. XIII. Registra soudu komorního. 3322. Jan z Strašic obeslal Jana z Paběnic a na Voračicích. A viniti ho chce z toho, že jest jeho Jana nařekl chlapstvem, i aby nadepsaný Jan z Paběnic stál a dostál na den sv. Martina najprv příštieho před najvyšším panem hofmistrem JMtí královstvie Českého, a jemu Janovi z Strašic aby práv byl. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Jan z Paběnic činí mocného poručníka Markvartha z Soběhrd té pře na zisk i na ztrátu. Anno 23. sabbato post Elisabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. sabbato post Tiburcii [16. dubna] svolily se obě straně poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštieho.*) Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] puovod non astitit.*) R. IX. 1. C. XII. b. — Též R. VIII. 1. C. VII. b., kdež půhon mřežován a přidány přípisky označené *). 3323. Václav Pehm z Konobř pohání Matyáše Libáka z Radovesic, proku- rátora krále JMti. Viniti ho chce ze rčení takového, tu kdež jest jemu řekl kuoň dobrý dáti za to, že jest jemu dopomohl kováče dotržiti, ale že tomu svému rčení až do dnes dosti učiniti zanedbává. Actum feria III. in die s. Francisci [4. října]. R. IX. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 3324. Václav z Hustiřan pohání Adama Sadovského z Sloupna v Sadoví. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošů českých, tu kdež jest témuž Václavovi zbil Havla vozataje jeho na svobodné cestě témuž Václavovi naň prve nic nežalovav. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. R. IX. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 3325. Mikuláš z Sendražic pohání Jiříka Bělského z Kařišova. Viniti ho chce ze rčení takového, kdež jest týž Mikuláš jemu Jiříkovi dal kuoň a on jemu zase řekl jiný kuoň dáti, kdyby se jemu který slíbil, pakli by koně jemu nedal, že jemu třidceti kop grošuov českých dá, kteréhožto rčení on Mikuláš pokládá sobě XI kop grošuov českých. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. R. IX. I. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 3326. Jan Škorně z Malonic pohání Vojieře z Čejkov. Viniti ho chce z] puol osmi kop grošů míšenských, kteréž jest týž Ojieř dlužen zuostal s čeledí svú za stravu Štěpánovi z Strážova, člověku téhož Jana. Actum feria IV. post Fran- cisci [5. října]. R. IX. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 3327. Jan Kamenický z Smečna pohání pana Jana z Kolovrat na Buště- hradě. Viniti ho chce z užívání nábytkuov jeho, kteréž jest pobral pan Jetřich otec jeho z Kamenice, čtyři koně, třináct krav, XXIV vovec, VII sviní, dvě kopě slepic, XXXti husí za třimecítma leth pořád zběhlých, kterýchžto jest užíval někdy pan

Strana 89
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 89 Jetřich, otec téhož pana Jana z Kolovrat, a on pan Jan po otci svém od uvázánie svrchu psaných nábytkuov jeho v Kamenici, kdež pak jsú ti svrchu psaní nábytci všickni přisouzeni témuž Janovi soudem komorniem; kteréhožto užívání v těch letech svrchu psaných nábytkuov on Jan pokládá sobě D kop grošuov českých. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. [Juxta:] Pan Jan z Kolovrath a na Buštěhradě činí poručníky mocné této pře Jana Žateckého z Weykrštorfu, Václava Donáta z Těchlovic a Jetřicha z Raychu, všem třem neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Václav Vrchlabský slibuje za škody za Jana Kamenického.*) Anno 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria III. ante Georgii [19. dubna] nález.*) R. IX. 1. C. XIII. b. — Též R. VIII. 1. C. VII b., kdež půhon mřežován a přidány přípisky *). 3328. Týž Jan Kamenický etc. pohání téhož pana Jana z Kolovrat etc. Viniti ho chce z užívánie svrchkuov jeho, které jest pobral někdy pan Jetřich z Kamenice z VI /2 stohu a z plné stodoly obilé rozličného, což jest sklizeno bylo z pěti lánů dědin dobrých v Kamenici příslušejících, kterýchžto svrchkuov užíval jest někdy pan Jetřich, otec téhož pana Jana, za třímecítma leth pořád zběhlých, a on pan Jan po otci svém svrchu psaném od uvázánie [ve] svrchu psané svrchky jeho, kdež ti svrch- kové jsú přisouzeni témuž Janovi soudem komorniem; kdež to on svrchu psaný Jan pokládá sobě v těch létech toho užitku CCC kop grošuov českých. Actum ut supra [5. října] anno MDXIX°. [Juxta:] Pan Jan z Kolovrath a na Buštěhradě činí poručníky mocné této pře Jana Žateckého z Weykrštorfu, Václava Donáta z Těchlovic a Jetřicha z Raychu, všem třem neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 23. sabbato post Elisabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. f. III. ante Georgii [19. dubna] puovod pouští od póhonu.*) R. IX. 1. C. XIII. b. — Též R. VIII. 1. C. VII. b., kdež půhon mřežován a přidán přípisek *). 3329. Týž Jan Kamenický pohání téhož pana Jana z Kolovrat etc. Viniti ho chce z L kop grošuov českých bez XVIII grošuov českých, kdež jest měl za sebú šest a třiceti kop českých za nájem ze dvoru, kterýž jest vybral někdy pan Jetřich z Kolovrat najímaje ten dvuor Kamenici; a té summy jest užíval za čtrnácte leth zběhlých pořád, a on pan Jan po otci svém od postoupení svrchu psaného dvora, kterýžto nájem jest přisouzen témuž Janovi soudem komorniem. Actum ut supra [5. října] anno 1519. [Juxta:] Pan z Kolovrath a na Buštěhradě činí poručníky mocné této pře Jana Žateckého z Weykrštorfu, Václava Donáta Těchlovic a Jetřicha z Raychu, všem třem neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Archiv Český XXXII 12

Strana 90
90 D. XIII. Registra soudu komorního. Václav Vrchlabský slibuje za škody za pana Kamenického z Smečna.*) Anno 23. sabbato ante Elizabet [14. listopadu] hojemstvie do Svátosti. R. IX. 1. C. XIV. — Též R. VIII. 1. C. VIII a., kde půhon mřežován a přidán přípisek *). 3330. Jaroslav z Nebilov v Netonicích pohání Bohuslava z Předenic sedě- ním tudíž. Viniti ho chce z padesáti kop grošů českých pokuty jemu Jaroslavovi propadených vedle svolenie zemského, a to proto, že jest honil s tenaty v lesích téhož Jaroslava. Actum ut supra [5. října]. R. IX. 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 3331. Jan Vintíř z Vlčkovic pohání Viléma odtudž z Vlčkovic, bratra svého, z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest od něho koupil ves Oučino s mlý- nem i s poplužím za šest seth kop grošuov míšenských, a toho mlýnu jemu postúpiti podle též smlúvy nechtěl, až jemu týž mlýn shořal, tepruv jemu postúpiti chtěl: kdež sobě toho pokládá patnáct kop grošuov českých. Actum ut supra [5. října]. R. IX. 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 3332. Pan Zdeněk z Klinšteina a na Škvorci pohání Petra Vostěrského z Sulejovic a na Brocně. Viniti jej chce z toho, kdež jest týž pan Zdeněk jeho Pe- tra žádal podle zřízenie zemského, aby se ujistil knězem Václavem příjmí Vrabcem, v ty časy farářem na gruntu jeho poddacím v Čebúzi, a jej před administrátorem postavil, a týž Petr že jest toho neučinil, a téhož kněze upustil; skrze kteréžto ne- ujištění téhož kněze a nepostavení on pan Zdeněk ke škodě jest přišel, kterúž sobě pokládá dvě stě kop grošuov českých. Actum feria V. post Francisci [6. října]. R. IX. 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 3333. Kuneš Bohdanecký z Hodkova pohání Jana Krupého z Probluzie. Viniti ho chce ze třidceti kop grošuov českých dluhu spravedlivě jemu povinného. kterýž jest jemu měl dáti na čas již minulý, i toho zanedbává učiniti až podnes. Actum feria VI. post Francisci [7. října]. [Juxta:] Anno 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do R. IX. 1. C. XIV. b. Svátosti. 3334. Markvarth z Soběhrd pohání Jindřicha Kuli z Věřic. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, a to z takového, že jsú lidé jeho Píšelští Hanuše služebníka jeho slibem zavázali. Actum feria VI. post Fran- cisci [7. října]. R. IX. I. C. XIV. b. — Půhon mřežován.

Strana 91
Půhony k roku sv. Martina l. 1519. 91 Nevyřízené půhony k roku sv. Martina (11. listopadu) léta MDXIX, k roku Svá- tostí (20. dubna) a k roku sv. Martina (11. listopadu) léta MDXX, k roku Svátosti (12. dubna) a k roku sv. Martina (11. listopadu) léta MDXXI a k roku Svátosti (2. května) léta MDXXII. V třetích lvových registrách. 3335. A primo. Pan Krystoffor z Švambergka pohání statečného Frydrycha Šelndorfa z Hornšperka, hofrychtéře na Buncli. Viniti ho chce z devadesáti devíti kop grośuov XXIV gr. vše českých, tu kdež jest je k sobě přijal za ryby z rybníkuov těchto, zejména z Břekeského rybníka za LX dčberuov ryb, čber po XLIX grošuov českých, z rybníka Tuřího za XL dčberuov ryb, čber po XLVIII grošuov českých, z rybníka Klášterského za XXIV čberuov, čber po XLVI grošuov českých, a tak, jakž registra na to udělaná v sobě šíře ukazují; k kteréžto summě svrchu psané a sečtené za též ryby praví se pán nadepsaný právo a spravedlnost míti po někdy nebožtíkovi panu Burjanovi Labufovi z Švamberka etc. Actum sabbato ante Dionisii [8. října] anno 1519. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Flizabet [21. listopadu] hojemství do Svá- tosti najprv příští. Puovod non astitit. R. VIII. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 3336. A II°. Voldřich z Krásného dvora a na Buškovicích pohání pana Wolfa z Gutšteina a na Petršpurce. Viniti jej chce z dosti neučinění smlouvy, a to v tom, kdež jest jemu Voldřichovi podle též smlúvy dáti měl deset kop grošuov me- čových, a to na svatého Jana Křtitele již minulého, a tomu jest dosti neučinil. Actum feria II. post Dionisii [10. října] anno 1519. [Juxta:] Voldřich z Krásného dvora činí poručníky této pře Václava Vrch- labského a mistra Václava z Ourazu, oba dva neb jednoho na zisk i na ztrátu. Anno etc. 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Nález fer. III. ante Georgii [19. dubna] anno 1524. R. VIII. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 3337. A II°. Václav Mutrplos z Tedražic a na Dobřejovicích pohání Václava Hrádka, měštěnína města Limburgka. Viniti ho chce ze rčení, a to takového, že jest mu řekl puojčiti tří seth kop grošuov českých, a tomu svému řčení dosti neučinil, kdež týž Václav z Tedražic skrze to újmu na svém statku vzal jest a béře, a toho sobě pokládá pěth seth kop grošuov českých. Actum fer. II. post divi Dionisii [20. října]. 12*

Strana 92
92 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno etc. 23. feria III. ante Elizabet [17. listopadu vzali poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští. Smlúva. R. VIII. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 3338. A III°. Pan Jindřich ſzl Žíberka a z Plané a na Svržně pohání pana Hynšíka Pfluga z Rabšteina a na Kynžvartě. Viniti ho chce z užitkuov zadržalých puol osma létha, a to z těch, které mu přijíti měli z osmi centnéřuov cínu, a těch užitkuov pokládá sobě sto zlatých a dvadceti zlatých rejnských. Actum fer. III. post Dionisii [11. října] anno 1519. [Juxta:] Anno etc. 23. sabbato post Elizabet 121. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. Nález fer. III. ante Georgii [19. dubna] anno 1524. R. VIII. 1 C. VIII. b. — Půhon mřežován. 3339. A III°. Pan Jindřich ſzl Žibergka a z Plané a na Svrzně pohání pana Hynšíka Pfluga z Rabšteina a na Kynžvartě. Viniti ho chce z užitkuov zadržalých puol osma létha a to z těch, které jsú mu přijíti měli z desíti centnéřuov cínu, a těch užitkuov pokládá sobě půl druhého sta zlatých rýnských. Actum die et anno ut supra [11. října 1519]. [Juxta:] Anno etc. 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. feria III. ante Tiburcii [12. dubna poklid zhola do sv Martina. Anno MDXXV° sabbato post Reliquiarum [29. dubna] poklid na smlúvu obě straně svolily se do sv. Martina najprv příštího. R. VIII. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. Pouští od póhonu. 3340. A IV°. Bohuslav z Červeného Ujezdce pohání Petra Holého z Chrastu, aby postavil před soudem komorniem na hradě Pražském Vavřince, který v ty časy byl krčmářem v Hostokryjích, a Annu manželku téhož Vavřince, lidi téhož Petra, že je viniti chce z toho, že sú přijali k sobě věci témuož Bohuslavovi ukradené, totižto šubu damaškovú na běliznách, čepec perlový a druhý čepec s perlovými tkanicemi, tři čepce a z těch jeden zlata uncového, střenky stříbrné od lžic, obojek axamitový i jiné drobnější věci od klenotuov, kdež sobě toho týž Bohuslav pokládá sto kop grošuov českých. Actum fer. VI. ante sancti Galli [14. října] anno 1519. [Juxta:] Anno etc. 23. fer. III. ante Georgii [21. dubna 1523] poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. Anno etc. 23. fer. VI. post Martini [13. listopadu] poklid místo hojemství svolily obě straně do Svátosti najprv příští.

Strana 93
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 93 Anno MDXXIV° sabbato post s. Martini [12. listopadu] poklid zhola na smlúvu svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Na smlúvě. R. VIII. I. C. IX. a. — Půhon mřežován. — Nadpis: Transschriptum. 3341. A V°. Alžbětha z Chvalovic a na Běronicích pohání Magdaleny z Chrastu a na Tuchořicích. Viniti ji chce z puol druhého sta kop grošuov českých, protože jest pobrala polovici svrchkuov a nábytkuov jejich Alžbětiných tu na tvrzi v Tucho- řicích a ve dvoře, kteréžto svrchky a nábytky někdy Radslav z Tuchořic, manžel též Alžběty, z milosti své jí Alžbětě při věně jejím dal jest a dskami zemskými zapsal. Actum fer. II. post Galli [17. října] anno 1519. [Juxta:] Anno etc. 23. fer. II. ante Elizabet [16. listopadu] poklid místo ho- jemství svolily se obě strany do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. fer. II. ante Tiburcii [11. dubna] za škody útratní a nákladní za Alžbětu z Chvalovic slibuje Jan Krupý starší z Probluze. Fer. III. ante Georgii [19. dubna] nález anno 1524. R. VIII. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 3342. A X°. Barbora Kadanská, měštka Pražská, pohání Václava Sokola z Mor a na Vršovicích. Viniti ho chce z puol osmnádctý kopy grošuov míš., kteréž jest zuostal za stravu někdy Jakubovi Kadanskému, manželu též Barbory, po kterémžto manželu svém táž Barbora k témuž dluhu právo a spravedlivost má kšaf- tem. Actum fer. III. in die s. Lucie [13. prosince] anno 1519. [Juxta:] Barbora Kadanská činí této pře poručníka Jiříka Bílka na zisk i na ztrátu. Anno 1523 sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Nález fer. III. ante sancti Georgii [19. dubna 1524]. R. VIII. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 3343. A XI°. Ješek z Solopisk pohání Bartholoměje z Velebudic a v Koprči. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy a to v tom, že podle též smlúvy s ním Ješkem učiněné měl jemu Ješkovi zápis dskami učiněný na Píšťanech a k týmž Píšťanóm na dědinách etc. příslušejících propustiti; a tomu jest dosti neučinil, kdež sobě toho dosti neučinění též smlúvy on Ješek pokládá čtyři sta kop grošnov českých. Actum sabbato post octavam Epifanie [4. ledna] anno MDXX°. [Juxta:] Ješek z Solopisk činí poručníka této pře Václava Vrchlabského z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští.

Strana 94
94 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno etc. 24. fer. II. ante Tiburcii [11. dubna] poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] do úterého [15. listopadu odkládají najprv příštieho. Fer. III. post Martini [15. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 3344. A XIV°. Paní Kateřina z Šumburka pohání pana Jindřicha Berky z Dubé a na Kumburce, hajtmana kraje Hradeckého. Viniti ho chce ze sta kop grošuov českých, kteréž nebožtík pan Jan z Šumburka, bratr její, jí kšaftem svým dal a odkázal a jemu panu Jindřichovi Berkovi jí je vydati rozkázal, a on maje to jí podle toho kšaftu neteprv učiniti a vydati, i toho zanedbává. Actum fer. IV. ante sancti Fabiani et Sebestiani [18. ledna] anno 1520. [Juxta:] Anno etc. 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Fer. IV. ante Georgii [20. dubna] nález anno 1524. R. VIII. na 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 3345. A XIV°. Jan a Zigmund bratří vlastní Seletičtí z Smojna pohánějí Jana Strachoty z Kralovic. Viniti ho chtí a spolu s ním Katheřinu z Uostrova, man- želku téhož Jana, z toho, že jest k sobě přijal statek na hotových penězích, klenotech, prsteních i jiných rozličných šatech ložních i chodících po někdy panně Katheřině [z] Smojna, vlastní a nedielné tetce nadepsaných bratří, kdež tíž bratři k tomu ke všemu praví se lepší právo a spravedlivost nápadem mieti, než týž Jan, kterýžto statek tíž bratří pokládají sobě puol druhého sta kop grošuov českých. Actum fer. VI. in die sancti Fabiani [20. ledna] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. — Smlúva. R. VIII. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 3346. A XVIII°. Kateřina Žďárská z Hory Guttny pohání Václava z Elkúše a na Libenicích. Viniti ho chce ze dvadceti osmi kop grošuov českých, kteréž jest vyzdvihl a vzal na právě v Libenicích práva k tomu nemaje, kterúžto summu podle také jiné summy odkázal a dal kšaftem též Katheřině někdy Jan starý rychtář Dolanský. Actum fer. IV. in die Petri [22. února] anno 1520. [Juxta:] Katheřina Žďárská póvod poručníka činí Mikuláše Běškovce z Běš- kovic k zisku i k ztrátě. Václav z Elkúše poroučí tuto při Pavlovi Klenovskému ze Ptení, Zigmun- dovi z Prachňan a Janovi z Ilkuše, synu svému, všem dvěma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu.

Strana 95
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 95 Anno etc. 23. sabbato post Elizabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. V. die Tiburcii [14. dubna] obě straně svolily se poklid do sv. Martina najprv příštího na smlúvu. Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] nález. R. VIII. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 3347. A XIX°. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic pohání pannu Annu, pannu Johanku, pannu Krystinu sestr vlastních a nedielných z Roztok a z Klinšteina a na Toužetíně. Viniti je chce jakožto držitele statku po někdy panu Janovi z Roztok a z Klinšteinu, bratru jich, z toho, že týž pan Jan jemu Jiříkovi měl jest člověka svého dáti smlúvú za jiného člověka, a ony svrchu psané panny jsúce držitelé statku po témž panu Janovi, bratru svém, tomu dosti učiniti a téhož člověka jemu Jiříkovi dáti zanedbávají, kdež týž Jiřík pokládá sobě toho dvě stě kop grošuov českých. Actum sabbato ante translacionem s. Wenceslai [3. března] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. fer. IV. ante Elizabet [18. listopadu] poklid místo ho- jemstvie obě straně svolily se do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburcii [12. dubna] svolily se obě straně učiniti poklid do sv. Martina najprv příštího. Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] stané právo. R. VIII. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 3348. A XX°. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Piesku pohánějí Jana Tikala ze Vráže. Viniti ho chtie z nezdržení smlúvy mocnú vajpovědí v tom, kdež touž mocnú vajpovědí urozeného pána, pana Zdenka Lva z Rožmitála a z Blathné, najvyššicho purkrabie Pražského, smluven o ten pych, z kteréhožto pychu tíž Pie- sečtí téhož Jana Tikala pohnali, tak aby oni Písečtí od toho póhonu a pychu pu- stili, jakož táž vajpověď smluvní šíře ukazuje; podle kteréžto vajpovědi smluvní týž Jan měl jest týmž Píseckým za škody dáti jednu kopu grošuov českých na čas již minulý, ale tomu až po dnes dosti učiniti zanedbává. Actum fer. II. post translacionem s. Wenceslai [5. března] anno MDXX°. [Juxta]: Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. C. X. b. — Půhon mřežován. 3349. B IV°. Pan Kundráth z Krajku a na Mladé Boleslavi pohání pana Heřmana z Šumburka etc. a na Trutnově. Viniti ho chce ze XXXII kop gr. českých, kteréž jest vzal někdy pan Albrecht odtudž z Šumburka, bratr jeho páně Heřmanů, od Vávry z Sukorad, peníze spravedlivě příležící Vávrovi sirotku, kteréž sú pozuo- staly tu v Sukoradech, témuož Vávrovi po někdy Šimonovi Bozkovcovi, otci jeho Vávry, a toho Vávru sirotka dal jest dědicky Jindřich Hložek z Žampachu i se vší

Strana 96
96 D. XIII. Registra soudu komorního. jeho spravedlností nadepsanému panu Kundrátovi, kdež to on pan Heřman Šumburk učinil jest smlúvu s bratrem svým s panem Karlem již po smrti pana Albrechta a na to summu peněz přijal, že všecky dluhy lidem a komužkoli zaplatiti měl a má, ale jsa přátelsky žádán od nadepsaného pana Kundráta, aby dotčenému Vávrovi, jeho člověku, dotčený dluh také zaplatil a navrátil, toho učiniti zanedbává až do sýz chvíle. Actum fer. IV. post translacionem s. Wenceslai [7. března] anno 1520. [Juxta:] Anno etc. 23. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. Fer. III. ante Georgii [19. dubna] anno 1524 stané právo. R. VIII. I. C. X. b. — Půhon mřežován. 3350. B V°. Alžběta z Petrovic a od Hory Guthny pohání pana Jiříka Samohele z Hrádku. Viniti ho chce z padesáti kop grošuov českých, kteréž jest jí z mince na Horách Gutnách vzal, ješto jsú též Alžbětě náležely, a práva k nim žádného týž pan Jiřík nemaje. Actum fer. V. ante s. Gregorii [8. března] anno 1520. [Juxta:] Alžběta z Petrovic činí poručníka této pře Jana Žateckého z Waykr- štorfu na zisk i na ztrátu. Odkládají Jich Mt do sv. Martina najprv příštieho z hodných příčin. Anno 1523. fer. VI. post sancti Martini [13. listopadu] obě straně svolily se poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští. Nález fer. III. post Phillipi et Jacobi apostolorum dei [3. května 1524]. R. VIII. 1. C. X. b. — Půhon mřežován. 3351. B V°. Kateřina z Frimburka, manželka někdy Ladislava Želézky z Tú- rového, pohání Václava Želézku z Túrového. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy v tom, kdež jest jí měl podle též smlúvy ujistiti na čas již minulý puol druhého sta kop dvadceti osm kop grošuov míš., a podle též smlúvy měl jest jí vydati dvaceti čberuo žita a čtyři dčbery pšenice, a tomu všemu až po dnes dosti učiniti zanedbává. Actum die et anno ut supra [8. března]. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Elizabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Georgii [19. dubna] stané právo. Anno 1524. fer. IV. ante Georgii [20. dubna] relací o škody toliko, týž den vyšel list zatýkací. R. VIII. 1. D. I. a. — Půhon mřežován. 3352. B VI°. Statečný Zigmund Bareš z Kamenice a na Tuchořicích pohání Jindřicha Špetli z Prudic. Viniti ho chce ze dvú koflíkuov stříbrných pozlacených, kteréž jest týž Zigmund zastavil k ruce Pavlovi Klenovskému ze Ptenie do židuo v puol třinádctě kopě grošuov českých, kteréžto peníze vzal jest týž Pavel od týchž židuov skrze pana Jiříka Samoele; a za to že ti koflíci témuož Zigmundovi vypla-

Strana 97
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 97 ceni zase od týchž židuov budou, jest slíbil týž Jindřich Špetle, ale tomu slibu pro- dlévá až po dnes dosti učiniti; kterýžto koflíky týž Zigmund pokládá sobě padesát kop grošuov českých. Actum fer. V. ante festum sancti Gregorii [8. března] anno 1520. [Juxta:] Jindřich Špetle z Prudic pohnaný poroučí Gabrielovi Klenovskému ze Ptyní a Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí, oběma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. fer. IV. ante Tiburcii [13. dubna] poklid zhola do sv. Martina. Anno etc. 24. sabbato post Martini [12. listopadu] stané právo. R. VIII. I. D. I. a. — Půhon mřežován. 3353. B VI°. Prokop z Lerojid pohání Jana Struzského z Dúbravan a na Nových Dvořích. Viniti ho chce ze třidceti puol osmý kop grošuov českých dielu jeho, kdež jest rukojmí témuž Prokopovi podle jiných za summu hlavní věnnú za půl druhého sta kop grošuov českých za Václava Radimského z Slavkova, kterážto summa měla dána býti po Anně z Slavkova, manželce téhož Prokopa, a těch XXXVII/2 kop gro- šuov českých, což na jeho diel přijde, jemu Prokopovi zanedbává dáti až po dnes. Actum fer. VI. ante Gregorii [9. března] anno MDXX°. [Juxta:] Prokop z Lerojid činí poručníka mocného Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti naj- prv příští. R. VIII. I. D. I. a. — Půhon mřežován. 3354. B VIII°. Šimon Třeštík z Prahy pohání pana Wolffa z Gutšteina a na Petršpurce. Viniti ho chce z toho, že jest jemu Šimonovi rozkázal vzíti šedesát bez tří voluov připravivše se zbrojně v mírné a v pokojné zemi pod řádem a pod právem na královské svobodné silnici, kdež týž Šimon Třeštík na něj na pana Wolffa žádné péče jest nejměl. Actum fer. IV. post Gregorii [14. března] anno 1520. [Juxta:] Šimon Třeštík činí poručníka mocného Jindřicha Loučenského z Ko- pidlna na zisk i na ztrátu, a Jindřicha baccaláře z Chocemic, oba spolu neb jednoho. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. Václav Žehušický z Nestajova slibuje za škody za Šimona Třeštíka z Prahy. Fer. III. ante Georgii [19. dubna] nález, anno 1524. R. VIII. I. D. I. b. — Půhon mřežován. Archiv Český XXXII. 13

Strana 98
98 D. XIII. Registra soudu komorního. 3355. B XI°. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic a na Hradišti klášteře pohání pana Jindřicha Šťastného z Walštajna a na Rychmburce. Viniti ho chce z toho, že jest na něm toho žádal psaním svým, aby jemu Bohuslava písaře jeho nevyčteného a nepropuštěného vydal podle svolení zemského, a on že jest toho učiniti nechtěl na žádost téhož pana Svojanovského, kdež on téhož písaře od něho jemu nevydání pokládá sobě dvadcet tisíc kop grošuov českých. Actum fer. IV. ante dominicam Palmarum [28. března] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. R. VIII. 1. D. I. b. — Půhon mřežován. Pouští od póhonu. 3356. B XIV°. Pan Hynek Špetle z Janovic pohání Otmara staršieho z Holo- hlav a na Jeřicích. Viniti jej chce z toho, že jest jemu panu Hynkovi řekl před dobrými lidmi puol statku svého k potřebě jeho dáti, i témuž rčení dosti učiniti nechce, i pokládá sobě pan Hynek tomu dosti neučinění pěth tisíc kop grošuov českých. Actum fer. II. ante Ambrosii [2. dubna] anno 1520. [Juxta:] Pan Hynek Špetle z Janovic poroučí tuto při Václavovi z Vrch- labí, Petrovi Vencelíkovi a Habartovi z Baště, na zisk i na ztrátu oběma neb jednomu z nich. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. sabbato post Reliquiarum [9. dubna] obě straně svolily se poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštího. Anno 1524. sabato post sancti Martini [12. listopadu] svolily se obě straně učiniti do pondělého najprv přieštieho poklid zhola. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] poklid zhola na smlúvu do Svátosti najprve příští. Anno 1525. sabbato post Reliquiarum [29. dubna] odkládají této pře do středy najprv přieští. Anno 1525. fer. IV. post Filipi et Jacobi [3. května] [nález]. R. VIII. I. D. I. b. — Půhon mřežován. Trasschriptum. 3357. B XIV°. Markrétha z Otic, manželka pana Lévy Beztahovského z Říčan, pohání Burjana a Jana bratří Otických z Otic. Viniti je chce z toho, když jsou ji Margréthu vdávali za nebožtíka pana Petra Malovce z Chajnova, že sú oni Burjan a Jan po ní při smlúvách svatebních jmenovali tři sta kop na míš. groš. a ru- kojmie podle řádu svatebnieho za puol osma sta kop na míšensko grošuov věnných za nebožtíka pana Petra někdy manžela jejieho přijímali a po dnes jí Margréthě sestře své on Burjan a Jan těch puol osma sta kop na míš. groš. věnných sprave-

Strana 99
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 99 dlivě přišlých dobyti zanedbávají, tak že ona skrze jeho Burjana a Jana zanetbánie k svému spravedlivému věnu, to jest k DCCL kop. míš. gr., přijíti nemůž. Actum fer. III. ante Ambrosii [3. dubna] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Martini [14. listopadu] svolily se obě straně poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburcii [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina. R. VIII. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. 3358. B XVII°. Vilém z Buzic a v Miloňovicích pohání kněze Blažka, kterýž jest byl farářem v Jeníně. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest měl týž kněz Blažek podle též smlúvy křížek stříbrný zase vrátiti, kterajž náleží kostelu Jenínskému, ale že toho křížku až po dnes k témuž kostelu navrátiti ne- chce, kdež sobě pokládá on Vilém týž křížek sto kop grošuov českých. Actum fer. III. post s. Georgii [24. dubna] anno 1520. [Juxta:] Kněz Blažek pohnaný činí mocného poručníka té pře Jana Žatec- kého z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Elizabet [16. listopadu] poklid místo hojemství svolily sě obě straně do Svátosti najprv příští. V sobotu post Martini [12. listopadu 1524] odkládají do pátku najprv přieštieho. Fer. VI. ante Elizabet [18. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. 3359. B XVIII°. Lidmila Polencová pohání Mikuláše Hochauzara z Hochauzu. Viniti jeho chce z LX“ zlatých uherských svěřených na zlatě a jiné mince žádné, kterýchž jest jemu k vieře puojčil naň svědomie nehledaje nebožtík Polenc, manžel též Lidmily, totiž v jeho domu LIV zlatých a potom na hradě Pražském VI zlatých též uherských, kteréžto zlaté on Mikuláš měl oplatiti na sv. Jiří prve dávno mi- nulého, a tomu dosti učiniti zanedbává až dosavad vedle téhož svěření jeho nebož- tíka, k kterýmžto zlatým ona Polencová jakožto i k jinému statku spravedlivost míti se praví. Actum fer. IV. in die s. Zigismundi [2. května] anno 1520. [Juxta:] Lidmila Polencová činí mocné poručníky této pře Pavla Klenov- ského ze Ptynie, Jana Byšického z Byšic, Václava Donátha z Těchlovic a Motle z Kormperku, všem dvěma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] nález. R. VIII. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. 3360. B XX°. Kordule z Sloupna a na Hradišti pohání Kunáty Vlka z Kvít- kova. Viniti ho chce z toho, že jest též Korduly pobral krav třidceti malých i ve- likých u Vrchlabí, kteréž sú též Korduli spravedlivě náležely po někdy Janovi 13*

Strana 100
100 Kordulovi, otci jejím, kteréžto krávy ona Kordule pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum fer. IV. ante s. Urbani [23. května] anno MDXX°. [Juxta:] Václav Budovec z Budova a na Sukdole slibuje za škody útratní za Korduli z Sloupna, jak země za právo má. Anno 1523. sabbato post Elizabeth [21. listopaduj hojemstvic do Svátosti najprv příští. Odkládají do středy najprv přieští. Feria IV. post Briccii [16. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D. II. b. — Půhon mřežován. D. XIII. Registra soudu komorního. 3361. B XX°. Kordule táž pohání téhož Kunáty. Viniti ho chce, že jest též Kor- duly obilé vymlátil a pobral ve dvoře Vrchlabí, kteréžto obilé náleželo spravedlivě nadepsané Korduli po někdy Janovi Kordulovi, otci jejím; kteréžto obilé ona Kordule pokládá sobě puol druhého sta kop grošuov českých. Actum ut supra [23. května 1520]. [Juxta:] Václav Budovec z Budova týž slibuje za škody Korduli z Sloupna za útratní i nákladní, jak země za právo má. Anno 1523. sabbato post Elizabet [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti naj- prv příští. Odkládají do středy. Fer. IV. post Briccii [16. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D. II. b. — Půhon mřežován. 3362. B XX°. Frydrych Tetaur z Tetova pohání Kunše z Tloskova a v Ko- zlech. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, kdež jest vsadil Petra z Jablonice, i uručil člověka téhož Frydrycha, kteréhož má od téhož Kunše v zástavě a držení. Actum sabbato in die Marcelli [2. června] anno 1520. [Juxta:] Anno 1520. sabbato post Elizabet [24. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] poklid do soboty najprv příští. R. VIII. I. D. II. a. — Půhon mřežován. 3363. C primum. Frydrych Tetaur z Tetova pohání téhož Kunše. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X“ kop grošuov českých, a to proto, kdež jest vsadil Martina příjmím Klouda z Jablonice, i uručil člověka téhož Frydrycha, kte- réhož má od téhož Kunše v zástavě a držení. Actum ut supra [2. června]. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Elizabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svá- tosti najprv příští. Anno 1524. feria II. post Martini [14. listopadu] poklid do soboty naj- prv přieští. R. VIII. I. D. III. a. — Půhon mřežován.

Strana 101
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 101 3364. C primum. Zigmund Struzský z Dúbravan a na Struhách pohání Jana a Jiříka bratří vlastních a nedielných Baderských z Oujezda. Viniti je chce jakožto držitele statku po nebožtíkovi Hynkovi Baderském z Oujezda, otci jich, ze XIV“ kop XIV gr. IV d. vše českých, tu kdež jest nebožtík Hynek přijal od Jana z Popovic za statek sirotkuov Václavových odtudž z Popovic člověka dědičného i sirotkuov téhož Zigmunda Struzského. Actum fer. VI. post Bonifacii martiris [8. června] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Elizabeth [21. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. fer. II. ante Tiburcii [11. dubna] poklid zhola do s. Martina najprv příštího. R. VIII. 1. D. III. a. — Půhon mřežován. 3365. C II°. Burjan z Votic pohání Voldřicha Malovce z Chajnova. Viniti ho chce z toho, kdež týž Voldřich vedle jiných dobrých lidí slíbil jest za věno za nebožtíka Petra Malovce, strýce svého, za puol osma sta kop míš. jemu Burjanovi a vedle něho Janovi bratru jeho, kdež již teď po smrti téhož Petra nebožtíka Malovce Markétha z Votic téhož Burjana a vedle něho Jana bratra jeho puohonem z téhož věna napomíná, a on Voldřich Malovec jakožto rukojmě vedle jiných svému slibu zanedbává dosti učiniti až posavad. Actum fer. VI. post Bonifacii martiris [8. června] anno 1520. [Juxta: Voldřich Malovec z Malovic na Chajnově činí poručníka Mark- vartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Elizabet [16. listopadu] svolily se obě straně a učinily poklid do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburcii [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina. Anno 1524. sabbatho post Martini [12. listopadu] svolily se obě straně učiniti poklid do Svátosti najprv příští, a to na smlúvu. Puovod non astitit. Sabbato post Reliquias [29. dubna 1525] odkládají do středy. R. VIII. 1. D. III. a. — Půhon mřežován. 3366. C II°. Burjan z Votic pohání Voldřicha Malovce z Malovic na Borotíně. Viniti ho chce z toho, kdež týž Voldřich vedle jiných dobrých lidí slíbil jest za věno za nebožtíka pana Petra Malovce, strýce svého, za puol osma sta kop míšenských jemu Burianovi a vedle něho Janovi bratru jeho, kdež již teď po smrti téhož Petra nebožtíka Malovce Markétha z Votic téhož Burjana a vedle něho Jana bratra jeho puohonem z téhož věna napomíná, a on Voldřich Malovec jakožto rukojmie vedle jiných svému slibu zanedbává dosti učiniti až posavad. Actum fer. VI. post Boni- facii martiris [8. června] anno 1520.

Strana 102
102 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Voldřich Malovec z Malovic na Borotíně poručníka činí k této při Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Elizabet [16. listopadu] poklid obě straně svolily se a učinily do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburci [12. dubna] poklid zhola do s. Martina. Anno etc. XXIV° sabbatho post s. Martini [12. listopadu] svolily se obě [a] učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Puovod non astitit. Sabbato post Reliquias [29. dubna 1525] odkládají. [Přetrženo.] R. VIII. 1. D. III. b. — Půhon mřežován. straně 3367. C IV°. Pan Zikmund z Smiřic a na Skalách pohání Čenka Cukra z Tampheldu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest zbil Fabiana příjmí Švajcara, člověka téhož pana Zikmunda, a témuž panu Zikmundovi prve naň nic nežalovav. Actum fer. III. post Johannis baptiste [26. června] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katerine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] nález. R. VIII. 1. D. III. b. Půhon mřežován. 3368. C IV°. Kuneš Bohdanecký z Hodkova pohání statečného Mikuláše z Dražovic na Crhenicích. Viniti ho chce z osmdesáti puol šestý kopy grošuov če- ských, kteréž jest přiřekl jako dobrý témuož Kunšovi dáti na svatého Havla již mi- nulého, jsa mu je spravedlivě i povinně dlužen, a tomu až posavad dosti učiniti za- nedbává. Actum fer. IV. ante Petri et Pauli apostolorum dei [27. června] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] nález. R. VIII. 1. D. III. b. — Půhon mřežován. 3369. C IV°. Panna Katheřina z Uostrova z Skály pohání panny Anny z Svinař z toho, že jest jí bratr její nebožtík Jan Zachař panně Anně puojčil dvou sukní dobrých flandrského sukna, obě hřebíčkové barvy, jedna axamitem červeným premo- vaná a druhá postavcem zeleným premovaná, a kožichu sobolového žlutým atlasem pošitého a hadu perlového, k kterýmžto ke všem věcem v tomto puohonu jmeno- vaným ona panna Katheřina praví se právo a spravedlnost míti jakožto po bratru svém vlastniem nedielným, kteréžto šaty pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum fer. II. post sanctorum Petri et Pauli apostolorum dei 12. července anno 1520.

Strana 103
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 103 [Juxta:] Paní Anna z Svinař činí poručníky té pře Zdenka Loučenského z Ko- pidlna a Jana Žateckého z Waykrštorfu, oba neb jednoho na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] do Svátosti najprv příští [poklid] z příčin, [jež v registříku napsané jsú. Puovod non astitit. R. VIII. 1. D. IV. a. — Půhon mřežován. 3370. C VII°. Katheřina z Pacova pohání paní Alžbětu z Pacova. Viniti ji chce z puol šesta sta kop a ze třidceti kop na míšensko počítajíc nápadních, kteréž jest jí nebožka Katheřina, mátě její, odkázala, a ty jí od nebožtíka Jana Malovce, otce jejieho, podle odkázání nejsú vydány, i poněvadž diel statku po Janovi otci svém drží, jí Katheřině těch DL kop a XXX“ kop míšenských dáti zanedbává. Actum fer. VI. die s. Crucis [14. září] anno 1520. [Juxta:] Paní Alžběta z Pacova pohnaná poroučí tuto při Václavovi Kavá- novi z Dědibab a Burjanovi Chaberskému z Baště, oběma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. ante Gregorii [7. března] vzaly poklid zhola obě straně na smlúvu do sv. Martina najprv přieštího. Odkládají do zajtří ráno do úterého [8. března]. Fer. III. post Martini [15. listopadu] nález. R. VIII. 1. D. IV. a. — Půhon mřežován. 3371. C VII°. Katheřina táž pohání paní Alžběty též. Viniti ji chce s puol páta sta kop a ze třidceti kop na míšensko počítajíc nápadních, tu kdež jest nebožka Katheřina Ofce dceři své odkázala puol šesta sta kop a XXX“ kop na míšensko po- čítajíc, kterýchžto DLXXX“ kop na míšensko počítajíc nebožtík Jan otec její vydati jí je měl i nevydal, a na tu summu ona Katheřina po Janovi otci jejím vydala jest Ofce sestře své těch svrchu psaných puol páta sta kop a XXX“ kop míšenských, a poněvadž díl statku po Janovi otci svém drží, jí Katheřině těch CCCCL kop a XXX“ kop míšenských dáti zanedbává. Actum fer. VI. die s. Crucis [14. září] anno 1520. [Juxta:] Paní Alžběta z Pacova pohnaná poroučí tu při Václavovi Ka- vánovi z Dědibab a Burjanovi Chaberskému z Baště, oběma neb jednomu na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští.

Strana 104
104 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno 1524. fer. II. ante Gregorii [7. března] vzaly obě straně poklid zhola do sv. Martina najprv přieštieho. Odkládají do zajtří ráno do úterého. Fer. III. post Martini [15. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D. IV. a. — Půhon mřežován. 3372. C VII°. Markétha z Stežova, manželka někdy Zdislava ze Žlunic, pohání statečného Mikuláše Crhenického z Dražovic a na Crhenicích. Viniti ho chce jakožto rukojmí, tu kdež jest slíbil s někdy Matějem Ratenským ze Žlunic, s Ol- dřichem Popelem z Vesce a s Václavem Bradáčem z Toušeně, všickni spolu rukú nerozdielnúza věno za puol třetieho sta kop míšenských k Jindřichovi z Stežova, otci jejímu, k ruce její za Zdislava svrchu psaného, někdy manžela jejieho. Actum fer. IV. ante s. Wenceslai [26. září] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. fer. V. die Elizabeth [19. listopadu] poklid místo hojemstvie svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. II. post Martini [14. listopadu] nález. R. VIII. 1. D. IV. b. — Půhon mřežován. 3373. C VIII°. Burjan z Votic pohání Voldřicha Malovce z Chajnova. Viniti ho chce z toho, kdež týž Voldřich vedle jiných dobrých lidí slíbil jest za věno za nebožtíka pana Petra Malovce, strýce svého, za puol osma sta kop míšenských jemu Burjanovi a vedle něho Janovi bratru jeho, kdež již teď po smrti téhož Petra ne- božtíka Malovce Markétha z Votic téhož Burjana a vedle něho Jana bratra jeho puohonem z téhož věna napomíná, a on Voldřich Malovec jakožto rukojmie vedle jiných svému slibu zanedbává dosti učiniti až posavad. Actum fer. IV. ante s. Wenceslai [26. září] 1520. [Juxta:] Burjan z Votic póvod poroučí tu při Václavovi Donátovi z Těch- lovic na zisk i ztrátu. Burjan z Votic činí mocného poručníka této pře Václava Vrchlabského z Vrchlabí k zisku i k ztrátě. Voldřich Malovec z Malovic na Chajnově činí poručníka Markvartha z Soběhrd k této při na zisk i na ztrátu. Anno 1523. feria II. ante Elizabet [16. listopadu] poklid svolily se obě straně a učinily do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburci [12. dubna] poklid zhola do s. Martina. Anno 1524. sabbatho post sancti Martini [12. listopadu] svolily se obě straně [a] učinily poklid do Svátosti najprv příští, a to na smlúvu. Puovod non astitit. R. VIII 1. D. IV. b. — Půhon mřežován.

Strana 105
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 105 3374. C VIII°. Burian týž pohání Voldřicha Malovce z Malovic na Borotíně. Viniti ho chce z toho, kdež týž Voldřich vedle jiných dobrých lidí slíbil jest za věno za nebožtíka pana Petra Malovce, strýce svého, za puol osma sta kop míšenských jemu Burianovi a vedle něho Janovi bratru jeho, kdež již teď po smrti téhož Petra nebožtíka Malovce Markétha z Votic téhož Buriana a vedle něho Jana bratra jeho puohonem z téhož věna napomíná, a on Voldřich Malovec jakožto rukojmie vedle jiných svému slibu zanedbává dosti učiniti až posavad. Actum fer. IV. ante s. Wen- ceslai [26. září] anno 1520. [Juxta:] Burjan z Votic poroučí tuto při Václavovi Donátovi z Těchlovic k zisku i k ztrátě. Burjan z Votic poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí k zisku i k ztrátě. Voldřich Malovec z Malovic na Borotíně pohnaný činí poručníka k této při Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante festum Elizabet [16. listopadu] svolily se obě straně a učinily poklid do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburci [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. Anno 1524. sabbatho post Martini [12. listopadu] svolily se obě straně [a] uči- nily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Puovod non astitit. R. VIII. I. D. V. a. — Půhon mřežován. 3375. C VIII°. Paní Markétha z Otic pohání Buriana Otického z Otic, bratra svého. Viniti ho chce ze tří seth kop a ze čtyřidceti pěti kop grošuov na míšensko počítajíc, kteréž jest jí paní Markéthě nebožtík pan Petr Malovec z Malovic, manžel též paní Markéty, dskami zemskými nápadem po své smrti zapsal, jakož o tom dsky plněji svědčí, kteréžto summy svrchu psané on Burian též paní Markétě až po dnes dáti zanedbává. Actum fer. II. post s. Wenceslai [1. října] anno 1520. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post Martini [14. listopadu] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburcii [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina. R. VIII. I. D. V. a. — Půhon mřežován. 3376. C X°. Anna z uostrova Skály pohání Václava, Jindřicha a Alše bratří vlastních a nedielných z Koloděj jakožto držiteluov statku po někdy Štěpánovi z Koloděj, otci jich a manželu jejím. Viniti je chce ze sta zlatých a desíti zlatých uherských na zlatě a z žádné jiné mince, kterážto summa zlatých zuostala u téhož Štěpána, kteréžto zlaté přijal jest k sobě týž Štěpán od někdy Jana Zachaře z uostrova Skály, bratra též Anny vlastního, a týž Jan jest jemu Štěpánovi jich Archiv Český XXXII 14

Strana 106
106 D. XIII. Registra soudu komorního. byl puojčil, k kterýmžto zlatým táž Anna sestra jeho odkázáním právo a sprave- dlivost má. Actum fer. VI. ante Katherine [23. listopadu] anno 1520. [Juxta:] Anna z uostrova póvod činí poručníka Matúše Ludvíka, manžela svého, na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. VI. post Elizabet [20. listopadu] poklid místo hojemstvie svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. fer. II. ante Tiburcii [11. dubna] poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštího svolily se obě strany. Fer. II. post Martini [14. listopadu 1524] [nález]. R. VIII. 1. D. V. a. — Půhon mřežován. 3377. C X°. Anna táž pohání Václava, Jindřicha a Alše bratří vlastních a nedielných z Koloděj jakožto držiteluov statku po někdy Štěpánovi z Koloděj, otci jich a manželu jejím. Viniti je chce z patnádcti kop grošuov českých, kterýchž jest byla puojčila nadepsanému Štěpánovi, manželu svému a otci jich. Actum fer. VI. ante Katherine [23. listopadu] anno 1520. [Juxta:] Anna z Vostrova póvod činí poručníka Matyáše Ludvíka z Želetavy na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. VI. post Elizabeth [20. listopadu] poklid místo hojemstvie svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Anno etc. 24. fer. II. ante Tiburcii [11. dubna] poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštího [11. listopadu]. Anno 1524. fer. III. post Martini [15. listopadu] poklid vzali na smlúvu do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. Sabbato post Reliquias [29. dubna 1525] stané právo. R. VIII. 1. D. V. b. — Půhon mřežován. 3378. C XIV°. Jan Zumr z Herstošic pohání Petra Kokořovce z Kokořova na Všerubech. Viniti ho chce podle jiných ze dvú seth kop grošuov českých věnných, kteréž dány býti měly po Anně z Čachrova, manželce téhož Jana póvoda, kterýchžto dvě stě kop grošuov českých jmenoval jest po ní na smlúvách Petr Suda z Řenec, poručník její, a nadepsaní pohnaní jsú za též věno slíbili a rukojmiemi se postavěli témuož Janovi Zumrovi z Herstošic za téhož Petra Sudu z Řenec, poručníka nade- psané Anny, kterýchžto dvě stě kop grošuov českých nadepsaní rukojmové témuož Janovi Zumrovi až po dnes dáti zanedbávají. Actum fer. II. post festum sancti Ma- thie apostoli [25. února] anno 1521. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvi toliko od Petra Kokořovce poručník vzal do Svátosti najprv příští.

Strana 107
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 107 A na jiných XII osob stané právo dáno anno et die ut supra [29. dubna 1525]: na pana Sezimu Prostiborského z Vrtby, na Jana Benedu z Šťáhlav, na Hynka Vajpovského z Šťáhlav, na Marše Vintíře z Vlčkovic, na Markvarta Lukav- ského z Řenec, na Jana Jeníška z Oujezda, na Oldřichovi Lukavském z Hrádku, na Jana Horsicského z Horšic, na Jindřicha Purkharta z Hořešovic, na Zdislava Miř- kovského z Tropčic, na Jana staršieho Kanicského z Čachrova, na Jana Kanického mladšieho z Čachrova. R. VIII. I. D. V. b. — Půhon mřežován. 3379. C XIV°. Zikmund Ražicský ze Vchynic pohání statečného Radslava Beřkovského z Šebieřova a na Liběchově, najvyšieho písaře královstvie Českého, Jana Kozelku z Hřivic a v Huti a Krystofa Nedvědicského z Račíně vsi a v Ned- vědici. Viniti je chce podle jiných z sedmdesáti pěti kop grošuov míšenských věn- ných, kterýž dány bajti měly po Katheřině z Solopisk, manželce nadepsaného Zik- munda, kterýchto sedmdesáte pět kop grošuov míšenských jmenoval jest po ní na smlúvách Ješek z Solopisk, bratr její, a nadepsaní pohnaní jsú za též věno slí- bili a rukojmiemi se postavili témuož Zigmundovi Ražicskému ze Vchynic za téhož Ješka z Solopisk, bratra nadepsané Katheřiny, kterýchto sedmdesáte pět kop gro- šuov míš. nadepsaní rukojmové témuož Zigmundovi Ražickému až po dnes dáti za- nedbávají. Actum ut supra [25. února 1521]. [Juxta: Anno 1523. fer. II. ante Katerine [23. listopadu] Zigmund Ražicský s Janem Kozelkú z Hřivic poklid místo hojemstvie svolili se do Svátosti najprv příští. Anno et die ut supra [23. listopadu 1523] Radslav z Šebířova a Krystof Nedvědicský z Račíněvsi, ti dva vzali hojemstvie do Svátosti najprv příští. A na dvě osoby jiné dáno právo stané anno et die ut supra: na Prokopa z Solopisk na Libři, na Hynka z Solopisk, na ty dva. R. VIII. I. D. VI. a. — Půhon mřežován. 3380. C XVI°. Václav Tatous z Vranieho pohání purgmistra a konšeluov i vší obce města Lúna. Viniti je chce z toho, že osadivše jemu Václavovi právo a soud ve vsi Ranie vo kšaft Anny rychtářky staré z Raný, a k tomu právu oni Lúnští s týmž Václavem přistúpili dobrovolně, a když sú konšelé té vsi Raný ortel vyřkli, tak že táž Anna rychtářka stará z Raný statek svuoj zřéditi, kšaftovati i dáti dobře jest mohla podle práva vsi této jemu Václavovi Tatousovi neb tomu každému, komuož se jí zdálo a líbilo; a to tím kšaftem jest jemu Václavovi přisouzeno, co jest jemu táž Anna týmž kšaftem odkázala summy sto kop grošuov XVII1/2 kop gr. českých, však tak, aby on Václav na koláči toho hleděl na Lúnských. A on Václav praví, že není povinen vysúdiv i vykoláčiti, i odvolal se jest k vyššiemu právu žá- daje toho, jesti-li že mu to vyšší právo najde, aby měl koláč dáti, i to učiniti chce, aby také oni Lúnští s týmž Václavem doložili k vyššiemu právu, tu kdež ta ves 14*

Strana 108
108 D. XIII. Registra soudu komorního. Raná vyššicho práva užívá, a oni Lúnští s Václavem doložiti zanedbávají k vyššiemu právu až i po dnes, a skrze to jemu Václavovi Tatousovi jeho spravedlnost drží. Actum sabbato ante Anunctiacionem beate Marie virginis [23. března] anno 1521. [Juxta:] Burjan Kantor z konšeluov a Prokop Kapr z starších obecních majíce moc plnú od purgmistra, konšeluov i vší obce města Lúna sobě listem danú, aby mohli této pře udělati poručníka, i dělají poručníka Jana Pitoule, služe- bníka svého, porúčejíc mu na zisk i na ztrátu. Anno 1523 fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. D VI. a. — Půhon mřežován. 3381. C XVI°. Panna Alžběta z Vicemilic pohání Katheřiny z Kvítkova. Viniti ji chce z toho, že jest pobrala někdy Hynkovi z Police věnec perlový, kříž stříbrný, peřinu labutí, stříbro z tesáku, čepce dva zlatá a peníze hotové, totiž XV kop grošuov českých; [ku] kterýmžto svrchu psaným věcem praví se táž Alžběta právo a spravedlivost míti po témž Hynkovi z Police dáním a odkázáním kšaftem, a toho všeho sobě pokládá čtyrydceti kop grošuov českých. Actum fer. II. die Anunc- tiacionis beate Marie virginis [25. března] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Puovod pouští od póhonu. R. VIII. 1. D VI. b — Půhon mřežován. 3382. C XVII°. Ladislav z Černožic a na Malešicích pohání Mikuláše Žlu- tického, měštěnína města Prahy. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest týž Mikuláš učinil s ním smlúvu o summu a spravedlnost svú, kterúž měl na Štěrboholech již jmenovaných, jakož též cedule řezané smlúvčí to v sobě šíře okazují a zavírají, a přes tu smlúvu učinil jest týž Mikuláš smlúvu jinú o týchž Štěrboholech s Janem [z] Zavořic nemaje toho učiniti přes první smlúvu, kterúž s týmž Ladislavem má, kdež týž Ladislav té smlúvy nezdržení pokládá sobě D kop grošuov českých. Actum fer. IV. post Anunctiacionem beate Marie virginis [27. března) anno 1521. [Juxta:] Mikuláš Žlutický, měštěnín města Prahy, činí mocného poručníka Zdenka Loučenského z Kopidlna k této při na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti R. VIII 1. D. VI. b. — Půhon mřežován. najprv příští. 3383. C XIX°. Krystof Slach z Hřivic pohání Votíka z Šlovic a bytem v Rakovníce. Viniti jeho chce z toho, že jest k sobě přijal padesát kop grošuov českých, kteréžto peníze byly nebožtíka Lytolta, jeho Krystofova strýce vlastnieho nedielného, a on Krystof k těm padesáti kopám groším českým praví se právo míti

Strana 109
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 109 a spravedlivost jakožto po strýci vlastniem a nedielným po příbuzenství, a ou Votík Šlovský nechce mu těch peněz dáti nemaje k nim žádné spravedlnosti ani práva. Actum sabbato post Georgi [27. dubna] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante festum Elizabet [16. listopadu] poklid místo hojemstvie svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. — Smlúva. R. VIII. 1. D. VII. a. — Půhon mřežován. 3384. C XIX°. Václav Donát z Těchlovic pohání Jana a Petra bratří vlastních a nedielných z Uostromeče a na Hrádku. Viniti je chce ze rčenic, a to takového: když jest týž Václav s týmiž bratry mluvil a jim přátelství to předkládal, které jest činil někdy panu Bohuslavovi Břekovcovi, strajci jich, a po jeho smrti jim, a oni že jsú za to přátelstvie témuož Václavovi řekli odbyti zahrady své, kteráž leží u svatého Štěpána v hořejším městě Pražském, tak jakž se témuož Václavovi zdáti a líbiti bude, aneb že ji témuož Václavovi za to přátelstvie, kteréž jest někdy strajci jich i týmž bratřím činil, dáti chtějí; a když jest týž Václav podle toho rčenie žádal na nich té zahrady, tehdy oni sú témuož Václavovi oznámili po panu Janovi Repovi, že na té zahradě mají summu znamenitú nemalú, a že jemu té za- hrady postúpiti se týmž bratřím nezdá. A on Václav pokládá sobě téhož rčenic a dosti neučinění pěth seth kop gr. českých. Actum fer. V. ante festum Urbani pape [23. května] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. R. VIII I. D. VII. a. — Půhon mřežován. 3385. C XX°. Vilém a Burian bratři vlastní a nedielní Bořikovští z Košm- bergka pohánějí Beneše z Třebomyslic a v Dubu. Viniti ho chtějí z toho, že jest zadržal list věnní, v kterémž jest otec téhož Beneše Ahník odtudž z Třebomyslic rukojmí spolu s jinými dobrými lidmi vedle nebožtíka Ctibora z Košmbergka, otce svrchu psaných bratří, byl, a proto on sám Ctibor týchž bratří otec musil jest dáti Kateřině z Michnic dvě stě kop grošuov, z kterýchž jest jeho Ctibora otce jich pohnavši právem obdržela táž Katheřina, kdež pak on Beneš chtěl jest, aby táž Katheřina jemu Benešovi právo své věnné téhož listu dala z polovice aneb z ně- které summy peněz na svrchu psaném Ctiborovi otci nadepsaných bratří právem dobývati. Actum fer. II. post festum sancti Urbani [27. května] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante festum Elizabeth [16. listopadu] poklid místo hojemství svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. ante Tiburcii [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina najprv příštieho. Odkládají do úterého najprv příštího [15. listopadu 1524].

Strana 110
110 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno MDXXIV° fer. II. post Briccii [14. listopadu] poklid zhola na smlúvu svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Fer. III. post Filipi et Jacobi [2. května 1525] nález. R. VIII. 1. D. VII. b. — Půhon mřežován. 3386. D. primum. Michal Strachota z Královic a na Vorlici pohání Beneše Bukovského z Hustiřan a v Mateřově. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest od něho najal dvuor v Právách a v Kasalicích za tři létha, a každého puol létha měl dávati sedm kop grošuov českých, i nevydržev ani jednoho roku a k tomu za týž nájem nedav nic i zšel z toho z grunthu, než v svém držení spasl obilé [a] lúky dobytkem svým, a k tomu proti též smlúvě vylovil ryby s příkopa okolo též tvrze a pobral do Mateřova, a což jest mu obilé vydal, toho zase podle té smlúvy nenavrátil, a což mu dal sena, slámy toho roku sklizeného, měv toho zase všeho postúpiti, i toho jest neučinil, a tak té smlúvy v ničemž jest jemu Michalovi nezdržel, kdež on Michal tomu nezdržení té smlúvy pokládá sobě dvě stě kop gro- šuov českých. Actum fer. II. post s. Urbani [27. května] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Do zajtří odložena. Fer. IV. post Briccii [16. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D. VIII. a. — Půhon mřežován. 3387. D II°. Voldřich Malovec z Malovic a na Borotíně a Voldřich Malovec odtudž z Malovic a na Chajnově pohánějí Markéthu z Otic, Albrechta Cynadra z Oujezda a Burjana Otického z Otic, mocných otcovských poručníkuov dětí a statku nebožtíka Petra Malovce z Chajnova. Viniti je chtí z toho, aby oni poruč- níci nyní psaní je Voldřichy svrchu psané z toho rukojemstvie, kdež jsú se posta- vili rukojmie za dříve dotčeného Petra Malovce za věno ku panu Burjanovi Otic- skému prve dotčenému za puol osma sta kop gr. míš. sestry jeho Markéty nahoře položené vyvadili aneb v tom aby je zastúpili, poněvadž on Burjan Otický již je z toho rukojemstvie a z té summy toho věna pohánie. Actum fer. IV. post Urbani [29. května] anno 1521. [Juxta:] Burjan Otický z Otic činí mocného poručníka k této při Václava Donáta z Těchlovic na zisk i ztrátu. Voldřich Malovec z Malovic na Chajnově póvod poroučí tuto při Markvar- tovi z Soběhrd na zisk i ztrátu. Voldřich Malovec z Malovic na Borotíně póvod poroučí Markvartovi z So- běhrd na zisk i ztrátu. Burjan z Otic činí mocného poručníka této pře Václava Vrchlabského z Vrchlabí k zisku i k ztrátě.

Strana 111
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 111 Anno 1523. sabbato post Martini [14. listopadu] poklid na smlúvu do Svá- tosti najprv příští svolily se všecky strany. Anno 1524. fer. III. ante Tiburci [12. dubna] poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. Anno MDXXIV° sabbato post sancti Martini [12. listopadu] obě straně svo- lily se poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Sabbato post Reliquiarum [29. dubna 1525] nález. R. VIII. 1. D. VIII. a. — Půhon mřežován. 3388. D II°. Paní Markétha z Klinštajna a na Nechanicích pohání Jana, Martina, Bořka, Petra a Václava bratří vlastních Boharynských z Hrádku. Viniti je chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, že jsú měli most udělati mezi řekami u Kunčic dvanádcte loket z šíři dobrý, aby mohli po něm s vozem i s dobytkem hnáti. A což se mostu dotýče, kterýž jest přes struhu, kteráž jde na mlýn Boharynský, ten tíž Boharynští podle též smlúvy měli udělati šestnádcte loket z dýli a z šíři, aby se dva vozy minula; a druhý most měli dělati přes tu vodu, kteráž z té struhy vy- stúpila na cestu desíti loket z dýli, a hati dělati dostatečně s obú stran toho mostu, a tu cestu mají tak opraviti od těch mostuo, aby lidé Kunčičtí mohli k svým rolím přijéžděti bez překážky vody. A ty dva mosty a ty hati mají tíž Boharynští i po- tomci jich na budúcí časy dělati a vypravovati dostatečně, item řeka stará, kteráž jde od vobce Kunčické k Boharyni, tu řeku tíž Boharynští i potomci jich vycizovati a vypravovati mají, aby tudy vody zbytečné výpad mohly míti, aby na lukách škoda se nedála časem letniem, kdež toho všěho, což se svrchu vypisuje, podle též smlúvy tíž Boharynští až po dnes udělati zanedbávají. Actum sabbato ante Bonifacii episcopi [1. června] anno 1521. [Juxta:] Paní Markétha z Klinštajna poroučí Janovi Žatecskému z Wayger- štorfu na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Nález fer. IV. post Briccii [16. listopadu 1524]. R. VIII. 1. D. VIII. b. — Půhon mřežován. 3389. D III°. Pan Wolf z Gutštajna a na Petršpurce pohání Jana Fremuta z Krásného dvora a na Hlubanech. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest měl dáti týž Jan Fremut lidem téhož pana Wolfa z Podbořan osmdesáte kop a některú kopu víc za koně, kteréžto koně jest týmž lidem pobral, ale té summy až podnes jesti nedal, kdež sobě toho pokládá týž pan Wolf sto kop grošuov českých. Actum fer. III. ante sancti Bonifacii [4. června] anno 1521. [Juxta:] Jan Fremut činí mocného poručníka Václava Vrchlabského z Vrch- labí na zisk i na ztrátu.

Strana 112
112 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti příští. Fer. IV. post Briccii [16. listopadu 1524] puovod pouští od póhonu. Létha MDXXIV°. v pátek po svatém Ondřeji apoštolu božím [2. prosince] dána relací ke dskám zemským po puštění od puohonu Janovi Fremutovi z Krás- ného dvoru na Hlubanech na pana Wolfa z Gutštajna na Petršpurce toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval XXV kop grošuov českých. R. VIII. 1. D. VIII. b. — Půhon mřežován. najprv 3390. D V°. Hestera a panna Katheřina, sirotci dcery někdy Jana Vojíře z Učedělic, sestry nedielné odtudž z Učedělic, pohánějí Magdaleny vdovy z Chrastu. Viniti ji chtí z toho, že jest pobrala svrchky k sobě, kteréž jim přiležely po otci jich a po mateři, totiž koně, krávy, ovce, svině, obilé v stozích i na poli, šaty ložní, pánev měděnnú, dělo měděné, srubnici, zvonec, ryby v rybníčkách, peníze hotové za lesy, i ouroky od lidí vybírala, stáji se dvora prodala a ty peníze za ni k sobě přijala, a k těm ke všem svrchkuom a nábytkuom a k hotovým penězóm v tomto puohonu jmenovaným práva ani spravedlivosti Magdalena žádné nemajíc; kterýchžto svrchkuov a nábytkuov a hotových peněz v tomto puohonu jmenovaných pokládají sobě oni sirotci tři sta kop grošuov českých. Actum fer. IV. ante s. Margarethe virginis [10. července] anno 1521. [Juxta:] Za Hesteru a pannu Kateřinu za škody útratní a nákladní slibuje pan Jiřík Plánský z Žíberka, jakž země za právo má. Anno 1523. fer. III. ante festum Elizabet [17. listopadu] poklid místo ho- jemstvie svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Fer. IV. post Briccii [16. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. D IX. a. — Půhon mřežován. 3391. D V°. Šebestian z Polenc etc. pohání Lidmilu manželku někdy Hanuše z Polenc. Viniti ji chce z toho, že jest táž Lidmila přijala k sobě všecky svrchky, klenothy jeho Hanušovy Polence, zlaté prsteny, zlaté řetězy, koflíky stříbrné a po- zlacené zápony, zbroj plechovú i brněnnú, kocpergar s stříbrem, meče, tesáky, kuše, hevery, čuby damaškové kunami podšité i jiné šaty chodicí, jeho dva koně; [k] kte- rýmžto svrchkuom a klenotuom týž Šebestian z Polenc jakožto strýc jeho Hanušuov vlastní a lénem spolčený a nedielný praví se právo a spravedlivost míti, kdež sobě toho všeho pokládá tři tisíce zlatých uherských. Actum fer. IV. ante Margarethe virginis [10. července] anno 1521. [Juxta:] Anno [sic] slibuje za škody Piram Kapún z Svojkova za Šebestiána z Polenc ke všem třem póhonóm. Lidmila Polencová činí mocné poručníky této pře Motle z Kormperku a Vác- lava Donáta z Těchlovic, oba spolu neb jednoho z nich na zisk i na ztrátu.

Strana 113
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 113 Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. Nález [z] naučení anno 1524. fer. V. ante Elizabeth [17. listopadu] na na- učení panské odkládají. Nález z naučenie létha MDXXVII° fer. V. post Stanislai [9. května]. R. VIII. 1. D. IX. a. — Půhon mřežován. 3392. D V°. Sebestyan z Polenc etc. pohání Lidmilu, manželku někdy Hanuše z Polenc. Viniti ji chce z toho, že jest táž Lidmila přijala k sobě puol třetího sta kop grošuov českých od Lithoměřických témuož někdy Hanušovi Polencovi náležících, k kteréžto summě týž Šebestyan z Polenc jakožto strýc jeho Hanušuov vlastní a lénem spolčený a nedielný praví se právo a spravedlivost míti. Actum die et anno ut supra [10. července 1521]. [Juxta:] Lidmila Polencová činí mocné poručníky této pře Motle z Korm- perku a Václava Donátha z Těchlovic, oba spolu neb jednoho z nich na zisk i na ztrátu. Za Šebestyana z Polenc slibuje za škody útratní a nákladní Piram Kapoun z Svojkova. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti příští. Pouští od póhonu. R. VIII. 1. D. IX. b. — Půhon mřežován. 3393. D V°. Šebestyan z Polenc etc. pohání Lidmilu manželku někdy Hanuše z Polenc. Viniti ji chce z toho, že jest táž Lidmila přijala k sobě padesát zlatých uherských na zlatě jeho Hanušových, k kterýmžto padesáti zlatým týž Šebestyan z Polenc jakožto strýc jeho Hanušuov vlastní a lénem spolčený a nedielný právo a spravedlivost praví se míti. Actum die et anno ut supra [10. července 1521]. [Juxta:] Za Šebestyana z Polenc za škody útratní a nákladní slibuje Piram Kapoun z Svojkova. Lidmila Polencová činí mocné poručníky této pře Motle z Kormperku a Vá- clava Donátha z Těchlovic, oba spolu neb jednoho z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Pouští od póhonu. R. VIII. 1. D. IX. b. — Půhon mřežován. 3394. D V°. Katheřina z Újezdce a z Kúnic na Lomnici pohání pana Arnošta, pana Albrechta, pana Jana a pana Václava bratří z Újezdce a z Kúnic a na Jilemnici. Viniti je chce z toho, jakož jest kšaft položila někdy mátě jich paní Marta z Hrádku svuoj k věrné ruce u někdy Václava Saka ze Znančic na ten zpuosob, aby nebyl Archiv Český XXXII. najprv 15

Strana 114
114 D. XIII. Registra soudu komorního. vydáván jinému nežli bratřím nadepsaným, synuom jejím, a svrchu psané Katheřině, dceři její a sestře týchž bratří, kdež táž Kateřina chtěla by týž kšaft pro svú spravedlivost, kterúž týmž kšaftem má, ráda vzíti tu, kdež leží u věrné ruky, ale tíž bratří její toho učiniti nechtí tudy zavírajíce spravedlnost její, kdež sobě pokládá též spravedlivosti v témž kšaftu pět seth kop grošuov českých. Actum fer. V. ante festum s. Margarethe virginis [11. července] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Elizabet [16. listopadu] poklid zhola obě straně svolily se do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. V. ante Elizabet [17. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1525. sabbato ante Philipi et Jacobi apostolorum dei [29. dubna poklid vzaly na smlúvu obě straně až do sv. Martina najprve příštieho. R. VIII. 1. D. IX. b. — Půhon mřežován. 3395. D VI°. Panna Alžběta z Vicemilic pohání Erazyma Šnoble z Plikn- šteina. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, proto- že jest se s túž pannú Alžbětú trhal, když šla do kostela, chtěje ji bíti. Actum fer. IV. ante festum magni Jacobi [24. července] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemství do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. D. X. a. — Půhon mřežován. 3396. D VI°. Jetřich Pětipeský z Krásného dvoru pohání pana Ludvíka Zajímače z Kunstátu a na klášteře svatého Prokopa. Viniti ho chce ze sta a osmi voluov, kteréž jest voly týž pan Ludvík pobral po někdy panu Hynkovi Bočkovi z Kunstátu, kdež týž Jetřich praví se lepší spravedlivost a právo míti k těm voluom, nežli nadepsaný pan Ludvík, kdež on Jetřich ty voly pokládá sobě osm seth kop grošuov českých. Actum fer. IV. in vigilia s. magni Jacobi [24. července] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. feria V. ante Elizabet [17. listopadu] poklid do Svátosti najprv příští. Tento puohon byl jest přetržen, ale z rozkázání knížete JMti jest napraven, neb sú strany sobě povolily, aby hojemstvie vzaly. Puovod non astitit. R. VIII. 1. D. X. a — Půhon mřežován. 3397. D IX°. Pan Hynek Bořita z Martinic a na Smečně, maršálek dvoru krále JMti, pohání Víta z Cetně z toho, že jest Zigmunda, kterýžto Zigmund jest služebník nadepsaného pána, vazbú a tak, jakž jest mu se zdálo, k tomu přinutil, že jest jemu Vítovi on Zigmund sto kop míšenských bezděčně dáti musil, nejsa jemu

Strana 115
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 115 Vítovi tím spravedlivě povinen, kdež týž pan Hynek to sobě pokládá dvě stě kop grošuov českých. Actum fer. II. ante Wenceslai [23. září] anno 1521. [Juxta:] Vít z Cetně činí mocného poručníka té pře Procka Malého, sekre- táře krále JMti, na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. V. post Martini [12. listopadu] poklid zhola obě straně svolily se do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. D. X. a. — Půhon mřežován. 3398. D X°. Jiřík z Stroupce v Knětlucích pohání Jiříka Vrše z Sadlna. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, že sú lidé jeho ze vsi Vratislavi Jakub mlynář, Lexa, Jan Markovic, Dunda, Valenta, Homolka, Plaček zbili Jakuba vinaře jeho na jeho Jiříkových Stroupeckého gruntiech. Actum fer. VI. Francisci [4. října] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. VI. post sancti Martini [13. listopadu] poklid místo hojemstvic svolily se obě straně do Svátosti najprv příští. Anno 1524. sabbato post Reliquiarum [9. dubna] obě strany svolily se poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštieho. Anno 1524. fer. IV. post sancti Briccii [16. listopadu] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. D. X. b. — Půhon mřežován. 3399. D X°. Pan Viliem Ilburk z Ilburka a na Ronově pohání pana Albrechta z Šternbergka a na Zelené Hoře. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest podle též smlúvy týž pan Albrecht měl jemu na úřad fojtstvie Hořejní Lužicské země listy i se vší spravedlivostí, kteréž jest měl od slavné paměti krále Vladislava JMti na ten úřad, dáti, i toho jest on pan Albrecht neučinil podle též smlúvy, kdež on pan Vilím těch listuov a té spravedlivosti podle smlúvy nevydání pokládá sobě šest tisíc kop grošuov českých Actum sabbato ante Simonis et Jude apostolorum [26. října] anno 1521. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katerine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1525. fer. III. post Filipi et Jacobi apostolorum [2. května] poklid na smlúvu obě straně svolily se do sv. Martina najprv příštieho. Po potřebě krále JMti pan Albrecht. R. VIII. I. D. X. b. — Půhon mřežován. 3400. D X°. Mikuláš z Nejepína pohání Anny z Sutic a na Horách Cuthnách. Viniti ji chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, a to proto, že jest táž Anna jemu Duchka ze Lhoty, člověka jeho, do vězení dala, a na téhož Mikuláše jakožto pána jeho dědičného nic nevznesla a nežalovala. Actum sabbato ante Simonis et Jude apostolorum domini [26. října] anno 1521. 15*

Strana 116
116 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Mikuláš z Nejepína poroučí Janovi Žateckému z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. R. VIII. 1. E. primo a. — Půhon mřežován. 3401. D XI°. Pan Zdeněk z Klinšteina na Skvorci pohání Adama Vrab- ského z Vrabí a na Šestajevicích. Viniti ho chce ze sta kop grošuov českých, kdež jest vyručil od něho ovčáka a ovce Jana Chynského nebožtíka pod touž summu, a maje mu je stavěti na den jmenovitý, i tomu jest dosti neučinil ani základu propadeného, totiž sto kop grošuov českých, dáti jemu panu Zdenkovi nechce. Actum fer. III. post s. Martini [12. listopadu] anno 1521. [Juxta:] Adam Vrabský poručníky mocné učinil Jana Žateckého z Weykrš- torfu a Jana Chynského ze Vchynic, oba spolu neb jednoho z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Fer. V. ante Elizabet [17. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. E. primo a. — Půhon mřežován. 3402. D XI°. Jiřík Pavlín, měštěnín z Knína, pohání Appolony z Dříni a v Huti. Viniti ji chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých z tej příčiny, že táž Appolona svévolně pychem svým vzala jest témuož Jiříkovi Pavlínovi z domu toho, v kterémž jest týž Jiřík Pavlín tehdáž bydlel, dvě peřiny bez přítom- nosti jeho. Actum sabbato post Briccii anno ut supra [16. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katerine [23. listopadu] hojemství do Svá- tosti najprv příští. Apolona pohnaná poroučí Pavlovi ze Ptení na zisk i ztrátu. R. VIII. I. E. primo a. — Půhon mřežován. 3403. D XI°. Jan z Střechovan pohání Petra Pašinky z Trojanovic. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Zigmundovi odtudž z Trojanovic, bratru jeho, z padesáti kop grošuov českých, kteréž jest přijal k sobě týž Zigmund k ruce Katheřině z Bohnic, manželce téhož Jana, spravedlivě náležících, k kterýmžto padesáti kopám groším českým praví se týž Jan právo a spravedlivost od též Kateřiny míti. Actum fer. VI. ante Katherine [22. listopadu] anno MDXXI°. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Fer. V. ante Elizabet [17. listopadu 1524] nález. R. VIII. I. E. primo a. — Půhon mřežován.

Strana 117
Nevyřízené půhony z let 1519—1522. 117 3404. D XI°. Jan z Střechovan pohání Jana Služského z Chlumu. Viniti ho chce podle jiných z toho, že jest slíbil podle jiných témuož Janovi z Střechovan za Petra Pašinku z Trojanovic za padesáth kop grošuov českých věnných, kteréž vzíti měl po Katheřině z Bohnic, manželce své, při smlúvách svatebních, kdež on tomu slibu svému až po dnes dosti učiniti zanedbává. Actum die et anno ut supra [22. listopadu 1521]. [Juxta:] Anno 1523. fer. II. ante Katerine [23. listopadu] hojemství Jan Služský vzal do Svátosti najprv příští. A téhož léta a dne na Jana Bohnicského z Bohnic stané právo dáno. A třetí Jiřík Želinský z Sebuzína. Pravili, že umřel. K prvnímu nálezu se přiznávají ut supra. R. VIII. 1. E. primo b. — Půhon mřežován. 3405. D XIII°. Uršila z Bezděkova pohání pana Mikuláše Zuba z Lanšteina a na Zapích. Viniti ho chce z puol třinádctý kopy grošuov českých dílu jeho, kdež jest rukojmí podle jiných za věno její za puol třetieho sta kop míšenských, kteréž jest na ni přišlo po někdy Jindřichovi z Skalky, manželu jejím, a těch XII1/2 kop gr. českých dielu svého jí dáti zanedbává až po dnes. Actum fer. III. ante Tome apostoli [17. prosince] anno 1521. [Juxta:] Uršila z Bezděkova činí poručníka této pře Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Pan Mikuláš Zub pohnaný z Lanštajna a na Zapích činí mocného poručníka Jindřicha Loučenského z Kopydlna k této při na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. R. VIII. I. E. primo b. — Půhon mřezován. 3406. D XIII°. Uršila táž pohání Jana Lukavského z Lukavice a na Žestocích z téhož a v táž slova jako první etc. Actum ut supra [17. prosince]. [Juxta:] Uršila z Bezděkova činí poručníka Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. fer. III. post s. Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně [a] učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. Fer. III. post Philippi et Jacobi [2. května 1525] nález. R. VIII. I. E. primo b. — Půhon mřežován. 3407. D XIIIP. Uršila z Bezděkova táž pohání Hynka Mladotu z Solopisk a v Rosicích z téhož a v táž slova jako první etc. Actum fer. III. ante Tome apostoli anno ut supra [17. prosincel.

