Strana I
ARCHIV ČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKÁLNÍHO FONDU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO VYDÁVÁ KOMMISSE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. REDAKTOR: JOSEF KALOUSEK. DIL XVII. Listinář Viléma z Pernšteina 1501—1521. Urbář panství Hlubockého 1490. Urbář panství Pardubského a Kunětickohorského 1494. Begistra rybničná na panství Pardubském a Bydžovském 1494—1520. Dodavek k dopisům 1496—1511 a k listinám 1472—1518. V PRAZE 1899. Tiskem dra Ed. Grégra. — V kommissi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana II

Strana III
Úvod vydavatelův. Tento druhý a konečný díl diplomatáře pana Vilíma z Pernšteina obsahuje na stra- nách 1—283 čísla listin 759 až 1072 z let 1501—1521. Za listinami na str. 284—374 po- ložen urbář panství Hlubockého od r. 1490. Pan Vilém hned, jak jmenovaný statek od krále Vladislava v zástavu přijal, zavedl nové hospodářství. Aby až do nejmenších podrobností seznal, jaká mu práva přísluší, jaké povinnosti uloženy poddaným, jaká byla obdarování, jich služby, dávky, platy, dal jako dobrý hospodář pro zavedení přesného řádu, přehledu, a aby zvýšeny býti mohly důchody panství, sepsati Registra hlavní zboží Hlubockého. Poznáváme, že zápisy register týkají se statků poddaných a jich povinností; nejsou v nich tudíž zaznamenána zboží panská, na nichž držitel statku sám hospodařil, jeho zámky, tvrze, role, lesy, řeky, rybníky, pivovary, převozy, cla, patronát atd. Stará registra podávají jen seznam usedlých, ukazují, jak přiděleny byly obce tomu kterému rychtářství, jichž bylo na panství deset; několik vesnic že spravováno úřadem hajných, a někteří poddaní robotními po- vinnostmi že náleželi ke Zvíkovu, jiní k Písku. Pod hlavním titulem „rychtářství“ se jménem městečka nebo vesnice zapsána jsou jména osedlých, při kterémž při každém udáno, jakou má usedlost, jaké jeho platy, povinnosti. Zaznamenány pustoty obecní, na konci seznamu pak každé obce udána suma všech důchodů. Mají-li již plně vyznačená jména osedlých svůj význam, zajímají nás neméně jich platy a povinnosti. Poddaní odváděli peníze, dávky pří- rodnin a vykonávali všeliké služby a práce. Z peněžitých platů čteme berni vánoční, kteráž obnášela skoro půl groše z jednoho jitra a rovnala se, ač ne úplně, platu dávanému o sv. Jiří a o sv. Havle; robotní dávalo se o sv. Janě. Více platilo se zámazné, kteréž obyčejně od- vádělo se rychtáři, však při sepisování register zboží zaznamenáno, „poněvadž rychtář k tomu spravedlnosti nemá“, aby zámazného nebral; rovněž „neviděl pán spravedlnosti“ toho, aby rychtář bral plat z krčem a šenku, i obrátil takové oboje platy k svému užívání. Se stejným osudem potkali se hajní a lovčí, jimž také vzat plat pastevné, pastevní oves, někdy však jim ponechán nebo později opět propuštěn. Více platili někteří podýmní, dojné, na biřice, od- váděli desátky, kněžské platy, med, pojistebné: oves, slepice, sýr. Z osedlých byl málokterý vysazený, totiž od platu osvobozený; někteří měli los, tj. část pozemků, od vrchnosti v nájem daný. Lán počítán na 60 jiter, a dělil se v půl, polou- lání, třetinu a čtvrt. Někde udáno, že sídla, sedění k polnostem není; některý že má stavěti, les mu k tomu dán; dosti najde se usedlostí pustých od „prvních válek“. Za seznamem osedlých zapsán Zpuosob o rychtářích (zde str. 357), Zřiezenie o pojezdném, o lovčiech a haj- ných (str. 360), na konci pak vepsány jsou svobody, kteréž týkají se některých usedlostí na panství Hlubockém (zde str. 367—374).

Strana IV
IV Úvod vydavalelův. Urbář nalezá se v knížecím archivu zámku Hlubockého v původní překladací vazbě ve svinské kůži, od níž kus přehnuté desky utržen. Na přední zevnitřní straně napsán a časem již silně setřen původní nápis: „Registra hlavuie zbožie Hlubockého“, nad nímž německá slova z konce 17. století: „Urbarium der Herrschaft Frauenberg“. Listů in quarto všech (z nichž několik prvních častým mykáním silně rozedráno) nově foliovaných jest 167. Původní foliace znamenána byla podle rychtářství velikými písmenami v pořádku abecedním, k nimž číslice přidávány, pokud počet vsí toho vyžadoval; n. př. rychtářství Lišovské A. 1. až A. 28., rychtářství Purkarecké B. 1. až B. 29. atd., a končí při písmenu K a číslu 16; další listy znamenány jsou novou rukou 129 až 167. Na přední desce uvnitř přilepen rejstřík všech obcí podle rychtářství zařaděných s udáním původní abecední foliace, takže při roze- vření knihy ihned zřetelný byl přehled míst v registrech zapsaných; vytištěn jest zde na str. 284-5. Na vnitřní straně zadní desky napsal písař všeliké sentence, jako: Buďte dlúho nebo krátko, musí někomu veta býti; Amen solamen non est oc. Registra psána jsou jednou rukou, přílohy však jinými písaři. Se sepisováním jich počato roku 1490, jakž viděti v našem otisku na str. 288 (v druhém sloupci při Kazimasovi) a jinde; přípisy ukazují na léta pozdější. Podobně a za týmiž příčinami, jako na zboží Hlubockém, napsati dal Pernštein registra nebo seznamy poddaných na panství Pardubickém a Kunětickohor- ském. V archivu musea českého chované dva rukopisy register jmenovaných panství, za- ložené po r. 1494, darovány byly museu již strhané, neúplné. První římskou I. značený jest o něco málo starší nežli druhý, římskou II. vyznamenaný. Druhý částečně úplnější má tu výhodu, že také zaznamenává později k panství přivtělené nebo zase zatopením rybníků zrušené osady, jakož i připsána jména novějších majitelů usedlostí u některých až do polovice 16. století, takže viděti, jak držitelové statku se měnili, a z přeměn platů, dávek znáti jich zvýšení nebo snížení. Oba rukopisy jsou necelé a při vazbě přeloženy některé listy z prvních register do druhých. Aby urbář jmenovaného zboží mohl býti pokud možno úplný, užili jsme obou rukopisů a naznačili pramen; vzali jsme však druhý na základ, jehož úředně užíváno, a v němž připsáni pozdější držitelové, poněvadž by věděti se nemohlo, kam a ku kterému osedlému později připsaná jména připojiti. V tisku našem str. 375—443 při jménech osedlých naznačeni jsou novější majitelé v závorce, jakož i pozdější některé urbární přípisy. Po vypsání jmen poddaných, jich pozemků, soukromých platů (jednotlivých osadníků při městě Pardubicích a vesnice Počapel) a dávek každé obce, různých povinných prací pan- ských, položeno jest zboží království (str. 442), mlýnové (str. 443), podací kostelní (str. 445), honové (str. 445), lesy (str. 446) a pořízení, jak se mýtiti mají (str. 448), zaznamenány pustiny (str. 449), Labe a řeky jak rozděleny a platy z nich (str. 452—454), louky (str. 455), prodej trav a pastviště (str. 457). Vedle polního, lesního hospodářství pečoval také horlivě pán z Pernšteina o rozmno- žení důchodů zakládáním rybníků na rozsáhlých panstvích. Registra rybničná z let 1494—1520, pro budúcie pamět založená, co lidem za škody rybníky udělanými na panství Kunětickohorském a Pardubickém oddáno (zde na str. 459—527), ukazují, jakým byl i v tom přesným, vzorným hospodářem a také ušlechtilým člověkem, jenž poddaných na pro- spěch svůj neobtěžoval, neutiskoval, jakož viděti z mnohých důkazů v registřích rybničných zapsaných a zde uveřejněných. Podobně svědčí Náhrady za pozemky zatopené na panství Bydžovském 1516—1518 (str. 527—532), a Smlouvy se sousedními držiteli statků o vodu

