280 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina A protož já svrchu psaný Vilém i s svými budúcími potomky ten plat svrchu psaný, tak jakž jsme jej sami jměli, tu sobě ani budúcím našim nic nepozuostavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenstvie, než to všecko dali jsme a postú- pili směnú svrchupsanú nahoře psanému panu Janovi z Rožumberka i tomu konventu domu Strakonického nynějším i budúcím. Kterýžto plat máme a slibujeme i s budúcími svými potomky spraviti a osvoboditi vedlé obyčeje a práva markrabství Moravského. A za to v rukojemství zastavujem svrchu psanému panu Janovi a převoru i konventu často psanému nynějším i budúcím urozené pány Arkleba z Boskovic na Vranově, hajtmana markrabstvie Moravského, Albrechta z Lichtmburka a z Bítova a na Hostini, Krištofa z Boskovic na Třebové, Markvarta Valeckého z Mírova na Miroslavi, Adama z Backovic na Polici, Viléma z Vickova na Čelechovicích oc .. Ležení v městě Brně. Tomu na svědomí my jistec i my rukojmie svrchu psaní své vlastní pečeti k tomuto listu dali jsme přivěsiti. Jenž jest dán a psán v Brně v pátek na den svatého Matúše evangelisty léta páně tisícého pětistého dvacátého počítajíce. Veškeré pečeti dosti dobře zachovalé. — Srv. vklad výše str. 269 č. 1062, smlouvu obojstrannou str. 270 č. 1065, a výtah ze správního listu Jana z Rosenberka str. 272 č. 1065. 1070. Nejmenovaný Němec český podává do Míšně zprávu o společné poradě měst v Praze dne 9. října 1520 konané v příčině obrany proti šlechtě, že města mají úmluvy přátelské s kraji za Prahou k východu ležícími, a zvláště „mit den Herrn von Bernstein und den Herrn Tercschko und mit allen Herren und Edelleuten in demselben Kreis, dass wir mit ihne und sie mit uns nichts zu thun haben“. Cop. coaeva v arch. Weimarském Reg. C. p. 241 Nr. 1. — Palackého Děj. V. b. 377. 1071. Smlouva mezi paní Bohunkou z Lipého a synem jejím Janem z Lipého o 15.000 kop gr. míš., jež paní Bohunka při synu svém měla. Na Mor. Krumlově 1521, 28. ledna. — Orig. v státním arch. ve Vídni. Léta páně tisícého pětistého dvatcatého prvního stala se jest smlúva celá a dokonalá mezi námi, mnou Bohunkú z Pernšteina s strany jedné, a mnou Janem z Lippého na Krumlově najvyšším maršálkem království Českého s strany druhé, a to taková: Jakož já svrchupsaná Bohunka mám puol osma tisíce kop grošuov aneb patnácte tisíc kop míšenských při panu Janovi svrchupsaném synu svém na takový spůsob, když by mi se té summy nezdálo při něm nechati, vajpověď jemu učiníc puol leta napřed, tehdy mou summu mi položiti má. I takto jest mezi námi srovnáno a smluveno, že já svrchupsaná Bohunka, jestliže by na mne Buoh všemohoucí smrt dopustiti ráčil, při panu Janovi synu svém těch patnácti tisíc kop míšenských nechati mám na takový spůsob, abych z té summy poručiti mohla buď za zdravého života neb na smrtelné posteli až do čtyř tisíc kop míšenských pod pečetí svú a dvú