Strana 118
118 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Uršila táž činí poručníka této pře Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523 fer. II. ante Katerine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. svolily se obě straně [a] učinily poklid na smlúvu do Svátosti proxima. Nález. — Přiznává se k témuž nálezu jako k prvnicmu. R. VIII. 1. E. II. a. — Půhon mřežován. 3408. D XIII°. Uršila táž pohání Mikuláše Zámrského z Zámrsku z téhož a v táž slova jako první etc. Actum ut supra [17. prosince 1521]. [Juxta:] Uršila táž činí poručníka této pře Markvartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1523. fer. II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvic do Svátosti najprv příští. R. VIII. 1. E. II. a. — Půhon mřežován. 3409. D XVI°. Václav Lithmir z Háje pohání Dorothy z Velikého Lipna na Přerubenicích, aby postavila před pány a vladykami, radami krále JMti, v soudu komorniem Jana lékaře, člověka svého z Kalivody, a že týž Václav Lithmir nade- psaného Jana lékaře viniti chce z toho, že jest jemu Václavovi Lithmirovi klisnu z ručnice postřelil, kdež on Václav takovú věc pokládá sobě XX kop gr. čes. Actum fer. II. post conversionem s. Pauli [27. ledna] anno 1522. [Juxta:] Anno 1523. fer. III. ante Elizabeth [17. listopadu] poklid místo hojemstvie svolily sě obě straně do Svátosti najprv příští. Fer. V. ante Elizabet [17. listopadu 1524] nález. R. VIII 1 E II. a. — Půhon mřežován. 3410. D XVI°. Kateřina z Libošína pohání Dorothy z Velikého Lipna na Přerubenicích. Viniti ji chce z toho, že jí pasu stříbrného velikého puojčila, a ona Dorotha též Kateřině že jí ho zase vrátiti nechce, kdež ona Kateřina nadepsaného pasu zase nevrácení pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum fer. II. post conver- sionem sancti Pauli [27. ledna] anno MDXXII°. [Juxta:] Anno 1523. fer. III. ante Elizabet [17. listopadu] vzali poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští. Za Jana líkaře slíbil Jindřich ku právu dostání, že ho nařkli, že jest psanec. Fer. V. ante Elizabet [17. listopadu 1524] nález. R. VIII. 1. E. II. a. — Půhon mřežován.

Strana 119
Půhony k roku Svátosti l. 1522. 119 K roku Svátosti (2. května) létha MDXXII. puchonové se začínají. (V čtvrtých lvových registrách.) 3411. Pan Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, pohání Hynka Pětipeského z Krásného dvora a na Peruci. Vi- niti jeho chce ze třímezcítma kop grošuov českých dluhu spravedlivého Hrůzovi z Kunstátu, člověku téhož pana Vojtěcha, spravedlivě povinného. — Actum sabato ante purificationem beate Marie virginis [1. února 1522]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen z té příčiny, že jest zase zapečetěný vrácen k úřadu. Registra půhonná čtvrtá lvová z let 1522—1524 v archivu Českého Musea č. 94 sign. IV. A. 19. b. (= R. XI.) I. A. 1. a. — Půhon mřežován. 3412. Pan Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, pohání pana Ludvíka Zajímače z Kunstátu a na Klášteře. Vi- niti jeho chce ze čtyřitcieti hřiven, z každé hřivny ze XXXII gr. č. dluhu Valentovi z Kunstátu, člověku téhož pana Vojtěcha, spravedlivě po nebožtíkovi panu Hynkovi Bočkovi z Kunstátu pozuostalého. Actum ut supra [1. února]. R. XI. 1. A. 1. a. — Půhon mřežován. 3413. Hašek Tluxa z Vrabí pohání Katheřiny z Veležic. Viniti ji chce z slov duotklivých, kteréž jest o témž Haškovi v ceduli dáti a napsati dala, kte- rúžto ceduli jest napsati dala Petrovi Brocenskému, synu svému, a to mezi jinú řeči toto, že by týž Hašek mimo vuoli její lidi její z Brocna pobral, zmučiti i šacovati dopustil. Actum ut supra [1. února]. R. XI. 1. A. 1. a — Půhon mřežován. 3414. Kunka Krosková, měštka Menšieho města Pražského, pohání Václava Královského z Želetavy. Viniti ho chce ze třitceti pěti kop gr. míš. jí Kunce za stravu spravedlivě zuostalých. Actum feria IV. ante Dorotee virginis [5. února]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen z té příčiny, že jest zapečetěný zase vrácen a místo to[ho] jiný vzala. R. XI. I. A. 1. b. — Půhon mřežován. 3415. Jiřík Vrš z Sadlna na Skalce pohánie Jiříka Stroupeckého z Stroupče a v Metlucích. Viniti jej chce, že jest vzal člověku jeho Jakubovi Nadřínkovi vuoz i s klisnami, a to sobě pokládá padesát kop gr. č. Actum feria IV. post Appolonie virginis [12. února]. [Juxta:] Anno 1523. feria VI. post Martini [13. listopadu] obě straně svo- lily se poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští. Anno 1524. sabato post Reliquiarum [9. dubna] svolily se obě straně a uči- nily poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštího.

Strana 120
120 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno 1524. feria IV. post sancti Briccii [16. listopadu] svolily se obě straně [a] učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. R. XI. 1. A. 1. b. — Půhon mřežován a opsán v R. VIII. na 1. E. 2. b., kdež také mřežován. 3416. Katheřina Peřinova z Košíně pohání Petra Bukovského z Hustiřan jakožto poručníka dětí a statku někdy Myslibora z Hustiřan. Viniti ho chce ze tři- tcieti pěti gr. č., kteréž jest jí někdy týž Myslibor za kuoň dlužen zuostal. [Bez data]. R. XI. 1. A. 1. b. — Půhon mřežován. 3417. Pavel Klenovský z Zeptení pohání Albrechta Sudličky z Borovnice etc. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Janovi Lanšperském z Lipthavy ze čtyř kop gr. č. od něho Jana jemu Pavlovi za kuoň dlužných a pozuostalých, a on Albrecht jsa od něho Pavla napomenut a dáti zanedbává. Actum feria V. post translacionis s. Wenceslai [6. března]. R. XI. I. A. 1. b. — Půhon mřežován. 3418. Voldřich z Čichalova a v Lipně pohání Mandalenu z Vobytec, man- želku někdy Purkartha Anděla. Viniti ji chce z nezdržení smlúvy dobrými lidmi učiněné, a to v tom, že mimo touž smlúvu pobrala jest témuž Voldřichovi XXV mandeluov žita s pole jeho a s postel šatuov dobrých a měděný kotel a vozy dva dala nabrati nočně rozličných věcí a k tomu šaty, slepice a IV kola voznie a to ze dvora v Lipně; a to sobě pokládá padesáth kop gr. č. Actum feria VI. post s. Gregori [14. března]. R. XI. 1. A. 2. a. — Půhon mřežován. 3419. Jiřík Mejnuš z Březnice a ve Zviekovci pohání Hynka Jarohněva z Ousuší v Hamru. Viniti ho chce z LX kop plodu kaprového, kteréhož jest jemu pójčil a toho jemu až podnes zase oplatiti zanedbává, kterýžto sobě pokládá XV kop gr. č. Actum feria VI. post s. Gregori [14. března]. R. XI. I. A. 2. a. — Půhon mřežován. 3420. Šimon kramář z Nepomuka pohání Jana z Blazdice a v Žitíně. Vi- niti ho chce z šesti kop gr. č. dluhu za krámské věci zuostalých. Actum sabato post Gregori [15. března]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen z té příčiny, neb jest zase k ouřadu vrácen a jiný místo něho zapsán feria III. post s. Francisci [7. října] anno 1522. R. XI. 1. A. 2. a. — Půhon mřežován. 3421. Beneš Vojtěch z Jivovice a na Chvalkově pohání Přibíka ze Dvorce. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desieti kop gr. č. proto, že jest témuž Benešovi on Přibík rozkázal chrta vzíti v domě téhož Beneše a bez vuole jeho. Actum feria II. in die s. Gedrutis [17. března]. R. XI. l. A. 2. a. - Půhon mřežován.

Strana 121
Půhony k roku Svátosti l. 1522. 121 3422. Beneš Vojtěch z Jínovice a na Chvalkově pohánie Pavla řečeného Matyáš v Veveří. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X“ kop gr. č. proto, že jest témuž Benešovi vzal srnu před jeho Benešovým psem, když ji uhonil, kdež pacholci téhož Beneše za ním šli a přišli hned ten den k němu žádajíce, aby jemu Benešovi srnu vrátil, že jest trud jeho; a on toho učiniti nechtěl. Actum ut supra [17. března]. [Juxta:] Tyto puohony vzala paní Anežka z Žíbergka na místě téhož Beneše. R. XI. l. A. 2. b. — Půhon mřežován. 3423. Pan Jan Špetle z Janovic na Bezdězi etc. pohání Dobeše Hrzáně z Harasova na Housce. Viniti ho chce z toho, jakož jsú lapili v lesích na gruntiech téhož pana Špetlí Marka z Libovice, člověka jeho Hrzáňova, s ručnicí a přivedli jej na Bělou. I seděl tu skrze to některý den, a když týž pan Špetle chtěl na témž člověku pokutě podle zřízení zemského, i přijev on Hrzáň k témuž panu Špetlovi i prosil jeho za téhož člověka s velikými žádostmi a zakazuje se velikými službami, aby jemu téhož člověka kázal vydati i ručnici vrátiti, slibuje mu, kteréž by svině divoké neb nedvědie na lesích jeho byli, že mu hned znáti dá, aby je honil. A týž pan Špetle na ta slova jeho Hrzáňova téhož člověka jeho jemu pustil, tak aby s ním Hrzáněm ty svině a nedvědy na poli honil; a on Hrzáň tu slíbil před do- brými lidmi, že se při tom tak zachová. A potom se v tom v ničemž k témuž panu Špetlovi podle svého přiřčení nezachoval a potom jest s jinými honil, kdež sobě toho pokládá týž pan Jan Špetle sto kop gr. č. Actum feria II. in die s. Gedrutis [17. března]. [Juxta:] Tento puohon jest vymazán proto, že jest zase k ouřadu zapečetěný vrácen. R. XI. 1. A. 2. b. — Půhon mřežován. Následuje půhon stejného obsahu a znění, avšak datovaný: Actum feria II. ante annunciacionem beatissime Marie virginis [24. března], jenž jest rovněž mřežován. 3424. Uršila z Bezděkova pohání Jana Hlaváče z Běhušic. Viniti ho chce z puol třináctý kopy gr. č. dílu jeho, kdež jest rukojmí podle jiných za věno její za puol třetího sta kop míš., kteréž jest na ni přišlo po někdy Jindřichovi z Skalky, manželu jejím, a těch XII1/2 kopy gr. č. dílu svého jí dáti zanedbává až podnes. Actum feria II. ante s. Ambrozii [31. března]. [Juxta:] Táž Uršila k této při činí poručníka Markvarta z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti najprv příští [8. dubna 1524]. [1524.] f. III. post Filipi et Jacobi [3. května] nález přistupuje k prvniemu nálezu jako prve.*) Anno MDXXIV feria II. post s Brictii [14. list.] poklid zhola na smlúvu do Svátosti najprv příští svolily se obě straně. Archiv Český XXXII. 16

Strana 122
122 D. XIII. Registra soudu komorního. R. XI. 1. A. 3. b. — Půhon jest mřežován. — Opis jeho v R. VIII. na 1. E. 2. b., kdež přidán přípisek*); opis ten pak rovněž mřežován. 3425. Pan Jan Cernčický z Kácova na Novém Městě pohání pana Arnošta Černčického odtudž z Kácova, syna svého. Viniti ho chce z puol druhého sta kop gr. č., kteréž jest zaň za pana Arnošta dal Mikulášovi Malovcovi z Pacova na Sedlci za nápad, což se panie Alžběty z Pacova, manželky téhož pana Arnošta, do- týče. Actum feria II. ante s. Ambrosii [31. března]. [Juxta:] Pan Jan Černčický z Kácova činí mocné poručníky té pře Václava Donáta z Těchlovic a Pavla Klenovského ze Ptýně, oběma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1522. sabbato ante Andree apostoli [29. list.] tento póhon jest z té příčiny přetržen, že jsú se obě straně osobně přistojící před úřadem přiznali, že se z toho póhonu propúštějí, pan Jan i pan Arnošt, že mezi sebú smlúvu doko- nalú mají. R. XI. I. A. 3. b. — Půhon mřežován 3426. Lidmila ze Strhařova pohání Hynka z Ouší a na Valu. Viniti ho chce z pěti set kop gr. č., kteréž jest vzal po někdy Václavovi Hrdém ze Strha- řova, bratru též Lidmily, práva k nim žádného nemaje. Actum feria III. ante Am- brosi [1. dubna]. [Juxta:] Lidmila ze Strhařova poroučí Prokopovi z Dolan k zisku i k ztrátě. Puovod non astitit. R. XI. 1. A. 3. b. — Půhon mřežován. 3427. Lidmila táž pohání téhož Hynka. Viniti ho chce z svrškuov a ná- bytkuov, kteréž vzal jest po někdy Václavovi Hrdém z Strhařova, bratru též Lid- mily, totižto se tří lůže šatuov ložních, z kožichu liščieho suknem pošitého, ze dvú kuší, ze dvú heverú, ze dvú ručnic, z končíře, ze dvú tesáků, zbroje plechové, ze čtyř konví cínových, z šesti mis cínových, z šesti taléřuov cínových, ze dvú mož- déřuov, jeden veliký, druhý malý, z soustruhu a z toho nádobí, což k tomu přísluší, z truhly veliké a ze dvú malých, ze dvú stolú, jeden s truhlicí, ze dvú almar a ze dvú krav. A ty svršky a nábytky táž Lidmila pokládá sobě sto kop gr. č. Actum ut supra [1. dubna]. [Juxta:] Lidmila táž póvod poroučí Prokopovi z Dolan k zisku i k ztrátě. Puovod non astitit. R. XI. 1. A. 3. b. — Půhon mřežován. 3428. Hynek a Jindřich bratří Kestřanští z Kestřan pohánějí Burjana Va- hanci z Vahanče, Lvíka Lukovského z Řenec na Lukavici a Hynka Šice z Drahenic na Bynicích. Viniti je chtie z toho, jakož jest někdy Jan Praček Šlejbor z Svinné odkázal kšaftem někdy Janovi z Kestřan otci týchž Hynka a Jindřicha pět kop

Strana 123
Pahony k roku Svátosti l. 1522. 123 gr. č., a těch jim Hynkovi a Jindřichovi až podnes podle téhož kšaftu dáti nechtie, neb oni po otci svém k těm pěti kopám gr. č. právo mají. Actum feria VI. die s. R. XI. 1. A. 4. a. — Půhon mřežován. Ambrosii [4. dubna]. 3429. Pan Václav Zub z Lanšteina a na Myslíně pohání Dorotu šmej- déřku, městku Menšieho města Pražského. Viniti ji chce, že jemu páteře korálo- vého, v kterémž jest padesát zrn korálových a pět zrn střiebrných a s střiebrem, v kterémž pižmo jest, kterýž jest jemu od pacholka jeho páně Václavova ukraden, zase navrátiti nechce; kterýž sobě pokládá pět kop gr. č. Actum feria II. post R. XI. l. A. 4. a. - Půhon mřežován. Ambrosi [7. dubna]. 3430. Pan Vilém hrabě z Ortinbergku pohání pana Jana Muckovského z Švambergku. Viniti ho chce z pěti kop gr. č. jemu panu Vilémovi hraběti za kuoň spravedlivě zuostalých. Actum feria III. post Ambrosi [8. dubna]. R. XI. 1. A. 4. b. — Půhon mřežován. 3431. Katheřina, Elška a Anna sestry vlastní a nedílné z Hrádku pohá- nějí Buška Třebobuského z Lipna. Viniti ho chtie z pychu a pro ten pych z desicti kop gr. č. proto, že týž Bušek přijel do dvora a na grunth jich v Lišťanech a tu Linharta Picle z Košetic, člověka jejich dědičného, při přítomnosti nadepsané Kathe- řiny ujav za vrch vedl jej ven z téhož dvoru, kam mu se zdálo. Actum feria IV. post Ambrosi [9. dubna]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. 1524.] feria V. ante Elizabet [17. listopadu] nález. Korrectum. R. XI. 1. A. 4. b. — Půhon mřežován. 3432. Adlička z Oulic pohání Václava a Balthazara bratří Bohuchvaluov z Hrádku. Viniti je chce z pychu a pro ten pych z desicti kop gr. č., protože jsú dopustili služebníkuom svým zabiti vola též Adlice ve dvoře ve Lštíni a zabivše jej snědli. Actum feria IV. post Ambrosi [9. dubna]. [Juxta:] Baltazar sám dělá této při mocného poručníka Duchka z Přeštic k zisku i k ztrátě. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti od Balcara vzal a na druhého bratra na Václava stané právo. Anno 1524. feria IV. ante Tiburci [10. srpna] poklid zhola do sv. Martina s Baltazarem Adlička. [1524.] feria VI. ante Elizabet [18. listopadu] nález. Korrectum. R. XI. 1 A. 4. b. — Půhon mřežován. 3433. Jan z Borku a v Snopušovech pohání Jana Štěňovského z Štěňovic. Viniti ho chce z pokuty podle zřiezení zemského, totižto z padesáti kop gr. č., pro- tože jest na gruntích jeho v Vysoké v leše s tenaty honil zajiece. Actum feria V. ante Tiburcii [10. dubna]. 16*

Strana 124
124 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen z té příčiny, že jest zase zapečetěný vrácen a místo toho jiný vzal. R. XI. 1. A. 4. b. — Půhon mřežován. 3434. Jan Želkovský v městě Pražském obývající pohání pana Václava z Říčan, místosudího království Českého. Viniti ho chce z toho, kdež jest jemu měl ujistiti dvatceti kop gr. č., kterýchžto XX kop gr. č. jest přijal od téhož Jana Žel- kovského místo věna, kteréž jest týž pan Václav převedl na dědicstvie své Markétě manželce téhož Jana, kterážto jistota měla na ten zpuosob býti, jestliže by táž Markétha prve nežli on Jan umřela, aby týž Jan mohl k těm XX kopám gr. č. zase od téhož pana Václava přijíti, kteréžto jistoty týž pan Václav jemu Janovi až podnes učiniti zanedbává. Actum feria VI. ante Tiburcii [11. dubna]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. [Přetrženo]. Puovod pouští od póhonu. R. XI. I. A. 5. a. — Půhon mřežován. 3435. Jan z Borku a v Snopušovech pohání Jana Štěňovského z Štěňovic. Viniti ho chce z pokuty podle zřiezení zemského, totižto z padesáti kop gr. č., že jest honil zajíce v Vysoké v lese s lidmi svými s tenaty, tu kdež on na týž Vy- soké spravedlnost má s jinými nerozdílně, totižto s Jiříkem Cukrem Robšickým a s Lvíkem Lukavským a s Markvartem Lukavským. Actum feria VI. ante Tiburcii [11. dubna]. R. XI. I. A. 5. a. — Půhon mřežován. 3436. Kunka Krosková, měštka Menšieho města Pražského, pohání Václava Královského z Želetavy. Viniti ho chce z devatenácti kop gr. č. jí Kunce za stravu spravedlivě zuostalých. Actum sabbato ante Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] stané právo. R. XI. I. A. 5. a. — Půhon mřežován. 3437. Václav Zima z Novosedl pohání Václava Robmhappa z Suché, místo- písaře království Českého. Viniti ho chce z koně z vrana plesnivého, kteréhož jest jemu puojčil a za kterýžto kuoň dal jest týž Václav Zima jedenácte kop gr. č. Actum feria II. die s. Tiburcii [14. dubna]. R. XI. I. A. 5. b. — Půhon mřežován. 3438. Václav Sokol z Mor a na Vršovicích pohání purgmistra a konšel i všie obce města Lúna, aby postavili před soudem komorniem etc. Jiříka Šeydéře, spoluobyvatele svého, že ho chce viniti z pychu a pro ten pych z X“ kop gr. č., protože jest zbil Jíru Šrámka, čeledína a služebníka téhož Václava Sokola. Actum feria II. die s. Tiburcii [14. dubna]. R. Xl. 1. A. 5. b. — Půhon mřežován.

Strana 125
Půhony k roku sv. Martina l. 1522. 125 3439. Petr Levhart z Vydžína a na Svinný pohání Jana Vepřka z Přievor. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. proto, že jest vzal kuoň a klisnu, kteréhožto koně a klisny puojčil jest on Petr Benešovi člověku svému. Actum feria III. post Tiburcii [15. dubna]. [Juxta:] Petr Levhart puovod činí mocného poručníka Jindřicha Loučenského z Kopydlna na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] právo stané. R. XI. 1. A. 5. b — Půhon mřežován. 3440. Petr týž pohání téhož Jana. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. proto, že jest vzal tři kola vokovaná od Kubíka v Svinní. Actum ut supra [15. dubna]. [Juxta:] Puovod Petr Levhart činí mocného poručníka ut supra. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] právo stané. R. XI. 1. A. 5. b. — Půhon mřežován. 3441. Petr týž pohání téhož Jana Vepřka. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. proto, že jest vzal témuž Petrovi od Jana kovářovic v Řiešehlavech puol páta mandelu ječmene, kterýž se jemu Petrovi od něho dostati měl, polovice jeho, kterúž jemu měl dáti, ježto jemu jest dal na poli síti. Actum feria III. post Tiburcii [15. dubna]. [Juxta:] Petr týž činí mocného poručníka ut supra. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] právo stané. R XI. 1. A. 6. a. — Půhon mřežován. K roku svatého Martina létha MDXXII° puchonové se začínají. 3442. Pan Petr Adršpach z Náchodu a z Dubé etc. pohání Mikuláše Salavy z Lípy. Viniti ho chce z LII1/2 kopy gr. č., kterýchžto LII1/2 kopy gr. č. vzal jest od Jana Kropáčka, měštěnína v městě Hradci Králové, bez vuole téhož pana Petra, kte- rýchžto LII1/2 kopy gr. č. Petr Huneš, jsa jemu panu Petrovi Adršpachovi je dlužen, položil je u téhož Kropáčka témuž panu Adršpachovi. Actum sabbato ante Floriani. [3. května]. R. XI. I. A. 6. a. — Půhon mřežován. 3443. Václav Točník z Křinic pohání Henricha Loského z Rabšteina. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. proto, že jest zbil Květoně z Lisova, člověka jeho. Actum feria IV. ante Zofie [14. května]. [Juxta: Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] puovod non astitit. R. XI. I. A. 6. b. — Půhon mřežován.

Strana 126
126 D. XIII. Registra soudu komorního. 3444. Václav týž pohání téhož Henricha. Viniti ho chce z toho, jakož jest Wolf Točník, nebožtík bratr jeho, dal některú summu vovec jemu na poli chovati do tří leth pořád zběhlých, i potom se seznal sám on Henrich, že těch ovec i s při- bytými [bylo] šedesát a dva, užitky že při sobě má od týchž ovec, a nad to přes ty tři léta též ovce předržel dvě létě, kdež sobě toho pokládá padesát kop gr. č. Actum feria IV. ante Zofie [14. května]. [Juxta:] Puovod non astitit ut supra. R. XI. I. A. 6 b. — Půhon mřežován. 3445. Vondřej Sloup z Chotětic pohání Mikuláše Smrčka ze Mnichu v Mi- lievště. Viniti ho chce ze rčení, a to takového, že jest jemu řekl rozkázati v moc dáti tři kopy gr. č., kteréž sú naň připadly po Janovi Carubovi z Kvašťova, člo- věku téhož Sloupa, a toho jest neučinil, kdež sobě toho pokládá patnáct kop gr. č. R. XI 1. A. 6. b. — Půhon mřežován. Actum feria V. die Zofie [15. května]. 3446. Katheřina jinak Kunka z Lukavice pohání Katheřinu z Pitkovic. Viniti ji chce jakožto držitele statku po někdy Zdenkovi z Pitkovic, bratru jejím, kdež týž Zdeněk smlúvú, kterúž jest učinil s Janem mladším ze Vchynic, řekl jest jie Katheřině jinak Kunce z Lukavice, tetě své, dáti padesát kop gr. č., tak jakž táž smlúva to v sobě šíře oznamuje slovo od slova; i tomu dosti učiniti zanedbává ona Katheřina až podnes. Actum feria VI. post Zofie [16. května]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. R. XI. l. A. 6. b. — Půhon mřežován. 3447. Johanka z Widbachu pohání Viliema z Veselice. Viniti ho chce ze čtyř kop gr. XXII1/2 gr. č. věnných dielu jeho, tu kdež jest jí rukojmí podle jiných za někdy Šimka Sedloňovského z Elnevčic(!), manžela jejího, za summu věnnú za čtyři- dceti kop gr. III1/2 kop gr. XV gr. vše českých, a těch IV kop gr. XXII1/2 gr. č. dielu svého jí zanedbává plniti až podnes. Actum feria VI. post Sophie [16. května]. Johanka táž pohání Jana z Dobřenic z téhož. Johanka táž pohání Jana z Sendražic z téhož. Johanka táž pohání Jiříka Salavy z Lípy z téhož. Johanka táž pohání Mikuláše Salavy z Lípy z téhož. Johanka táž pohání Jana Straky z Nedabylic z téhož. Johanka táž pohání Jindřicha Plotištského z Nudvojovic z téhož. Johanka táž pohání Petra Hunše z Brloha z téhož. Johanka táž pohání Jindřicha Vrtimáka z Rokytníka z téhož. Johanka táž pohání Jana mladšieho z Veselice z téhož. Actum per totum ut supra [16. května]. [Juxta:] Vzal těchto X puohonuov Jan Hampl z Widbachu. R. XI. I. A. 7. a. — Půhony mřežovány.

Strana 127
Půhony k roku sv. Martina l. 1522. 127 3448. Bušek z Lipna pohání Jiříka Leytolta z Ebernic na Nekmíři. Viniti ho chce z pěti kop gr. č., za kteréž jest jemu Buškovi slíbil za Zdenka Ouličku z Oulic a těch Vt kop gr. č. až podnes dáti jemu zanedbává. Actum sabbato post Sophie [17. května]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] puovod non astitit. R. XI. I. A. 7. b. — Původ mřežován. 3449. Pan Zdislav Berka z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath etc., poručníci mocní otcovští dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, pohánějí pana Viléma z Ilburka a na Ronově. Viniti ho chtie z toho, jakož jest byl někdy týž pan Petr pohnal jeho pana Viléma pro clo, kteréž béře v Stolenkách a v Bliže- sedliech, a potom k žádosti jeho pana Viléma týž někdy pan Petr jest jeho z toho puohonu propustil, a to proto a z té příčiny, že jest týž pan Vilém řekl témuž panu Petrovi, že jakž s jinými o to clo uhodí a smluví se, že také též s týmž panem Petrem uhoditi o to clo chce, i potom jest on pan Vilém s panem Janem Vartmberským, s panem Václavem bratrem jeho a s mateří jich o to clo smlúvu učinil a s pány Sezemy porovnání o to také učinil, tak že s nich z gruntuov ani s lidí jich toho cla více již nebéře a s téhož někdy pana Petra lidí a z gruntuov jeho podle nahoře dotčeného řčení svého také bráti nemá a neměl by, ale béře to clo svrchu psané ze všech lidí a s gruntuov jeho až podnes. Actum feria II. post Zofie [19. května]. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante Elizabet [16. listopadu] obě straně svo- lily se poklid zhola do Svátosti najprv příští. [1524.] feria VI. ante Elizabeth [18. listopadu] nález. R. XI. I. A 7. b. — Půhon mřežován 3450. Pan Zdislav Berka z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath etc., poručníci mocní otcovští dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé etc., pohá- nějí pana Viliema z Ilburka na Ronově. Viniti ho chtie ze rčení z takového, kdež jest byl plat, totižto osm kop gr. č. roční nadán k voltáři Matky Boží v kostele Lipém a týž plat vždycky prve dáván byl se zboží Litic k témuž oltáři, kteréhož- to zboží jest týž pan Viliem v držení, kdež podle téhož svého řčení on pan Viliem téhož platu k tomu voltáři vydávati až podnes nechce. Actum feria II. post Zofie [19. května]. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante Elizabet [16. listopadu] obě straně svo- lily se poklid zhola do Svátosti najprv příští. 1524.] feria VI. ante Elizabeth [18. listopadu] nález. — Korrectum. R. XI. I. A. 8. a. — Půhon mřežován. 3451. Pan Zdislav Bergka z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath etc., poručníci mocní otcovští dětí a statku někdy pana Petra Bergky z Dubé, pohánějí

Strana 128
128 D. XIII. Registra soudu komorního. Albrechta z Pojetic a na Konojedech. Viniti ho chtí z pychu a pro ten pych z de- sieti kop gr. č., protože jest na gruntích Radoušovských, na kterýchžto gruntích týž pan Petr někdy panstvie měl, les posekaný v lochtry připravený spálil své- volně. Actum feria II. post Zofie [19. května]. R. XI. I. A. 8. a. — Půhon mřežován. 3452. Katheřina z Dlúhé Vsi pohání Václava Zimu z Novosedl, Jiříka od věže, měštěnína Pražského, Jiříka Rambouzka, měštěnína Pražského, Jana Chaba z Veleslavína a Martina řečeného Marše, zlatotepce z Prahy. Viniti je chce jakožto rukojmie, kteříž jsou slíbili k ruce její za věno Balthazarovi Lhotovi z Dlúhé Vsi, otci jejiemu, kteréž jest po ní jmenováno po někdy Václavovi Mouřenínovi z Ne- bovid, manželu jejím, totižto puol třetího sta kop míš. proti sto kopám míš., kteréž jest také po též Katheřině jmenováno témuž Václavovi Mouřenínovi. Actum fer. III. ante [má asi státi: post] Zoffie [20. května]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen na osoby všecky v něm položené z pří- činy té, že jsú zase listové póhonnie k úřadu zapečetěné přineseni všickni v pon- dělí po sv. Havle [20. října] létha etc. DXXII, kromě Martina Marše; ten dodán zase k ouřadu otevřený. Ale týž Mareš pohnaný s touž Katheřinú puovodem oba se osobně seznali, aby ten puohon vymazán byl. R. XI. 1. A. 8. b. — Půhon mřežován. 3453. Jindřich Selemický z Cíthova a na Byšni pohání Adama Stolinského z Kopist. Viniti ho chce ze čtyř kop gr. č. za kuoň jemu spravedlivě zuostalých. Actum feria IV. ante Urbani [21. května]. R. XI. 1. A. 8. b. — Půhon mřežován. 3454. Petr Božovský z Mladějovic pohání Václava Planknara z Kynšperku na Březí. Viniti ho chce z nevrácení dvoje zbroje, dvou rukávuo brněných, dvou voboječkuo, jeden z nich plechový a dvou šorcuov, kdež jest jemu toho všeho puojčil, a to sobě pokládá padesát kop gr. č. Actum feria II. post Urbani [26. května]. [Juxta:] Petr na berni seděl. R. XI. 1. A. 8. b. — Půhon mřežován. 3455. Petr a Jan bratří Sedlečtí od Dubu pohánějí Václava Planknara od- tudž ut supra. Viniti ho chtie ze XXXIX kop gr. míš., kteréžto summy diel jemu puojčil někdy Ondřej od Dubu, bratr jich, a diel berně za něho dal, k kteréžto summě vší XXXIX kopám míšenským oni Petr a Jan pravie se právo a sprave- dlivost po témž bratru svém mieti. Actum ut supra [26. května]. R. XI. 1. A. 9. a. — Půhon mřežován. 3456. Petr Sedlecký od Dubu pohání Jana staršího Malovce z Dřietně a Bohuslava Drhu z Radkovic a v Skaliech. Viniti je chce jakožto rukojmie za někdy Petra Protivínského z Pohnánie, kdež sú jemu slíbili za dojití a utvrzení cedulí

Strana 129
Půhony k roku sv. Martina l. 1522 129 smluvních, kteréž sú se staly mezi týmž Petrem Sedleckým a jím Petrem Proti- vínským o Protivín, kdež sobě toho pokládá dvě stě kop gr. č. Actum feria II. post Urbani [26. května]. R. XI. l. A. 9. a. — Půhon mřežován. 3457. Zdeněk Lukavecký z Lukavce pohání Katheřiny z Radešína, manželky někdy Víthy ze Rzavého, jakožto držitele statku někdy Zykmunda Předbora z Ra- dešína. Viniti ji chce z toho, jakož jest byl týž Zdeněk jemu Zykmundovi dal kuoň dobrý na ten zpuosob, že jest jemu Zdenkovi týž Zykmund připsal, že jemu zase kuoň jiný dá, by stál za padesát kop, ale toho jest týž Zykmund neučinil, až v tom umřel, kdež sobě to pokládá padesát kop míš. Actum feria IV. post Urbani [28. května]. [Juxta:] Katheřina z Radešína pohnaná činí mocného poručníka té pře Duchka z Přeštic, měštěnína Menšieho města Pražského, na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] puovod non astitit. R. XI. I. A. 9. a. — Půhon mřežován. 3458. Šimek z Přibyšic pohání Jana Vratislava z Mitrovic na Lešanech. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Václavovi z Doubravice z pěti kop gr. č. dluhu jemu Šimkovi od téhož někdy Václava za pšenici zuostalého. Actum feria II. in die s. Marcelli [2. června]. R. XI. 1 A. 9. b. — Půhon mřežován. 3459. Václav Húgvic z Biskupic pohání pana Viliema Křineckého z Ronova na Toužetíně. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest jemu touž smlúvú prodal dědictví Toužetín se vším příslušenstvím na místě paní Krystýny z Klinšteina a z Roztok, manželky své, a to za puol druhého tisíce kop gr. č., a té smlúvě dosti učiniti zanedbává až podnes. Actum feria IV. ante s. Bonifacii [4. června]. R. XI. 1 A. 9. b. — Půhon mřežován. 3460. Pan Jan a pan Albrecht bratřie z Štermberka a na Bechyni pohá- nějí paní Anny z Hradce, manželky někdy pana Ladslava z Štermberka etc., bratra jich. Viniti ji chtie z toho, že jest pobrala zejména tyto věci: najprv obraz svaté Anny stříbrný, v kterémž jest dvaceti hřiven stříbra a dva loty, za kterýž dáno dvě stě kop osmnáct kop osm grošuov vše míšenských, koflík, v kterémž jest deset hřiven střiebra, zlata kroužek, kterýž váží puol druhé hřivny dva loty a kruh střiebra, dvě šubě kunie, jedna zeleným damaškem podšitá a druhá suknem hřebí- čkové barvy, se dvanácte loží šatuov ložních a dva prsteny, jeden s turkusem a druhý s zaffírem, kteréž nebožtík obecně na rukú nosil, kteréžto všecky věci byly jsú někdy téhož pana Ladslava, bratra jich. A k těm všem svrchu dotčeným věcem nadepsaní bratří pravie se právo a spravedlivost po témž někdy panu Ladslavovi Archiv Český XXXII. 17

Strana 130
130 D. XIII. Registra soudu komorního. bratru svém jmieti, kteréžto všecky věci pokládají sobě pět tisíc kop gr. č. Actum feria VI. post Bonifacii [6. června]. R. XI. 1 A. 9. b. — Půhon mřežován. 3461. Pan Jan a pan Albrecht bratří z Štermberka na Bechyni pohánějí paní Anny z Hradce, manželky někdy pana Ladslava z Štermberka etc., bratra týchž bratří. Viniti ji chtie z toho, že brání a zastavuje lidem Radětickým drev na zámek Bechyni k kuchyni voziti, kteréžto roboty tíž lidé s spolu s druhú vsí od staradávna mají činiti a těch drev nadělati a navézti, což by jich dosti za čtyřidceti osm ne- dělí bylo a stačilo, o kterúžto robotu nikdy nadepsaní páni bratřie s svým nebož- tíkem panem Ladslavem, bratrem svým, rozděleni a roztrženi ani ti lidé nebyli, než vždycky jim vozili to dřívie i nadělávali, kdež sobě to pokládají tisíc kop gr. č. Actum ut supra [6. června]. R. XI. 1 A. 10. a. — Půhon mřežován. 3462. Kunáth mladší z Dobřenic a na Valích pohání Pirama Kapouna z Svojkova, Kunše Bohdaneckého z Hodkova, Pavla Choltického z Újezda, Mikuláše Brloha z Brloha, Jana Baychorského z Raškovic a Jana Kašpárka z Nebovid. Viniti je chce ze dvú seth kop gr. č., kdež jsú slíbili při smlúvách svatebních témuž Ku- náthovi za těch dvě stě kop gr. č., kteréž jsú jmenovány po Žofce manželce někdy Diviše z Dobřenic, bratra téhož Kunáthy, za kterýchžto dvě stě kop gr. č. nade- psaní rukojmie slíbivše dáti zanedbávají až podnes. Actum feria V. ante Egidii [28. srpna]. [Juxta:] Piram Kapoun z Svojkova činí mocného poručníka k této při Jana Žateckého z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. R. XI. I. A. 10. a. — Půhon mřežován. 3463. Kunáth týž pohání Anny z Svojkova, někdy manželky Jana z Vonšova. Viniti ji chce ze tří koní a ze dvú sedel a co k tomu náleží, z sedmi krav dojných, ze dvojích šatuov ložních, pernatých, dobrých i co k tomu náleží, z jednoho ko- žichu liščieho podbříškového, suknem hřebíčkové barvy pošitého, z sukně jedné, ze dvú kotlíkuo, jako ryby v nich vaří, z kuše jedné s heverem, kteréž jest pobrala po Divišovi z Dobřenic, bratru téhož Kunáthy, práva k tomu žádného nemajíc, kdež sobě toho všeho pobrání týž Kunáth pokládá padesát kop gr. č. Actum feria V. ante festum sancti Egidii [28. srpna]. R. XI. 1. A. 10. b. — Půhon mřežován. 3464. Katheřina z Sudoměře, mocná otcovská poručnice dětí a statku někdy Voldřicha Roubíka z Hlavatec, na místě a jménem týchž sirotkuov pohání Ctibora Roubíka odtudž z Hlavatec. Viniti jej chce z toho, kdež jest měl jmenovanému někdy Voldřichovi dáti anebo ujistiti pět seth kop gr. míš. vedle znění cedule dielčí

Strana 131
Půhony k roku sv. Martina l. 1522. 131 k jeho dílu, tak jakož cedule táž dielčí to v sobě šíře ukazuje a zavírá, že tomu dosti až posavad učiniti zanedbává. Actum feria VI. ante Egidii [29. srpna]. R. XI. I. A. 10. b. — Půhon mřežován. 3465. Katheřina z Sudoměře, mocná otcovská poručnice dětí a statku někdy Voldřicha Roubíka z Hlavatec, na místě a jménem týchž sirotkuov pohání Ctibora Roubíka z Hlavatec z puol třetího sta kop gr. č. pokuty nadepsanému někdy Vol- dřichovi Roubíkovi, otci týchž sirotkuov, propadené, a to v tom, kdež v cedulech dielčích, kterýmiž jsú se rozdělili tíž bratřie i také Mikuláš, bratr jich třetí, o statek jich, tak stojí, že týž Ctibor jemu Oldřichovi diel statku jeho ve dsky zemské vlo- žiti měl a pět seth kop gr. míš. dáti neb ujistiti též měl, a to pod pokutú svrchu dotčenú; a toho všeho jest neučinil a tudy těch CCL kop gr. č. jest pokuty pro- padl. Actum feria VI. ante Egidii [29. srpna]. R. XI. 1 A. 10. b. — Půhon mřežován. 3466. Elena z Čečelic pohání Albrechta z Pojetic a na Konojedech. Viniti ho chce z pokuty podle zřiezení zemského, totižto z padesáti kop gr. č., že jest léčeti dal a honil zvěř na gruntiech též Eleny s lidmi svými s tenaty. Actum feria III. post nativitatis s. Marie [9. září]. [Juxta:] Item feria II. in die s. Michaelis archangeli [29. září] anno etc. 22. tento puohon z té příčiny přetržen, protože jest zase k ouřadu zapečetěný vrácen a místo něho jiný napsán. R. XI. 1. A. 11. a. — Půhon mřežován. 3467. Burjan Halieř z Volšan pohání Jana Jeníška z Újezda a na Cvr- čovci. Viniti ho chce z padesáti kop gr. míš., kteréž jest rozkázal dáti někdy Jan Jeníšek z Újezda, otec nadepsaného Jana, někdy Vratislavovi Haléřovi z Volšan, synu nadepsaného Burjana Haléře a vnuku svému, na smrtedlné posteli z statku svého, kdež týž Vratislav právo své všecko dal jest témuž Burjanovi otci svému, a on Burjan to právo maje k těm L“ kopám míš. spravedlnost míti chce. Actum feria II. ante s. Ludmille, alfijter ante s. Mathei [15. září]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria V. ante Reliquiarum [7. dubna] statečný Pavel Cholticský z Oujezda slibuje za škody útratní i nákladní za Burjana Haléře, jak země za právo má. [1524.] feria VI. ante Elizabet [18. listopadu] nález. — Korectum. R. XI. I. A. 11. a. — Půhon mřežován. 3468. Burjan Halieř z Volšan pohání Jana Jeníška z Újezda a na Cvrčovci. Viniti ho chce z padesáti kop gr. míš., kteréž jest rozkázal dáti někdy Jan Jeníšek z Ujezda, otec nadepsaného Jana, někdy Michalovi Haléřovi z Volšan, synu nade- psaného Burjana Haléře a vnuku svému, na smrtedlné posteli s statku svého, kdež 17.

Strana 132
132 D. XIII. Registra soudu komorního. týž Michal právo své všecko dal jest témuž Burjanovi otci svému, a on Burjan to právo maje k těm Lt kopám míš. spravedlnost míti chce. Actum feria II. ante s. Matei apostoli Domini [15. září]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria V. ante Reliquiarum [7. dubna] statečný Pavel Cholticský z Oujezda slibuje za škody útratní a nákladní za Burjana Haléře z Volšan, jak země za právo má. Korectum. — [1524.] feria VI. ante Elizabet [18. listopadu] nález. R. XI. I. A. 11. b. — Půhon mřežován. 3469. Jan Sádlo starší z Kladrubec pohání Anny z Chotětic, vdovy pozuo- stalé po někdy Mikulášovi Kolmanovi z Blánice. Viniti ji chce z nezdržení smlúvy a to v tom, která jest se stala v městě Soběslavi mnoha dobrými lidmi, že jest měla jemu udělati podle též smlúvy kvitanci pod pečetmi dobrých lidí, aby se více na téhož Jana a jeho dědice nenavracovala ona ani budúcí její na těch tisíc kop gr. č., z kterýchž jest byla jeho Jana pohnala do soudu komory krále JMti, kdež sobě toho pokládá tisiec kop gr. č. Actum feria III. post s. Mauricii [23. září]. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante Elizabet [16. listopadu] obě strany svo- lily se poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští. Anno 1524. feria III. ante s. Georgii [19. dubna] svolily se obě straně [a] učinily poklid na smlúvu do sv. Martina najprv příštího. Korectum. — Sabbato die s. Elizabeth [19. listopadu 1524] nález. R. XI. 1. A. 11. b. — Půhon mřežován. 3470. Paní Elena z Cečelic pohání Albrechta z Pojetic a na Konojedech. Viniti ho chce z pokuty podle zřiezení zemského, totižto z padesáti kop gr. č., že jest léčel a honil zvěř na gruntiech též paní Eleny s lidmi svými s tenaty. Actum feria II. die s. Michaelis archangeli [29. září]. [Juxta:] Albrecht z Pojetic a na Konojedech činí poručníka Václava Vrchlab- ského z Vrchlabí k té při na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. R. XI. I. A. 12. a. — Půhon mřežován. 3471. Mangdalena z Vobytec pohání Voldřicha Čichalovce z Čichalova. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy v tom, kdež jest jí měl podle též smlúvy dáti xx“ kop míš. a X. kbelcuov žita, VI kbelcuo ječmene, VI kbelcuov ovsa, jeden kbelec pšenice, kopu kapruov, vuoz sena a vuoz slámy. I nedal na to než jednu kopu míš. a dva kbelce žita, a vostatku jí toho všeho zanedbává dosti učiniti až podnes. Actum feria III. die s. Jeronimi [30. září]. R. XI. 1. A. 12. a — Půhon mřežován. 3472. Jiřík z Puchova pohání Pavla Klenovského z Zeptení. Viniti ho chce z toho, že jest jej Jiříka po právu staném, kteréž dáno bylo na něm někdy Zeval-

Strana 133
Půhony k roku sv. Martina l. 1522. 133 dovi Guldemundovi zatekl, nemaje toho učiniti, a to pro sto čtyřidceti zlatých a puol třetieho zlatého vše rýnských, neb jest týž Jiřík o též právo stané s týmž někdy Zeváldem již smlúvu měl, kdež sobě toho pokládá dvě stě kop gr. č. Actum feria IV. die sancti Remigii [1. října]. [Juxta:] Létha etc. DXXII° feria III. post Francisci [7. října] tento puohon jest přetržen, protože jest zase zapečetěný k ouřadu navrácen a místo něho jiný zapsán. R. XI. I. A. 12. a. — Půhon mřežován. 3473. Statečný Vilém z Vřesovic a na Doubravské Hoře pohání Bernartha Kelble z Geyzinku a v Bukově a Petra Kelble odtudž z Geyzinku a v Hrbovicích, strajcuov vlastních. Viniti je chce z toho, že jsú kmětičně jeho jménem Martě Pecherni z Sušan práva zhajovali a propustiti a vosaditi nechtěli ve vsi Malém Březně, a tudy že jest táž Martha nemohla a nemuož k spravedlivosti své přijíti, kterúž má v té vsi v Malém Březně po Jakubovi rychtáři. Kdež on Vilém toho a takového práva nepropuštění a nevosazení a zhajování pokládá sobě pět seth kop gr. č. Actum feria V. post festum sancti Remigii [2. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do R. XI. 1. A. 12. b. — Půhon mřežován. Svátosti. 3474. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Piesku pohánějí Jana Tikala z Vráže. Viniti ho chtie z pychu a pro ten pych z desieti kop gr. č., protože jest les sekal a posekav i pobral, a kterýžto les příleží k hradu Pieseckému, kteréhož jsú tíž Piesečtí nynie v držení, a to bez vuole jich i úředníkuov jich. Actum feria II. post s. Francisci [6. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] stané právo. R. XI. I. A. 12. b. — Půhon mřežován. 3475. Zdeněk Lukavecký z Lukavce pohání Jana a Arnošta bratří vlastních a nedílných Karlíkuov z Nežetic na Řepíně. Viniti je chce z pokuty podle zřiezení zemského z padesáti kop gr. č., protože jsú léčeli a honili zajiece v lesích a po- rostlinách Húřeckých téhož Zdenka s lidmi svými s tenaty, tlučí, a to v sobotu druhú po svatém Martině, kterýchžto lovuov týž Zdeněk jest v držení. Actum feria II. post s. Francisci [6. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] puovod non astitit. R. XI. I. A. 13. a. — Půhon mřežován. 3476. Zdeněk Lukavecký z Lukavce pohání Jana a Arnošta bratří vlastních a nedílných Karlíkuov z Nežetic na Řepíně. Viniti je chce z pokuty podle zřiezení zemského z padesáti kop gr. č., protože jsú léčeli a honili zajiece v lesích a po- rostlinách Húřeckých téhož Zdenka s lidmi svými s tenaty, tlučí na den sv. Tho- máše, kterýchžto lovuov týž Zdeněk jest v držení. Actum ut supra [6. října]. R. XI. 1. A. 13. a. — Půhon mřežován. [Juxta:] Puovod non astitit.

Strana 134
134 D. XIII. Registra soudu komorního. 3477. Zdeněk Lukavecký z Lukavce pohání Jana a Arnošta bratří vlastních a nedielných Karlíkuov z Nežetic na Řepíně. Viniti je chce z pokuty podle zřiezení zemského z padesáti kop gr. č., protože jsú vobcházejíce v lesích jeho Huořeckých honili zajiece s tenaty a bili bez vuole téhož Zdenka, kterýchž jest týchž lesuov a lovuov Zdeněk v držení. Actum ut supra [6. října]. [Juxta:] Puovod non astitit. R. XI. 1. A. 13. a. — Půhon mřežován. 3478. Jan Smrčka z Zábřezí pohání Johanky z Sekyřic. Viniti ji chce z řčení, a to takového, kdež jest jemu řekla dobrú vuoli udělati na list, v němž jistec jest pan Mathiáš Libák z Radovesic a věřitel táž Johanka, kterýžto list svědčí na puol druhého sta kop gr. č. A tomu řčení svému dosti učiniti zanedbává až podnes. Actum feria II. post Francisci [6. října]. R. XI. I. A. 13. b. — Půhon mřežován. 3479. Šimon kramář z Nepomuka pohání Jana z Blaždice a v Žitíně. Vi- niti ho chce z šesti kop gr. č. dluhu za krámské věci zuostalých. Actum feria III. R. XI. 1. A. 13. b. — Půhon mřežován. post Francisci [7. října]. 3480. Bohuslav Mitrovský z Nemyšle pohání Jiříka Žeharta z Nasavrk v Mitrovicích. Viniti ho chce z pokuty podle zřézení zemského totižto z padesáti kop gr. č., protože jest na gruntích téhož Bohuslava k Nemyšli příslušejících honil srny nočně s tenaty bez vuole jeho. Actum feria III. post s. Francisci [7. října]. [Juxta:] Bohuslav Mitrovský z Nemyšle činí té pře mocného poručníka k zisku i k ztrátě Jindřicha baccaláře z Chocemic. Jiřík Žehart z Nasavrk pohnaný činí k této při mocného poručníka Mark- varta z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria III. post sancti Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně a [u]činily poklid na smlúvu do Svátosti najprv příští. R. XI. I. A. 13. b. — Půhon mřežován a opsán v R. VIII. l. E. 2. b. 3481. Jiřík z Puchova pohání Pavla Klenovského z Zeptení. Viniti ho chce z toho, že jest jej Jiříka po právu staném, kteréž dáno bylo na něm někdy Zeval- dovi Guldemundovi zatejkal, nemaje toho činiti, a to pro sto čtyřitceti zlatých a puol třetího zlatého vše rýnských, neb jest týž Jiřík o též právo stané s týmž někdy Zevaldem již smlouvu měl, kdež sobě toho pokládá dvě stě kop gr. č. Actum feria III. post Francisci [7. října]. R. XI. 1 A. 13. b. — Půhon mřežován. 3482. Prokop Flašár z Dolan pohání Petra Viečka z Slivna v Chlumci. Viniti ho chce z toho, že jest mu pobral ze dvora v Běroničkách a rozprodal svršky, totižto duom veliký a druhý menší, pivovar, vovčín, krmník, stodolu, pekárnu,

Strana 135
Půhony k roku sv. Martina l. 1522. 135 chlévy, kdež telata stávaly, item maštale, kdež klisny a hříbata stávaly, item maštal, kdež koni a vozníci stávali, kravinec veliký, kdež v něm padesáth krav stávalo, stodolu novú, kuolnu, kdež vozy stávaly, svinskaj chlív, ježto v něm dvě kopě sviní stávalo, a sroubek nový ke dvěma podlahám, a to sobě všecko pokládá pět seth kop gr. č. Actum sabato ante s. Calixti [11. října]. R. XI. I. A 14. a. — Půhon mřežován. 3483. Fridrich Tetaur z Tetova pohání Jana a Mikuláše bratří vlastních a nedielných z Černčic, aby postavili před soudem etc. Tůmu z Vodolic, člověka svého, že ho viniti chce z XIII/2 kopy gr. č. základu propadeného dielu jeho, kdež jest rukojmí podle jiných za Blažka a za Jeronyma z Jablonce pod L kop gr. č. témuž Fridrichovi Tetaurovi propadených, protože se měli týž Blažek a Jeronym ve dvú nedělí vystěhovati z téhož dvora v Jablonci, v kterémž týž Blažek a Jeronym byli, a týž Tůma tudy že jest díl základu svého propadl. Actum feria II. ante s. Calixti [13. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] stané právo. R. XI. I. A. 14. a. — Půhon mřežován. 3484. Elška z Nežetic na Petče pohání Mikuláše mladšieho Karlíka z Ne- žetic. Viniti ho chce z toho, že nebožtík Pavel z Zadršpachu, bratr jeho a též Elšky od jedné mateře pošlý, po smrti své dal jest též Elšce statek svuoj, kterýž měl, a jemu Mikulášovi oběma spolu. A on Mikuláš ten statek všicek, hotové penieze, listy i svrchky k sobě jest přijal a z toho jí Elšce nic nedal, a že jest toho statku za jeden tisíc bylo míšenských krom svrchků, že táž Elška žádá, aby jí polovici toho statku na listech a hotových peněziech, svrchciech dal, tak jakž jest k sobě přijal od téhož Pavla. Actum feria III. die s. Calixti [14. října]. [Juxta:] Mikuláš mladší Karlík z Nežetic činí této pře mocné poručníky Jana Žateckého z Wagerštorfu a Duchka z Přeštic, oba nebo jednoho z nich na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Korektum. — Sabbato die Elizabet [19. listopadu 1524] nález. R. XI. 1. A. 14. b. — Půhon mřežován. 3485. Elška táž pohání téhož Mikuláše etc. Viniti ho chce, že od ní vy- puojčil řetězú dvú zlatých, kteříž ji Elšku stáli jedno sto kop a X kop míš. a týchž řetězů že jí nevrátil, a protož z toho jeho viní, aby jí ty řetězy zase bez uškození a újmy vrátil, tak jakž jest je od ní vzal. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Mikuláš mladší Karlík z Nežetic činí této pře mocné poručníky Jana Žateckého z Wagrštorfu a Duchka z Přeštic, oba nebo jednoho z nich k zisku i k ztrátě.

Strana 136
136 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Korectum. — Sabbato die Elizabet [19. listopadu 1524] nález. R. XI. 1 A 14. b. — Půhon mřežován. 3486. Thomáš z Prostiboře etc. pohání Jana Levínského z Lukonos. Viniti ho chce z pěti kop gr. č., a to těch, kteréž jest týž Jan dlužen zuostal panu Mi- kulášovi Trčkovi z Lípy, kdež pak týž pan Mikuláš Trčka dal jest ten dluh listem na papieře pod pečetí svú jemu Thomášovi k upomínání a dobývání, aby s ním učinil jako s svým vlastním. Actum feria III. in die s. Calixti [14. října]. [Juxta:] Thomáš z Prostiboře poroučí Václavovi Donátovi z Těchlovic a Žateckému z Weykrštorfu, oběma neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] stané právo. R. XI 1. A. 15. a. — Půhon mřežován. Janovi 3487. Thomáš týž pohání Margkéty ze Šertyngu. Viniti ji chce z LXX gr. č., kteréž jest jemu dlužna za dva listy zatýkacie od úřadu soudu komorního zuostala, a těch LXX gr. č. jemu Tomášovi až podnes dáti nechce. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Smlouva. R. XI. I. A. 15. a. — Půhon mřežován. 3488. Lidmila Ryšavá z Písku pohání purgmistra a konšel i všie obce města Písku, aby postavili před soudem etc. Jana Buzka z Nepodržic, člověka jich, že ho viniti chce z pychu a pro ten pych z X“ kop gr. č. proto, když jest se psalo léta MDXX°, že jest jí Lidmile na její louce u Nepodržic posekal trávu a k tomu i pobral. Actum feria III. in die s. undecim millia virginum [21. října]. R. XI. 1. A. 15. a. — Půhon mřežován. — Zapsán na 1. A. 15. b. ještě jednou s těmito změnami: před soudem komorniem etc. a: léta MDXXII°. Též tento druhý půhon mřežován. 3489. Lidmila táž pohání týchž etc., aby postavili před soudem etc. Jana Buzka z Nepodržic, člověka jich, že ho viniti chce z pychu etc. proto, když se psalo léta etc. DXXIe, že jest jí Lidmile na její louce u Nepodržic posekal trávu a k tomu i pobral. Actum ut supra [21. října]. R. XI. 1. A. 15. a. — Půhon mřežován. 3490. Jan z Mirošovic pohání Jindřicha z Mirošovic a v Mirošovicích. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X. kop gr. č., tu kdež jest jemu pychem svým voral i sěl voves na gruntiech těch, kterýchž on Jan jest v držení a užívání tu nad lúkou tou téhož Jindřicha, a potom týž oves sžal a svezl sobě a tudy témuž Janovi škodu a újmu učinil. Actum ut supra [21. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] hojemstvie do Svátosti. Anno 1524. feria V. die Tiburcii [14. dubna] poklid zhola do sv. Martina. Korectum. — Anno 1524. sabbato die Elizabeth [19. listopadu] stané právo. R. XI. 1. A. 15. b. — Půhon mřežován.

Strana 137
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 137 3491. Kunka z Kroskova, měštka Menšieho města Pražského, pohání Václava Královského z Želetavy. Viniti ho chce z puol třetí kopy gr. patnácti gr. vše českých jí Kunce za ztravu spravedlivě zuostalých. Actum feria V. post XI milia virginum [23. října]. [Juxta:] Anno 23. feria II. ante Katherine [23. listopadu] stané právo. [Mřežováno a místo toho psáno:] Nestála k vyhlášení staného práva. R. XI. 1. A. 15. b. — Půhon mřežován. Puohonové k svědomí k roku sv. Martina (11. listopadu) létha MDXIX°. 3492. Andres Weinzirle z Kumpolce pohání Martina Rendle z Oušavy na Fuhelstanku a Wolfa Filibera z Mělnic a na Trnově proti panu Krystoforovi z Rab- šteina na Gocově k svědomí. Terminus feria II. ante Viti [13. června]. Actum feria II. post Zofie [16. května]. R. X. 1. A. XXV. b. 3493. Kuba syn Filipuov ze Splže pohání Přibíka Koče z Dobrše a na By- střici, aby postavil Horara z Nayrska, člověka svého, proti Petrovi Sudovi z Řenec k svědomí. Terminus v středu o suchých dnech letničních najprv příštích [15. června]. Actum feria II. post Zofie [16. května]. R. X. 1. A. XXV. b. 3494. Pan Vilém Šumburk z Šumburka na Ošverdě pohání pana Václava odtudž, aby ceduli dielčí mezi vámi a jinými pány bratry o týž diel sepsanú polo- žil proti témuž panu Václavovi k svědomí. Terminus na den sv. Martina najprv příštího [11. listopadu]. Actum feria II. ut supra [16. května]. R. X. 1. A. XXV. b. — Půhon mřežován. 3495. Z poručení krále JMti zvláštnieho obeslán jest pan Václav Šumburk z Šumburka na Ošverdě, což se [týče] ruoznice, kterúž s panem Vilémem bratrem svým má, aby jim o to soudem komorním konec JMst pán, pan Vojtěch z Pern- šteina etc. s raddami JMKské učinili. Po kterémžto JMKské psaní a na týž soud komorní podání žádal jest týž pan Vilém, aby byl týž pan Václav bratr jeho obeslán proto, aby položil témuž panu Vilémovi ceduli dielčí mezi nimi a jinými pány bratry o týž diel proti témuž panu Václavovi k svědomí. Terminus Martini [11. listopadu]. Actum feria II. ut supra [16. května]. R. X. 1. A. XXVI. a. 3496. Jan Skalecský z Skalky pohání Burjana Radkovského z Nové vsi a na Skalce, aby položil list ten, kterýž mu dal schovati, kterýž jest týž Burjan udě- lal na se jemu Janovi pod pečethmi některých pánuov a dobrých lidí na svědomí, Archiv Český XXXII. 18

Strana 138
D. XIII. Registra soudu komorního. 138 že jest mu zuostal patnáct set kop míšeňských [dlužen] za statek jeho, kterýž jest témuž Burjanovi prodal, že toho listu potřebuje proti témuž Burjanovi k svědomí. Terminus v středu o suchých dnech letničních najprv příštích [15. června]. Actum feria III. post Zofie [17. května]. R. X. 1. A. XXVI. a. 3497. Jan z Prachňan pohání Martina Vrabce z Nedvojovic proti Václavovi. Bohuslavovi bratřím a Divišovi, strýci jich nedielnému, z Elkúše k svědomí. Actum feria VI. post Sophie [20. května]. Terminus feria VI. post Urbani [27. května]. R. X. na 1. A. XXVI. b. 3498. Václav Varlejch z Bubna pohání Bohuslava Radkovce z Radkovic k svědomí. Rok feria IV. quatuor temporum Penthecostis proxime [15. června], a to proti Katheřině z Kadova. Actum feria VI. post Sophie [20. května]. R. X. na 1. A. XXVI. b. 3499. Štěpán z Koloděj a v Sedlištkách pohání pana Zdenka, pana Jana, pana Bohuší bratřie vlastních a nedielných Kostkuov z Postupic a na Lithomyšli a podlé nich pana Viléma Kostky odtudž z Postupic, bratra jich, najvyššieho mine- mejstra království Českého, aby položili kniežky ty, kteréž jsú byli položili před úřed- níky menšiemi, témuž Štěpánovi, když se soudil s Albrechtem Slaškem o puol tře- tieho sta kop grošů českých, že jich potřebuje k svědomie proti týmž pánuom. Ac- tum feria IV. ante Johannis baptiste [22. června]. Terminus feria IV. die sancti Wen- ceslai [28. září]. [Juxta:] Anno MDXIX feria IV. post Dionisii [12. října] vyšli duohonové na pány Kostky z Postupic od Štěpána z Koloděj. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu] k položení těch knížek. R. X. na 1. XXVI. b. 3500. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jindřicha Skaleckého [z] Skalky a Mikuláše Zámrzského [z] Zámrsk proti Janovi z Skalky k svědomie. Rok feria II. in die sancti Jacobi apostoli [25. července]. Actum feria VI. in die Johannis bap- tiste [24. června]. R. X. 1. A. XX. b. — Půhon mřežován. 3501. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jana Skalecského [z] Skalky, aby list položil, kterej jest strhal, jakož jest jej měl na téhož Burjana na patnáct seth kop gr. pod pečetmi pánuov a některých dobrých lidí; z keréhož jest listu byl on Jan pohnal téhož Burjana, aby jej položil před panem hofmistrem a pány, a sám jej strhav, že ho potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus die sancti Jakobi apostoli [25. července]. Actum feria VI. post festum Petri apostoli [1. července).

Strana 139
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 139 [Juxta:] Anno MDXX feria III. post translationem sancti Wenceslai [6. března] vyšel duohon na Jindřicha Skaleckého [z] Skalky od Burjana Radkovského. Terminus feria VI. in die Reliquiarum [20. dubna]. [Juxta:] Těchto tří puohonuov nedodal na Jindřicha a na Mikuláše a na Jana z Skalky, že jest čas přešel; než vzal zase puohony na všecky tři ve čtvrtek den svatého Jiljí [1. září] létha MDXIX° a zase je přinesl k úřadu, a protož tyto jsú přetrženy. R. X. 1. XXVI. b. — Půhony i důhon mřežovány. 3502. Václav Polácký z Polák a ve Zderazi pohání Kašpara z Trojetic a na Dešnici proti Hanušovi z Oudrče k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurenti 10. srpna]. Actum feria VI. post festum Petri apostoli [1. července]. R. X. 1. XXVII. a. 3503. Martin sukna krojič od zlatých křížů, měštěnín města Prahy, pohání Jakuba z Zavořic, hajtmana na Stráži, proti panu Zdenkovi z Klinšteina a na Škvorci k svědomie. Terminus na den sv. Jakuba apoštola božieho [25. července]. Actum fe- ria III. post Procopii [5. července]. R. X. I. XXVII. a. 3504. Pan Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka pohání pana Jiříka Samocle z Hrádku k svědomí proti Pavlovi ze Ptenie. Rok k témuž svědomí v středu na den svaté panny Markéty najprv příští [13. července]. Actum feria V. post sancti Procopi [7. července]. R. X. 1. A. XXVII. a. 3505. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání Jana Čejku [z] Sezemic k svědomí proti panu Michalovi Slavatovi. Rok k témuž svědomí ve čtvrtek po svaté panně Markéthě najprv příští [14. července]. Actum sabbato ante Margarete virginis [9. července]. [Juxta:] Anno MDXIX feria V. post Margarethe [14. července] vyšel duohon na Jana Čejku. Terminus feria IV. proxima [20. července]. R. X. 1. A. XXVII. a. 3506. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání pana Burjana Špetli z Janovic a na Novém hradě k svědomie proti panu Vilémovi Kostkovi z Postupic etc. Rok té- hož svědomie na den svatého Bartholoměje [24. srpna]. Actum feria II. ante festum Margarete virginis [11. července]. R. X. 1. A. XXVII. a. 3507. Thým z Pošky a na Míkovicích pohání kněze Václava faráře z Nevo- sedlek k svědomí, a Ctibora písaře, kterýž jest úředníkem na Rabštýně k svědomie, a Matěje sladovníka Bradatého, měštěnína v Rabšteině, a Martina Nevrlíka, též 18*

Strana 140
140 měštěnína v Rabšteině, a Urbana Šoltha, měštěnína v Rabšteině, proti panu Fridri- chovi Donínskému. Rok téhož svědomie na den svatého Václava najprv příštieho [28. září]. Actum feria II. ante Margarethe [11. července]. R. X. I. A. XXVII. a. 3508. Paní Katheřina z Rakové pohání Zikmunda Petrovského z Petrovic a na Hostačově, aby list položil, kterýž jest mu poslala táž paní Katheřina z Ra- kové po Václavovi Králickém z Krsovic a po Václavovi Hošickém z Hoščec a v Tu- padlích, aby paní pych napravil, pak že toho listu paní potřebuje témuž Zikmun- dovi k svědomie. Terminus feria IV. in die sancti Bartholomei proxime venturi [24. srpna]. Actum feria V. post festum Margarethe virginis [14. července]. R. X. 1. A. XXVII. b. 3509. Pavel Klenovský etc. pohání pana Michala Slavatu z Chlumu a z Košm- berka, aby listy dva položil, kteréž jemu jsú psali páni Horníci o téhož Pavla, že jich potřebuje proti témuž panu Michalovi k svědomie. Terminus feria II. proxima [18. července]. Actum feria VI. post Margarethe virginis [15. července]. [Juxta:] Anno 1519 feria IV. ante Marie Magdalene [20. července] duohon vyšel na pana Michala Slavatu etc. Terminus ad feriam V. ante Magdalene [21. července]. R. X. I. A. XXVII. b. 3510. Václav Jaroš z Oustí pohání Jana Habrfoitha z Bruňova k svědomie proti Alžbětě Bavorovské. Terminus feria II. proxime ventura [18. července]. Actum sabbato post Margarethe virginis [16. července]. R. X. 1. A. XXVII. b. 3511. Jindřich jinak Albrecht z Kolovrath na Krakovci pohání Zebolda Guldemunda z Grawcow, aby postavil Pankracího písaře svého proti Dorotě šmaj- dérce, měštky (!) Menšího města Pražského, k svědomí. Rok k témuž svědomí na sv. Václava najprv příštího [28. září]. Actum feria II. ante Magdalene [18. čer- R. X. 1. A. XXVII. b. vence]. D. XIII. Registra soudu komorního. 3512. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání Václava Bazka z Nebovid k svě- domí proti panu Michalovi Slavatovi etc. Terminus feria V. ante Magdalene [21. čer- vence]. Actum feria IV. ante Magdalene [20. července]. R. X. I. A. XXVIII. a. 3513. Jakub Bomberk z Rajna Kolína pohání Lorence Vinopale, měštěnína Pražského, aby položil list ten, kterýž má od Jakuba svrchu psaného, kterýžto list svědčí na čtyři sta zlatých rajnských témuž Jakubovi od nebožtíka Jana Pytlíka ze Zvoleněvsi, že ho potřebuje proti Katheřině z Zahořan k svědomie. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria V. ante Marie Magdalene [21. července R. X. 1. A. XXVIII. a.

Strana 141
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 141 3514. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání pana Viléma Kostky z Postupic, najvyššieho minemejstra královstvie Českého, k svědomie proti panu Michalovi Sla- vatovi etc. Terminus feria V. post festum Jacobi apostoli [28. července]. Actum fe- ria II. die Jacobi apostoli [25. července]. [Juxta:] Anno 1519 sabbato ante Dionisii [8. října] vyšel duohon na pana Viléma Kostku etc. Terminus in die Martini [11. listopadu]. R. X. I. A. XXVIII a. 3515. Pan Pavel Samuel z Hrádku pohání Václava Želenského z Sebuzína k svědomie proti paní Anně z Kováně. Terminus feria IV. in die sancti Laurenti [10. srpna]. Actum feria III. post festum sancti Jacobi apostoli [26. července]. R. X. 1. A. XXVIII. a. 3516. Václav Franěk z Liběchova pohání Martina z Vranova, písaře někdy páně Kristofova z Gutšteina, k svědomie proti panu Albrechtovi z Gutšteina. Ter- minus feria IV. die Laurenti [10. srpna]. Actum sabbato ante Laurenti [6. srpna]. [Juxta:] Anno 1519 feria IV. in die sancti Laurenti [10. srpna] duohon vy- šel na Martina. Terminus feria V. post Laurenti [11. srpna]. R. X. 1. A. XXVIII. a. 3517. Pan Petr Adršpach z Náchodu na Ryzmburce pohání Jana z Kla- drubec, aby položil list etc., kterýž jemu Mikuláš mladší Karlík z Nežetic psal o to, aby mluvil s týmž panem Petrem, aby sčekal on pan Petr jeho Karlíka v Praze za čtyři dni, a že té smlúvě, kterúž s ním má o to právo, což se Skalského zboží do- týče, dosti učiní, že téhož listu proti jemu Karlíkovi potřebuje k svědomie. Rok k položení den svatého Martina najprv příštího [11. listopadu]. Actum feria III. in vigilia sancti Laurenti [9. srpna]. R. X. 1. A. XXVIII. a. — Půhon mřežován. 3518. Pan Petr týž pohání téhož Jana z Kladrubec k svědomie proti témuž Mikulášovi. Rok k témuž dni ut supra. Actum ut supra [9. srpna]. R. X. 1. A. XXVIII. b. — Půhon mřežován. 3519. Pan Petr týž pohání Mikuláše Karlíka téhož, aby položil smlúvu tu, kterúž má na ceduli řezané, jednu a týž pan Petr druhú, kterúž jsú spolu učinili o to právo, což se Skalského zboží dotýče, že jí proti témuž Karlíkovi potřebuje k svědomie. Terminus ut supra. Actum ut supra [6. srpna]. [Juxta k č. 3517—3519:] Těchto puohonuov nevzal jest tří, kteří jsú pře- R. X. 1. A. XXVIII. b. trženi. 3520. Mathouš z Koberovic pohání pana Jana z Walšteina a na Krupce star- šího, Hendrycha Guttnaura z Guttnova staršího, Jana Bajchorského z Raškovic, Jana ze Vchynic na Chřenicích, Ladislava z Černožic a na Malešicích proti Benešovi

Strana 142
142 D. XIII. Registra soudu komorního. Mírkovi z Solopisk k první při k svědomie. Terminus feria IV. in die Bartholomei [24. srpna]. Actum feria VI. post Laurenti [12. srpna]. [Juxta:] Anno 1519 feria VI. post Wenceslai [30. září] vyšli duohonové na tyto všecky osoby od Mathúše z Koberovic. Terminus in die sancti Martini [11. R. X. 1. A. XXVIII. b. listopadu]. 3521. Mathouš z Koberovic pohání pana Jana z Walšteina a na Krupce, sta- tečného Hendrycha Guttnaura z Guttnova, Václava Amchy z Borovnice, statečného Jana Bejchorského z Raškovic a Pirama Kapouna z Svojkova proti Benešovi Mírkovi z Solopisk k druhé při k svědomie. Terminus feria IV. in die Bartholomei [24. srpna]. Actum feria VI. post Laurenti [12. srpna]. [Juxta:] Anno 1519. feria VI. post Wenceslai [30. září] vyšli duohonové na tyto na všecky osoby od Mathúše z Koberovic. Terminus in die sancti Martini R. X. 1. A. XXIX. a. [11. listopadu]. 3522. Thým z Pošky a na Míkovicích pohání pana Štefana Šlika z Holejče a na Šlokoverně, aby postavil lidi své zejména tyto: Matěje sladovníka Bradatého, Mar- tina Nevrlíka a Urbana Šoltha, měšťanů z Rabšteina, že jich potřebuje k svědomí proti panu Fridrichovi Donínskému. Terminus sancti Wenceslai die [28. září]. Actum- feria VI. post Bartholomei [26. srpna]. R. X I. A. XXX. a. 3523. Pan Jindřich z Žibergka pohání pana Jiříka z Žíbergka a na Brodě, bratra svého, k svědomie proti Nyklovi z Raytštaynu. Terminus in die sancti Wen- ceslai [28. září]. Actum sabbato post Bartholomei [27. srpna]. R. X. 1. A. XXIX. a. 3524. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jindřicha Skaleckého [z] Skalky a Mikuláše Zámrzského ze Zámrsk proti Janovi [z] Skalky k svědomí. Terminus feria II. post festum sancti Wenceslai [3. října]. Actum feria V. in die sancti Egidii [1. září]. [Juxta:] Anno 1520. feria III. post translationem sancti Wenceslai [6. března]. vyšel duohon na Jindřicha Skaleckého od Burjana Radkovského. Terminus feria VI. R. X. 1. A. XXIX. a. in die Reliquiarum [20. dubna]. 3525. Burjan Radkovský pohání Jana Skaleckého [z] Skalky, aby list položil, který jest strhal, jakož jest jej měl na téhož Burjana na puol osma sta kop grošuov pod pečetmi pánuov a některých dobrých lidí; z kteréhož jest listu byl on Jan pohnal téhož Burjana, aby jej položil před panem hofmistrem a pány a sám jej. strhav že ho potřebuje proti témuž Janovi k svědomie. Terminus feria II. post festum sancti Wenceslai [3. října]. Actum feria V. in die sancti Egidii [1. září]. R. X. 1. A. XXIX. b.

Strana 143
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 143 3526. Stěpán z Koloděj a v Sedlištkách pohání Anny z Petrkova, Albrechta Slaška z Bielé hory a Sixta z Chlen, všech k svědomie proti Albrechtovi Slaškovi svrchu dotčenému. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria V. in die sancti Egidii [1. září]. [Juxta:] Anno 1519. feria IV. post Dionisii [12. října] vyšli jsú duohonové na tyto všecky osoby od Štěpána z Koloděj. Terminus in die sancti Martini R. X. 1. A. XXIX. b. [11. listopadu]. 3527. Markétha z Franšteina pohání poctivého kněze Zikmunda probošta i všeho konventhu kláštera Chotěšovského, aby přidrželi purgmistra a konšeluov městečka Dobřan, aby list položili v soudu komorniem, kterýž mají pod pečetí Václava Drž- déře z Hrádku, kterýmžto listem on Václav tu v městečku Dobřanech svobodí duom a dědinu někdy Linharta Drždéře odtudž z Hrádku, bratra svého, Markvarthovi Chlumčanskému z Přestavlk, že téhož listu potřebuje táž Markétha k svědomí proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. Actum sabbato post Egidii [3. září]. R. X. 1. A. XXIX. b. 3528. Markétha z Franšteina pohání Václava Drždéře z Hrádku, aby položil list hlavní, kterýž má na Markvartha Chlumčanského z Přestavlk, že ho potřebuje táž Markétha k svědomí proti témuž Václavovi. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. Actum sabbato post Egidii [3. září]. [Juxta:] Anno 1519. feria V. in die Michaelis archangeli [29. září] vyšel duohon na Václava Drždéře z Hrádku od Markéthy z Franšteina. Terminus in die R. X. 1. A. XXIX. b. sancti Martini [11. listopadu]. 3529. Markétha z Franšteina pohání Václava Budovce z Budova a na Roz- tokách k svědomí proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku. Terminus feria III. post festum sancti Egidii [6. září]. Actum feria II. post Egidii [5. září]. R. X. 1. A. XXX. a. 3530. Jaroslav z Koutuov a v Kvasejovicích pohání pana Viléma Mráckého z Dubé a na Prčici pro položení listu hlavnieho i s tú dobrú volí, kteráž na ten list svědčila Janovi synu svrchu psaného Jaroslava z Koutuov, kterýž svědčí na čtyřidceti kop grošuov českých témuž Jaroslavovi, a ten list skrze téhož pana Viléma jest vyvazen, že téhož listu potřebuje k svědomí proti témuž panu Vilémovi. Ter- minus feria II. post Wenceslai proxime venturi [3. října]. Actum feria III. post R. X. 1. A. XXX. a. Egidii [6. září]. 3531. Panna Magdalena z Zlub pohání Alše z Sobětic a Petra z Chlistova, obú k svědomí proti panu Janovi z Roupova. Terminus na den sv. Václava najprv přieštieho [28. září]. Actum feria V. ante Ludmille [15. září].

Strana 144
144 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1519. feria III. in die sancti Francisci [4. října] vyšel duohon na Alše z Sobětic od panny. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. 1. A. XXX. a. 3532. Pan Jan purkhrabie z Donína etc. pohání Jindřicha Karla z Svárova a v Popovicích, aby položil ceduli řezanú, kdež jest v ní sepsána smlouva o hory železné na Chrbinách, že jí potřebuje proti témuž Jindřichovi k svědomí. Terminus- feria II. post Jeronimi [3. října]. Actum sabbato ante Wenceslai [24. září]. R. X. 1. A. XXX. a. 3533. Pan Jan purkhrabie z Donína etc. pohánie Jana a Rytkéře bratří Kozelkú z Hřivic, aby položili ceduli řezanú, kdež jest v ní sepsána smlouva o hory železné na Chrbinách, že jí potřebuje proti týmž bratřím k svědomí. Terminus feria II. post Jeronymi [3. října]. Actum sabbato ante Wenceslai [24. září]. R. X. 1. A. XXX. b. 3534. Jan Bělouch z Radvanova pohání Trystrama Lukaveckého z Lukavce, Jiříka Řísnického z Řísnice, Jiříka Záleského [z] Zálesí a Václava obývajícého v Sol- čicích, všech k svědomí proti Albrechtovi Ciplovi z Kravska. Terminus feria II. post sancti Dionisii [10. října]. Actum feria II. ante Wenceslai [26. září]. [Juxta:] Anno 1519. feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] vyšli duohonové na tyto na všecky čtyři osoby od Jana Běloucha z Radvanova. Ter- minus feria II. post festum sancti Martini proxime venturi [14. listopadu]. R. X. 1. A. XXX. b. 3535. Markétha z Franšteina pohánie Václava Zahořanského z Uročova, aby jí svědomie dal proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku. Terminus in die sancti Galli [16. října]. Actum in die sancti Michaelis archangeli [29. září]. [Juxta:] Anno 1519 feria II. post Martini [14. listopadu] Václav Kučera z Solčic stál před úřadem chtěje rád svědčiti, ale že jest nevěděl co, poněvadž Jan Bělouch ani k témuž dni stál ani, co jest svědčiti měl, oznámil témuž Václavovi. R. X. 1. A. XXX. b. 3536. Václav Mandelík z Chrástu pohání statečného Mikuláše Hysrli z Cho- duov k svědomí proti Hendrychovi Valeckému. Terminus feria VI. ante Galli [14. října]. Actum feria VI. post Wenceslai [30. září. R. X. 1. A. XXX. b. 3537. Panna Anna, panna Markétha a panna Anežka sestry vlastní z Tře- bomyslic pohánějí Jana bratra svého z Třebomyslic, aby položil ceduli smluvní vy- řezanú, kterúž má s týmiž sestrami svými jednu a ony druhú, kteráž jest učiněna panem Janem z Rozmbergka a na Strakonicích JMtí etc. a jinými dobrými lidmi, že jí potřebují proti témuž Janovi k svědomí. Terminus in die sancti Martini [11. li- stopadu]. Actum sabbato post Wenceslai [1. října].