Strana V
Uvod vydavatelův. (str. 535—538). I cídění struh vodních (str. 533—4), jimiž zavlažoval pozemky statků svých a odváděl i přiváděl proudy vodní, podává důkazy, jakým znamenitým a prozíravým byl hospodářem. Registra rybničná, kteráž Palacký někdy v panském archivu Pardubském prohlížel, nalezena byla 1895 (jak učiněna zmínka v úvodě k prvnímu dílu diplomatáře Pernšteinova v XVI. díle Archivu Českého str. V.) rozedraná, necelá, při výzkumné úřední cestě adjunktem archivním panem dr. V. Nováčkem v Golčově Jeníkově, a přinesena do Prahy k opsání; za- čátek rukopisu 13 listů objevil se teprve loni 1898 jako dar v archivní sbírce musea města Pardubic. Rukopis v starších, porouchaných, lepenkových a popsanými pergamenovými listy polepených deskách in folio čítá vedle starší (nikoliv však původní) foliace s 13 Pardubskými 153 listů, z nichž některé nebyly popsány, a mezi kteréž vloženy listy s různými pozdějšími zápisy do register těch náležejícími z 16. i 17. století. A abychom doplnili doklady o vzorné správě všeho jeho hospodářství, uveřejnili jsme na str. 539—540 z Registru, v němž zapisovány prodajové statkův na panství Kunětickohorském a Pardubském, zač který statek prodán jest, kterého léta po čem placen a na které časy, také několik ukázek. Rukopis register o prodeji statkův nachází se v archivu českého musea, čítá 329 foliových listů a 48 vložek, dle starého foliování bylo 376, chybí tudíž 47 listů. Rádi bychom byli také poznali činnost hornickou páně Vilímovu, neboť listiny některé ukazují, že dána mu byla králem moc a svolení, aby mohl kovy dobývati: i dověděli jsme se, že p. t. p. prof. Huyer, archivář města Budějovic Českých, viděl v Adamově u hostin- ského horní knihu Adamova založenou Vil. z Pernšteina; marné však bylo další naše pátrání rukopis ztracen. V dodavku uloženo několik listů (str. 541—7) a listin (str. 548—563). Zmínky a zprávy v některých knihách tištěných pro ušetření místa vypustili jsme; užijeme jich při sepsání životopisném jmenovaného pána. K seznamu archivů v prvním díle diplomatáře Vilíma z Pernšteina (v XVI. díle Archivu Českého str. VI.) uveřejněných, z nichž prameny jsme čerpali, přidáváme: archiv města Dašic, knihovnu hraběte Jiř. Waldsteina v Duchcově, státní archiv v Mnichově, dvorní ve Vídni a knížecí Hatzfeldský v Lipníku. Konečně pak k díkům vysloveným rovněž v prvním díle připojiti musíme vřelý dík Jeho Jasnosti knížeti Adolfovi ze Schwarzenbergu, vévodovi Krumlovskému, jenž s převzáctnou liberálností na intervenci veleslavného výboru zemského svoliti ráčil, aby rukopis urbáře Hlu- bockého zapůjčen byl archivu zemskému k opisu; více děkujeme p. prof. dru Frantovi v Lipníku, jednateli musea Pardubického p. Velenskému, L. Domečkovi, koncip. při městském úřadě v Hradci Králové, a V. Kratochvílovi, c. k. koncipistovi při c. k. dvorním archivu ve Vídni. V PRAZE na den přenešení sv. Václava r. 1899. František Dvorský.

Strana VI
VI Opravy. Na straně 258, řádek 16. shora, místo stvrzujemsp na úsob čti: stvrzujem na spůsob. „ 280, řádek 9. shora, místo na Hostini čti: na Hostimi; a v rejstříku str. 584 k řádku „ „Hostim u Jaroměřic 187“ připiš číslo 280. 285 v sloupci prvním při rychtářství Čížovském místo Druhovle čti: Drhovle. 367 v poznámce uprostřed věta poslední má zníti: „Pod čísly 4 a 5 vydáváme zápisy, „ jichž originály chová u sebe p. František Lexa v Poněšicích; opisy jich jsou též v urbáři, odkudž pocházejí i další čísla 6—9. Některé omyly ve čtení vlastních jmen opraveny jsou v rejstříku abecedním. V rejstříku k dílu předešlému XVI. na straně 597 staly se nemilé omyly při rozeznávání stej- nojmennných příslušníků rodů Pernšteinského; týče se to odstavců nadepsaných: Jan otec Viléma z Pernšteina, Jan bratr Viléma z P., Jan bratrovec Viléma z P.; ty tři odstavce mají se škrtnouti, a na jejich místo mají se postaviti tyto dva odstavce: — Jan otec Viléma z Pernšteina 103-4, 113, 116, 122-3, 125-6, 129, 130, 133-4, 141- 144-9, 154, 166, 169, 179, 180, 252, 343, 456-7, komorník Brn. 162-3, 171-2, 182-3, 191, 197-8, manželka 142. Jan bratr Viléma z Pernšteina 145, 147, 166, 190-1, 207-9, 221, 254, z Cimburka na Tovačově 206, manželka 218, 230. Red.

