550 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina V Blahoslavově Historia fratrum oc I. 265—268 čte se: „Po časích pak král Ma- tyáš upadl v nemoc těžkou, a málo poležev umřel. Tehdy Jan bosák biskup jako ten, kterýž ke všemu mohl, královské poklady, což bylo lepšího od stříbra, zlata a drahých kamení, kamsi děl; praví, že je dal do beček vína uherského, a to víno jinam pryč z země vézti dal; bylo, praví, těžké .. . Páni uherští tudíž i že král umřel zvěděli i co biskup Varadinský ... chtěli, a s ním o to zacházeti konečně umínili a uložili. Ale že on ujel do Moravy a tu se projížděl, a mezitím dal se do zákona bosáckého a jejich habitum t. j. roucho na sebe přijal, totiž chodil v kápi, provazem se opasoval (aby byl raději na něm visal), a místo střevíců na trepkách chodil, maje na hlavě vlasův malý věneček, jakž bosákův obyčej. Tak sem i tam po Moravě i po Čechách jezdil jako příšera, jsa potěšen z toho, že se tak dobrým vínem uherským zachystal. A v tom když páni Moravané v Holomouci sněm měli, přijeli na ten sněm uherští páni, tu chtíce biskupa obviniti. Nejprvé však radili se se panem Vilémem z Pern- šteina; ale ten jich pěkně odbyl, dav jim radu tuto, že se jemu jich předsevzetí nelíbí, a to pro tyto příčiny: Jedno, že když oni budou žalovati na biskupa stavům markrabství tohoto, že oni žaloby k sobě nepřijmou, nebo biskup jest člověk duchovní, ku právu světskému státi nebude chtíti; druhé, že jest se již Jan biskup dal do zákona bosáckého a bosákem doko- nalým jest, ten pak zákon ... [shnilé] před žádným právem a kterýmikoli osobami souzen býti nemá, než před samým papežem, a to v Římě že viněn býti může; a nežli byste vy se do Říma vypravili, ovšem jak byste k té žalobě přistoupili, kdo ví, jak by to bylo? A protož že by to nejlépe bylo, aby oni toho všeho nechajíce, vrátili se domů a s tou věcí mlčeli. Páni uherští chytrostem biskupovým vyrozumívajíce, rady páně z Pernšteina uposlechli. I měl Jan biskup bosák pokoj, a nemnoho se do Uher šmejkaje, vina toho dobrého uherského v vlasti své užívati umyslil.“ — MS. v univ. knih. v Praze XVII. F. 51. 1082. Léta božího 1492 ten pátek po sv. Benediktu [23. března] urovnán spor mezi purk- mistrem a konšely města Budějovic Českých a Třeboňskými o silnici Třeboňskou a Krumlov- skou. Prostředníky Budějovických byli: Jindřich z Hradce, nejvyšší komorník království Českého, a Vilém z Pernšteina, nejvyšší hofmistr království Českého. — Emler Rel. tab. I. 218. 1083. Kazimír kníže Těšínské a Velkého Hlohova, hejtman Horní i Dolní Slezi, prodav Janovi Trnkovi z Ratibořan, hejtmanu knížetsví Opavského, panství Hlučín s Chřenovicemi, kteréžto panství král Vladislav „dal a přidědil k knížetství Těšínskému,“ osvobozuje totéž panství, „tak aby panství Hlučínské v tej svobodě bylo, jako prve bylo“, a to za sumu jednoho tisíce zl., již byl Jan Trnka zvláště zaplatil. List správní na toto osvobození vydal Vilím z Pernšteina, nejvyšší hofmistr království Českého. Dat. na Těšíně v outerý před slavným hodem Narození panny Marie [4. září] 1492. MS. č. 108 str. 132 cop. v městské knihovně ve Vratislavi. Výtah tištěn v Lehens- und Besitzurkunden II. str. 524. 1084. Zpráva, jakou odpověď dal Vilím z Pernšteina vyslancům stavův moravských v příčině spojení Čech s Moravou.