Strana 145
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 145 [Juxta:] Léta MDXX. v pondělí den svatého Rehoře [12. března] též panny dohnaly Jana bratra svého tuto jmenovaného pro položenie cedule smluvnie. Termi- nus Reliquiarum proxime venturarum [20. dubna]. R. X. I. B. I. a. 3538. Majnuš z Hustířan a v Poličanech pohání Jana Rodovského z Hustířan k svědomí proti Janovi Chvalkovskému z Hustířan. Terminus feria III. post Galli [18. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Anno 1519. feria II. in vigilia Omnium Sanctorum [31. října] vyšel duohon na Jana Rodovského od Majnuše z Hustířan. Terminus feria V. ante Mar- tini festum proxima [10. listopadu]. R. X. 1. B. I. a. 3539. Pan Jindřich Hložek z Žampachu a na Březně pohání pana Hynka z Rychnova, aby položil ten list pod jeho pečetí a některých dobrých lidí pečetmi, kterýmž jemu zapovídá podle svolení zemského, aby myslivosti všelijaké po grun- tiech jeho k Březnu příslušejících prázden byl se všemi služebníky a poddanými jeho pana Hynka etc., kteréhožto listu jest datum v pátek před svatým Bartholo- mějem [20. srpna] létha MDXVIII°, že ho potřebuje k svědomí proti témuž panu Hynkovi etc. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. R. X. 1. B. I. a. 3540. Pan Jindřich týž téhož pana Hynka pohání, aby položil druhý list, kterýž psal témuž panu Hynkovi, žádaje věděti, aby mu voznámil, s jeho-li volí my- slivost vedli po gruntiech jeho páně Jindřichových k Březnu příslušejících u Lhoty Mravenné a u Sukorad služebníci a lidé jeho, zejména Jan šafář a Jakub nádvorník a Pavel Vrbas a Mathouš Vrbasuov etc., kteréhožto listu datum v outerý před svatým Urbanem [24. května] MDXIX°, že ho potřebuje proti témuž panu Hynkovi k svědomí. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria II. ante R. X. I. B. I. b. Francisci [3. října]. 3541. Bernarth ſz) Zásmuk pohání Jana Krupého z Probluze a na Bašnicích, aby položil list, kterýž jemu psal o Vinary a o postoupení jich na zpuosob takový, aby jej v dluzích zastoupil, a v témž listu jemu Janovi Krupému psal a prose, pokudž jest se týž Jan Krupej svolil před panem Haškem Zvířetickým a před pa- nem Jiříkem Gerštorfem, že při tom tak opatřen bude týž Bernarth, jakž ten list šíře ukazuje, že ho potřebuje proti témuž Janovi Krupému k svědomí. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Létha MDXXII° v úterý den sv. Jeronyma [30. září] vyšel duohon na Jana Krupého z Probluze od Bernartha z Zásmuk pro nepoložení listu tohoto. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. 1. B. I. b. Archiv Český XXXII. 19

Strana 146
146 D. XIII. Registra soudu komorního. 3542. Katheřina z Libošína pohání Jana Šmohaře z Rochova k svědomí proti Jakubovi Šmohařovi z Rochova. Terminus feria III. post festum Galli [18. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. R. X. I. B. I. b. 3543. Katheřina z Libošína pohání Jana Bilenského z Citova k svědomí proti Jakubovi Šmohařovi etc. Terminus feria III. post festum Galli [18. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. R. X. 1. B. II. a. 3544. Martin Rodovský z Hustiřan pohání Johanky z Widbachu k svědomí proti Janovi Ottmarovi mladšiemu z Holohlav. Terminus feria VI. in die undecim millia virginum [21. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Anno 1519. feria V. in vigilia Simonis et Jude apostolorum [27. října] vyšel duohon na Johanku z Widbachu od Martina. Terminus feria VI. post omnium Sanctorum [4. listopadu]. R. X. I. B. II. a. 3545. Statečný Jan z Lieskovce na Kamenici pohání Ladslava Šternbergka a na Bechyni, najvyššieho kancléře královstvie Českého, pana Jana Šternbergka a na Bechyni, Jana Víthu ze Rzavého na Dobronicích, Víthu ze Rzavého, purkrabí na Chousníce, Václava Štítného z Štítného na Proseči, Bohuchvala Lieskovce z Lieskovce, Ctibora Drachovského z Drachova, Ondřeje Hajdu z Poříčí, Albrechta Ruotha z Dierného a Petra Vencelíka z Vrchovišť, aby list položili] ten, který někdy Vá- clav otec jeho jemu Petrovi synu svému psal, aby stál na jeho miestě k tomu puohonu, kterýmž jeho Václava pohání Jan z Lieskovce ze dvú seth kop grošuov českých, aby jej položil, že ho potřebuje proti němu i týmž bratřím k svědomí, i jiných všech pohání k svědomí proti týmž Vencelíkuom. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Anno 1520. feria VI. in die Fabiani [20. ledna] vyšli duohonové na tyto na všecky osoby od statečného Jana z Lieskovce. Terminus in die Reliquiarum [20. dubna]. R. X. I. B. II. a. 3546. Albrechſt/ Ruoth z Dierného pohání Jaroslava z Koutuov a v Hořej- ších Kvasejovicích, aby položil tu smlouvu, kterúž má s ním o to, že jest jemu týž Jaroslav měl puojčiti LX kop gr. českých na III kopy gr. českých platu roč- nieho na lidech v Malkovicích, že též smlúvy potřebuje proti témuž Jaroslavovi k svědomí. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Actum feria II. ante Francisci [3. října]. [Juxta:] Anno etc. XXI. feria V. ante Petri et Pauli apostolorum [27. června) vyšel duohon po tomto puohonu od Albrechta Ruota z Dierného na Jaroslava

Strana 147
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 147 z Koutuov pro položení smlúvy. Terminus in die sancti Martini proximi [11. li- stopaduj. R. X. 1. B. II. b. 3547. Václav Jaroš z Oustí pohání pana Jindřicha Kornhauzského z Kolo- vrath etc., Jana z Týnišť a Motle z Kornbergku k svědomí proti Alžbětě Bavo- rovské z Střebska. Terminus feria V. proxima [6. října]. Actum feria III. in die sancti Francisci 4. října]. R. X. 1. B. II. b. 3548. Pan Sezema Prostibořský z Vrtby pohání pana Albrechta z Gutšteina a na Mělníce a pana Jaroslava z Kolovrat etc., obú proti Wolfovi z Gutšteina k svědomí. Terminus cras panu Albrechtovi a panu Jaroslavovi feria II. post Dionisii [10. října]. Actum feria III. Francisci sancti [4. října]. R. X. 1. B. II. b. 3549. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Mikuláše Zámrzského [z] Zámrzsk k svědomí proti Janovi [z] Skalky. Terminus feria III. post Galli [18. října]. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. R. X. 1. B. II. b. 3550. Jarohněv z Koutuov pohání Jana z Paběnic na Voračicích proti Vá- clavovi z Zahrádky k svědomí. Terminus in die XI millia virginum [21. října]. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. [Juxta:] Anno 1519. feria II. post undecim millia virginum [24. října] vyšel duohon na Jana z Paběnic od Jarohněva. Terminus in die sancti Martini [11. li- stopadu]. R. X. 1. B. II. b. 3551. Statečný Jan z Leskovce a na Kamenici pohání Arnošta Leskovce z Leskovce a na Řečici a Krystofa z Leskovce a na Cerekvici k svědomím proti Petrovi Vencelíkovi a bratřím jeho z Vrchovišť. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Actum feria V. post Francisci [6. října]. [Juxta:] Anno 1520. feria VI. in die Fabiani [20. ledna] vyšli duohonové na tyto obě osoby od statečného Jana z Leskovce. Terminus in die Reliquiarum 12. dubna 1521]. R. X. I. B. III. a. 3552. Pan Vilém Mracký z Dubé pohání Jaroslava z Kúta, aby postavil lidi své, zejména tyto: Matěje Mudrocha z Kvasejovic, Matěje Beranova a Matěje Žítka obú z Měšetic, že jich týž pan Vilém potřebuje proti témuž Jaroslavovi k svědomí. Terminus feria VI. in die sanctorum Simonis et Jude [28. října]. Actum feria VI. post Francisci [7. října]. 19*

Strana 148
148 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1520. feria II. post Tiburcii [16. dubna] vyšel duohon na Jaroslava z Kouta od pana Viléma Mrackého. Terminus sabbato post Reliquias R. X. 1. B. III. a. proxima [21. dubna]. 3553. Pan Krystofor z Švamberka pohání statečného Fridricha Šelndorfa z Hornšperka, hofrychtéře na Buncli, aby registra položil zejména tyto: registra na rybník Břekeský na LX čberuov ryb, dčber po XLIX groších českých, item re- gistra na rybník Klášterský na XXIV čberuov ryb, čber po XLVI groších českých. item registra na rybník Tuří na XL čberuov ryb, čber po XLVIII groších českých. tak jakž jest tajchž ryb z těch rybníkuov prodáno, kterážto registra ty jsi k sobě přijal, jakož to cedule řezaná a pečetěná to v sobě šíře ukazuje a zavírá; že týchž registr pán potřebuje k svědomí proti témuž Fridrichovi. Terminus feria VI. in die s. Simonis et Jude [28. října]. Actum sabbato ante Dyonisii [8. října]. R. X. 1. B. III. a. 3554. Pan Jan a pan Václav bratří Sezimové z Ouští pohánějí pana Jana Březenského z Blanxšteinu k svědomí proti panu Krystoforovi a panu Prokopovi z Vartnberku. Terminus feria VI. in die Simonis et Jude [28. října]. Actum feria IV. post Dionisii [12. října]. R. X. 1. B. III. b. 3555. Vondřej Weynzrl z Kumpolce pohání pana Krystofa Pfluga z Rabšteina a na Kočově, aby ceduli položil, kterúž jest k němu poslal o napravení pychu, že jí potřebuje proti témuž panu Krystofovi k svědomí. Terminus feria VI. in die Simonis et Jude [28. října]. Actum ut supra [12. října]. [Juxta:] Anno 1519. feria II. post Martini [14. listopadu] vyšel duohon od Vondřeje Weynzrle z Kumpolce na pana Krystofa Pfluga. Terminus feria II. post Trium Regum [9. ledna 1520]. R. X. I. B. III. b. 3556. Anna z Libošína pohání Hedviku z Uocelovic a v Minicích k svědomí proti Katheřině z Libošína. Terminus feria VI. in die Simonis et Jude [28. října]. Actum ut supra [12. října]. R. X. 1. B. III. b. 3557. Beneš Dubský z Třebemyslic pohání Ctibora Bořikovského z Košm- berka, aby položil ten list věnní, na kterejž praví, že by dal Katheřině z Michnic dvě stě kop grošuov věna jejieho, že ho potřebuje k svědomí proti témuž Ctibo- rovi. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listopadu]. Actum ut supra R. X. I. B. III. b. [12. října]. 3558. Augustin z Bašty, někdy měštěnín Menšieho města Pražského, pohání pana Viléma Švihovského z Ryzmberka a na Rábí k svědomí proti Elšce Loské

Strana 149
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1519. 149 z Neznašuov. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listopadu]. Actum feria V. ante Galli [13. října]. R. X. I. B. IV. a. 3559. Paní Katheřina z Roztok a z Klinšteina a na Dřevčicích pohání pana Albrechta z Šternbergka a na Zelené Hoře, hajthmana kraje Plzeňského, a na Ta- chově, aby položil kšaft nebožtíka pana Jana Mičana z Roztok a z Klinšteina, kte- rýž jest k sobě přijel od Bořivoje Borně z Slabec, ty časy ouředníka nebožtíka pana Jana Mičana na Toužetíně, že toho kšaftu potřebuje táž paní Katheřina proti Bořevojovi Borňovi k svědomí. Terminus in die s. Martini [11. listopadu]. Actum feria V. ante Galli [13. října]. R. X. 1. B. IV. a. 3560. Jan Žibřid z Mostku pohání Dorothy ze Mlýnec pro položení cedule řezané smluvní, kterúž má s týmž Janem o své právo, kteréž má po Petrovi Mlý- neckém, že jí potřebuje proti též Dorothě k svědomí. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listopadu]. Actum feria V. ante Galli [13. října]. R. X. I. B. IV. a. 3561. Statečný Jan Bejchorský z Raškovic pohání Jana Doubravce ze Všě- chlap k svědomí proti Jiříkovi Zelenskému z Sebuzína. Terminus in die sancti Mar- tini [11. listopadu]. Actum feria VI. ante Galli [14. října]. R. X. I. B. IV. b. 3562. Bohuslav z Červeného Újezdce pohání Jana z Kolovrat na Buštěhradě. aby postavil Samuele z Vidhoště, člověka svého, že ho potřebuje proti lidem Petra Holého z Chrastu, totiž Vavřincovi a Anně, manželce téhož Vavřince, z Hostokrej k svědomí. Rok na den svatého Martina [11. listopadu] k témuž svědomí. Actum feria VI. ante sancti Galli [12. října]. R. X. I. B. IV. b. 3563. Albrecht Cipla z Kravska pohání Trystrama z Lukavce, Jiříka z Ries- nice, Jiříka Záleského v Zálesí dědiník a Vaňka Kučeru v Solčicích týž dědník všech k svědomí proti Janovi Bělouchovi z Radvanova. Terminus feria VI. in die Simonis et Jude [28. října]. Actum feria IV. post Galli [19. října]. [Juxta:] Anno MDXIX. v pondělí po svatém Brikcí [14. listopadu] vyšel duohon od Albrechta Ciply na Jiříka Záleského, aby svědčil v pondělí po svatým Ondřeji najprv příštím [5. prosince]. R. X. I. B. IV. b. 3564. Václav z Polenc pohání Krystofa z Vřesovic a na Kostomlatech k svě- domí proti panu Děpolthovi z Lobkovic. Terminus feria II. post undecim millia vir- ginum [24. října]. Actum feria VI. in die undecim millia virginum [21. října]. R. X. 1. B. IV. b.

Strana 150
150 D. XIII. Registra soudu komorního. 3565. Václav z Polenc pohání téhož Krystofa etc., aby postavil Lukáše rychtáře z Kostomlat, člověka svého, že ho potřebuje proti panu Děpoltovi z Lob- kovic k svědomí. Terminus feria II. post undecim millia virginum [24. října]. Actum feria VI. in die undecim millia virginum [21. října]. R. X. 1. B. V. a 3566. Majnuš z Hustířan a v Poličanech pohání Jana Chvalkovského z Hu- stířan a na Chvalkovicích, aby položil tu smlouvu, kterúž mezi sebú mají řezanú o ten trh, kdež jemu prodává diel svuoj toho statku v Dubenci, že jí potřebuje proti témuž Janovi Chvalkovskému k svědomí. Terminus feria V. ante festum sancti Martini proxime venturi [10. listopadu]. Actum feria II. in vigilia Omnium Sanctorum R. X. l. B. V. a. [31. října]. Puohonové k svědomí k roku Svátosti (20. dubna) létha MDXX. 3567. Jan Bělouch z Radvanova pohání Albrechta Ciplu z Kravska, aby položil ceduli smluvčí, kterúž mezi sebú mají na sto kop grošuov českých svědčící pečetěnú, že jí potřebuje proti témuž Albrechtovi k svědomí. Terminus feria II. post sanctorum trium regum [9. ledna 1520]. Actum feria VI. in die Katherine 25. listopadu 1519]. [Juxta:] Anno MDXX. v úterý po božiem křtění [10. ledna] vyšel duohon od Jana Běloucha etc. na Albrechta Ciplu. Terminus feria V. post Gregorii proxime R. X. 1. B. V. a. venturi [15. března]. 3568. Jan Bělouch z Radvanova pohání Albrechta Ciplu z Kravska, aby po- stavil lidi své, zejména tyto: Máchu, Petra, Matěje Čiperova, Michala, Pavla, Jana Ševcova, Jakuba Čiperova, Vondřeje a Vaňka Štegera, všech ze vsi Zevančic, že jich potřebuje proti témuž Albrechtovi k svědomí. Terminus feria II. post Trium Regum [9. ledna 1520]. Actum feria VI. in die Katherine [25. listopadu 1519]. [Juxta:] Anno etc. XX v outerý po božiem křtění [10. ledna] vyšel duchon od Jana Běloucha na Albrechta Ciplu. Terminus feria V. post Gregori [15. března]. Anno 1520 feria V. post Gregori [15. března] tito všickni lidé v počtu až do devíti Albrechta Ciply při ouřadu stáli jsú, chtiec rádi svědčiti podle práva, čehož by svědomi byli, ale týž Jan Bělouch týž den až po osmnácti hodinách nestál ani týmž lidem podle jich zprávy od míle podle práva nezaplatil. R. X. 1. B. V. a. 3569. Václav Donát z Těchlovic pohání pana Jiříka Berky z Dubé, paní Elšky z Smiřic a paní Katheřiny Smiřické z Kolovrat a na Lysé, aby postavila Jošta písaře

Strana 151
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 151 svého k svědomí proti též paní Katheřině Smiřické. Terminus feria II. post trium regum [9. ledna 1520]. Actum feria II. ante Lucie [12. prosince 1519]. R. X. I. B. V. b. 3570. Pan Prokop z Vartmbergka na Lipém pohání pana Jana z Vartm- bergka na Blangšteině, pana Jana Sezemu z Oustí na Oustí, pana Krystofa z Vartm- berka na Lipém, statečného Viléma z Vřesovic na Doubravské Hoře, Hanuše Tych- vice z Tychvic, Zikmunda z Wayspachu na Volfarticích, Laytra Penzika z Penziku v Stružnici proti panu Hanušovi z Zolhauzu na Děčíně, všech k svědomí. Terminus feria V. prima Jejunii proxima [2. března]. Actum sabbato post octavam Epiphanie Domini [14. ledna] anno Domini 1520. R. X. I. B. V. b. 3571. Pan Michal Slavata z Chlumu a z Košmbergka na Kostelci pohání pana Jiříka Bezdružického z Kolovrat, najvyššieho sudieho zemského, pana Hynka Bořitu z Martinic a na Smečně, maršálka krále JMsti, pana Jana Bezdružického z Kolovrat a na Buštěhradě proti panu Janovi z Kolovrat a na Novém hradě k svědomí. Ter- minus feria V. ante Fabiani [19. ledna]. Actum feria III. ante Fabiani [17. lednaj. R. X. 1. B. V. b. 3572. Pan Jan z Kolovrath na Novém Hradě pohání pana Jiříka Bezdruži- ckého z Kolovrat etc., najvyššieho sudieho královstvie Českého etc., pana Hynka Bořitu z Martinic etc. a statečného Zdeňka Trčku z Lípy a na Opočně etc. proti panu Michalovi Slavatovi etc. k svědomí. Terminus feria V. ante Fabiani [19. ledna]. Actum feria IV. ante Fabiani [18. ledna]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. post translacionem sancti Wenceslai [7. března] vyšli jsú duohonové na tyto tři osoby od pana Jana z Kolovrath. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. R. X. 1. B. VI. a. 3573. Jan a Zikmund bratří vlastní Seletičtí z Smojna pohánějí Jana Stra- choty z Královic a Katheřinu z Vostrova, manželku téhož Jana, aby položili kšaft nebožky panny Katheřiny z Smojna, že ho potřebují proti témuž Janovi a jí Ka- theřině k svědomí. Terminus in die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria VI. in die Fabiani [20. ledna]. [Juxta:] Anno 1523. feria V. post Francisci [8. října] vyšel duohon na Jana Strachotu a manželku jeho, od Jana a Zikmunda bratří Seletických. Terminus die sancti Martini proxime venturi [11. listopadu]. R. X. I. B. VI. a. 3574. Pan Jan Boreš z Ryzmberka a z Voseku pohání statečného Jakuba z Vřesovic a na Valči, Voldřicha Fremuta z Krásného Dvora a na Buškovicích, Jiříka Chlumčanského z Přestavlk a v Oujezdě, všech k svědomí proti Jaroslavovi

Strana 152
152 D. XIII. Registra soudu komorního. Sekerkovi z Sedčic. Rok v pátek o suchých dnech postních najprv příštích [2. března]. Actum feria III. ante conversionem sancti Pauli [24. ledna]. [Juxta:] Anno etc. XX° sabbato ante translationem sancti Wenceslai [3. března vydán duohon od pana Jana Borše z Ryzmbergka a Voseka na Jakuba z Vřesovic. Terminus feria II. proxima [5. března]. R. X. 1. B. VI. a. 3575. Pan Jan Boreš z Ryzmberka a z Voseka pohání Jakuba Šmohaře z Ro- chova a v Tuzenicích a podle něho Jana Ješka z Trojetic a Krystofa Pivci z Viti- něvsi, aby postavili lidi své z Rybňan, zejména tyto: Jaroše rychtáře, Jana Holuba a Jana Paška, že jich potřebuje k svědomí proti Jaroslavovi Sekerkovi z Sedčic. Rok v pátek o suchých dnech postních najprv příštích [2. března]. Actum feria III. ante conversionem sancti Pauli [24. ledna]. R. X. 1. B. VI. b. 3576. Jan Lovčí z Protivína pohání Ondřeje z Dubu na Talíně, aby postavil etc. Matesa a Jíru Moudrého, lidi své z Maletic, že jich potřebuje proti panu Voj- těchovi z Pernšteina a na Hluboké, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, k svědomí. Terminus feria VI. Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria III. ante puri- ficationis Marie [31. ledna]. R. X. 1. B. VI. b. 3577. Barbora z Nedvídkova pohání paní Anny z Kovaně a v Lovosicích, aby postavila lidi své z Libochovan: Jíru Mušína, Thůmu a Vaňka Obešla proti Fridrichovi Horovi z Sulevic k svědomie. Terminus ten pondělí po druhé středě v postě najprv příští [12. března]. Actum feria III. ante Purificationem [31. ledna]. R. X. 1. B. VI. b. 3578. Barbora táž pohání Fridricha téhož Horu etc., aby položil list etc., kterýž jemu psala o napravení pychu, což se Jarolíma dotýče, příjmí Jarého, že ho proti témuž Fridrichovi potřebuje k svědomí. Terminus v pondělí po druhé středě v postě najprv příští [12. března]. Actum feria III. ante Purificationem [31. ledna]. R. X. I. B. VI. b. 3579. Barbora táž pohání Jana Kunáta z Sulevic, aby postavil člověka svého Barthoše rychtáře z Libochovan k svědomí proti témuž Janovi Kunátovi. Terminus ut supra [12. března]. Actum ut supra [31. ledna]. R. X. I. B. VII. a. 3580. Barbora táž pohání Jana Kunátu z Sulevic, aby položil list, kterýž mu psala o napravení pychu, což se vzetí brání lidí jejích dotýče, že jeho potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus ut supra [12. března]. Actum ut supra [31. ledna]. R. X. 1. B. VII. a.

Strana 153
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 153 3581. Panna Magdalena Ježovská z Lub pohání Štefana Šafránka z Poutnova a v Plzni a Linharta z Doubravky a v Plzni proti panu Janovi z Roupova k svě- domí. Terminus quatuor temporum Jejunii proxima [2. března]. Actum feria IV. ante Purificationem b. Marie Virginis [1. února]. [Juxta:] Tito puohonové proto sú přetrženi, že sú listové u ouřadu zuostali a nevyšli sú, neb jich nevzala panna. R. X. 1. B. VII. a. — Půhon mřežován. 3582. Pavel Klenovský ze Ptenie pohání pana Jiříka Samuele z Hrádku, aby ty dvě cedule, kteréž jemu Víth Hanykéř z Semína psal, co se jeho Pavla toho zatčení, kterýmž jej týž Víth zatekl, dotýče o přidání roku, že jich potřebuje proti Víthovi Hanykéřovi k svědomí. Terminus feria VI. quatuor temporum Jejunii [2. března]. Actum feria II. ante Valentini [13. února]. [Juxta:] Anno 1520. vyšel duohon na pana Jiříka Samuele z Hrádku od Pavla Klenovského. Terminus feria II. post translationem sancti Wenceslai [5. března]. Actum feria VI. ante translationem sancti Wenceslai [2. března]. R. X. l. B. VII. a. 3583. Michal z Volšan pohání Anny Učcové krejčové, obývající na hradě Pražském, k svědomí proti Janovi Jeníškovi z Oujezda. Terminus feria VI. quatuor temporum Jejunii proxima [2. března]. Actum feria VI. post Valentini [17. února]. [Juxta:] Anno 1520. feria V. ante Gregori [8. března] vyšel duohon na Annu Učcovu od Michala z Volšan. Terminus feria II. in die Gregori [12. března]. R. X. 1. B. VII. b. 3584. Žofka z Poličan pohání pana Zdeňka z Walšteina a v Hořicích, pana Jiříka odtudž a v Železnici, Jana Strachotu staršieho z Kralovic a v Uostrově. R. X. 1. B. VII. b. — Půhon mřežován. 3585. Žofka z Poličan pohání Votíka z Labouně bytem na Kamenici, Vi- léma z Hořic a Votíka z Holovous a na Církvici k svědomí proti panu Zdeňkovi z Walšteina a v Hořicích. Terminus v pátek před květnú nedělí [30. března]. Actum feria III. post Mathei apostoli [28. února]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. die Ambrosii [4. dubna] vyšel duohon na Votíka z Holovous a na Církvici od Žofky. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. R. X. I. B. VII. b. 3586. Žofka táž pohání týchž Votíka z Labouně, Viléma z Hořic a Votíka z Holovous k svědomí proti Janovi Strachotovi staršiemu z Kralovic a v Uostrově. Terminus ut supra [30. března]. Actum ut supra [28. února]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. die Ambrosii [4. dubna] vyšel duohon na téhož Votíka ut supra. Terminus ut supra [20. dubna]. R. X. 1. B. VII. b. Archiv Český XXXII. 20

Strana 154
154 D. XIII. Registra soudu komorního. 3587. Žofka táž pohání týchž Votíka z Labouně, Viléma z Hořic a Votíka z Holovous k svědomí proti Haškovi Kulovi z Chodče. Terminus ut supra [30. břez- na]. Actum ut supra [28. února]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. die Ambrosii [4. dubna] vyšel duohon na Vo- tíka z Církvice ut supra. Terminus ut supra [20. dubna]. R. X. I. B. VII. b. 3588. Mikuláš Malovec z Pacova a na Sedlci pohání Alžběty a Markéty sestr z Pacova, aby postavily Duška příjmí Viláříkova a Jana Chybu, oba z mě- stečka z Pacova, že jich potřebuje proti týmž Alžbětě a Markétě k svědomí. Rok v pátek před provodní nedělí [13. dubna]. Actum feria V. post Mathie [1. března]. R. X. I. B. VIII. a. 3589. Pan Jan Boreš z Rizmbergka a z Voseka pohánie Jakuba z Vřesovic a na Valči proti Jaroslavovi Sekerkovi z Sedčic k svědomí. Rok v pondělí po pře- nesení svatého Václava [5. března]. Actum sabbato ante translationem sancti Wen- ceslai [3. března]. R. X. 1. B. VIII. a. 3590. Jan z Nebřehovic a Alena z Smiradic, jakožto poručníci sirotka a statku někdy Václava Chmelíka z Oujezda, pohánějí Viléma Přecha z Češtic a Jana z Buzic jakožto poručníky někdy Heřmana z Češtic, aby položili kšaft a zřie- zení, kterýž jest učinil týž někdy Heřman maje mocný list královský, že ho potře- bují k svědomí proti týmž poručníkuom. Rok ten čtvrtek o středopostí najprv příští [15. března]. Actum feria II. post translationis sancti Wenceslai [5. března]. R. X. 1. B. VIII. a. 3591. Zigmund Seletický z Smojna a na Všelibech pohání Trystrama Daši- ckého z Barchova a na Bolehošti, aby položil smlúvu cedulí řezanú učiněnú, kterúž jest učinil někdy Barthoň Habrovec z Habrova před dobrými lidmi mezi jím Try- stramem Dašickým a týmž Zigmundem Seletickým o čtyři sta kop grošuov českých, kteréž jsou byly na dluhu u pana Jana Černčického z Kácova, a také list, kterýž jest psal on Zigmund jemu Trystramovi, žádaje přátelsky, aby jemu těch dvě stě kop grošuov dal, kteréž mu vedle smlúvy náleží, jakož táž smlúva a ten list to v sobě šíře ukazuje a zavierá, že on toho obého potřebuje proti témuž Trystramovi k svě- domí. Terminus feria VI. Reliquiarum proxima [20. dubna]. Actum feria III. post translationis sancti Wenceslai [6. března]. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante sancti Georgii [20. dubna] vyšel duohou od Zykmunda Seletického z Smojna na Trystrama Dašického z Barchova. Terminus feria VI. post sancti Georgii [24. dubna], tak jakž týž puohon ukazuje. R. X. 1. B. VIII. b.

Strana 155
Pahony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 155 3592. Zikmund Seletický z Smojna pohání Hynka Mladotu z Solopisk k svě- domí proti Tristramovi z Barchova. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria III. post translationis sancti Wenceslai [6. března]. R. X. 1. B. VIII. b. 3593. Štěpán z Koloděj a v Sedličkách pohání statečného Zikmunda Barše z Kamenice a na Tuchořicích k svědomí proti pánuom Kostkuom z Postupic. Ter- minus feria VI. in die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria III. post translationis sancti Wenceslai [6. března]. R. X. 1. B. VIII. b 3594. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic pohání Jana Veseckého z Vésky, aby list položil, kterýž jest jemu poslal o napravení pychu po lidech svých, po Jakubovi a Janovi Hladíkovi z Dřevičic, že ho potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus feria VI. in die Reliquiarum proxima [20. dubna]. Actum ut supra [6. března]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. post Francisci [6. října] vyšel duchon na Jana Veseckého z Vésky o položení listu od Jiříka Vosterského z Sulevic. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. 1. B. VIII. b. 3595. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic pohání pana Bohuslava Plánského z Žieberku a ve Vchynicích a Markvartha z Baště k svědomí proti pannám, panně Anně, panně Johance a panně Kristině sestrám vlastniem z Klinšteina a z Roztok. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria III. post translationem sancti Wenceslai [6. března]. [Juxta:] Anno 1521. feria II. post Concepcionem beate Marie virginis [9. prosince] vyšel duohon na pana Bohuslava Plánského z Žíberka a na Markvartha z Baště od Jiříka Vosterského Kapléře z Sulevic. Terminus in crastino Fabiani proxime venturi [21. ledna 1522]. R. X. 1. B. IX. a. 3596. Burjan Radkovský z Nové vsi pohání Jana Skaleckého z Skalky, aby list položil hlavní s rukojmiemi, kterýž má na téhož Burjana na puol osma sta kop grošuov českých pod pečetmi pánuov a dobrých lidí, kterýž jest vzal na Skalce, o diel, kdež se mu zdálo, že ho potřebuje proti témuž Janovi k svědomí. Terminus v. úterý o svátcích velikonočních najprv příštích [10. dubna]. Actum ut supra [6. března]. [Juxta:] Anno 1520. v pátek na den Svátosti [20. dubna] přinesl list zase k úřadu zapečetěný, že ho nedodal Burjan Radkovský a ten puohon jest proto přetržen. R. X. 1. B. IX. a. — Půhon mřežován. 20*

Strana 156
156 D. XIII. Registra soudu komorního. 3597. Jan Cidlinský z Sluh a na Hubojedech pohání statečného Pavla Ch]oltického z Oujezda, aby postavil Jiříka Hudce a Duchka syna jeho z Veselí, lidi své, že jich potřebuje k svědomí proti Václavovi Ludvíkovi z Chloumku. Ter- minus v úterý po květné neděli najprv příští [3. dubna]. Actum feria IV. post translationem sancti Wenceslai [7. března]. R. X. 1. B. IX. a. 3598. Jan týž z Sluh pohání Václava Ludvíka z Chloumku a Zuzanu z Chloumku, sestru téhož Václava nedielnú, aby postavili Jirku Težova syna a Petra bratra Jirkova a Václavíka, lidi své z Veselí, že jich potřebuje k svědomí proti témuž Václavovi Ludvíkovi. Terminus v úterý po květné neděli najprv příští [3. dubna]. Actum ut supra [7. března]. R. X. 1. B. IX. a. 3599. Alžběta z Petrovic a od Hory Kuthny pohání Zikmunda Anděla z Ronovce, Jana Borně ze Lhoty, Jana z Prachňan, úředníky mince krále JMti na Horách Kutnách, a Martina Vrabce z Nedvojovic, všecky k svědomí proti panu Jiříkovi Samoelovi. Terminus feria VI. Reliquiarum proxima [20. dubna]. Actum feria V. ante Gregori [8. března]. R. X. 1. B. IX. b. 3600. Přech mladší z Cestic pohání Viléma Rusa z Lipna k svědomí proti Hynkovi Lhotovi. Terminus ten čtvrtek po velikonoci [12. dubna]. Actum ut supra R. X. 1. B. IX. b. [8. března]. 3601. Prokop. z Lerojid pohání pana Jaroslava z Šelnberka a z Kosti, naj- vyššieho komornieka královstvie Českého, pana Ludvíka Zajímače z Kunstátu a na klášteře svatého Prokopa a Jana ze Vchynic a na Hostyni k svědomí proti Janovi Stružskému z Doubravan. Rok ten pátek před provodní nedělí [13. dubna]. Actum R. X. 1. B. IX. b. feria VI. ante Gregori [9. března]. 3602. Prokop týž týchž pohání proti Zikmundovi Stružskému z Struh. Ter- minus ut supra [13. dubna]. Actum ut supra [9. března]. R. X. l. B. IX. b. 3603. Prokop týž pohání týchž proti Janovi Chvalovskému z Ledeč. Ter- minus ut supra [13. dubna]. Actum ut supra [9. března]. R. X. 1. B. IX. b. 3604. Prokop týž pohání týchž proti Petrovi Amchovi z Borovnice. Terminus ut supra [13. dubna]. Actum ut supra [9. března]. R. X. 1. B. IX. b. 3605. Paní Beatrix z Šumburgka pohání Václava Saka ze Znančic, Václava z Třebska a mistra Václava z Ourazu, kancléře Pražského, proti panu Jindřichovi

Strana 157
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 157 Berkovi z Dubé k svědomí. Rok feria VI. ante Anuncciationis Marie [23. března]. Actum feria VI. post translationis Wenceslai [9. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria III. post Tiburcii [17. dubna] vyšel duohon na mistra Václava z Ourazu od paní Beatrix. Terminus sabbato post Reliquias proxima [21. dubna]. R. X. l. B. X. a. 3606. Václav Sušický z Čejkov pohání Petra Markolta z Tedražic a Bryk- cieho odtudž z Tedražic k svědomí proti Janovi a Kubíkovi bratřím Koubovic z Sušice. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. Actum sabbato ante Gre- gori [10. března]. R. X. 1. B. X. a. 3607. Pan Petr Adršpach z Náchodu na Rysmburce pohání Jana z Kla- drubec, aby položil list, kterýž jemu Mikuláš mladší Karlík z Nežetic psal o to, aby mluvil s týmž panem Petrem, aby sčekal on pan Petr jeho Karlíka v Praze za čtyři dni, a že té smlúvě, kterúž s ním má o to právo, což se Skalského zbožie dotýče, dosti učiní, že téhož listu proti Mikulášovi Karlíkovi potřebuje k svědomí. Terminus feria V. post Gregori prima [15. března]. Actum feria III. post Gregori [13. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria V. ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na Jana z Kladrubec od pana Petra Adršpacha. Terminus feria VI. in die Reliquiarum proxima [20. dubna]. R. X. l. B. X. a. 3608. Pan Petr týž pohání téhož Jana k svědomí proti Mikulášovi Karlíkovi. Terminus feria V. post Gregori [15. března]. Actum ut supra [13. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria V. ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na Jana od téhož Petra. Terminus die Reliquiarum [20. dubna]. R. X. l. B. X. a. 3609. Pan Petr týž pohání Mikuláše mladšieho Karlíka z Nežetic, aby po- ložil smlúvu tu, kterúž má na ceduli řezané jednu a týž pan Petr druhú, kterúž sú spolu učinili o to právo, což se Skalského zboží dotýče, že jí proti témuž Mi- kulášovi potřebuje k svědomí. Terminus ut supra [15. března]. Actum ut supra [13. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria V. ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na Mikuláše Karlíka od pana Petra Adršpacha. Terminus in die Reliquiarum proxima [20. dubna]. Tento duohon přetržen proto, že jest přinešen list zapečetěný zase k úřadu a jiný list vydán duohončí na Mikuláše Karlíka od pana Petra z Náchodu k roku svatého Martina [11. listopadu]. Actum feria III. post Viti [19. června] anno 1520.

Strana 158
158 D. XIII. Registra soudu komorního. I ten jest přetržen, protože nenie vzat od úřadu a zuostal napsaný i zape- četěný u úřadu. R. X. 1. X. a. — Obě juxty přetrženy. 3610. Dorotha od Duhy, měštka Pražská, pohání Jana Dobřanského z Do- břenic k svědomí proti panu Janovi z Walšteina. Terminus in die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria III. post Gregori [13. března]. R. X. 1. B. X. b. 3611. Šimon Třeštík, měštěnín Pražský, pohání rytieře Petra Holého z Chrástu a na Petrovicích, Burjana z Lokte a na Škřivani, Fridricha Alšíka z Valče, úředníka na Petrovicích, a Pirama Kapouna z Svojkova proti panu Volfovi z Gutšteina a na Petršpurce k svědomí. Terminus feria III. post Anunctiationem beate Marie virginis [27. března]. Actum sabbato post Gregori [17. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. post Anunctiationem beate Marie virginis [28. března] vyšli duohonové na tyto všecky osoby od Šimona Třeštíka. Terminus ten pátek před provodní nedělí [13. dubna]. R. X. l. B. X. b. 3612. Šimon týž pohání Stanislava z Pavlovic, hajtmana na Hrádku, aby postavil Jílka z Lubny, člověka královského, že ho potřebuje proti panu Volfovi k svědomí. Terminus feria III. post Anunctiationem beate Marie virginis [27. března]. Actum ut supra [17. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. post Anunctiationem beate Marie virginis [28. března] vyšel duohon na Stanislava od Šimona. Terminus ten pátek před pro- vodní nedělí [13. dubna.] R. X. l. B. X b. 3613. Šimon týž pohání rytieře Petra Holého z Chrástu etc., aby postavil Vaňka Kloučka, krčmáře svého z Petrovic, že ho potřebuje proti panu Volfovi etc. k svědomí. Terminus ut supra [27. března]. Actum ut supra [17. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. post Anunctiationem b. Marie virginis [28. března] vyšel duohon na Petra Holého od Šimona. Terminus ten pátek před provodní nedělí [13. dubna]. R. X. I. B. X. b. 3614. Dorotha od Duhy, měštka Pražská, pohání pana Pavla Samuele z Hrádku k svědomí proti panu Janovi z Walšteina. Terminus feria III. post Ge- drutis [20. března]. Actum feria II. post Gedrutis [19. března]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. die Benedicti [21. března] vyšel duohon na pana Pavla Samuele z Hrádku od Dorothy od Duhy. Terminus feria V. post Bene- dicti proxima [22. března]. R. X. l. B. X. b.

Strana 159
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 159 3615. Eva obývající v Praze pohání Dorothy z Nehvízdek a Jana Ostrov- ského z Plavčie k svědomí proti Janovi Othovi. Rok v pátek před květnú nedělí najprv příští [30. března]. Actum feria III. ante Benedicti [20. března]. R. X. 1. B. XI. a. 3616. Zikmund Bojan z Kamenné Lhoty pohání Jana Janovského mladšieho z Soutic a na Žumberce, Hrocha Tajneckého z Mezilešic a na Tajnci, Zdeňka Chu- chelského z Nestajova a na Chuchle, Zikmunda Hostačovského z Petrovic a na Hostačově, Jiříka Vrbku z Vrbice a bytem v Přelúči a Václava Bikaneckého z Vrbice a na Bikanci, všech k svědomí proti Jindřichovi a Michalovi bratřím vlastním Vrbkuom z Vrbice. Rok ten úterý po květné neděli najprv příští [3. dubna] Actum feria V. post Benedicti [22. března]. R. X. 1. B. XI. a. 3617. Bartholoměj z Strochovic, komorník u desk zemských, pohání Přibíka Koce z Dobrše na Bystřici jakožto poručníka někdy Kateřiny Černíkovské z Frunk- štaina, aby položil kšaft sepsaný, kterýž jest učinila někdy Kateřina Černíkovská z Frunkštaina, že ho potřebuje proti témuž Přibíkovi k svědomí před úřadem. Ter- minus v pátek před provodní nedělí najprv příští [13. dubna]. Actum feria V. post Benedicti [22. března]. [Juxta:] Létha etc. 21. feria III. post Mathie apostoli [26. února] vyšel list duohončí podle tohoto póhonu na Přibíka téhož od téhož Bartholoměje. Rok v středu o středopostí najprv příští [13. března]. R. X. 1. B. XI. a. 3618. Pan Jindřich z Kolovrat a z Kornhauzu pohání Bohuslava Chrta z Ertína, purkrabí hradu Pražského, a Václava Donáta z Těchlovic, aby položili před úřadem soudu komornieho té druhé] smlúvy s jich pečetmi a s téhož pana Jindřicha pečetí přiloženú, kteréž jsú při sobě jedné nechali a druhú témuž panu Jindřichovi též pod svými pečeťmi té druhé] řezané bez páně Viliemovy bratra téhož pana Jindřicha z Kolovrat pečeti přitištěné poslali, a k tomu ty všecky listy posé- lacie anebo cedule buď jim spolu aneb jednomu z nich zvlášť, které jest pro tu smlúvu nedokonánie psal a jim týž pan Jindřich z Kolovrat posielal, že toho všeho proti týmž Bohuslavovi a Václavovi potřebuje k svědomí. Rok v pátek před pro- vodní nedělí najprv příští [13. dubna] položen před úřadem etc. Actum sabbato ante Anunctiationis beate virginis [24. března]. R. X. 1. B. XI. b. 3619. Anna Loučenská z Kopitlna pohání statečného Zikmunda Barše z Kamenice a na Tuchořicích k svědomí proti Václavovi Radimskému z Slavkova. Terminus o Svátosti najprv příští [20. dubna]. Actum feria VI. ante dominicam Pal- marum [30. března].

Strana 160
160 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno MDXX feria III. post Georgii [24. dubna] vyšel duohon od Anny z Kopydlna na Zigmunda Barše z Kamenice, aby svědomie dal ve čtvrtek najprv příští [26. dubna]. R. X. 1. B. XI. b. 3620. Jan Bahno, obývající v městě Pražském, pohání pana Jana Rúpov- ského z Roupova, seděním tudíž, aby postavil před etc. Jana Polévku, rychtáře, Havla hajného, Blažka Šámka, Jana syna Šámkova, Víta Ypolita a Petra Kozla, všech ze vsi z Žítěnic, lidi své, že jich potřebuje proti témuž panu Janovi k svědomí. Terminus feria IV. post Pasce proxima [11. dubna]. Actum feria II. ante Ambrosii [2. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XX. feria V. ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na pana Jana z Roupova pro postavení těchto lidí před úřadem k svědomí. Terminus feria IV. proxima, to jest po svatém Tiburcii [18. dubna]. Anno 1520. feria IV. ante Reliquiarum [18. dubna] Jan Bahno stál jest a čekal u úřadu na svědky, kteréž pan Jan Roupovský měl stavěti podle puohonu i duohonu před úřadem, i týž pán na ten den že jest týchž lidí svých nepostavil. R. X. I. B. XII. a. 3621. Jindřich Rajdar z Rajdar pohání Jiříka Levu z Brozánek k svědomí proti Václavovi Pehmovi z Konobrž. Terminus feria IV. post Pasce proxima [11. dubna]. Actum feria II. ante Ambrosii [2. dubna]. R. X. 1. B. XII. a. 3622. Dorotha od Duhy, měštka Pražská, pohání pana Jiříka Samuele z Hrádku k svědomí proti panu Janovi z Walšteina. Terminus feria VI. magna post Ambrosii [6. dubna]. Actum feria V. ante Pasce [5. dubna]. [Juxta:] Anno 1520. sabato die sancti Tiburcii [14. dubna] vyšel duohon na pana Jiříka Samoele od Dorothy od Duhy. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. R. X. 1. B. XII. a. 3623. Jindřich Rajdar z Rajdar pohání Klimenta Pátka z Čepiro[h] proti Václavovi Pehmovi z Konobrž k svědomí. Terminus feria II. post sancti Tiburcii [16. dubna] proxima. Actum feria IV. ante Tiburcii [11. dubna]. R. X. 1. B. XII. a. 3624. Jindřich z Bousku, purkrabie na Brandejse, pohání Jana Velenského ze Mnichova a Jaroše Byšického z Byšic proti paní Elšce Hroznatové z Svojšína k svědomí. Terminus feria II. post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria VI. ante Ti- burcii [13. dubna]. R. X. 1. B. XII. a. 3625. Jarohněv z Koutuo pohání Jana a Viléma bratří svých odtudž z Koutuo, Zikmunda z Loutkova a na Vrchoticích a Jana z Pohnání a v Lov-

Strana 161
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 161 čicích, všech k svědomí proti Václavovi [z] Zahrádky a v Radici. Terminus feria IV. post Tiburcii proxima [18. dubna]. Actum feria VI. ante Tiburcii [13. dubna]. [Juxta:] Anno 1520. sabbato ante Georgii [21. dubna] vyšel duohon na Jana z Pohnání od Jarohněva z Koutuo. Terminus in die sancti Viti [15. června]. Anno 1521. sabbato ante Tiburcii [13. dubna] vyšel duohon na Zikmunda z Loutkova od Jarohněva. Terminus feria IV. post Georgii [24. dubna]. Anno 1522. feria II. post Georgii [28. dubna] vyšel duohon po druhé na Zikmunda z Loutkova od Jarohněva. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [2. května]. R. X. 1. B. XII. b. 3626. Paní Anna z Kováně pohání pana Zdeňka Lva z Rožmitála a z Blatné, najvyššieho purkrabí Pražského, pana Ladslava z Šternbergka a na Bechyni, naj- vyššieho kanclíře královstvie Českého, a pana Jiříka Bezdružického z Kolovrat, najvyššieho sudieho zemského, všech k svědomí proti panu Janovi Drahobuzskému z Dubé. Terminus feria VI. in die Reliquiarum proxima [20. dubna]. Actum sabbato die Tiburcii [14. dubna]. [Juxta:] Létha MDXXII°. feria VI. post Georgii [25. dubna 1522] dáni duo- honové od paní Anny z Kováně na pana Zdeňka Lva z Rožmitála etc. a na pana Jiříka Bezdružického z Kolovrat etc. Rok feria VI. Reliquiarum proxima [2. května] k svědomí. R. X. I. B. XII. b. 3627. Paní Anna z Kováně pohání pana Pavla Samoele z Hrádku, aby po- ložil ta svědomí, kteráž má k první při o pět seth kop grošů, a to od těchto do- brých lidí: od pana Jiříka Želinského, od pana Jana Drahobuzského, od pana Václava Želinského, od pana Hynka Dřevčického a od pana Václava Zimy, a také jestliže které věci má od kohož koli k té při, že toho všeho potřebuje proti témuž panu Pavlovi k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [20. dubna]. Actum sabbato die Tiburcii [14. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria VI. post Ambrosii [5. dubna] vyšel duohon na pana Pavla Samuele od paní Anny z Kováně. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [12. dubna]. R. X. 1. B. XII. b. 3628. Václav Radimský z Slavkova a na Radimi pohání Mikuláše Vlka z Kvítkova a na Kolodějích, Johanku z Kopitlna a na Tlustovousích a Alžbětu Křičovskú z Jablonné, všech k svědomí proti Anně Loučenské z Kopitlna. Ter- minus feria V. ante Reliquias proxima [19. dubna]. Actum feria II. post Tiburcii [16. dubna]. R. X. 1. B. XIII. a. Archiv Český XXXII. 21

Strana 162
162 D. XIII. Registra soudu komorního. 3629. Václav z Nehvizdek pohání purgmistra a raddy i vší obce města Prahy, aby postavili před úřadem soudu komornieho lidi své z Záluží, zejména tyto: Valentina rychtáře, Jana Duchkova syna, Vaňka Pechova syna a Jana Smieška, že jich potřebuje proti Pecháčovi, člověku Jana Pechance z Kralovic, k svědomí. Ter- minus feria V. proxima [19. dubna]. Actum feria II. ante Reliquiarum [16. dubna]. R. X. l. B. XIII. a. 3630. Pan Burjan Medek z Valdeka pohání Anežky Lešanské z Čečelic, aby postavila lidi své před etc. zejména tyto: Vávru a Šimona syna jeho a Máčka ze vsi ze Zlejčíny a Voršilu děvečku svú, že jich potřebuje proti též Anežce k svě- domí. Terminus feria V. proxima [19. dubna]. Actum feria III. ante Reliquias [17. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria II. post Ambrosii [8. dubna] vyšel jest duohon na Anežku o lidi od Burjana Medka z Valdeku. Terminus feria V. ante Reliquia- rum proxima [11. dubna]. R. X. I. B. XIII. a. 3631. Pan Burjan týž pohání Zikmunda Barše z Kamenice a na Tucho- řicích a Polixenu z Dobřenic k svědomí proti Anežce Lešanské. Terminus feria V. proxima [19. dubna]. Actum feria III. ut supra [17. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria II. post Ambrosii [8. dubna] vyšel duohon na Zikmunda Barše od pana Burjana. Terminus feria V. ante Reliquias proxima. [11. dubna]. Anno 1521. sabbato ante nativitatis Marie [7. září] vyšel duohon od pana Burjana Medka na Polyxenu z Dobřenic. Terminus feria IV. post nativitatem beate Marie [11. září. R. X. 1. B. XIII. a. 3632. Regina z Elkúše pohání Mikuláše Nykláska z Žítěnic a na Chotou- chově, Jana syna téhož Nikláska], Anny manželky jeho a Petra Amchy z Borov- nice proti Václavovi Loreckému z Elkúše k svědomí. Terminus feria V. proxima [19. dubna]. Actum ut supra [17. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria IV. post Tiburcii [17. dubna] vyšli duohonové na Mikuláše Nykláska z Žítěnic, na Jana syna téhož Mikuláše z Žítěnic a na Annu z Chřenovic, manželku téhož Mikuláše [z] Žítěnic. Rok v pátek na suché dni leth- ničné [24. května]. R. X. 1. B. XIII. a. 3633. Markétha z Šertingku pohání Ofky z Kunsdorfu, aby položila před etc. ceduli vyřezanú, kterúž má táž Ofka jednu, a někdy Lukáš Doubek z Rybňan měl druhú o pás stříbrný mezi nimi učiněnú, kdež táž cedule to v sobě šíř uka- zuje i pod pečetí někdy Lukáše Doubka, že jí potřebuje proti též Ofce k svědomí.

Strana 163
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1520. 163 Terminus feria VI. in die Reliquiarum [20. dubna]. Actum feria IV. ante Reliquias [18. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post Omnium Sanctorum [5. listopadu] vyšel duohon na Ofku z Kunsdorfu pro položení cedule řezané od Markéty z Šertingku. Terminus feria III. die sancti Martini [11. listopadu 1522]. R. X. I B. XIII. b. 3634. Mikuláš z Medonos pohání Matěje Miloše z Hostovic proti Bohunkovi Špínovi z Jenišovic k svědomí. Terminus feria II. post Marcelli [4. června]. Actum feria VI. ante Georgii [20. dubna]. R. X. 1. B. XIII. b. 3635. Tristram Dačicský z Barchova pohání pana Jana Černčického z Ká- cova a na Novém městě proti Zikmundovi Seletickému z Smojna k svědomí. Ter- minus in die sancti Wenceslai proxima [28. září]. Actum feria VI. Reliquiarum [20. dubna]. R. X. 1. B. XIII. b. 3636. Voldřich z Krásného dvora a na Buškovicích pohání pana Albrechta z Šternbergka a na Zelené hoře, hajthmana kraje Plzeňského, a na Tachově, pana Hanuše Fluga na Bečově, Žibřida Žďárského ze Žďáru, statečného Viléma z Vře- sovic a na Doubravské hoře a Jana Borně ze Lhoty proti panu Janovi z Gutšteina k svědomí. Rok v pátek o suchých dnech letničných najprv příštích [1. června]. Actum sabbato ante Georgii [21. dubna]. [Juxta:] Anno 1520. feria III. post Johannis baptiste [26. června] dóhony vyšly na všecky osoby kromě Jana Borně od Voldřicha z Krásného dvora. Terminus na zajtří svatého Jeronyma najprv příštieho [1. října]. R. X. I. B. XIII. a. 3637. Voldřich týž pohání týchž osob ut supra k svědomí proti panu Wol- fovi z Gutšteina. Terminus feria VI. quatuor temporum ut supra [1. června]. Actum ut supra [21. dubna]. [Juxta:] Téhož létha a dne ut supra [26. června] vyšli duohonové na všecky osoby ut supra. Terminus ut supra [1. října]. R. X. I. B. XIII. b. 3638. Jaroslav z Koutuov a v Kvasejovicích pohání Fridricha Vlčka z Te- tova a na Vlkšicích proti Janovi z Milhostic a na Vojkově k svědomí. Terminus in die sancti Viti proxime venturi [15. června]. Actum sabbato ante Georgii [20. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria V. ante Tiburcii [11. dubna] vyšel duohon na Fridricha od Jaroslava. Terminus v středu na suché dni letničné najprv příští [22. května]. R. X. 1. B. XIV. a. — Juxta mřežována. 21*

Strana 164
164 D. XIII. Registra soudu komorního. 3639. Markétha z Malovic pohání Mikuláše Barocha z Kestřan a Petra Barocha odtudž z Kestřan k svědomí proti Ctiborovi Arnoštovi z Kestřan. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. Actum ut supra [20. dubna]. R. X. 1. B. XIV. a. 3640. Václav Radimský z Slavkova a na Radimi pohání Stráníka z Ko- pitlna a na Třevači proti Anně Lúčenské odtudž z Kopitlna k svědomí. Rok v pátek o suchých dnech letničních [1. června]. Actum feria III. post Georgii [24. dubna] R. X. 1. B XIV. a. 3641. Přibík Koc z Dobrše a na Bystřici pohání Katheřiny někdy apaty- kářky, manželky Sajtovy krejčieho, měštěnína Menšieho města Pražského, aby po- ložila kšaft před etc. někdy Katheřiny Černikovské z Franšteina, že ho potřebuje proti Bartoloměji z Strochovic k svědomí. Rok v pátek o suchých dnech letničních najprv příštích [1. června]. Actum feria III. post Georgii [24. dubna]. [Juxta:] Létha etc. XXI° v středu po svatém Matěji apoštolu božiem [27. února] vyšel duchon na Katheřinu tuto jmenovanú od téhož Přibíka pro položení kšaftu. Terminus o Svátosti najprv příští [12. dubna]. [Juxta mřežována a nad ní napsáno:] Tento duohon nenie vzat. Anno 1521. sabbato ante Tiburcii [13. dubna] vyšel duohon na Katheřinu tuto od Přibíka Koce z Dobrše pro položení kšaftu. Terminus feria III. die Georgii proxima [23. dubna]. Actum ut supra. R. X. 1. B. XIV. a. 3642. Jan z Buzic pohání Volfa z Bibru, aby položil ceduli řezanú před etc., kterúž má jednu a týž Jan druhú, co se svrchkuov dotýče, kteréž jest nebožtík Heřman z Češtic odkázal dětem Petra Mladějovského a dětem Elšky z Češtic, že jí potřebuje proti témuž Volfovi k svědomí. Rok den svatého Václava najprv pří- šticho [28. září]. Actum feria III. post sancti Georgii [24. dubna]. [Juxta:] Tento póhon jest přetržen, a to proto, že jest nevyšel od úřadu, než zuostal zapečetěný v úřadu. R. X. I. B. XIV. a. — Půhon mřežován. 3643. Pan Hynek Špetle z Janovic a na Skalách pohání Jana Krupého staršicho z Problúze na Bašnicích a Čenka Cukra z Tanfeldu v Nové vsi proti Otmarovi staršiemu z Holohlav k svědomí. Terminus in die sancti Jeronimi proxime venturi [30. září]. Actum feria IV. post Georgii [25. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria IV. post Gregorii [13. března] vyšel duohon na Jana Krupého staršieho. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [12. dubna]. Anno 1521. feria IV. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Čenka Cukra. Terminus feria III. post Tiburcii [16. dubna]. R. X. 1. B. XIV. b.

Strana 165
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1520. 165 3644. Kunáth Vlk z Kvítkova a na Hořiněvsi pohání Purgkarta Korduli z Sloupna na Vřeštově a Adama Sadovského z Sloupna na Sadové k svědomí proti Kordulce z Sloupna, manželce Jana Tetaura z Tetova. Terminus in die sancti Mar- tini [11. listopadu]. Actum feria III. in die Filipi et Jacobi [1. května]. R. X. 1. B. XIV. b. 3645. Jan Varlejch z Bubna na Vilšteině pohání paní Katheřinu z Klin- šteina proti Mandaleně z Lub k svědomí. Rok v pátek o suchých dnech letničních [1. června]. Actum feria V. post Stanislai [10. května]. [Juxta:] Anno 1520. feria IV. post Bonifacii [6. června] vyšel duohou na paní Katheřinu z Klinšteina. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. 3645a. Dorotha z Vysoké, dcera někdy Prokopa Lišky, pohání Afry z Cho- tělic, Zdenka Loučenského z Kopidlna a Johanky z Sekyřic proti Jiříkovi Liškovi z Vysoké a z Běronic. Terminus feria VI. quatuor temporum Pentecostes [1. června]. Actum feria VI. post Stanislai [11. květnaj. Puohonové k svědomí k roku sv. Martina (11. listopadu] létha MDXX. 3646. Mikuláš z Medonos pohání Bohunka Špínu z Jenišovic, aby postavil před etc. Macháčka člověka svého z Brče a Vacha čeledína svého, že jich potřebuje proti témuž Bohunkovi k svědomí. Terminus feria VI. in die sancte Margarethe [13. července]. Actum feria II. post Marcelli [4. června]. R. X. 1. B. XV. a. 3647. Jan z Paběnic pohání pana Jana mladšieho z Říčan k svědomie proti Janovi z Votic. Terminus den svatého Jeronyma najprv příšticho [30. března]. Actum feria IV. post Bonifacii [6. června]. R. X. I. B. XV. a. 3648. Pan Erben Šenk z Tautmbergka pohání pana Jana staršieho z Kolo- vrat na Mašťově proti Krystofovi Plichtovi z Plajšteinu k svědomí. Terminus feria II. post Johannis baptiste [25. června]. Actum sabbato post Bonifacii [9. června]. R. X. 1. B. XV. a. 3649. Václav Franěk z Liběchova pohání Kašpara z Dlúhé vsi k svědomí proti panu Albrechtovi z Gutšteina. Terminus feria II. proxima [23. července]. Actum feria VI. ante Marie Magdalene [20. července]. [Juxta:] Anno etc. 20. feria V. post Jacobi [26. července] vyšel duohon od Václava Fraňka z Liběchova na Kašpara z Dlúhé vsi po tomto puohonu k sobotě najprv příští post Jacobi [30. července]. R. X. I. B. XV. a.

Strana 166
166 D. XIII. Registra soudu komorního. 3650. Michal z Volšan pohání Katheřiny z Oujezda proti Janovi Jeníškovi z Oujezda k svědomí. Terminus cras [3. srpna]. Actum feria V. post vincula Petri [2. srpna]. R. X. 1. B. XV. a. 3651. Markus Deršvam z Radešína pohání Hanuše a Martina bratry Man- vice z Patokrej pro položení smlúvy, kterúž má s nimi, že jsú jemu měli vydávati každého puol létha po padesáti kopách míšenských při svatém Jiří a při svatém Havle tolikéž až do smrti Magdaleny mateře jich, manželky Markusa téhož, že jí potřebuje proti týmž bratruom k svědomí. Terminus na zajtří svatého Jeronyma najprv příštieho [1. října]. Actum feria VI. post vincula sancti Petri [3. srpna]. [Juxta:] Léta MDXX. v pondělí den svatého Remigia [1. října] dáni duo- honové Markusovi témuž na Hanuše a Martina bratry Manvice z Patokré [!] pro- položení smlúvy v tomto puohonu jmenované. Rok k položení smlúvy na zajtří sva- tého Martina najprv příštieho [12. listopadu]. R. X. 1. B. XV. b. 3652. Markus týž pohání Petra z Šteindorfa, Kristofa z Šonu a Václava Pehma z Konobrž k svědomí proti Hanušovi a Martinovi bratřím Manvicuom z Pa- tokrej. Terminus na zajtří svatého Jeronyma proxima [1. října]. Actum feria VI. post vincula Petri [3. srpna]. [Juxta:] Léta MDXX. v pondělí den svatého Remigia [1. října] dáni duo- honové Markusovi témuž na též Petra, Krystofa a Václava v tomto puohonu jmenované. Rok k dání svědomie na zajtřie svatého Martina najprv příšticho [12. listopadu]. R. X. I. B. XV. b. 3653. Lidmila Polencová pohání Václava Trčku z Vitenče, Jana Křiveckého z Křivče a Albrechta z Tandorfu proti Mikulášovi Hochauzarovi z Hochauzu k svě- domí. Terminus in die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria V. in vigilia sancti Laurentii [9. srpna]. [Juxta:] Létha MDXXI°. v pátek po božiem křtění [11. ledna] vyšli duoho- nové na Václava Trčku a na Jana Křiveckého. Terminus die Reliquiarum proxime venturus [12. dubna). R. X. 1. B. XV. b. 3654. Vratislav z Volšan pohání Katheřiny z Oujezda k svědomí proti Ja- novi Jeníškovi z Oujezda. Terminus in die Mauricii [22. září]. Actum feria II. post Ludmile [17. září]. R. X. I. B. XV. b.

Strana 167
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1521. 167 Puohonové k svědomí k roku Svátosti (12. dubna) létha MDXXI°. 3655. Dorotha z Vysoké pohánie Zdeňka Loučenského z Kopitlna, Mikuláše Rohovlada z Bělé, Petra Viezka z Slivna a Johanky z Sekyřic, všech k svědomí proti Jiříkovi Liškovi z Vysoké. Terminus die sancti Fabiani proxime venturi [20. ledna]. Actum feria IV. ante sancti Thome apostoli [19. prosince]. R. X. 1. B. XVI. a. 3656. Lidmila ze Strhařova pohání Václava z Poměnic na Poměnicích a Václava Housku z Vratišova na Vřesně k svědomie proti Hynkovi z Oušie a na Valu. Terminus feria VI. quatuor temporum Jejunii [22. února]. Actum feria II. post octavam Epiphanie domini [14. ledna]. R. X. 1. B. XVI. a. 3657. Jan Ojieř z Očedělic pohání Jana z Chlumu a na Tuchoměřicích, Zikmunda Hromady z Boršic a na Klecanech, Matěje Škrováda ze Škrovádu a Zik- munda z Hořan k svědomí proti Voldřichovi Myškovi ze Žlunic. Terminus v pátek o suchých dnech postních [22. února]. Actum feria IV. post octavam Epiphanie domini [16. ledna]. R. X. I. B. XVI. a. 3658. Dorotha z Vysoké pohánie Mikuláše Rohovlada z Bělé a Johanky z Sekyřic k svědomí proti Jiříkovi Liškovi z Vysoké. Terminus feria VI. quatuor temporum Jejunii [22. února]. Actum feria IV. ante sancti Valentini [13. února]. R. X. 1. B. XVI. b. 3659. Jan Štěňovský z Štěňovic pohání Jiříka Cukra z Chýlic, aby postavil Pavla Holuba z Robčic, člověka svého, k svědomí proti Janovi Snopovskému ku při o pych první. Actum sabbato post Valentini [16. února]. Terminus feria V. na středo- postí proxime venturi [7. března]. R. X. l. B. XVI. b. 3660. Jan týž pohání Jana Sedleckého z Šťáhlav, Jindřicha Strejčkovského z Dražkovic, Markvartha Chlumčanského z Přestavlk a Bozděcha Vejpovského z Šťá- hlav proti Janovi Snopovskému z Borku k svědomí, což se pychu dotýče. Terminus feria V. na středopostí proxime venturi [7. března]. Actum ut supra [16. února]. [Juxta:] Anno domini 1521. sabbato ante anunctiationem beate Marie vir- ginis [23. března] vyšel duohon na Jindřicha Strejčkovského od Jana Štěnovského. Rok stání na Svátost najprv příští [12. dubna]. R. X. 1. B. XVI. b. 3661. Jan týž pohání purgmistra, konšel i vší obce města Rokycan, aby po- stavili anebo přidrželi podle zřiezení zemského Vondru Kliku, rychtáře svého, k svě-

Strana 168
168 D. XIII. Registra soudu komorního. domí proti Janovi Snopovskému o pych. Terminus feria V. na středopostí proxime venturi [7. března]. Actum sabbato post Valentini [16. února]. R. X. 1. B. XVI. b. 3662. Jan týž pohání purgmistra a konšeluov města Rokycan k svědomí o Randu proti Janovi Snopovskému. Terminus ve čtvrtek na středopostí najprv příští [7. března]. Actum sabbato post Valentini [16. února]. [Juxta: Tento póhon vymazán, neb jest místo něho jiný napsán v jiných slovích a zejména postavených osob. R. X. l. b. XVI. b. — Půhon mřežován. 3663. Jan týž pohání Markvartha Chlumčanského z Přestavlk a Bozděcha Vajpovského z Šťáhlav k svědomí o Randu proti Janovi Snopovskému. Terminus ve čtvrtek na středopostí najprv příští [7. března]. Actum ut supra [16. února]. R. X. I. B. XVI. b. 3664. Katheřina manželka Víta krajčieře z Malé Strany pohání Přibíka Koce z Dobrše, aby položil kšaft před úřadem sepsaný, kterýž jest učinila někdy Kathe- řina Černíkovská z Frunkštaina, že ho potřebuje proti témuž Přibíkovi ke dvěma přem k svědomí. Rok k položení v středu na středopostie najprv příštie [13. března]. Actum feria III. post Mathie apostoli [26. února]. R. X. 1. B. XVII. a. 3665. Jan Štěňovský z Štěňovic pohání konšel města Rokycan, zejména těchto: Václava Křimičku, Řiehu Ručičku, Jana zámečníka, Jakuba řezníka, Jana Milotu, Jíru Malého, Jakuba Klivce, Jana Markovic, Vondráčka Bohuši a Václava Lukáše proti Janovi Snopovskému, což se Randy dotýče k svědomí. Terminus ve čtvrtek na středopostí najprv příští [7. března]. Actum feria IV. post Mathie apostoli [27. února]. R. X. 1. B. XVII. a. 3666. Lidmila ze Strhařova pohání Petra Smrčku ze Mnichu proti Hynkovi Valskému k svědomí. Terminus v pátek před květnú nedělí [22. března]. Actum feria V. post Mathie apostoli [28. února]. R. X. I. B. XVII. a. — Půhon mřežován. 3667. Lidmila ze Strhařova pohání kněze Řehoře, faráře z městečka Veselí, proti Hynkovi Valskému k svědomí. Terminus v pátek před květnú nedělí [22. března]. Actum feria V. post Mathie apostoli [28. února]. [Juxta:] Tito puohonové sú přetrháni, neb sú zase k úřadu zapečetěni R. X. 1. B. XVII. a. — Půhon mřežován. 3668. Markétha z Stěžova pohání Diviše a Prokopa bratří vlastních a ne- dielných z Stěžova a Zdeňka z Stěžova k svědomie proti Mikulášovi Crhenickému dodáni.

Strana 169
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1521. 169 z Dražovic. Terminus feria VI. ante anunctiationem beate Marie virginis [22. března]. Actum feria V. post Gregori [14. března]. R. X. 1. B. XVII. a. 3669. Jan Štěňovský z Štěnovic pohání Jana zámečníka, Václava Křimničky, Říhu Ručičku, Jakuba řezníka a Jana Milotu, měšťan města Rokycan, k svědomí proti Janovi Snopovskému z Borku. Rok v pátek po svatém Ambroži [5. dubna]. Actum sabato ante annuntiationem beate Marie virginis [23. března]. R. X. I. B. XVII. a. 3670. Jan Štěňovský ze Štěňovic pohání purgmistra, konšel i vší obce města Rokycan, aby k tomu měli a přidrželi některé spoluobyvatele své, zejména tyto: Duchka Zaháleče, Václava Vláška, Matouše řezníka, Bláhu Marcala, Bárthu Chomuli a Jana Slaška, a oni aby, čehož sú svědomi, témuž Janovi Štěňovskému podle práva seznali, a to proti Janovi Snopovskému z Borku. Rok v pátek po svatém Ambroži [5. dubna]. Actum sabato ante annuntiationem beate Marie virginis [23. března]. R. X. I. B. XVII. a. 3671. Bohuslav z Červeného Újezdce pohání pana Jana z Kolovrath a na Buštěhradě, aby postavil Samuele z Ředhoště, člověka svého, k svědomí. Rok v pátek po svatém Ambroži, jinak po božím vzkříšení [5. dubna] proti Petrovi Holému z Chrástu. Actum feria IV. post annuntiationem beate Marie virginis [27. března]. R. X. 1. B. XVII. a. 3672. Bohuslav týž [pohání] Jana Duhle z Pustovět a v Jenči, Burjana Chodoura z Lokte a v Skřivani, Jindřicha Dobrského ze Tmaně, Votíka z Šlovic, všech k svědomí. Rok ut supra [5. dubna]. Item Jan Duhel a Burjan Chodour proti témuž Petrovi Holému a Jindřich a Votík proti Jiříkovi, Václavovi a Janovi bratřím z Násilé. Actum ut supra [27. března]. [Juxta:] Anno 1521 sabbato post Ambrosii [6. dubna] vyšli duohonové na Burjana Chodoura a na Votíka od Bohuslava z Červeného Oujezdce. Terminus feria IV. proxima ante Tiburcii, aliter ante Reliquias [10. dubna]. Anno 1521. feria IV. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Jindřicha Dobrského ze Tmaně. Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [11. dubna]. Téhož létha ut supra feria IV. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Jana Duhle od Bohuslava. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [12. dubna]. R. X. L. B. XVII. a. 3673. Václav Tatous z Vranieho pohánie purgmistra, konšeluov i vší obce města Lúna, aby rozkázali konšeluom, lidem svým, ze vsi Raný položiti před úřadem etc. kšaft, kterýž jest nebožka Anna rychtářka stará ze vsi Raný učinila, že ho potřebuje proti týmž purgmistru, konšeluom i vší obci k svědomí. Terminus feria IV. Archiv Český XXXII. 22

Strana 170
170 D XIII. Registra soudu komorního. ante Ambrozi, jinak po božím vzkříšení [3. dubna]. Actum feria IV. post anunc- tiationem beate Marie virginis [27. března]. R. X. 1. B. XVII. a. 3674. Václav týž pohání týchž purgmistra, konšeluov i vší obce města Lúna, aby postavili konšely a lidi své ze vsi Ranný, kteříž jsú tu při soudili mezi týmž Václavem a jimi Lúnskými o kšaft někdy Anny rychtářky staré ze vsi Raný, že jich potřebuje proti týmž Lúnským k svědomie. Terminus feria IV. ante Ambrozi, jinak po božím vzkříšení [3. dubna]. Actum feria IV. post anunctiationem beate R. X. 1. B. XVII. a. Marie virginis [27. března]. 3675. Václav týž pohání týchž purgmistra, konšeluov i vší obce města Lúna pro položení listuov před úřadem etc., jednoho, kterýž mají na obdarovánie a vej- sady domu někdy Anny rychtářky staré z Raný, kterýž jest prodala Klímovi Ma- téskovu synu; druhého listu, kterýž jsú Malostranští týmž Lúnským psali o Václava Tatousa a o spravedlivost jeho, kterúž má na gruntích jich; třeticho listu, kterýž sú Malostranští týmž Lúnským psali o stavunku súseda vašeho, kterýž jest byl ob- staven od téhož Václava pro spravedlivost jeho, a čtvrtého, kterýž jest týmž Lúnským týž Václav psal, podávaje se na přátely, že by s týmiž Lúnskými rovnán chtěl býti; že jich potřebuje proti týmž Lúnským k svědomí. Terminus feria IV. ante Ambrozii, jinak po božím vzkříšenie [3. dubna]. Actum ut supra [27. března]. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante sancti Georgi [20. dubna] vyšel duohon od Václava Tatousa z Vranieho na purgmistra, konšely i všecku obec města Lúna pro položení obdarování a vejsad a listuov v tomto puohonu položených. Terminus R. X. 1. B. XVIII a. feria VI. post sancti Georgii [24. dubna]. 3676. Pan Hynek Špetle z Janovic a na Skalách pohání Zikmunda z Vít- kovic k svědomí proti Otmarovi staršiemu z Holohlav a na Jeřicích. Terminus feria VI. post Ambrozi, jinak post Pasche proxima [5. dubna]. Actum feria V. post annunctiationem beate Marie virginis [28. brezna]. [Juxta:] Anno 1521. feria IV. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Zikmunda. Terminus feria III. post Tiburcii proxima [16. dubna]. R. X. I. B. XVIII. b. 3677. Pan Jan Berka Drahobúský z Dubé pohání paní Katheřinu z Kolo- vrat, manželku někdy pana Zdeňka Dobrohosta z Roznšpergku (!), a pana Hanuše Do- brohosta z Roznšpergku (!) k svědomí proti paní Anně z Kováně. Terminus feria VI. post Ambrozi proxima 15. dubna]. Actum ut supra [28. března]. R. X. 1. B. XVIII. b. 3678. Václav Tatous z Vraního pohání purgmistra, konšel i vší obce Men- šího města Pražského, aby položili listy před úřadem etc., jeden list, kterýž jim

Strana 171
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1521. 171 Lounští píší, v kterýmžto listu mezi jinými slovy toto stojí: „Než poslové naši, kteréž sme k tomu soudu vyslyšení vyslali na místě našem, to, což nám tím právem a ortelem vyššieho práva nalezeno, to nám k ruce přijali, a my panstvie svého chceme a trváme bohdá užiti jakožto páni vrchní“; item druhý list, v kterém také mezi jinými slovy toto stojí: „Vymkni to, kudy vymkni, než bychom se več dáti měli mimo svolení a zřízení zemského, že my také vaše zase stavovati budeme“; že jich potřebuje proti Lúnským k svědomí. Terminus feria IV. ante Ambrozi, jinak po božím vzkříšení [3. dubna]. Actum feria V. post annuntiationem beate Marie vir- ginis [28. března]. [Juxta:] Anno 1521. feria VI. post Ambrozi [5. dubna] vyšel duohon na Malostranské od Václava Tatousa z Vranieho. Terminus feria II. ante Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. B. XVIII. b. 3679. Paní Dorotha z Dubenek a na Dobřeni, mocná otcovská poručnice sirotka někdy Michala z Vrchovišť, manžela jejieho, pohání Jana Hanykýře z Se- mína nad Labem na Nebovidech, Jana Zygele z Chocemic, urbulíře na Horách Kutnách, Prokopa Kroupu z Chocemic, Martina Vrabce z Nedvojovic, Václava Vim- bergka, Mikuláše Vrcholi, Zícha erzkaféře, Petra Pampu erzkaféře, Jiříka Rarůžka, měšťan a obyvateluov na Horách Kutnách, proti bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť k svědomí. Rok v středu před svatým Tiburcím [10. dubna]. Actum feria IV. ante Ambrozi [3. dubna]. [Juxta:] Létha etc. XXI° v sobotu před svatým Tiburcím [13. dubna] vyšli duohonové od paní Dorothy z Dubenek a na Dobření etc. na Matouše Libenického z Ruk etc., na Jana Zygele etc., Prokopa Kroupu z Chocemic a na Jana Hany- kéře z Semína etc. Terminus feria III. proxima, to jest v úterý po svatém Tiburcí [16. dubna]. R. X. 1. B. XIX. a. 3680. Paní Dorotha táž pohání Matouše Libenického z Ruk, hofmistra na Horách Gutnách, aby položil ortel aneb vajpověď před úřadem etc., a tu, kteráž se stala mezi touž Dorothú a Václavem Štítným, kdež jest přisouzeno na též Dorothě a na sirotku témuž Václavovi Štítnému sto a XV hřiven, to jest XCII kop grošů če- ských, a to jest přisouzeno před ouřadem horním za mincmaistrství pana Jindřicha Tunkle z Brníčka, že toho ortele neb vajpovědi potřebuje proti bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť k svědomí. Terminus [ut] supra [10. dubna]. Actum ut supra [3. dubna]. R. X. 1. B. IX. a. 3681. Bohuslav z Červeného Újezdce pohání purgmistra, konšeluov i vší obce Menšicho města Pražského, aby postavili před úřadem etc. Jíru z Jenče, člo- věka svého, že ho potřebuje proti Kubíkovi z Ounhoště, Víškovu synu, k svědomie. 22*

Strana 172
172 D. XIII. Registra soudu komorního. Terminus feria IV. ante Reliquias proxima [10. dubna]. Actum feria VI. post Am- brosi [5. dubna]. R. X. 1. B. XIX. a. 3682. Bohuslav týž pohání purgmistra, konšeluo i vší obce městečka Únhoště, aby postavili před úřadem etc. Vaňka Šedivého, obyvatele svého, že ho potřebuje proti Kubíkovi z Unhoště k svědomie. Terminus feria IV. ante Reliquias [10. dubna]. Actum ut supra [5. dubna]. R. X. 1. B. XIX. a. 3683. Václav Tatous z Vranieho pohání statečného Burjana z Lípy a z Lipnice, podkomořieho královstvie Českého, a Jana Hlavsu z Liboslavě, hofrych- téře královstvie Českého, proti Lúnským k svědomie. Terminus feria II. ante Reli- quias proxima [8. dubna]. Actum feria VI. post Ambrosi [5. dubna]. [Juxta:] Anno 1521. feria III. post Ambrosi [9. dubna] vyšli duohonové na pana podkomořieho a na pana hofrychtéře od Václava Tathousa z Vranieho. Ter- minus die Reliquiarum proxima [12. dubna]. R. X. I. B. XIX. b. 3684. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina a na Rychumburce, aby postavil Havla Šlyrýkova z Turnova, člověka svého, k svědomí. Terminus die Reliquiarum [12. dubna]. Actum feria II. post Am- brosi [8. dubna]. R. X. 1. B. XIX. b. 3685. Pan Jan týž pohání téhož Jindřicha etc., aby všecky ty listy položil před úřadem etc., kteréž jest jemu v svém psaní činil, a zvlášť ten, kterýmž jest jemu oznámil, že smlúvě dosti učiniti nemůže, kterúž s týmž panem Jindřichem má o rudy dobývání na jeho gruntiech, že jich potřebuje k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [12. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. R. X 1. B. XIX. b. 3686. Pan Jan týž pohání Zdeňka Loučenského z Kopytlna, Burjana z Ka- menice a Petra Tistu z Libšteina, úředníka, kterýž jest na Skalách páně Šťastného, všech k svědomí. Actum feria II. post Ambrosii [8. dubna]. R. X. 1. B. XIX. b. 3687. Pan Jan týž pohání pana Zikmunda z Smiřic, aby postavil Havla Tkadlce z Semil a rychtáře též [z] Semil, lidi své, že jich potřebuje k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [12. dubna]. Actum feria II. post Ambrosii [8. dubna]. R. X. 1. B. XIX. b. 3688. Jaroslav z Vřesovic pohání Václava Polence z Polenc, hajthmana na Doubravské Hoře, aby postavil Matouše a Bártu, lidi z Vrbice, proti Bartholomě-

Strana 173
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1521. 173 jovi z Velebudic k svědomí. Rok v pátek na Svátost [12. dubna]. Actum feria II. post Ambrozi [8. dubna]. R. X. I. B. XIX. b. 3689. Pan Burjan Medek z Valdeka pohání Katheřinu Mrštnú z Sloupna proti Anežce Lešanské k svědomie. Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [11. dubna]. Actum feria II. post Ambrosi [8. dubna]. [Juxta:] Anno 1521 feria IV. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Katheřinu od pana Burjana. Terminus feria VI. die Reliquiarum [12. dubna]. R. X. 1. B. XX. a. 3690. Sobín z Jindřichovic pohání pana Zdeňka Lva z Rožmitála a z Blathné, najvyššieho purkrabí Pražského, proti Petrovi Sudovi k svědomie. Terminus feria V. ante Tiburcii [11. dubna]. Actum feria III. post Ambrosii [9. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XXI. feria V. ante Tiburcii [11. dubna] vyšel duohon na pana Zdeňka Lva z Rožmitála etc. od Sobína. Rok v pátek to jest zejtra hned týž den [12. dubna]. R. X. 1. B. XX. a. 3691. Pan Hynek Špetle z Janovic a na Skalách pohání Donátha z Těch- lovic příjmí Bílej proti Otmarovi staršiemu z Holohlav a na Ježicích k svědomie. Terminus feria III. post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria IV. ante Tiburcii [10. dubna]. [Juxta:] Anno 1524 feria IV. post Gregorii [16. března] vyšel duohon na Donáta z Těchlovic od pana Hynka. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. B. XX. a. 3692. Alžběta z Chvalovic pohání Zikmunda Barše z Kamenice, aby postavil před úřadem etc. lidi své z Tuchořic, zejména tyto: Haška rychtáře, Jana Pobudu a Petra Strejčkova syna, že jich potřebuje proti Magdaleně z Chrastu k svě- domie. Terminus feria III. post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria V. ante Tiburcii [11. dubna]. [Juxta:] Anno 1522 feria V. die Philipi et Jacobi [1. května] vyšel duohon na Zikmunda Barše z Kamenice pro postavení lidí v tomto puohonu jmenovaných. Terminus feria II. po svatém Zikmundu [5. května] od Alžběty z Chvalovic. R. X. 1. B. XX. a. 3693. Jarohněv Vajhák z Koutuov pohání Václava z Zahrádky a v Radici, aby položil list v soudu komorniem, kterýž jest jemu psal pan Jan Bechyně z La- žan Pičínský etc. o tu při, kterúž má s týmž Jarohněvem, že ji [s] sebe týž pán Jan skládá, že ho potřebuje proti témuž Václavovi k svědomí. Terminus feria II.