Strana 1
C. XXII. LISTINÁŘ PANA VILÉMA Z PERNŠTEINA z let 1304—1521. Sebral a k vydání upravil František Dvorský. (Čísla 1—758 z let 1304—1501 viz v díle XVI. str. 73—560.) 759. Výpověď vyslaných pánů českých a moravských (mezi nimi Vilím z Pernšteina) o různici mezi biskupem Olomúckým Stanislavem a bratřími z Bozkovic o stavy a vedení vody na mlejny u městečka Březové. V Březové 1501, 11. července. — Cop. vid. z r. 1652 mus. Frant. v Brně. Léta narozenie syna Božího tisícího pětistého prvního, v neděli před svatú Margaretú, z rozkázánie nejjasnějšího knížete pána pana Vladislava Uherského, Če- ského oc krále oc, margrabie Moravského oc, jsouce vysláni my Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší hofmistr království Českého, z pánův téhož království, Jan z Lomnice na Mezříčie, nejvyšší hejtman markrabství Moravského, Karel z Vlašimě a z Úsova, z pánův markrabství Moravského; a z vládyk království Českého Jan Špetle mladší z Prudic, Zikmund z Šárova oc, a Zikmund z Chmelic, purgrabie hradu Pražského oc, a z markrabství Moravského Jakub z Šárova a na Krumsíně, hofrychtýř margrabství Moravského, a Hanuš Haugwic z Biskupic na Búzově, o tu různici, kteráž jest byla mezi důstojným u Boze otcem a pánem panem Stanislavem biskupem Olomúckým z strany jedné, a urozenými pány panem Jindřichem a panem Janem bratřími vlastními z Bozkovic a na Svojanově z strany druhé, o stavy a vody na mlejny vedenie, tu kdež oni pan Jindřich a pan Jan ten stav nad svrchním mlýnem v řece svej u městečka Březovej byli jsou zdvihli a sbořili, a skrze to sbo- ření ten svrchní mlejn vody jest neměl a mleti jest nemohl; a o druhý mlýn pod tím mlýnem nejbližšie páni Svojanovští pravili jsou, že bez povolení jich stav nad tím mlýnem státi neměl, ani voda na ten mlýn vedena měla býti. Archiv Český XVII.

Strana 2
2 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernářeina Páni Jich Mti i páni z vládyk nahořepsaní vzavše to na se mocně, s jich obojích stran dobrú vůlí, i o struhy dolejší pod tím mlýnem toho všeho pilně ohle- davše, i vypovídáme takto: Aby ten stav nad svrchním mlejnem zase udělán byl, však na tento způsob, aby na tej řece a na tom místě práh udělán byl, tu kdež stav byl, tak zvejší a na takovú mieru, aby tej řeky polovice na ten mlejn tou struhou udělanú volně jíti mohlo ku požitku těm oběma mlýnoma, bez překážky pánův Svo- janovských i budúcích jich všech držitelův na věčné časy zbožie Svojanovského i Bře- zovského. A druhá polovice tej vody ta jíti má starým tokem beze vší překážky kněze biskupa JMti i JMti poddaných Březovských, též na věčné časy, i JMti bu- doucích i vší kapitoly kostela Olomúckého. Item jestli že by pak pan biskup JMt. anebo kapitola Olomúcká anebo oni Březovští kdy z žádosti nebo z prosby to obdržeti mohli na páních Svojanovských nebo budoucích jich, aby jim tu všecku vodu propustili na ty mlýny, to na jich dobré vůli státi bude. O strúhy, kteréž jsou u samého městečka, jakož jsou vrbím zarostlý na straně pánův Svojanovských v prostředku tej řeky, to Březovští budú moci vysekati, vykopati, vyčistiti, aby mohla voda svobodně jíti a odpad svůj mieti, však tak stavu pánův Svojanovských nepřekážejíc ani jím co hejbajíce ani jeho skopávajíce. O napájení koní, dobytka oc v té řece a jí k svým ke všem potřebám braní a požívání: Oni Březovští toho požívati mají beze všech pánův Svojanovských pře- kážky i budoucích jich na věčné časy, buďto do sladovny, do lázní neb do pivovarův, k čemuž by jí koli potřebovali. Oni Březovští v tej řece ryb žádných lapati nemají bez vůle pánův Svojanovských. Co se břehu Březovských dotejče, ten Březovští budou sobě mocti spravovati, jak se jim zdáti a líbiti bude, na věčné časy beze vší překážky pánův Svojanovských. Tyto všecky věci, kusy, artykule, klausule slíbily sobě obě straně nahoře- psané věrně a právě zdržeti a skutečně zachovati na časy věčné. A my svrchupsaní pečeti naše vlastní k této smlouvě na svědomí přitiskli jsme, a každé straně jednu dali jsme pro pamět; a Zikmund z Chmelic svrchupsaný nemaje své pečeti při sobě, prosil jest urozeného a statečného rytíře pana Jana Špetle z Prudic, aby pečeť svou místo pečeti jeho k této smlouvě přitiskl. Jenž dán a psán v Březovej, léta a dne ut supra. 760. (l. XI.) Dobrá vuole na Novošice od pana Heralta a od pana Ladslava bratří z Kunstatu panu Vilémovi z Pernšteina. Na Hodoníně 1501, 1. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 97; měst. Brn. f. 56 b—57. Heralt a Ladslav bratřie z Kunstatu a na Hodoníně i s svými erby vyzná- váme . .. že jakož jmáme list a zápisy od najjasnějšieho knížete a pána pana Jiřieho

Strana 3
z roku 1501. 3 krále Českého a markrabie Moravského, Lucemburského a Slezského vývody a Lu- žicského markrabie dobré paměti, kterýžto list a zápis svědčí urozenému pánu panu Čenkovi Kunovi z Kunstatu, otci našemu dobré paměti, a jeho erbóm, v němž se zapisuje od kláštera Žďárského ves Novošice s lidmi úročními, s dědinami, s lukami, s rybníky, s potoky, se všiem a všeliakým příslušenstviem, jakož ta ves v svých mezích záležie, a to v XVC f. uherských na zlatě i na váze spravedlivých, jakož pak ten list královský všecky věci šíře a dostatečnějie v sobě zavírá a zavazuje; v kterémž listu takto svědčí dobrá vuole v tato slova: že ktož by ten list jměl s nadepsaného pana Kuny a jeho erbuov dobrú vuolí a svobodnú, tomu aby pří- slušalo plné právo všech věcí, kteréž se v tom listu královském zavírají a zavazují, úplně a docela. A jakož také máme list druhý potvrzenie od najjasnějšieho knížete a pána pana Vladislava Českého krále a markrabie Moravského, Lucemburského a Slezského knížete a Lužicského markrabie a již nynie i krále Uherského oc, pána našeho najmilostivějšieho, na list krále Jiřieho nadepsaný, kterýžto list a potvrzenie též urozenému pánu panu Čenkovi Kunovi z Kunstatu, otci našemu dobré paměti, a jeho erbóm svědčí, jakož pak ten list a potvrzenie již psané všecky věci dosta- tečnějie v sobě zavírá a zavazuje; v němž také dobrá vuole v tato slova: že ktož by ten list s již psaného pana Čenka a jeho erbuov dobrú a svobodnú vuolí [měl], tomu každému aby příslušalo to plné právo všech věcí, kteréž se v tom listu zapisují a zavírají. Protož my svrchupsaný Heralt a Ladislav bratří z Kunstatu i s svými erby, s dobrým rozmyslem a svých přátel radú dali jsme a tímto listem dáváme mocně svú dobrú a svobodnú vuoli na ty oba listy královská nahoře psaná i na to všecko, což se v těch listech zavírá a zavazuje, urozenému pánu panu Vilémovi z Pern- šteina oc a JMti erbóm a dědicóm i tomu každému, ktož by to jměl s nadepsaného pana Viléma a jeho erbuov dobrú vuolí a svobodnú, tak aby oni toho mohli užívati, jakž by se jim zdálo, tak jakž ti zápisové dále svědčí a zavazují v sobě, nic sobě ani svým erbóm a potomkóm tu nepozůstavujíce, než všecko úplně a docela od sebe a erbuov svých odlučujem tímto listem a převozujem na urozeného pána pana Vi- léma svrchupsaného a na jeho erby aneb na toho každého, komuž by oni toho přáli. Tomu všemu na svědomie a na zdrženie my svrchupsaní Heralt a Ladslav bratřie pečeti naše vlastnie k tomuto listu jsme přivěsili; a pro lepšie jistotu při- prosili jsme urozeného pána pana Jana z Lompnice a na Náměšti, a urozených vládyk, Mikuláše z Zástřel [sic] a na Miloticích, Filipa z Zástřel a na Kyjově, Jaroše z Ze- linek, sudí menšieho práva v Brně, Jiříka Herynka z Slupna a na Kobylnicích, OIdřicha z Vojkova na Jiřikovicích, že jsú své pečeti vedle našiech na svědomie při- věsili, jim a erbóm jich bez škody. Jenž jest dán a psán na Hodoníně v sobotu*) den svatého Jiljí, léta od narozenie božieho tisícého pětistého prvnieho oc. Výtah AČ. VI. 540 č. 355. — * Den sv. Jiljí čili 1. září 1501 padl na středu. 1*