Strana 174
174 D. XIII. Registra soudu komorního. post Tiburcii [15. dubna]. Actum feria VI. ante Tiburcii, aliter die Reliquiarum [12. dubna]. [Juxta: Anno 1522 feria II. post Georgii [28. dubna] vyšel duchon na Vá- clava z Zahrádky od Jarohněva z Koutuov. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [2. května]. 3694. Pan Rynarth z Říčan pohánie Jana Jílovského z Lunkvic, písaře menších desk zemských, proti panu Zikmundovi Smiřickému k svědomie. Terminus sabbato ante Tiburcii [13. dubna]. Actum feria VI. ante Tiburcii [12. dubna.] R. X. 1. B. XX. b. 3695. Anna krčmářka někdy z Sudomíře pohání Jiříka Ouloského z Ou- loha a v Nemilkově proti Vondřejovi Robmhapovi z Suché k svědomí. Terminus feria V. ante Wenceslai [26. září]. Actum sabbato ante Tiburcii [13. dubna]. R. X. 1. B. XX. b. 3696. Tristram Dačicský z Barchova pohání pana Jana Černčického z Ká- cova a na Novém městě proti Zigmundovi Seleticskému z Smojna k svědomí. Ter- minus feria VI. post divi Georgii [26. dubna]. Actum sabato ante Tiburcii [13. dubna]. [Juxta:] Létha etc. XXI° v středu před svatým Janem křtitelem [19. června] dán duohon od Tristrama z Barchova na pana Jana Černčického z Kácova etc. Rok na den svatého Jakuba velikého najprv příštieho [25. července]. R. X. 1. B. XX. b. 3697. Václav Lorecký z Ilkáše pohání Jiříka Hášu z Újezda a na Male- šově proti Janovi z Prachňan a na Horách Kuthnách k svědomí v pátek na suché dni lethniční [24. května]. [Juxta:] Létha etc. XXI° v pátek před svatým Janem křtitelem [21. června) dáni duohonové od Václava Loreckého z Ilkúše na Jiříka Hášu z Újezda a na Ma- lešově a na Zachaře z Chrudimě, měštěnína na Horách Gutnách. Rok na den svatú pannu Markétu najprv příští [13. července]. R. X. 1. B. XX. b. 3698. Václav týž pohání Zachaře z Chrudimě, měštěnína na Horách Gutt- nách, proti Janovi z Prachňan etc. k svědomí. Terminus v pátek na suché dni lethničné [24. května]. Actum feria II. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. l. B. XX. b. 3699. Pan Jindřich z Žibergka z Plané a na Svržně pohání pana Jana Fluka z Rabšteina a na Bečově, aby položil list před úřadem etc., kterýž svědčí na XX centnéřuov cínu, a kterýž jest od téhož pana Jindřicha vyvadil, že ho potřebuje proti panu Hyncíkovi Flugovi z Rabšteina k svědomí. Rok v pátek o suchých dnech letničních najprv příštích [24. května]. Actum ut supra [15. dubnaj. R. X. 1. B. XX. b.

Strana 175
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1521. 175 3700. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Střiebra pohání Jiříka z] Záduba a v Cebívě a podle něho Bohuslava z Nalžov a na Svojšíně, aby položil s ním list ten, kterýž jsú páni hejthmané tehdáž, pan Jan z Šternbergka a na Be- chyni, pan Michal Slavata z Chlumu a z Košmbergka, pan Oppl z Fictum a pan Jan Litoborský z Chlumu, tobě a jemu psali o tom, abyšte člověka týchž Stříbr- ských, Mathouše rychtáře z Býtkova, propustili, jakož týž list to šíře ukazuje, že ho potřebuji proti témuž Jiříkovi a Bohuslavovi k svědomí. Terminus die sancti Wenceslai proxima [28. září]. Actum feria II. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. 1. B. XXI. a. 3701. Pan Jan Bergka Drahobúzský z Dubé pohání Purkarta Kapléře z Sulevic a na Duchcově proti paní Anně z Kovaně k svědomí. Terminus feria IV. post Tiburcii [17. dubna]. Actum feria III. post Tiburcii [16. dubna]. [Juxta:] Létha etc. XXI v pondělí před svatým Jiřím [22. dubna] vyšel duohon od pana Berky etc. na Purhkartha Kapléře z Sulevic. Terminus týž den jako nahoře [28. září]. R. X. I. B. XXI. a. 3702. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání Jana Šturma z Eberštorfu, úředníka v Hradišti, proti panu Janovi Špetlovi z Janovic k svědomí. Rok v pátek na suché dni letniční [24. května]. Actum feria IV. post Georgi [24. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XXII. feria V. in die s. Galli [16. října] vyšel duohon na Jana Šturma od pana Jana Svojanovského, a to proto, že by nadpsaný Jan Šturm témuž panu Janovi svědomí v některých slovích nedal, kterýchž na něm žádal. Ter- minus feria III. in die Simonis et Jude apostolorum domini [28. řijna]. R. X. I. B. XXI. a. 3703. Jan Boreň ze Lhoty pohání pana Zdenka Lva z Rožmitála a z Blatné, najvyššieho purgkrabí Pražského, Jana Řepu z Neveklova a na Tloskově a Václava Húkvice z Biskupic proti statečnému Burjanovi Trčkovi z Lípy etc. k svědomí. Rok v pátek na suché dni lethniční [24. května]. Actum feria V. in die sancti Marci [25. dubna]. R. X. I. B. XXI. a. Puohonové k svědomí k roku sv. Martina (11. listopadu) létha MDXXI. 3704. Statečný Jan Janovský starší z Soutic na Zumbergce pohání Jana Zaječického z Kunčieho, aby položil kšafty dva a zřiezení, kteréž jest učinil o statku svém, při kterýchžto kšaftích a zřiezení jest pečeť pana Jana Lukavského a pana Hynka Mladoty z Solopisk a jiných dobrých lidí, kterýchžto kšaftuov a zřiezení

Strana 176
176 D. XIII. Registra soudu komorního. potřebuje proti témuž Janovi Zaječickému k svědomí. Terminus in crastino Jeronymi [1. října]. Actum feria VI. ante Urbani [24. května]. R. X. I. B. XXI. b. 3705. Jan týž pohání Mikuláše Běškovce z Běškovic k svědomí proti Janovi Zaječickému. Terminus in crastino sancti Jeronymi [1. října]. Actum feria VI. ante R. X. I. B. XXI. b. Urbani [24. května]. 3706. Pan Jan z Rabšteina a na Hostouni pohání pana Jana Roupovského z Roupova, pana Wolfa Dobrohosta z Ronšpergku, pana Alexia z Ronšpergku a pana Štefana Šlika hrabí z Pasaunu proti panu Wolfovi z Gutšteina k svědomí. Terminus feria II. post Wenceslai [30. září]. Actum feria IV. post Urbani [29. května]. [Juxta:] Létha MDXXII v pátek den svatého Anthonína [13. června] dáni duohonové na tyto všecky čtyři pány a osoby a rok položen k svědomí v sobotu na suché dni postní [15. března], a to od pana z Rabšteina. R. X. I B. XXI b. 3707. Pan Jan Boreš z Ryzmberka a z Oseka pohání Petra Brocenského z Sulevic a na Brocně proti Jaroslavovi Sekerkovi z Sedčic k svědomí. Terminus feria VI. ante Johannis baptiste [21. června]. Actum feria II. post Viti [17. června]. R. X. l. B. XXI. b 3708. Tristram Dašický z Barchova pohání pana Jana Černčického z Ká- cova na Novém Městě, aby postavil Mikuláše písaře, služebníka svého, proti Zik- mundovi Seletickému z Smojna k svědomí. Rok v sobotu na den svatého Petra a Pavla apoštoluo božích [29. června]. Actum feria IV. ante Johannis baptiste [19. června]. [Juxta:] Létha etc. XXI°. v sobothu po svatém Jakubu velikém apoštolu božím [27. července] vyšel duchon od Tristrama Dašického z Barchova na pana Jana Černčického pro postavení Mikuláše písaře. Rok k postavení v pátek před R. X. 1. B. XXI. b. svatým Vavřincem najprv příštím [9. srpna]. 3709. Votík z Šlovic v Rakovníce pohání Petra z Všeradic, aby položil list hlavní na sto kop grošů českých svědčící, kterýž jest vyvadil od Votíka z Šlovic a Markéthy z Krásného dvoru po smrti nebožtíka Lajtolta z Hřivic, že ho potře- buje proti Krystofovi Slachovi z Hřivic k svědomí. Rok na svatého Václava najprv příštího [28. září]. Actum feria IV. ante virginis Margarete [10. července]. R. X. 1. B. XXII. a. 3710. Jan Žíchovec z Duban a na Nezvěsticích pohání pana Hynka Bořitu z Martinic a na Smečně, maršálka dvoru krále JMti, a Jana Hrzka ze Mšena v Rudě proti Zdislavovi z Libošína a na Studeněvsi k svědomí. Terminus feria VI. ante Egidii [30. srpna]. Actum feria V. ante Laurenti [8. srpna].

Strana 177
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1521. 177 [Juxta:] Létha 1523. feria II. ante Martini [9. listopadu] vyšel duohon na pana Hynka Bořitu z Martinic od Jana Žíchovce. Terminus sabbato post Martini proxima [14. listopadu]. R. X. I. B. XXII. a. 3711. Jakub Hruška z Března pohání Zikmunda Beřkovského z Šebířova a na Tatiném, Karla z Miliny a na Trmicích a Otta z Čabic k svědomí proti panu Zikmundovi Hasišteinskému z Lobkovic. Terminus sabbato die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria VI. ante Egidii [30. srpna]. R. X. 1. B. XXII. a. 3712. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání Bohunka ze Ctiněvsi, Adama ze Ctiněvsi a Zikmunda z Žernového, všech k svědomí proti panu Janovi Špetlovi z Janovic. Terminus feria VI. post Jeronymi proxima [4. října]. Actum feria V. post Lamperti [19. září]. [Juxta:] Létha etc. XXII° v pátek před Hromnicemi [31. ledna] vyšli duo- honové od pana Jana Svojanovského na Bohunka ze Ctiněvsi a na Adama ze Cti- něvsi a rok jim položen k svědomí v středu o suchých dnech postních najprv příštích [12. března]. R. X. 1. B. XXII. a. 3713. Václav Sypen z Kozojed pohání kněze Jana, probošta kláštera Do- gzanského, proti Endresovi Šindlovi z Blumnova k svědomí. Terminus in die sancti Galli [16. října]. Actum feria IV. ante Wenceslai [25. září]. R. X. I. B. XXII. b. 3714. Ceněk Cukr z Tamfeldu v Nové vsi pohání Jana mladšieho Krupého z Probluze a Jana Turského mladšieho z Dřevenice, obú proti panu Václavovi z Smiřic k svědomí. Rok v pátek po svatém Havle najprv příštiem [18. října]. Actum feria V. ante Francisci [3. října]. R. X. 1. B. XXII. b. 3715. Václav Sypen z Kozojed pohání kněze Ondřeje, střiedníka při kostelu svatého Petra na Poříčí v Praze, proti Andresovi Šindelovi z Blumnova k svědomí. Rok feria VI. svatého Lukáše evangelisty [18. října]. Actum feria V. post Galli [17. října]. R. X. 1. B. XXII. b. 3716. Ludmila Polencová pohání Jana Žateckého z Weykrštorfu proti Še- bestianovi z Polenc k svědomí. Rok v úterý po XIti tisíci pannách najprv příští [22. října]. Actum feria VI. sancti Luce ewangeliste [18. října]. [Juxta:] Anno etc. XXI° sabbato ante Simonis et Jude [26. října] vyšel duohon od Lidmily Polencové na Jana Žateckého z Weykrštorfu. Terminus feria III. post R. X. I. B. XXII. h. Simonis et Jude proxima [29. října]. Archiv Český XXXII. 23

Strana 178
178 D. XIII. Registra soudu komorního. 3717. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Zikmunda Smiřického z Smiřic a Zdenka z Rosic, obú proti panu Janovi Špetlovi z Janovic k svědomí. Terminus in die sancti Martini proxime venturi [11. listopadu]. Actum feria IV. post undecim millia virginum [23. října]. [Juxta:] Anno domini 1522. feria VI. ante purificationem beate Marie vir- ginis [31. ledna] vyšel duohon na Zdenka z Rosic od pana Jana Svojanovského. Terminus v středu o suchých dnech postních najprv příštích [12. března]. R. X. 1. B. XXIII. a. 3718. Pan Viliem Ilburk z Ilburka pohání pana Albrechta z Šternberka na Zelené Hoře, aby položil ty listy, kteréž sú postaveny a jmenovány v smlúvě, že na úřad fojtstvie v Horních Lužicích od JMti krále Vladislava slavné paměti má, že jich on Viliem potřebuje proti témuž panu Albrechtovi k svědomí. Rok den svatého Martina najprv příštího [11. listopadu]. Actum sabbato ante Simonis et Jude [26. října]. R. X. l. B. XXIII. a. 3719. Pan Viliem Ilburk z Ilburku a na Ronově pohání pana Ladslava z Šternbergka a na Bechyni, najvyššieho kancléře královstvie Českého, pana Hynka Bořitu z Martinic a na Smečně, maršálka dvoru krále JMti, pana Václava Bezdru- žického z Kolovrath a na Košátkách, najvyššieho sudieho dvorského královstvie Českého, a pana Šebestiana z Weithmile a na Chomútově, všech proti panu Albrech- tovi z Šternbergka a na Zelené hoře k svědomí. Terminus feria II. Katherine [25. listopadu]. Actum feria V. post Bricci [14. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. feria IV. die sancti Martini [11. listopadu] vyšli duo- honové na pana Hynka Bořitu z Martinic a na pana Václava Bezdružického z Ko- lovrath etc. a na pana Šebestiana z Waitmile od pana Viléma Ilburka z Ilburku etc. Terminus sabbato post sancti Martini [14. listopadu]. Anno 1523. feria IV. ante Elizabet [18. listopadu] druhý list duohončí vyšel na pana Václava z Kolovrath na Košátkách od pana Viléma z Ilburku. Ter- minus feria V. die Elizabet [19. listopadu]. R. X. 1. B. XXIII. a. Půhonové k svědomí k roku Svátosti (2. května) létha MDXXII. 3720. Kuneš Bohdanecký z Hodkova a na Sukdole pohání statečného Jana Bejchorského z Raškovic a Václava Amchu z Borovnice a na Svojjlšicích proti Mi- kulášovi z Dražovic, obú k svědomí. Rok v pondělí po početí panny Marie [9. pro- since]. Actum feria VI. in die Nicolai [6. prosince]. R. X. I. B. XXIII. a.

Strana 179
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1522. 179 3721. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic na Chudém hrádku pohání Boři- voje Borně z Slabec na Vostrovci proti paní Anně, paní Johance a paní Kristině sestrám vlastním z Klinšteina a z Roztok k svědomí. Terminus in crastino Fabiani proxime venturi [21. ledna 1521]. Actum feria II. post conceptionis b. Marie virginis [9. prosince]. R. X. l. B. XXIII. b. 3722. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic etc. pohání Jiříka Hradeckého z Blatna a v Vésce k svědomí proti Janovi Veseckému z Vésky. Terminus feria III. post Scolastice virginis [11. února]. Actum feria IV. ante Marcelli [15. ledna]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. post sancti Francisci [6. října] vyšel duchon na Jiříka z Blatna v Vésce od Jiříka Vosterského z Sulevic. Terminus die sancti Martini proxime venturi [11. listopadu]. R. X. 1. B. XXIII. b. s nadpisem: Anno virginci partus 1522. 3723. Jan z Habartic pohání Petra Vodkolka z Oujezdce pro položení listu k svědomí proti témuž Petrovi, kterýž jemu psal, oznamuje jemu, že Šiessel i Duchek syn jeho vzali sobě za pána téhož Jana z Habartic, a ten list aby položil před soudem komorniem na Svátost najprv příští [2. května]. Actum feria IV. ante puri- ficationem beate Marie virginis [29. ledna]. R. X. I. B. XXIII. b. 3724. Diviš Žeušický z Nestajova pohání pana Jana Špetli z Janovic a na Bezdězi k svědomí. Rok k svědomí v pondělí po suchých dnech postních najprv pří- štích [17. března], a to proti Kristofovi z Hernsdorfu. Actum feria V. ante puri- ficationis Marie [30. ledna]. R. X. I. B. XXIV. a. 3725. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Kristofa z Švambergka, pana Pavla Samohele z Hrádku, Ladislava Malešického z Černožic a Zikmunda Ko- pidlanského z Kopidlna, všech k svědomí proti panu Janovi Špetlovi z Janovic. Terminus v středu o suchých dnech postních najprv příštích [12. března]. Actum feria VI. ante purificationem beate Marie virginis [31. ledna]. R. X. 1. B. XXIV. a. 3726. Jan a Beneš bratří z Sendražic pohánějí Nataniele Černína z Černín a Výška Veselického z Veselice k svědomí proti Janovi mladšiemu a Mikulášovi bratřím z Sendražic. Terminus v středu o suchých dnech postních najprv přieštích [12. března]. Actum feria VI. ante purificationem beate Marie virginis [31. ledna]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. post Mauricii [26. září] vyšli duohonové na Nataniele Černína z Černín a Výška Veselického z Veselice od Jana a Beneše bratří z Sendražic. Terminus die sancti Martini proxime venturi [11. listopadu]. R. X. 1. B. XXIV. a. 23*

Strana 180
180 D. XIII. Registra soudu komorního. 3727. Johanka z Chřenovic pohání Ctibora Voznického z Bukovky proti Zykmundovi Baršovi z Kamenice. Terminus cras, jinak v čtvrtek před svatým Valen- tinem [13. února]. Actum feria IV. post Apolonie [12. února]. R. X. 1. B. XXIV. a. 3728. Katheřina z Libošína pohání Petra z Čeradic a na Čeradicích a Petra z Bobrovic na Vděkově, obou k svědomí proti Dorothě z Lipna. Rok v pondělí před hodem zvěstování blahoslavené panny Marie [24. března]. Actum feria V. post trans- lationis sancti Wenceslai [6. března]. [Juxta:] Anno 1522. feria V. ante Tiburcii [10. dubna] vyšel duohon na Petra z Čeradic na Čeradicích od Katheřiny z Libošína. Terminus die sancti Georgii R. X. I. B. XXIV. b. [23. dubna]. 3729. Jaroslav z Koutuov a v Kvasejovicích pohání Jana z Milhostic a na Vuojkově proti Albrechtovi Růtovi z Dierného k svědomí. Rok o Svátosti najprv příští [2. května]. Actum feria V. post Gregori [13. března]. R. X. 1. B. XXIV. b. 3730. Votík z Šlovic pohání Petra Všeradského z Všeradic proti Kristofovi Slachovi z Hřivic k svědomí. Rok v sobotu po Svátosti najprv příští [3. května]. Actum sabato in die sancti Longini [15. března]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. ante Urbani [20. května] vyšel duohon na Petra z Všeradic od Votíka z Šlovic. Terminus feria II. ante Johannis baptiste [23. června]. R. X. I. B. XXIV. b. 3731. Lidmila Polencova pohání Bartle z Velebudic proti Šebestianovi z Polenc k svědomí. Rok v pondělí před zvěstováním panny Marie [24. března]. Actum sabato post Benedicti [22. března]. R. X. 1. B. XXIV. b. 3732. Lidmila táž pohání Mikuláše Polence z Polenc proti Šebestyanovi z Polenc a bratřím jeho Polencuom k svědomí. Rok v pondělí po zvěstování panny Marie [31. března]. Actum feria II. ante anunctiationis beate Marie virginis R. X 1. B. XXIV. b. [24. března]. 3733. Panna Magdalena z Lub pohání pana Jana z Roupova a na Roupově z toho, aby položil smlúvu tu, kterúž jest sepsal bez vuole též Mandaleny mezi ní a bratrem jejím Břenkem z Lub; a k druhé při aby položil majestáty, kteréž má od krále slavné paměti krále Vladislava na rybník Janov a na ves Blanici, že jich k úběma přem proti témuž panu Janovi Roupovskému potřebuje k svědomí. Ter- minus feria VI. in die sancti Ambrosii [4. dubna]. Actum feria IV. post anunctia- tionem beate Marie virginis [26. března].

Strana 181
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1522. 181 [Juxta:] Anno 1522. sabbato post Ambrosi [5. dubna] vyšel duohon na pana Jana z Roupova k oběma přem od panny Magdaleny z Lub. Terminus die Reliquia- rum proxima [2. května]. R. X. I. B. XXV. a. 3734. Panna Mandelena táž pohání Linhartha z Doubravky, v Plzni obý- vajícicho, Jakuba Zlatníka, měštěna v Plzni, Jana Frantu, měštěna v Plzni, a Šte- fana Šefránka z Poutnova, v Plzni obývajícieho, proti panu Janovi z Roupova k svě- domí. Terminus feria II. die sancti Tiburcii [14. dubna]. Actum feria IV. post anunc- tiationem beate Marie virginis [26. března]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. ante Philipi et Jacobi [29. dubna] vyšli duo- honové na Linharta, na Jakuba, na Jana a na Štefana, na všecky čtyři osoby, od panny Magdaleny z Lub. Terminus feria IV. post Reliquiarum proxima [7. května]. R. X. I. B. XXV. a. 3735. Bohuslav Mitrovský z Nemyšle pohání Voldřicha Malovce z Malovic a na Borotíně k svědomí proti Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk. Terminus feria IV. die sancti Georgii proxime venturi [23. dubna]. Actum sabbato post anunctiationem beate Marie virginis [29. března]. R. X. I. B. XXV. b. 3736. Markétha z Franšteina pohání Václava Chlumčanského z Přestavlk proti Václavovi Drždéřovi z Hrádku k svědomí. Terminus cras [2. dubna]. Actum feria III. ante Ambrosi [1. dubna]. R. X. I. B. XXV. a. 3737. Statečný Vilém z Vřesovic a na Doubravské Hoře pohání statečného Purkartha Kapléře z Suleovic a na Duchcově, aby položil ty listy, kteréž u sebe má od Lounských měšťan, kteréž jsú psány o mocném přestání té pře, kteráž jest mezi týmž Vilémem a jimi Lounskými, témuž Purkarthovi a Jiříkovi Želenskému z Sebuzína, že jich potřebuje proti týmž Purkarthovi a Jiříkovi Želenskému k svě- domí. Terminus feria VI. ante Tiburcii [11. dubna]. Actum feria III. ante Ambrosii [1. dubna]. R. X. I. B. XXV. b. 3738. Lidmila ze Strhařova pohání Petra Smrčku ze Mnichu, Jiříka z Po- měnic a na Poměnicích a kněze Řehoře, faráře městečka Veselí, proti Hynkovi Valskému k svědomí. Terminus feria IV. post Tiburci [16. dubna]. Actum feria III. ante Ambrosi [1. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. sabbato ante Floriani [3. května] vyšel duohon na Petra Smrčka ze Mnichu od Lidmily ze Strhařova. Terminus feria II. die Floriani [5. května].

Strana 182
182 D. XIII. Registra soudu komorního. Anno etc. 23°. feria II. in die sancti Matei [21. září] vyšel duohon od Lid- mily ze Strhařova na kněze Rehoře, faráře městečka Veselí. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. R. X. I. B. XXV. b. 3739. Václav Polacký z Polák a ve Zderazi pohání pana Wolfa z Gutšteina, aby postavil Jana Korše, rychtáře z Jesenice, člověka svého, že ho potřebuje proti témuž panu Wolfovi k svědomí. Terminus feria II. die sancti Tiburcii [14. dubna]. Actum feria III. ante sancti Ambrozi [1. dubna]. R. X. l. B. XXV. b. 3740. Václav týž pohání Burjana z Vahanče a v Jesenici proti panu Wol- fovi z Gutšteina k svědomí. Terminus feria II. die sancti Tiburcii [14. dubna]. Actum ut supra [1. dubna]. R. X. 1. B. XXV. b. 3741. Ofka jinak Uršula z Kunstorfu pohání Václava Donáta z Těchlovic, manžela svého, aby položil všecky ty listy k svědomí, kteréž má proti Markéthě Doubkové z Šertingku, že jich táž Ofka potřebuje proti též Markéthě Doubkové k svědomí. Terminus feria VI. ante Tiburcii [11. dubna]. Actum feria IV. ante Ambrosii [2. dubna]. R. X. 1. B. XXV. b. 3742. Hynek a Jindřich bratří Kestřanští z Kestřan pohánějí Burjana Va- hanci z Vahanče, Lvíka Lukavského z Řenec na Lukavici a Hynka Šice z Drahenic na Bynicích, aby položili před soudem komorniem ten kšaft, kterýž jest učinil někdy Jan Pracek Slejbor z Svinné, že ho proti nim potřebují k svědomí. Terminus die Reliquiarum proxima [2. května]. Actum feria VI. die sancti Ambrosi [4. dubna]. R. X. I. B. XXVI. a. 3743. Katheřina z Pacova na Borotíně pohání pana Jana Černčického z Ká- cova na Novém městě k svědomí proti paní Alžbětě z Pacova, a druhé, aby postavil Mikuláše písaře, služebníka svého, kteréhož jest posílal k ní Katheřině, že ho po- třebuje proti též paní Alžbětě z Pacova k svědomí. Terminus dnes, totiž ten pon- dělí po svatém Ambroži [7. dubna]. Actum feria II. post Ambrosi [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. post Ambrosi [8. dubna] vyšel duohon na pana Černčického o svědomí i o písaře postavení od Katheřiny z Pacova. Rok v středu po provodní neděli najprv příští [30. dubna]. R. X. I. B. XVI. a. 3744. Katheřina táž pohání Mikuláše Malovce z Pacova na Sedlci k svě- domí proti paní Alžbětě z Pacova, a druhé, aby položil list, kterýž učinil na puol třetieho sta kop grošů českých Anně z Barchova, že ho potřebuje proti též paní

Strana 183
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1522. 183 Alžbětě k svědomí. Rok v středu po provodní neděli najprv příští [30. dubna]. Ac- tum ut supra [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. post Floriani [6. května] vyšel duohon na Mikuláše Malovce z Pacova od Katheřiny z Pacova. Terminus v úterý po suchých dnech letničních najprv příštích [17. června] k svědomí i pro položení listu. R. X. I. B. XXVI. a. 3745. Panna Magdalena z Lub pohání Bohuslava z Doupova a v Šťáhla- vech k svědomí proti Janovi Warleychovi z Bubna. Terminus feria IV. die sancti Georgii [23. dubna]. Actum feria II. post Ambrosii [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. post sancti Francisci [6. října] vyšel duohon na Bohuslava z Doupova od panny Magdaleny z Lub. Terminus feria V. post sancti Francisci proxime venturi [9. října]. R. X. I. B. XXVI. a. 3746. Panna Magdalena táž pohání Jiříka Leytolta z Ejbrnic k svědomí proti Janovi Warleychovi z Bubna. Terminus die sancti Georgii [23. dubna]. Actum feria III. post Ambrosi [8. dubna]. [Juxta:] Anno 1523. feria IV. ante sancti Georgi [22. dubna] vyšel duohon od Mandeleny z Lub na Jiříka Letoltha z Ebernic. Terminus feria II. ante Vitalis [27. dubna]. R. X. I. B. XXVI. b. 3747. Jitka z Černé pohání Haška Kuli z Chodče a Johanky z Rysmburgka na Hradeníně k svědomí proti Petrovi Rašínovi z Rysmburgka a na Staré. Ter- minus feria V. post Tiburcii [17. dubna]. Actum feria V. ante Tiburcii [10. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. post Georgii [25. dubna] vyšli duohonové na Haška Kuli a na Johanku z Rysmburgka od Jitky z Černé. Rok v sobotu po Svá- tosti najprv příští [3. května]. Anno etc. XXII. feria III. ante Sophie [13. května] vrácen duohon zase za- pečetěný na Haška Kuli, proto že, než jest dodán, už rok k svědomí minul, i dán jiný téhož dne k pondělku najprv příštiemu [19. května] na téhož Haška. R. X. 1. B. XXVI. b. 3748. Pan Jan Cernčický z Kácova a na Novém městě pohání Mikuláše Malovce z Pacova na Sedlci a Václava Robmhapa z Suché, místopísaře královstvie Českého, k svědomí proti panu Arnoštovi z Kácova in die sancti Georgi [23. dub- na]. Actum feria II. die sancti Tiburci [14. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. post Georgii [25. dubna] vyšel duohon na Mikuláše Malovce z Pacova od pana Jana Černčického z Kácova. Rok na Svátost R. X. I. B. XXVI. b. najprv příští [2. května].

Strana 184
184 D. XIII. Registra soudu komorního. 3749. Anna z ostrova Skály pohání Bohuslava Horňateckého z Dobročovic v Chocemicích proti pastorkuom někdy Štěpána z Koloděj k svědomí. Rok v pátek na Svátost najprv příští [2. května]. Actum feria V. post Georgi [24. dubna]. R. X I. B. XXVI. b. 3750. Jan Želkovský, v městě Pražském obývající, pohánie Blažka Kopáče z Dračova, Duchka Kapalína a Rehoře Skřemence, měšťan Pražských, proti panu Václavovi z Říčan etc. k svědomí. Terminus feria II. proxima [28. dubna]. Actum feria VI. sancti Marci ewangeliste [25. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria V. die sancti Philipi et Jacobi [1. května] vyšel duohon na Blažka Kopáče z Dračova od Jana Želkovského. Rok v pátek den Svá- tosti najprv příští [2. května]. R. X. I. B. XXVI. b. 3751. Bohuslav z Červeného Újezdce pohání Petra Holého z Chrástu, hajth- mana Hrádku Křivoklátu, aby postavil Brykcieho lovčího na témž Hrádku obývají- cího a Bohuslava Markouše z Bezděkova, člověka krále JMti k témuž Hrádku příle- žícího, že jich potřebuje proti Jiříkovi, Václavovi a Janovi bratřím z Násilé k svě- domí. Terminus feria VI. Reliquiarum [2. května]. Actum sabbato post Marci evan- R. X. I. B. XXVII. a. geliste [26. dubna]. 3752. Katheřina z Dlúhé vsi pohání Václava Zimy z Novosedl, Marše po- rybného syna a Jana Chaba v městě Pražském obývajícího proti Balthazarovi z Dlúhé vsi k svědomí. Terminus feria IV. Philipi et Jacobi [1. května]. Actum feria II. die Vitalis [28. dubna]. [Juxta:] Anno 1522. feria V. die sancti Philipi et Jacobi [1. května] vyšel duohon na Václava Zima z Novosedl od Katheřiny z Dlúhé vsi. Terminus sabbato post Zigmundi [3. května]. R. X. 1. B. XXVII. a. 3753. Barbora z Jemníka pohání Jana Velenského ze Mnichova a Víta z Radclavic proti Václavovi Štítnému k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [2. května]. Actum feria V. die sancti Philipi et Jacobi [1. května]. R. X. I. B. XXVII. a. 3754. Alžběta z Chvalovic pohání Petra Holého z Chrástu, hajthmana na Hrádku, proti Magdaleně z Chrástu k svědomí. Terminus feria II. post Zigismundi proxima [5. května]. Actum feria V. die Philipi et Jacobi apostolorum dei R. X. I. B. XXVII. a. [1. května]. 3755. Martha Vencelíková z Sulevic pohání Václava Donáta z Těchlovic proti Janovi Tluksovi z Vrabí k svědomí. Terminus sabato post Zigmundi [3. května]. Actum feria V. die sancti Philipi et Jacobi [1. května].

Strana 185
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1522. 185 [Juxta:] Anno 1522. sabato post Stanislai [10. května] vyšel duohon na Václava Donáta od Marthy z Sulevic. Terminus feria II. ante Zofie [12. května]. R. X. I. B. XXVII. a. 3756. Jan z Třechova na Stativnici pohání Petra Pašinku z Trojanovic, aby položil kšaft, kterýž jest učinila někdy Anna manželka Jana Bohmického z Boh- mic, že ho potřebuje proti témuž Petrovi k svědomí. Terminus feria IV. post Flo- riani [7. května]. Actum sabato ante Floriani [3. května]. R. X. I. B. XXVII. a. 3757. Jan z Střechova pohání Jana Bohmického z Bohmic a Jana Vopici z Třepska proti Petrovi Pašinkovi k svědomí. Terminus feria IV. post Floriani [7. května]. Actum sabato ante Floriani [3. května]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] vyšli duohonové od Jana z Střechova na Jana z Bohmic a na Jana Vopici z Třepska. Terminus feria II. ante sancti Martini [10. listopadu] proxime venturi. R.X. I. B. XXVII. b. 3758. Katheřina z Pacova na Borotíně pohání Trystrama z Barchova a na Bolehošti proti paní Alžbětě z Pacova k svědomí. Terminus feria II. die Floriani [5. května]. Actum sabbato ante Floriani [3. května]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. post Floriani [6. května] vyšel duohon na Trystrama Dašického z Barchova. Terminus feria III. post Floriani, to jest dnes [6. května], od Katheřiny z Pacova. R. X. I. B. XXVII. b. 3759. Jan z Košmbergka pohání Petra Apolona z Křivan, aby položil ceduli smluvní, kteráž jest mezi týmž Petrem a jím Janem o list hlavní učiněna, že jí potřebuje proti témuž Petrovi Apolonovi k svědomí. Terminus die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria III. post Floriani [6. května]. R. X. I. B. XXVII. b. 3760. Jan Ješek Píštanſs/ký z Solopisk pohání Jiříka Skaleckého z Sadlna na Skalce, Albrechta Konojedského z Pojetic a na Konojedech, Volfa Kapléře Duch- covského z Sulevic v Podsedicích, Kristofa Nedvědického z Račiněvsi v Nedvědici, Wenzle Pehma z Konobrž na Konobržiech proti Bartholomějovi z Velebudic k svě- domí. Terminus na den svatého Václava najprv přieštieho [28. září]. Actum feria VI. post Stanislai [9. května]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. die sancti Michaelis [29. září vyšli duohonové na tyto na všecky osoby v puchonu jmenované od Jana Ješka Píšťanského z So- lopisk. Terminus die sancti Martini proxime venturi [11. listopadu]. R. X I. B. XXVII. b. Archiv Český XXXII 24

Strana 186
186 D. XIII. Registra soudu komorního. 3761. Katheřina, Elška a Anna sestry z Hrádku pohánějí Jiříka Leytolta z Ejbernic na Nekmíři a Jana Dolského z Tejnce v Dolanech proti Buškovi Třebo- buskému z Lipna k svědomí. Terminus sabato post Stanislai [10. května]. Actum feria VI. post Stanislai [9. května]. R. X I. B. XXVII. b. 3762. Petr Pašinka z Trojanovic pohání Jana Sluzského z Chlumu, Jana Bohmického z Bohmic a Katheřinu Stúpovu ze Zelhoty proti Janovi z Třechovan k svědomí. Rok v pondělí po suchých dnech lethničních [16. června]. Actum feria II. post Sophie [19. května]. R. X. I. B. XXVIII. a. Puohonové k svědomí k roku sv. Martina (11. listopadu) létha MUXXII. 3763. Šimek z Přibyšic pohání Jana Vratislava z Mitrovic na Lešanech, aby položil před soudem etc. kšaft někdy Václava z Doubravice učiněný, že ho potře- buje proti témuž Janovi Vratislavovi k svědomí. Rok na svatého Martina najprv- příštího [11. listopadu]. Actum feria II. in die sancti Marcelli [2. června]. R. X. I. B. XXVIII. a. 3764. Katheřina z Pacova na Borotíně pohání Václava Robmhapa z Suché, místopísaře královstvie Českého, k svědomí proti Alžběthě z Pacova. Rok v úterý po svatém Marcellu [3. června]. Actum feria II. in die sancti Marcelli [2. června]. R. X. 1. B. XXVIII. a. 3765. Jan Sádlo starší z Kladrubec pohání Jana z Leskovce a na Kame- nici, Oldřicha Mezenského z Mezného na Mnichu a Víthu z Zerzavého, purgkrabí na Chousníce, k svědomí proti Anně z Chotětic. Terminus feria VI. post Jeronymi [3. října]. Actum feria III. post sancti Mauricii [23. září. [Juxta:] Anno 1523. feria II. ante Elizabet [16. listopadu] vyšli duohonové na Oldřicha Mezenského a na Vítu z Zerzavého. Terminus hac die feria II. [16. li- stopadu] ante meridiem. Anno 1523. feria IV. ante Elizabet [18. listopadu] vyšel duohon od Jana Sádly staršieho na Jana z Leskovce. Terminus na den Svátosti [8. dubna 1524]. R. X. 1. B. XXVIII. a. 3766. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic na Hradišti Klášteře pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina na Rychmburce, aby postavil lidi své na den sva- tého Havla najprv příštieho [16. října] před úřadem etc., zejména: Havla Škrlíkova z Turnova a Michala rychtáře z Bythouchova, že jich potřebuje proti témuž panu Jindřichovi Šťastnému k svědomí. Pak-li by jich nepostavil, že toho nepostavení po-

Strana 187
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 187 kládá sobě sto tisíc milleonuov uherských zlatých každý rok na budúcí časy. Actum feria VI. post Mauricii [26. září]. [Juxta:] Létha etc. XXII° ve čtvrtek den svatého Havla [16. října] pan Jin- dřich Šťastný z Walšteina etc., jakož jest pohnán od pana Jana Svojanovského z Bozkovic pro postavení lidí Havla a Michala rychtáře, jakož puohon ukazuje, na- depsaný pan Jindřich etc. podle puohonu též lidi své před úřadem etc. na ten den postavil, a oni stáli až po nešpořích, a on pan Jan Svojanovský póvod ani od něho žádný nestál. R. X. 1. B. XXVIII. b. 3767. Pan Jan týž pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby po- stavil Vaňka písaře svého z Bělé proti témuž panu Špetlovi k svědomí. Rok na den svatého Havla najprv příštího [16. října]. Actum ut supra [25. září]. [Juxta:] Anno etc. 22. feria VI. post sancti Galli [17. října] vyšel duohon na pana Jana Špetli z Janovic pro postavení Vaňka písaře od pana Jana Svoja- novského z Bozkovic. Terminus feria III. in [die] sancti Simonis et Jude aposto- lorum domini [28. října]. R. X. 1. B. XXVIII. b. 3768. Pan Jan týž pohání Mikuláše Bryknara z Brukšteina, místokomor- níka královstvie Českého, Hynka Lanthfojta z Sečí, úředníka podkomořieho u desk zemských a starosty komorníkuov u týchž desk zemských, Zdenka z Rosic, Vol- dřicha z Chlístova a Bohunka ze Ctiněvsi; všech proti panu Janovi Špetlovi z Ja- novic k svědomí. Rok na den svatého Havla [16. října] ut supra. Actum ut supra [25. září]. R. X. 1. B. XXVIII. b. 3769. Magdalena z Vobytec pohání Jana Dolského z Tejnce v Dolanech, aby položil smlúvu před úřadem etc. tu, kteráž se stala mezi túž Magdalenú a Vol- dřichem Čichalovcem o XXti kop míšeňských, o žito, o ječmen, o voves, o pšenici, o ryby, o seno a o slámu, že jí potřebuje proti Voldřichovi Čichalovcovi k svědomí. Rok v úterý den XI tisíc panen [21. října]. Actum feria III. die sancti Jeronimi [30. září. R. X. 1. B. XXIX. a. 3770. Magdalena táž pohání Václava Zádubského z Šontálu v Chrancovicích a Jana, Buška a Rousa bratří z Lipna v Třebobuzi a Jana Dolského z Tejnce a v Dolanech, všecky proti Voldřichovi Čichalovcovi k svědomí. Rok ut supra [21. října]. Actum ut supra [30. září]. R. X. l. B. XXIX. a. 3771. Pan Zdislav Berka z Dubé a paní Beatrix z Kolovrath, jakožto po- ručníci dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, pohánějí pana Jana z Wartm- 24*

Strana 188
188 D. XIII. Registra soudu komorního. bergka a na Blankšteině, statečného Wolffarta Planknara z Klinšperku, pana Václava Berku z Dubé na Jablonném, pana Jana z Wartmberka na Dubě, pana Václava z Wartmberka na Rybňově a paní Alenu z Čečelic na Tečiněvsi, všech proti panu Viliemu z Ilburka k svědomí. Rok na den svatého Havla najprv příštího [16. října]. Actum feria IV. sancti Remigii [1. října]. [Juxta:] Anno 1523. sabbato post novum annum [3. ledna] vyšli duohonové od pana Zdislava etc., paní Beatrix z Kolovrath na osoby tyto v tomto puohonu jmenované krom pana Václava Berky z Dubé. Rok v středu po Hromnicích najprv příštích [4. února]. R. X. 1. B. XXIX. a. 3772. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohánie Václava Hlahola z Vy- hnanic a Václava Bublu z Meziklas proti panu Janovi Špetlovi z Janovic etc. k svědomí. Rok na den svatého Havla najprv příštího [26. října]. Actum feria IV. Remigii [1. října]. R X. 1. B. XXIX. b. 3773. Jan Sádlo starší z Kladrubec pohání Václava Tučapa z Tučap, Jin- dřicha z Volbramovic a ve Dvorci, Albrechta z Dierného a v Dierném a Diviše z Oujezda a v Zdrslavicích, všech k svědomí proti Anně z Chotětic. Terminus feria V. die sancti Galli [16. října]. Actum feria II. post festum Francisci sancti [6. října]. [Juxta:] Anno 1523. feria IV. ante Elizabet [18. listopadu] vyšli duohonové od Jana Sádly z Kladrubec na Václava Tučapa z Tučap, Albrechta z Dierného. Terminus die Reliquiarum [8. dubna 1524]. Týž den a léto též vyšli duohonové na Jindřicha z Volbramovic a Diviše z Oujezda a v Drslavicích. Terminus die Reliquiarum [8. dubna 1524]. R X. 1. B. XXIX. b. 3774. Jan z Štěnovic pohání Jiříka Cukra z Chýlic k svědomí proti Janovi Snopovskému z Borku. Terminus feria III. undecim millia virginum die [21. října 1522]. Actum feria II. post Francisci [6. října]. R. X. 1. B XXIX. b. 3775. Markéta z Stěžova pohání pana Zdenka Škvoreckého z Klinšteina na Škvorci, paní Annu z Kopidlna, Václava Amchu z Borovnice na Svojšicích a Pro- kopa z Stěžova proti Mikulášovi Crhenickému z Dražovic k svědomí. Terminus feria III. [dne] XI tisíc pannen [21. října]. Actum feria III. post Francisci [7. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post undecim millia virginum [22. října] vyšli duohonové na pana Zdenka Škvoreckého z Klinšteina, na paní Annu z Kopidlna a na Václava Amchu z Borovnice od Markéthy z Stěžova. Terminus feria III. post Omnium Sanctorum [4. listopadu].

Strana 189
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 189 Anno 1523. feria II. post Galli [19. října] vyšel duchon podruhé na paní Annu z Kopitlna od Markéthy z Stěžova. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Anno 1524. feria II. die conversionem (!) sancti Pauli [25. ledna] vyšel list duohončí po druhé na Václava Amchu z Borovnice od Markéty z Stěžova. Ter- minus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna 1524]. R. X I. B. XXIX. b. 3776. Zikmund Seletický z Smojna pohání pana Jana Černčického z Kácova na Novém městě proti Trystramovi Dašickému z Barchova k svědomí. Terminus in crastino sancti Martini [12. listopadu]. Actum feria III. post Francisci [7. října]. [Juxta:] Anno 1523. sabbato ante sancti Georgii [18. dubna] vyšel duohon od Zikmunda Seletického z Smojna na pana Jana Černčického k svědomí. Terminus feria III. ante sancti Georgi [21. dubna]. R. X. I. B. XXX. a. 3777. Panna Magdalena z Lub pohání Jana z Lub v Oujezdci k svědomí proti panu Janovi z Roupova. Terminus feria III. undecim millia virginum [21. října]. Actum ut supra [7. října]. [Juxta:] Léta MDXXII° feria IV. post Simonis et Jude [29. října] vyšel duohon od Magdaleny z Lub na [Jana] z Lub. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum [7. listopadu]. R. X. l. B. XXX. a. 3778. Bohuslav Mitrovský z Nemyšle pohání Jiříka Žeharta z Nasavrk v Mitrovicích, aby postavil Matěje z Mitrovic, kterého s týmž Bohuslavem spolu má, před úřadem etc., že ho potřebuje proti témuž Jiříkovi k svědomí. Terminus in die sancti Galli proxime venturi [16. října]. Actum feria III. post sancti Francisci [7. října]. [Juxta: Anno 1522. feria II. ante Simonis et Jude apostolorum dei [27. října] vyšel duohon na Jiříka Žeharta pro postavení Matěje z Mitrovic od Bohuslava z Nemyšle. Terminus feria IV. post sancti Martini [12. listopadu]. R. X. I. A. XXX. a. 3779. Bohuslav týž pohání Katheřinu z Pacova na Borotíně, aby postavila před úřadem etc. lidi své, zejména tyto: Petra a Jana syny Braumovy z Mezného, že jich potřebuje proti Jiříkovi z Nasavrk k svědomí. Terminus in die sancti Galli proxime venturi [16. října]. Actum ut supra [7. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. ante Simonis et Jude apostolorum dei [27. října vyšel duohon na Katheřinu z Pacova pro postavení Petra a Jana syny(!) Braumovy

Strana 190
190 D. XIII. Registra soudu komorního. z Mezného od Bohuslava z Nemyšle. Terminus feria IV. post sancti Martini proxime venturi [12. listopadu]. R. X. 1. B. XXX. a. 3780. Bohuslav týž pohání Petra Zahrádku v Mezném proti Jiříkovi z Na- savrk k svědomí. Terminus in die sancti Galli proxime venturi [16. října]. Actum ut supra [7. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. ante Simonis et Jude apostolorum dei [27. října] vyšel duohon na Petra Zahrádku k svědomí od Bohuslava z Nemyšle. Terminus feria IV. post sancti Martini proxime venturi [12. listopadu]. R. X. I. B. XXX. a. 3781. Pan Zigkmund z Smiřic na Skalách pohání pana Hynka Špetli z Ja- novic na Skalách, Jana mladšieho z Probluze, Jana Vodkolka z Oujezdce a Štast- ného Frycka z Dalemiřic, všech proti Čeňkovi Cukrovi z Tamfeldu k svědomí. Terminus in die sancti Galli [16. října]. Actum feria IV. post sancti Francisci [8. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] vyšli duohonové na tyto osoby, zejména: na pana Hynka Špetli z Janovic, na Jana mlad- šieho z Probluze, na Jana Vodkolka z Oujezdce a na Šťastného Frycka z Dalie- miřic od pana Zigkmunda z Smiřic. Terminus feria IV. post sancti Martini [12. li- stopadu]. R. X. I. B. XXX. b. 3782. Jan Snopovský z Borku pohání Jiříka Cukra z Chýlic, aby postavil před úřadem etc. lidi své z Robčic tyto: Kubše hejného, Vondru, Jana kováře, Jana Holuba proti Janovi Štěňovskému z Štěňovic k svědomí. Rok na den svatého Havla najprv příštího [16. října]. Actum feria V. Dionysii sancti [9. října]. R. X. 1. B. XXX. b. 3783. Jan týž pohání Jana Štěňovského z Štěňovic, aby postavil lidi své z Štěňovic před etc. tyto: Matěje Kmoška, Řiehu, Kubu, Pecháta proti témuž Ště- ňovskému k svědomí. Rok ut supra [16. října]. Actum ut supra [9. října]. R. X 1. B. XXX. b. 3784. Jan týž pohání Pavlíka v Radobyšicích, kterýž byl u Jana Štěnov- ského, proti témuž Štěňovskému. Rok jako nahoře [16. října]. Actum ut supra [9. října]. R. X. l. B. XXX. b. 3785. Václav Chmatal z Jablonné, Václav Hysrle z Choduſo] a Martin Jum- raur z Klinkhartu pohánějí pana Wolfa z Gutšteina na Chýšech, aby rozkázal a přidržel poddané své v Chýšech, aby vydali ortel ten, kterýž jsú učinili mezi pa- nem Janem z Vřesovic na Žluticích a Wolfem formanem z Teplé, že ho potřebují

Strana 191
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 191 proti knězi Janovi z Púchova k svědomí. Rok ve čtvrtek po svatém Šimoniši a Judy najprv příští [30. října]. Actum sabato ante sancti Calixti [11. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. post Omnium Sanctorum [6. listopadu] vyšel duohon od Václava Chmatala z Jablonné, od Václava Hysrle z Choduo a od Mar- tina z Klinkhartu na pana Wolfa z Gutšteina, aby rozkázal a přidržel poddané své etc., jakož póhon ukazuje. Terminus feria II. post Thome apostoli [4. ledna 1523]. R. X. l. C. I. a. 3786. Václav Chmatal z Jablonné, Václav Hysrle z Choduo a Martin Jumraur z Klinkhartu pohánějí Vavřince Šertingara z Šertingku proti témuž knězi Janovi k svědomí. Rok v sobotu na den Všech Svatých [1. listopadu]. Actum ut supra [11. října]. R. X. 1. C. I. a. 3787. Panna Magdalena z Lub pohání pana Jana Roupovského z Roupova, aby postavil před etc. Václava písaře svého, že ho potřebuje proti témuž panu Ja- novi k svědomí. Rok v úterý den XIte tisíc pannen [21. října]. Actum ut supra [11. října]. [Juxta:] Tento puohon jest přetržen, neb jest zase k ouřadu zapečetěný na- vrácen anno 1522. feria IV. post Simonis et Jude apostolorum dei [29. října]. R. X. 1. C. I. a. — Půhon mřežován. 3788. Lidmila z Strhařova pohání osvícené kněžny Anny kněžny Mifn]ster- bergské a hrabiny Glacské etc. a na Hradci, aby postaviti ráčila před etc.: Duchka rychtáře, Macha, Čecha, Jana a Blažka, lidi své z městečka Řečice proti Hynkovi z Ouší k svědomí. Terminus feria III. die Simonis et Jude [28. října]. Actum sab- bato ante Calixti [11. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post sancti Martini [12. listopadu] vyšel duo- hon od Lidmily z Strhařova na osvícenú kněžnu Annu Mifn]sterberskú etc. Terminus feria IV. post Trium Regum [7. ledna 1523]. R. X. 1. C. I. a. 3789. Lidmila táž pohání pana Adama z Hradce a na Hradci, aby postavil před etc. Pavlíčka písaře, člověka svého, že ho potřebuje proti Hynkovi z Ouší k svědomí. Terminus feria III. in die Simonis et Jude apostolorum domini [28. října]. R. X 1. C. I. a. Actum ut supra [11. října]. 3790. Lidmila z Strhařova pohání pana Adama z Hradce a na Hradci proti Hynkovi z Ouší k svědomí. Terminus in die sancti Simonis et Jude aposto- lorum domini [28. října]. Actum sabato ante sancti Calixti [11. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post sancti Martini [12. listopadu] vyšel duo- hon od Lidmily z Strhařova na pana Adama z Hradce k svědomí. Terminus feria R. X. 1. C. I. b. IV. post Trium Regum [7. ledna 1523].

Strana 192
192 D. XIII. Registra soudu komorního. 3791. Lidmila táž pohání Hynka z Ouší a na Valu, aby postavil před etc. Thomáše člověka svého z Valu, který hledal Václava Hrdého v nemoci, že ho po- třebuje proti témuž Hynkovi k svědomí. Terminus ut supra [28. října]. Actum ut supra [11. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post sancti Martini [12. listopadu] vyšel duo- hon od Lidmily z Strhařova na Hynka z Ouší, aby postavil Thomáše člověka svého. Terminus feria IV. post Trium Regum [7. ledna 1523]. R. X. 1. C. I. b. 3792. Pan Jan Bergka Drahobuzský z Dubé pohání pana Zdenka Lva z Rožmitála a s Blatné, najvyššieho purgkrabí Pražského, a pana Jiříka Bezdruži- ckého z Kolovrat, najvyššieho sudieho královstvie Českého, proti paní Anně z Ko- váně k svědomí. Terminus feria III. in die sancti Simonis et Jude apostolorum do- mini [28. října]. Actum feria V. in die sancti Galli [16. října]. [Juxta:] Létha MDXXII° feria IV. post sancti Simonis et Jude apostolorum dei [29. října] vyšli duohonové od pana Jana Bergky z Dubé na pana Zdenka Lva z Rožmitála a na pana Jiříka Bezdružického z Kolovrath. Terminus feria VI. ante sancti Martini proxime venturi [7. listopadu]. R. X. 1. C. I. b. 3793. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání Petra Tistu z Libšteina, Jana Šturma z Ebrštorfu, Zdenka z Rosic a Voldřicha z Chlístova proti panu Jin- dřichovi Šťastnému z Walšteina k svědomí. Terminus feria VI. ante Omnium Sanc- torum [31. října]. Actum feria II. ante undecim millia virginum [20. října]. [Juxta:] Anno 1522. v pátek ante Omnium Sanctorum [31. října] vyšli duo- honové na Jana Šturma z Ebrštorfu a na Zdenka z Rosic od pana Jana Svojanov- ského. Terminus feria II. ante Martini proxime venturi [10. listopadu]. Anno 1522. feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] vyšel duohon od pana Jana z Bozkovic na Petra Tistu z Libšteina. Terminus sabbato ante sancti R. X. 1. C. I. b. Martini [8. listopadu]. 3794. Pan Jan týž pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina na Rychm- burce, aby postavil lidi své, zejména tyto: Michala z Bytouchova, rychtáře svého, Havla Škrlíkova z Turnova a Bohuslava z Střiebra, písaře svého, před úřadem etc., že jich potřebuje proti témuž panu Jindřichovi k svědomí. Pak-li by jich nepostavil, že sobě toho pokládá sto tisíc milleonuov zlatých uherských každý rok na budúcí časy, a každý milleon desetkrát sto tisíc zlatých uherských, jestliže by jich nepo- stavil. Terminus et actum ut supra [20. října]. R. X. 1. C. I. b. 3795. Pan Jan týž pohání pana Zigkmuda z Smiřic a na Skalách, aby po- stavil lidi své tyto zejména: rychtáře Semilského Havla Kdadlce odtudž před úřa-

Strana 193
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 193 dem etc., že jich potřebuje proti panu Jindřichovi z Walšteina k svědomí. Terminus in sancti Martini [11. listopadu]. Actum ut supra [20. října]. R. X. 1. C. II. a. 3796. Pan Jan týž pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina na Rychm- burce, aby postavil lidi své, zejména tyto: Jana Taranta, Vanka kožišníka oba z Tur- nova a Prokopa písaře svého, kterýž slove Vlaštovičkuo aneb Vlašťovička, před úřadem etc., že jich potřebuje proti témuž panu Jindřichovi k svědomí. Pak-li by jich nepostavil, že sobě toho pokládá sto tisíc milleonuov zlatých uherských na každý rok, a každý milleon desetkrát sto tisíc zlatých uherských počítajíc, aneb za zlatý uherský po XXX groších českých. Terminus feria VI. ante Omnium Sanc- torum [31. října]. Actum feria V. post undecim millia virginum [23. října]. R. X. 1. C. II. a. 3797. Pan Jan týž pohání téhož pana Jindřicha etc., aby položil před úřa- dem etc. anebo jemu je v moc dal listy posielací, kteréž jemu psal: jeden, kterýž jest psal v postě — tak za to má před květnú nedělí aneb po květné neděli — oznamuje jemu, že smlúvě o hory s ním učiněné dosti činiti jemu nemuože a na dědictví toho platu postúpiti, kterýž jemu vydávati měl, jakož týž list šíř v sobě ukazuje etc., kterémuž listu datum jest okolo tří aneb čtyř let, není-li víc; a druhý list, kterýž jest psán některý den a čas před svatým Tiburcím léta etc DXIX°, jakú by chtěl s ním smlúvu mimo první, kteráž mezi nimi učiněna jest, znovu učiniti, že jich potřebuje proti témuž panu Jindřichovi k svědomí. Pak-li by jich nepoložil, že sobě týž pan Jan Svojanovský toho nepoložení pokládá každý rok na budúcí časy sto tisíc milleonuov zlatých uherských a každý milleon desetkrát sto tisíc zlatých uherských počítajíc, aneb za zlatý uherský po XXX groších českých. Terminus feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. Actum feria V. post XI millia virginum [23. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října] vyšel duohon pro položení listuov na pana Jindřicha Šťasného od pana Jana Svojanovského. Terminus feria II. ante Martini proxime venturi [10. listopadu]. R. X. 1. C. II. a. 3798. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby položil před etc. listy ty: jeden, kterýž jemu psal některý čas anebo den přede Všemi Svatými, napomínaje jeho, aby po právě před se šel na pány rukojmie, a to létha etc. XXI°; druhý list, který jest jemu psal a odpor učinil tomu, že jest mu za žádné přátelství jiné tenata nedal, než za to, aby právo vedl na rukojmie tak, jakž puohon ukazuje, a tomu listu jest datum některý den po svatém Havlu léta etc. DXVII°; a třetí list, kterýž jemu jest psal, aby po právě šel bez přetržení tak, jakž mu byl vzkázal, a tomu listu jest datum léta etc. Archiv Český XXXII. 25

Strana 194
194 D. XIII. Registra soudu komorního. DXVII°, že jich potřebuje proti témuž panu Janovi k svědomí. Pak-li by těch listuov nepoložil, že toho nepoložení pokládá sobě týž pan Jan deseth tisíc kop grošů českých. Terminus ut supra [31. října]. Actum ut supra [23. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října] vyšel duohon na pana Jana Špetli z Janovic pro položeni listuov od pana Jana Svoja- novského z Bozkovic. Terminus feria II. ante Martini [10. listopadu]. R. X. 1. C. II. b. 3799. Jan z Chlumu na Dobrovicevsi pohání Zdeňka Píšťanského z Solo- pisk, aby položil před úřadem etc. [list] ten, kterýž jest psal strejcuom svým, co se sestry jeho Salomeny dotýče, že vuoli k tomu dává, aby táž Salomena dána byla témuž Janovi z Chlumu k manželství svatému, že ho potřebuje proti Janovi Ješkovi z Solopisk k svědomí. Terminus feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. Actum sabato ante Simonis et Jude apostolorum dei [25. října]. R. X. 1. C. II. b. 3800. Jan týž pohání Zdeňka Píšťanského z Solopisk proti Janovi Ješkovi z Solopisk k svědomí. Terminus feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. Actum sabato ante Simonis et Jude apostolorum dei [25. října]. R. X. 1. C. III. a. 3801. Jan týž pohání Prokopa Mladotu z Solopisk proti Janovi Ješkovi z Solopisk k svědomí. Terminus ut supra [31. října]. Actum ut supra [25. října]. R. X. 1. C. III. a. 3802. Zdeněk Lukavecký z Lukavce pohání Bohuslava Trmala z Toušic na Drachkově, aby postavil před úřadem etc. lidi své z Drachkova, zejména tyto: Petra Uchu, Duška Velkého, Šimona, Jana Hučka a Kužele, že jich potřebuje proti Janovi a Arnoštovi bratřím Karlíkuom z Nežetic k svědomí. Terminus feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. Actum feria II. ante Simonis et Jude aposto- stolis dei [27. října]. R. X. 1. C. III. a. 3803. Zdeněk týž pohání Viléma staršieho z Vojslavic na Maršovicích, aby postavil před úřadem etc. Vaňka kováře z Maršovic, přikázaného svého, že ho po- třebuje proti týmž bratřím Karlíkuom k svědomí. Terminus ut supra [31. října]. Actum ut supra [27. října]. [Juxta:] Anno etc. 1522. feria VI. in vigilia ante Omnium Sanctorum [31. října] vyšel duohon od Zdeňka z Lukavce na Viliema z Vojslavic pro nepostavení Vaňka kováře k druhé i třetí při. Terminus feria IV. post sancti Martini [12. li- stopadu]. R. X. 1. C. III. a.

Strana 195
Půhony k svědomí k roku se. Martina l. 1522. 195 3804. Zdeněk týž pohání Mikuláše Kolmana v Zahořanech k svědomí proti týmž bratřím Karlíkům etc. Terminus ut supra [31. října]. Actum ut supra [27. října]. R. X. 1. C. III. a. 3805. Zdeněk týž pohání Annu z Radošovic a v Rudolticích, aby postavila před etc. Duška z Ahořan (!), člověka svého, že ho potřebuje proti Janovi a Arnoštovi bratřím Karlíkuom z Nežetic k svědomí. Terminus ut supra [31. října]. Actum ut supra [27. října]. R. X. 1. C. III. a. 3806. Mikuláš Žluticský, měštěnín Pražský, pohání pana Soběslava z Mile- tínka, Jana z Závořic, Smila Ražického ze Vchynic a Jindřicha Serafína, měštěnína Pražského, proti Ladislavovi Malešickému z Černožic k svědomí. Terminus feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Actum feria III. die sancti Simonis et Jude apostolorum dei [28. října]. [Juxta:] Anno 1523. feria VI. post sancti Georgi [24. dubna] vyšel duohon od Mikuláše Žlutického etc. na Smila Ražického ze Vchynic. Terminus feria II. ante Vitalis [27. dubna]. R. X. 1. C. III. b. 3807. Mandelena z Lub pohání Břeňka odtudž z Lub, bratra svého, aby jí postavil před etc. Macha z Střezimieři, člověka svého, proti panu Janovi z Roupova k svědomí. Terminus feria III. in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria IV. post Simonis et Jude [29. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria III. ante Elizabeth [18. listopadu] Mach z Stře- zimieři, člověk Břeňka z Lub, stál jest osobně při úřadu, aby dal svědomí Mande- leně z Lub podle práva. Ale táž Mandelena že jest mu nedala, co za právo jest, od míle dva groše, i z té příčiny jest jí svědomí nedal, neb je sama osobně tehdáž při úřadu s ním byla. R. X. 1. C. III. b. 3808. Magdalena táž pohání pana Jana Roupovského z Roupova, aby po- stavil před etc. Václava písaře svého, že ho potřebuje proti témuž panu Janovi k svědomí. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum [7. listopadu]. Actum ut supra [29. října]. [Juxta:] Anno 1522. feria IV. post sancte virginis Katharine [26. listo- padu] vyšel duohon od Magdaleny z Lub na pana Jana Roupovského z Roupova pro postavení Václava písaře. Terminus feria II. post sancti Andree apostoli dei [1. prosince]. R X. 1. C. III. b. 3809. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby postavil lidi své z Hradiště, zejména tyto: Václava sladovníka, Stařického, Jiříka řezníka, Jaroše řezníka a Jana Žáka, že jich potřebuje proti panu 25*

Strana 196
196 D. XIII. Registra soudu komorního. Jindřichovi Šťasnému k svědomí. Pak-li by jich nepostavil, že toho nepostavení po- kládá sobě deset tisíc kop grošů českých. Terminus feria II. ante Martini [10. li- stopadu]. Actum feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. R. X. l. C. III. b. 3810. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina na Rychmburce, aby položil dva listy: Jeden, kterýmž ho žádal, aby jemu Bohuslava písaře jeho vydal nevyčteného, a v témž listu jest témuž panu Jindřichovi to oznámil, že frystunk má od krále JMti, že chce na jeho gruntích pavovati, v kterémžto listu datum jest v sobotu před hodem slavným panny Marie početí pánem Kristem [24. března] létha etc. XX°. A druhý list aby položil, kterýž jest mu psal, aby mu oznámil, s jeho-li volí úředník jeho Skalský dělníky jeho s grunthuov téhož pana Jindřicha a hor sehnal, kteříž mu rud dobývali, v kte- rýmžto listu datum jest některý den přede Všemi Svatými aneb po Všech Svatých, a to létha etc. XIX; že těch listuov obú potřebuje proti témuž panu Jindřichovi Šťasnému k svědomí. Pak-li by kterého z nich nepoložil, toho nepoložení pokládá sobě každý rok sto tisíc milleonuov zlatých uherských na budúcí časy. Terminus feria II. ante Martini [10. listopadu]. Actum feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. [Juxta:] Anno 1522. sabbato ante sancti Clementis [22. listopadu] vyšel duo- hon od pana Jana Svojanovského z Bozkovic pro položení dvú listuov etc. na pana Jindřicha Šťastného z Walšteina etc. Terminus sabbato in die sancte Lucie [13. R. X. 1. C. IV. a. prosince] pod pokutú v puohonu položenú. 3811. Zikmund Struzský z Důbravan a na Struhách pohání Jindřicha z Honbic, hajthmana na Poděbradech, aby postavil lidi krále JMti před etc., zej- ména tyto: Jana příjmí Lišku z Poděbrad z předměstí a Václava ze Pňova, že jich potřebuje proti Janovi a Jiříkovi bratřím Baderským z Oujezda k svědomí. Terminus feria VI. ante Martini [7. listopadu]. Actum feria VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. R. X. 1. C. IV. a. 3812. Zikmund Struzský z Dúbravan a na Struhách pohání statečného Mi- kuláše Cerhenického z Dražovic a na Crhenicích, aby postavil před etc. člověka svého Vlka z Popovic, že ho potřebuje proti Janovi a Jiříkovi bratřím Baderským z Oujezda k svědomí. Terminus feria VI. ante Martini [7. listopadu]. Actum feria R. X. 1. C. IV. b. VI. ante Omnium Sanctorum [31. října]. 3813. Pan Jindřich Štastný z Walšteina na Rychmburce pohání Mikulá š Dětského z Liboslavě proti panu Janovi Svojanovskému z Bozkovic k svědomí. Terminus feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Actum ut supra [31. října]. R. X. I. C. IV. b.

Strana 197
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 197 3814. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jindřicha Šťastného z Walšteina na Rychmburgce, aby postavil před úřadem etc. v sobotu před svatým Martinem najprv příštím [8. listopadu] Prokopa Lašťovičku a Bohuslava z Střiebra, oba písaře své, a k tomu lidi své tyto: Jana Šísu, kterýž pojal ženu Užídilovu z Tur- nova, Michálka rychtáře z Bytouchova, Havla Škrlíkova a Jana Taranta a Václava kožišníka, ty tři z Turnova, že jich potřebuje proti témuž panu Jindřichovi k svě- domí. Actum feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu], a to pod pokutú jako v prvních póhonech položenú. [Juxta:] Anno 1522. sabato ante sancti Clementis [22. listopadu] vyšel duohon od pana Jana Svojanovského z Bozkovic na pana Jindřicha Šťastného z Walšteina etc. pro postavení dvou písařuo a lidí jeho v puchonu položených. Ter- minus feria II. po božím křtění [13. ledna 1523] pod pokutou v puohonu položenú. R. X. 1. C. IV. b. 3815. Pan Jan týž pohání pana Kundráta z Krajku a na Mladém Boleslavi, aby postavil před úřadem etc. v sobotu před svatým Martinem [8. listopadu] zejména tyto lidi: Jana Koutova, Jana rychtáře Turnovského, Jana písaře Turnovského a Viktorina z Turnova, že jich potřebuje proti panu Jindřichovi z Walšteinu k svědomí, a to pod pokutú jako v prvních póhonech položenú. Actum ut supra [3. listopadu]. R. X. 1. C. IV. b. 3816. Pan Jan týž pohání pana Kundráta z Krajku na Mladém Boleslavi, pana Alše z Doubravice a s Sovince, pana Hanuše z Ríčan, pana Burjana z Wal- šteina, Václava Žlabeckého z Ústromíře, úředníka na Rohoztci, Jana Šturma z Eber- štorfu, úředníka v Hradišti, všech proti panu Jindřichovi z Walšteina k svědomí. Terminus sabato ante sancti Martini [8. listopadu]. Actum ut supra [3. listopadu]. [Juxta:] Anno 1522. feria II. ante Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Burjana z Walšteina od pana Jana Svojanovského z Bozkovic. Terminus feria IV. die sancte Elizabet [19. listopadu]. RX. 1. C. V. a. 3817. Pan Jan Špetle z Janovic na Bezdězí pohání pana Jana Svojanov- ského z Bozkovic, aby položil čtyři listy v soudu komorniem: Jeden, kdež jest mu psal, připomínaje jemu své první psaní, že by své summě rád zase, co se Hradiště týče, a že i podle práva toho neopouští, žádaje v tom i jeho rady také, a ten jest dán léta etc. XIX° v pondělí po svaté Mandaleně [25. července 1519]. Druhý list, kterýž jest psal jemu oznamuje, že jest po právě šel a všemu dosti učinil jest, a svých drahně peněz skrze to vynaložil, a v tom listu i nález najvyššieho pana purkrabie učiněný, co se pana Hasišteinského týče, jemu jest poslal. Třetí list, kdež jest jemu psal, že jest jím nic nesešlo, co se práva vedení na rukojmie dotýče, že jest v skutku tak učinil, že jest po právu šel, a až na vrch práva dovedl, a

Strana 198
D. XIII. Registra soudu komorního. 198 ten list dán léta etc. DXX°. Čtvrtý list, kdež jest jemu psal, že jest jeho zbytečně pohnal, a že toho puohonu sčekati musí, až konec s ním bude míti o ten póhon, a v témž listu prosil jest jeho a jemu jest poručiti chtěl, aby bez jeho škody právo vedl na rukojmie a on aby svú summu měl ve čtyřech aneb v pěti nedělech, jakož jest jemu tak psal, a ten list dán léta etc. DXXI° v pondělí po svatém Thomáši [23. prosince]; že těch listuov všech potřebuje proti témuž panu Janovi Svojanov- skému k svědomí. Terminus in crastino sancti Martini proxime venturi [12. listo- padu]. Pak-li by toho neučinil a svrchu psaných listuov nepoložil, toho nepoložení nadepsaný pan Jan pokládá sobě týchž listuov deset tisíc kop grošů českých. Actum sabato die Omnium Sanctorum [1. listopadu]. R. X. I. C. V. a. 3818. Bohuslav z Červeného Oujezdce pohání statečného Petra Holého z Chrastu, hajthmana na Hrádku Křivoklátu, aby postavil lidi královské: Brykcieho lovčieho a Bohuslava Markouše z Bezděkova a rychtáře [z] Žiliny, že jich potřebuje proti Jiříkovi, Václavovi a Janovi bratřím vlastním z Násilé k svědomí. Terminus feria II. ante Martini [10. listopadu]. Actum feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. [Juxta:] Létha MDXXIII. feria IV. ante sancti Ambrosi [1. dubna] vyšel duohon od Bohuslava z Červeného Újezdce na Petra Holého z Chrastu pro posta- vení lidí v tomto puohonu jmenovaných. Terminus feria III. in die sancti Tiburci [14. dubna]. R. X. 1. C. V. b. 3819. Pan Zdislav Berka z Dubé a paní Beatrix z Kolovrat, jakožto mocní poručníci dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, pohánějí pana Viléma z Ilburku a na Ronově, aby položil smlúvu před úřadem etc., kterúž má se paní Alenou z Čečelic a na Tečiněvsi a se panem Janem z Vartmberka a na Dubě a se panem Václavem z Vartmberka a na Rybnově, bratrem jeho, týž pan Vilém o clo Stolinské a v Blížebedlích aneb kteréž tu na té silnici béře, že jí potřebují proti témuž panu Vilémovi z Ilburku k svědomí. Terminus sabbato ante Martini 18. listopadu]. Actum feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. sabato post novum annum [4. ledna] vyšel duohon od pana Zdislava Berky z Dubé a od paní Beatrix z Kolovrath na pana Viliema z Ilburgku pro položení smlúvy v tomto póhonu položené. Rok v středu po Hro- mniciech najprv příštích [7. února]. R. X. 1. C. V. b. 3820. Statečný Vilém z Vřesovic a na Doubravské Hoře pohání Bernartha Kelble z Geyzinku a v Bukově a Petra Kelble odtudž z Geyzinku a v Hrbovicích, strajcuov vlastních, aby položili před etc. ten list, kterýž jest jim psal, aby spra- vedlivost kmetičně jeho z Sušan propustili. Pak-li by se jim toho učiniti nevidělo,

Strana 199
Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1522. 199 ale aby jí právo osaditi kázali, kteréhožto listu jest datum na den navštievení panny Marie [2. července] létha MDXXII., že téhož listu potřebuje proti týmž bratřím k svědomí. Terminus in die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria II. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. R. X. 1. C. VI. a. 3821. Ladislav Malešický z Cernožic pohání Mikuláše Žlutického, měštěnína Pražského, aby položil před soudem etc. ceduli smluvčí řezanú, kterúž má s týmž Malešickým o summu DCL kop XX grošů míšenských, kteréž jsú jemu pozuostány na dvoru v Štěrboholiech na Jakubovi z Závořic, že též cedule potřebuje proti němu k svědomí. Terminus feria IV. post sancti Martini [12. listopadu]. Actum feria III. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. feria IV. ante Georgii [22. duobna] vyšel duohon na Mikuláše Žlutického od Ladislava Malešického z Černožic. Terminus feria VI. post Georgii [24. dubna]. R. X. 1. C. VI. a. 3822. Lidmila Polencová pohání purgmistra a konšel i všie obce města Lithoměřic, aby postavili před úřadem etc. aneb podle práva přidrželi Řehoře Bar- thoškova a Matouše Rachtabského, spoluobyvatele své, že jich potřebuje proti strejcuom nebožtíka Polence k svědomí. Terminus feria II. ante sancti Martini pro- xime venturi [10. listopadu]. Actum feria V. post Omnium Sanctorum [6. listopadu]. R. X. 1. C. VI. a. 3823. Ladislav Malešický z Černožic pohání Václava Mandelíka z Chrastu, Jindřicha Serafína a Václava Žlutického, měšťany Pražské, proti Mikulášovi Žluti- ckému, měštěnínu Pražskému, k svědomí. Terminus feria IV. post sancti Martini [12. listopadu]. Actum feria V. post Omnium Sanctorum [6. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. feria IV. ante Georgii [22. dubna] vyšli duohonové od Ladislava Malešického na tyto tři osoby v puohonu položený. Terminus feria VI. post Georgii [24. dubna]. R. X. 1. C. VI. a 3824. Ladislav týž pohání Jana z Závořic, aby položil před soudem etc. aneb před úřadem etc. smlouvu tu, kterúž jest učinil s Mikulášem Žlutickým, mě- štěnínem Pražským, o summu Štěrboholskú, a též sám aby svědomí dal, že toho potřebuje proti Mikulášovi Žlutickému k svědomí. Terminus ut supra [12. listopadu]. Actum ut supra [6. listopadu]. [Juxta:] Anno 1523. feria V. die sancti Georgi [23. dubna] vyšel duohon na Jana z Závořic od Ladislava z Černožic k svědomí. Terminus sabato po svatém Jiří [25. dubna]. R. X. I. C. VI. a.

Strana 200
200 D. XIII. Registra soudu komorního. 3825. Pan Jan Špetle z Janovic na Bezdězí pohání pana Jana Svojanov- ského z Bozkovic, aby položil před úřadem etc. list ten, kterýž jest psal pan Jan Svojanovský panu Janovi Špetlovi, aby právo před se vedl na rukojmie, že svú summu týž pan Jan Špetle ve čtyřech neb v pěti neděliech bude míti. A na ten list odpověď dává týž pan Jan Špetle, prose jeho, aby to učinil on pan Jan Svo- janovský a k sobě to přijal, a toho témuž panu Janovi Špetlovi dopomohl, aby v tom čase svú summu měl, že téhož listu potřebuje proti témuž panu Janovi Svo- janovskému k svědomí. Rok v pátek na suché dni postní najprv příští [27. února 1523]. Actum feria II. ante sancti Martini [10. listopadu]. R. X. 1. C. VI. b. Obeslání k soudu královskému v létech MDXXII. 3826. Král Ludvík obsílá Alše Berku z Dubé. — 1522, 26. května. Urozenému Alšovi Berkovi z Dubé a na Valečově. Urozený věrný náš milý! Prosily jsou nás urozené Anna a Katheřina sestry z Dubé, dcery někdy urozeného Jiřieho Berky z Dubé, nábožné nám milé, abychom tebe před nás obeslati ráčili z té příčiny, aby před námi majestáty krále Jiřieho a krále Vladislava, otce našeho najmilejšieho slavné paměti, na vesnice Muskajl, což tu máš, na ves Dreboh, což tu máš, s rybníkem, na ves Hoštkovice, Přestavlky, Dobrou Vodu, Lhotice, což tu máš, svědčící položil, praviece též sestry k týmž majestátuom a vesnicím jmenovaným lepší právo a spravedlivost se jmíti, nežli ty ani kto jiný. Protožť pokládáme toho rok k stání tu středu po hodu Ducha svatého najprv příščí [11. června], aby před námi ten den na hradě Pražském stál a ty majestáty položil a týmž sestrám tu práv byl, znaje v tom konečnú vuoli naši. Dán na hradě Pražském v pondělí po svatém Urbanu anno etc. XXII°. Registra v černé korpertuře svědomí za krále JMti z r. 1522 v archivu Českého Musea (b. č. 936 a sign. XVI. B. 22), jež byla druhdy v deskách dvorských pod č. 36 (= R. XII.) str. 321 za nápisem: „Registra vobsélací léta MDXXII“. 3827. Týš obsílá téhož Berku z Dubé. — 1522, 26. května. Druhý list v táž slova, aby položil majestáty na vesnice Rokyta [a] Ježovou Krupou témuž. Urozený věrný náš milý! Prosily jsou nás urozené ut supra, abychom tebe před nás obeslati ráčili z té příčiny, aby jim před námi dobrú vuoli urozeného někdy Jiřieho Berky z Dubé, otce jich, na majestáty krále Jiřého a krále Vladi- slava, otce našeho najmilejšieho, na vesnice Muskaj, Dreboh s rybníkem, Hoštkovice,

Strana 201
Obeslání k soudu královskému v květnu 1522. 201 Přestavlky, Dobrou Vodu, Lhotice, Rokyta, Ježovou Krupou svědčící položil k svě- domie a potřebě jich. Protožť pokládáme toho rok k stání tu středu po hodu Ducha svatého najprv příštčí [11. června], aby ten den na hradě Pražském stál a dobrou vuoli před námi položil, jináče nikoli nečiníce. Datum ut supra. R. XII. str. 321. 3828. Týž obsílá téhož Berku z Dubé. — 1522, 26. května. Urozenému Alšovi Berkovi z Dubé a na Valečově. Urozený věrný náš milý! Prosily jsou nás urozené etc., abychom tebe před nás obeslati ráčili z té příčiny, aby jim před námi k svědomie postavil Jana písaře Tkadlce z Kněžmosta a Jana Poláka, služebníky své. Protožť pokládáme toho rok k stání tu středu po hodu Ducha svatého najprv příščí [11. června], aby ten den na hradě Pražském stál a ty jmenované služebníky své Jana písaře a Jana Poláka před námi k svědomie postavil, a jináče toho nikoli nečinil. Jakého pak svědomie též sestry žádají, z cedule poslané budeš moci vyrozuměti. Dán na hradě Pražském R. XII. str. 321. v pondělí po svatém Urbanu létha etc. XXII°. 3829. Týž obsílá Herše s Valovic, Kryštofa s Vilenic a Oldřicha z Pokratic. — 1522, 26. května. Slovutnému Heršovi z Valovic. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od urozených etc. ut supra, abychom tebe před nás obeslati ráčili z té příčiny, že by tebe k svědomie potřebovaly. Protožť pokládáme toho rok k stání tu středu po hodu Ducha svatého najprv příščí [11. června], aby ten den na hradě Pražském před námi stál a týmž sestrám, čeho jsi svědom, svědomie dal; jakého pak na tobě žádají, z cedule poslané budeš moci vyroz- uměti. I znaje v tom rozkázánie naše, tak se zachováš, jakožť píšem. Datum ut supra. Tým i]ž slovy Krystofovi z Vilenic jeden, druhý Oldřichovi z Pokratic. R. XII. str. 322. 3830. Týž obsílá Děpolta Popela z Lobkovic. — 1522, 29. května. Urozenému Děpoltovi Popelovi z Lobkovic a na Bílině, věrnému našemu milému. Urozený věrný náš milý! Vznesl jest na nás statečný Jakub z Vřesovic a na Valči, věrný náš milý, kterak by slovutný Václav z Vřesovic a na Stoličkách tobě statek, chtě své přátely, kteří zaň slíbili, vypraviti, prodal; kdež ty kúpiv a dada příčinu, platiti se zdaluješ a jinému trhu bráníš, ješto on Václav skrz ten zmatek škodu znamenitú i s svými přátely nese a béře, i žádal jest nás s tebú za Archiv Český XXXII. 26

Strana 202
202 D. XIII. Registra soudu komorního. rok složení. Kdež my slyšíc slušnú žádost jeho, pokládámeť toho rok s ním ten pátek po svatém Bonifacia(!) najprv příštím [6. června], aby tu se všemi potřebami před námi ten den stál a jemu práv byl, s čehož tobě vinu dá. I znaje vuoli naši a rozkázánie tak se zachovaj, jináč nečině. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek R. XII. str. 324. — Na okraji poznamenáno: P. den božího vstúpení. 3831. Týž obsílá Děpolta Popela z Lobkovic. — 1522, 29. května. Urozenému Děpoltovi Popelovi z Lobkovic a na Bílině. Urozený věrný náš milý! Vědětiť dáváme, že jest před nás slovutný Hanuš z Purchauzu, věrný náš milý, předstúpil a na nás vznesl, co se dluhu jeho sprave- dlivého a zaslúženého i puojčeného dotýče, který někdy u urozeného Hynka Popela z Lobkovic, syna tvého, jemu pozuostal, i žádal nás za spravedlivé opatření. I znajíc my slušnú prosbu jeho poroučímeť, aby témuž Hanušovi bez odtahuov dluh jeho spravil a zaplatil. Pak-li by toho neučinil, tehdyť pokládámeť rok a den s tím Ha- nušem svrchu psaným ten pátek po svatém Bonifacia najprv příštím [6. června], aby tu před námi na hradě Pražském stál a jemu práv byl. I znaje vuoli naši tak se zachovaj, jináče nečin[ě]. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den Božieho vstou- pení léta etc. XXII, královstvie našich Uherského [a] Českého sedmého. R. XII. str. 325. — Na okraji poznamenáno: P. 3832. Týž obesílá radu Táborskou. — 1522, 29. května. Tháborským. Opatrní věrní naši milí! Vznesl na nás slovutný Voldřich Malovec z Malovic na Chajnově, věrný náš milý, kterak jste jemu služebníka jeho Petra vzali a do vazby vsaditi kázali, proše nás v tom za opatření. Kdež my majiece o tom zprávu a slyšiece jeho žádost přísně vám přikazujem, abyšte hned téhož Petra na hrad Pražský vydali a on tu, z čehož byšte jeho vy viniti chtěli, práv vám býti má. Protož vědúc v tom jisté rozkázánie naše tak se zachováte, jináče nečiníce. Datum in arce Prage in die ascensionis domini anno etc. XXII°. R. XII. str. 327. — Zápis mřežován. 3833. Týš obsílá vdovu Viléma Kostky s Postupic. — 1522, /29. květnal. Urozené Anežce z Tismic, pozůstalé vdově po urozeným někdy Vilímovi Kostkovi z Postupic. Urozená nábožná nám milá! Jakož z poručení našeho tebe jest obeslal, aby před námi stála, urozený Jindřich Tungkl z Brníčka a s Zábřehu, najvyšší minc-

Strana 203
Obeslání k soudu královskému v květnu 1522. 203 maistr královstvie Českého a fojth margkrabství Lužického, věrný náš milý, o to, kdež jest někdy manžel tvuoj urozený Vilém Kostka z Postupic etc. v Hoře Kutně sedm koflíkuov vzal a někderé jiné věci po někdy Katheřině Jandové, k kterýmžto koflíkuom i k tomu všemu, což jest vzal, my spravedlivost máme, aby před námi stála a ty koflíky nadepsané i jiné před námi aby položila. I poněvadž si toho ne- učinila a na den a čas jmenovaný od téhož Jindřicha nadepsaného před námi ne- stála jsi ani těch koflíkuov nepoložilas, kderéž tvé neposlušenství jest nám nemálo protimyslné; a protož ještě jednú teď tebe tímto listem obsíláme a přísně porou- číme, poněvadž ty koflíky i jiné věci vzaty jsou, a tys to k sobě přijala, a také z Hor táž Jandová toho nabyla, aby před nadepsaným Jindřichem Tungklem vo to stála a ty koflíky nahoře psané i to všecko před ním aby položila v tento pátek příští [6. června] ve dvanáctú hodinu v domu jeho na Hradčanech, kderémuž sme my tu věc k rozsouzení poručiti ráčili, poněvadž on mincmeistrem naším jest a takovú věc, což by se horních věcí aneb statku horního a tu nabytého dotýkalo, jemu rozvažovati a súditi náleží tak, aby se konec spravedlivý o to stal, abychom my k čemuž spravedlivost máme, toho užili, a k čemuž by ty spravedlivost měla a to pokázala, také ať by v tom se neukrátilo. A protož vědúc ty toto naše přísné poručení a rozkázání tak se zachovaj, jináč toho nikoli nečiníce. Dán na hradě Pražském etc. R. XII. str. 327. 3834. Tyž obsílá pana Trčku z Lípy. — 1522, 31. května. Statečnému Janovi Trčkovi z Lípy a na Lipnici. Statečný náš věrný milý! Vznesl jest na nás urozený Ludvík Zajímač z Kun- státu, že by někdy Hynek Boček z Kunstátu, strýc téhož Ludvíka, odkázal kšaftem jemu všecek a všelijaký statek svuoj tak na penězích jako na dědicství a zápisích, kdež by i na čem ten koli mohl shledán býti i jakýmiž koli jmény jmenován. Kdež pak při nebožtíkovi někdy Buryanovi otci tvém zadržána jest summa puol páta tisíce kop grošuov a padesáte kop grošuov vše českejch, kteroužto sumu jest měla Polná od tvého otce doplacena býti podle smlouvy i konečné vajpovědi, kteráž jest se stala skrze království České a margkrabství Moravský mezi týmž Hynkem z Kun- státu a někdy Buryanem Trčkú z Lípy, otcem tvým, a podle takové vajpovědi a smlouvy ještě až do dnes ani někdy Hynkovi Bočkovi ani svrchu psanému Ludví- kovi z Kunstátu táž summa dána a vyplněna není: a protož že tebe na místě tvém i na místě Zdeňka z Lípy, bratra tvého leth nemajícého, jakožto dědice a nápad- níky po někdy Buryanovi z Lípy, otci vašem, z dosti neučinění podle již psané smlouvy a vajpovědi viniti chce, a to v tom, že svrchu dočenú sumu puol páta ti- síce kop L“ kop gr. vše českých za sebú máte a držíte, jemu ji dávno jsúce povini 26*

Strana 204
204 D. XIII. Registra soudu komorního. vyplniti a zaplatiti. Protož pokládáme toho rok od datum listu tohoto našieho ve dvú nedělí pořád zběhlých [14. června], aby před námi na hradě Pražském stál a jemu nadepsanému Ludvíkovi práv byl. Dán na hradě Pražském léta etc. XXII° v sobotu před svatým Marcellem. R. XII. str. 325. Na okraji poznamenáno: P. 3835. Týž obsílá Brigitu z Landšteina. — 1522, 1. června. Urozené Brygidě z Lanšteina a na Děvíně. Urozená nábožná nám milá! Vznesli jsú na nás urození Jan Hieronym, Kristof a Zigmund bratří z Biberšteinu, věrní naši milí, kterak by ty poručenství bratra jejich, někdy manžela tvého, urozeného Joachyma z Biberšteina se podjímala mimo tu smlúvu, kterúž jsú s tebou učinili, ježto snad s strany tvé se jim ruší, a oni že by skrze to k znamenité škodě přišli, z takových příčin žádali jsú nás vy- sokými prosbami, abychom tebe s nimi před se sročiti ráčili a v takové nesnesi- tedlné škodě milostivě opatřili. I my seznavše jejich slušnú prosbu tobě přístně přikazujem, aby beze všech odporností a výmluv ten čtvrtek po svatém Duše nyní příští [12. června] zde před námi na hradě našem Pražském stála a jim nadepsaným bratřím z Biberšteina, z čehož tě viniti budou, práva byla. A tu My vyslyšíc ža- loby jich i odpor tvuoj v to spravedlivě nahlédnúc jednoho každého při spravedl- nosti jeho zachovati a zuostaviti ráčíme. I znajíce v tom konečnú vuoli a rozkázání naše býti, tak se zachovaj, jináč toho nečině pod uvarováním hněvu a nemilosti naší. Datum na hradě našem Pražském v neděli po božím vstúpení anno etc. XXII°, království našich Uherského a Českého létha sedmého. R. XII. str. 325. — Na okraji poznamenáno: P. 3836. Týž obsílá bratry Kostky z Postupic a Buriana Špetle z Janovic. — 1522, 3. června. Urozenému Zdenkovi [a] Janovi bratřím Kostkóm z Postupic na Litomyšli a urozenému Burjanovi Špetlovi z Janovic, věrným našim milým. Urození věrní naši milí! Vznesl jest na nás slovutný Zykmund Anděl z Ro- novce, ouředník mince naší, kterak ste vy se jemu zapsali listem jakožto mocní poručníci statku někdy urozeného Viléma Kostky z Postupic etc., dávajíce jemu týmž listem duol Jedlí nad Turgangem ležící a huť v Nyffli se vším právem tiem a příslušenstviem i s tou propuojčkou a frystunkem, tak jakž jest sám týž Vilém Kostka držel, tu sobě nic nepozuostavujíce. i také závady, ač by jaké byly, že to jemu vosvoboditi máte, jakož týž list váš to v sobě síře ukazuje a zavierá. Po kterémžto

Strana 205
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 205 listu a vašem zapsánic téhož dolu a huti až po tento čas že jest se od vás jemu tomu dosti nestalo, žádajíc nás, abychom vás před se pro takovou věc obeslati a s niem o to sročiti ráčili, kdež on nadepsaný Zykmund Anděl to pokládá sobě puol druhého tisíce kop grošuov českých. Protož pokládáme vám toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělích pořád zběhlých [17. června], abyšte na ten den před námi stáli na hradě Pražském a nadepsanému Zykmundovi abyšte právi byli. Dán na hradě Pražském v úterý po neděli, jenž slove Exaudi, léta etc. XXII°. R. XII. str. 322. — Na okraji poznamenáno: P. 3837. Týž obsílá Apolenu z Nové Vsi. — 1522, 3. června. Slovutné Apolloně z Nové vsi na Prčici, nábožné nám milé. Slovutná nábožná nám milá! Vznesl na nás slovutný Voldřich Malovec z Malovic na Borotíně, věrný náš milý, kterak jsi ty jemu služebnici jeho přiká- zanou Barboru z Ješetic vsaditi kázala a že jsi ji na psaní naše pustiti nechtěla, ježto jest nám to s podiveniem, poněvadž ona tobě právem ráda, z čehož by ji vi- nila, chtěla práva býti. I prošeni jsme od téhož Voldřicha, abychom v tom nad touž Barború lítost jmíti a ji v tom podle spravedlivosti opatřiti ráčili. Kdež my znajíce [její] slušnou žádost, pokládámeť rok k stání před osobou naší na hradě Pražském tu středu po svatém Vítě najprv příští [18. června], aby na ten den stála a touž Barboru také před námi postavila, a z čehož tebe týž Voldřich viniti bude, jemu práva byla, jináče toho nikoli nečiniece, vědúc, že jest v tom jisté rozkázánie a ko- nečná vuole naše. Dán na hradě Pražském v úterý po božiem vstúpení léta etc. XXII°. R. XII. str. 323. — Na okraji poznamenáno: P. 3838. Týž obsílá Jetřicha Pětipeského. — 1522, 5. června. Statečnému Jetřichovi Pětipeskému z Krásného dvoru na Perutci. Statečný věrný náš milý! Žádal jest nás urozený Šebestian z Weytmille etc., abychom tebe před sebe obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, že si jemu dal člověka jeho Jiříka Viktorinova syna na svobodné silnici vzíti a zraniti a k sobě na Perutec do vězení vsaditi pod řádem a pod právem. Protož pokládámeť toho rok od zejtřejšího dne ve dvú nedělích pořád zběhlých [19. června], aby tu před námi na ten den na hradě Pražském stál, a jemu z toho práv byl. Dán na hradě Pražském v středu*) den svatého Bonifacia. [Juxta:] Pan Šebestyan pro potřebu krále JMti odjel. Jestliže by ta pře v tom času slyšána byla, že to pánu ke škodě nic býti nemá. R. XII. str. 326. — Na okraji poznamenáno: P. *) Tak rukopis. Roku 1522 bylo sv. Bonifacia ve čtvrtek

Strana 206
206 D. XIII. Registra soudu komorního. 3839. Týž obsílá Jetřicha Pětipeského z Krásného Dvora. — 1522, 5. června. Statečnému Jetřichovi Pětipeskému z Krásného dvoru na Perutci. Statečný věrný náš milý! Žádal jest nás urozený Šebestian z Weytmille, abychom tebe před sebe obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, že si ty člověka jeho Jiříka, Viktorinova syna, uručil neměv k němu žádný hodné příčiny, a z jeho rukojmí že si sto kop gr. čes. vzal, a k tomu si jemu jeho statek všecek na svrchcích pobral, kdež sobě toho týž Šebestián z Weytmille pokládá D kop gr. českých. Protož pokládámeť toho rok ut supra. R. XII. str. 326. — Na okraji poznamenáno: P. 3840. Týž obsílá Havla z Vartenberka. — 1522, 6. června. Urozenému Havlovi Zvířeticskému z Wartmberka na Konstátě. Urozený věrný náš milý! Vznesl jest na nás urozený Vilém z Ilburka na Ronově, věrný náš milý, kterak by ty jej na jeho cti a dobré pověsti znamenitě dotekl, ješto se jemu tu cti, hrdla i statku dotýče, proše nás za to, abychom tebe s ním sročiti a před osobú naší o to rok položiti ráčili. Protož pokládámeť toho rok od tohoto pondělého najprv příštího ve třech nedělích pořád zběhlých [30. června], aby před námi na ten den na hradě Pražském stál a témuž Vilémovi z toho práv byl. Kdež ty znaje v tom přísné rozkázánie a vuoli naši tak se zachovaj, jakož píšem, jináč nečině. Dán na hradě Pražském v pátek po svatém Bonifacii léta etc. XXII°. R. XII. str. 328. — Na okraji poznamenáno: P. zemská. 3841. Týž obsílá téhož Havla z Vartenberka. — 1522, 6. června. Urozenému Havlovi Zvířeticskému z Wartmberka na Kunstátě. Urozený věrný náš milý! Vznesla jest na nás urozená Anna z Ilburgka, dcera urozeného Viléma z Ilburgka na Ronově, nábožná nám milá, kterak by ty ji na její cti a dobré pověsti znamenitě dotekl, ježto jse jí tu cti, hrdla i statku do- týče, prošéc nás za to, abychom tebe s ní sročiti a před osobú naší o to rok po- ložiti ráčili. Protož pokládámeť toho rok od tohoto pondělího najprv příštieho ve třech neděliech pořád zběhlých [30. června], aby před námi na ten den na hradě Pražském stál a též Anně z toho práv byl. Kdež ty znaje v tom přísné rozkázánie a vuoli naši tak se zachovaj, jakožť píšem, jináč nečině. Datum na hradě Pražském v pátek po svatým Bonifacii létha etc. XXII°. R. XII str. 329. — Na okraji poznamenáno: P. zemská.

Strana 207
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 207 3842. Týž obsílá Hanuše Elpognara z Šenfeldu. — 1522, 6. června. Slovutnému Hanušovi Elpognarovi z Šenfeldu. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od opatrného Matesa Šerméře ze Chba, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobú naší sročiti ráčili. Viniti tebe chce, že jsi jeho pod řádem a právem na svobodné silnici, nemaje s ním nic činiti ani cti své proti jemu vohradě, zbil a slibem zavázal, kteréhožto závazku podnes prázden není, než když jemu dáš věděti, ať by se stavěl. Protož pokládáme toho rok s týmž Mathesem ten úterý den svatého Kylyana najprv příščí [8. července], aby před námi na hradě Pražském ten den stál a témuž Mathesovi R. XII. str. 329. z toho práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. 3843. Týž obsílá Štěpána Pfluga z Rabšteina. — 1522, 6. června. Urozenému Štefanovi Flugovi z Rabštaina na Sedlci. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Bohuslava Bohuše z Utěšic, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobú naší sročiti ráčili. Viniti tebe chce z toho, že když si sám třetí na svobodné silnici s synem jeho slovutným Jiřiekem Bohuší se potkal, že jest naň ze dvou kuší vystřeleno, a když jsi se jeho dohonil, stál jsi s ním dlouho, potom žeť ruky podati musil, na jaký pak spuosob toho on Bohuslav že neví, neb jemu toho syn jeho Jiřiek pověděti nesmí. Protožť pokládáme toho rok s týmž Bohuslavem ten úterý den svatého Ky- lyana najprve příščí [8. července), aby před námi na hradě Pražském ten den stál a témuž Bohuslavovi z toho práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. R. XII. str. 329. — Na okraji poznamenáno: P. 3844. Tyž obsílá Jana Rousa s Smiradic — 1522, 7. června. Slovutnému Janovi Rousovi z Smiradic. Slovutný věrný náš milý! Vznesl jest na nás slovutný Jindřich Kestřanský z Kestřan, věrný náš milý, kterak by ty jeho na cti a dobré pověsti velice dotekl, a to těmito slovy zrádce jemu dávaje, ješto s tebú o takový nářek před námi slyšán a souzen býti chce, proše nás při tom, abychom jemu s tebú o to rok složiti a před osobu naši obeslati ráčili. Pak poněvadž věci slušné žádá, pokládámeť rok s týmž Jindřichem od datum listu tohoto ve dvú nedělích pořád zběhlých [21. června] aby ty na ten den s potřebami svými na hradě Pražském stál a témuž Jindřichovi z toho nářku, pokudž by tebe vinil, odpovídal a práv byl. Věda, že jest v tom roz-

Strana 208
208 D. XIII. Registra soudu komorního. kázánic a vuole naše tak se zachováš, jakožť píšem, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém Bonifacii létha etc. XXII°. R. XII. str. 328. — Na okraji poznámka: P. zemská. 3845. Týž obsílá bratry Šliky z Holejče. — 1522, 7. června. Urozeným Šebastianovi a Albrechtovi bratřím Šlikuom z Holajče, hrabím z Pasaunu a na Lokti. Urození věrní naši milí! Vězte, že jsme od slovutných Mandaleny a Anny sestr Hardekarových prošeni, abychom vás s nimi před osobú naší sročiti ráčili. Viniti vás chtějí, že jste se v statek Oldřicha a Víta bratří Hardekeruov uvázali, zejména v tvrz Mosta, v jiné zbožie a vsi, které k tomu statku příslušely, že vám člověčenstvie slíbiti musily, pravíce se jmenované sestry k tomu ke všemu lepší spravedlivost jmíti jakožto pravé dědičky toho statku, nežli vy. Protož pokládáme vám toho rok ten pátek po svaté Markéthě najprve příščí [18. července], abyšte vy ten den na hradě Pražském před námi stáli a týmž sestrám z toho právi byli, jináče nečiniece. Datum in arce Pragensi sabbato post festum sancti Bonifacii anno R XII. str. 330. — Na okraji: P. etc. XXII°. 3846. Týž obsílá p. Šliky z Holejče. — 1522, 7. června. Jeden list takový napsati panu Mikulášovi Šlikovi, a druhý v táž slova panu Šebestiánovi Šlikovi. Urozený věrný náš milý! Žádáni jsme od slovutných Jiřieka a Mikuláše bratří Hertembergaruov z Milíkova, věrných našich milých, abychom tebe s nimi před osobú naší sročiti ráčili. Viniti tebe chtí, že jsi jim otce jich dal zamordovati s některými lidmi jeho, a při tom že jim tvrz a ves vypálena a vybrána, a že jsi ty také při tom skutku byl. Protožť pokládáme toho rok k stání ten pátek po svaté Markéthě najprv příščí [18. července], aby před námi na hradě Pražském ten den stál a týmž bratřím Hertmbergaruom z toho práv byl, jináče nečině. Datum R. XII. str. 330. — Na okrají poznamenáno: P. zemská. ut supra. 3847. Týž obsílá Krystofa Pfluga z Rabšteina. — 1522, 7. června. Urozenému Krystofovi Flugovi z Rabšteina na Kotcově. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Bohuslava Bohuše z Utěšic, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobú naší sročiti ráčili. Viniti tebe chce z toho, že jsi s svými pomocníky před jeho tvrz a dvuor v noci

Strana 209
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 209 přijel, a tu že někteří z těch tvých člověka jeho ponocného zranili. Protož poklá- dáme toho rok s týmž Bohuslavem ten úterý den svatého Kylyana najprv příščí [8. července), aby před námi na hradě Pražském ten den stál a témuž Bohuslavovi práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. R. XII. str. 330. 3848. Týž obsílá téhož Krištofa Pfluga z Rabšteina. — 1522, 7. června. Urozenému Krystofovi Flugovi z Rabšteina na Kotcově. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Jana Doubka z Bej- kovic, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobú naší sročiti ráčili. Vinniti tebe chce, že jsi v noci před jeho tvrz v Tisově přijel a dobývaje se do ní, že jsi šíp tam vstřelil hroze, jestli tebe nepustí, že kuchařku vosekati chceš, a když k tobě pacholek jeho přišel, toho taky jsi zbil a sjev do krčmy hrozil jsi krčmáře vosekati a vypáliti, a že jsi skrze dvě vokna do krčmy střelil. Protožť pokládáme toho rok s týmž Janem ten úterý na den svatého Kyliana najprv příščí [8. čer- vence], aby před námi na hradě Pražském ten den stál a jemu Janovi Doubkovi práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. R. XII. str. 331. 3849. Týž obsílá téhož Krištofa Pfluga z Rabšteina. — 1522, 7. června. Urozenému Krystofovi Flugovi z Rabšteina na Kotcově. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Martina Rendle z Au- šavy, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobú naší sročiti ráčili. Vinniti tebe chce, že jsi sám čtvrtý ve zbroji trefil naň u dvora jeho, kterýžto Martin nemocen leže na něho jsi s svými sekal a bodl a jeho zranil. Protožť po- kládáme toho rok s týmž Martinem ten úterý na den svatého Kyliana najprv příščí [8. července], aby před námi na hradě Pražském ten den stál a jemu Martinovi práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. [Juxta:] Poklid na smlouvu do svatého Václava, a v tom času pan Štefan Šlik mezi nimi jednati [má]. R. XII. str. 331. 3850. Týž obsílá Viléma Švihovského z Riesenberka. — 1522, 7. června. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutných Bohuslava Bohuše z Utěšic a Viléma Kfeléře z Zakšova, věrných našich milých, abychom tebe s nimi před osobú naší sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chtí, že jsi jim jakožto poručníkuov rukojmie za věno na místě urozené Katheřiny z Melnic a že jich vyvaditi zaned- Archiv Český XXXII. 27

Strana 210
210 báváš. Protožť pokládáme toho rok od pondělieho příščího ve dvou nedělech pořád zběhlých [23. června], aby ten den před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a týmž Bohuslavovi a Vilémovi z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém Bonifacii létha etc. XXII°. R. XII str. 331. — Zápis je mřežován. D. XIII. Registra soudu komorního. 3851. Týž obsílá Bohuslava z Doubročovic. — 1522, 7. června. Slovutnému Bohuslavovi z Doubročovic. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutné Anny z Vostrova a z Skály, nábožné nám milé, abychom tebe s ní před osobú naší sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z puol druhého sta kop, kteréž jí za sebú držíš a dáti nechceš nemaje k nim žádné spravedlivosti. Protož pokládáme rok od tohoto pondělého najprv příščího ve dvou nedělech pořád zběhlých [23. června], aby ten den před námi a rad- dami našimi na hradě Pražském stál a též Anně z toho práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. [Na konci zápisu připsáno:] Téhož Bohuslava, aby jí Anně kšaft k svědomie R. XII. str. 332. položil. 3852. Týž obsílá Kateřinu z Ostrova. — 1522, 7. června. Slovutné Katheřině z Vostrova a z Skály nábožné. Slovutná nábožná nám milá! Prošeni jsme od slovutné Anny z Vostrova a z Skály, sestry tvé, abychom tebe s ní před osobú naší sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce, že ty vdavše se pobrala jsi statek všecek po bratru jejím a tvým někdy Zachařovi z Vostrova a z Skal, kterýžto statek za sebou držíš a jí z toho práva býti nechceš. Protožť pokládáme toho rok od tohoto pondělého najprv pří- ščího ve dvou nedělech pořád zběhlých [24. června], aby ten den před námi a raddami našimi na hradě Pražském stála a též Anně z toho práva byla, jináče ne- R. XII. str. 332. čině. Datum ut supra. 3853. Týž obsílá Viléma Švihovského z Riesenberka. — 1522, 7. června. Panu Vilémovi Švihovskému. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutných Viléma Kfeléře z Zak- šova a Bohuslava Bohuše z Utěšic, věrných našich milých, abychom tebe s nimi před osobú naší sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chtí, že jsi jim jakožto poruč- níkuom na místě urozené Katheřiny z Melnic rukojmie za věno a že jich vyvaditi

Strana 211
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 211 a tomu dosti učiniti zanedbáváš. Protožť pokládáme toho rok ten úterý na den svatého Kyliana najprv příščí [8. července), aby ten den před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a týmž Vilémovi a Bohuslavovi z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém Bonifacii létha etc. XXII°. V táž slova jest psáno těmto vosobám: Panu Břetislavovi, panu Svojšovi z Nalžov, Zvěstovi z Malkova. [Juxta:] Poklid. R. XII. str. 332. 3854. Týž obsílá Zdeňka Škvoreckého z Klinšteina. — 1522, 7. června. Ludvík z boží milosti Uherský, Český etc. král, margkrabie Moravský etc. Urozený věrný náš milý! Vznesl jest na nás žalobně poddaný náš měst Pražských Bartoš zvonař, že by ty toho dluhu, kterýž si jemu povinen a dávno zaplatitis měl, sto a pět kop grošuov míšenskejch, zanedbáváš platcí býti, žádaje nás za opatření, abychom tebe o to s ním sročiti a den k stání o týž dluh, že tebe před námi vinniti chce, položiti ráčili. A protož pokládámeť toho den k stání v pátek suchých dní letničných nyní najprv příščích [13. června], aby ty před námi a osobú naší královskú na ten den již psaný osobně se postavil a stál a tu jemu Bartošovi z toho práv byl, nikoli jinak nečině. Datum in arce Pragensi sabbato ante Penthecosten an- norum domini etc. XXII°, regnorum autem nostrorum Hungarie et Bohemie anno [VII]. [Na konci připsáno:] Na pana Zdeňka Škvoreckého z Klinšteina. Poručník Procek Malý z Cetně. [Na rubu:] Dodána jest nám cedule žalobná od lidí příslušejících k arci- biskupství Pražskému, kteréž ty, jak toho zprávu máme, v Šebořově i jinde du- chovním platem držíš v zápisích, že jim znamenité úzkosti a nespravedlnosti i ob- tížnosti činíš. A protož poněvadž nám přísluší a náleží jakožto vrchnímu pánu du- chovenství a i lidí k tomu příslušející opatřiti v tom, aby přes povinnosti a spra- vedlnosti nebylo na ně víc vzkládáno vrchnímu pánu k škodě, nébrž čím sú povinni spravedlivě bez škody vrchnímu pánu, jakožto nám králi Českému, podle zřízení zem- ského, k tomu se zachovali, pokládámeť toho den, aby ty etc. R. XII. při str. 333 vloženo toto obeslání. 3855. Týž obsílá Chodovskou. — 1522, [7. června]. Chodovské. Slovutná nábožná milá! Jakož před sýmž tehdáž, když sme k tobě statečného Procka Malého sekretáře, Jana Barchance hejtmana, dvořan všech, Cedlíře z N. a hejtmana Pražského Chmelíře o stání tvé a postavenie té ženy, kterús si vězela, 27*

Strana 212
212 D. XIII. Registra soudu komorního. poslati ráčili, dotýkatis měla nás, krále a pána svého, ješto se vztahuje to, jakž sme o tom zprávu vzali, na duostojenství naše; a protož přikazujemť a tak jmíti ráčíme, aby ty v tento pátek nyní najprv příščí suchých dní letničných [13. června] před námi a osobú naší královskú osobně sama stála a toho všeho, ač nejsi-li vinnú, před námi a raddami našimi dostatečně se zpravila pod nemilostí naší. R. XII. př. str. 332 vložen tento list. 3856. Týž obsílá hejtmana Chebského Ondřeje Hoslauera. — 1522, 7. června. Slovutnému Ondřejovi Hozlaurovi, hajtmanu ve Chbě. Slovutný věrný náš milý! Oznámili jsou nám slovutné Mandalena a Anna sestry Hardekerové, nábožné nám milé, kterak by tebe k svědomie potřebovaly, prosíc nás, abychom tebe před osobu naši obeslati a den jmenovati ráčili. Protož, poněvadž věci slušné žádají, pokládámeť rok od tohoto pondělého najprv příščího ve třech nedělech pořád zběhlých [30. června], aby ten den před námi a radami našimi na hradě Pražském osobně stál a svědčil aneb jim svědomí pod svou pečetí, čeho jsi svědom, dal; jakého pak svědomie žádají, z cedule této v našem listu za- vřené budeš moci vyrozuměti. I znaje v tom vuoli naši tak se zachováš, jakožť píšem. Dán na hradě Pražském v sobotu po svatém Bonifacii létha etc. XXII°. R. XII. str. 333. [Juxta:] Svědomie. 3857. Týž obsílá Jana Kanického z Šemberka. — 1522, 7. června. Slovutnému Janovi Kanickému z Šemberka. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jest nás žádal slovutný Bohuslav Malovec z Malovic, abychom tebe obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, že si ty téhož Bo- huslava pod řádem a pod právem v mírné a pokojné zemi neohradiv své cti proti němu jal a ctí a vierú zavázal. Protož pokládámeť toho den v outerej po svaté Trojici [17. června], aby před námi stál a dostál, jináč toho nečině pod pokutou na to uloženú, ktož by takovú věc učinil. Datum in arce Prage sabbato post sancti R. XII. str. 334. Bonifacii. 3858. Týš obsílá Alenu z Pohnání. — 1522, 7. června. Slovutné Aleně z Pohnání. Slovutná nábožná nám milá! Věz, že sou nás žádali slovutní Mikuláš a Ja- roslav vlastní bratří z Pohnání, abychom tebe obeslati ráčili. Vinniti tebe chtějí z toho, když si ty s někdy Petrem z Pohnání, otcem týchž bratří, smlouvu dobro-

Strana 213
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 213 volně učinila vo díl, kterýž jest na tebe i na bratra tvého Chvala přijíti měl po otci tvém tak, že si měla od něho za to všecko právo tvé i bratra tvého vzíti CCL kop gr. českých, a po smrti otce týchž bratří že si se obraním listem pro vyšší summu na jich statek vedla jim bratřím ke škodě, kdež sobě toho tíž bratří pokládají tisíc kop gr. českých. Protož pokládámeť toho den v outerej po svaté Trojici [17. června], aby před námi stála a jim práva byla. Dán na hradě Pražském v so- botu po svatém Bonifacii. R. XII. str. 334. 3859. Týž obsílá Horníky. — 1522, 7. června. Horníkuom. Poctiví věrní naši milí! Vězte, že jsme slovutného Václava Loreckého před osobu naši z té příčiny, že by on stříbra překupovati a falšovati i také krásti měl, a kolky sobě jiné a proměnné dělati dal a jiné mnohé neřády puosobil, obeslati ráčili, aby před námi od tohoto pondělého najprv příščího ve třech nedělech pořád zběhlých [30. června] na hradě Pražském stál a z toho práv byl a se vyvedl. Protož, poněvadž některých osob k svědomie potřebí jest, vám přísně přikazujem tak jmíti chtějiece, abyšte vy s pilností k tomu se přičiníc toho dovedli skutečně a Mikuláška huttraytýře, Šimka huttraytýře svrchnieho, jako jemu říkají Plaček, Hudu šmelcíře i to, což týž Huda v šatlavě sedě vyznal, a Křtěna, kterýž také tu při horách dělává, na týž den před námi postavili a položili a tak to opatřili pod milostí naší, aby nikam vyšikováni nebyli. Při tom také Jana Kulhánka abyšte postaviti nikte- rakž neobmeškávali, neb slyšíme, že u Jiříka Háši v Grunthě v huti jeho dělá. Pak-li by jeho tu nebylo, ale dajte jeho hledati, kdež koli jinde při horách, aby vždy na týž den také před námi pro takovou naši potřebu postaven byl. Petra zlatníka též postavte a registra urburní též položíte, neb i registra z mince jmíti chcme. I vědúc vy v tom konečnú vuoli a jisté rozkázánie naše, tak se zachováte, jakož vám píšem, jináče nikoli nečiniece, ač se hněvu a nemilosti naší a skutečného tre- stánie uvarovati chcete. Neb jestliže bychom skrze vaši nedbanlivost k jakým škodám přišli, vězte, že bychom o to k vám hleděti chtěli a musili. Dán na hradě Praž- R. XII. str. 334. ském v sobothu po svatém Bonifacii létha etc. XXII°. 3860. Týž obsílá Václava Loreckého z Elkouše. — 1522, 7. června. Loreckému. Slovutný věrný náš milý! Máme o tom zprávu, kterak jsi ty střiebra pře- kupuje je falšoval i také kradl, a kolky sobě proměnné dělati dal a mnohé jiné neřády puosobil. Ješto se nám tudy znamenitá škoda stala, protožť pokládáme toho

Strana 214
214 rok k stání, aby před námi na hradě Pražském od tohoto pondělého najprve pří- ščího ve třech nedělech pořád zběhlých [30. června] stál a dostál, a z toho se vyvedl a práv byl. Věda v tom konečné rozkázánie naše tak se zachováš, jakož píšem, jináče nečině, a to pod uvarovániem hněvu a nemilosti naší a skutečného trestání. A také kdež si Jana Kulhánka vyručil, aby jej před námi na týž den postavil a základ prve propadený položil. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém Bo- R. XII. ztr. 335. nifacii létha etc. XXII°. D. XIII. Registra soudu komorního. 3861. Týž obsílá starou radu Kutnohorskou. — 1522, [7. června]. Prokopovi Kroupovi, Janovi Zygelovi, Mackovi Lebenickému, Martinovi Vrabcovi, Zachařovi z Chrudimě, Jarošovi erczkafýřovi, Václavovi Fenovi, Janovi Štolařovi, Vávrovi Kyferovi, Hanykovi řezníku, Michalovi Pregkovi, Benešovi perni- kářovi, Janovi Popelkovi, Václavovi Poklupkovi, Horníkuom. Slovutní a opatrní věrní naši milí! Voznamujem vám, že sou nás žádaly slovutné Markytha z Slavíkova a Dorotha z Veletic, abychom vás před se obeslati ráčili. Vinniti vás chtějí z toho, kdež sou ony Markétha a Dorotha před vámi šef- mistry a radou na Horách Kutnách, který ste toho času na úřadě byli toho roku a létha, když se psalo etc. XVI, vinily někdy Katheřinu, sestru nebožky Elišky Jandové erckaféřky, ze všeho statku, kterejž jest koli připadl na touž Katheřinu po smrti nebožky Elšky Jandové i z toho ze všeho, k čemuž jest koli táž Katheřina spravedlivost po sestře své měla, a s ní sou se před vámi vo to soudily za jejího zdravého života, majíc k tomu ke všemu statku právo a spravedlivost, ale že ste vy jim toho soudu mimo pořad práva odkládali a protahovali a vo to konce a místa podle práva ste jim neučinili, až táž Katheřina umřela, a po smrti její ortel ste jim učinili s Reginou dcerou Houdkovou, s kterouž sou ony žádné pře ani soudu neměly; kterémužto orteli ony sou odepřely a přijíti ho nechtěly, a na nás jakožto na krále Českého podle práva sou se odvolaly, a vy že ste jim toho odvolání zbránili a ortele podle práva vydati nechtěli, přijavši právo od nich, a tudy je Markéthu a Dorotu vo jich spravedlivost a vo ten statek svejm nepořádnejm soudem a nedo- puštěním vyššého práva že ste připravili, kdež sobě toho pokládají XX tisíc kop gr. českých. A vo to vo všecko k vám hleděti a z toho vás viniti chtějí před námi. Protož vám toho rok a den pokládáme v středu po svatém Janu křtiteli buožím [25. června] na ten den, abyšte před námi stáli a jim z toho právi byli. R. XII. str. 336.

Strana 215
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 215 3862. Týž obsílá konšely Lounské. — 1522, [7. června]. Lounským. Opatrní věrní naši milí! Vznesli sú na nás žalostivě slovutní Václav Sokol z Mor a na Vršovicích, Jan a Mikuláš bratří z Vlkové, Jan Sokol z Mor, Jan Semenkovský z Vlkové a Mikuláš Kostomlatcký z Vřesovic na místě otce svého nebožtíka, věrní a poddaní naši milí, kterak byšte vy je svévolně ze zlosti od stat- kuov jich z města našeho Loun vypověděli a utiskli, a v statky jich se jim mocí uvedli a všecky grunty jich, kteréž sú měli při témž městě, jim ste zapověděli, aby jich prázdni byli a na ně nejezdili ani chodili, a jednomu z nich Václavovi So- kolovi dvuor jeho svobodný během válečným v mírné a pokojné zemi pod řádem a právem mocí ste rozbořili a rozkopali, a to, což v témž dvoře bylo, všecko po- brali, a k tomu i na jich poctivostech jich v něčem dotýkajíce i jiné mnohé věci nekřesťanské jim činíce a ke škodám znamenitým je připravili ste, kteréž sú na nás vznášeli. Při tom nás žádajíce jakožto pána svého milostivého, abychom je v tom ve všem spravedlivě opatřiti ráčili a pravíce, že sú i prve nejednú takové své bez- právné obtiežnosti na krále JMt, pána svého milostivého slavné paměti a otce našeho najmilejšího, i také na nás v Budíně vznášeli a toho žalovali, kdež pak i mnohá psaní od JMti i od nás o takovú věc k vám sú učiněna, ale že vy přes to na to psaní a rozkázání o tom od JMti i od nás nic ste se neobrátili, než vždy v tom účinku, který ste jim učinili i podnes stojíte. Ježto jestliže jest tak, jakž sú na nás vznesli, jest nám taková věc do vás nemálo ale velice protimyslná. A protož vám přísně přikazujem, abyšte před námi stáli a dostáli na hradě našem Pražském ten pondělí před svatým Janem křtitelem božím najprv příštím [23. června], vyberúce a vyšlíce s sebe osoby s konšeluov i z starších i z obce s plnú mocí, abyšte se toho před námi zpravili, a my slyšíce zprávu vaši i druhú stranu a tomu vyrozumějíce v tom se spravedlivě zachovati ráčíme. A také vám přikazujem, abyšte na týž den jmenovaný před námi postavili Mikuláše Thábora, obyvatele vašeho, a zápis ten, který ste sami mezi sebú o týchž svrchu psaných věrných našich milých učinili a v něm se proti nim zapsali, abyšte jej před námi položili a okázali, že to míti ráčíme, a toho jináč nečiníce pod uvarováním nemilosti a přísného hněvu našeho R. XII. str. 337. královského. 3863. Týž obsílá radu Kutnohorskou. — 1522, [7. června]. Horníkuom. Poctiví věrní naši milí! Vznesli jsou na nás slovutné Markétha z Slavíkova a Dorotha z Veletic, abychom vás před se sročiti a obeslati ráčili z té příčiny,

Strana 216
216 že některých věcí potřebují k svědomie, a to těchto: Abyšte jim list položili, kterejž JMt král Vladislav, slavné paměti otec náš najmilajší, vám psáti ráčil vo túž Mar- kéthu z Slavíkova a Dorothu z Veletic, abyšte jim o tu při, kterouž sou měli s Ka- theřinou, sestrou nebožky Jandové, konec učinili, kteréhož listu datum jest v Novém městě léta etc. MDXV°. Též také abyšte položili práva svá psaná, podle kterejchž pře všech věcí, horní i městcký, soudíte. Též abyšte položili ortel vypsaný, ktere již ste učinili mezi touž Markéthou z Slavíkova a Dorothou z Veletic s jedné a Re- ginou dcerou Houdkovou z strany druhý vo statek někdy Katheřiny sestry Jandové. Též abyšte položili list, kterejž jsme my vám psáti ráčili, abyšte týmž Markéthě z Slavíkova a Dorothě z Veletic ortel podle práva vydali, ktere již ste mezi nimi a Reginou učinili etc., kterého listu datum jest v Budíně léta etc. MDXVIII°. Při tom též také abyšte položili ceduli řezanou, kterouž sou vám táž Markétha a Dorotha poslaly po dobrých lidech léta etc. XVIII° na den svaté Lucii [13. prosince]. Též také abyšte položili ceduli vyřezanou, kterouž vám Hans Troy psal na místě Mar- kéthy manželky své, v kterýž jest datum léta etc. XVIII v úterý před svatým Havlem [12. října]. Také abyšte položili kšaft, kterejž udělal nebožtík Jiřík bakalář z Čáslavě, kterejmž kšaftem jsou poručníci uděláni Mikuláš Dětský z Liboslavě a někdy Václav Šlechta z Pomberka. Protož pokládáme vám toho rok v středu po svatém Janu křtiteli božím najprv příštím [25. června], abyšte svrchu psané věci Markythě z Slavíkova a Dorothě z Veletic před námi na hradě Pražském k svědomie položili, jináče nikoli nečiníce. Datum etc. [Juxta:] K svědomí. D. XIII. Registra soudu komorního. R. XII. str. 338. 3864. Týš obesílá Jana a Albrechta z Šternberka. — 1522, [7. června]. Panu Janovi a panu Albrechtovi ze Šternbergka. Urození věrní naši milí! Vězte, že jsme žádáni od urozené Anny z Hradce, nábožné nám milé, abychom vás s ní před se sročiti a obeslati ráčili. Vinniti vás chce z věcí a šatuov, kterých jest po smrti někdy urozeného Laclava z Šternbergka a na Bechyni, najvyššího kanclíře království Českého, věrného našeho milého, man- žela svého, v Nepomuce nechala, kterýchž jí vydati nechcete, též také i ze všech jiných outiskuov, kteréž jse jí od vás dály a dějí. Protož rok vám vo to s ní po- kládáme, abyšte před námi ten čtvrtek po svatém Janě [26. června] stáli a jí z toho právi byli, jináče nečiniece. R. XII. str. 339.

Strana 217
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 217 3865. Týš obsílá Jana a Albrechta ze Šternberka. — 1522, [7. června]. Panu Janovi a panu Albrechtovi z Šternbergka. Urození věrní naši milí! Vězte, že jsme žádáni od urozené Anny z Hradce, nábožné naší milé, abychom vás s ní před nás sročiti ráčili. Vinniti vás chce, abyšte jí postoupili desíti vsí podle kšaftu a zřízení řádně učiněného někdy urozeného Laclava z Šternbergka a na Bechyni, najvyššího kanclíře království Českého, věrného našeho milého, manžela jejího. Protož rok vám vo to s ní pokládáme, abyšte před námi ten čtvrtek po svatým Janě najprve příštím [29. června] stáli a jí z toho R. XII. str. 339. právi byli. 3866. Týž obsílá hejtmana Kolínského Strachotu s Královic. — 1522, 8. června. Statečnému Strachotovi z Královic, hajtmanu na Kolíně. Statečný věrný náš milý! Jakožť jest prve oznámeno, což se nějakých sirotkuov dotýče, kteříž nám v tom ukrácení své, že by se jim státi jmělo o dvuor Sirkov, oznamují, také o nějaké obstávky, kteréž jsi na některé z Hory Kutny učinil a bez rozeznání od těch osob za nějakú trávu peníze vzal a je vsázel. Protož jsme to poručiti ráčili urozeným Jindřichovi a Břetislavovi bratřím Švihovským z Ryzmberka na Švihově a Rábí, najvyššiemu kancléři královstvie Českého a hofmistru dvoru na- šeho, a Jindřichovi Tunklovi z Brníčka a Zábřeha, najvyššiemu mincmeistru královstvie Českého a fojthu markrabstvie Lužicského, věrným našim milým, aby oni to na místě našem vyslyšeli. Protož pokládámeť toho rok v tuto sobotu najprv příščí [14. června] ve dvanáctú hodinu, aby před nadepsanými osobami vo to oboje stál se všemi po- třebami, jakož pak i druhé straně to také poručili jsme oznámiti. Protož to vědúc tak se zachovaj, jináč toho nečiníc. Dán na hradě Pražském v neděli na den sva- tého Ducha léta etc. XXII°. R. XII. str. 333. 3867. Týž obsílá Apolonu z Držimi. — 1522, 13. června. Appoloně z Držimi a v Huti. Slovutná nábožná nám milá! Věz, že jest nás prosila slovutná Markyta Ře- hořová z Nedělišť, abychom tebe s ní před sebe sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, kdež jest táž Markytha učinila zápis stvrzený dcskami nebožtíka Vikto- ryna, aby na místě jejím práva dovedl a polovici té spravedlivosti aby vzel, i než jest právo dovedl, že jest umřel. Kdež ty po témž zápisu pravíš se k tomu spra- vedlivost míti, překážku v tom činíš též Markéthě, že ona skrze tebe k své spra- Archiv Český XXXII. 28

Strana 218
218 D. XIII. Registra soudu komorního. vedlivosti přijíti nemuože. Protož pokládáme toho rok ten pátek po svatém Janu křtiteli božím najprv příštím [27. června], aby před námi na hradě Pražském na ten den stála a jí Markythě z toho práva byla. Datum fer. VI. post Pentecosten. R. XII str. 340. Před tím na též straně skoro slovný zápis, který však jest mřežován. 3868. Týš obsílá Albrechta Šlika z Holejče. — 1522, 13. června. Panu Albrechtovi Šlikovi na Lokti. Urozený věrný náš milý! Věz, že jsou nás prosili slovutní Jiřík [a] Mikuláš bratři Hertnbergerové, abychom tebe před sebe obeslati ráčili z té příčiny, aby jim postavil lidi své, zejména tyto: Hendrycha Kynyka a Belwlenrotha z Dyrkrynu, Jiříka řezníka z Šempachu a Hanuše Gligera, Jiříka Habernara z Kamstatu, pravíce jmenovaní Jiřík a Mikuláš, že těch svrchu psaných osob k některé spravedlivosti své potřebují k svědomí. Protož pokládáme toho rok ten pátek po svatém Janu křtiteli božím [27. června], aby svrchu psané lidi ku potřebě tý[m]ž Jiříkovi a Miku- lášovi na hradě Pražském postavil etc. Datum fer. VI. post Pentecosten. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 341. 3869. Týš obsílá Jana Sazemu z Ústí. — 1522, 13. června. Panu Janovi Sazemovi z Oustí na Ouštku. Urozený věrný náš milý! Věz, že jsou nás prosili poctiví direktorové mistři svým a studenthuo koleje Nazarethu jménem, abychom tebe s nimi před nás sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chtie z nepostúpenie dědicstvie a platu v Nučicích z dvorů kmetcích, na kterých sedí Vaněk, kterýž platí tři kopy grošuov platu roč- nieho, Mařík, kterýž platí puol jedné kopy gr. platu ročního, Ondřej, kterýž platí puol kopy gr. platu ročního, s dědinami i s lukami i se vší zvolí, což k tomu přísluší podle nadání někdy Václava Cardy z Petrovic, jakož jim svrchu psaným mistróm a studentóm koleje nadepsané dcsky šíře svědčí. Protož pokládámeť toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělí pořád zběhlých [27. června], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském na ten den stál a týmž svrchu psaným mistróm a studentóm z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v pátek po svatým Duchu. R. XII. str. 341. 3870. Týž obsílá radu Kolínskou. — 1522, 13. června. Kolínským. Opatrní věrní naši milí! Prošeni jsme od statečného Martina Leseckého z Lesic, komorníka, a slovutného Václava Strojetického z Strojetic, truksasuov 1),

Strana 219
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 219 věrných našich milých, abychom vás s nimi před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti vás chtí, že jste rybníkem novým nětco grunthuov našich bez povolenie a vuole naší i také vší země zatopili a tudy nám škodu učinili. Protož vám po- kládáme rok, abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském ten úterý po svatém Janu křtiteli božiem najprv příščí [1. července] stáli a jim z toho právi byli, jináče nečiniece. Datum ut supra. R. XII. str. 341. — 1) Opraveno z: truksasy. 3871. Týž obsílá Anděla z Ronovce a jiné. — 1522, [13. června]. Věrný náš etc.! Prosily sou nás slovutné Markytha z Slavíkova a Dorotha z Veletic, abychom tebe obeslati ráčili a to proto, pravíc táž Markytha a Dorotha, že tebe k některé své spravedlivosti, o kterouž před námi slyšány býti mají, potře- bují k svědomí. I protož pokládámeť toho den tu středu po svatým Janu křtiteli buožím [25. června], aby před námi a radami našimi na hradě Pražském stál a jim, čehož si svědom, tak, pokudž od nich spraven budeš, aby svědomí dal, jináč toho nečině etc. Též pohání těchto vosob k svědomí: Zygmunda Angiele z Ronovce, krále JMti úředníkfa] v minci, Jana Brloha, Zygmunda Vyšenovskýho z Solcze, Pirama Lapouna, Jaroslava Konarovskýho z Libennic, Matouše z Kúřimě z Koberovic, Pavel Chopický z Újezda, Zygmunda Košína z Košíně. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 342. 3872. Týž obsílá Jakuba Hrušku z Března. — 1522, 13. června. Slovutnému Jakubovi Hruškovi z Března. Slovutný věrný náš milý! Prosil jest nás slovutný Mikuláš Kuneš z Lukovec, abychme tebe před se sročiti ráčili. Viniti tebe chce, že by mluviti měl, že by on Mikuláš pomoh otce tvého zamordovati. I protož pokládáme toho rok k stání před námi, aby stál ten pátek po svatým Janě najprv příští [27. června], a tu aby témuž Mikulášovi práv byl a jináč nečiníc. Kdež on tomu odpírá a praví, že by jeho tou řečí vysoce na jeho poctivosti dotekl. Dán na hradě Pražském v pátek po svatým Duchu. Těchto k svědomí potřebuje: Jaroslava z Šebířova Beřkovské, Petra Šavla [z] Vlkové, Jiříka z Hozlar v Lúnech. Stání od datum listu v témdni [20. června]. R. XII. str. 342. [Juxta:] K svědomí. 28*

Strana 220
220 D. XIII. Registra soudu komorního. 3873. Anna z Ostrova obsílá Kateřinu s Ostrova. — 1522, [13. června]. Anna z Vostrova a z Skály vobsílá Katheřinu z Vostrova a z Skály před krále JMt, aby jí položila spis nebožtíka Zachaře z Vostrova a z Skály, bratra jejího, kteréhož spisu potřebuje táž Anna k svědomie. Též pohání, aby jí svědomie dali: Zykmunda Barše z Kamenice, Jana Širo- kého z Mirovic na Počernicích, Zykmunda z Lestkova. Stání k těm póhonuom v pátek po Božím těle [20. června]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 343. 3874. Šebestian z Veitmile pohání Pirama Kapouna. — 1522, 14. června. Šebestián z Weytmille k svědomie pohání Pirama Kapouna, aby mu tyto osoby k svědomie postavil v středu najprv příští z Slavětína, zejména Jana Vaníčka rychtáře, Jana Pešu, druhého rychtáře, Mathouše Martince, Václava Kruchtu. Stání v středu najprv příští [18. června]. Datum listu v sobotu před svatú Trojicí. R. XII. str. 343. [Juxta:] K svědomí. 3875. Bratří Kapounové z Vojkova obsílají bratra Pirama. — 1522, [14. června]. Jindřich a Jaroslav Kapúnové bratří vlastní z Vojkova vinniti chtí Pirama Kapúna z Vojkova, bratra svého nedílného, z toho, kdež po smrti otce i mateře jich přijal k sobě všechen statek buďto na grunthech, na svrchcích, klenotech, úrocích, hotových penězích i jiný jakž kolivěk přišlý statek, veň se uvazoval a jeho jest v těch všech letech užíval, všecky užitky k sobě přijímal a jim bratřím toho užívati nedopustil, že oni bratří z toho ze všeho statku po otci i po mateři jich jakž kolivěk přišlém od něho dielu spravedlivého a počtu dokonalého žádají, kteréhož jim učiniti a dáti zanedbává tak, jakž zápis mezi nimi a týmž Piramem Kapúnem, bratrem jich, učiněný a jich pečetmi stvrzený v sobě drží a zavírá. Stání v pátek R. XII. str. 344. po svatém Janu křtiteli božím [27. června]. 3876. Král Ludvík obsílá Buriana Špetle z Janovic. — 1522, 15. června. Panu Buryanovi Špetlovi z Janovic. Urozený věrný náš milý! Poněvadž jest toho naše potřeba, poroučímeť při- kazujíc, aby ty s urozeným Zdenkem Kostkou z Postupic, věrnejm naším milým, kšaft někdy urozeného Viléma Kostky též z Postupic etc., věrného našeho milého,

Strana 221
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 221 před urozeným Jindřichem Tunklem z Brníčka a Zábřehu, najvyšším mincmaistrem království Českého a foythem Dolních Lužic, věrným naším milým, zajtra, totižto v pondělí po svaté Trojici [16. června] v domu jeho na Hradčanech k svědomí v hodinu dvanáctou položil a jinak toho nikoli, poněvadž jest pro potřebu naši, nečinil. Datum dominica die in die Trinitatis. Druhej panu Zdenkovi Kostkovi z Postupic v táž slova. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 344. 3877. Týž obsílá Šebestiana a Albrechta Šliky z Holejče. — 1522, [15. června]. Šebestianovi [a] Albrechtovi Šlikům z Holejče a na Lokti. Urození věrní naši milí! Vězte, že sou se doprosili na nás opatrní věrní naši milí, zejména Jiřík Fleger, Linhart soukeník, Jílek řezník, Erhart Czulegker i jiní někteří vdovy a sirotci z Lokte, abychme vás s nimi před se sročiti ráčili, že vás oba viniti chtějí, že se jim od vás vedle výpovědi znění dosavat dosti nestalo, kterouž sou výpověď stavové tohoto království mezi vámi učinili, a tak že skrze útisky vaše a nedosti učinění tý výpovědi útiskem při svých statcích býti nemohú bezpečni. Protož vám pokládáme rok ten pondělí před svatou Maří Mandalenú [21. července]. R. XII. str. 344 a konec na str. 1. [Juxta:] Šlikóm svědky. 3878. Týž obsilá Magdalenu z Velkého Lipna. — 1522, 17. června. Slovutné Mandaleně z Velikého Lipna v Bylenicích. Slovutná nábožná nám milá! Prošeni jsme od slovutného Zbynka z Běšin, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce, že jest strajci svému slovutnému někdy Vilémovi Byleni- ckému, synu tvému, patnácte kop gr. č. puojčil a ty držéc statek po smrti jeho, že jemu té sumy zaplatiti zanedbáváš. Protožť pokládáme toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělech pořád sběhlých [1. července], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském na týž den stála a jemu Zbenkovi z toho práva byla, jináče nečině. Dán R. XII. str. 1. na hradě Pražském v úterý po svaté Trojici léta etc. XXII°. 3879. Týž obsílá radu Kutnohorskou. — 1522, [17. června]. Horníkuom. Poctiví věrní naši milí! Oznámil jest nám statečný Baychorský z Raškovic, věrný náš milý, kterak ste jemu psaní učinili, že vy nějakého Jana Kulhánka, vo

Strana 222
222 kteréhož vám psal, u vazbě své máte. Protož, poněvadž jest v tom potřeba naše, poroučíme vám s pilností přikazujíc, abyšte téhož Jana Kulhánka od datum listu tohoto v témdni na hradě Pražském, jím se ujistíce, na týž den postavili, jináč toho R. XII. str. 1. nikoli nečiníce pod urovnániem hněvu našeho. D. XIII. Registra soudu komorního. 3880. Týž pokládá rok hraběti z Hardeku. — 1522, 20. června. Panu hraběti Pryšinkovi. Urozený věrný náš milý! Kdežť jsme prve psáti ráčili, aby rozkázal podda- ným svým, kteréž rukojmie máš za nějaké lotry Kubíka a Jiřieka falgrabě [sic], kteří tu v Kladště postiženi jsú u Vávry písaře, kterýž nám škodu udělali na zámku našem Kolíně a při tom statečnému Strachotovi z Královic, ha[jltmanu našemu, a přáte- luom jeho pobráno jest, a týmž psaniem naším rozkázaliť jsme, aby ty rozkázal týmž rukojmiem CXC zlatých uherských i s škodami a náklady navrátiti témuž hajt- manu, toho jsi neučinil. A protož tobě pokládáme rok od datum listu tohoto ve dvou nedělí pořád zběhlých [3. července], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském s těmi všemi rukojmiemi stál a témuž Strachotovi z toho práv byl, a nahoře jmenované zlaté aby oni vrátili. Dán na hradě Pražském v pátek po Božím těle léta R. XII. str. 3. etc. XXII°, královstvie našich Uherského etc. 3881. Týž obsílá radu Kolínskou. — 1522, [20. června]. Kolínským. Opatrní věrní naši milí! Jakož sme vám předešlým psaním rozkázati ráčili, ať byšte vydali Martu ženu Martina, kterýž byl purkrabie na zámku našem Kolíně a pro jeho skutky konec svůj vzal. Protož vám přikazujem a míti ráčíme, abyšte vy túž Marthu na hrad Pražský vydali a postavili urozenému Zdenkovi Lvovi z Rož- mitála, najvyššlému purkrabie Pražskému, věrnému našemu milému, [a] kázali jeho, R. XII. str. 3. toho jináč nečiníc pod uvarování trestání našeho. 3882. Týž obsílá Štěpána Šlika s Holejče. — 1522, 20. června. Panu Štefanovi Šlikovi. Urozený věrný náš milý! Věz, že jest nás prosil slovutný Hanuš Elpugnar mladší z Šenfeldu, abychom tebe před osobu naši obeslati ráčili z té příčiny, aby ty před námi postavil opatrné purgmistra a konšely města Jáchmstálu, poddané své, pravě jmenovaný Hanuš, že jich k některé spravedlnosti své, jakož od něho zpraveni

Strana 223
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 223 budou, potřebuje k svědomie. Protož toho rok pokládáme od soboty příští v témdni [28. června], aby ty týž měšťany Jáchmstálský před námi a radami našimi na hradě Pražském postavil a oni, čehož jsú svědomi, podle práva témuž Hanušovi aby seznali aneb pod pečetí městskou svědomie dali, jináče nečině. Datum feria VI. post Cor- poris Cristi. Též aby postavil Bartoloměje Poch, měsckého písaře, Lukáše Sypiga, rychtáře též z Jáchmstálu. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 4. 3883. Týž obsílá radu Pražskou. — 1522, 20. června. Pražanům. Poctiví věrní naši milí! Prošeni jsme od slovutného Jindřicha Hořešovce z Li- bošína, věrného našeho milého, abychom vás s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti vás chce z toho, že jste jemu bratra jeho Jaroslava pod řádem a právem stíti kázali. Protož vám pokládáme rok od datum listu tohoto ve dvú nedělech pořád zběhlých [3. července], abyšte před námi a raddami našimi ten den na hradě Pražském stáli a jemu Jindřichovi z toho právi byli, jináče nečiniece. Datum feria R. XII. str. 4. VI. post Corporis. 3884. Kašpar z Kouče obsílá Děpolda s Lobkovic. — 1522, 20. června. Panu Děpoltovi Popelovi. Kašpar z Kouče a v Trmicích žádá listu obsélacího před krále JMt na Děpolta z Lobkovic a na Bílině, že od něho chce vyplatiti Rychvald a Dřevíč, duchovní věci, kteréž on Děpolt drží k Vinařicuom, pravě se nadepsaný Kašpar Kouč k té výplatě spravedlnost obdarovániem krále JMti jmieti majestátem s dobrú volí od Jana z Vi- tence. Protož aby on Děpolt se všemi spravedlnostmi svými, kteréž na svrchu psaný Rychvald a Dřevíč s jich příslušenstvím má, před JMKskú na hradě Pražském stál oc. Stání od datum listu ve dvú nedělech [3. července]. Datum feria VI. post Corporis Cristi. R. XII. str. 4. 3885. Král Ludvík obsílá Vojtěcha z Pernšteina k svědomí. — 1522, 20. června. Panu z Pršteina [sic] na Pardubicích. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od statečného Jakuba z Vřesovic a na Valči, věrného našeho milého, abychom tebe před osobu naši obeslati a rok po- ložiti ráčili, pravě, že tebe k svědomie potřebuje v té při, kteráž jest mezi uroze- ným Krystoforem z Švamberka na Boru a statečným Raclavem Beřkovským z Šebí-

Strana 224
224 D. XIII. Registra soudu komorního. řova na Liběchově, najvyšlším písařem král. Českého, věrnými našimi milými, s jedné, a jím Jakubem s strany druhé o poselstvě, v kterémž byli od nás i od země na volenie krále Římského do říše vysláni. Protožť pokládáme toho rok tuto středu najprv příščí [25. června], aby před námi ten den na hradě Pražském stál a témuž Jakobovi, cožť bude v té při vědomo, jakož od něho oznámeno bude, vedle práva svědomie dal, jináče nečině. Datum in arce Pragensi feria sexta post Corporis Christi anno etc. XXII°. Pana Jana z Walšteina, pana Albrechta Šlika, Zdislava Dubského, pana Bře- tislava Švihovského etc. Jana Leytolta z Ebonic a v Nekmíři, Viléma z Vřesovic na Dou]bravský Hoře, kněze opata s Karlova. [Juxta:] K svědomie. R. XII. str. 5. 3886. Děpolt s Lobkovic obsílá Bernarta Barchance z Brašova. — 1522, 20. června. Brnartovi [sic] Barchancovi z Brašov. Děpolt z Lobkovic a na Bílině žádá listu obsélacího na Bernarta Barchance z Brašov, aby stál před králem JMtí, že jej týž Děpolt chce vinniti z toho, že jest Barchanec s tím Děpoltem učinil smlúvu na místě svým i na místě manželky své o ten zápis spravedlnost, kterúž měli na Chodzově, kteréžto smlúvě on Bernart Barchanec až i podnes dosti učiniti zanedbával. Stání od datum listu tohoto ve dvou nedělí [4. července]. Datum feria VI. post Corporis Cristi. R. XII. str. 5. — Zápis mřežován. 3887. Alexí Dobrohost z Ronšperka obsílá Jana Merklínského z Merklína. — 1522, [20. června]. Alexí Dobrohost z Ronšperka maje právo od Václava Dobrohosta z Ronš- perka a od Markéty z Franšteina, manželky téhož Václava, obsielá Jana Merklín- ského z Merklína na Tašnovicích. Vinniti ho chce ze sta kop gr. a XX“ kop gr. č. nadepsaným Václavovi a Markétě pozuostalých na smlúvu mezi nimi učiněnú, po- dle kteréžto smlúvy on Jan jim Václavovi a Markétě měl vydávati každý rok po XXX“ kopách gr. č., a to z té sumy jich, kterúž on Jan za sebú má pro věno nadepsané Markéty, to jest DLXXXV kop gr. vše českých. R. XII. str. 6. 3888. Týž Alexí Dobrohost z Ronšperka obsílá Jana Merklínského. — 1522, [20. června]. Týž Alexí etc. maje právo etc. obsielá téhož Jana. Viniti jeho chce z toho, kdež jest on Jan měl Václavovi Dobrohostovi z Ronšperka a Markétě z Franšteina,

Strana 225
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 225 manželce téhož Václava, podle smlúvy mezi nimi učiněné ujistiti XXX“ kop gr. č. anebo LX kop míšenských, že jim vydati má ročně z té summy jich, kterúž on Jan za sebú má, pro věno nadepsané Markéty, to jest DLXXV kop gr. vše českých, a toho že jemu Alexiemu jakožto právo k tomu majíciemu ujistiti po- dle znění též smlúvy až dosavad zanedbává. Item aby týž Merklínský položil ceduli řezanú smluvní mezi jím a týmž Václa- vem a Markétou učiněnou ten pátek před svatým Divišem [8. října] léta etc. XVIII°. Jindřicha Purkharta z Hořešovic na Vidicích, Jošta z Reyšteina na Olši k svědomie od pondělého příščího ve dvou nedělech [7. července]. R. XII. str. 6. 3889. Král Ludvík obsílá Beneše Vojtěcha s Jivovice. — 1522, 20. června. Slovutnému Benešově [sic] Vojtěchovi z Jivovice. Slovutný věrný náš milý! Vznesla jest na nás slovutná Anežka z Žeberka, kterak by ty pod řádem a právem dědictvie jejieho v Šaybě, kteréž jsi ty jí dskami zemskými zapsal i postúpil, užívati jí nedal a jí v tom mimo řád a právo překážky činil, prosíc nás v tom za opatření. I protož pokládámeť toho rok etc. stání tu středu po svaté panně Markétě [16. července], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském na týž den stál a jí z toho práv byl, jináč nečině. Datum feria VI. post Corporis Cristi. [Juxta:] Týž Beneš jsa volán podle tohoto obeslání nestál jest na den ten. R. XII. str. 6. 3890. Král Ludvík obsílá Purkarta Točníka s Křimic. — 1522, 20. června. Purkartovi Točníkovi z Křimic. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jest nás prosil slovutný Beneš z Poutnova a v Malesicích, věrný náš milý, abychme tebe před sebe obeslati a s ním spolu- sročiti ráčili. Vinniti tebe chce z mordu, a to z takového, žes jemu pod řádem a právem bratra jeho zejména Jiříka z Poutnova zamordoval u města Plzně. Protož pokládámeť toho den, aby před námi a raddami našimi stál ten pondělí po svatém Jakobě velkém apoštolu božím najprv příštím [28. července] na hradě Pražském, a z čeho tě vinniti bude svrchu dotčený Beneš, aby jemu práv byl, jináč nečiníc. Datum na hradě Pražském v pátek po Božiem těle annorum etc. XXII°. Item k svědomí tyto obeslati dole psané: Petra Kokořovce z Kokořova a na Všerubech, Linharta Markvartha z Hrádku a na Trpistech, Jindřicha Purkartha z Hořešovic a na Vidicí]ch. Archiv Český XXXII. 29

Strana 226
226 D. XIII. Registra soudu komorního. Purgmistra a konšely města Plzně, aby Jana Vodičku krajčieho k svědomí postavili. Pana Břetislava Švihovského z Ryzmbergka, hochmistra dvoru krále JMti, R XII. str. 7. Humprechta z Hrádku a na Řenčích. 3891. Týž obsílá Viléma z Ilburka. — 1522, 20. června. Urozenému Vilémovi z Ilburka a na Ronově. Urozený věrný náš milý! Věz, že jest nás žádala duojstejná [sic] a urozená Bar- bora z Šelmbergka, abbatyše kláštera svatého Jiří na hradě Pražském, i všecken konvent téhož kláštera, abychom tebe obeslati a s ní s tím konventem sročiti ráčili. Vinniti tebe chtí z městečka Třebenic a z vesnic k němu příslušejících tak a potud, pokudž to městečko a vesnice k tomuž klášteru příslušejí, pravíce se k tomu právo a spra- vedlivost míti, a to že od tebe vyplatiti chtí, na kterúžto výplatu i u desk zemských peníze žeť jsú položili, i také pokudž jest mělo napřed k té výplatě dáno býti věděti vedle smlúvy té, kteráž se jest stala mezi abbatyší a konventem téhož kláštera sva- tého Jiří s jedné a urozeným Vilémem z Ilburgka, dědem tvým, z strany druhé v časích předešlých, že sú předešlá abbatyše a ten konvinth to všecko vykonali, než ty že jim nadepsané městečko a vesnice k němu příslušející proti spravedlivosti jich držíš, peněz za ni vypla[cení bráti a jim toho postúpiti nechceš. A protožť poklá- dáme rok, aby před námi a raddami našimi stál se všemi potřebami od datum listu tohoto ve dvú nedělích pořád sběhlých [4. července], a tu z toho nadepsané abbatyši a konventhu před námi aby práv byl. Dán na hradě Pražském v pátek po Božiem R. XII. str. 2. těle léta etc. XXII°. 3892. Král Ludvík obsílá Jana Ješka z Strojetic. — 1522, 21. června. Janovi Ješkovi z Trojetic. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od urozeného Sezimy Prostiborského z Vrtby, věrného našeho milého, abychom tebe s ním sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, že jsi mluvil, kterak by on tobě stohy spálil a on tomu odpírá, aby tobě neb komu jinému kdy to učinil. Protožť pokládáme rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském od tohoto pondělého přísčího ve dvou nedělech pořád sběhlých [7. července] stál a jemu Sazimovi z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v sobotu po Božiem těle léta etc. XXII°. R. XII. str. 8.