Strana 4
4 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 761. (o. XIIII.) List správní od pana Heralta z Kunstatu na louku Naželidskú panu Vilémovi z Pernšteina. Na Hodoníně 1501, 16. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 99; arch. měst. Brn. f. 58. Já Heralt Kuna z Kunstatu a na Hodoníně vyznávám ... že s dobrým roz myslem a svých přátel radú prodal sem a mocí listu tohoto prodávám lúku svú dě- dičnú, kteráž ležie podle luk Němčicských, kteráž slove Naželická, kteráž jest sama v sobě zamezena a založena hranicemi, tak jakož jsem ji sám držal, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom nezachovávaje ani po- zůstavuje, než to sem všecko prodal ku pravému dědicstvie a dědičnému jměnie, drženie a požívánie urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfnšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, a jeho erbóm za Ij“ � a XX I míšen- ských, počítajíc za každú kopu LX g. a za každý groš VII d. malých obecně ber- ných, kteréž jsem již od něho hotové, plně zaplacené vzal. A protož já svrchupsaný Heralt Kuna z Kunstatu i s svými erby, jistec a první zprávce nahoře i dole psa- ných věcí, a my Vácslav z Dúbravice a na Osovém, Jan Žampach z Potšteina a na Žampachu, Znatha z Kukvic na Rosicích, Jaroš z Zelenek, sudí menšieho práva markrabstvie Moravského, Znatha z Melic a z Prus, Wolfhart Plangkar z Kynšperku a na Biskupicích, rukojmie oc. Leženie obyčejné. Jenž jest dán a psán na Hodoníně ve čtvrtek den svaté Lidmily léta od narozenie božieho tisícého pětistého prvnieho oc. Výtah tištěn AČ. VI. 540 č. 356. 762. (o. XIIII.) List krále Vladislava, jímž pánóm Thovačovským ves Klepothovice panenskú v opravu zapisuje. Na Budíně 1501, 6. listop. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 475; arch. měst. Brn. ſ. 162 b-163. My Vladislav ... oznamujem tiemto listem všem, že jest na nás vzneseno jménem urozeného Adama z Cimburka a s Thovačova, věrného našeho milého, kterak předkové jeho od dávních let opravu jsú jměli k Thovačovu i on také podnes má na vsi řečené Klepotovice, pannám kláštera s. Jakuba v Olomúci příslušející, než že na to listu a potvrzení žádného nemají; a při tom nás prosil, abychme jemu, dě- dicuom a budúcím jeho list náš dáti a toho potvrditi ráčili, tak aby ji svobodně jmíti, držeti a jí požívati mohli. K kteréžto prosbě nakloněni jsúce pro služby téhož Adama, kteréž nám činiti má a povinen bude, čímž k sobě od nás milosti naší ná- chylnější a hotovější pozná, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie Moravský dali jsme opravu témuž Ada- movi, dědicuom a budúcím jeho na vsi Klepotovicích svrchupsané a tímto listem dá- váme, tak aby oni lidi v též vsi obývající nynější i budúcí v své opravě měli, drželi

Strana 5
z roku 1501. 5 a jich před každým, kdož by na ně jakú mocí sahati chtěli, bránili a obhajovali, jakožto páni jejich opravní, tak jako svých vlastních a dědičných lidí; za kterúžto opravu ti lidé mají jim a povinni budú to činiti, což pánuom opravním spravedlivě činiti mají; a mimo to nemají na ně výše sahati a jich obtěžovati žádným obyčejem. Přikazujíce hajtmanu i jiným úředníkuom margrabstvie Moravského nynějším i bu- dúcím věrným našim milým, abyšte nadepsanému Adamovi, dědicuom i budúcím jeho v opravě vsi svrchupsané žádných překážek nečinili, ani jiným dopustili činiti, tak aby jí volně užívati mohli, jakožto předkové jejich činili. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíně v sobotu na den s. Linharta léta oc M'CCCCCT a království našich Uherského dvanáctého, Českého třidcátého I°. Výtah AČ. VI. 540 č. 357. 763. (n. XIII.) List správní od Žopského na Polúvsí, [kterouž ves prodal s tvrzí i se vsí Dubem Vilémovi z Pernšteina za 800 fl. uh.] 1501, /2. prosincel. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. 165; arch. měst. Brn. f. 97. Já Jan [z] Žop a [na] Neplachovicích i s svými erby a potomky vyznávám . .. že s dobrým rozmyslem a přátel svých radú dobrovolně prodal jsem a mocí listu tohoto prodávám a postupuji své vlastní zboží a dědicstvie svobodné a nikomu ne- závadné, totiž ves Polúvsí s tvrzí a s dvorem, a ves Dub se všiem jich příslušen- stviem, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s doly, s háji, s luhy, s chrastinami, s lovy, s hony, s mezemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a puožitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery, i se všiem plným právem, panstviem a příslušenstviem, jakož to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech v každé i každých zvlášče záleží a jsú vyměřena, nic sobě ani svým erbóm ani budúcím potomkóm pánóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovaje, tak jakož jsem to jsám držel, než to jsem všecko prodal ku pravému dědicstvie uro- zenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, a jeho dědicům i tomu každému, ktož by ten list jměl s jejich dobrú a svobodnú vuolí, aby též právo k těm ke všem věcem v tomto listu psaným [měl] jako kupitelé svrchupsaní, za osm set zlatých dobrých uherských, kteréž jsem od nich hotové úplně a docela zaplacené vzal. A protož já svrchupsaný Jan, jistec a první zprávce nahoře i duole psaných věcí, a my Hyncík Berka z Násilé a na Heralticích, Bernart z Vrbna a na Bruntáli, Jan Lechvicský z Vosic, Jan z Bobolusk a na Sosnově, Tětech z Liškovic, Krištofor