Strana 227
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 227 3893. Týž obsílá téhož Ješka z Strojetic k svědomí. — 1522, 21. června. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od urozené Anny z Hradce, nábožné nám milé, abychom tebe obeslati a rok položiti ráčili z příčiny té, že tebe potřebuje k svědomí, co se kšaftu někdy urozeného Laclava z Šternbergka a na Bechyni, naj- vyššího kancléře království Českého, věrného našeho milého, dotýče. Protož rok tobě pokládáme, aby ty na hradě Pražském ten čtvrtek po svatým Janě najprv příštím [26. června] před námi a radami našimi stál a podle vědomosti své svědomí, pokudž oznámeno bude, k potřebě její jí dal, jináče toho nečině. Dán na hradě Pražském v sobotu po Božím těle léta etc. XXII°. Zdislav z Kadova v Nepomuce, Hynek z Bukový na Oujezdci, Henrych Mla- dějovský z Mladějovic, Jan Žitínský z Blaždice a na Žitíně, Jan Sádlo z Kladrubec a v Hoštřích [sic], Víšek Žitina z Myslovic. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 8. 3894. Týž radě Táborské. — 1522, 21. června. Tháborským. Opatrní věrní naši milí! Jakož jsme vám prve psáti ráčili o slovutného Petra, služebníka Voldřicha Malovce z Malovic na Chajnově, věrného našeho milého, abyšte jej hned tak, jak jsme vám psali, z vězení pustili a na hrad Pražský vydali, kdež pak známe, že jste se tak nezachovali, i jest nám to do vás s podiveniem. Protož vám přísně přikazujem tak jmíti chtějiece, abyšte vy téhož Petra beze všech výmluv a všelijakých odtahuov před námi na hradě Pražském postavili, a to konečně vod tohoto pondělého najprv příštího v témdni [30. června], jináče nikoli nečinicce pod pokuthou tisíce kop gr. č. propadení. Tím se zpraviti budete moci. Datum in R. XII. str. 8. arce [Pragensi] sabbato post Corporis Cristi. 3895. Král Ludvík obsílá sedm věnných měst. — 1522, 22. června. Opatrní věrní naši milí! Poněvadž jsme všech měst v království našem Če- ském, kteráž najjasnější kněžně paní Marii, Uherské a České etc. královně, manželce naší najmilejší, věnem příslušejí, Její Mti k držení a užievání postoupili, protož vám přísně přikazujem, abyšte vy z sebe z starších obecních i také z obce některé osoby vybrali a s plnou mocí k čtvrtku po navštievení panny Marie [3. července] sem je na hrad Pražský vypravili, aby oni na místě všeho města Její Mti tu povinnost udělali, kterouž spravedlivě jsou učiniti povinni. Protož to znajiec, tak se zacho- 29*

Strana 228
228 D. XIII. Registra soudu komorního. vajte, jakož vám píšem, jináče nečiniece. Dán na hradě Pražském v neděli po Božiem těle léta etc. XXII°. [Do] Hradce nad Labem, Mělníku, Dvuoru, Jaroměře, Majta Vysokého, Chru- R. XII. str. 9. dimě, Poličky, Králové města etc. ut supra. 3896. Jan z Hodějova obsílá Markvarta z Doubravice. — 1522, 23. června. Jan z Hodějova a z Chotejřiny vinniti chce Markvarta z Doubravice z toho, kdež jest on Markvart měl jemu Janovi dáti na svatého Havla luoni minulého XX kop gr. míš. a splav u rybníka velikého nade mlýnem v Chotejřině na svuoj náklad udělati, a to podle smlúvy a nájmu o statku v Chotyřinách učiněného; a tomu že jest dosti až dosavad neučinil. Stání od datum listu tohoto ve třech nedělech R. XII. str. 9. [14. července]. Datum feria II. post Corporis Cristi. 3897. Král Ludvík obsílá Delfína Haugvice z Haugvic k svědomí. — 1522, 23. června. Statečnému Delfínovi Haugvicovi z Haugvic, hajtmanu hradu Pražského. Statečný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Jana Vchynského ze Vchynic, věrného našeho milého, abychom tebe obeslati ráčili z té příčiny, že tebe v některé potřebě své, o kterúž dnes slyšán býti má, potřebuje k svědomie. Protožť pokládáme toho rok dnešní den, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a témuž Janovi, jakožť od něho oznámeno bude, čehož jsi svědom, aby dnes svědomie dal, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v pondělí po Božiem těle léta etc. XXII°. V táž slova slovutnému Krystofovi Knoblochovi z Warznsdorfu, věrnému našemu milému. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 10. 3898. Týš obsílá Krištofa Pfluga z Rabšteina. — 1522, 23. června. Urozenému Krystofovi Flugkovi z Rabštaina a v Kočově. Urozený věrný náš milý! Věz, že jest se nás doprosil slovutný Martin Rendl z Oušavy a ve Lhotce, abychom tebe obeslati ráčili z té příčiny, aby postavil Lo- renca Tiprera z Krotnzehu, služebníka svého, a Girkle a Kristofa, pacholky svý jízdný, že je vinniti chce, že sou jeho zbili a zranili, taky podlé tebe a pomoc- níkuov tvých bili jakožto služebníci tvoji pod právem a řádem. I protož pokládáme

Strana 229
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 229 toho rok a den, aby svrchu dotčený osoby před námi a raddami našimi od tebe postaveny byly na den svatého Kyliana [8. července], a tu, z čeho viněni budou od téhož Rendle, ty osoby aby jemu právy byly. [Juxta:] Poklid na smlouvu do svatého Václava [28. září]. R. XII. str. 10. 3899. Týž obsílá Zdeňka a Mikuláše bratry Trčky z Lípy. — 1522, 23. června. Statečnému a slovutnému Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkóm z Lípy a na Vlašimi, věrným našim milým. Stateční a slovutní věrní naši milí! Oznamujeme vám, že jest na nás vznesl urozený Burjan z Říčan a na Ledči, věrný náš milý, kterak jest někdy statečnému Mikulášovi Trčkovi z Lípy a na Lichtumburce list mocný na statku svého zřiezení schovati dal k věrné ruce, i také to zřiezení, kteréž jest na ten list mocný a kšaft učinil etc., a že jest to na Lichmburce zuostalo, a po smrti jmenovaného Mikuláše strýce vašeho že ste vy v držení toho zámku i jiného na většiem díle statku po témž Mikulášovi pozuostalého vešli, a když jest toho žádost on Burian měl, aby jemu od vás ten list mocný a kšaft vrácen a zase v jeho moc dán byl, že jest k tomu až do dnes přijíti nemohl, žádaje nás, abychme o to vás před se obeslati ráčili. I pokládáme vám toho rok, abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském ten list mocný a kšaft jeho položili a sami také stáli, a to v pondělí po svatém Prokopu najprve příští [7. července], a z čeho vás viniti bude, abyšte jemu právi byli. A poněvadž on Burian nemuože volného zřiezení pro první, dokudž změněno není, učiniti, nemaje jeho zase v moci své, i jestliže byšte tak se nezachovali a toho listu mocného a jeho zřiezení, jakž vám píšeme, nepoložili, pokládá on Burian toho sobě XXV tisíc kop gr. č. Protož tak se, jakž vám píšeme, to vědúce, zachovajte. Dán na hradě našem Pražském v pondělí před svatého Jana křtitele narozením] R. XII. str. 10. léta etc. XXII°. 3900. Týž obsílá Albrechta Ciplu z Kravska. — 1522, 23. června. Slovutnému Albrechtovi Ciplovi z Kravska a na Šelnberce. Slovutný věrný náš milý! Vznesl jest na nás urozený Jindřich z Rozmbergka, věrný náš milý, kterak by ty některý čas v jeho městě Soběslavi některé statky obstavil Vratislavským, poddaným našim, z jakéž pak kolivěk příčiny, a on Jindřich že jest to obstavení propustiti rozkázal na psaní urozeného Zdeňka Lva z Rožmi- tála etc., věrného našeho milého, a to proto, že jest týž Zdeněk psal, že by to ob-

Strana 230
230 stavení mělo býti mimo smlúvy mezi královstviem Českým a kniežitství m] Slezském učiněné etc., a ty že by přes to poddané téhož Jindřicha z Rozmbergka, kterak si to prve před sebú měl, stavovati chtěl. I jestliže takových stavuonkuov činiti a před se bráti proti poddaným jmenovaného Jindřicha již nechceš, oznam to nám, nebo my tomu sme rádi, což by najméně mezi poddanými našimi ruoznic a nesnází bylo. Pak-li to vždy ještě před sebú máš, aby poddané již psaného Jindřicha sta- voval, tehdy pokládámeť toho rok, aby před námi na hradě Pražském stál a před raddami našimi v pondělí po svatém Prokopu najprv příští [7. července], a tu obojí stranu téhož Jindřicha a tebe vyslyšíce, chcme se v tom spravedlivě zachovati. I tak se, jakžť píšeme, zachovaj, jináče nečině. Dán na hradě našem Pražském v pondělí před svatého Jana křtitele narozeniem léta etc. XXII°. R. XII. str. 11. D. XIII. Registra soudu komorního. 3901. Týž obsílá Jana Doubravce z Doubravan. — 1522, 23. června. Slovutnému Janovi Doubravcovi z Doubravan na Radimi. Slovutný věrný náš milý! Vznesli sou na nás túžebně robotní a poddaní lidé naši ze vsi Peček, z Vrbové Lhoty, Písečné Lhoty, Kostelní Lhoty i také Přední Lhoty a jiných vesnic, kteréž za živnosti slovutného někdy Václava Radimského z Najstupova rybníkem tím nad Dobřichovem, když se strhl, znamenitou sou škodu na lukách, vobilí, domích i dobytciech vzali, jakož pak i nyní v minulých dnech téhož jsou se vobávali a v témž nebezpečenstvie byli a poněkud i škody nějaké vzali z té příčiny, že jsi ty tu hráz zase zadělal; k tomu také že jsi člověka našeho Pavla krčmáře u vazbě o zdraví připravil; prosiec nás, abychom tebe s nimi před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Protožť pokládáme toho rok, aby ty před námi a raddami našimi v sobotu najprv příščí [28. června] na hradě Pražském stál a týmž lidem, z čehož tebe viniti budou, práv byl, jináče nikoli nečině. Neb bychom toho trpěti nemohli, aby lidé naši v takových nebezpečnostech státi měli. Datum in arce R. XII. str. 12. Pragensi feria II. post festum Corporis Christi anno etc. XXII°. 3902. Týž obsílá Jošta Reizenšteinera. — 1522, 24. června. Joštovi Raycnšteynarovi. Slovutný věrný náš milý! Jakož jsi před některým létem Janovi Zumeršu- chovi z Cvikavy voly, kteréž kniežeti Hanušovi etc. Jeho Lásce i také k své potřebě hnal, pobral a potom když ta pře slyšána byla, poručenoť jest od řediteluov, kteří toho času v tomto království byli, aby ty voly zase jemu navrátil. I zpravil nás týž

Strana 231
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 231 Zumeršuch, že se tomu od tebe dosti nestalo, ješto jest nám to s podiveniem. Protožť přikazujem, aby před námi od dnešnieho dne v témdni [1. července] na hradě Praž- ském stál a toho se, proč jsi poručení tomu, kteréžť se od řediteluov stalo, dosti neučinil, spravil, jináče nikoli nečině pod uvarovániem hněvu našeho. Dán na hradě Pražském v úterý den svatého Jana křtitele léta etc. XXII°. Petr Pašinka z Trojanovic aby v pátek [27. června] stál. R. XII. str. 14. 3903. Král Ludvík obsílá Václava Elbognera z Dolejšího Schönfeldu. — 1522, 24. června. Wenntzell Elbognern von Schonfelt auf Greslos. Ernhefter lieber getreuer! Wir haben den sitz Greslas, den margkt dorbey mit andern dorffern, guttern und zugehorungen, nichts ausgeschlossen, als unser le- hengut, wie die dan von uns [und] unser cron Beheim, dahin sie gehorendt zu lehen rurendt und du dyselben, wie wir bericht, vorschwigen und bishere, wie sich erheischet und geburth, zu lehen nicht entpfangen, dordurch dyselbigen an uns als konige zu Beheim heimgefallen, welche unsere gerechtigkeit und anfall wir dem wolgebornen unsern lieben getreuen Hansen Pfflug vom Rabenstein auf Beschaw aus besunderen genaden genediglich zugestalt und gegeben nach inhalt unsers maiestat- brifs, so wir ime doruber zugestalt und in unserem abwesen genantem Hansen Pfflugk und dir die stend unser cron Beheim landtrecht besitzend zu commissarien geordnet, vor welche du vorbeschiden und doch von inen nach kein rechtlicher austrag gescheen. Dieweile wir den nun selbst in unsern kuniglichen stull komen, domit du dich keines unrechtens ader verkurtzung beschweren mogest, wellen wir genanten Hans Pfflug und dich der verschwigenen lehen halben selbst in unser cammer verhoren und rechtlich entscheiden. Deshalben dir himit vorbeschiden ern- stlich befelhen und wollen, das du auf schirst konftigen montags nechst nach Mar- garethe der heiligen jungfrauen [14. července] mit aller deiner gerechtigkeit vor uns alhie auf unserem slos Proge erscheinest und gestehest, mergedachten Hansen Pfflug auf unsere konigliche gabe seiner klag und zuspruche gerecht werdest und entlich spruchs erwartest und keinen behelf aussen zu bleiben verwendest noch suchest. Dorinnen volbrengst du unsern ernstlichen willen, denne du kumpst ader nicht, sall nichts mynder dem gehorsamen teil, was billich und recht ist, ergehen. Datum auf unserm slos zu Prag am tage Johannes baptiste im XXII jor. R. XII. str. 41.

Strana 232
232 D. XIII. Registra soudu komorního. 3904. Král Ludvík obsílá téhož Václava Elbognera z Dolejšího Schönfeldu. — 1522, 24. června. Wentzel Elbognern vom Schonfelt auf Greslas. Ernhefter lieber getreuer ! An uns gelangend der wolgeborn und lieber getreuer Hans Pfflug vom Rabenstein auf Betschaw, wie er zu gezeugnus und bekreftung seiner gabe, so wir ime an dem slos Greslas sampt aller zugehorung als ein vorschwigen lehenstugke aus genaden gegeben, zwene maiestatbrife, einen von konig Wentzlawen, den andern von kaiser Sigmunden, baide konige zu Behmen milder gedeng, uber das slos Newhaus, itzt Greslas genant, sampt aller zugehorung, das sollich slos mit seiner zugehorung uns und unser cron Beheim zu lehen und ablosung gehet, ausgangen, betreffend, und uns gebetten mit dir zu vorschaffen ob angezaigte zwene brife sampt allen andern majestatbrifen, so du uber das slos Newhaus, itztund Gfrjeslas genant, host, auf den nechsten montag nach sant Ulrichs tag [7. července] vor uns zu bekref- tung und zeugnus seiner gerechtigkeit vorzulegen. Deshalben dir himit ernstlich befelhen, gebieten und wollen, das du bey vorlust aller deiner gerechtigkeit oban- gezaigte brive, einen von konig Wentzlawen, den andern von kaiser Sigmunden, baide konigen zu Behmen, sampt allen andern majestatbrifen, so du uber das slos Newhaus, itzt Greslas genant, host, zu sterkung und gezeugnus oft gemelts Hansen Pfflugen gerechtigkaiten vor uns niderlegest. Dorynen volbrengst [du] unsern entlichen willen. Datum auf unserm slos zu Prag am tage Johannes baptiste im XXII [jor]. R. XII. str. 41. 3905. Týž obsílá Petra Sudu z Řenec. — 1522, 25. června. Slovutnému Petrovi Sudovi z Řenec věrnému našemu milému. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Václava z Křimic, věr- ného našeho milého, abychom tebe s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce na místě slovutné Katheřiny z Čachrova, manželky své, z toho, že jsi k sobě přijal statek jí náležící od strajce jejího Jana Kanického z Čachrova, kterýž jest tobě tak svěřen a poručen, když by táž Katheřina k svému místu po- ctivému přišla, že jí to, což vedle téhož kšaftu tobě svěřeno a poručeno, dáti a vy- plniti máš, a že tomu až dosavad dosti učiniti nechceš. Protožť pokládáme toho rok ten pátek po svatém Kylianu najprv příští [11. července], aby před námi a raddami našimi ten den na hradě Pražském stál a témuž Václavovi na místě manželky jeho z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v středu po Božiem těle. R. XII. str. 1.

Strana 233
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 233 3906. Týš obsílá Jana Vchynského ze Vchynic. — 1522 /25. červnal. Slovutnému Janovi Vchynskému ze Vchynic. Slovutný věrný náš milý! Vznesla jest na nás Apolona z Warnzdorfu, kterak by ty se dnes ráno s některým počtem koní přijev uvázal v statek dětí jejích v tvrz Hostyň mimo pořad práva, kteréhož statku ona Apolona byla jest v držení a spra- vování. Protož, poněvadž nám náleží vdovy a sirotky opatrovati, přikazujemeť přísně, aby ty před námi a raddami našimi stál v pátek najprv příští [27. června] a z toho R. XII. str. 2. jí práv byl, jináče nečině. 3907. Jan Elpogner z Šenfeldu obsílá Václava Elpognera z Šenfeldu. — 1522, [25. června]. Jan Elpugnar z Šenfeldu obsýlá Václava Elpugnara z Šenfeldu na Grazlesu z toho, že jest týž Václav Elpugnar naň na Jana Elpugnara pod řádem a právem v stráži stál u vrchu, kterýž slove komora, nedaleko města Chba a jej honil svejmi pomocníky a po něm střeleli chtíc jej Jana zamordovati. Stání v pátek po svatém R. XII. str. 8. Kylianě [11. července]. 3908. Král Ludvík obsílá poručníky dětí Mikuláše s Kozího. — 1522, 25. června. Janovi Repínskému z Sudomíře, Kunšovi Bohdaneckému, Bohuslavovi Mi- trovskému. Stateční a slovutní věrní naši milí! Vězte, že jsme prošeni od slovutného Václava Polaneckého z Polanky, věrného našeho milého, abychom vás před osobu naši obeslati ráčili z té příčiny, že se pravíte býti poručníci dětí někdy slovutného Mikuláše z Kozieho i statku jich. Vinniti vás chce z toho, že ste témuž Václavovi Minartice ves s jejím příslušenstviem prodavše ve dcky zemské kladli, práva k tomu nemajíce, ješto jest o tom týž Václav před tím kladením nevěděl, a že ste jemu pravili, že tu ves jemu Václavovi dobře klásti muožte jakožto mocní otcovští po- ručníci nadepsaných sirotkuov. Kdež sobě toho pokládá týž Václav Polanecký tisíc kop grošuov českých. Protož pokládámeť toho rok od datum listu tohoto ve třech nedělech pořád zběhlých [16. července], abyšte vy před námi a radami našimi na hradě Pražském na týž den stáli a jemu Václavovi z toho právi byli, jináče nikoli nečiníce. Dán na hradě Pražském v středu po svatém Janu křtiteli božiem etc. R. XII. str. 15. léta XXII°. Archiv Český XXXII. 30

Strana 234
234 D. XIII. Registra soudu komorního. 3909. Týš obsílá Jana Holického z Šternberka. — 1522, 25. června. Urozenému Janovi Holickému z Šternberka na Leštně. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od poctivých převory a všeho kon- ventu kláštera svaté Katheřiny na Novém městě Pražském, nábožných nám milých, abychom tebe s nimi sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chtí, že držíš ves Vše- chlapy s jejím příslušenstviem, ješto oni se praví k tomu lepší spravedlivost jmíti nežli ty. Protožť pokládáme toho rok, aby od pátku najprv příščího ve dvou ne- děliech pořád zběhliech [9. července] před námi a radami našimi na hradě Pražském se všemi spravedlivostmi svými, ač které na túž ves máš, stál a je položil a při tom nahoře psaným abbatyši a konventu práv byl. Datum in arce Pragensi feria IV. R. XII. str. 15. post festum sancti Johanis baptiste etc. XXII°. 3910. Týž obsílá obviněného Johankou z Dědibab. — 1522 25. června. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutné Johanky z Dědibab, po- zuostalý vdovy po slovutném někdy Jiříkovi Hořínovi z Honbic, abychom tebe s ní sročiti a vobeslati ráčili. Vinniti tebe chce z nářku cti, kterak by ty jí vysoce na její cti a poctivosti dotkl. Protožť pokládáme toho rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském od datum listu tohoto ve třech nedělech pořád zběhlých [16. července] stál a týž Johance z toho práv byl. Dán na hradě Pražském v středu R. XII. str. 23. po svatém Janu křtiteli božiem léta etc. XXII°. 3911. Bratří Kapounové obsílají k svědomí Annu a Dorotu ze Svojkova. — 1522 [25. června]. Jindřich [a] Jaroslav bratří Kapúnovi z Vojkova (!) obsélají k svědomie Anny Voncovské [z] Svojkova, Dorothu Zejdlicovou z Svojkova. A. XII. str. 23. 3912. Král Ludvík obsílá Děpolta Popela z Lobkovic. — 1522, [25. června]. Pana Děpolta Popela z Bubkovic [sic] a na Bielině, téhož, aby položil ty všecky cedule řezané, kteréž má s Mikulášem Hlaváčem z Vojenic, úředníkem na Všeradicích a Johanesem písařem, který duochody vybierá Hořovské, v kterých ce- dulech psáno stojí, co jest od nich přijal z duochodu statku našeho, kterýž Dobeš Kapléř poručenstvím drží, že jich potřebují k svědomí. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 24.

Strana 235
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 235 3913. Týž obsílá Dobeše Kaplíře s Sulevic a jiné k svědomí. — 1522, [25. června]. Dobeše Kapléře z Sulevic, purkrabí na Karlšteině, aby postavil písaře svého Karlštainského a Johanesa písaře Hořovského, Brychcieho jinak Brajchu za Pluhaře, kerý v Hořovicích ve dvoře jest, Janu šafářku Hořovskú, že jich potřebují k svědomí. Pana Jana Roupovského z Roupova k svědomí. Mikuláše Hlaváče z Vojenic, purkrabě na Všeradicích, k svědomí, Peřinka z Vinařic, purkrabí na Hořovicích. Stánie v pátek na svatého Prokopa [4. července všechněm. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 24. 3914. Týž obsílá Beneše Mírka z Solopisk. — 1522, 26. června. Slovutnému Benešovi Mírkovi z Solopisk. Slovutný věrný náš milý! Věz, že sme prošeni od slovutné Anny z Újezda, manželky někdy slovutného Mikuláše Krabice z Waitmille, nábožné nám milé, aby- chom tebe před osobu naši obeslati ráčili. Viniti tebe chce jakožto držitele dědin a statku v Chvalovicích z puol třetího sta kop gr. pražlských českých věna svého vneseného na též dědiny do Chvalovic. Protož pokládámeť toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělí pořád sběhlých [10. července], aby ty před námi a raddami našimi na týž den na hradě Pražském stál a jí Anně z toho práv byl. I znaje to, tak se zachovaj, jakžť píšem. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po svatém Janu R. XII. str. 13. křtiteli božím léta etc. XXII°. 3915. Týž obsílá radu Litoměřickou. — 1522, [26. června]. Opatrným purkmistru, konšeluom i vší obci města Lithoměřic nad Labem, věrným našim milým. Opatrní věrní naši milí! Psáti jsme vám ráčili ne jednou, což se útiskuov obyvateluov města našeho Lithoměřic, kteří jsou strany pod jednou spuosobou, do- týče, aby více takovými novými vyme[jlšlenémi outisky obtěžováni od vás nebyli, aby svých živností tu, jakž prve za předkuov našich bývalo, volně a svobodně spuolu s vámi hleděti mohli, při tom také, který jste zápis mezi sebú proti jmenované straně učinili a v knihy jej zapsati kázali, abyšte jej vymazali. I poněvadž jste sobě v tom psaní naše tak lehce vážili, nezachovavše se podle rozkázánie našeho, a stranu naši pod jednou spuosobou nepřestáváte mimo řád a právo utiskati, nechtíce vám v tom déle státi a takových věcí snášeti, přísně vám přikazujem, abyšte vyberúce 30*

Strana 236
236 D. XIII. Registra soudu komorního. z sebe slušný počet osob s plnú mocí tuto sobotu najprve příščí [28. června] na hradě Pražském před námi a soudem zemským stáli podle zřiezení zemského a ty knihy, do kterýchž ten zápis vepsán, i s těmi cedulemi, kteréž do cechuov jsou z rathouzu dány, na týž den tu také před námi položili. V kterémžto počtu aby byli i relátorové zvlášť, kteříž jsou před soudem zahájeným stáli a takové svolení proti straně pod jednou zapisovati kázali. Protož to vědúc, tak se zachovajte, ji- náče nikoli nečiniece vedle našeho rozkázánie i také zřiezení zemského. R. XII. str. 13. 3916. Týž obsílá Litoměřické katolíky. — 1522, [26. června]. Lithoměřickým, kteří sou pod jednou. Opatrní věrní naši milí! Vězte, že píšem opatrným purgmistru, konšeluom i vší obci města Lithoměřic, věrným našim milým, poněvadž na častá psaní naše strany naší pod jednou spuosobou tu v Lithoměřicích utiskati nepřestávají, aby v sobotu příščí [28. června] před námi a soudem zemským na hradě Pražském stáli a zvláště relatorové ti, kteří to svolení do knih zapisovati kázali, a při tom knihy ty, do kterých ten zápis proti straně jest vypsán, i ty cedule do cechuov poslané, aby na týž den tu také položili. Protož vy to vědúce, poroučieme vám s pilností, abyšte vy a z těch, kteréž vám na ceduli sepsané poséláme, kterýž se vám zdáti budou, před námi stáli a o těch outisciech širší nám zprávu dali, jináče R. XII. str. 14. nikoli nečiniece. 3917. Kněs Václav Humpolec obsílá Arnošta z Leskovce. — 1522, [26. června]. Kněz Václav Humpolec obsélá Arnošta z Leskovce na Řečici z toho, že jest jemu statek jeho pobral tu v Řečici pod řádem pod právem, nemaje toho učiniti. Stání od datum listu ve dvú nedělí [10. července]. Datum ve čtvrtek po svatém R. XII. str. 16. Janu křtiteli božím. 3918. Král Ludvík obsílá Václava ze Štítného. — 1522, 26. června. Slovutnému Václavovi z Štítného na Prosetči. Slovutný věrný náš milý! Věz, že tebe statečný Jan Baychorský z Raškovic, věrný náš milý, k některé spravedlnosti své, jakož od něho zpraven budeš, potřebuje k svědomie. Protož pokládámeť toho rok tento pátek najprv příští [27. června], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském na týž den stál a čeho si svědom, témuž Janovi aby podle práva seznal, jináče nikoli nečině. Dán na hradě Pražském R. XII. str. 16. ve čtvrtek po svatém Janu křtiteli božiem léta etc. XXII°.

Strana 237
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 237 3919. Týž obsílá Alenu od Hory Kutny. — 1522, 26. června. Slovutné Aleně od Hory Kutny. Slovutná nám milá! Prošeni jsme od slovutného Víta Hanikéře z Semína na Pečkách, věrného našeho milého, abychom tebe s ním sročiti a před osobu naši obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, že jsi jemu pobrala statku jeho i bratří mladší ch] let nemajících po otci jich slovutným někdy Janovi Hanikéři, ješto jsi bráti neměla, totižto zlatých uherských devadesáte v truhlice, item v měšci tři zlaté uherské a sekret zlatý, ješto vážil okolo devieti neb desieti zlatých uherských, item tesák s stříbrem, na kterémž bylo puol druhé hřivny stříbra, item peněz drob- ných bieléch v truhlici bylo deset kop gr. č., item vlnu dvojí zimní i letní, kteráž stála za XXXVI kop gr. č., item másla a sýruov za XV kop gr. č. Item šaty všecky chodicí i ložní, i cínové nádobí z Nedovid že jsi pobrala a k tomu měděné hrnce a kotly, item penieze vybrala za dobytek a za obilé na XL kop gr. č. Item listy purkrechtní, ješto svědčí na dědiny [a] na louky, [že] v své moci máš a nechceš jich svévolně vrátiti. Protožť pokládáme toho rok, aby před námi a raddami našimi od datum listu tohoto ve třech nedělích pořád zběhlých [17. července] na hradě Pražském stála a jemu z toho práva byla, jináče nečiniece. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den svatého Jana Buriana léta etc. XXII°. [Juxta:] Poručník puovoda Jindřich Loučenský z Kopidlna. R. XII. str. 17. 3920. Týž obsílá Jindřicha Dobrského z Tmáně. — 1522, 27. června. Slovutnému Jindřichovi Dobrskému ze Tmáně, věrnému našemu milému. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jsú na nás vznesly slovutné Marianna a Kristina sestry vlastnie ze Tmáně, kterak by ty statek jich při sobě držel, to jest CL kop gr. č., již mnoho let a nic téměř jim jsi z toho nevydával, kdež ony léta majíce již by také spravedlivě svým vlásti mohly, proséc nás, abychme tebe před osobu naši sročiti s nimi ráčili. I protož přikazujíc pokládámeť toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělí [11. července], aby ty před osobú naší stál a tu aby nadepsaným sestrám práv byl. Dán v pátek po svatém Janu křtiteli božiem léta ctc. XXII°. R. XII. str. 16. 3921. Týž vbsílá Volfa z Gutnšteina. — 1522, 27. června. Pana Volfa z Gutnštaina. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od urozeného Hendrycha z Gutn- štaina, bratra tvého, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před nás sročiti

Strana 238
238 a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, kdež jest týž Hendrych tobě statku svého, kterejž jest naň a na tebe společně připadl po někdy urozeným Janovi z Gutn- štaina, bratru jeho i tvém, smlúvou svěřil a v ten statek tobě na tu smlúvu do- pustil se jest uvázati, pravíc týž Hendrych, že by se té smlúvě od tebe dosti ne- dálo, a tudy že si povinen jemu Hendrychovi toho jeho statku tobě od něho svě- řeného zase postúpiti a lidem rozkázati jemu slibovati. Protož pokládámeť toho den a rok od tohoto pondělého najprv příščího ve dvou neděliech pořád zběhlých [11. čer- vence], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském na ten den stál a jemu Henrychovi z toho práv byl, jináče nečině. Datum in arce Pragensi feria R. XII. str. 17. VI. post octavam Corporis Cristi anno etc. XXII°. D. XIII. Registra soudu komorního. 3922. Týž obsílá Bernarda Barchance z Baršova. — 1522, 27. června. Slovutnému Bernartovi Barchancovi z Baršov. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jsme prošeni od urozeného Děpolta Popela z Lobkovic na Bielině, věrného našeho milého, abychom tebe před osobu naši sro- čiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, že jsi ty s týmž Děpoltem učinil smlúvu na místě svém i na místě manželky své o ten zápis a spravedlnost, kterúž ste měli na Chodčově, kteréžto smlúvě ty až podnes dosti učiniti zanedbáváš. Protož pokládámeť toho rok tu středu po svaté Maří Mandaleně [23. července], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a témuž Děpoltovi z toho práv byl. Datum ex arce Pragensi feria VI. post Johanis babtiste anno domini etc. XXII°. R. XII. str. 18. 3923. Anna z Lub obsílá Břeňka Ježovského s Lub. — 1522, [27. června]. Břeňkovi Ježovskému z Lub. Anna z Lub obsélá Břeňka Ježovského z Lub z toho, že statek její po otci jejím spravedlivě jí náležící jí drží a jeho užívá od mladosti její až do tohoto času, na ni nic nekupuje ani nakládá a mocí jí nic dáti nechceš. Stání v středu po sv. R. XII. str. 19. Markétě [16. července]. 3924. Král Ludvík obsílá purkrabího Karlšteinského Dobeše Kapléře ze Sulevic. — 1522, 28. června. Panu Dobešovi Kapléři z Sulevic, purkrabe (!) na Karlšteině. Statečný věrný náš milý! Věz, že sou nás prosili urozené Lidmila, Dorota [a] Vracka sestry vlastní z Klinšteina, abychom tebe s nimi sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chtí z toho, kdež ty statek jich poručenstvím držíš maje jej k do-

Strana 239
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 239 brému jich spravovati s radou mateře jich, že jej opouštíš a škodu jim znamenitú činíš na tom jich statku; a ony praví, že jej lépe k svému dobrému spravovati mohou, nežli ty, majíc léta spravedlivá, a ty že jim ho postúpiti nechceš. Protožť pokládámeť toho rok a den od datum listu tohoto ve dvou nedělech pořád zběhlých [12. července], aby před námi a raddami našimi stál na hradě Pražském a jim z toho aby práv byl, jináč toho nečině. Dán na hradě Pražském v sobotu po ochtábu Bo- R. XII. str. 19. žieho těla anno etc. XXII°. 3925. Kateřina Žáková obsílá Malostranské. — 1522, [28. června]. Malostranským. Kateřina někdy manželka Matúše Žáka, ševce z Malé Strany, obsélá purkmistra a končely i všecku obec Menš[iJeho města Pražského, a to z toho, že jí Kateřině svrchu psané tíž konšelé bránie a nedadie jí statku jejího spravedlivého bráti, kterýž jest jí nebožtík Matúš Žák, manžel její, dal a dětem jejím spolu mocně kšaftem podle práva řádně učiněným při jich městě, který kšaft o témž statku jest knihami na rathouze tvrzený a dokonalý, kdež táž Kateřina majíci spravedlivost k tomu statku po muži svém i po dětech svých jako vlastnie máti toho užiti nemůže. Protož pokládámeť etc. stání v středu po svaté Markéthě [16. července]. [Juxta:] Poručník mocný Kateřiny Žákové Jindřich Loučenský z Kopydlna. R. XII. str. 19. 3926. Jan Chvalovský z Ledec obsílá Jana Všechlasoského z Doubravan. — 1522, [28. června]. Janovi Všechlasoskému z Doubravan. Jan Chvalovský z Ledec a na Feyctayně obeslal jest Jana Všechlasoského z Doubravan a na Radimi z té příčiny, kdež jest jemu rukojmí již sám jediný živý pozuostalý za L kop gr. č. běrných za Jindřicha Kuorku z Korkyně a v Suchém Dole, kterúžto sumu měl jest nadepsaný plniti podle slibu svého na čas menovitý dávno minulý a tomu se jest dosti nestalo až podnes etc. Stání v středu po svaté R. XII. str. 20. Markéthě [16. července]. 3927. Král Ludvík obsílá radu Táborskou. — 1522, [28. června]. Táborským. Opatrní věrní naši milí! Prosil jest nás Jan Lžínský, spolusúsed váš, aby- chom vás před osobu naši obeslati ráčili z té příčiny, kterak by se k němu vedle práva nezachovali při orteli, kterýž jsú řkli o statek někdy Anny Bažantové, a že

Strana 240
240 D. XIII. Registra soudu komorního. sú ten statek nepořádně jinému svým ortelem přiřkli proti kšaftu též Anny Bažan- tové vedle práva učiněnému; kteréhožto ortele on Jan Lžínský jest nepřijal, ale na nás jakožto na krále a pána svého dědičného podle práva našeho se odvolal, a oni majíce ortel svuoj při přítomnosti stran obuo vedle jejich pruovodů a pře vedení zapečetíce k nám odeslati, toho jsú neučinili, jsúc k tomu i od podkomořieho našeho napomenuti. Při tom že jsú jej Jana mimo právo k tomu přidrželi, že jest musil k doložení práva podle odvolání na nás XXX kop položiti, ješto právo vaše toho neukazuje, a proto vždy toho jsú neudělali a toho svého ortele k nám neodeslali až posavad. A tak on Jan ode tří let k své spravedlivosti přijieti a jie dosáhnúti nemůže, kteréž sobě pokládá pět set kop gr. č. Též abyšte před námi položili majestát vajsadný císaře Zykmunda a kšaft Anny Bažantové, proše nás v takové věci za opatření. A protož vám pokládáme toho den k stání s týmž Janem v úterý po svaté panně Markétě [15. července], abyšte před námi a osobú naší královskú na ten den již psaný osobně zejména tyto osoby postavili: Jana Zářickýho, Václava Kučeru, Mikuláše Horšeka, Mikuláše Vlaského, Petra Zeleného, Pavla Poukara, Martina Hubáčka, Václava Šuva, Buriana Poupa, Prokopa Hailovce, Jiříka Hrušku, Ješka Poukara, a tu oni jemu z toho aby právi byli. [Juxta:] Jan Lžínský z Tábora udělal poručníka pana Pavla Klenovského ze R. XII. str. 20. Ptení k své věci. 3928. Týž obsílá Jana Trčku z Lípy. — 1522, 29. června. Slovutnému Janovi Trčkovi z Lípy a na Lipníce. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jsú opatrní purgmistr a konšelé města našeho Jihlavy, věrní naši milí, skrze posly své na nás túžebně vznesli, kterak by otec tvuoj i ty také jim pro nějaký dva člověky, kterým oni podle provinění jich vedle práva, výsad a svobod jejich právo učiniti dali, pohruožky činil a že lidé tvoji k Německé Vyskytně cestu dělají, skrze kterúžto tomu městu mýtho schází a lidem se škoda veliká děje. Týž nás spravili, že by ty v některých vsech mýtho bral, kdež lidé jsú, že to v paměti mají, že tu prve žádné nebylo. Také nám oznámili, kterak nějakému Valentinovi Pražákovi, poddanému našemu, spolusousedu jejich z Jihlavy, XXXIV“ voluov beze všeho jeho provinění vzati jsú. Více na nás vznesli, kterak se nějaký Michal z Polné tu pod námi v Jihlavě osadil, kterému dopustivše najprve gruntovní peníze bráti a potom že jsi jemu je zastavil a bránil bráti. A naposledy i to nám oznámili, že Michal Pátek, spolusoused jich, nějakému Knedlovi, kerý nynie v Meziřič bytem jest, za gruntovní peníze slíbil, a lidé tvoji že témuž Mi- chalovi zase podpuorce jsú, a ty že jsi prve několikery peníze gruntovnie bez pře-

Strana 241
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 241 kážky jmenovanému Knedlovi dopustil bráti, a potom že jsi je také zapověděl a tak ten Michal poddaný náš jako rukojmie musil Knedlovi již jednu berni z svých vlastních peněz dáti, a ty jemu zase od lidí svých, kteřiež podpuorce jsú, spravedli- vého učiniti zanedbáváš. Kdež jsme my o ty věci, ač ne o všecky, statečnému Bur- janovi Trčkovi někdy otci tvému i tobě také častá psaní činili, ale k srovnání a nápravě až dosavad jsú nepřišli, kdež tebe nadepsaní purgmistr a konšelé města našeho Jihlavy před osobu naši o svrchu dočený artykule skrze osoby z sebe vyslané vinniti chtějí, prosíce nás pokornými prosbami, abychom tebe s nimi o to rok složíc, tu věc mezi vámi slyšíce spravedlivě rozeznati ráčili. My jsúce k jich slušným prosbám nakloněni, pokládáme etc. stání od zajtřka ve dvú nedělích [13. července]. Datum v neděli na den svatého Petra a Pavla apoštoluov etc. [Juxta:] Poklid na smlouvu. R. XII. str. 21. 3929. Týž obsílá Žateckého nádvorníka Víta. — 1522, [29. června]. Žateckým. Opatrní věrní naši milí! Vznesl jest na nás Jan poddaný náš, kterak by Vít bratr jeho nádvorník v našem městě Žatci, též náš poddaný, nedílný statček jim společně náležící prodával a některý i prodav a penieze za ně přijal, s nimi puosobil, což se jemu zdá proti vuoli jeho Janově bratru staršímu a nedílnému, žádaje nás, abychom v takové věci jej jakožto svého poddaného a dobře zachova- lého opatřiti milostivě ráčili. Kdež my poznavše jeho slušnú i spravedlivú žádost vám přikazujem, abyšte jej Víta před se obešlíc k tomu napomenuli i přidrželi, aby statku gruntovnieho i svrchnieho viece bez povolení bratra svého neodbýval a ne- prodával, ale poněvadž bratr jeho toho žádá, diel aby jemu dal. Pak-li by toho uči- niti byl odporen, tehdy přikazujem vám, abyšte před námi a osobú naší ten úterý po svaté panně Markéthě [15. července] osobně jej postavili, a tu z toho aby jemu ukazateli listu tohoto Janovi práv byl, a to, což poznáme, že spravedlivé jest, od R. XII. str. 22. sebe aby učinil. 3930. Jiřík Liška s Vysoké obsílá bratry Baderské z Oujezda. — 1522, 30. června. Janovi a Jiříkovi Baderském[u]. Jiřík Liška z Vysoký viniti chce před JKMtí Jana a Jiříka Baderské z Ou- jezda, bratři vlastní, z toho, že oni jsouci v držení rybníčka pod Kněžičkami a pod háj- kem Kněžickým a drahně dědin, kterýž leží okolo vsi Kněžiček, z kerých jsou i meze vyvorány, když jest on Jiřík Liška osiřal sa malým dítětem po otci svým Janovi Archiv Český XXXII. 81

Strana 242
242 D. XIII. Registra soudu komorního. Liškovi z Vysoký, že týž rybníček i s těmi dědinami jest jemu Jiříkovi Liškovi neřádně odtržen od toho statku Běrunskýho; o kerýžto statek JMt páni z plného soudu zemského ráčili jsou spravedlivý přísudek učiniti jemu Jiříkovi, a oni Baderští jemu Jiříkovi Liškovi toho zbraňují užívati. Stání od datum listu ve dvou nedělí [14. července]. Datum v pondělí po svatém Petru a Pavlu [apoštolech] božích. R. XII. str. 18. 3931. Král Ludvík obsílá Knínské. — 1522, [30. června]. Knínským. Kundráth z Gremheymu na Hrasticích vznesl na nás, kterak byšte proti jeho spravedlivosti křivý svědky vedli, kdež on skrze takový křivé svědomí újmy na své živnosti tři sta kop gr. č. sobě pokládá. Stání v úterý den sv. Kyliana [8. července]. R. XII. str. 18. 3932. Týž obsílá Dobeše Kapléře ze Sulevic. — 1522, 30. června. Panu Dobešovi Kapléři z Sulevic. Statečný věrný náš milý! Prošeni jsme od urozených Lidmily, Dorothy a Vracky sestr vlastních z Klingšteina, nám milých, abychom tebe obeslati a s nimi rok položiti ráčili proto, že potřebují k svědomie smlúvy sepsané, kteréž jsi o ně a statek jich s urozeným Děpoltem Popelem z Lubkovic (!) na Bílině, věrným naším milým, učinil a druhé, kterúž s urozeným Janem z Roupova, věrným naším milým, o též jsi udělal, kteréžto smlúvy to v sobě drží, jak těchž panen statek má zpra- vován býti. Protož pokládáme toho rok, aby před námi a radami našimi na hradě Pražském tento pátek najprv příščí [4. července] stál a ty nahoře jmenované smlúvy k svědomie před námi položil, jináče nikoli nečině. Dán na hradě Pražském v pon- dělí po svatém Petru a Pavlu apoštoliech božiech anno etc. XXII°. R. XII. str. 24. 3933. Týž obsílá bratry Šliky z Holejče. — 1522, 30. června. Urozeným Sebastianovi a Albrechtovi bratřím Šlikuom z Holejče, hrabím z Pasaunu a na Lokti. Urození věrní naši milí! Vězte, že jest se nás doprosil slovutný Mikuláš Hysrle z Chodou, kuchmistr náš, věrný milý, abychom vás s ním spolu před se sro- čiti ráčili. Viniti vás chce, že ste statek jeho a bratra jeho nebožtíka Jarolíma Hi- srle, kterýž jsú v kraji Lokeckým měli, v svú moc vzali, nemajíc k tomu nižádné spra- vedlnosti, a lidé jich že jsú vám člověčenstvie slíbili a v ně ste se vy uvázali.

Strana 243
Obeslání k soudu královskému v červnu 1522. 243 I protož vám pokládáme toho den k stání v pondělí na den svatý Braksedy panny [21. července], tu abyšte stáli před námi a raddami našimi na hradě Pražském a [z] čehož vás nadepsaný Mikuláš Hisrle, kuchmistr náš, viniti bude, abyšte jemu právi byli, jináče neučiníce. Dán na hradě Pražském v pondělé po sv. Petru a Pavlu léta božieho etc. XXII°. R. XII. str. 25. 3934. Martin Rendl z Oušavy obsílá Volfa Filipíře a jiné. — 1522, 30. června. Martin Rendel z Oušavy a ve Lhoce obsílá k svědomie Wolfa Filipíře z Mel- nic a v Trnavy (!); paní Kunku Vilipířovou z Kottnava a v Trnavy (!); paní Mandelenu Sibnharovu z Kotnova, aby mně to svědomí dali, kde sú slyšeli od pana Krystofa Fluga z Rabštaina a na Gotchově, že jest to litoval a želel, že jest mně se to stalo od nich, že sem zbit a zraněn a že mně toho nepřeje, aby se komu jinému od nich bylo stalo, že by nic o to nedbal. Stání v úterý na den sv. Kyliana najprv příščího [8. července]. R. XII. str. 26. [Juxta:] K svědomí. 3935. Anežka Švadle z Nisy obsílá starou radu Malostranskou. — 1522, [30. června.] Malostranským. Annežka Švadle z Nisy obsélá purgmistra a konšel i všecku obec Menšieho města Pražského pro postavenie někdy staré rady, kteříž sú byli léta dvacátého za purgmistrstvie Jana kováře, téhož Jana kováře, zejména tito: Vondřej nožieř, Bartoš nožieř, Jan Hrách, Vít Zelí, Matúš řezník, Jiřík od štiky, Jan Kozel, Fa- bian sladovník, Brož sladovník, Matúš soumar a Kudrnáč krajčí, že ona táž Annežka ty nadepsané osoby a starú radu vinniti chce z nespravedlivého ortele, který sú oni učinili a řekli proti její spravedlivosti mezi Anežkou a Tomášem Zúvačem, jakož pak tajž ortel jich tak učiněný to šieře a dále v sobě ukazuje, kteréhož ortele tak nespravedlivého jimi učiněného táž Annežka nahoře jmenovaná pokládá sobě tisiece kop gr. č. Protož aby oni, též purgmistr a radda i všecka obec týž nadepsané osoby postavili před králem JMtí. Pak-li by je nepostavili, jako se tuto nahoře píše, tehda ona sobě pokládá táž Annežka dva tisiece kop gr. č. toho nepostavenie etc. R. XII. str. 26. 3936. Táž Anežka Švadle z Nisy obsílá radu Malostranskou. — 1522, [30. června]. Táž Annežka Švadle z Nisy obsélá purgmistra a konšel i všecku obec Men- šieho města Pražského, aby jí dali vejpis ortele toho, který sú pravili a učinili, 31*

Strana 244
244 D. XIII. Registra soudu komorního. druhý ortel poslední, který sú učinili mezi touž Annežkú Švadle z Nisy a mezi Tomášem Zuovačem někdy rychtářem od Matky Božie tu u mostu, sousedem svým. Ty dva ortele aby jí položili tajž Anežce před králem JMtí k svědomie k její spravedlivosti. R. XII. str. 27. [Juxta:] K svědomí. 3937. Táž Aneška Švadle z Nisy obsílá tři sousedy a posla s Malé Strany. — 1522, [30. června]. Táž Annežka etc. obsélá téhož purgmistra, konšel i všecku obec Menšieho města Pražského pro postavenie Mathúše bečváře a Tomáše Zuovače a Jakuba písaře radnieho, spolusousedy své, Jana posla svého, kterýž do rady pouští, aby ty čtyři osoby nahoře jmenovaný postavili tajž Annyžce k svědomie před králem JMtí. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 27. 3938. Táš Aneška Švadle z Nisy obsílá radu Malostranskou. — 1522, [30. června]. Táž Annyžka etc. obsélá, aby jí Annežce svědomie její, kteréž jest ona před nimi v radě položila i ukázala k své spravedlnosti i v registřích jich zapsati dala, aby jí též to dali a položili před králem JMtí; totižto zejména toto jest napřed: Jakub Ka- palín, Jan z Koutha, Annežka z Vartnberka, Eliška dievka někdy Matúše toho bečváře, a kteréž pak koli podle toho vedla a v regestrách že jsú zapsána městských vašich, a svědomie listovní jest dáno pod pečetí neb sekretem rychtáře[m] Novoměstským, a svě- domie též jest dáno od rychtáře a písaře Staroměsts]kého, a svědomie též jest dáno od pana převora od Matky božie tu u mostu pod pečetí jeho, též svědomie též jest dal Jan Vojsko nožieř též pod pečetí pana převora, též svědomie od Volfa školnieho mistra také pod pečetí téhož převora od Matky božie, a Markéta též dala svědomie, která jest byla podruhyně u téhož Tomáše Zuovače pod pečetí téhož převora od Matky božie, a také to svědomie též jest dala Dorotha pod pečetí pana děkana Vyšehradského, a také i to svědomie též dává paní Anna Tamková z Rokytníka; a tak i všecko jiné svědomie též jest ona ukázala k své spravedlnosti. A také i ty listy přímluvčí též jest ona dodala táž Annežka, napřed od osvieceného kniežete Karla JMti etc. list přímluvčí a druhý list přímluvčí od urozeného a statečného rytieře pana Buriana Trčky, někdy podkomořie královstvie Českého, třetí list od pánuov Pražan též pří- mluvčí, též i ústní přímluvy jakožto od urozeného pána, pana Viléma z Pernšteina a od urozeného pána, pana Ladeslava z Šternberka, najvyššieho kancléře královstvie Českého, ty paměti všecky abyšte jí dali a položili jí k svědomí a také i tu ceduli, kterúž jest v radě položila i ukázala, co jest jí statku jejieho pokradeno i vzato, i také ten list, kterýž jest vám psal o ni, o touž Annežku, urozený vladyka pan

Strana 245
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 245 Bohoslav Vrchota, abyšte i ten i s tím se všſilem, co se tuto jmenuje, položili tajž Annežce k svědomie před králem JMtí. Stání v úterý po svaté panně Markéthě [15. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 27. 3939. Král Ludvík obsílá Purkharta Točníka z Křimic. — 1522, 1. července. Slovutnému Purkhartovi Točníkovi z Křimic, věrnému našemu milému. Slovutný věrný náš milý! Prosil jest nás slovutný Beneš z Poutnova a v Ma- lesicích, abychom tebe s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z toho, kdež jsi ty s člověkem jeho Vnúčkem ve vsi Malesicích měl půtku a potom týž jeho člověk jest na robotě své zraněn a zamordován, až i od toho umřel, a to jest duší svú zapečetil, že si ty to jemu sám třetí přijev naň učinil, žádaje toho, aby ty se z toho vyvedl a vyměřil. Protož pokládámeť toho rok a den ten pondělí po svatým Jakubu [28. července], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Praž- ském stál, jináč toho nečině. Datum in arce Pragensi feria III. post festum sancti Petri et Pauli apostolorum anno etc. XXII°. Pan Wolf z Kulšteina1) a na Petřpurce, aby postavil člověka svého Vaňka z Vlkýše, Jiříka Gisaka z Touškova k svědomí tu středu před sv. Jakubem [30. července]. R. XII. str. 29. — 1) Tak místo: z Kutšteina. [Juxta:] K svědomí. 3940. Hendrych z Gutšteina obsílá Volfa z Gutšteina. — 1522, [1. července]. Též pan Hendrich [z Gutštaina] obsýlá pana Wolfa z Gutštaina na Petršpurce, aby postavil rychtáře a dva končely ze vsi Štiboř, že jich potřebuje k svědomí, a to v pátek po rozeslání svatých apoštoluov [18. července]. Též aby postavil purgmistra a rychtáře a dva končely městečka Touš- kovského. Též aby postavil rychtáře a dva končely z Běňovsi. Též aby postavil rychtáře a dva končely ze vsi Vlkýše. Též aby postavil purgmistra, rychtáře a tři konšely z města Chýš. Též aby postavil purgmistra a dva konšely městečka Podbořan, a ti aby sebou vzali hanfešty aneb listy, kterýž mají na svobody od někdy pana Burjana z Gut- štaina, a též mají-li který majestáty od slavné paměti krále Vladislava, aby s nimi stáli a to všecko položili v pátek po rozeslání sv. apoštoluov [18. července]. Též aby postavil rychtáře a dva konšely ze vsi Protevce také, aby sebuo přinesli hanfešty své.

Strana 246
246 D. XIII. Registra soudu komorního. Též aby postavil rychtáře a dva konšely ze vsi Tistenice. Též aby postavil Jana Zlatého, Jakuba Hlabovce, Matěje Zemena (!), měšťany a Martina kožešníka z Jesenic, Jiříka Švamberského, kerý byl holomkem z Chýš, na Bělý. Též aby postavil rychtáře a dva končely ze vsi Bielan. Též aby postavil kostelníky z Chýš, keří sou u Matky buoží a u svatého Bartholoměje v špitále, že těch všech svrchu psaných osob potřebují k svědomí, aby stáli v pátek po rozeslání svatých apoštoluov [18. července]. Též aby položil všecky registra duochodní z panství Chýského a Bělského, i což jest okolo Tachova, že týž pan Hendrich těch rejstra potřebuje k svědomí. Též pan Hendrich obsílá níže psaný osoby k svědomí, aby stály v pátek po rozeslání sv. apoštoluov [18. července]: Pana Štefana Šlika z Holejče etc., pana Albrechta z Gutšteina, pana Sigmunda z Smieřic, Burjana z Bahance, Gekomasse [sic] z Strojetic, Václava jináč Jindřich[a] z Kamenic, Jiříka z Bochova. Tomu každému muší býti zvláštní list. [Juxta:] O pány Gutštainy. K svědomí panu Hendrychovi z Gutšteina. R. XII. str. 30. 3941. Král Ludvík obsílá Kadanské. — 1522, [1. července]. Opatrní věrní naši milí! Jakož sme vás obeslati ráčili z některých obtíž- ností, co se zámku našeho Kadaňského dotýče, kdež pak prve, než takováž věc mezi hajtmanem naším a vámi k slyšení jest přišla, ste vodjeli, ješto jest nám taková věc s nemalým podivením, i přikazujem vám, abyšte hned vezmúcě s sebú rajstra duochodů našech k městu Kadani a témuž zámku náležícéch před námi stáli a počet nám z toho učinili, co ste sobě tato líta sumy své vyrazili. Též také listy a majestáty všecky, kderéž máte vám na výplatu téhož města a zámku Kadaně dané i též také maje- stát, kterýž vám v Budíně dán na důchody nám náležící, abyšte sebú vzali, nebo v to ve všecko nahlídnúti ráčíme. R. XII. str. 32. — Zápis mřežován. 3942. Týž obsílá bratry z Mitrovic. — 1522, 1. července. Slovutným Janovi, Vratislavovi, Václavovi [a] Vítovi bratřím z Mitrovic, věr- ným našim milým. Slovutní věrní naši milí! Vznesla jest na nás slovutná Alžběta z Mitrovic, sestra vaše, kterak byšte přijavše k sobě statek po někdy Vítovi z Nového Plzně, měště- nínu Starého města Pražského, vám i jie Alžběthě sestře vašie společně kšaftem od- kázaný, jakož kšaft téhož někdy Vítha, děda vašeho, to v sobě šíře a plnějie drží

Strana 247
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 247 a zavierá, i že byšte jie Alžběthě dielu spravedlivě náležícieho z téhož statku vy- dati zanedbávali], žádajíce nás při tom táž Alžbětha, abychom vás obeslali a ji v tom spravedlivě opatřiti ráčili. I protož pokládáme vám rok, abyšte od datum listu to- hoto ve dvú nedělech pořád zběhlých [15. července] před námi na hradě Pražském stáli a jie Alžběthě sestře vašie z toho právi byli. Znajíce v tom vuoli a rozkázánie naše, tak se zachovajte, jakž vám píšem. Datum in arce Pragensi feria III. post R. XII. str. 46. sancti Petri et Pauli apostolorum anno domini etc. XXII°. 3943. Týž obesílá radu města Prahy. — 1522, [1. července]. Purgmistru a radě i vší obci města Prahy etc. Opatrní věrní naši milí! Prošeni sme od slovutný Katheřiny z Řepnic, aby- chom vás před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti vás chce z toho, že ste vy též Katheřině odhádati nedopustili na mlejních, na kderéž se jest někdy Václav z Řepnic, otec též Katheřiny, po právě jda vedl. Protož pokládáme vám toho rok a den v pondělí před svatú Maří Magdalenú [21. července], abyšte před námi a ra- R. XII. str. 46. dami stáli, jináč toho nečiníc etc. 3944. Týž obsílá Jindřicha ze Švamberka. — 1522, [1. července]. Panu Švambergkovi na Zviekově. Urozený věrný náš milý! Vznesl jest na nás Šimon Veliký z Zahořan, nám věrný milý, man náš k zámku našemu Zviekovu, kteréhož si ty nynie v zápisiech svých v držení, kterak by ty mimo povinnost tu a službu, kderouž jest on s téhož manstvie k témuž zámku povinen, na něj sáhal, a i nějaký diel tohož manstvie jeho že by jemu odjal, a pod plath to sobě že si uvedl, a jej že ještě i na rukojmech držíš, žádaje nás týž Šimon pokornými prosbami, abychom tebe pro takovú věc před nás obeslati ráčili. Protožť pokládámeť s ním rok, aby stál před námi etc. v ten pondělí před svatú Maří Magdalenú najprv příští [21. července], a tu aby témuž R. XII. str. 47. Šimonovi práv byl etc. 3945. Alžběta Dýňová obsílá radu Domažlickou. — 1522, 3. července. Feria V. post visitacionis Marie. Alžběta Dýňová z Domažlic obsélá purgmistra [a] konšely města Domažlic pro postavení Mikuláše Roha, spolusouseda jich. Viniti ho chce z dílu a nápadu svého, kterýž táž Alžběta má po ot]ci svém a po bratru svém Janovi Karpíškovi, kteréhožto dílu táž Alžběta pokládá sobě II tisíce kop gr.

Strana 248
248 D. XIII. Registra soudu komorního. míš., kterýžto Mikuláš Roh jmenovaný ten statek jí Alžbětě příslušející k sobě přijal a vzal a jí toho statku dáti a navrátiti zanedbává, [k] kterémužto statku táž Alžběta po otci a bratru svém právo a spravedlnost míti se praví. Stání ten úterý po sva- tém Jakubu apoštolu [29. července]. Též obsélá téhož purgmistra a konšely pro postavení spolusoused svých těchto: Buriana sladovníka, Jana Smržovského soukeníka, Stanka řezníka, že jich potřebuje k svědomí. Při tom aby jí položili kšaft, kterejž jest pravil Mikuláš Roh, že by byl učiněn v Domažlicích od otce jejího, někdy Pavla Karpíška soukeníka.1) Též také aby rozkázali Mikulášovi Rohovi a jeho k tomu měli, aby ten list položil, kterýž on praví, že jej má od Pražan, v kterémžto listu mělo by se svěd- čiti, že on Mikuláš Roh má před týmiž Pražany konec a rozsudek s touž Alžběthou Dýňovú vzíti, aby jí ten list položil, že jeho potřebuje k svědomí. Při tom abyšte vy položili ten list, kterýž jest vám psal slovutný Bohuslav Vrchota z Slatiny, že ho potřebuje k svědomie. Stání ut supra.3) 1) [Juxta:] K svědomí. Stáli a svědčiti chtěli i není jim od druhé strany nic oznámeno ani jim dáno, čehož na nich žádá. 2) [Juxta:] Mikuláš Roh činí poručníka Pavla Klenovského v té při. R. XII. str. 33. 3946. Beneš Mírek z Solopisk obsílá Jiříka Hášu z Ujezdce a jiné. — 1522, [3. července]. Feria V. post visitacionis Marie. Beneš Mírek z Solopisk na Chvalovicích obsélá k svědomie těchto osob: Jiříka Hášu z Újezda, Jiříka Baderského z Újezda, Jana Baderského z Újezda, Žofku z Ledec. Stání ve čtvrtek po sv. Kylianu [10. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 34. 3947. Vilém Šenk z Tautenberku obsílá Jetřicha Pětipeského z Krásného dvora. — 1522, 3. července. Feria V. ut supra. Vilém Šenk z Tautenberku obsélá Jetřicha Pětipeského z Krás- ného dvora. Viniti ho chce z nářku cti, že jest jej na jeho cti a dobré pověsti vy- soce dotekl, zrádce jemu v pokoji najjasnější kněžny paní Marie, Uherské, České královny etc., dávaje. Stání od datum listu tohoto ve dvú neděliech [17. července]. R. XII. str. 34. Datum feria V. post visitacionis Marie.

Strana 249
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 249 3948. Král Ludvík obsílá Jetřicha Pětipeského z Krásného dvora. — 1522, 3. července. Statečnému Jetřichovi Pětipeskému z Krásného dvoru a na Perutci, věrnému našemu milému. Statečný věrný náš milý! Prošeni jsme od urozeného Viléma mladšího Šenka z Tautenberka, věrného našeho milého, abychom tebe s ním sročiti a před osobu naši obeslati ráčili. Vinniti tebe chce z nářku cti, že jsi jej na jeho cti a dobré pověsti vysoce dotek zrádce jemu v pokoji najjasnější kněžny paní Marie, Uherské a České etc. královny, manželky naší najmilejší, dávaje. Protož pokládáme toho rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském od datum listu tohoto ve dvú neděliech pořád zběhlých [17. července] stál a z toho jemu práv byl, jináče nečině. Datum in arce Pragensi fer. V. post visitacionis Marie anno domini XXII°. R. XII. str. 45. — Zápis mřežován. 3949. Kanovník Šimon Villatik obsílá Malostranské. — 1522, 4. července. Feria VI. in die Prokopi. Kněz Šimon Villatik, kanovník kostela Pražského, kaplan náš, obsélá purgmistra [a] konšely Menšího města Pražského. Viniti je chce z toho, kterak by on na právě jich proti spravedlivosti, jakž on se domnievá, ob- tížen byl skrze vás. Stání od datum listu ve dvú nedělech [18. července]. R. XII. str. 34. 3950. Markétha z Slavíkova a Dorota z Veletic obsílají radu Kutnohorskou. — 1522, 4. července. Feria VI. in die Prokopi. Markéta z Slavíkova a Dorota z Veletic obsélá šefmistry a radu na Horách Kutnách, aby jim položili cedule, na kterú sú sepsali všecek statek nebožky Jandové. Stání v pondělí příští [7. července]. Václava Čiňovského z Čiňova, Jiříka Háši z Újezda a na Malečově z téhož ut supra. Stání ut supra. R. XII. str. 34 — Zápis mřežován. 3951. Bratří Špuléři z Jiter obsílají radu Budějovickou. — 1522, 4. července. Feria VI. in die Procopi. Jan a Václav bratří Špuléři z Jiter obsélají purg- mistra [a] konšely města Budějovic a Alenu někdy Petra Berana z Tučap manželku. Viniti ji chtí z toho, kdež sú se tíž bratří Jan a Václav jako poručníci na místě a jménem Markéthy, dcery téhož někdy Petra, s komorníkem Pražským uvázali podle zá- Archiv Čoský XXXII. 32

Strana 250
250 D. XIII. Registra soudu komorního. pisu týmž někdy Petrem dcskami učiněným ve všecky svrchky a nábytky a v klenoty i v hotové peníze v městě Budějovicích, a po témž s komorníkem Pražským uvá- zání i listem obranním od najvyššího purkrabí Pražského, ale že sú oni nadepsané Jana a Václava v držení skutečné téhož někdy Petra svrchkuov, též také klenotuov těch, kterýž jest najvyššieho purkrabie Pražského služebník od úřadu s tím listem obranním vyslaným vám cedule a spis ukázal, nevpustili a jim takové svrchky a ná- bytky, klenoty i hotové peníze nevydali a tudy podle práva a zřízení zemského znění odboj učinili, žádajíce nás v tom za opatření a o to rok položení. Stání v pátek den svatého Arnolfa [18. července]. [Juxta:] Poručníci od pohnaných Mikuláš postřihač a Kašpar soukeník z Budějovic, neb jeden z nich ke všem k těm obesláním, kdež je Špuléři obsélají k zisku i k ztrátě. Mikuláš postřihač na místě svém poroučí Václavovi] Albusovi z Úrasu, kancléři Pražskému, k zisku i k ztrátě, [aby na] místě jeho spolu s Kašparem soukeníkem i od R. XII. str. 35. jiných [k] stání položenejch státi mohl. 3952. Král Ludvík obsílá radu Budějovickou. — 1522, 4. července. Ludvík z buožie milosti Uherský, Český král a markrabie Moravský etc. Opatrní věrní naši milí! Vznesli jsou na nás slovutní Jan a Václav bratří Špuléři z Jiter, poručníci sirotkuov a statku někdy] slovutného Petra Berana z Tu- čap, kdež jsou se tíž bratří Jan a Václav jako poručníci na místě a jménem Mar- kéthy, dcery téhož někdy Petra, s komorníkem Pražským uvázali podle zápisu týmž někdy Petrem dckami učiněného ve všecky svrchky a nábytky, v klenoty i hotové peníze v městě Budějovicích; a po témž s komorníkem Pražlským uvázání i listem obranním od najvyššího purkrabie Pra[žlského ale že jste vy s slovutnú Helenú, téhož někdy Petra manželkou, nadepsané Jana a Václava v drženie skutečné často psa- ného někdy Petra svrchkuov, též taky klenotuov těch, kteréž jest najvyžšího pur- krabic Pražského služebník od úřadu s tím listem obraním vyslaný vám ceduli a spis ukázal, nevpustili a jim takové svrchky a nábytky, klenoty i hotové peníze nevydali a tudy podle práva a zřízení zemského zněnie odboj učinili, prosíce nás v tom za opatřenie a abychme vás o to před nás obeslati a vo to rok položiti ráčili. A protož pokládáme vám toho rok ve čtvrtek před svatým Jakubem velikým apoštolem božím [24. července], abyšte vy před námi a radami našimi na hradě Pražském stáli a jim Janovi a Václavovi vedle nadepsané Heleny a s ní spolu z toho právi byli, jináče nečiniece. Kdež tak též Heleně vo též píšeme. Datum in arce Pragensi fer. VI. in die Procopi anno domini MDXXII, regnorum autem nostrorum Hungarie [et] Boemie R. XII. str. 37. septimo.

Strana 251
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 251 3953. Týž obsílá členy rady Budějovické. — 1522, [4. července]. Opatrným Mikulášovi postřihači, Janovi Šerhklovi, Matějovi Volhéři, Kašpa- rovi Reichnauarovi, Balthasarovi, Vondřejovi Kubokromarovi, Kašparovi soukeníkovi, Šuchpekovi, Thomanolárovi, Sitkovi a Vávrovi v Valšovským domě, měšťanóm v Bu- dějoviciech Českých, kteříž jsou tento rok při času sv. Valentina minulého [14. února na úřadě purkmistrstvie a konšelským byli, všem spuolu aneb kerýmž kolivěk z nich zvlášť, věrným našim milým. R. XII. str. 38. 3954. Týž obsílá mistra Jana z Vratu a jiné Prašany. — 1522, [4. července]. Item. Tito se zejména obsielají k svědomí k této středě najprv příštie [9. čer- vence]: Mistr Jan z Vratu z Prahy; mistr Václav Albus z Prahy; pan Jan Hlavsa z Prahy; Václav baccalář, který byl u bielého lva, z Prahy; Balthazar Gruabar R. XII. str. 38. z Prahy; Brigitha, manželka Balthazara jmenovaného. 3955. Týž obsílá Helenu Beranovu z Tučap. — 1522, 4. července.. Ludvík z božie milosti Uherský, Český atd. král, a markrabie Moravský etc. Slovutná nábožná nám milá! Vznesli jsou na nás slovutní Jan a Václav bratří Špuléři z Jiter, poručníci sirotkuov a statku někdy slovutného Petra Berana z Tučáp, manžela tvého, kdež jsou se tíž bratří Jan a Václav jako poručníci na místě a jménem Markéthy, dcery téhož někdy Petra s komorníkem Pražlským uvá- zali podle zápisu týmž někdy Petrem dckami učiněného ve všecky svrchky a nábytky, v klenoty i v hotové peníze v městě Budějovicích; a po témž s komorníkem Pražlským uvázání i listem obranním od najvyššího purkrabie Pražlského ale že jsi ty s opa- trnými purkmistrem a konšely města Budějovic nadepsané Jana a Václava v držení skutečné častopsaného někdy Petra svrchkuov, též také klenotuov těch, kteréž jest najvyššího purkrabie Pražlského služebník od úřadu s tím listem obranním vyslaný tobě ceduli a spis ukázal, nevpustila a jim takové svrchky a nábytky, klenoty i ho- tové peníze nevydala a tudy podle práva a zřízení zemského zněnie odboj učinila, prosíce nás v tom za opatřenie, a abychme tebe vo to před nás obeslati a vo to rok položiti ráčili. A protož pokládámeť toho rok ve čtvrtek před sv. Jakubem ve- likým apoštolem božím [24. července], aby ty před námi a radami našimi na hradě Pražském stála a jim Janovi a Václavovi vedle purgmistra a konšel města našeho Budějovic, kteříž jsú také o túž věc k témuž dni před nás obesláni a s nimi spolu z toho práva byla, jináč nečině. Kdež také jim Budějovským vo též píšeme. Datum 32*

Strana 252
252 D. XIII. Registra soudu komorního. in arce Pragensi feria VI. in die Procopi anno domini MDXXII, regnorum autem nostrorum Hungarie [et] Boemie septimo. Slovutné Heleně, někdy Petra Berana z Tučap manželce, nábožné nám milé. [Juxta:] Poručník od pohnané Václav Albus z Úrazu k zisku i k ztrátě. R. XII. str. 39. 3956. Týž obsílá některé Budějovské. — 1522, [4. července]. Tito se z Budějovic obsielají k svědomí na středu před sv. Jakubem velikým [23. července] etc.: Mikuláš Zlatník, Jan Nikel, farářuov syn, Martin městský písař. R. XII. str. 40. 3957. Anna z Sovojovic obsílá mistra špitálského Václava z Hradešína. — 1522, 5. července. Sabato post Procopi. Anna z Sovojovic obsélá kněze Václava z Hradešína, mistra špitálského, z toho, kterak by on statek po bratru jejiem vlastniem někdy Jiříkovi Španovi z Sovojovic držal a toho statku i sirotka pozůstalého poručen- stviem k sobě přijal, kdež ona jakožto sestra po témž někdy Jiříkovi bratru svém praví se toho statku i sirotka k spravování i ku poručenstvie lepší i bližší právo jmíti, nežli on ani kto jiný. Stání od datum listu ve dvú nedělech [19. července]. R. XII. str. 36. 3958. Hanuš Pflug z Rabšteina dohání Hysrly z Chodova k svědomí. — 1522, 15. července]. Sabato post Procopi. Pan Hanuš Pflug z Rabšteina na Bečově obsélá a do- hání Mikuláše Hysrle z Chodou, Mathesa Hysrle z Chodou, Václava Hysrle z Cho- R. XII. str. 36. dou k svědomí. Stání v úterý příští [8. července]. 3959. Král Ludvík obsílá Budějovického měšťana Mikuláše Zlatníka. — 1522, 5. července. Ludvík z božie milosti Uherský, Český král a markrabie Moravský ctc. Opatrný věrný náš milý! Věz, že tebe slovutní Jan a Václav bratří z Jiter, věrní naši milí, k některé spravedlivosti své, jakož od niech zpraven budeš, potře- bují k svědomí. A protož pokládámeť toho rok tu středu před svatým Jakubem ve- likým apoštolem božím [23. července] hodinu čtrnádctú, aby před námi a radami našimi na hradě Pražlským stál a čehož jsi svědom, témuž Janovi a Václavovi bra- třím aby podle práva svědomí dal, jináč nikoli nečině. Dán na hradě Pražlském

Strana 253
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 253 v sobotu po svatém Prokopu léta božího MDXXII°, království našich Uherského [a Českého] sedmého. Opatrnému Mikulášovi Zlatníkovi, měštěnínu města Budějovic Českých, věr- nému našemu milému. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 37. 3960. Anna z Kasalic obsílá Petra z Křivan. — 1522, 5. července. Sabbato post sancti Procopi. Anna z Kasalic obsélá Petra z Křivan a v Lov- čicích. Viniti ho chce z puol třetího sta kop gr. č. věna mateře své někdy Salomeny z Mečkova, kdež táž někdy Salomena poháněla téhož Petra do soudu komorního, kdež pak na túž Annu spravedlivě připadlo po mateři její, proséc za spravedlivé opatření. Stání od datum listu ve dvú neděliech [19. července]. R. XII. str. 44. 3961. Král Ludvík obsílá Petra z Křivan. — 1522, 5. července. Slovutnému Petrovi z Křivan a v Lovčicích. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jsme prošeni od slovutné Anny z Kasavic (!), nám milé, abychom tebe před osobu naši obeslati a s ní sročiti ráčili. Viniti tebe chce z puol třetího sta kop gr. čes. věna mateře své někdy slovutné Salomeny z Mečkova, kdež táž někdy Salomena tebe jest pohnala do soudu komorního, že to na jmenovanú Annu spravedlivě po mateři její připadlo, proséc nás v tom za spra- vedlivé opatření. Protož pokládámeť tobě toho rok od datum listu tohoto ve dvú neděliech pořád zběhlých [19. července], aby ty před námi a radami našimi na hradě Pražském stál a jí Anně z toho aby práv byl, jináče nečině. Datum in arce Pragensi sabbato post sancti Procopi anno domini etc. XXII°. R. XII. str. 45. — Zápis mřežován. 3962. Týž obsílá Děpolta Popela z Lobkovic. — 1522, 5. července. Panu Děpoltovi Popelovi. Urozený věrný náš milý! Věz, že jest na nás vznesl slovutný Václav Da- libor z Kozojed, věrný náš milý, jak si se jemu v grunty jeho uvázal v Malíkovi- cích, v poustky a grunthy k nim příslušející, s kterýchto gruntuov lidé v Malíko- vicích a v Čanovicích platili sú plath poručníkuom jeho, a že si se jemu uvázal v krunty jeho Svidenské a na Jmísto nečitelné] jemu lesy smýtil a jinak jich

Strana 254
254 D. XIII. Registra soudu komorního. užíváš proti spravedlivosti jeho, pravě nadepsaný Václav, že již jmenované grunty v dvorských dckách po předcích svých má, a protož aby před námi stál a nade- psanému Václavovi aby práv byl. Stání od datum listu tohoto ve dvou nedělí [19. R. XII. str. 48. července]. Datum sabbato post sancti Prokopi. 3963. Hertembergerové dohánějí Albrechta Šlika a hejtmana Chebského Andresa Hoslauera. 1522, 5. července. Sabbato post Procopi. Hertemberkarové Jiřík a Mikuláš dohánějí pana Albrechta Šlika na Šempochu, Andresa z Hozlaur, hajtmana ve Chbě. Stání od pon- dělého příštího v témdni [14. července]. [Juxta:] K svědomí dohánějí. R. XII. str. 50. 3964. Král Ludvík obsílá radu Berounskou. — 1522, 7. července. Berúnským. Opatrní věrní naši milí! Prošeni sme od urozeného Jana purkrabí z Donína etc., abychom vás před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Vinniti vás chce z toho, že ste vy témuž Janovi kmetičnu jeho Kateřinu z grunthu jeho ze vsi Nemačovic utratiti dali a naň jakožto na pána gruntovního prve nic ste nevznesli. Protož pokládáme vám toho den a rok od dneška ve dvú nedělech [21. července], abyšte před námi a raddami našimi stáli a témuž Janovi právi byli, jináč toho nečiníc. Datum in R. XII. str. 35. arce Pragensi feria II. post visitacionis [Marie] anno etc. XXII°. 3965. Bratří ze Žďáru obsílají Šliky z Holejče. — 1522, 7. července. Feria II. post sancti Procopi. Jan a Frydrych bratří vlastní ze Žďáru jakožto poručníci sirotkuov strýce svého někdy slovutného Žibřida Žďárského obsélají pana Šebestiana a pana Albrechta bratří Šlikuov etc. z toho, že jsú se mimo pořad práva témuž někdy Žibřidovi uvázali v mlýn, kterýž leží u vsi Rodosfortu, nemajíce k tomu žádné slušné spravedlivosti. Stání ten pondělí po svatým Jakubě najprv příštím R. XII. str. 36. [28. července]. 3966. Jan Brazímský z Púčan obsílá Anežku Lešanskou z Čečelic. — 1522, 7. července. Feria II. post sancti Procopi. Jan Brazímský z Púčan na místě Johanky z Púčan, dcery své leth nemající, obsélá Anežku Lešanskú z Čečelic. Viniti ji chce z nedosti učinění kšaftu někdy Elšky z Púčan, téhož Jana Brazímského dcery, učiněného. Stání od datum listu ve dvou nedělí [21. července]. R. XII. str. 47.

Strana 255
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 255 3967. Týž obsílá Zdeňka ze Šárova. — 1522, 7. července. Slovutnému Zdeňkovi z Šárova na Rabšteině. Slovutný věrný náš milý! Vznesl jest na nás statečný Pavel Cholticský z Újezda, věrný náš milý, kterak by lidé tvoji z Nabočan a z Libanic přišli se zbrojí na služebníka jeho Jiříka do Libanic, a tu že jsú jej jímali a zbili a zranili v jeho domu, opustivše řád [a] právo, a zejména tito: Jan rychtář, Víšek Mach, Jiřík řečený Jirkus, Diviš Janovský, Václav Smetana, Vaněk Jírů, Řieha bratr Petruželkuov. A při tom nás týž Pavel sprjavujíc, kterak jest i psanie činil pro ně- jaké tvé předsevzetie proti zřiezením zemským, jsa na ten čas hajtmanem toho kraje Chrudimského, a že jsi jemu na jeho psaní odpovědi nedal ani na jeho poselstvie ústní, když potom k tobě posílal, žádaje nás týž Pavel Cholticský, abychom jej v tom opatřiti a s tebú sročiti ráčili. I protož pokládámeť rok, aby od datum listu tohoto ve dvú nedělech pořád zběhlých [21. července] před námi na hradě Praž- ském stál a nadepsané lidi tvé postavil, a tu, z čehož tebe i tudiež lidi tvé před námi aneb komuž bychom na miestě svém poručiti ráčili, on Pavel vinniti bude, aby jemu práv byl. I znaje v tom vuoli a rozkázánie naše tak se zachovaj, jakožť píšem. Datum in arce Pragensi fer. II. post sancti Prokopi anno domini etc. XXII°. R. XII. str. 49. 3968. Jan Doubek z Vojkovic obsílá Lorence Tiplera z Krotensee. — 1522, 7. července. Feria II. post sancti Procopi. Jan Doubek z Vojkovic obsélá k svědomí Lo- R. XII. str. 50. rence Typfllara z Krotnzehu. Stání zítra hodinu dvanáctú. 3969. Král Ludvík obsílá opětně Václava Elbognera z Dolejšího Schönfeldu. — 1522, 8. července. Wentzell Elbognern von Schonfellt auf Greslos. Ernvester lieber getreuer! Demnach wir dir zuvor auf anlangen des wolgebor- nen unseren lieben getreuen Hansen Pfflug vom Rabenstain auf Betschaw die zwene majestatbrive, einen von konig Wentzlawen, den andern von kaiser Sigmunden, beide konige zu Behmen milder gedeng, uber das slos Newhaus, itzundt Greslas genant, sampt aller zugehorung, das solch slos mit seiner zugehorung von uns und unserer cron Beheim zu lehen und ablosung gehet, auf nechsten montag nach sandt Ulrich itzund vorschinen [7. července] vor uns alhie auf unserem schlos zu Prage nider- zulegen, wan gemelter Hans Pfflug derselbigen zu gezeugnus und bekentnus seines rechten bedorfend, geschriben und ernstlich bey verlust aller deiner gerechtigkeit

Strana 256
256 geboten, welchs denne von dir nachbliben und nicht geschehen. Deshalben zur uber- mossen dir nachmals himit bey obangesatzter peen ernstlich befelhen und wollen, das du angezeigete zwene brife, einen von konig Wentzlawen, den andern von keiser Sigmunden, beide konige zu Behmen, sampt allen andern maiestatbriven, so du uber das slos Newhaus, itzund Greslas genant, host, den montag nach Margarethe nechst konftig [14. července] vor uns alhie auf unserem slos zu Prag genantem Hansen Pffluge zu gezeugnus und sterkung seines rechten vorbrengst und niderlegst, hir- innen kein anders thu, volbrengs tu unsern entlichen willen. Datum auf unserm R. XII. str. 43. slos Prag dinstags nach sandt Ulrichs tag im XXII jare. D. XIII. Registra soudu komorního. 3970. Týž obsílá Zdeňka Kostku z Postupic. — 1522, 8. července. Urozenému Zdeňkovi Kostkovi z Postupic na Lithomyšli. Urozený věrný náš milý! Vznesl na nás poctivý Jan Livištein, v lékarstvie doctor, kterak tobě z daru pána boha všemohúcého z veliké nemoci uměním svým pomohl a proto veliké summy peněz na tobě zasloužil, kdež pak po mnohém jednání k šedesáti kopám míšenským jsi svolil, že jemu za tu práci, nežle by z Prahy odjel, dáti chceš, a až dosavad že od tebe té summy jmíti nemóže, proše nás v tom za milostivé opatření. Protož znajiece my jeho potřebného a slyšíce také o tom, žeť jest dobře v nemoci tvé prospěl, žádáme tebe, že jemu tu summu, jakž nahoře dočeno, dáš a bez dalších odtahuov na den svaté Markéthy najprv příščí [13. července] za- platíš. Pak-li by toho na ten čas neučinil, tehdy pokládámeť toho rok od datum listu tohoto v šestnácti dnech pořád zběhlých [24. července], aby před námi a radami našemi na hradě Pražském stál a jemu doctorovi z toho práv byl. Datum na hradě R. XII. str. 48. Pražském v úterý po svatém Prokopu létha etc. XXII°. 3971. Mikuláš Hisrle z Chodova obsílá Hanuše Pfluga z Rabšteina a bratry Šliky. 1522, 8. července. Feria III. post sancti Procopi. Mikuláš Hysrle z Chodou, kuchmistr krále JMti, obsélá k svědomie: Pana Hanuše Pfluga z Rabšteina. Ve čtvrtek příští [10. července] stání. Pana Štefana Šlika k témuž dni. Pana Šebestiána, p. Albrechta bratří Šlikuov pro postavení z Elmu ze vsi rychtáře a jinejch vosedlejch v té vsi, a čtyři člověky v Permesgrynu, kterej jsú nyní v držení. Stání na den svaté Markéthy [13. července]. Andresa Hozlaura, hajtmana ve Chbě. Stání ve čtvrtek příští [10. červencel. [Juxta:] K svědomí. Též také i dohnal těch všech vosob. R. XII. str. 50.

Strana 257
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 257 3972. Václav Elpogner z Šenfeldu obsílá hraběnku Barboru s Anhaltu. — 1522, 8. července. Fer. III. post sancti Procopi. Václav Elpognar z Šenfeldu obsélá paní Barboru z Anhaldu hrabinku etc., aby položila list od krále Ottagara, který svědčí na zámek Gresles. Stání v sobothu příští. Také ji i dohnal. R. XII. str. 51. 3973. Přibík Koc z Dobrše obsílá Plzeňské. — 1522, 8. července. Plzenským. Fer. III. post sancti Procopi. Přibík Koc z Dobrše etc. Viniti vás chce z toho, kdež jest na právě vašem zamordován syn jeho Václav a druhý syn týhož Přibíka Jindřich při týmž zraněn jest pod řádem a právem, a vy majíc ty jistý mordýře v svý moci na týmž právě, i nezachovali ste se k těm mordířuom podle zřízení zem- skýho a jich ste práva nedodržali, ani ste jich podlý téhož zřízení ctí a vierú nezavá- zali. Stání ve dvou nedělích [22. července], aby stáli a dostáli. R. XII. str. 54. 3974. Vilém z Doupova obsílá Opla z Fictum. — 1522, 9. července. Fer. IV. post sancti Procopi. Vilém z Doupova na Vilémově obsélá Ople z Fictum na Novém Šumburce. Viniti ho chce z toho, že jest jemu žida jeho dě- dičného Izáka, kterýž vypálil mu městečko, vydati nechtěl podle zřízení a svolenie zemského, kteréhožto žida nevydání on Vilém pokládá sobě VII tisíc kop gr. č.; a protož aby jej před krále JMt postavil od datum listu tohoto ve dvú nedělí. Téhož Ople z Fictum viniti chce z toho, že jest rozkázal lidem téhož Viléma dobytek zajíti na gruntiech pana Linharta Štampacha, kdež sobě toho pokládá XV kop gr. českých. Téhož ut supra viniti chce, že jest jemu Vilémovi na cestě dvuoje koně se dvěma vozy kázal pobrati a jemu jich nikterakž vrátiti nechce, kdež sobě toho týž Vilém pokládá pěth seth kop gr. čes. Stání od datum listu ve dvou nedělech. R. XII. str. 51. 3975. Král Ludvík obsílá opata Tepelského k postavení svědka. — 1522, 9. července. Opathu Teplskému. Velebný, nábožný, věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutných Jiřieka a Mi- kuláše bratří Hertembergeruov, abychom tebe obeslati ráčili, aby jim k potřebě jich

Strana 258
258 k svědomie postavil Mikuláše lazebníka, obyvatele Teplského. Protožť pokládáme toho rok tuto středu po svaté Markéthě najprv příščí [16. července), aby ty téhož Mi- kuláše lazebníka před námi a raddami našimi na hradě Pražském na týž den postavil, aby týmž Hertmbergaruom vedle práva, čehož jest svědom, svědomie dal a toho aby jináče nečinil. Datum in arce Pragensi feria IV. post Kiliani anno etc. XXII°. D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 53. 3976. Jan Bernart s Hoštic obsílá radu Kutnohorskou. — 1522, 9. července. Feria IV. post Vilibaldi. Jan Bernharth z Hoštic obeslal jest před JKMt Mi- kuláše z Prachňan, Machka Libenického, hofmistra na Horách Gutnách, Burjana Vrbíkova, Jana Popelku z Vieckovic, Jiříka Rycha, Martina Vrabce z Nedvojovic, Jana Štolara, Jana Cikuli, Jakuba Pašole, Victorýna havéře. Viniti je chce před JKMtí z toho, že oni držíce ouřad konšelský tu na Horách Gutnách, když jest s konšely mincieřskými on Bernarth před ně o nářek cti předstoupil, že sou se k němu podle zřiezenie zemského a smlúvy mezi stavy tohoto královstvie učiněné nezachovali. Stání od datum listu ve dvuo nedělech [23. července]. R. XII. str. 53. 3977 Jan Bernart s Hoštic obsílá konšely mincířské v Kutné Hoře. — 1522, [9. července). Týž obeslal Vondřeje Zvoníka, Matěje Chotušického, Prokopa Pregle z Elkúše, Barthoše sedláře a Václava Korába. Viniti je chce před JKMtí z toho, že oni souce ouředníci a konšelé mincieřští tu na Horách Gutnách létha etc. MDXXI° dali sou svědomie Anně Perníčkové, měštce Pražské, před purgmistra a konšely na rathouz Starého města Pražského nepořádně, kderýmžto svědomím vysoce jsú na jeho Ja- novu Bernartovu poctivost sáhli. R. XII. str. 54. 3978. Sestry z Klinšteina obsílají Zdenka Lva z Rožmitálu k svědomí. — 1522, [9. července]. Fer. V. post Vilibaldi. Lidmila [a] Dorotha Vracká sestry z Klinšteina obsé- lají pana Zdenka Lva z Rožmitálu etc. k svědomie. Zítra ráno. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 54.

Strana 259
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 259 3979. Jan Bernart z Hoštic obsílá Markvarta s Jilmanic a Jiříka Jiskru z Ounětic. 1522, 10. července. Fer. V. post Vilibaldi. Jan Bernarth z Hoštic obsélá k svědomie Prokopovi Kroupovi z Chocemic Markvarta z Jilmanic [a] Jiříka Jiskru z Unětic. Stání tu středu před sv. Jakubem [23. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 52. 3980. Václav Elpogner z Šenfeldu obsílá Štěpána z Rabšteina. — 1522, 10. července. Fer. V. post Vilibaldi. Václav Elpognar z Šenfeldu obsélá pana Štefana Pfluga z Rabšteina. Viniti ho chce z toho, kterak by pacholka jeho v Rakovníce zbil pod R. XII. str. 55. glejtem, nemaje toho učiniti. 3981. Václav Elpognar obsílá Hanuše Elpognara. — 1522, 10. července. Též Václav Elpognar Hanuše Elpognara. Viniti ho chce z toho, že jest jemu pacholka jeho pod glejtem v Rakovníce zamordovati chtěl a že toho učiniti neměl, poněvadž od krále JMti na ten čas glejth jemu dán byl. Stání ten pátek po svaté R. XII. str. 55. panně Markéthě [18. července]. 3982. Jan Ždárský ze Žďáru obsílá Fridricha Ždárského ze Žďáru. — 1522, [10. července]. Fer. V. ut supra. Jan Žďárský ze Žďáru obsélá Frydrycha Žďárského ze Žďáru. Viniti ho chce z toho, že maje jemu rozdiel jeho ve dcky zemské vložiti vedle cedule dielčí řezané pod pečethmi, tak jakož jest čtyři neděle podle té cedule řezané napřed věděti dal, ale že tomu dosti učiniti zanedbáváš. Téhož viniti chce z toho, kdež jest měl registra sepsati důchoduov a oužit- kuov zboží Žďárského, svrchkuov a nábytkuov téhož zbožie, a jemu je vydati, aby u desk položeny byly sirotkóm k ruce, i že jest tomu dosti neučinil, protož aby ta registra spíše před králem JMtí položil. Téhož viniti chce z toho, že maje s ním smlouvu, že jest jemu učiniti měl početh z statku sirotčieho poloulethní někdy Žibřida Žďárského ze Žďáru z duocho- duov a oužitkuov téhož statku, co jest k sobě přijal a vydal, ale že jest toho ne- učinil, a týž Jan Žďárský pokládá sobě toho CC kop gr. č. Téhož obsélá, aby jemu položil ceduli dílčí řezanú pod pečethmi, kteráž jest mezi týmž Janem Žďárským a Frydrychem etc. Stání ten pondělí po svatém Ja- kubu [28. července]. R. XII. str. 55 a 56. 83*

Strana 260
260 D. XIII. Registra soudu komorního. 3983. Král Ludvík obsílá Heřmana Zvířetického s Vartmberka. — 1522, 10. července. Urozenému Heřmanovi Zvířiticskému z Wartmberka. Feria V. post Vilebaldi. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovut- ného Krystofa Smíška z Vrchovišť, abychom tebe před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, kdež si témuž Krystofovi přiřekl, že statek tvój všecek, kterejž máš, že jest jeho Krystofů a býti má tak dobře, jako tvuoj, a vo nic že se s ním děliti nechceš, a on Krystof na takovú tvou řeč a přiřčení statku svého všeho, kterejž jest měl na zemi i na horách, tobě jest svěřil, zapsal i postoupil, a ty jsa toho všeho statku jeho i svého v držení sám jeho užíváš a jemu Krystofovi jeho užívati nedopuštíš, žádaje týž Krystof toho, aby ty jemu statku jeho všeho tak na tvé přiřčení svěřeného, zapsaného a postoupeného zase bez umenšení postoupil a navrátil i s těmi užitky, což si ho v tom času užil. Protož pokládámeť toho rok a den stání od datum listu ve dvú nedělech [24. července]. R. XII. str. 56. 3984. Král Ludvík obsílá mistry řemesla sladovnického v Žatci. — 1522, 10. července. Opatrným cechmistruom, mistruom a starším i všemu řemeslu sladovnickému v městě i na předměstí Žateckém, věrným našim milým. Opatrní věrní naši milí! Jakož jsme vám na žádost vaši před některým dnem některých vejsad vašich potvrditi i také znovu přidati ráčili, tak jakož o tom vě- domost máte, i vyslali jsou k nám opatrní purgmistr [a] konšelé města Žatce, věrní naši milí, žádajíc, abychom vás obeslali, abyšte ten list před námi položili, obáva- jiece se toho, aby proti jich svobodám nebyl i také k škodě lidu obecniemu všeho města. Kdež my znajiece jich žádost slušnú pokládáme vám toho rok od této sobothy najprv příščí v témdni [19. července], abyšte před námi z sebe osoby s plnú mocí vyšlíce na hradě Pražském stáli a ten list i jiné, ač které máte k svým spravedli- vostem, položili, jináče nikoli nečiniece. Datum in arce Pragensi fer. V. post festum sancti Kiliani anno etc. XXII°. R. XII. str. 57. 3985. Týž obsílá ungeltního úředníka Sigmunda Zygu Vaníčkovic. — 1522, 11. července. Opatrnému Sigmundovi Zygoví, úředníku v ungelthě našem v Starém městě Pražském. Fer. VI. ante Margarethe. Opatrný etc.! Prošeni jsme od opatrného Jošta Guntr s Malé Strany, abychom tebe před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti

Strana 261
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 261 tebe chce z toho, že jest na tvou žádost s tebou na rathouz v Starém městě Praž- ském šel, a ty že si jej tam jal a vazbou vězel mimo řád a právo, a téhož Jošta prve na právě tom, kterémuž jest příslušel, si neobvinil, a maje jej v tom vězení odtud si jeho pustiti nechtěl, až jest musil s tebou na rathouz Malostranský jíti a zápis kniehami na statku svém i manželku jeho udělati ke škodě své musili, i jiné listovní zápisy jsúc tiem vězením nepořádnejm k tomu přinuceni, a tudy že si jej vo jeho statek připravil, kdež sobě toho pokládá dva tisiece kop gr. českých. Též viniti tebe chce z toho, že si jemu v domu jeho na Malé Straně sklepy vylámal a statek jeho pěth sudů vína bez práva pobral, kdež sobě toho pokládá LX kop gr. českých. Též viniti tebe chce z toho, že si s ním počtu učiniti nechtěl z toho tho- varystva, kteréž ste spolu měli a tu že by jemu na tom počtu zuostal dlužen CCCL kop gr. českých. Stání [v] pátek po sv. Mathouši [26. září]. [Juxta:] Joštovo. R. XII. str. 58. — Obsílky tyto opsány v „Registra obeslání k stranním přem a k svědomí k stranním přem soudu komorního a hejtmanského z l. 1522—1532“ (= R. XIII.) v archivu Českého Musea sign. XIII. A 2 (běžné číslo 640) část druhá (b) na 1. B. III. a. za nápisem: „Královské pře k soudu pozůstalé, kteréž jsú odloženy do pondělího po svaté Kateřině [29. listopadu] najprv příští“, kdež všecky tři jsou mřežovány a po straně k nim přidány tyto přípisky: „Zigmund Zyga úředník v ungelthě činí mocné poručníky těchto tří pří pořád mistra Václava od lazaruo, Jakuba od kos a mistra Jeronyma písaře pánuov Pražan radnieho, všecky tři, dva neb jednoho z nich na zisk i na ztrátu.“ „Nestály obě strany.“ — „V registrách královských E V. Anno MDXXV° feria II. post Mathei [25. září] hojemství do pondělího po sv. Kateřině najprv příští [27. li- stopadu].“ „Na smlúvě. Anno 1527 f. II. post s. Bartholomei [26. srpna] odložena — na smlúvu do pondě- lého po sv. Třech králech [13. ledna 1528] všecky tři obsýlky tyto pořád.“ K obsílce druhé a třetí po straně poznamenáno: „V registrách královských E VI hojemství ut supra.“ „Na smlúvě ut supra.“ 3986. Zdeněk Loučanský z Kopidlna obsílá Viléma Krušinu z Lichtenburka. — 1522, 11. července. Fer. VI. ante Margarethe. Zděněk Loučanskej z Kopidlna obsílá pana Vilíma Krušinu z Lichmburka. Viniti ho chce z toho, že přišel před duom jeho a zavolal ho k sobě a dal mu políček pod řádem a právem. Stání ve třech nedělech [1. srpna]. Pana Jana Krušinu k svědomie. Stání v středu po svaté Maří Mandaleně [23. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str 58. 3987. Markétha z Petrovic pohání sestru Kateřinu. — 1522, 11. července. Fer. VI. ante [Margarethe]. Markétha z Petrovic obsélá Kateřinu sestru svú z Petrovic. Viniti ji chce z dílu spravedlivě jí náležícého s ní Katheřinou sestrú

Strana 262
262 D. XIII. Registra soudu komorního. její, kterej na ně připadl po někdy Janovi bratru jich vlastniem, kterážto Kathe- řina jí Markéthě toho dílu dáti a postúpiti zanedbává. Stání ve dvú nedělech od R. XII. str. 58. datum listu [25. července]. 3988. Rada Kutnohorská obsílá Mikuláše Dětského z Libislavě. — 1522, 11. července. Mikulášovi Dětskému z Libislavě. Slovutný věrný náš milý! Prosili jsú nás slovutní a opatrní Prokop Kroupa z Chocemic, Jan Zigel odtudž, Martin Vrabec z Nedvojovic, Matúš Libenický z Zruk, Zach z Chrudimě, Jan Popelka z Vieckovic, Prokop Pregl z Ylkauše, Jaroš erckaféř, Václav Srna, Vávra Gysserow prnikář, Václav Poklúpek, Jan Štohlar, obyva- telé na Horách Gutnách, věrní naši milí, abychom tebe obeslali z toho, aby [položil smlúvu, kterúž jmáš sepsanú upečetěnú a stala se jest mezi Katheřinú sestrú Elšky Jandové s jedné, a Václavem Šlechtú z Pombergka a tebú s strany druhé, že jí potřebují, jakž od nadepsaných raddy, kterúž létha etc. XXI° posazeni byli, právem budeš [!J. Protož pokládáme rok, aby dnes před námi tu smlúvu nahoře dotčenú položal i čehož jsi svědom, jim seznal etc. Datum in arce Pragensi fer. VI. ante Margarethe. R. XII. str. 59. [Juxta:] K svědomí. 3989. Kateřina Žáková obsílá Burjana Medka z Valdeku. — 1522, 11. července. Fer. VI. ante Margarethe. Katheřina Žáková obsélá k svědomie urozeného Burjana Medka z Valdeku v středu najprv příští [16. července]. R. XII. str. 59. 3990. Král Ludvík obsílá bratry Badrské z Újezda. — 1522, 11. července. Slovutným Janovi [a] Jiřiekovi bratřím Badrsíklým z Újezda. Slovutní věrní naši milí! Vězte, že jsme prošeni od Katheřiny Merklové z Kolína, dcery někdy Maříka Teverného z Poděbrath, abychom vás před osobu naši obeslati ráčili. Viniti vás chce z majestátu, který král Jiří slavné paměti dal otci jejiemu Maříkovi a dětem jeho na dvuor, který za kostelem leží v Poděbra- dech, praviece táž Katheřina, že k tomu majestátu lepší právo a spravedlnost má, nežli vy. Protož vám pokládáme toho rok od datum listu tohoto ve třech neděliech pořád zběhlých [1. srpna], abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském stáli a týž majestát položili a jí z toho právi byli, jináče nečiníce. Datum in arce Pragensi fer. VI. ante Margarethe anno Domini etc. XXII°. R. XII. str. 60.

Strana 263
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 263 3991. Král Ludvík obsílá Otmara z Holohlav. — 1522, 11. července. Slovutnému Othmarovi z Holohlav. Slovutný věrný náš milý! Vznesl na nás urozený Jaroslav z Šelemberka na Přerově, najvyšší komorník královstvie Českého, věrný náš milý, kterak by ty se k slovutnému Mikulášovi Bryknarovi z Brykšteina, místokomorníku téhož království, kterýž k tobě na odhádání přijel, nepořádně a neslušně zachoval, ježto jest nám taková věc do tebe velmi proti mysli a těžce jsme ji u sebe vážili. Protožť přísně přikazujem, aby ty všech výmluv a odtahuov na straně nechajě od datum listu tohoto v témdni před námi a raddami našimi na hradě Pražském se postavil, stál a dostál, a toho, což jsi tu učinil, se zpravil. Pak-li by toho zanedbal a obmeškal, věz, že bychom se k tobě tak jakožto k tomu, který by řád a právo rušiti chtěl a proti němu byl, zachovati musili. Tím se zpraviti uměj a tak se zachovaj, jakožť píšem. Datum in arce Pragensi fer. VI. post Kiliani anno etc. XXII°. R. XII. str. 61. 3992. Bratří z Urlejch obsílají starou radu Plzeňskou. — 1522, 11. července. Fer. VI. ante Margarethe. Anthonín a Krystof bratři vlastní a nedielní z Urlejch obsélají purgmistra [a] konšel města Plzně pro postavenie někdy staré rady, kteráž byla jest léta páně DXX°, zejména těchto osob: Mikuláše Hazuky a Prokopa Feygale, Viléma soukeníka, Petra Vrány, Petra Vladaře, Jana Dunaje, Bláhu Kroupy, Vondřeje Strachoty, Václava Stořského, Jana Mantuána, Jana Sniežka a Gilge konváře. Viniti je chtí z toho, že sú oni tajmž jistým bratřím za svých úřadóv roky pokládali, chtějíc jim spravedlivé učiniti o strejci jich Fran- tiškovi Urlachovi i od statku toho všeho jeho, kterýž témuž Františkovi přísluší, a tajmž bratřím jakožto vlastním a přirozeným strejcóm nedielným jim též spra- vedlivě příslušející, ale že sú toho ty osoby nahoře jmenovaný neučinily na ty roky položené a že sú vlastnieho strejce jich ani statku jeho ani jich nezmocnili až po dnešní den; kdež pak v tom tajž František zahynul a zšel, a ten statek jich vlastní a jim také spravedlivě příslušející po otci jich vlastním Janovi Urlechovi a po strejci téhož Františka Urlecha tak tam zuostal až podnes; kdež pak oni nadepsaní bratři Urlejchové na nich toho žádali, aby oni strejce jich vlastnieho a přirozeného Františka i statku jich i tudiež jeho zmocnili stojíc před nimi ústně i také psaními svými toho na nich sú žádali etc., ale oni toho sú zanedbali učiniti až podnes; kteréhožto pak statku tak jim spravedlivě příslušejícím (!) oni nadepsaní bratří po- kládají sobě dva tiséce kop gr. českých. Stání ve čtvrtek před sv. Bartholomějem R. XII. str. 62. [21. srpna].

Strana 264
264 D. XIII. Registra soudu komorního. 3993. Tíž bratří z Urlejcha obsílají radu Plzeňskou k postavení spolusousedů k svědomí. 1522, 11. července. Téhož purgmistra a konšel nadepsaného města Plzně obsélají, aby postavili tajmž bratřím k svědomie písaře svého Linharta Jilka radnieho a Wolfa syna Kan- torova Ulreicha, spolusousedy své; a ten majestát, z kteréhož je prve pohnáno, kte- rýžto majestát svědčí od císaře Fridricha Římského slavné paměti, aby též položil tajž Wolf těm nadepsaným osobám k svědomie, a také i ty rukojmie aby postavili k svědomie, kteréž sú přijali za ten statek nebožtíka Františka. Stání ve čtvrtek před sv. Bartholomějem [31. srpna]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 63 3994. Tíž bratří z Urlejcha obsílají radu Plzeňskou. — 1522, 11. července. Téhož purgmistra a konšel města Plzně obsélají tajž jmenovaných [!] bratří pro položenie listuov přímluvčiech napřed od pana purkrabie najvieš[š šieho Pražského JMti a od pana Burjana Trčky z Lipnice, podkomořieho [v] královstviem Českém, od pana Jana Hlavsy, hofrychtýře, od pánuov Pražan, od pánuov Hlohovských, také od pana Hanuše Rachmberka, i ten ortel, kterýž sú učinili mezi tajmž Bohuslavem Vr- chotú a Janem kantorem nebožtíkem. Také přípis puohonu toho, kterémž oni An- tonín a Kristuof pohánějí Jana kantora před soud komorní z majestátu, a list, který jest tajž Bohuslav Vrchota psal po smrti Jana Kantora oznamuje jim, že jest Jan Kantor umřel, a také ceduli řezanú, když jest byl v Plzni ten pondělí po sv. Bartoloměji [27. srpna] léta DXX°, kterúž jest jim času toho do raddy dodal; a ten list též od pánuov Hlohovských, v kterémžto listu svědomie jich tajchž Antonína a Kristofa popsána jsú, i ten list Bohuslavuov Vrchotuov, který jest jim psal ozna- muje jich odložené ten pondělí po sv. Bartoloměji tajmž Antonínovi a Kristofovi bratřím vlastním Urleichovům, aby stáli pod tou pře stracenie; a druhý list a po- slední, který jest jim psán od sebe i od těch dobrých lidí často jmenovaných léta DXXI° ten pondělí po sv. Scolastice [11. února]. A to všecko [aby] k svědomie polo- žili tajmž bratřím. Stání ve čtvrtek před svatým Bartholomějem [21. srpna]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 63. 3995. Dobrohost z Ronšperka obsílá Jana Merklínského a Merklína. — 1522, [12. července]. Sabbato ante Margarethe. Alexí Dobrohost z Ronšperka obsélá Jana Merklín- ského z Merklína, aby ten list položil, kterýmž jemu ujištěna jest ta summa peněz,

Strana 265
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 265 kterúž jest panu Václavovi Dobrohostovi z Ronšperka na věno dal, v kterémž listu jest rukojmie Wolf Stach s jinejmi etc. Také aby položil svuoj registr, v kterémž jest sobě sepsal, což jest panu Vá- clavovi Dobrohostovi peněz za Tasňovice dal, a to ten registr, kterýž jest byl položil před panem Albrechtem z Gutštaina a panem Janem z Rabšteina etc. před ubrmany. Purkharta Točníka pohnati k svědomie. Pana Wolfa Dobrohosta z Ronšperka na Tajně, aby položil ten přípis, kterejž jest dal přepsati, jako Merklínský položil na Ronšperce před ubrmany k svědomie. Stání od datum listu ve dvou nedělech. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 52. 3996. Týž Alexí Dobrohost s Ronšperka obsílá Jana Merklínského z Merklína. 1522, 12. července. Sabbato ante Margarethe. Alexí Dobrohost z Ronšperka maje právo od Vá- clava Dobrohosta z Ronšperka a od Markéty z Franšteinu, manželky téhož Václava, obsielá Jana Marklínského z Marklína. Viniti jeho chce z puol druhého sta kop gr. praž. čes. takových, kdež jest on Jan od nadepsaného Václava Dobrohosta kou- pil Tasnovice tvrz s jejím příslušenstvím, a k tomu se podvolil témuž Václavovi a jeho dědicóm každý rok vydávati po padesáti kopách gr. čes. dotud, dokudž by jemu té summy, za kterúž jest ty Tasnovice koupil, nedal a nezaplatil, že jest za tři léta hned po témž trhu pořád zběhlá jemu Václavovi každý rok zadržel pade- sáte kop gr. čes., a těch puol druhého sta kop gr. čes. témuž Václavovi za ty tři léta zadržalých jemu Alexiemu jakožto právo k nim majíciemu dáti a zaplatiti za- nedbává. Stání ve dvú nedělech od datum listu [23. července]. R. XII. str. 60. 3997. Krystof Smíšek z Vrchovišť obsílá Jana Býchorského z Raškovic a jiné k svědomí. 1522, 12. července. Sabbato ante Margarethe. Krystof Smíšek z Vrchovišť obsélá k svědomie Jana Baychorského z Raškovic, Václava Lorecského z Elkouše. Pana Heřmana Zvířeticského z Wartmberka, aby postavil k svědomie slu- žebníky své Šimona Holého, Jindřicha Kreysu k svědomie, Jana Velkého z N. Stání od datum listu tohoto v témdni [19. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 62. Archiv Časký XXXII. 34

Strana 266
266 D. XIII. Registra soudu komorního. 3998. Václav z Šumburka obsílá Lva s Rožmitálu. — 1522, 14. července. Feria II. post Margarethe. Od pana Václava z Šumburka na Hostverdě pana Lva obeslati, aby položil k svědomí listy, kteréž sou u téhož pána položeny, od pana Václava a někdy pana Arnošta bratří Šumburků jeden list a od pana Vi- léma Šumburka, bratra jich, druhej list, kteréžto listy na rozdíly týchž bratří svědčí. Stání ve dvú nedělí [28. července] od datum listu. R. XII. str. 64. — Zápis mřežován. 3999. Václav z Šumburka obsílá Jiříka Bezdružického z Kolovrat. — 1522, [14. července]. Od téhož pana Václava obeslati pana Jiříka Bezdružického etc., aby položil list, kterejž král Vladislav JMt dobré a svaté paměti psáti ráčil pánóm soudcím zemským, aby to opatřili, aby se nálezu JMKské dosti stalo, kterejž JMt učiniti ráčil mezi panem Václavem a někdy panem Arnoštem bratřími Šumburky s jedné a panem Vilémem z Šumburka, bratrem jich, strany druhé. Stání ve dvú nedělí R. XII. str. 65. [28. července od datum listu. 4000. Král Ludvík obsílá purkrabího hradu Prašského Bohuslava Chrta ze Rtína. 1522, [14. července]. Slovutnému Bohuslavovi Chrtovi z Trtína [sic], purkrabí hradu Pražského. Vznesl jest na nás žalobně slovutný Bartholoměj z Hradiště, měštěnín Pražský od černé ruože, kterak by jemu jsa otcovským mocným poručníkem i statku držitelem po někdy slovutném Jiříkovi Lithovském [z] Svinař dluhu spravedlivého povinného XLIV kop XIII gr. vše českých zaplatiti prodléval, žádaje nás jakožto krále a pána svého dědičného, abychom tebe obeslati ráčili, aby před námi a osobú naší králov- skú osobně v pondělí po sv. Jakubu apoštolu božého [28. července] na hradě Praž- ském stál a jemu Barthošovi z toho práv byl. [Juxta:] Poručníka udělal pana Pavla Klenovského ze Ptení. R. XII. str. 65. 4001. Týš obsílá Krystofa Kropáče z Nevědomí. — 1522, 14. července. Krystofovi Kropáčovi z Nevědomie. Statečný věrný náš milý! Vznesl jest na nás slovutný Bohuslav Kropáč z Nevědomí, sirotek, věrný náš milý, kterak by jemu od tebe na psaní naše, kteréž sme učiniti ráčili urozenému Artlebovi z Bozkovic, hajthmanu markrabství Morav-

Strana 267
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 267 ského, věrnému našemu milému, statku jeho postoupeno ani počtu učiněno nebylo, ani také na léta témuž sirotku od nás řádně daná; a při tom též nás zpravil, že by ty list od nás ukázal, kterýmž by nějaká smlúva slovutné Katheřiny z Leskovce, máteře téhož sirotka, věrné naší milé, stvrzována býti měla i také létha od nás daná výše dotčená týmž listem naším že by v niveč obrácena byla. A při tom při všem žádal jest nás týž sirotek, abychom tebe obeslati a s ním sročiti ráčili, a že by tebe viniti chtěl z toho, že jemu statku jeho jsa v držení postúpiti ani počtu učiniti nechceš na létha od nás daná i na psaní naše výše dotčené a že by to bylo proti řádu a právu. A protož pokládámeť toho rok a přikazujem, aby před námi a raddami našimi stál na hradě Pražském se všemi potřebami k té při a na- depsanému sirotku našemu práv byl, a to od datum listu tohoto ve třech nedělech pořád zběhlých. Datum in arce Pragensi fer. II. post festum sancte Margarete. R. XII. str. 66 a 67. — První polovice zápisu na str. 66 psaná jest mřežována. 4002. Rada Berounská obsílá Jana purkrabího z Donína. — 1522, 15. července. Fer. III. in die apostolorum divisionis. Od purgmistra a konšeluov města Berouna obsélají urozeného Jana Donínského purkrabie z Donína, aby postavil člo- věka svého Jana Noska z Nena[č]ovic. Viniti ho chtí jakožto psance a zhoubce. Od R. XII. str. 65. datum listu stání v témdni [22. července]. 4003. Král Ludvík obsílá Jana Šlechtu. — 1522, 15. července. Janovi Šlechtovi. Slovutný věrný náš milý! Zpraveni jsme, kterak slovutný Martin z Libanic nějakou příhodou bezelstně služebníka tvého udeřil a že by umřel, a že ty umyslil jsi právem útrpným pro takový účinek naň sáhnúti. I poněvadž též Martin řádu rytieřského jest a k slyšení se volá, poroučiemeť přikazujiec, aby ty na téhož Mar- tina žádným právem útrpným sahati nedal a nedopouštěl, než jej na rukojmie dal aneb před námi od datum listu tohoto ve dvú neděliech pořád zběhlých [29. čer- vence] postavil, a tu z čehož viněn bude, staneť se od něho spravedlivě. Protož znaje v tom vuoli a jisté rozkázání naše, tak [se] zachovaj, jináče nečině. Dán na R. XII. str. 66. hradě Pražském v úterý den svatých apoštoluov rozeslání. 4004. Týž obsílá Malostranské. — 1522, 15. července. Malostranským. Fer. III. in die divisionis apostolorum. Věrní naši milí! Vězte, že jest na nás vznesl urozený Jindřich Berka z Dubie Drahobuský, věrný náš milý, jak sú 34*

Strana 268
268 D. XIII. Registra soudu komorního. jemu na Malé Straně v domu Šimka kováře věci jeho s povolením vaším od rych- táře Malostranského pobrány, jakožto zlaté šaty ložní i jiných věcí drahně, kdež on suobě takové pobrání sto kop gr. čes. pokládá, a z toho že vás před námi viniti chce, žádaje nás, abychom vás proto obeslati a s ním rok složiti ráčili. I znajíc to přikazujem vám, abyšte před námi stáli na hradě Pražském od datum listu tohoto ve dvú nedělí [29. července] a tu z toho abyšte nadepsanému Jindřichovi Berkovi R. XII. str. 68. právi byli. 4005. Týš obsílá radu města Prahy. — 1522, [15 července]. Pražanuom. Poctiví věrní naši milí! Vznesl jest na nás urozený Jindřich Berka z Dubie Drahobuský, věrný náš milý, jak jest jemu před časy minulými kuoň vzat na vinici, a toho času per[glmaistr, kterýž jest byl, že jest ten kuoň v své moci měl, a týž Jindřich že jest toho při vás hledal, abyšte vy jemu perfg]maistrovi ten kuoň zase vrátiti rozkázali, a toho, že jste vy tak, jakž nás spravuje, k oupravě přivésti a jemu jeho kuoň zase vrátiti rozkázati nechtěli, kdež on nás jest žádal, abychom vás před se obe- slati a s ním o to rok složiti ráčili pravě, že o ten kuoň k vám hleděti i ty škody, které jest proto bral, chce. I pokládáme vám toho rok, abyšte před námi s týmž Jindřichem stáli od datum listu tohoto ve dvú nedělí [29. července] a tu jemu právi R. XII. str. 68. byli ut supra. 4006. Týž obsílá Jana Černčického z Kácova. — 1522, 15. července. Urozenému Janovi Črnčicskému z Kácova na Novém městě. Urozený věrný náš milý! Prosil nás urozený Arnošt Črnčický z Kácova, věrný náš milý, abychom tebe s ním sročiti ráčili. Viniti tebe chce z toho, že jest zřiezení zemské, když se syn s otce svého vuole ožení, že otec jest jej povinen živností opatřiti, tak jakž též zřiezení v sobě to šíře ukazuje, a ty že téhož Arnošta syna svého tou živností opatřiti obmeškáváš. Protož pokládámeť toho rok a den, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském od datum listu tohoto ve dvou nedělech pořád zběhlých [29. července] stál a jemu Arnoštovi z toho práv byl, jináč nikoli nečině. Dán na hradě Pražském v úterý den rozeslání apoštoluov bo- žiech létha etc. XXII°. Též aby položil ty listy a cedule, které k němu od sebe posélal prve i nyní, že jich potřebuje k svědomí. Stání ve dvú nedělech. [Juxta:] K svědomí.

Strana 269
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 269 4007. Týž obsílá Zdenka z Prorubí. — 1522, 16. července. Slovutnému Zdenkovi z Protubí [sic] a v Bezně. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jest na nás vznesl urozený Hynek Bořita z Martinic a na Smečně, maršálek dvoru našeho královského, jak ty Zygmundovi služebníku jeho zbraňuješ a dopustiti mu nechceš, aby se odstěhoval od otce svého s tím, ke čemuž spravedlivost má, a chtěje, aby se toliko s manželkú a dětmi svými odstěhoval, prave, že mu k tomu stěhování vuozuov potřebí není a že můž se na káře odstěhovati, žádaje nás nadepsaný maršálek náš, abychom tebe pro takovú věc obeslati před se ráčili, poněvadž jeho služebníku jeho věci, [ke] kterým spra- vedlivost má, vyzdvihnúti a pobrati bráníš, kdež týž maršálek to suobě pokládá dvě stě kop gr. čes. I přikazujeme přísně, aby o to před námi stál od datum listu to- hoto ve dvú nedělí pořád zběhlých [30. července] a tu z toho již psanému maršál- kovi našemu aby práv byl. Znaje v tom vuoli a rozkázání naše také se zachovaj, jakožť píšem, jináč toho nečině. Dathum in arce Pragensi v středu po rozeslání R. XII. str. 67. apoštoluov božiech létha etc. XXII°. 4008. Bratří Popelové z Vesce obsílají Annu ze Svojkova. — 1522, 16. července. Fer. IV. post divisionis apostolorum. Václav a Petr bratří vlastní Popelovi z Vescie obsélají Annu z Svojkova, že ji viniti chtí, a to z toho, že jest jim toho statku, který jest koli zůstal po někdy Janovi z Unšova postúpiti nechtěla, když sú k ní poslali o to dobrý lidi; neb se praví lepší spravedlivost k tomu ke všemu statku míti oni než ona, a to po někdy Kateřině z Vescie nápadem a příbuzenstvím po dceři někdy Jana Popela z Vescie, a to vedle kšaftu, který jesti učinil někdy Jan z Unšova na mocný list maje od krále Vladislava etc. Stání od datum listu ve dvú nedělech [30. července]. R. XII. str. 70. 4009. Václav z Hustiřan obsílá Arnošta z Oujezdce. — 1522, 16. července. Fer. IV. post divisionis apostolorum. Václav z Hustiřan a na Třebovicích obsélá pana Arnošta z Oujezdce a z Kúnic a na Jilemnici, a to aby položil spra- vedlnosti, kteréž má, zejména na tyto vsi: na ves Čistú a na ves Kalnú kláštera Opatovského a popluží klášterčí i také téhož klášterce vsi Slemeně dvě, Zdiernice, Lhotu a v Borovnici tři člověky, pravě týž Václav, že k těm všem lepší právo a sprave- dlnost má, nežli ty ani žádný jiný. Stání od datum listu ve dvú nedělech [30. července].

Strana 270
270 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Poručníky udělal Petra Bukovského z Hustiřan a Václava Donáta z Těchlovic, oběma neb jednomu z nich na zisk i na strátu. Actum fer. V. post Wenceslai [2. října]. Týž obsélá pana Vilíma z Waldšteina na Štěpanicích, aby ty spravedlnosti R. XII. str. 70. — Zápis mřežován. položil, kteréž má na ty vsi ut supra. 4010. Burian z Vahanče pohání Petra Bobrovce z Bobrovic. — 1522, [16. července]. Burjan z Vahanče a na Šimkusech pohání Petra Bobrovce z Bobrovic v Dě- kově. Viniti ho chce z toho, že když jest poslal k témuož Burjanovi z Vahanče pana Jana Mladotu, aby dal dceru svú Elšku k manželství svatému Jiříkovi synu jeho a že mu chce hospodářství postúpiti tu v Děkově a živností je opatřiti, a on Burjan na taková jeho slova přiříkanú dceru svú jest jemu Jiříkovi, synu téhož Petra, dal. I toho jest všeho neučinil až posavad, a pokládá sobě toho neopatření k ruce týmž Jiříkovi a Elšce dceři své tisíc kop gr. čes. List vložený při R. XII. str. 70. 4011. Václav Doupovec z Doupova obsílá Linharta Štampacha z Štampachu. — 1522, 16. července. Vilém Doupovec z Doupova obsílá Lienharta Štampacha z Štampachu, aby postavil lidi své k svědomie Pavla z Chudečína, Jíru Číže a druhého Jíru souseda jeho a Jana Vydosluz, k úterému příštčímu stání a postavení. Datum fer. IV. post divisionis apostolorum. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 71. 4012. Král Ludvík obsílá Jana Trčku z Lipy. — 1522, 17. července. Statečnému Janovi Trčkóv z Lípy a na Lipnici. Statečný věrný náš milý! Věz, že jsme prošeni od velebného Ambrože opatha a všeho konventha kláštera Žďárského, nábožných nám milých, abychom tebe před osobu naši obeslati ráčili. Viniti tebe chtí z toho, že ty držíš rybník Dársko, kte- rýžto rybník připadl jest na téhož opatha a konventh tého kláštera Žďárského po- dle smlúvy učiněné mezi osvíceným někdy kniežetem panem Viktorynem, kniežetem Mins[tjrberským, a opatem a konventem Žďárským. Protož pokládámeť toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělech pořád zběhlých [31. července], aby ty před ná- mi a raddami našimi na hradě Pražském stál a jmenovanému opathu a konventhu z toho aby práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den svatého Alexieho léta etc. XXII°.

Strana 271
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 271 Kněz Ambrož opat osobně stojíc při úřadu a veškeren konvent kláštera Žďár- ského vyslavše s sebe s plnú mocí poctivého kněze Jana spolubratra svého, aby mohli poručníka udělati i dělají poručníka této pře mocného Jindřicha baccaláře z Chocemic na zisk i na ztrátu.*) V registřích královských E. XII.*) Anno etc. 23. feria III. první hojemství na zajtří sv. Matúše [22. září].*) Anno etc. 24. f. II. ante Georgii [20. dubna] poklid zhola na smlúvu vzali do nazajtří sv. Kateřiny [26. listopadu].*) Anno etc. 24. sabato post Katherine [26. listopadu] poklid na smlúvu do sv. Zophie najprv příští [15. května 1525].*) Feria II. post Bartholomei [28. srpna 1525] oznámil najvyšší pan hajtman královstvie Českého, že s toho již sešlo, aby se přetrhla i druhá pře též.*) Na smlúvě.*) R. XII. str. 71. — Záznam o obeslání vepsán v R. XIII. na listu B. III. b, jest však mřežován a k němu přidány přípisky označené *). 4013. Opat a konvent kláštera Ždárského obsílají Jana Trčku z Lípy. — 1522, [17. července]. Velebný Ambrož opath a všecek konventh kláštera Žďárského obsílají téhož Jana Trčku z Lípy. Viniti ho chtí z toho, že osobnil sobě hamerníky a v člověčen- stvie chtě je uvésti, zejména na těchto hamřích: na Šnek hamře a na Najdeku, na Fiklovským, Frendlovském, na Polničie proti spravedlnosti kněze opatově a kon- venta kláštera Žďárského. Actum ut supra. R. XII. str. 71. - Zapsáno v R. XIII. b. na 1. B. III. b. s těmiže přípisky, jako v předcházejícím obeslání a zde mřežováno. 4014. Hendrych z Plavna obsílá bratry Šliky na Lokti. — 1522, 18. července. Fer. VI. in die Arnolfi. Obeslati od pana Hendrycha z Plavna, purkrabí v Míšni, hrabie z Hartenšteina etc., pana Sebastiana a pana Albrechta bratří vlastní a nedílní z Holejče hrabie z Pasounu, pánuov na Lokti. Viniti je chce z toho, kdež témuž panu z Plavna sahají na lesy a potoky, lovy v jeho vlastním, též pře- kážky činí lidem jeho v živnostech jich, totiž ve vsech jménem Vosových Vratech a v Ftunknšteinu nedadúce jim užívati lesóv, luk témuž pánu a týmž lidem od sta- rodávna příslušejících k zámku Engelšpurku. Stání ve dvú nedělech [1. srpna]. R. XII. str. 72.

Strana 272
272 D. XIII. Registra soudu komorního. 4015. Král Ludvík obsílá Viléma z Klenového. — 1522, 18. července. Slovutnému Vilémovi z Klenového na Žinkovech. Slovutný věrný náš milý! Prosila nás slovutná Johanka z Těmínova, abychom tebe s ní sročiti a rok položiti ráčili. Viniti tebe chce z toho, když jest byla v Ži- tíně, tu jsi přijel a ptal se na slovutném Oldřichovi Žitínském, jestli táž Johanna tu jest, a kdyžť jest povědíno, že by jí byl měl v cestu vyjeti, a tu ji s služeb- níky svými mrskati a šlahati pod řádem a právem, nemaje jí toho učiniti. Protožť pokládáme toho rok od datum listu tohoto ve čtyřech nedělech pořád zběhlých [18. srpna], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a jí z toho práv byl, jináče nečině. Datum in arce Pragensi fer. VI. post festum s. Alexii anno R. XII. str. 72. etc. XXII°. 4016. Týš obsílá pacholky téhož Viléma s Klenového. — 1522, [18. července]. Slovutnému Vilémovi z Klenového na Žinkovech, aby postavil k svědomie pacholky své Ondřeje maštaléře a Berana, Žižkova syna z Žinkov. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 72. 4017. Václav Vrchlabský z Vrchlabí obsílá Jiříka Vosovského z Adlaru. — 1522, 18. července. Fer. VI. in die sancti Arnolfi. Václav Vrchlabský z Vrchlabí obeslal jest Jiříka Vosovského z Adlaru a viniti jej chce před JKMtí z toho, že týž Jiřík k slovuom svým, kderéž jest mluvil před purgmistrem a raddou Menšého města Pražského na rathouze i před jinými dobrými lidmi rytieřskými i městskými, kdeříž jsú tu na ten čas přítomni byli, k svědomí Jana Othy z Losu, kderéž jest týž Otha listem dal Pavlovi služebníku Krystofa Děčínského z Varthnbergka, a to k těmto slovóm, že by to svědomie nebylo pořádně, protože ten nenie řádu rytieřského, kdož je dává, poněvadž své pečeti nemá a potom jest týž Jiřík těch slov svéch zase zapřel a k nim sě jest znáti nesměl. Stání ve dvú nedělech od datum listu R. XII. str. 73 [1. srpna]. 4018. Havel Polštář z Krtel obsílá Hendrycha ze Švamberka. — 1522, 18. července. Fer. VI. in die Arnolfi. Havel Polštář z Krtel obsélá pana Hendrycha z Švam- berka na Zviekově. Viniti ho chce z toho, že drží dvuor poplužní s dědinami, lukami v Krči a požívá ho, ježto k tomu žádný jiný spravedlivosti nemá, než týž Havel,

Strana 273
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 273 a nevpustil ho v držení ani na psaní nebožtíka krále JMti ani krále JMti psaní. Stání tu sobothu po hodu slavném panny Marie na nebevzetí [16. srpn a]. R. XII. str. 73. 4019. Týž obsílá Petra Halíře z Jičíněvsi. — 1522, 18. července. Petrovi Halířovi z Jičínovsi. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutné Anny z Kasalic, aby- chom tebe s ní sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, aby jí před námi položil svědomí všecka, kteréž máš a kteréž jsi zjednal k té při, kdež jest pohá- něla někdy Salomena z Mečkova Petra Apolona s Křievan a v Lovčicích i listy, kteří náleželi ku spravedlivosti též Salomeny, že jich Anna z Kasalic potřebuje k svě- domí. Protož pokládáme toho rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Praž- ském v středu najprv příští [23. července] stál a tu svědomie i listy položil a z toho jí práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v pátek po svatém Alexii anno etc. XXII°. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 74. 4020. Král Ludvík obsílá Václava z Šárova. — 1522, 19. července. Slovutnému Václavovi z Šárova na Slatiňanech. Slovutný věrný náš milý! Vznešeno jest na nás, kterak by ty slovutného Mathúše z Habrova a v Libanicích vzíti dal a do vazby vsaditi, a potom že si jej přinutil, žeť jest musil člověčenství slíbiti, kterýžto Mathúš že jest přikázaný slu- žebník urozeného Zdenka Kostky z Postupic a na Litomyšli, věrného našeho milého, a žeť jest o to tobě více než jednou urozený Zdeněk Lev z Rožmitála a z Blatné, najvyšší purgkrabie Pražský, věrný náš milý, psal a k tomu tebe podle úřadu svého napoménal, aby ty jmenovaného Mathúše, poněvadž řádu rytířského užívá, svobod- ného propustil, ale ty že si toho zanedbal a téhož Mathúše nepropustils, ani před týmž purgkrabí Pražským státi a toho se zpraviti svévolně nechtěls, zlehčiv v tom úřad purgkrabství Pražského. I nechtějíce my žádných zemských úřaduov dopouštěti lehčiti, poněvadž by skrze to řád i právo mohlo býti zlehčeno, přikazujemť, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražským v pondělí před svatým Sixtem [4. srpna] stál a toho se spravil, proč si se podle napomenutí a rozkázání jmeno- vaného purgkrabie nezachoval. Datum v sobotu po sv. Alexí létha etc. XXII°. R. XII. str. 75. Archiv Český XXXII. 35

Strana 274
274 D. XIII. Registra soudu komorního. 4021. Král Ludvík obsílá Kunráta Krajíře z Krajku — 1522, 21. července. Panu Krajířovi Kundrátovi. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od statečného Delfína z Húgvic, hajt- mana hradu Pražského, abychom tebe před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, když sme my témuž Delfínovi poručenství dáti ráčili nad statkem někdy Jana a Václava bratří Bradáčuov z Toušeně a sirotka Annu synu jeho k manželství svatému, a ty že ten statek v své moci máš a držíš práva k tomu nemaje, a podle dání našeho témuž Delfínovi postúpiti statku a sirotka vydati zanedbáváš. Protož pokládámeť toho rok etc. Stání ve dvú nedělech [4. srpna]. Dán R. XII. str. 73. v pondělí den svaté Braxedy. 4022. Jiřík Henygar s Žeberka obsílá Sidonii z Fictum. — 1522, 21. července. Fer. II. post sancti Arnolfi. Jiřík Henygar z Žeberka obsélá paní Zidonii z Fictum, pozůstalú vdovu po někdy urozeném Václavovi Hasišteinským z Lobkovic. Viniti ji chce z toho, že drží plath ve vsi Běsně, [k] kterémužto platu týž Jiřík praví se míti lepší právo a spravedlivost, nežli ty ani žádný jiný. Stání ve dvú nedělech R. XII. str. 74. [4. srpna]. 4023. Jan Jeníšek z Ujezda obsílá radu Klatovskou. — 1522, 21. července. Fer. II. post sancti Arnolfi. Jan Jeníšek z Újezda obsélá purgmistra a kon- šeluov města Klatov. Viniti je chce z toho, že sou mu člověka jeho Marka z Ště- panovic vzali pod řádem a právem mimo jeho podle práva slušné poddání, kdež on sobě toho pokládá CL kop gr. čes. Protož aby jej svobodného hned propustili a o to, což se jemu tu stalo, aby před námi stáli a jemu z toho právi byli. Stání v pon- R. XII. str. 75. dělí před svatým Bartholomějem [18. srpna]. 4024. Alena od Hory Kutny obsílá Víta Hanykéře z Semína. — 1522, 21. července. Fer. II. ante Marie Mangdalene. Alena od Hory Kutny obsélá Víta Hany- kéře z Semína. Viniti tebe chce z toho, že jsi se v Nebovidy, v Plaňasy a v jiný statek k zemskému právu příležitý, kteréž byl někdy Jana Hanykáře z Semína, manžela jejieho, uvázal proti zřízení téhož Jana Hanykéře zapsaného, a toho statku užíváš a též Aleně a dětem jejím postúpiti nechceš, překážku čině v užívání i dr- žení. Protož etc. Od datum listu ve dvú nedělech stání [4. srpna.]

Strana 275
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 275 [Juxta:] Poručník od pohnaného Jindřich Loučenský z Kopidlna a Pavel R. XII. str. 77. Klenovský ze Ptení. 4025. Král Ludvík obsílá řezníky Žatecké. — 1522, 21. července. Žateckým řezníkuom. Opatrní věrní naši milí! Vznesla na nás Dorotha, vdova pozuostalá po někdy Jiřiekovi řezníku z Žatce, kterak po smrti manžela svého chtěla též řemeslo řez- nické vésti v témž městě, poněvadž toho všecky vdovy, kteréž se v to dáti po smrti manželuov svých chtěly, v jiných městech našich užievají, ale že vy a cech řemesla vašeho jí toho bránili jste a dopustiti nechcete. Kdež pak takovú věc nejednou, jakž zprávu máme, na podkomořieho našeho královstvie Českého i také na úřad konšelský v témž městě jest vznášela, však žádného místa o to dosáhnúti nemohla. Protož vám přikazujem, abyšte touž Dorothu od datum listu tohoto konečně ve dvou neděliech [4. srpna] v to řemeslo vpustili a jí v tom nepřekáželi. Pak-li byšte toho neučinili, pokládáme vám rok na den sv. Tyburcieho najprv příštího [11. srpna], abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském stáli a jí z toho právi byli, jináče ne- činiece. Dán na hradě Pražském v pondělí na den svaté Praxedy létha etc. XXII°. R. XII. str. 78. 4026. Jakub Hruška z Března obsílá Viléma z Vřesovic pro postavení kmetičny. 1522, [21. července]. Jakub Hruška z Března obsélá Viléma z Vřesovic na Doubravské hoře pro postavení Káče z Chrabrčic, kmětičny jeho, Urbanovy ženy, k svědomie. Stání v pátek před svatým Vavřincem [8. srpna]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 78. 4027. Piram Kapoun ze Svojkova obsílá Jindřicha Kapouna odtudž. — 1522, 21. července. Fer. II. ante festum sancte Marie Mangdalene. Od Pirama Kapouna vobeslati Jindřicha Kapouna z Svojkova, ať postaví k svědomí Jana služebníka neb pacholka svého a Anku kuchařku k středě [23. července] hodinu XIItů. A pan Heyman Krušinů ať postaví Jana služebníka svého, kderý prve byl u bratra mého Jindřicha. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 79.

Strana 276
276 D. XIII. Registra soudu komorního. 4028. Krystof Smíšek z Vrchovišť obsílá Ondřeje Mandina z Hory Kutny a jiné. 1522, 12. července. Fer. II. ante festum sancte Marie Mangdalene. Krystof Smíšek z Vrchovišť obsélá Vondřeje Mandina vod zlaté husy u Hory Kutny, pana Haška Zvířeticského z Wartmberka pro postavení písaře svého Jiřéka rodem (?) z Bozkovic. Stání v tém- dni [19. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 79. 4029. Týž obsílá Sidonii z Fictum. — 1522, 22. července. Urozené Zydonii z Fictum. Fer. III. in die sancte Marye Magdalene. Urozená nábožná nám milá! Vznesli jsú na nás urození Mikuláš a Vilém bratří vlastní z Lobkovic a na Hasištaině, věrní naši milí, kterak by ty po smrti urozeného někdy Václava z Lobkovic, bratra jich a manžela tvého, vkročila v dr- žení a v užívání statku sirotčieho i téhož sirotka v zpravování po témž Václavovi bratru jich pozuostalého mimo spravedlnost a příbuzenství jich; kteréhožto statku držení a spravování též i sirotka opatrování oni bratří Mikuláš a Vilém z Lob- kovic etc. praví se jmieti lepší právo i bližší spravedlnost, nežli ty ani kto jiný. Protož pokládáme toho den etc. v pondělí po svatém Bartholoměji [25. srpna]. Též paní Sydonii obeslati z toho, aby položila spis kšaftovní, kterýž nebožtík pan Václav z Lobkovic, bratr náš a manžel její, svú vlastnú rukú sepsal prve, než jest před morem na Nový Šumburgk ujel, že toho potřebujeme k svědomí. Stání ve dvú nedělech od datum listu tohoto [5. srpna]. [Juxta:] K svědomí. K svědomie tyto obsélají: Bernartha z Fictum na Kgrburcze, Hanuše z Litic, Jiříka z Fictum na Novém Šumburce, Jindřicha z Smiřic, Arnošta von der Jhon, Mikuláše z Libnova, Zykmunda Knoblacha z Warmsdorfu, Kašpara Glenaurze, oby- vatele Kadanského, Erharta Kfeléř[e] z Zakšova, Jetřicha z Fictum na Kgrburcze. R. XII. str. 76. 4030. Bernart Barchanec z Baršov obsílá Jana Stolínského z Baršov. — 1522, 22. července. Fer. III. in die sancte Marie Mangdalene. Bernarth Barchanec z Baršov obsélá k svědomie Jana Stolinského z Kopist a v Bilíně, Petra Sudu z Řenec. Stání v témdni [29. července]. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 77.

Strana 277
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 277 4031. Ondřej Weinczirle z Gumpolce obsílá Kryštofa Pfluga z Rabšteina. — 1522, [22. července]. Ondřej Weynczyrle z Gumpolce obsielá pana Krystofa Pfluga, že jsa s ním v puohonu trefil naň na svobodné silnici a jeho i s koníkem porazil pod řádem a právem, kdež jest péče žádné naň neměl. Stání na sv. Jiljí [1. září]. Aby postavil pacholky nebo služebníky své, kteréž jest ty časy při sobě měl, k svědomie. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 77. 4032. Král Ludvík obsílá Jana Pytlíka ze Zvoleněvsi. — 1522, 23. července. Janovi Pytlíkovi ze Zvoleněvsi. Fer. IV. post festum sancte Marie Mangdalene. Slovutný věrný náš milý! Prosili jsou nás statečný Zykmund Hromada z Boršic a slovutný Jan syn jeho odtudž z Boršic a na Klecanech, abychom tebe před osobu naši obeslati ráčili. Vi- niti tebe chtí z toho, že ty držíš tyto vsi zápisné Větrošice, Znojčice, Zlonín, k kte- rejmžto vsem jmenovaní Zykmund a Jan praví se lepší spravedlivost a právo k tomu jmíti obdarovániem naším, nežli ty ani kto jiný. Protož pokládámeť etc. Stání v pon- R. XII. str. 79. dělí po svatém Bartholoměji [25. srpna]. 4033. Zikmund Hromada a Jan syn jeho viní Kateřinu ze Záhořan. — 1522, [23. července]. Týž viní Katheřinu z Záhořan, že drží tyto vsi zápisné Hostín, Zdiby, Vel- těže v Přemyšlení, k kterejmžto vsem jmenovaní Zykmund a Jan praví se lepší spravedlivost a právo k tomu jmíti obdarovániem naším, nežli ty ani kto jiný. Protož pokládámeť etc. [Juxta:] Poručníky udělati pana Stibora z Lukovky a Pavla z Hořan, oba R. XII. str. 79. spolu neb jednomu samému. 4034. Vilém Dobřenský z Dobřenic obsílá Zdislava z Dobřenic. — 1522, 23. července. Fer. IV. post sancte Marie Magdalene. Vilém Dobřenský z Dobřenic obsélá Zdislava z Dobřenic na Ostroměři. Viniti ho chce z nedržení smlouvy, kdež mají cedule mezi sebú řezané a v nich pokuta, kdož by komu v čem dosti neučinil, aby L kop gr. čes. jeden druhému propadl tak, jak též cedule to v sobě šíře ukazují a zavírají, a že jest jmenovaný Zdislav těm smlúvám již po dvakráth dosti neu- činil, kdež sobě toho pokládá týž Vilém základu vedle týchž cedulí sto kop gr. českých. Stání ve dvú nedělech [6. srpna]. R. XII. str. 80.

Strana 278
278 D. XIII. Registra soudu komorního. 4035. Martin Radikovský z Hrádku obsílá Markvarta Svatbu z Otradovic. — 1522, 23. července. Fer. IV. ut supra. Martin Radikovský z Hrádku obsélá Markvartha Svadbu z Utradovic. Viniti ho chce z toho, že slíbiv zaň dáti jest musil Jiřiekovi Střie- brnému za kuoň XVIII kop gr. č., a ty peníze že jest na úrok vzal a již jest tomu na X leth a on že jemu toho dáti a zase zaplatiti až podnes zanedbává. R. XII. str. 80. Stání ve dvú nedělech [6. srpna]. 4036. Anna z Schochovic obsílá bratry Boharynské z Hrádku. — 1522, 23. července. Fer. IV. ut supra. Anna z Schochovic obsélá Jana, Bořka, Petra, Vavřince, Burjana bratří Boharynské z Hrádku. Viniti je chce z toho, že jest jich votec někdy Diviš z Hrádku byl poručníkem též Anny, ji jest vdal a věnem ji neopatřil. R. XII. str. 80. Stání ve dvú nedělech [6. srpna]. 4037. Vilém Holický z Mečkova obsílá Jana Chorouzího. — 1522, 23. července. Fer. IV. ut supra. Vilém Holický z Mečkova obsielá Jana Chorouzieho vel- kého z N. Viniti ho chce z toho, že jest téhož Viléma v mírné a pokojné zemi pod řádem a právem zroubal a zranil nemaje s ním nic činiti ani naň péče neměl. Stání na den svatého Jiljí [1. září]. [Juxta:] Poklid místo hojemstvie až do svatého Martina, jestliže jse budou R. XII. str. 80. moci smluviti. 4038. Václav Ciňovský z Čiňova obsílá šefmistry a radu na Horách Kutných. — 1522, [23. července]. Václav Čiňovský z Čiňova obsélá cechmistruov (sic) a raddy na Horách Kut- nách. Viniti je chce ze sta kop gr. a XII/2 kopy gr. a X gr. vše čes. proto, když jest byl podán před soud jich od urozeného někdy Viléma z Pernštaina, hofmistra tehdáž královstvie Českého, z soudu komorního, kdež jest měl činiti s Jiříkem Hášou z Újezda vo X gr. čes. platu každý tejden z té příčiny, že sú svědkuov jeho oni šefmistři a radda slyšeti nechtěli, tu jest jim rozkázáno, aby svědky jeho slyšeli a spravedlivý konec o tu při udělali a to mezi svatým Martinem a Svátostí; pak-li by neučinili, aby zase stáli vo Svátosti v soudu komorniem obě strany. A tu když sou konce spravedlivého podle rozkázánie jmenovaného hofmistra neučinili, on jest jich ortele přijíti nechtěl, než volal se zase do soudu komorního podle nálezu a roz- kázání téhož hofmistra a měvše jej oni zase pustiti, nechtěl-li by jich ortele přijíti,

Strana 279
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 279 že jsú jej pustiti nechtěli a skrze to on zase k soudu komorniemu státi nemohl, o svú spravedlnost skrze jich bránění jest přišel a Hášů poručník stál k soudu a on Čiňovský jat sa od týchž šefmistruov a raddy státi jest nemohl a puohon jest jemu přetržen. Týž Václav obsélá týchž šefmistruov a raddy. Viniti je chce z toho, že jsú jej pod řádem a právem na rathouze u Hory jali a do šatlavy vsadili a jej sú v tom vězení svém za VII nedělí drželi v kládě ustavičně beze všeho jeho provi- nění, kdež on sobě toho pokládá jedno sto kop gr. českých. Machka Libenicského, Jana Popelku, Jana Krále, Jana Czykule, Samuele Lahvičku, Jana Bernartha, Došek Buzený, Jiříka Mrhu, Petra kováře, Jana Što- lara, Petra jednovokého. Stání ten pondělí po svatém Vavřinci [11. srpna]. Z listu vloženého při R. XII. str. 80. — Škrtnuta jsou jména: Mikuláše z Práchňan, Pregle, Víta pekaře, Mikuláše horníka a Jana u sv. Bartholoměje. 4039. Václav Čiňovský obsílá Mikuláše z Práchňan. — 1522, [23. července]. Týž Václav Čiňovský obsélá Mikuláše z Práchňan, držitele statku někdy Barthoše otce jeho, poručníka kšaftem učiněného od Duchka Pyšnice. Viniti jej chce ze sta kop gr. a IX kop gr. a z X gr. vše čes. summy zadržalé, kdež týž někdy Barthoš, otec jeho, platiti měl každý týden po X gr. čes. Dorothě mateři Václava Čiňovského až do smrti též Dorothy, manželky Duchka Pyšnice, poručených na smrtedlné posteli oustně nad kšaft psaný. Kdež týž Barthoš, otec menovaného Mikuláše, platil jest za několik nedělí podle téhož poručenstvie Pyšnicova oustního svrchu psané Dorothě, mateři téhož Václava Čiňovského, potom jest platiti nechtěl. Stání ut supra [11. srpna]. Z listu vloženého při R. XII. str. 80. 4040. Jan z Písku obsílá Hendrycha z Švamberka. — 1522, 24. července. Fer. V. post sancte Marie Magdalene. Jan z Písku na místě Dorothy man- želky své obsélá urozeného Hendrycha z Švamberka na Zviekově z toho, že ve vsi jménem Ždár jest dvuor, kterýž v manstvie příleží k zámku Zviekovu, ten dvuor držal někdy otec jmenovaného Jana manželky, pokudž živ byl, potom rodičové téhož Jana manželky zemřeli zuostavivše na tom grunthu několik sirotkuov malých, a po smrti otce a mateře jich nějaký Drvo Václav uvázal se v ten grunth na takový spůsob, aby toho grunthu užieval a sirotky opatroval a toho grunthu jim dochoval. A mezi tím některak těm sirotkuom ouzkost činil, až musili z toho grunthu se roz-

Strana 280
280 D. XIII. Registra soudu komorního. jíti a u lidí se zjednávati a potom ti někteří sirotci, když dorostli, stáli sou jmeno- vanému Henrychovi, chtíce se v grunth uvázati, k tomu jsou přijíti nemohli, až ti sirotci všickni zemřeli, jediná děvečka zuostala, kterúž svrchu psaný Jan za man- želku sobě pojal. A po smrti těch sirotkuov jmenovaný Henrych tomu Drvovi ten grunth prodal a zaň penieze k sobě bral, a manželka jmenovaného Jana jsúc dě- dička pozuostalá po všech těch sirotcích k spravedlivosti své přijíti nemuož a z toho grunthu ani statku že jest nic nevzala. A poněvadž ten dvuor jest služebný k zámku královskému, praví se, že žádným jiným lépe opatřena býti nemuož než králem JMtí, jakožto pánem vrchniem, a že k tomu grunthu právo a spravedlnost po otci a bra- třích svých jakožto nevybytá z toho grunthu míti se praví.*) Stání ten pondělí po sv. Bartholoměji [25. srpna]. R. XII. str. 81. — Poslední tato věta *) jest škrtnuta. 4041. Král Ludvík obsílá bratry Zedwice z Libsteina a Konráda z Neitperka. — 1522, 24. července. Petern, Wolfen und Cristofen von Czedwitz gebrudern und gefettern auf Lybstein. Gleichs lauts an Conraden von Neitperg zu Seberg. Ernvesten lieben getrewen! Vor uns sindt erschinen die ersamen, auch unser lieben getrewen burgermeister, rath und gemein unser stat Eger und uns vorgelegt und genuglich angezaigt, wie und wasergestalt die vhesten und alle ander gutter desselbigen crais, dorynnen Libenstain auch benenth, inen mit gerichten, landtge- richten, halsgerichten, mit hulf, stewr und dinsten von unsern vorfarn zugethan, und sich doneben erklagt, wie ir euch uber alle ire begnadung und alten ubenlichen gebrauch und wider ewre selbst vorschreibung mit obangezaigten stucken von inen zu zihen unterfinget und anmesset. Welchs, wer deme also, uns nicht unbillich zu beschwerung reicht; und derhalben euch hiemit ernstlich befelhen und wollen, das ir ewers angefangenen furnemens abstehet, und in gerichten, hulfen, stewern und dinsten sampt ewern underthanen, wie vor alders aus gaben, begnadungen und althergebrachtem gebrauch bey dene von Eger vorhaltet. Vormeinet ir euch aber des wie recht mit rechte zu entledigen, so seczen und ernennen wir euch hiemit eynen tag vor uns alher auf unser schlos Prag auf Bartholomei [24. srpna] mit allen ewren rechten, domit ir euch desselben zu entschuczen und zu entprechen, vortrost zu gestehen, wollen wir nach genuglichem beider part inbringen, die billig- kait dorynnen ergehen lossen. Ab ir auch aus eigenem willen ewres vornhemens nicht abstundet und ungehorsamlich aussen blibet, wollen wir nichts mynder dem gehorsamen tail, was billich und recht ist, gescheen lossen. Euch donach habt zu richten. Datum auf unserem schlos zu Prag am abent Jacobi des heiligen zwelff- R. XII. str. 82. poten anno etc. XXII.

Strana 281
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 281 4042. Král Ludvík obsílá Hendrycha z Gutšteina — 1522, 24. července. Urozenému Henrychovi z Gutštaina. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Jiříka z Puchova, věr- ného našeho milého, abychom tebe s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce s přirčení, a to z toho, že si ty jemu přiřekl tisíc kop mieš. gr. dáti, a aby sobě z tej summy bral u urozeného Wolfa z Gutštaina, bratra tvého, kdeť podle smlúvy ročně každý rok osm set zlatých vydávati do pět leth pořád zběhlých má, ale že si ty tomu dosti neučinil. I protožť pokládámeť toho den a rok v pondělí po sv. Bartholoměji [25. srpna], aby ty před námi a radami našimi na hradě Pražském na ten den stál a jemu Jiříkovi z toho práv byl, jináče nečině. Dán in arce Pragensi feria V. in vigilia Jakobi appostoli. [Juxta:] K svědomí obeslal urozeného Wolfa z Gutštaina a statečného Mi- kuláše z Hradšína a na Vlkošově k pátku [29. srpna], a Hradšínovi tu sobotu před narozeniem Matky boží [6. září]. R. XII. str. 84. 4043. Týž obsílá Chebské. — 1522, 25. července. Der stat Eger! Ersam lieben getrewen! Der ernvest unser lieber getrewer Conrad von Neit- perg zu Seberg hat uns gebeten euch zu beschigken, er habe euch zu beschuldigen umb eine gewaltsame tath, so ir seinem armen man Seifrid Lederer zu Seberg am berge gethan. Derhalben befelhen wir euch hiemit, das ir auf Bartholomei nechst kunftig [24. srpna] vor uns alhie auf unserem slos Prage gestehet, und gedachtem Neitberge zu seinen clagen antwurt[et]; hierinnen kein anders thut. Datum auf unse- rem slos zu Prag am tage Jacobi des heiligen zwelfpoten etc. im XXII jare. R. XII. str. 44. 4044. Aleš Zrucký s Křenovic obsílá Jana Repického z Sudomíře a jiné. — 1522, 25. července. Fer. VI. in die sancti Jacobi apostoli. Aleš Zruckej z Křenovic obsélá Jana Repicského z Sudomíře, Hazle Kunše, Bohdanecského z Hodkova, Bohuslava Mitrov- ského. Viniti je chce jakožto držitele statku po někdy slovutné Jitce z Křenovic, manželky někdy Mikuláše Kostckého, kterážto Jitka přebyla jest manžela svého, potom také sama umřela neučinivši zřízení žádného o statku svým ani o věnu. Pravě svrchu psaný Aleš, že k tomu statku a věnnu lepší právo a spravedlnost k spravo- vání má jakožto najbližlší přítel a strajc přirozenej též někdy Jitky, nežli oni ani kto jiný. Stání ten pondělí po svatém Bartholoměji [25. srpna].

Strana 282
282 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Poručníci od pohnaných Václav Donáth z Těchlovic, Václav Vokrú- hlicskej z Knínic, Pavla Klenovského ze Ptení, všeckny spolu neb jednoho z nich. R. XII. str. 82. 4045. Král Ludvík obsílá Jindřicha Drahobuzského. — 1522, 25. července. Panu Jindřichovi Drahobuskému. Urozený věrný náš milý! Vznesl na nás urozený Zdeněk z Klinštaina a na Škvorci, věrný náš milý, kterak by nějaká pře vznikla mezi tebú a týmž Zdeňkem o nějaký kuoň, a žeť jest od sebe spravedlivě učiniti chtěl, ale ty že jsi toho od něho nepřijal, a potom žeť jest [se] i před osobu naši královskú poddával i na soud zemský, a že jsi to vše opovrhl a při tom snad nějaké své vuole užívati chtěl. Protož pokládámeť rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál ten pon- dělí po sv. Bartholoměji najprv příští [25. srpna], a tu my vyslyšéce tu věc mezi tebú a týmž Zdeňkem Škvareckým (!) v tom se spravedlivě k jednomu každému za- chovati chcme. I znaje v tom vuoli a rozkázánie naše, tak se zachovaj, jakožť píšem. R. XII. str. 85. Datum Jakobi apostoli. 4046. Týš Zdeňkovi s Prorubí. — 1522, 25. července. Slovutnému Zdeňkovi z Prorubí a v Bečně. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jest na nás vznesl urozený Jaroslav z Šelm- bergka a z Kosti a na Přerově, najvyššjí komorník království Českého, věrný náš milý, jak jest vedle práva od desk zemských vzal urozený Jan z Rozmbergka, mistr převorství Českého, věrný náš milý, a ty že si proti právu znamenitě odboj udělal, nedada dobytkuov bráti, a že si šeredné pohrůžky témuž komorníkovi činil; a při tom pak zvláště na nás jest vzneseno, jak by ty v tom neřádu některými slovy svými nemale našemu královskému duostojenství ublížil, ježto my těch všech věcí, kteréž by se tu v tom, jakž se svrchu píše, od tebe staly, málo ani lechce u sebe vážiti neráčíme. A protožť přísně přikazujeme, aby ty před naší osobou královskou na hradě Pražském tento outerý najprv příščí [29. července] ve čtrnácte hodin stál a dostál a toho se řádně zpravil, jinak toho nikoli nedělaj. A pak-li by se tak, jakž píšem, nezachoval, již my se dále budeme věděti k tobě jak zachovati. Dán na hradě Pražském v pátek den sv. Jakuba létha etc. XXII°. R. XII. str. 85.