Strana 6
6 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina z Hradčan a na Klimšteině, rukojmie a spravedlivie správce oc. Ležení obyčejné. Jenž jest dán a psán anno 1501 [ve čtvrtek před sv. Barborou v Opavě.] Výtah tištěn AČ. VI. 540 č. 358. 764. Nález soudu zemského ve při mezi Vilémem z Pernšteina a Markvartem Valeckým z Mírova o dílčí listy dané v uschování Vilémovi na Pernšteině. 1501, 10. pros. — Brn. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně č. 6, f. 119 a, b. L. 1501, sedění třetí fer. VI. post concepcionis beate Marie Virginis. Na žádost a psaní pana Viléma z Pernšteina, najvyššího hofmistra království Českého, a na žádost Markvarta Valeckého z Mírova o listy dílčí mezi nebožtíkem Sigmundem Valeckým a týmž Markvartem bratřími z Mírova, kteréžto listy jmenovaný Sigmund na Pernšteině schovati dal panu Vilémovi z Pernšteina oc bez přítomnosti a vědomí druhého bratra. Jakož pak týž pan Vilém v svém svědomí vyznává takto: že tru- hlice, kteréž jemu schovati dal Sigmund Valecký nebožtík na Pernštein, prosil jest jeho, aby jemu tu schovány byly, pravě, že sú v nich jeho věci a Markvarta bratra jeho. Než pan Markvart jeho jest za to neprosil, aby on toho choval na Pernšteině, ani jest s ním o to mluvil, a že pan Vilém také nevěděl, co jest v těch truhlicích. Poněvadž pak Markvart praví, že těch listuov nikda jak živ neměl ani viděl, ani o nich věděl, ani také svědkuov za pečeti prosil; a to provodí listy Jiříka a Ště- pána bratří vlastních z Mukoděl a Mikuláše Tulešického z Peče, kteříž vyznávají, že jich Markvart nikda za to nežádal, aby k tomu listu pečeti své přivěšovali. K tomu také ukázal seznání pana Sigmunda z Dúbravice a Jana Rájeckého strýce svého, kdež vyznávají, že když o tom slyšeli, že by se jmenovaní bratří Valečtí rozdělili, že pan Sigmund z Dúbravice s nebožtíkem Sigmundem Valeckým mluvil, proč jest to učinil; a on jemu řekl: „Však sem se s ním nerozdělil, než podělení sme učinili.“ A Jan Rájecký vyznává, že jest měl o to řeč s Sigmundem Valeckým strýcem svým, co se živnosti jeho a bratra jeho Markvarta dotýče, jak sú to mezi sebú spuosobili, a on jemu pověděl, že rybníkuov a platuov každá strana ví, kterak užívati má. I ptal se jeho řka: „Zda ste se již rozdělili?“ A on jemu řekl: „Ještě sme žádného rozdielu mezi sebú konečného neudělali.“ A to se nedlúhý čas před jeho smrtí dálo. A nad to vzal jest to před námi Markvart častopsaný k svej víře, k svej cti a k svej duši, že jest těch listuov nikdá neviděl ani o nich věděl, ani za pečeti k těm listóm prosil. — Páni nalezli, že ti listové dílčí žádné moci nemají. 765. Čeněk z Barchova a na Dašicích, maje od krále Vladislava majestát na mýta v Ko- stěnicích a v Dašicích a pohnán jsa o ně k soudu zemskému od měštan Pardubských, odřekl se jich smlouvou s Vilímem z Pernšteina k dobrému jeho poddaných. Datum s. 1. den Mla- ďátek [28. pros.] 1501. AČ. VI. 540 č. 359.

Strana 7
z roku 1501. 766. List krále Vladislava druhý panu Janovi z Lomnice na duom v Olomouci, [jejž osvobozuje od břemen městských]. 1501. — Cod. Pernst. arch. měst. Brn. f. 243 b. My Vladislav . . . že sme prošeni od urozeného Jana z Lomnice na Mezříčí, hajtmana markrabství Moravského, věrného našeho milého, jakož má a drží duom v městě našem Olomúci v ulici České ležící mezi domy Malého Pavla cichnéře z strany jedné a Staňka lazebníka s strany druhé, kterýž jest vystavil duostojný bratr Jan někdy biskup Varadinský, abychom mu jej, dědicóm, erbóm a budoucím jeho ze všech lozunků, berní i jiných všech daní a poplatkuov buď do komory naší aneb k městu tomu příslušejících vyníti a na věčné časy vysvoboditi ráčili. Kteréžto prosbě nakloněni jsouce pro služby téhož Jana, kteréž jest nám mnohé a užitečné hotově a netesklivě činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královskou a jakožto markrabie Moravský vysvobodili sme a vyňali svrchupsaný duom jeho v městě a ulici nahoře dotčené ležící ze všech lozunkuov, berní, daní a poplatkuov, buďto nám a do komory naší příslušejících aneb k městu tomu, a tímto listem vysvobozujeme, vynímáme a prázen činíme, chtíce tomu, aby on jej i s dědici, erby a budoucími svými svobodný a ze všech a všelijakých městských povinností vyňatý a vysvobozený jměli, drželi, jeho požívali aneb s ním jako s svým vlastním učinili a učiniti mohli, jakž by se jim zdálo a vidělo, nyní i v budoucích věčných časích, a to bez překážky naší, budoucích našich králuov Českých a markrabí Moravských i jiných všech lidí. Však také nechtíce, aby takovým vysvobozením domu toho měščané naši Olo- múcsčí jakú škodu na lozuncích a poplatcích, kteréž nám do komory naší platí a dá- vají, nésti měli, dopustivše vysvobození domu toho k vuoli a k přímluvě naší, tak jsme je v tom opatřili, že takové lozunky a poplatky, kteříž z domu toho nám do komory naší přicházeli, a již z toho vyňat a vysvobozen jest, každý rok sobě oni i budoucí jejich z těch sum, kteréž nám do komory naší platí a dávají, pět hřiven grošuov českých vyrážeti beze vší překážky, tak jakož na to list náš zvláštní, mají. A ne- chtíce také, aby potomně ke škodě naší i budoucích našich králuov Českých a mar- krabí Moravských též i tomu městu které se ujmy a škody skrz taková vysvobozo- vání domuov v témž městě dáti a přicházeti měly, také sme je při tom i v té věci opatřili, že toho více bývati nemá, jakož ty všecky věci ten jejich list, kterýž na to od nás mají, šíře v sobě a dostatečněji drží, svědčí a zavírá. Přikazujíc podkomořiemu markrabství Moravského a opatrným purgmistru a konšelóm města Olomúce nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyšte vy při tom našem vysvobození domu svrchupsaného téhož Jana, dědice, erby a budoucí

Strana 8
8 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina jeho jměli, drželi a zachovali nyní i budoucně beze všeho přerušení, pod zachováním milosti naší a budoucích našich králuov Českých a markrabí Moravských. A ktož by tento list měl s svrchupsaného Jana, dědicuov, erbuov neb budoucích jeho dobrú vuolí a svobodnou, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomí oc. Datum léta V I°. 767. 1501 král Vladislav nařizuje Vilémovi z Pernšteina, aby při soudu komorním s osta- tními soudci pilně nahlédli a uvážili privilegia Budějovských, kterýchž tito užiti mají, je-li obrana jejich proti úředníku celnímu spravedliva. (Ze seznamu archivu Česko-Budějovického, kterýž po r. 1803 kanovník Josef Pinkas byl sepsal. Listina původní nenachází se již v jme- novaném archivu městském.) 768. (q. XVI.) Smlúva mezi rybáři páně Adamovými [Tovačovského z Cimburka] a mezi rybáři Olomúckých měšťan o ryby lovenie na Samici Moravě. V Olomúci 1502, 8. ledna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 476; arch. měst. Brn. f. 163b-164. Já Jan z Šelnberka a s Kosti, najvyššie kancléř královstvie Českého, známo činím . .. že jsem učinil smlúvu dobrovolnú a dokonalú mezi urozeným pánem panem Adamem Thovačovským z Cimburka a na Mladém Boleslavi synem mým milým s jedné, a múdrými a opatrnými pány purgmistrem a radú města Olomúce s strany druhé, a to takovúto: jakož jsú již dotčení purgmistr a rada pohnali pana Adama Thovačovského, kderak by mimo starodávní obyčej bránil a hájil rybářóm Olomúc- ským udicemi povrchní na Moravě Samici ryb loviti oc; kdežto já chtěje, aby takový půhon mezi stranami výš psanými pominul a raději dobrá vuole mezi nimi aby byla, takto sem je o to smluvil a srovnal: Item najprvé že rybáři Olomúcských mají na té vodě Moravě toliko na Sa- mici svobodně povrchní udicí na člunek jezdíc ryby loviti, a jiným nižádným lovem nemají aniž moci budú jmíti loviti, bez překážky lidí páně Adamových. Item rybáři páně Adamovi mají a moci budú týmž vším obyčejem na jich gruntích Olomúcských na Moravě též povrchní udicí na té vodě Samici bez pře- kážky loviti. Item toto sú sobě jedna každá strana znamenitě vymínili, že ti, kdeříž by jezdili po takových lovích s kderéžkoli strany, buďto lidé páně Adamovi nebo lidé Olomúcských, nejmají v zakúpených řekách a vodách sobě překážeti jiným jakýmžkoli obyčejem. Pakli by který v tom nalezen a postižen byl, takový trestán býti jmá pod[Ije zaslúženie svého. Tomu na svědomie já svrchupsaný Jan z Šelnberka svú vlastnie pečet k této smlúvě skrze mne učiněné a vypověděné mezi stranami výš psanými přivěsiti jsem

Strana 9
z roku 1501 a 1502. 9 rozkázal; a pro širšie pevnost již dotčené strany pečeti své k zdržemnosti [sic] ne- pohnuté na věčné časy a budúcí podílje mé přivěsili jsú dobrovolně k tomu se při- znávajíce. Kderúžto smlúvu jedna každá strana v táž slova pod pečetmi výš dotče- nými napsanú na pergameně jmíti jmá. Jenž jest dán a psán v Olomúci v sobotu po svatých třech králích léta božieho M'VCII° oc léta. 769. (q.) List krále Vladislava panu Vilémovi z Pernšteina, jímž převodí právo toho listu na pana Viléma z Pernšteina, který jsú udělali Matěj opat a Trojan i všecek konvent kláštera Tře- bíckého rukojmím, kteří za opata slibovali.*) Na hradě Pražském 1502, 15. února. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 401; arch. měst. Brn. f. 133. My Vladislav . . . oznamujem listem tiemto všem, že jest na nás vznesl uro- zený Vilém z Pernšteina, najvyšší hofmistr království Českého, věrný náš milý, ozna- muje nám, kterak má list a zápis od opata Matěje aneb vod Trojana a vod kon- ventu kláštera Třebíckého, kterýž jsú na sě udělali a jím se zapsali rukojmiem, kteří za ně slibovali, oznamuje nám při tom, je jest von rukojmie ty, kterýmž se byli tiem listem zapsali, z toho slibu vyvadil; proše nás pro uvarování budúcích škod a nesnází, které by naň snad a na dědice jeho v potomních časiech přijíti mohly, abychme naň a na dědicě jeho moc a právo listu tohoto převésti ráčili. Jehožto slušnú žádost znajíce a k prozbě jeho pro služby, kteréž jest nám mnohé věrně a platně činil a činiti nepřestává, nakloněni jsúce, s dobrým ruozmyslem a radú věrných našich, mocí královskú v Čechách a jakožto margrabie Moravský přenesli jsme a převedli všiecku moc a právo listu napřed dotčených opatuov a konventu kláštera Třebíčského na téhož Viléma, dědice a budúcie jeho, kterúž jsú koli napřed dotčení rukojmie jměli, a tímto listem přenášíme a převodíme tak a tím obyčejem, aby oni všeho toho, jak a pokud se již psaní opat a konvent rukojmiem svým zapsali a zavázali, užívali a užívati mohli, jako voni rukojmie, kterýmž list tento svědčí, bez umenšení a bez zmatkuov i všelijakých překážek od nás i budúciech našich, králuov Českých a margrabí Moravských i jiných všech lidí. A ktož by list tento jměl s svrchupsaného Viléma, dědicuov a budúciech jeho dobrú a svobodnú vuolí, chceme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dán na hradě Pražském v úterý po svatém Valentinu léta božieho tiesiecieho pěti- stého druhého, a království našich Uherského dvanáctého a Českého třidcátého prvního. Téhož dne převedl král Vladislav na Viléma z Pernšteina právo listu, kterýž udělali Jan převor kláštera Třebíckého, Dominik probošt v Luze, bratr Mates i všecek konvent kláštera Třebíckého rukojmím, kteříž slibovali za ně, (ne za opata Trojana, jako v dipl. Palack. AČ. VI. 540 č. 360). *) Viz listinu v AČ. XVI. 109 č. 55 z 12. listopadu 1444. Archiv Český XVII.