Strana 283
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 283 4047. Král Ludvík obsílá Jiříka z Puchova. — 1522, 26. července. Jiříkovi z Puchova a v Chýšech etc. Slovutný věrný náš milý! Vznesl jest na nás žalobně poddaný náš Lukeš Wolkank, měštěnín Pražský, že jsa jemu dlužen dluhu spravedlivého za voly CCLXXXIII kop gr. míšenských zaplatiti prodlíváš, žádaje nás, abychom tebe obe- slati ráčili. I pokládámeť toho rok a den k stání, aby v pondělí po svatém Bar- tholoměji najprve příštím [25. srpna] před námi a osobú naší osobně stál a jemu Lukšovi práv byl. Datum sabbato post sancti Jakobi apostoli anno etc. XXII°. [Juxta:] Pavel Klenovský ze Ptení poručník k přijetí peněz i kvittování. R. XII. str. 86. 4048. Týž obsílá Heřmana z Šumburka. — 1522, 26. července. Urozenému Heřmanovi z Šumburka. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Zykmunda Javornického a v Javorníku, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobu naši sro- čiti a rok položiti ráčili. Viniti tebe chce z toho, že Zykmund Ryker jemu a lidem jeho páleniem i mordem hrozil, a když naň týž Zykmund Javornický sahati chtěl, že jsi toho Rykara psaniem svým zastával a jemu Zykmundovi Javornickému po- hruožky činil. Protožť pokládáme toho rok a den, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském ten pondělí po svatém Bartoloměji najprv příščí [25. srpna] stál a téhož Zykmunda Rykara také [postavil], a jemu z toho práv byl, jináče nikoli ne- čině. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém Jakubu apoštolu létha etc. XXII°. R. XII. str. 87. 4049. Týž obsílá Adama Zilvara z Pilinkova. — 1522, 26. července. Slovutnému Adamovi Zykvarovi (!) z Pilinkova. Slovutný věrný náš milý! Prošeni jsme od slovutného Zykmunda Javornického a v Javorníku, věrného našeho milého, abychom tebe s ním před osobu naši sročiti a rok položiti ráčili. Viniti tebe chce, že když jsi po něho poslal, aby k tobě při- šel a on to učinil, kterak jsi jemu hanlivá slova mluvil pravě, že máš s ním moc učiniti, co chceš. Protožť pokládáme toho rok a den, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna] stál a jemu z toho práv byl, jináče nečině. Datum ut supra. R. XII. str. 87. 367

Strana 284
284 D. XIII. Registra soudu komorního. 4050. Král Ludvík obsílá Albrechta z Gutšteina. — 1522, 28. července. Panu Albrechtovi z Gutnštaina na Mělníce. Urozený věrný náš milý! Oznamujemť, že jest na nás vznešeno od slovutných Markvarta a Burjana bratří z Baště, kterak by nějaký Jan Kozrovský, kterýž tu v Kozorovicích pod tebou jest, statek jejich od nich koupil a smlouvu a trh doko- nalý s nimi vo to že jest učinil, a že týž Jan zanedbává tomu dosti činiti, kdež sou skrze to veliké škody vzali, a že jej z toho viniti chtí, k tomu z škod a z nákla- duov, žádajíc nás v tom za milostivé vopatření. I protožť přikazujem, aby ty téhož Jana Kozorovského před námi a radami našimi na hradě Pražském postavil, ko- nečně v pondělí po svatém Bartoloměji najprv příščí [25. srpna] aby stál a tu nadepsaným bratřím aby práv byl, jináče nikoli nečině. Datum fer. II. post Jacobi. R. XII. str. 88. 4051. Týž obsílá Viléma Krušinu ze Švamberka. — 1522, 28. července. Panu Vilémovi Krušinovi. Urozený věrný náš milý! Vznejsl na nás statečný Jan Tetaur z Tetova, věrný náš milý, kterak by ty naň na zámku našem Pražském půtku svývolně učinil a k tomu si jej bil s služebníky svými pod řádem a právem, neušanovavši zámku a dvoru našeho královského toho si se dopustil, a že on na tebe žádné péče neměl, ješto toho sobě lechce vážiti nikterakž nemuožeme. Protož pokládámeť toho rok tuto středu najprv příščí [30. července], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a dostál a tomu Janovi práv byl a toho se zpravil, jináče nikoli nečině pod uvarovániem hněvu a nemilosti naší. Dán na hradě Pražském v pondělí R. XII. str. 88. po svatém Jakubu apoštolu létha etc. XXII°. 4052. Jan Lžínský obsílá Táborské měšťany k svědomie. — 1522, [28. července]. Obsílá Jan Lžínský Táborský měšťany, tyto níže psaný osoby k svědomí: Mikuláše Vlaského, Jana Culíka, Jana Motovan, za Jakuba Švehlu súkeníka Jakuba bacaláře. Stání v pondělí po sv. Bartholoměji [25. srpna]. R. XII. str. 88. 4053. Král Ludvík obsílá Jana Doubka z Bejkovic. — 1522, [28. července]. Slovutnému Janovi Doubkovi z Bejkovic. Slovutný etc.! Prošeni jsme od urozeného Krystofa Pfluga z Rabštaina na Kocově, abychom tebe před osobu naši sročiti a obeslati ráčili protož, aby postavil

Strana 285
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 285 před osobu naši Pavla karčmáře(!) z Tisovy. Viniti jeho chce z toho, že jest týž Pavel přechovával a fedroval zhůbce a zločince zjemské]ho Jana a Lakorde, a týž Krystof že jest přijev k němu žádal, aby se jím ujistil podle zřízení zemského, a on maje to učiniti a tak se zachovati, zbránil se jest tomu a před týmž Krystofem dóm zavřel a téhož zločince vypustil. Stání v pondělí po svatém Bartholoměji [25. srpna]. [Juxta:] Pavel krčmář v Tisové udělal poručníka Jana Doubka z Vojkovic, R. XII. str. 89. pána svého. 4054. Král Ludvík obsílá radu Táborskou. — 1522, 28. července. Tháborským. Opatrní věrní naši milí! Jakož jsme vás listem naším obeslati ráčili, jsúce prošeni od Jana Lžínského, spolusúsede (!) vašeho, abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském stáli v úterý po svaté panně Markéthě minulé [15. července], tak jakž to vobeslání šíře v sobě ukazuje a zavírá. A potom jsme vám toho do příjezdu našeho na Tábor vodložili a že o tu věc mezi vámi a osobami a týmž Janem Lžínským spravedlivý konec učiniti ráčíme. I poněvaž náš příjezd na Thábor pro znamenité potřeby a věci naše a královstvie tohoto se protáhnúti musí, a my předse od téhož Lžínského o rok položení staráni [jsme], i nechtíce vodtahovati, aby on Jan v své spravedlnosti obmeškán nebyl, pokládáme vám toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji apoštolu najprv příštím [25. srpna], abyšte před námi a raddami našimi na hradě Pražském stáli a tyto jmenovaný osoby postavili: Jana Zářeckého, Václava Kučeru, Mikuláše Horšáka, Mikuláše Vlaského, Petra Zeleného, Pavla Pan- kara, Martina Hubáčka, Václava Šmura, Burjana Poupu, Prokopa Hajlovce, Jiříka Hrušku, Ješka Pankara, a z čehož jest je týž Jan obvinil, aby jemu z toho právi byli, jináče nečiníce. Dán na hradě Pražském v pondělí po svatém Jakubu apo- R. XII. str. 89. štolu létha etc. XXII°. 4055. Děpolt z Lobkovic píše Bernartu z Barchova. — 1522, 28. července. Děpolt z Lobkovic a na Bílině. Službu svú vzkazuji, urozený vladyko pane Bernarte z Barchova, příteli mój milý! Vím, že jest v dobré paměti, jakož jest se trh stal mezi mnú a tebú a při témž trhu jaká sou slova byla mluvena ke mně, vím, žeť jest to dobře v paměti. A to o to, jakož má aneb měla paní Barbora manželka tvá summu zapsanú totižto. D kop gr. čes. na některých lidech v Chod- žově, jakož sou mi pak toho raistra vydány, kdež sem pak s tebú mluvil víc než jednú, aby se tomu dosti stalo, a vždy se ta věc odtahuje až dosavad. Jistě bych

Strana 286
D. XIII. Registra soudu komorního. 286 já se takové věci nenadál, protož to ještě oznamuji, že sem peníze položil při ouřadu, totižto při dckách zemských, k vyčítání, aby mi se tomu trhu dosti stalo, co se spravedlivě státi má; peníze já chci také vyčísti. Pak-li by se toho nestalo, můžeš sobě to rozvážiti, co by mohlo z takové věci přijíti, že bych mušel o tu po- třebu právem přistúpiti. Za odpověď na toto mé psaní žádám. Dathum v pondělí po svatém Jakubu léta 1521 [sic]. [V dolním rohu téhož listu poznamenáno:] Jetřich Lukavecký Johanku z Ra- donic Krchlebskú, Bohuslav Vrchota Plzenské, fer. IV post purificationis [Marie]. [Na rubu téhož listu poznamenáno:] Item toto dluhu páně Čelechovcova 111/2 kopy gr.; item toto páně Janova z Lbence 141/2 kopy; item k ouřadu dáno List vložený při R. XII. str. 96. 41/2 kopy 21 gr. 4056. Král Ludvík obsílá Hradecké. — 1522, 30. července. Hradeckým. Opatrní věrní naši milí! Vznešeno jest na nás od Markéthy Řehorové z Ne- dělišť, kterak na místě též Markéthy vedl jest právo slovutný někdy Viktoryn ze Všehrd a potom Appollona z Dříní, manželka téhož Viktoryna, na vsi Lochenice a Stěžery, kterýchž jste v držení, a že jste vy takovému právu vedení odpor udě- lali v držení nechtíc pustiti, ježto jest nám to s podivením a nemálo proti mysli. Protož vám pokládáme toho rok od datum listu tohoto ve dvú neděliech pořád zbě- hlých [13. srpna] přikazujiec, abyšte vy před námi a radami našimi na hradě Praž- ském stáli a toho se zpravili, jináče nikoli nečiníce. Dán na hradě Pražském R. XII. str. 90. v středu po svatém Jakubu apoštolu božiem létha etc. XXII°. 4057. Týž radě města Mostu. — 1522, 30. července. Mostským. Opatrní věrní naši milí! Prošeni jsme od slovutných Markéthy a Barbory sestr vlastních z Kouč, nábožných nám milých, abychom vás před osobu naši s nimi sročiti a rok položiti ráčili. Viniti vás chtí z toho, že jste k sobě přijali statek kšaftem svěřený od někdy Marthy z Herkovic, manželky někdy Hanuše Redara, v kterémžto kšaftu týmž Markéthě a Barboře jmenovaná Martha odkázala každý po třitcíti kopách gr. míš., a že jste vy jim tu summu vydati zanedbali a podnes se k tomu vydání vedle téhož zřiezení a kšaftu svrchu dočené Marthy nemáte. Protož vám pokládáme toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna], abyšte vy před námi a raddami našimi na hradě Pražském k tomu stáli a jim Markéthě a Barboře právi byli, jináče nečiníce. Dán na hradě Pražském R. XII. str. 90. v středu po svatém Jakubu létha etc. XXII°.

Strana 287
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 287 4058. Král Ludvík obsílá Heřmana Zvířetického a jiné k svědomí. — 1522, 30. července. Slovutný věrný náš milý! Prosil jest nás slovutný Vít Hanykéř z Semína na Pečkách, věrný náš milý, abychom tebe obeslati ráčili pravě, že tebe k některé spravedlivosti své potřebuje k svědomie. Protožť pokládáme toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a témuž Vítovi, jakož od něho zpraven budeš, čehož jsi svědom, aby podle práva seznal, jináče nečině. Dathum ut supra. Jeden panu Heřmanovi Zvířetickému, druhý Kunšovi Bohdaneckému, třetí Jakubovi Sobolovi z Vojkovic, čtvrtý Mikulášovi Vicholovi z Vinar. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 92. 4059. Týž obsílá opata a konvent kláštera Křesovského. — 1522, 30. července. Velebnému a poctivým Františkovi opathu a všemu konventhu kláštera Kře- sovského, nábožným. Velební a poctiví nábožní, věrní naši milí! Prošeni jsme od urozeného Arnošta z Újezdce a z Kúnic na Jilemnici, věrného našeho milého, abychom vás s ním před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti vás chce z toho, že jste vy v klášteře Křesově i jinde na gruntích tomuž klášteru příslušejících přechovávali a fedrovali zhoubce a odpovědníky do královstvie Českého proti právu a zřiezení téhož královstvie a landfrayduom mezi tajmž královstviem a kniežetstvími Slezkými učiněným; od kterýchžto odpovědníkuov a nepřátel on Arnošt jeda z téhož kláštera jat jest byl i slibem zavázán a šacován, kterýžto nepřátelé na téhož Arnošta z téhož kláštera po něm i odjinad z gruntuov vašich sjeli jsou. Protož vám pokládáme toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna], abyšte vy před námi a raddami našimi na hradě Pražském stáli a témuž Arnoštovi z toho právi byli, jináče nečiníce. Dán na hradě Pražském v středu po svatém Jakubu apoštolu božím létha etc. XXII°. [Juxta:] Hojemství. Actum sabbato ante Wenceslai [27. září]. R. XII. str. 91. 4060. Týž obsílá Bohuslava z Chrastu. — 1522, 31. července. Slovutnému Bohuslavovi z Chrastu na Vamberce. Slovutný věrný náš milý! Prosila jest nás slovutná Markétha z Poběžovic, nábožná nám milá, abychom tebe před osobu naši obeslati ráčili. Viniti tebe chce a spolu s tebou urozeného Jana Licka z Rysmberka a slovutný Votíka z Bubna [a]

Strana 288
288 D. XIII. Registra soudu komorního. Mikuláše z Bubna z dosti neučinění rukojemstvie podle smlúvy svatební, kdež ste za slovutného Prokopa Dobeše z Bezděkova rukojmie, i že jest se jí ve dskách nedostalo XLVII kop gr. českých, tak jakž jí podle slibuov vašich o[d] téhož Prokopa Dobeše dskami ujištěno býti jest mělo. Protož pokládámť toho rok ten pondělí po svatém Bartho[lo]měji najprv příščí [25. srpna], aby ty před námi a raddami na hradě Pražském stál a jí z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po svatém Jakubu létha etc. XXII°. Též pana Jana Licka z Rysmburka na Boruhrádku, Votíka z Bubna, Mi- kuláše z Bubna, Prokopa Dobeše, aby položil[i] ceduli k svědomie smluvní, kteráž jí při její svadbě učiněna byla. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 92. 4061. Král Ludvík obsílá Wolfa z Gutšteina. — 1522, 31. července. Urozenému Wolfovi z Gutnštaina na Petršpurce. Urozený věrný náš milý! Oznamujemť tobě, že jest nás prosil slovutný Ha- nuš z Glaubic, věrný náš milý, abychom tebe před osobu naši obeslati ráčili. Viniti tebe chce ze CC zlatých rýnských, a to z těch, kteréž jemu dáti přiřekl, jestliže urozený Hendrych z Guttnštaina, bratr tvuoj, to poví, že jest toho svědom, že jest témuž Glaubicovi někdy urozený Jan z Gutnštaina, bratr tvuoj, rozkázal dáti nad jeho službu těch CC zlatých rajnských, a ty že jemu Glaubicovi jich dáti a zaplatiti prodlíváš. Protož pokládámeť toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna], aby ty před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a jemu z toho práv byl, jináče nečině. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po sva- R. XII str. 93. tém Jakubu létha etc. XXII°. 4062. Týš obsílá hofmistra Kutnohorského. — 1522, 31. července. Fer. V. post sancti Jacobi. Obeslání od krále JMti, že jest vznesla na nás Markétha Mazsopustová z Střiebra, sestra někdy Andresa Autka, pergmistra hor volověných, kterak jest skrze hofmistra hor Kuthen po smrti Andresově v Střiebře pobrati kázal jeho Andresova statku více nežli za dvě stě kop gr., potom že peníze jemu náležité jsú na právě Střiebrským zstaveny, a při tým[ž] právě registra také jsú položena, v kterýchž se našlo počtem více vydání nežli příjmu CXXXV kop gr. čes.; k kterémužto ke všemu statku předepsanému ona Markétha praví se právo a spravedlnost mieti po Andresovi bratru svém nápadem. Protož my pokládámeť toho rok, aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském jí z toho práv byl R. XII. str. 93. v pátek po svatém Bartholoměji najprv příščí [29. srpna.]

Strana 289
Obeslání k soudu královskému v červenci 1522. 289 4063. Král Ludvík obsílá Volfa z Gutšteina. — 1522, [31. července]. Urozenému Wolfovi z Gutnštýna a na Petršpurce etc. Fer. V. post sancti Jacobi. Urozený věrný náš milý! Oznamujem tobě, že jest nás prosil statečný Zikmund Bareš z Kamenice, věrný náš milý, abychom tebe před nás obeslati ráčili, že tebe chce viniti z přiečiny takovýto, když jest měl list na někdy urozeného Jana z Gutnštajna, bratra tvého, na CCL kop gr. č. a na V kop gr. č. svědčící, a že si ty jakožto držitel nápadník statku téhož Jana bratra svýho žádal svrchu psanýho Zikmunda, aby tobě ty summy čekal do času jmenovitýho a že si ty přiřekl týmuž Zikmundovi, jestliže by naň škoda jaká přišla buď ležením aneb že by tu summu v židech vzal, že jie chceš ve škodě zastúpiti do tý summy, kte- rouž jemu povinen dáti byl, a žes toho zanedbal učiniti až dosavad. Protož poklá- dáme rok v pondělí po svatém Bartholoměji [25. srpna], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském stál a jemu Zikmundovi práv byl. R. XII. str. 94. 4064. Týž obsílá téhož Volfa z Gutšteina. — 1522, [31. července]. Urozený věrný náš milý! Oznamujemť, že jest nás žádal statečný Zikmund Bareš z Kamenice, abychom tebe před nás obeslati ráčili. Viniti tebe chce z přirčení takovýho, že si jemu přiřekl kuoň plesnivej mimochodník dáti ten, který si potom dal osvícenému Karlovi knížeti před časem již minulém, a žes tomu dosti neučinil až podnes. I protož pokládámeť rok; kteréhožto přirčení toho koně on Zikmund Bareš pokládá sobě L kop gr. českých. R. XII. str. 94. 4065. Týž obsílá téhož Volfa z Gutšteina — 1522, [31. července]. Urozený věrný náš milý! Oznamujem, že nás prosil statečný Zikmund Bareš z Kamenice, abychom tebe před nás obeslati ráčili, že tebe chce viniti z toho, že si jemu přiřekl před časem dávno minulým, když jest toho byla pilná potřeba C kop gr. českých dáti a že tomu zanedbáváš dosti učiniti až podnes. Protož pokládámeť toho rok, aby před námi stál na zajtří svatého Bartholoměje najprv příštího [25. srpna], a tu aby jemu svrchu psanému Zikmundovi práv byl. R. XII. str. 95. Archiv Český XXXII. 37

Strana 290
290 D. XIII. Registra soudu komorního. 4066. Král Ludvík obsílá Annu Škopkovu z Onšova. — 1522, [31. července]. Slovutný Anně Škopkový z Onšova na Kamberce. Slovutná nábožná nám milá! Oznamujemť, že statečný Zikmund Bareš prosil nás, abychom tebe před nás obeslati ráčili, chce tebe viniti z LXXV kop gr. českých dluhu spravedlivého pozůstalého etc. Stání ut supra [25. srpna]. R. XII. str. 95. 4067. Týž obsílá Annu s Ostrova. — 1522, 31. července. Anně z Vostrava (!) a z Skály. Slovutná nábožná nám milá! Prošeni jsme od slovutného Bohuslava z Dobro- čovic, věrného našeho milého, abychom tebe s ním sročiti a obeslati ráčili z té pří- činy, aby položila kšaft slovutného Buzka z Semtína, přítele tvého, že jeho potřebuje k svědomie. Protožť pokládáme toho rok na zajtří sv. Bartholoměji [25. srpna], aby před námi a raddami našimi na hradě Pražském stála a ten kšaft téhož Buzka jemu položila, jináče nečiniece. Datum ut supra. [Juxta:] K svědomí. R. XII. str. 95. 4068. Týš obsílá Onše ze Štítného. — 1522, 2. srpna. Slovutnému Vonšovi z Štítnýho. Slovutný věrný náš milý! Oznamujemť, že sme prošeni vysokú prozbú od slovutný Alžběty z Ulbramovic, nábožný naší milý, abychom tebe před nás obeslati ráčili. Viniti tebe chce, že si ji uvedl v zápis neobyčejný, kterýžť [d]ckami učinila, a tím zápisem že ji chceš vo C kop gr. a XXV kop gr. českých věna jejího připra- viti. Protož pokládáme rok, aby před námi stál na zajtří svatého Bartholoměje najprv příštího [25. srpna] a jí svrchu psaný Alžbětě aby práv byl. Dán na hradě Pražském v sobotu po svatém Petru v uokovách. R. XII. str. 95. 4069. Týž obsílá Jana Jeníška z Újezda. — 1522, [2. srpna]. Janovi Jeníškovi z Újezda a na Svrčovci. Slovutný věrný náš milý! Věz, že jsú vznesli na nás opatrní purgmistr, konšelé a všecka obec města našeho Glatov, věrní naši milí, a nám oznámili, kterak by Marek z Štěpánovic, člověk tvuoj, na některé jich spolusúsedy z úmysla do vsi Měcholup přišel, chtě jim škodu s pomocníky svými učiniti, jakož pak jest též

Strana 291
Obeslání k soudu královskému v srpnu 1522. 291 měšťany Glatovské dva zranil a sekal pod řádem a právem, oni na něho žádné péče neměli, nás prosíce, abychme před osobu naši je s týmž Markem, člověkem tvým, sročiti ráčili, že jej z takové věci násilné a proti právu a zřízení zemskému učiněné viniti chcí. Protož pokládáme toho den ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příští [25. srpna], aby ty téhož Marka z Štěpánovic, člověka tvého, před námi a rad- dami našimi na hradě Pražském postavil a on jim Glatovským z toho práv byl, ji- R. XII. str. 96. náč toho nečině etc. 4070. Král Ludvík obsílá Jana z Waldšteina. — 1522, [2. srpna]. Panu Janovi z Waldštaina. Urozený věrný náš milý! Prošeni jsme od opatrného Hanustroje z Hor Kuten, abychom tebe před osobu naši sročiti a obeslati ráčili. Viniti tebe chce z toho, když týž Hanstroj měl jest soud s tebou na Horách Kutnách před úřadem horním na Vlaském dvoře vo cupusy, kteréž jest za tebe vydával, a podle téhož horního práva vo ty cupusy zuostal jest podle ortele vynešení práv proti tobě, tak že si jemu Hanstrojovi podle register horních práv býti a zaplatiti ve dvú nedělích pořád zběhlých [měl], ale že si takovému orteli a vajpovědi dosti učiniti zanedbal, protož pokládámeť toho den etc. v pondělí po svatém Bartholoměji [25. srpna]. R. XII. str. 96. 4071. Bakalář Jindřich z Chocenic obsílá Kolínského hejtmana Strachotu s Královic. 1522, 2. srpna. Sabbato post octava sancti Jacobi. Jindřich bakalář od Hory Kutny obsílá Strachotu z Královic, ha[j]tmana na Kolíně. Viniti ho chce z nářku cti. Stání v pon- R. XII. str. 96. dělí po svatém Bartholoměji [25. srpna]. 4072. Král Ludvík obsílá Jitku z Landšteina. — 1522, 2. srpna. Paní Jitce z Landšteina. Urozená nábožná nám milá! Vznesli jsou na nás urození Jan, Jeroným, Krystof a Zykmund bratří z Biberšteina, věrní naši milí, jakou smlúvu s tebou mají, totiž když by stav svuoj vdovský proměnila, že se toho poručenstvie zbaviti máš tak, jakž ta smlúva to v sobé šíře zavírá a ukazuje. Protož poněvadž sme tomu srozuměli, že sirotky i také listy a některé smlúvy po urozeným někdy Jáchymovi z Biberšteina, manželu tvém a bratru jich, při sobě a v moci své máš, poroučiemet přikazujíc, aby je týmž bratřím beze všech výmluv v cele vydala, aby oni v tom 37*

Strana 292
292 D. XIII. Registra soudu komorního. žádné škody nečekávali. Pak-li toho učiniti nechceš a zdáť se k tomu jakou sprave- dlivost jmíti, tehdy pokládámeť toho rok ten pondělí po svatém Bartholoměji najprv příščí [25. srpna], aby před námi a radami našimi na hradě Pražském osobně stá- la a týmž bratřím z toho práva byla. Dán na hradě Pražském v sobothu po svatém R. XII. str. 97. Petru v uokovách léta etc. XXII°. 4073. Král Ludvík klade rok knížeti Těšínskému Kazimírovi. — 1522, 5. srpna. Knížeti Kazimírovi. Osviecený ujče, věrný náš milý! Jakož jsi prve o některé ruoznice před námi na Budíně s urozeným Janem z Žirotína a s Fulneka a na Strážnici, věrným naším milým, stál a my tobě i jemu toho roku na tu neděli před svatým Vavřin- cem [3. srpna], která nyní minula, do královstvie Českého na hrad Pražský odlo- žiti ráčili, i věz, že týž Jan Žerotínský ten den před námi stál chtě s tebou o to, oč činiti máte, rozeznán býti. Kdež z druhé strany na místě tvém urozený Jiřiek z Šelmberka a s Kosti na Krnové, věrný náš milý, nám oznámil, že by ty před námi v královstvie Českým podle svobod svých [státi] povinen nebyl, i máme za to, žeť jest v paměti, kterakž jsme prve to naleznúti ráčili, aby jemu odpovídal. Protožť ještě pokládáme toho rok na den sv. Mauricí najprv příščího [22. září], aby ty před námi a raddami našimi na týž den na hradě Pražském stál a to ukázal, že by před námi zde státi povinen nebyl; a když to uznáme, budem se věděti, jak v tom zachovati. Však proto jestli bychom to nalezli, aby před námi státi a odpo- viedati povinen byl, tehdy neobmeškávaj proto všech svých spravedlivostí s sebou vzíti, neb tomu ráčieme, když se to tak najde, aby před námi témuž Janovi z toho všeho, z čeho tebe prve vinil, a listem naším ty artykule tobě oznámeny jsú, práv byl. Pak-li by toho bezelstně učiniti a sám osobou svou státi nemohl, proto aby s plnú a dokonalú mocí k tomu roku na místě svém vyslal a vypravil, jináče nečině. Dán na hradě Pražském v úterý po svatém Petru v uokovách léta etc. XXII°. R. XII. str. 97. 4074. Týž obsílá radu Kadaňskou. — 1522, 20. srpna. Opatrným purgmistru a konšeluom i vší obci města Kadaně, věrným našim milým. Opatrní věrní naši milí! Vznesl na nás opatrný Ozwald Leymar, spoluobý- vající v městě Kadani, kterak byšte jeho před některým časem na silnici svobodné jíti dali a jej do vazby vaší vzali a tu jeho vězeli k jeho znamenité a veliké škodě. Kdež jste jeho z téhož vězení propustiti nechtěli, leč že vám na se veliký zápis

Strana 293
Obeslání k soudu královskému v srpnu 1522. 293 mimo řád a právo učiniti musil, i také slib vedle toho, aby o tuož věc k vám žád- nú věcí ani právem nehleděl. Protož vám porúčíme, abyšte téhož Ozwalda Leymara z takového slibu propustili a jemu zápis, který jest na se učiniti musil, zase navrá- tili a toho jináče nečinili. Pak-li byšte jaké slušné vajmluvy měli, pokládáme vám toho rok od datum listu tohoto ve dvú nedělech pořád zběhlých [3. září], abyšte před námi a radami našimi na hradě Pražském stáli etc. Dán na hradě Pražském v středu den svatého Bernharda. [Juxta:] Anno 1523 fer. VI. post Urbani [29. května] obě straně svolily se k poklidu místo hojemstvie na smlúvu do sv. Martina najprv příštieho. Poklid místo hojemství vzeli tu středu po sv. Františku [7. října]. R. XII. str. 84. 4075. Nejvyšší minemistr Jindřich Tunkl z Brníčka obsílá Heřmana Zvířetického z Vartenberka 1522, 26. srpna. Urozený Jindřich Tungkl z Berníčka a s Zábřeha, najvyšší minemeistr krá- lovstvie Českého a foyt margkrabstvie Lužickýho, a šefmistři na Horách Gutnách, i také Matúš z Ruk, hofmistr na Horách Kutnách, obeslali urozeného Heřmana Zvie- řetického z Wartnbergka z nářku cti, kdež jest jim psal a nařek jej všecek ouřad horní, že jsú jemu statek svuoj mocí brali a jiným dávali. Actum fer. III. post Bartolomei. [Juxta:] V registrách královských A XIV. Anno etc. 23 feria IV. post Primi [10. června] odloženo soudem do nazajtří sv. Matúše [22. září]. Na smlúvě. Fer. II. post Bartholomei [26. srpna] anno 1527 odloženo této pře na přá- telskú smlúvu do pondělého po sv. třech králech [13. ledna 1528]. Na smlúvě do středopostí 1528 fer. II. octava Epifanie [13. ledna]. R. XIII. list B III. b za nápisem: „královské pře“. 4076. Král Ludvík obsílá Kolínského hejtmana Strachotu z Královic. — 1522, 30. srpna. Statečnému Strachotovi z Královic, hajttmanu na Kolíně etc. Statečný etc.! Jan Šelndorf od Hory Guttny jménem svým, Evy, Marthy sestr svých vlastních a nedílných obeslali statečného Strachotu z Královic, hajt- mana na Kolíně, z toho, že jest dvór příjmí Sirkovský Jany báby jich ve vsi u sv. Jakuba prodal a z téhož grunthu peníze béře, k kterémužto grunthu a k peně- zuom za týž grunth předjmenovaní sirotci praví se právo a spravedlivost jmíti

Strana 294
294 D. XIII. Registra soudu komorního. kšaftem Jany báby své. Protož pokládámeť rok ten pondělí po sv. Mathúši apo- štolu [22. září], aby na ten den před námi a raddami etc. stál a nadepsaným z toho práv byl. Datum sabbato ante Egidii. R. XII. na listu vloženém při straně 332. 4077. Beneš Vranovský z Vranova obsílá Petra Halíře z Jičínovsi. — 1522, 17. listopadu. Slovutný Beneš Vranovský z Vranova obeslal slovutného Petra Halíře z Ji- číněvsi z té příčiny, že tebe viniti chce z toho, že jsi téhož Beneše Vranovského v mírné a pokojné zemi zranil a zschromil a zamordovati chtěl pod řádem a pod právem, a nikda své cti že jsi proti němu nevohradil. Actum v pondělí po sv. Othmaru. [Juxta:] V registrách královských B XLVII. Anno etc. 23 fer. III. Primi [9. června] poklid místo hojemství do nazajtří sv. Matúše [22. září]. Anno etc. XXV. fer. III. ante sancti Wenceslai [26. září] poklid na smlúvu až do soboty najprv příští [30. září]. Anno XXVI°. fer. II. post Bartholomei [27. srpna] poklid na smlúvu do pon- dělieho po sv. Kateřině najprv příští [26. listopadu] obě straně svolily. Stané právo fer. II. post Bartholomei [26. srpna] 1527 odloženo na naučení. R. XIII. list B III. b. Rozkaz fer. IV. ante Antonii [15. ledna] 1528. 4078. Ondřej z Konic obsílá Michala Slavaty z Chlumu. — 1522, 17. listopadu. Slovutný Ondřej z Konic obsielá urozeného Michala Slavathy z Chlumu a na Kostelci. Viniti tebe chce a podle tebe a s tebú spolu statečného Diviše Žehušického z Nesťajava a slovutné Václava Bořka z Dohalic a Jiříka Hášu z Újezda z té pří- činy, kterak by ty rybníkem, kteréhož jsi v držení, na jeho grunty jmenovanému Ondřejovi ke škodě topil, kdež on pokládá sobě toho tři tisíce kop gr. českých. Actum fer. II. post Othmary. [Juxta:] V registrách královských B XLIX. Anno 1526 fer. II. post Bartholomei [27. srpna] hojemství až do pondělého po sv. Katheřině [26. listopadu]. Nález fer. II. post Bartholomei [26. srpna] MDXXVII°. R. XIII. list B IV. a.

Strana 295
Obeslání k soudu královskému v listopadu 1522. 295 4079. Týš Ondřej obsílá Václava Bořka s Dohalic — 1522, 17. listopadu. Týž Ondřej obeslal v táž slova slovutného Václava Bořka z Dohalic a na Makrovousích, jakož jest obeslán ut supra Diviš Žehušický. Actum ut supra. [Juxta:] V registrách královských B XLIX. Anno etc. XXVI°. fer. II. post Bartholomei [27. srpna] hojemstvie ut supra. Nález ut supra. R. XIII. list B IV. a. 4080. Týš Ondřej obsílá Diviše Žehušického z Nestajova. — 1522, 17. listopadu. Týž Ondřej obeslal statečného Diviše Žehušického z Nestajava a na Žehu- šicích v táž slova, jakož jest obeslán ut supra Michal Slavatha. Actum ut supra. [Juxta:] V registrách královských B XLIX. Anno etc. XXVI. fer. II. post Bartholomei [27. srpna] hojemstvie ut supra. Nález ut supra. R. XIII. list B IV. a. 4081. Týž Ondřej obsílá Jiříka Hášu s Újezda. — 1522, 17. listopadu. Týž Ondřej obeslal v táž slova slovutného Jiříka Hášu z Újezda, jakož jest obeslán ut supra Michal Slavata. Actum ut supra. [Juxta:] V registrách královských B XLIX. Anno etc. XXVI°. fer. II. post Bartholomei [27. srpna] hojemstvie ut supra. R. XIII. list B. IV. a. Nález ut supra. 4082. Jindřich Špetle s Prudic obsílá Zdeňka Kostku s Postupic. — 1522, 26. listopadu. Slovutný Jindřich Špetle z Prudic obeslal urozeného Zdeňka Kostku z Po- stupic etc. jakožto poručníka dětí a statku někdy Viléma Kostky z Postupic. Viniti jeho chce z D kop grošuov českých, kteréž jest měl někdy týž Vilém jemu Jindři- chovi podle smlúvy dáti a vyplniti na svatý Jiří nyní minulý, ale v tom času týž Vilém prve jest z světa zšel, nežli jest rok těm pěti stem kopám gr. českým k za- placení přišel. Actum fer. IV. post Katerine anno MDXXII°. [Juxta:] V registrách královských B LVI. Jindřich Špetle z Prudic poroučí tuto při Markvartovi z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno 1526 fer. II. post Bartolomei [27. srpna] hojemstvie do pondělého po sv. Kateřině [26. listopadu]. Nález fer. II. post Bartolomei [26. srpna] anno 1527. R. XIII. list B IV. b.

Strana 296
296 D. XIII. Registra soudu komorního. 4083. Petr Halíř z Jičínovsi obsílá Beneše Vranovského z Vranova. — 1522, 5. prosince. Slovutný Petr Halíř z Jičíněvsi obsielá slovutného Beneše Vranovského z Vranova z té příčiny, že tebe viniti chce z toho, kdy jest von šel vod soudu purkrabství Pražského, žes ty také vod téhož soudu jda před ním před Petrem, na něj jsi počkával na tý stezce, kudyž chodí přes Malú Stranu, a když jest von mimo tebe šel a tebe pominul, že jsi ty naň svývolnú puotku udělal k němu mluvě: I co's pěkného shlídení. A potom's mu lál, a když jest on tobě řečí vodmlúval, tehdy's ty chytil jse za šavli a ji's vytrh a na něj na Petra jsi bil, až jest před tebú ustúpati musil, a v tom že jsi jej ranil a zamordovati chtěl pod řádem a pod právem, a nikda svý cti že's proti němu neohradil. Actum fer. VI. ante sancti Nicolai. [Juxta:] V registrách královských C III. Anno etc. XXIII. fer. III. Primi [9. června] poklid místo hojemstvie do na- zajtří sv. Matúše najprv příštieho [22. září]. Anno etc. XXV. fer. III. ante sancti Wenceslai [26. září] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu až do soboty najprv příští. Anno MDXXVI°. fer. II. post s. Bartolomei [27 srpna] poklid na smlúvu svolily se obě straně do pondělého po sv. Kateřině najprv příští [26. listopadu]. Puovod non astitit fer. II. post Bartolomei [26. srpna] anno 1527. Anno etc. XXVII°. fer. IV. die sancti Augustini [28. srpna] dána relací ke dskám zemským Benešovi z Vranova na Petra Halíře z Jičíněvsi, protože jsa puovod i nestál k obeslání, toliko pro škody útratní a nákladní, škod jmenoval L kop R. XIII. list B IV. b. gr. českých. Svědomí k soudu královskému z r. 1522. 4084. Mezi Hermanem Elpognerem z Šenfeldu a bratrem jeho Václavem. — 1522, 8. července. Zwischen Hans Elbogenern von Schonfelt zu Schlackenwalde und Wentzel Elbogenern von Schonfelt zum Gresles haben volgende person dinstag noch Pro- copii dis zeugnus gegeben: Item herr Jobst Thussel von Taltitz1), archidiaconus Satzer kreis, hot, wie ime durch recht auferleget, bekandt: Es ist gescheen ungeferlich am mitwoch vor Anthoni [16. ledna] anno im XXI, byn ich mit Hans Elbogenern gen Eger geritten auf der von Eger rechtlich vorbeschiden zum rechten. Und als wir auf die Kammer

Strana 297
Svědomí k soudu královskému s roku 1522. 297 vor Eger kommen, do hilt Wentzel Elbogner ungeferlich salb sybendt, dorunter des Mathes Hisserles knechte und pferde auch woren, und hilden hynder dem Kam- merphuel auf Hansen Elbogenern, und als sie ine ersagen, do hyben sy drein und schrihern : Stecht todt, schlocht thodt! Und also von stunden mit buxen und arm- brosten abschossen, und Hansen Elbognern sein gaul verwundt wurd und uber landt underiten. Also vil were im wissentlich. Item Kylian Schoblen hott bekanndt, wie ime zu rechte auferleget: Ich habe gesehen, das Wentzel Elbogener am Kammerberg beyn Eger ungeferlich umb An- thoni vor einem jare mit siben ader acht pferden ungeferlich auf den Hans Elbo- genern gehaltten hott, und Mathes Hisserlens drey pferde dobey gewest, und Hans Elbognern geiagt haben, und Wentzel Elbogener geschrihern hott : Schist thott und stecht thott! Und auf Hans Elbogenern abgeschossen mit buchssen und armbrosten, in dem ist er entritten und do er wieder zu uns zurucke ist komen, ist ime der gaul wund gewest. Weis nicht, ab er geschossen ader gestochen ist gewest. Als vil were ime wissentlich. Item Nickel Schmit hott, wie ime zu rechte aufgelegett, bekanth : Er sey mit hern Jobste von Taltitz, ertzprister, geritten gen Eger, und habe sehen haltten Wentzel Elbogenern mit syben ader acht pferden ungeferlich auf Hans Elbogenern, und hott ine geiagt und auf ine geschossen mit buchssen und armbrosten, und haben geschrihern : Schist thodt ! Und er ist ine uber land entritten und sey[n] bey Wentzel Elbogenern gewest des Mathes Hysserlen knechte, Albrecht und Fritze. Die habe er gekandt, do Hans Elbogener widerkommen ist zu ine, do habe er gesehen, das im der gaul verwunth gewest ist, und sey gescheen ungeferlich umb Anthoni im XXI jare. Also vil sey ime wissentlich. Item Thoman Kraft zum Libenstein hott, wie ime zu rechte auferlegett, bekandt : Es ist geschen als umb sand Anthonien tag ein jar vorgangen, do bin ich gefarn mit jungfraw Angnes von Zedwitz, do wir sein komen hinein auf die Kammer, do habe ich gesehen ungeferlich siben ader acht pferde haltten am Kammerberge, do habe ich angehalten und habe gesagt: Es halten reutter am Kammerberge. Hott die jungfraw gesagt: Es soltth wol uber den Hans Elbogenern gebreueth seyn. So sein wir forthgefarn. Ein gewendt ader acht ungeferlich, do sint sie herfur gewuscht und haben gerendt noch dem dorff hynein gegen Reise,2) do ist von stund donoch ein buchssenschus gescheen. Do wir sin gen Eger komen, do habe ich gehort, wie das es sey gewest Wentzel Elbogener, und habe auch gesehen, das Hans Elbogner hott gehabt einen vorwundten gaul unter den reuttern, die gehalten haben. Dobey ist gewest ein gaul, der ist gewest Mathes Hisserles. Also vil sey im wissentlich. Item Hans Zolch hott, wie ime zu rechte auferlegett, bekandt: Das ich byn gewesen bey der Zedwitzeryn zum Liebenstein und byn gefarn mit jungfraw Archiv Český XXXII. A

Strana 298
298 D. XIII. Registra soudu komorního. Angnessen gen Eger, do bin ich fuerknecht gewesen. Do wir sein komen hinter den Kammerberg hynein, do habe ich sehen haltten siben pferde ader achte ungeferlich; als sein wir gefaren ungeferlich ein ackerleng ader acht hindan, do sind sie hinder dem bergk herfur gerendt und auf das dorfel zu gen Reise,3) und von stundt haben wir gehort ein schus aus einer buchssen thun, und auf denselben tag ist Hans El- bogener komen hinein gen Eger und haben wir von stundt horen sagen, es sey Wentzel Elbogener gewesen, der hinter dem berge gehalden hott, und Hans Elbogern sey am anrennen sein gaul wundt wurden. Also vil sey im wissentlich. R. XII. str. 311. Srov. obeslání z 25. června 1522 č. 3907 na str. 233. — Dle sdělení p. archiváře m. Karlových Varů prof. Ludwiga má se čísti: 1) Talwitz [Dalwitz] a 2) a 3) Reisig (ves u Kammerbühlu). 4084. Mezi bratry Hertenbergery a bratry Šliky. — 1522, [8. července]. Zwischen Georgen und Nickeln den Herttenbergern gebrudern zu Mylickaw1) und hern Nickeln und hern Sebastian den Slicken, gefettern zu Falkenaw und Elbogen, haben volgende gezeuget: Erhart Krugelstein hott, wie recht ist, bekandt : Es hott sich begeben, das her Nicklas Schlick und her Sebastian Schlick, dy mit hereskraft ire feind gesucht haben zu Mylickaw, do gefunden haben nit auf dem hofe, sunder im kretschem, doch haben sie sich geschigt gehabt mit buchssen und gerethe, und zu gedenken Cristof Herttenberger, denselben zu fhohen und angewynnen seinen sitz, uber das haben sie ime gesturmpt und zu sturm gangen, und in dem ist Cristof Herttenberger ge- schossen wurden. Dornoch haben sich die armen leute gegeben, do fingen sie Cristof Herttenbergern also geschossen und rissen ime abe den beutel und goben hern Se- bastian, der wolt ine haben. Do lys er ine in kres fallen, ich weis aber nicht, was dorynnen gewesen ist Dornoch setzett man in auf einen wagen und furten ine gen Falkenaw, do lebett er dy nacht nicht auf und starb. Do nham man alles, was er hette, und prenneth dorzu den sitz aus, und erschlogen etzlich sein armen leute. Das ist mir wissentlich. Melcher Hammen hott, wie recht ist, bekandt : Wir sind mit hern Nicklassen und hern Sebastian Schlicken von Valkenaw auszgezogen und sind vor Mylickaw gezogen und haben mit buxssen hineingeschossen und haben es gestormpt. In deme ist Herttenberger geschossen wurden und etzlich dorynnen erwurgett wurden und haben den sitz ausbrendt und haben genomen, was vorhanden ist gewest, haben den Herttenberger auf einen wagen gesetzt und in gefuret gen Falkenaw in der nacht, do ist er gestorben, und die Roder haben sein pferdt genommen. Also vil ist mir wissentlich. Nickel Meder hott. wie recht ist, bekandt: Es hott sich begeben den ersten dornstag vor Bartholomei [22. srpna 1521], das ist her Sebastian Schligk [und] herr

Strana 299
Svědomi k soudu královskému z roku 1522. 299 Nicklas Schligk mit hereskraft gezogen vor Mylickaw und haben sie verlegert vor Cristof Herttenberger besitz, und haben geschossen mit stein, buxen und mit schlan- gen und mit andern gezeug mher, und haben gesturmbt so lang, das sie sy mhude haben gemacht. Dornoch hott sich Herttenberger gegeben. Und weil er sich geben hott und hott seine noth mit ine geret, do hott einer hynauf geschossen und hott ine in kobf geschossen. Do ist er herabgegangen im grym und hott dy thur aufge- thon, do haben sie ine hynausgerugt, und haben uns armen leute hynein gedrugt und haben unser armen leute erscht vier erschlagen dorynnen. So haben sie ge- nomen, was sie gefunden haben, und haben uns hingefureth mit leib und mit gut. Dernoch sindt sie zugefaren und haben den sitz ausgebrendt und sindt mit heres- kraft hynweg gezogen und Cristof Herttenbergern mitte gen Valkenaw gefureth, aldo ist er gestorben. Also vil ist mir wissentlich. Hanns Hass von der alten Elpogen hat bekhant, wie recht ist: Das der Ssebestian Schlick den Herttenberger vatter beschuldigt hat, wie die Elpogner solten bey im aufhaltung haben gehabt und sie solt gefurdert haben, so weis ich von dem nichts, und wir sein auf des Herttenwergers hof nie komen, und wir haben ein am genomen, und mit derselbigen am und in derselbigen nacht darvor hat der Sseba- stian Schlik der Hertemberger hof verlegert, und da wir mit der am vortzogen sein, so sein die Schlikschen mit der eil auf uns khomen und wir sein gedrungen worden hinein in das dorf Milikau. Da wir sein hineinkhomen, haben wir gedacht, da wir die leut sachen, sie weren die unsern, so sein sie unsere feint gewesen und sie haben uns gefenglich angenomen und ein teil gebunden. Uber das ist Ssebestian Schlik darzuekhomen und hat geschrieen: Auf sie! Sie solten uns todsch[ljahen und hat selbs dartzu geholfen, und der Sebestian Schlik, da er den hof Milikau hat abgeprent, wirt khein Elpogner darauf gefunden haben, denn seine arme leut. F. XII. str. 315 a 345. Srov. obeslání z 5. července 1522 č. 3963 na str. 254. — Dle sdělení prof. Ludwiga „Milikaw“ jest ves Miltigau u Kynžberka nad Ohří. 4085. Mezi bratry Hertenbergery a bratry Šliky. — 1522, [8. července]. Czwischen Gorgen und Nigkeln den Herttenbergern gebruder zu Milickaw und hern Nigkeln und herrn Sebastian den Schligken, gefettern zu Falkenaw und Elbogen, haben volgende gezeuget: Item Heinrich Konig von Schonpach hat neben dem rechten bekandt: das er dobey und doneben gewest ist und von wegen hern Wentzeln Schligken, als die zeit seins hern, geschigkt ist worden gen Milickaw mitsampt seins hern armen leuten, do haben sy den sitz Milikaw mussen mit gewalt gewynnen. Dorunder sey Cristof Herttenberger geschossen wurden. Do habe er sich gegeben, do Herttenberger vom 28*

Strana 300
300 D XIII. Registra soudu komorního. sitz komen, do hette er nicht konnen reden, do hette her Nicklas und her Seba- stian die Schligken den Herttenberger auf ein wagen lossen legen, und hetten ine weggefureth. Dornach hette er inen nymmer gesehen, do het man den sitz ange- czundet und hette den mit allem, so doraufe gewest, ausgebrent. Also vile wer’s ime wissentlich. Item Hans Gloger von Konstat hat neben dem rechten bekant: das ine her Wentzel Schlig mit seinem amptmanne her Nicklassen und her Sebastian Schligken geligen hot, das sie vor Milyckaw gezogen synd und den hof gewonnen, und der gute man sey dorof geschossen worden. Dornach sey er auf einen wagen geseczt wurden und hingefureth, weis aber nicht wohin. Dornach sey dy fessten angestossen und verbrenneth. Er habe nicht gesehen, das ichts von den fessten getragen sey, R. XII. str. 347. sunder er halde dofur, es sey alles, das dorufen gewest, vorprenth. 4086. Mezi Jindřichem z Plavna a bratry Šliky. — 1522, 25. srpna. Czwischen herrn von Plawn eynem und herrn Sebastian und Albrechten Schlikhen gebruder anderen tayl umb eyn wold, wasser [und] wissen seyn dy noch- geschrieben tzewgen gefurt. Actum fer. II. post Bartholomei anno 1522. Pawl Schram, von Tayznigk rychter, hat bekhant an aydes statt auf den heyligen, wie recht ist: das er von jugent dem herrn von Plawn gedient und seyn wildner gewesen, dieweil noch herr Hieronimus Schlik gelebt der alde, und in der Soz und Kralnig, und was unhel des pachs ist, aufgericht falln, peglen und stryken, das hatt im niemands gewert und hatt helfen jagen. Hans Holý vyznal tak, jak právo jest na kříži: Když byl u pana z Plavna ouředníkem, ten čas byli jednoho zabili pod březovými božími mukami v dolíku nad studénkú, tu jest pan z Plavna poslal k nebožštíku starému Schliku a kázal jse ptáti jeho, jestli ten zabitý leží na jeho grunthu, že jím nedá hýbati; i pověděl, že na grunthu jeho není, aby s niem pan z Plavna činil, co chce. I tak sme jeho vzali a vezli jsme jej do Vosových vrat k svaté panně Katheřině, a když sme na tom místě honili tu okolo Vosových vrat, nebránil nám žádný. Hanns probierer von Pucha hat bekhant an aydes stat, wie recht ist: das er ist ein hausfoyt gewesen bey dem herren von Plawn vier jor, da hab ich sein genaden geiagt auf den welden, namlich auf Mahagkhern heraus, hat mir khein Schligk nichts gsprochen noch sein diener der gelaitreytter der Retl, und hab noch demselben darnoch so lang geia[g]t, wenn ich wilpret hab gefunden, dieweil ich meins herren alten von Plawn diener pin gewest; und hab auch auf den Regen auf der Tepel heraus geiagt und hab auf dem Plobm1) heroben gestelt, so lang bis das ich wild hab gefangen. Auch haben die fischer, die das wasser Tepel haben be-

Strana 301
Svědomí k soudu královskému z roku 1522. 301 standen, auf das schlos Engspurg2) muessen von dem wasser fisch geben alle freitag fur III gr. Nuh hat mir der alt herr von Plawn geschriben entlichen ein stugk oder zwey wilpret zu fahen auf den Regen, so bin ich mit den leuten getzogen und hab gestelt, so ist der Sebastian Schligk auch auf dem tzug gewest ehe, wenn ich. Hab ich gesagt zu im: Herr! Was welt ir da machen? Saget er: Wir wollen jagen. Und ich hab im wider geannttwort: Herr! Ir werdt nicht jagen, ich hab die wild bestettingen lassen. So well wir dir den tzug lassen, hat er gesagt, und ist mit dem weggeritten. Und also hab ich geiagt. Michel Graf von Puchaw3) hat auch bekhant, wie recht ist : das ich pin ge- west ein diener beym Hanns Steinpach ein jar oder neun und hat gestelt an dem pach, der zwischen der Sosa und Krela fleusst, und her dishalb das gegen der Krela ligt, und hat im niemand nicht eingehalden und het im gesagt das kleinist, das er nicht solt jagen oder stellen, und hat nur alein den hoselhunern, aurhuenern und aichorn gestelt, und was das anget den zol, den der Sebastian Schligk nimbt von den flessen under dem Saser pach, der ist nicht recht, das er in sol nemen von meins gnedigen herren Heinrich von Plaun armen leuten, und das selbig hat mir mein vater seliger gesagt. Wentzel Toczaucr von Puchau3) hat an ayds stat bekhant, wie recht ist: das er, weil er noch ein diener ist gewest etwan bey herr Hanns Steinpoch, das yemandt het die weld des herren von Plawn eingehalten, das hat er nie gehort, wenn yetzund, das sie sich die Schligkhen darumb annemen und wais nichts mer. Andres Ruemhuet von Puchau hat auch an ayds stat bekhant, wie recht ist : das er auf Wulterstzug auf den welden so genant noch etwann mit seinem vater geiagt hat, so hat in niemand nichts gewert noch eingesprochen von der jagt halben untz pis zur Pirgkhen marter, und hat auch flossholtz gehauen im obgemelten walt und hat albeg noch bey gedengkhen seins vatern auch sein woltzins geben den von Plawn, und hat auch noch von sein vater gehort, das das wismet im Pyrkhen 4) gehort gem Funkhenstein 5) und gedengkt des auch selbs, und hat gesagt, das er von alten leuten gehort, mit den er geflosst hat, das das wasser in Thor� seulen und oberhalb ist es seins herrn von Plawn gewest. Simon Gebert von der Englischpurg hat auch an ayds stat bekant, wie recht ist: das geet der Rein vom Prundlein in Czas im pach, und der Rein vom Prundlein geet zu der Pirgkhen marter, und von der Pirgkhen marter ein hin in Tepel, das wismet und wasser Topel ist des von Plawn und gedengkt nie sein leben lang und hats auch von seinem vater seligen gehort, das man niemandt het etwas eingehalten oder gewert, denn es ist des von Plawn. Hanns Paukher, richter zu Nespentor,1) hat an ayds stat bekhant, wie recht ist: das er gedengt, das man geiagt hat auf den Rengen im Fulterstzug und ge-

Strana 302
302 dengt das von XXX jaren her, und gedengt auch so lang, das er mit dem alten Tzoidrer auf dem Mahagkern ist gewest und auch mit dem Hanns jager von der Englispurg und habens abgangen, und die Mahagkher gehoren unsern herrn von Plawn an, also hat ers gehort von in und haben in also underricht die zwen, und das jagen auf den Rengen und Fulterstzug hat man untz bisher nie gewert, wenn yetzund. D. XIII. Registra soudu komorního. Hanns Strobl von der Englispurg hat an ayds stat bekhant, wie recht ist: das ungeverlich bey viertzig jaren sein vater zu Nespenthor gesessen ist, da nie gehort, das die Schligkhen meim herrn von Plawn hetten eingehalten oder gewert, soweit als yetzund, und gedengt noch her noch sag des alten Tzoidrer, das drein vom Prundlein in Czas auf den Puhenstok und von dem Puhenstogk im pach, und von dem Sasspach") in die Eger gehort den herren von Plawn an, und hats gehalten albeg bisher die Reng mit jagen, nutzen, und der obgnant Hanns Strobl ist khomen auf die jagt auf die Regen mit den andern und da ist der Sebastian Schligk auch da gewesen und hat jagen wellen. Darumb hab ich zum im gesagt mit andern: Herr! Ir werdt nicht jagen. Darauf hat der Schligk gesagt: Weil ir jagt, so wil ich wegtzihen. Simon Unfrid von Schemnicz8) hat auch an ayds stat bekhant, wie recht ist: das er gedengt von jugent auf, das die Mahegkher und rein im Sasspoch untz in die Eger und von der Tepel hinaus untz pis gen Funkhelstein, weis er nicht, das man jagen gewert het dem herren von Plawn. Simon Sacher von Schiemitz hat an ayds stat bekhant, wie recht ist: das ich von jugent bisher gedengk, das man mein herren von Plawn nie gewert noch eingehalten hat darumb, das er geiagt hat, denn yetzund. Linhart Egkhel von Lispenthal hat an eids stat bekhent, wie recht ist: das- das wasser der Rein von Prundlein geet auf den Machagkher, von Machakern hinein auf die Sass auf den Puhenstok, vom Puhenstok felt der Rein auf den Gralapach und Gralapach in die Eger und die Toppel, hab ich gehort von mein eldern und gedengks, das meins herren ist des Plawn und hab nie gehort, das im wer ein einhalt ge- schehen oder gewert worden mit allen dingen. Jorg Ulman von Schemnitz hat an ayds stat bekhent, wie recht ist: das er gedengt von alters her, so im gesagt ist, das das Prundlein under der Pirgken marter tzeig den Rein auf die Tepil und den andern Rein auf Tzos9) und der Sasspach auf die Eger, das alles ist meins herren von Plawn grunt und auf den Rengen und Fulterstzug hat man meim herren nie gewert, noch einhaltung than von der jagt wegen, denn ieczt, und vom flossholcz gedengk ich, das man khein tzol aufs Warmpad hat nie geben die Plawischen.

Strana 303
Švědomí k soudu královskému z roku 1522. 303 Linhart Reinolt von Schemnitz hab an ayds stat bekhent, wie recht ist: das ich mit andern mein mitnochpern auf des Schliken gutern holcz gehauen hab dem Taut zu derselben zeit etwan meim erbherren, und haben ein holcz uber den Sass- pach gehauen, da ist der Taut darzue khomen und hat mich gescholten, warumb ich haw, es sey des herren von Plawen, und das hab ich auch von alten leuten gehort, das Prundlein den Rein scheit zwischen herr Schligkhen und dem von Plawen und vom Prundlein gegen der Eger auf ein Puchenstogk und von demselbem Puhenstogk gegen der Eger einher auf den Sasspach. Jakob Subel vom Sulmuszen 10) hab an aids stat bekhent, wie recht ist : das mein alter herr von Plauen seliger albeg derhalten die jagt in Rangen herauf von der Tepil und haben im nie eingesprochen, das ich selbs gedengk von dreissig jaren her, dergeleichen ist der Rein von der Pirgkhen marter pis in Tzoss und hat ein puchen gehabt und hat im auf dem gut nie gewert zu jagen und bin etlich mal mit dem alten herren mit gewest. Hanns Schram von Solmusz hab an ayds stat bekhent, wie recht ist : das ich des alten herren von Plauen seligen XXVIII jor sein weidman bin gewesen, und in Rengen hat mir khein mensch nie gewert wild zu schissen, und ietzund pin ich beim Prundlein hinauf gangen und hab geschossen auf meins herren von Plawen gut auf den Mahegkhern, das hat man mir gewert und vor nie. Hanns Tzoider von der Schenau11) hab an ayds stat bekhant, wie recht ist : das mein vater bey dreissig yaren seliger hegrer gewest ist und hat der Engelspurger weld gewart in der Sass untz in Sasspach hinan und derselbig pach gefelt in die Eger und oftnes zurugk zum perg hinauf auf ein Puchenstogk und uber die Tzewerich hinder den Mahegkhern hinan auf das Prundlein und das gefelt in die Tepel hinein; und an den selben Mahegkhern und Sosspach hat man nye gewert zu jagen, denn jecz. Schon Dilg von Fungkhenstein hab an ayds stat bekhent, wie recht ist: vom Rein von der Tepel hinauf untz in die Rang und von Rang untz in die Pirkhen- marter und auf demselben gut hat man bey alten gedengkhen nie zu yagen einge- halten oder gewert niemand khein menschen; und mein vater hat vor XXX jaren ein paum abgehauen auf dem Rein zwischen aldem herrn vom Plawen und dem Warmen- padern, und da haben sie gsagt: Du haust aldo ein paum ab und du solst ein her stegkhen. Schon Erhert, richter von Funkhenstein, hab an aids stat bekhant, wie recht ist: das ist mir wissen, das das wasser Tepel der herr von Plauen in seiner gewer gehalten hat und niemants kein einhaltung getan hat, und das wismet zu beyden seiten das Pirkich und dem Milagkher 12) und das wismet under dem Milagker die armen leut nutzt und gepraucht haben und niemant in das gewert hat, das hab wir ererbt

Strana 304
D. XIII. Registra soudu komorního. 304 von unsern eldern; und der walt auf dem Fultherstzug, den hat mein herr in seiner gewer gehabt und tzins und rent albeg darvon aufgehoben, und die jagt auch albeg an alle hindernuss aufm Fultherstzug gethon, das gedenk ich von jugent auf. Lorencz Kriegel von Fungkhenstein hab an ayds stat bekhant, wie recht ist : das ich LX jor under mein herren von Plawn geporner man pin und nie gehort hab, das meim herren von Plawn ein einhalt in wassern oder gutern geschehen wer so weit, weil mein alter herr von Plawn ingehabt hat Petczen und Harttenstain, auch hab ichs gehort von mein eldern, das khein hindrung geschehen sey und die fischer im Warmenpad haben im tzins gereicht auf den Harttenstein auch Petczen; und weiter uber dem wasser Teppel, da meins herren armer leut wismet sein gewesen, ist auch kein einhalt geschehen und dorpey ein rainpaum abgehauen ist durch meins herren armen man, und ist einer von Warmenpad dortzue komen, Sebastian armen man, und geret zu im: Warumb haus[t] tu ein solchen paum am Rein ab, du pist ein alder, solst ein jungen dorumb strafen, so thust du selbs besser, du seczest zwen oder drey dohin. Jacob Khern von Derossa hab an ayds stat bekhant, wie recht ist: das meim herren auf dem wasser Tepel und an wismet an der Tepel anhin und in Rengen und Fungkhenstein khein einhalt ist gewest noch hindernuss mit kheiner sach, das ge- denk ich von jugent und habs von mein eldern seligen gehort. Jacob richter von der Osz hab an ayds stat bekhant, wie recht ist : das ist mir bis von meins vatern gedenken seligen wissen, das wir geiagt haben in Fulters- zug in Rangen und hat uns nie gewert oder einhalt than niemants. Und gedenk auch, das man meim herren im wasser Tepel und den Funkhensteinern nie nichts genommen hat und den Espetern hat man bey mein gedengkhen auch nie nichts genommen, denn was yetz gschicht. Actum fer. II. post Bartholomei. R. XII. str. 101. Srov. obeslání z 18. července 1522 č. 4014 na str. 271. — Dle sdélení prof. Lud- wiga: 1) zove se revír u Karl. Varů poblíže cesty Bismarkovy: Ploben. — 2) značí Engelspurg, Engelhaus, An- dělská Hora. — 3) Buchau. — 4) Pirkenhammer. — 5) Funkštein, Funkenstein, ves jižně od Karl. Varů. — 6) Espenthor, Vosova Vrata, jihozápadně od Karl. Varů. — 7) Soosbach. — 3) Šemnice, Schömitz u Andělské Hory. — 2) Soos. — 10) Solmuss jihozápad. od Andělské Hory. — 11) Schönau záp. od Andělské Hory. 12) Mühl Acker. 4087. Mesi bratry Košíkáři a Heřmanem Zvířetickým z Vartnberka. — 1522, [září] Svědkové Jana a Vanka Košíkářóv bratří proti panu Heřmanovi Zvieřetickému z Wartmbergka. Mikuláš Vrchota z Slatiny učiniv přísahu podle práva tak jest seznal: že některý čas minulý poslal mne pan Havel pán muoj a nebožtíka Burjana Košíka s listem na

Strana 305
Svědomí k soudu královskému z roku 1522. 305 Pečky ku panu Heřmanovi Zvieřetickému, i tu jsme jeho na Pečkách nenalezli; jeli jsme za niem do Kolína, tu v Kolíně jsme jeho našli. Tu jest jemu nebožtík Burjan list dal od pana Havla pána mého, tu von prosil, abychom s ním jeli na Pečky a voč mu pan Havel pán náš píše, to chce proň rád učiniti. A vodtud že chce s námi do Hory jieti. I na jeho žádost jeli jsme s ním na Pečky, i tudíž bylo po večeři na Pečkách, i šel jsem já do maštali a nebožtík Burjan seděl s panem Heřmanem za stolem, i tu jsem já přišel do světnici i lehl jsem na lavici i spal jsem. Tu přišel nebožtík Burjan ke mně s panem Heřmanem i zbudili jm[nje, pan Heřman vzal mne za ruku a posadil mne za stuol, a nebožtík Burjan lehl na stoly i spal, a pan Heřman vlel mu sklenici vína na hlavu, a co v té sklenici vostalo, to nebožtík Burjan procítiv i vlel na pana Heřmana zase. A v tom pan Heřman dobyl špice aneb kladiva, kterúž jměl za šaflí, i uhodil nebožtíka Burjana a tak jej zabil, že von nebožtík k žádné brani ne- R. XII. str. 127. přišel ani promluvil. 4088. Mezi Přibíkem Kocem z Dobrše a radou Plzeňskou. — 1522, 9. září. Svědkové Přibíka Koců z Dobrše a na Bystřice(!), pro které byl jest obeslal purgmistra a konšele města Plzně, aby je postavili o mord k svědomí. Peter Vladař z Pilzna seznal na tu přísahu, kterúž jest učinil králi JMti v témž městě Plzně k ouřadu konšelskému: že jest Henrich Koců syn k němu přišel v noci hned po té bitvy: Hleďte, milý pane Petře, jak jsem já ssekán a bojím jse, že muoj bratr jest zabit. I voptal jsem jse jeho, s kým jse bil aneb kdo jest při tom byl, i pověděl, že pan Smieřický s svými pacholky byl a Smil neb Býlovský.1) A ptal jsem jse jeho ještě: Kdo jest s těch to učinil vám? A on pověděl, že neví. I prosil jest jeho týž Henrich Koců syn, abych jeho provozil k panu Janovi Ryzmberskému, neb jest tehdáž v Plzně byl; to jsem učinil, i poslal jsem po barvíře, aby jeho vázal, tak jsem preč odšel. Václav Stocký z Pilzna seznal také na tu přísahu, na kterúž nadepsaný Peter Vladař: že jest v tem času rychtářem v Plzně byl, a pan purgmistr pro něho poslal, aby do toho domu, kde jse ta bitva stala, šel; i pověděl jsem, že tam nepuojdu, neb dobře dvě neb tří hodin na noc bylo i posla žádného jsem při sobě nejměl. I šel pan purgmistr se mnou sám tam, a vzav sebou několik pacholků, i když jsme tam přišli byli, ptali jsme jse, co jse tu děje. I nebylo tu žádného, i šli jsme do hořejší světnice. Tu mezi dveřmi stál pan Smieřický s vytrženým mečem a pan Smil též z vytrženém tesákem, i tu jse pan purgmistr ptal, co jse tu děje. Voni k tomu mlčeli a žádné slovo odpoviedali. Tehdy potom pan purgmistr šel dolů a já tu po- zuostal, i řek jsem panu Smilovi: Co činíte? A von pověděl: Ty-li's rychtářem zdejším? Archiv Český XXXII. 29

Strana 306
306 D. XIII. Registra soudu komorního. A já jsem pověděl: Jsem. A on ojev mne za ruku i ved jse jse mnou do světnice a barvieř tu s tovaryšem stál. I potom já řku: Milý pane Smile! Co to činíte, pan purgmistr byl zde, nechtěli ste s ním mluviti. A voni mne prosili, abych ho zase zavolal; toho jsem učinil. I potom když byl přišel pan purgmistr, dali nám píti. A pan purgmistr k nim mluvil: Co tu činíte? A voni zlávše řekli: Nevíme, jsme zraněni. A potom jsem byl pohleděl na lavici a nebožtík Koc ležel na lavici raněný, a já jse jeho optal, ktož to leží. A on pověděl: Já milý thovaryši! Prosím tebe, pomoz mi do dolejší světnici. A já jsem jeho vedl z světnice ven, i potom jsem byl šel s purgmistrem do dolejší světnice a von ležel na lavici, prosil, aby mu kněze zjednali. I s tím jsme odešli. Václav Rochlovců syn z Plzně učinil přísahu podle práva a] tak jest seznal: že jeho jest Nebělovský kázal ptáti nebožtíka jeho syna, kdo mu to učinil, a on po- věděl Smieřický a Nebělovský, ten nešlechetnej zrádce. A on Nebělovský odpor učinil, že v hrdlo lže, já jsem toho neučinil. Malý Janků z Plzně učiniv přísahu podle práva tak jest seznal: že jest v připočátku nebyl a neví, kterak jse zvadili, než potom přišli do dolnější světnici pan Smieřicský a pan Smil Nebělovský s pacholkem a jměli meči i tesáky v ruce; i byl jest Smieřický do jedné ruky raněn, ale nevím do kterú, a kázal sobě Smil poslati po barvíře, i také aby mu koudele, vajce a teplou vodu přinesli k vázáním. I byli potom po vázáním k sobě pan Smieřický a Smil zase vzali meči a tesáky a pachole s pacholkem, a chtěli zase nahoru k nim jíti a jse pomstiti. I stalo jse, že jsou nahoru šli, ale já jsem byl před tím dveři zamkl. A oni chtěli vdy, abych jim votevřel, i tloukli na tu dvieři a já nevěděl jsem, kto jsú byli nahoře, ale kto ranění, neb jich mnostvie v světnice prve bylo. A já stojíce u samých dveří prosil jsem jich, aby mi kvalt neučinili, a že by toho zanechali; ale nechtěli mé řeči po- slyšeti a chtěli vdy, abych jim tý dvieří otevřel; a řekl jsem, že nemám klíč. Ale oni vdy chtěli, abych votevřel, a já jsem řekl, že puojdu pro klíč, i šel jsem v tom k purgmistru i oznámil jsem jemu to, aby vopatřil. I když jsem byl od purgmistra do domu přišel, byli mi již dvéři zlámali i na ni dobyli i sekali jse, i v tom jse ta škoda stala. A potom purgmistr přišel, nechtěli jeho tam pustiti i s rychtářem, i stáli s mečmi proti nim u dveří, že jich nechtěli tam pustiti. Anna, manželka Malého Janka z Plzně, učinila přísahu podle práva [a] jest tak seznala: že jest byla jse lekla, když jsou byli takovej rozbroj učinili, i zběhli jsú dolů z velké světnice do domu pan Smieřický a Nebělovský a zamkli jsou dvéře. Potom jsou zase tam k tomu pokoji běželi, kdež jsou páni Kocové byli, i volali, aby jim otevřeli, a oni jim otevřeti nechtěli. A pan Častolor k nim mluvil: Nechte toho dnes tak a dajte jse na přátelské smlúvy, ale oni toho nečinili. Přes to je vdy prosil, aby na své poctivosti pamatovali, ale voni vdy chtěli, aby jim otevřeli,

Strana 307
Svědomí k soudu královskému z roku 1522. 307 a já jsem k tomu přišla a prosila jsem jich, to již pana Smieřického a Nebělov- ského, aby nám neučinili kvalt ani vejboje, a že jsme v královském zámku. I nedali mi na to odpověď žádnú i strkali nohami na ty dvéře, až jsú je rozlámali. I řekl k nim Častolar: Buď toho bohu žel, že z své hospody musím jíti, že bez toho ne- chcete býti. I šel jest Častolor ven a voni jse potom tam bili a klinkali s těmi mečmi. Martha, kuchařka Malé Jankové z Plzně, učinila přísahu podle práva [a] tak seznala: že když jsú byli zběhli pan Smieřický a Nebělovský s malý světnicí do velké, ale ještě nebyli velmi raněni, než maličko na prstu a druhé na ruce, i byli sobě vytržené meči na stuol položili a kázali jim vejce dáti nové, a pan Nebělovský zaházel ty vejce i lál mne škaredě a já jsem pověděl[a], aby mi nelál. A také to řekl k němu jest Smieřický: neb ona vinna není. A pan Nebělovský a Smieřický vosoukali byli sobě rukávy a vzeli meče zase a šli zase do světnice, kde jsú prve byli. A pan Častolar je prosil, aby kvalt nečinili a aby na její poctivosti rozpome- nuli. I to nebylo nic platno, proto jse na ni dvéře dobyli, a pan Častolor řekl: Již vidím, že z mé hospody musím vyjíti. A v tom šel jest preč, a já jsem od nich také běžela. Kdež jse tak potom klinkalo s mečmi v světnici hořejší, i dostane jse mi zase do světnice jíti, a páně Koců syn, kterýž jest ještě živ, přišel s hořejší světnici do dolejší ke mně, a řekla jsem: Co jste činili, že jste velmi raněni? A řekl: Učinili nám nešlechetně zrádně. A prosil jest mne, abych ho dovedla k panu Petrovi Ži- dáčkovi. A já jsem řekla, že by žádná poctivost s ním choditi nebyla, a snad by mne také zabili, kdyby nás podkali. I sedl za stuol, a v tom přiběhl k němu Ne- bělovský s marštaléři Smieřického, a také pachole jeho s vytrženými tesáky a řekli již k tomu raněnému Kocovi, kterej ještě živ jest: Nešlechetnej zrádjče! Co máme pro tebe! A mieřili všichni tři k němu tesáky. A seděl před se: Čiňte, co chcete, jedné pana Vaňka, mého bratra, vopatřte, neb vím, že jest zabitej. Tak jest řekl, i šli v tom od něho a nechali jeho samého seděti za stolem. Wolfijang Zroschtainer hat bekhant auf den heiling, wie recht ist: das in sein fraw Anna, des Longhansen hausfraw von Pilsen, hat gschigt zu irer tochter Schkalin und ir sagen lassen, sie sol nicht lang siczen lassen und sol sich bey tzeit niderlegen, ir hausvirt sey nicht dahaym. In demselben ist die kechin meiner frawn zu mir gelaufen, ich sol eilend haimgen, sie schlahen sich daheim. Und da ich bin khomen, ist des pane Smierziczky knecht gegen mir von der stigen herab mit eim plossen tesak gelofen, und die fraw ist gelofen aus irer kamer herab und geschriren: Ich sol nicht zu in laufen, das man nicht ein messer in mich stech. Und alsdenn hat mich die fraw zum purgermeister geschigt, und da es nu alles wegk ist gewesen, bin ich zu Kocz, der gestorben ist, gangen und in gefragt, warumb das ist geschehen, so sie doch altzeit fridlich gewesen sein bey uns. Und er hat geantwort, es sey nur von des tzutrinkhen wegen geschehen. R9*

Strana 308
308 D. XIII. Registra soudu komorního. Andres barwierer von Pilsen hat bekhant auf den heiling, wie recht ist: das die herrn Smiericzki und Nebielowsky noch im geschigt haben, er sol sie pinden, und pin khomen; und da haben sie all meser plosse gehabt in der stuben des Male Janku, und der burgermeistr und richter sein khomen, sein die in der stuben gegen der thuer mit schwert und messern gstanden und nicht lassen hinein geen. Und darnoch haben den richter sie zu in gelossen und verspert, und mit im geredt, und der derstochen ist dieweil auf der pengk gelegen in der stuben und ser gehauen. Actum erichtag nach nativitatis Marie. R. XII. str. 177. 1) Správně: Nebělovský. 4089. Mezi panem Frydrichem z Kestran s jedné a purgmistrem a radou Klatov s druhé strany o mord. 1522, 10. září. Svědkové Frydricha z Kestřan. Jan Dešanský z Dešenic učiniv přísahu podle práva takto jest seznal: že před některým časem neboštík Křizostan z Kestřan u Korálkové v Klatovech na víně byl jest s některými dobrými lidmi a já s ním. I když sme jeli z města ven spolu, tu hned na předměstí neboštík dobyl šavle na jednoho, i jezdil za niem s dobytú šavlí, i řekl jsem jemu, aby šavli on schoval, že hned na nás budú. Jakž jse tak stalo. Než prve po mé řeči šavli byl schoval, i běželo mnoho lidí za námi zbraněmi za předměstí, tu já obrátiv se k niem řekl: Milí páni! Co činíte, však jse nic zlého nestalo, a on neboštík také jse byl obrátil za mnú, a tu k němu jest udeřeno od jednoho z nich s kuše, a v tom jest zastřelen a upadl z koně neboštík Křizostan. Jan Uher z Budína učiniv přísahu p. p. tak jest seznal: že když jsme u Ko- rálka v Klattově byli na víně, tu jsou oni s mým pánem s Dešenským pili, to jest nebožtík Kestřanský a pán muoj Dešínský jsou spolem pili, a pán muoj Denšínský provázel nebožtíka Kestřanského. Tu nebožtík Kestřanský s koněm hajbal i upadl s ním jednou v městě. Potom když jsou před město Klattuov vyjeli, stáli jsou před domem] Míšenských, a já jsem najzáse s panem Janem Bobrovcem jel. Tu nás jakejsi sedlák podkal mezi branami, i uhodil ten sedlák pana Bobrovce v nohu kolem, i on jse k sedlákovi zase obrátil pravíce: Co mi chlape nemuožeš minúti? I dal mu pěstí. I v tom jedem před se. Tehdy když jsme byli k Míšenským k kováři byli přijeli a neboščík Kestřanský s panem Denšínským nás tu byli čekali, i ukázal jim: Pohleď, milý thovaryši, co mi ten chlap tím kolem v nohu uhodil. Tehdy v tom jakýs pa- cholek jednoho měštěnína z města jel a nebožtík Kestřanský měl, že jest ten jeho uhodil; tehdy prchne k němu a my s Dešínským za niem prchli, že není ten, aby ho nebil. I v tom jeli jsme před se až k stodole v předměstí. Tu jest nebožtík opět koněm obracel, až upadl, i mládci na něho tu volali: To čerte tvuoj! A on jse k mládcóm obrátil: Proč na mne bekáte? Tehdy u samičké brány jeden hrnčíř při-

Strana 309
Svědomí k soudu královskému z roku 1522. 309 skočil i zavřel bránu. I jsem já byl zase přiběhl a otevřel jsem bránu a volajíce na nebožtíka Kestřanského, abychme jeli. Tehdy na předměst[s]kou bránou hned k štur- mu zazvonili; tu jich mnoství na nás přiběhlo, kdo čím jměl. A nebožtík jse koněm obrátil pravíc: Proč nám tu lechkost učiníte? Tehdy oni nadto nic nedbajíc, a v tom někdo jeho uhodí s kuše šípem, a my v tom prchli a jich po nás mnostvie běželo, chtíc nás všecky zamordovati. Actum v středu po Matky boží narození. Jan z Bobrovic učiniv přísahu podle práva tak jest seznal: To mi jest dobře vědomo, když sem [s] neboštíčkem Gestřenským přijel do Klath[ov], tu sme přišli k Korálkové; našli sme tu některé dobré lidi, proto když sme domuov jeli z města, tu jest jel neboštík Kestřenský napřed před městské brány před nějakú stodoló, v které stodole mlátili tři mlatci. Tu neboštík obracel koněm před tou stodolou, tu s ním kuoň padl, a ti jistí mlat]ci volali naň: To čerte tvuoj! A jinak rozličně bekali. A on nebožtík jel mezi ně, mluvil s nimi: Proč na nás voláte? Tu sou na nás vyběhli s cepy, i jiných mnoství s kamením, dřívím házeli, bili na nás a bránu zavírali, z které sme ledva ujeli. Tu jich za námi vyběhlo na dvě neb na tři sta, tu sou na nás volali: Haha zrádci! Ste-li dobří, obraťte se. Tu neboštík mezi ně vjel, a tu sou jej zamordovali. R. XII. str. 119. 4090. Mezi Václavem Popelem o zabití Jana Popela s jedné a Jiříkem Žehušickým strany druhé. 1522, 12. a 23. září. Svědkové pana Žehušického. Pan Petr Bochdanecký učiníc přísahu podle práva seznal: že jsem k sobě do Hory pana Žehušického Jiříka zval a on na žádost mú přijel, a já šel sem pro pana Trčku do jeho hospody, i podkal mi pan Jan Popel neboštík. Tu jsem jemu pověděl, že bych jeho také rád k sobě zval, ale že tam mám tvého nepřítele, než když ujede, budem míti ještě dobrú kratochvíl. A on neboštík odpověděl, že s niem nemám nic činiti. A tak pan Jan Trčka kázal jemu s sebú jíti, a on šel s ním. A když bylo na večeři, řekl pan Popel: Já nejsem] zván a proto sem vesel. A já mu pověděl, že mnohý nezvaný tak vděčný bývá jako zvaný. Tu jsme mnohé žerty a kunšty o babách spolu jměli všickni vespolek, ale neznal jsem o to hněvu na žádném. A tak já toho nechal a mluvil sem s panem Janem Tunklem o myslivostech, a v tom času uslyšiem břinkání a obrátiem jse, i vidiem mnoho tesákuov a mečí dobytých a skočím z židle a dobudu také, a v tom uzdřiem služebníky své ani ke mně běží i ptali jsú jse mne, koho mají bíti. A já jsem pověděl, aby žádného nebili, neb jsem nevěděl, co jse děje aneb kdo koho bije. A v tom pan Kutnawr kázal nám všem schovati, a to sem viděl, že pan Jiřík Žehušický na sobě kabáthu pancie- řového neměl, než služebníci jeho někteří jměli brnění. A mluvil sem s panem Ji-

Strana 310
310 D. XIII. Registra soudu komorního. říkem před tiemž k tomu rozumu, aby rozkázal služebníkóm ta brnění složiti. A on jest mlčel. Pan Jan Hašek učiníce právo seznal: že jsem byl u večeře, kde seděl pan Popel neboštík a pan Jiří Žehušický, a hned sem po večeři vstal a díval jsem jse hře panu mincmaistrovi a panu Kutnawru a panu Trčkovi. Potom pan Kutnawr vstal a pan mincmaistr vstúpíc na lavici mluvil: Kdo počne, přísehám pánu bohu, že jemu dám hlavu stíti. A potom šel dolů a já za niem. Pan Adam z Říčan učiníce přísahu toto jest seznal: že jsem byl zván od pana Petra Bohdaneckého na kvas do Hory. Tu jsem slyšel u večeře, že jest řekl pan Jan Popel neboštík: Já nejsem zván a proto sem vesel. Pan Petr Bochdanecký k tomu pověděl: Co jest na tom, že nejste zváni, a někteří nezvaní bývají vděčnější, než někteří zvaní. Než co jse bab dotýče, o těch mnoho řečí bylo, než všecko kunštem mezi všemi, kteří za stolem seděli. A potom přišel pacholek pana Jiříka Žehu- šického, udělal řeč k svému pánu, praví na mne, že jsem chrta zbil. Já tomu od- pierám, a tak sem dál neposlúchal, neb jsem jse nenadál, aby co s toho jmělo býti. A tak jsem s panem Janem Tunklem tý chvíle rozprávěl. A pan Jiřík Žehušický v tom vstal drže jse za tesák a Sudlička seděl mezi nimi, i strkal Žehušický Su- dličku na Popela chtíce k panu Popelu. A pan Popel stál drže jse za tesák. A v tom jse pan Jiřík Žehušický vytlačil mimo Sudličku, tu jsú oba na se tesáků do- byli a na se po ráně udeřili. A v tom Šimek pacholek páně Jiříkóv Žehušického dobyl tesáku, i šel k Popelovi neboštíkovi a já jej chtěl zavrci neboštíka přes stůl, a von Šimek postraně mimo mú šabli uhodil jej v hlavu a on padl jednú rukú na stůl a druhú na lavici. A odtud sem já šel i uhlédal sem, an sedí pan Václav Nosalovský na Kosobeckém, služebníku pana Jiříka, neb služebníci pana Jiříka Žehu- šického jměli na sobě brnění. Pan Jindřich Tunkl z Brníčka, najvyšíšlí minemaistr královstvie Českého, seznal na tu přísahu, kterú jest králi JMti do rady učinil: Co jse tej nesnáze do- týče, kteráž jest jse u Hory přihodila u Vrchole, když jest mne pan Petr Bohda- necký k večeři zval, i seděl sem za stolem a nějaké penieze četli sme, kteréž pan Jan Trčka jměl mi dáti. A v tom syn muoj Jan zavolal na někderé, ješto jse va- diti počali a řekl: Co děláte? A než on to právě dořekl, uhlédal jsem mnoho do- bytých tesákuov i mečuov, ale na koho jest syn mnoj zavolal aneb kdo jest tej svády počátek učinil, toho jsem neslyšel ani viem. Než potom, když sem již dolů jměl jíti, uhlédal sem, an pan Kutnawr zdvichal nebožtíka pana Jana Popela,