Strana 10
10 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 770. Král Vladislav dává Hynkovi z Kunštátu na Polné list mocný, aby všecek statek svůj dědičný, manský aneb zápisný, kterýž v království Českém neb markrabství Moravském má, dáti a poručiti mohl komužkoli, kromě duchovních osob. Datum na hradě Pražském v středu po sv. Valentinu (16. ún.) 1502. Cod. Pernst. mus. král. Česk. — Výtah AČ. VI. 540 č. 361. 771. List krále Vladislava, kterýmž dává výplatu na tvrzi a městečku Týnci nad Labem Vilémovi z Pernšteina a synům jeho Janovi a Vojtěchovi. Na hradě Pražském 1502, 7. února. AČ. IV. 205, výtah AČ. VI. 540 č. 362. 772. Král Vladislav připisuje Vilémovi z Pernšteina na zboží kláštera a města Třebíče nad sumy, kteréž na tom již zapsané má, ještě 3000 [P gr. č. Datum na hradě Pražském v středu před květnou neděli (16. března) 1502. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. fol. 394; měst. Brn. fol. 130. — AČ. VI. 541 č. 364. 773. Král Vladislav potvrzuje obdarování, kterýmž Vilém z Perušteina osvobodil město Třebíč, všecka městečka a vesnice kláštera Třebíčského a proboštství Měřínského od odúmrtí, kteréž jsou dříve opatství a proboštství tomu příslušely. Datum na hradě Pražském v pátek před květnou nedělí (18. března) 1502. Orig. perg. města Třebíče. 774. (h. VIII.) List od krále Vladislava pánu [Vilímovi z Pernšteina], kdež dává JMti, co by na boření věže Třebícké naložil, že při postupování zámku jemu to má zase navráceno býti. Na hradě Prašském 1502, 18. břesna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 394 b; měst. Brn. ƒ. 130 b. My Vladislav . .. oznamujem listem tímto všem, že jest na nás vznesl urozený Vilém z Pernšteina, najvyššie hofmistr království Českého, věrný náš milý, oznamuje nám, že ta věže, kteráž jest v klášteře Třebíckém, velmi jest za času obležení téhož kláštera děly zbita a skažena, a že týměř jako na pádu stojí, kteráž když by se zbořila, znamenitů by škodu na stavení kláštera toho učinila; proše nás, abychme povolení k tomu jemu dáti naše ráčili, aby on tu věži obořiti sám dal a kamením tím zdi staré opraviti kázal, a což by na boření té věže naložil, to aby jemu aneb dědicóm jeho zase při vyplacování kláštera toho dáno a s jinými zápisnými sumami zaplaceno bylo. Jehožto slušnú žádost znajíce, z dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královskú a jakožto markrabie Moravský svolili jsme k tomu a tímto listem svolujeme, k tomu naše konečné povolení dávajíce, aby on Vilém tu věži kláštera

Strana 11
z roku 1502. 11 svrchupsaného zbořil a zbořiti mohl, když by se jemu kolivěk zdálo a líbilo, a což na boření jí a na opravování starých zdí naloží, a to ukáže, při vyplacování kláštera a zboží toho Třebíčského má to jemu aneb dědicóm jeho od nás aneb od budúcích králuov Českých a markrabí Moravských aneb od těch osob, jimž by ta výplata spravedlivě příslušela, zase zúplna a dokonce dáno a zaplaceno býti při jiných sumách, kteréž na tom zboží zapsané má. Než když se ta věže zboří, mají se tím kamením zdi staré kláštera toho opravovati tak a potud, pokudž toho potřeba kázati bude. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském v pátek před květnú nedělí léta božího M°V°II, a královstvie našich Uherského XII° a Českého XXXI°. Výtah tištěn AČ. VI. 541 č. 365. 775. List od krále Vladislava panu Vilémovi z Pernšteina, jestliže by komu JMt dal na zboží Hlubockém výplatu, že to žádné moci nemá. Na hradě Pražském 1502, 23. března. — Cod. Pernst. arch. mus. král. Česk. f. 196. My Vladislav . .. oznamujem listem tímto všem: Jakož sme před některými léty zapsali a zastavili v jisté sumě zámek náš Hlubokú se vším jeho příslušenstvím, kteréž k němu od staradávna příslušelo a přísluší, urozenému Vilémovi z Pernšteina najvyššímu hofmistru království Českého věrnému našemu milému, i nechtíce, aby v tom držení a požívání jeho od koho buď jaký zmatky aneb překážky nyní ani budúcně jměl, než toho zámku a zboží Hlubockého se vším jeho a všelijakým pří- slušenstvím tak užil a užiti mohl, jak sme je jemu a dědicům jeho zapsali a zasta- vili: a protož s dobrým rozmyslem a radú věrných našich takto sme jeho v držení a požívání jeho opatřili a tímto listem jakožto král Český opatřujem. Poněvadž jsme jemu zámek a zboží to se vším jeho a všelijakým příslušenstvím, kteréž k němu od staradávna přísluší, zapsali a zastavili, dali-li sme v tom času komukolivěk buď na kterých vsech aneb jakýchkoli jiných příslušnostech z nevědomí, omylu aneb z ne- paměti, aneb potom bychme kdykoli dali jakú výplatu, takové dání aneb zapsání nemá jmíti a nebude žádné moci ani které stálosti a pevnosti nyní ani budúcně proti jeho předešlému zapsání, kteréž od nás má, než má to on sám, což jest buď po tom zapsání vyplatil aneb ještě vyplatí, ješto k témuž zámku a zboží přísluší, i s dědici svými jmíti, držeti a toho požívati tak a tím obyčejem, jakož zápis jeho, kterýž od nás na to má, v sobě zní, drží a vokazuje, a to bez našie a budúcích našich králuov Českých i jiných všech lidí všelijaké překážky. Tomu na svědomí pečet naši krá- lovskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském v středu po květné neděli léta božieho tisícého pětistého druhého, a království našich Uherského dvanáctého a Českého třidcátého prvního. Výtah AČ. VI. 541 č. 366. 2*

Strana 12
12 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 776. List krále Vladislava, kterýmž k žádosti stavův ustanovil, že hrabata, kteříž v Čechách se usadili, nad panské rody staré české vyvyšovati se nemají, a za pány držáni býti mají. Na hradě Pražském 1502, 23. břesna. — Orig. v arch. zemsk. v Praze; Cod. Pernst. mus. král. Čes. CCCVI. List královský o hrabie. My Vladislav . . . oznamujem listem tímto všem, ktož jej uzří nebo čtúc sly- šeti budú, že jsú přistúpili před nás páni královstvie Českého, věrní naši milí, a před- ložili jsú nám, kterak od starodávna za předkuov našich ten obyčej vždycky jest za- chováván byl v království Českém, kterýž by kolivěk hrabie z cizích zemí do tohoto královstvie se vstěhoval, že zde v tomto království jináč držán nenie, byl-li jest sta- rodávnieho rodu hrabského nebo panského, než toliko za pána mezi jinými rody panskými; i prosili jsú nás, abychme je při tom zuostaviti a jim toho milostivě po- tvrditi ráčili. My znajíce v tom jejich slušnú prozbu a majíce vo tom jistú zprávu, že jsú se mnozí rodové za předkuov našich, i také za nás, do tohoto královstvie vstěhovali, a že jsú za jiné neodbývali, než mezi jinými za pány české: protož my jim toho potvrzujem tiemto listem, chtiece tomu konečně, jestliže by který hrabie, buď že by se prve do královstvie Českého vstěhoval, aneb potom kdy že by se vebral a statek v této koruně že by měl, že se tiem hrabstvím zde v království ani také jinde nad pány České výšiti nemá nižádným obyčejem, než podle let svých mezi pány má místa užívati, byl-li by rodu starožitného; pakli by který byl vnově vyzdvižený hrabie nebo pán, že ten má držán býti, tak jakož o tom zřízenie dskami učiněné a námi potvrzené šíře to v sobě držie a zavírá. Tomu na svědomie pečet naši královskú k listu tomuto jsme přivěsiti kázali. Dán na hradě Pražském v středu po květné neděli léta božieho tisícieho pětistého druhého, a královstvie našich Uherského dvanáctého a Českého třidcátého prvního. Ex mandato proprio maiestatis regiae. S přivěsenou zachovalou pečetí. — In rubro: Pánóv královstvie Českého výsada na to, že hrabí, kteříž by koli do koruny České sě vebrali, nemají nad pány a rody staré české vyššieho miesta držeti. MCCCCCII. — Registrata. 777. (n. XIII.) Kvitancí od pana Petra z Roznberka panu Vilémovi z Pernšteina na Vm. Na Českém Krumlově 1502, 13. června. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 98b; arch. měst. Brn. f. 57 b—58. Já Petr z Rozmberka vyznávám ... Jakož urozený pán pan Vilém z Pern- šteina a na Helfenšteině, najvyššie hofmistr království Českého, dlužen byl jest mně a panu Okovi a panu Oldřichovi z Rozmberka, bratřím mým, tři tisíce zlatých uher- ských a dva tisíce kop na počet míšenský, za každú kopu třidceti grošuov českých

Strana 13
z roku 1502. 13 rázu Pražského počítajíc, podle listuov dvú nám na to od něho pod jeho pečetí a podle něho některých pánuov a některých dobrých lidí pečetmi a svědomie[m] udělaných, že mi jest tu sumu tři tisíce zlatých uherských a IIMI na počet míšenský svrchudo[t]- čených dal a zaplatil. Kteréžto zlaté i groše nadepsané já sem od sebe a na místě svrchupsaných pana Oka a pana Oldřicha bratří svých dnes datum listu tohoto od něho přijal hotové úplně a docela; ale že sem listů svrchudočených od svrchupsaného pana Viléma z Pernšteina mně a bratřiem mým na to udělaných bez lsti nalézti ne- mohl jemu k navrácenie, protož jej pana Viléma svrchupsaného z nadepsané sumy zlatých a grošuov sám od sebe i jménem a na místě bratřie svých kvitoval jsem a prázdna učinil, a mocí listu tohoto kvituji a prázdna činím, a listy svrchudotčené umořil jsem a mořím a konečně v nic obracuji, kterýmiž jakožto umořenými a v nic obrácenými, ač by kdy nalezeni byli, svrchupsaný pán ani jeho dědici a budúcí ode mne a od bratří mých a dědicuov našich i konečně od nižádného člověka věčně na- pomínáni býti nemají obyčejem nižádným. Tomu na svědomie pečet svú vlastnie roz- kázal sem přitisknúti k tomuto listu. Jenž jest dán na Krumlově léta od narozenie Syna božieho tisícého pětistého druhého v pondělí před svatým Vítem oc. Výtah AČ. VI. 540 č. 363. 778. Narovnání sporu mezi Vilémem z Pernšteina a Králové-Hradeckými o stav, struhu, hráz, o luhy, držení vody oc. 1502, 24. června. — Lib. docum. I. ab a. 1532 f. 81 v městském museu v Hradci Kr. V červených památných E. 19. My Petr Zvieřetický z Wartmberka a z Byd- žova, Mikuláš mladší Trčka z Lípy a na Lichtmburce, Bořek z Dohalic seděním tudíž, Beneš z Sendražic a na Městci. Jakož jsou na nás mocně přestali urozený pán pan Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině nejvyšší hofmistr království Českého s jedné, a múdří a opatrní páni purgmistr a konšelé města Hradce Králové nad Labem z strany druhé, jakož jest byla mezi námi [čti: nimi] ruoznice vznikla o kusy tyto, jakož pán list mocný na to nám dal, a oni purgmistr a konšelé též dali od sebe i ode vší obce: Item nejprve z toho páni Hradečtí pana hofmistra vinili jsou, že stav, kterýž na Labi má, ten že jest vyvejšil jim ke škodě, a tím vyvejšením škodu že jim činí na lukách, na mlýnech, kteří pod městem jich leží, jakož sou pak nás na to vodili a to nám všecko ukazovali, a na to svědky páni Hradečtí i JMt pán z obú stran jsou vedli. Druhý kus oni páni Hradečtí jsou žalovali o strúhu, kterúž pán jest udělal, kterouž vede vodu z Labe na mlejn a na rybníky; a na to jsou také svědky s obú stran vedli, táhnúce se na to obě straně; pán pravil, že by ji v svém dělal, a páni Hradečtí pravili, že by v jich udělána byla.

Strana 14
14 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina Item třetí kus, žalovali páni Hradečtí, co se hrazí dotýče povyšování proti Březhradu, pravíce, že by se jim škoda dála zvýšením těch hrází; a pán jest pravil, že sou ty hráze od starodávna byly, ale že jsou byly sjezděné, a z té příčiny po- výšiti jich a opraviti musil, aby voda tudy se nepřelívala a ve vsech jim škod ne- činila; a na to jest pán svědky vedl, že sou ti lidé těch prvních hrází, kteréž jsou tu prvé bývaly, vždycky hájívali, kdy jest voda veliká přišla, aby do vsi jim se ne- přelívala, a pravíc, že sou té hráze hatili ruostkami i jinými bráněními, aby tudy voda ke vsi jim se nepřelívala. Item čtvrtý kus, když jsme v první naší vajpovědi vypověděli, což se luhuov dotýče, že na to pohledíc, jim chcme o to konec učiniti. Item my svrchu psaní ubrmané, slyšíce jich pře, odpory, líčení i svědky, a nejvíce mlynáře přísežné, kteří sou na to podle prvnější vajpovědi vysláni, takto o tom nalézáme a mocně jakožto mocní ubrmané vypovídáme: Item nejprve což se stavu na Labi dotýče, tu jsme přivedli mlynáře přísežné na radu a rozkázání krále JMti, že jsou s námi jeli, počavše od mlejnuov pod městem po Labi až k stavu tomu, a tu všecky proudy a východy toho Labe na louku v každém místě sou nám ukazovali oni páni Hradečtí před týmiž mlynáři. Až na ten stav jsme přijeli, kdež praví, že by se jim skrze povýšení toho stavu utoponím [sic] škoda dála; tu jsme vstoupili na týž stav s mlynáři přísežnými, a tu na jich pří- sahy a závazky, kteréž mají ke vší zemi, tázali jsme se jich, děje-li se škoda jaká pánuom Hradeckým tím topením, pokudž nyní voda stojí na stavu. Tu oni zname- navše z vody, pověděli sou nám na své přísahy, vzevše to i k své duši, že tú vodú nynější, pokudž nyní stojí na stavě, pánuom Hradeckým žádná se škoda neděje. Tu jsme hned, jakž ta voda stojí, majíc od mlynářuov toho takovú zprávu podle jich přísah a svědomí, kázali kuol sřezati a cejch na ten kuol položiti, a při tom s obú stranú mají se takto zachovati: že pan hofmistr na tom stavě ani jeho dědi- cové a budoucí vejše vody držeti ani zdýmati nemají, mimo ten cejch, týmiž mlynáři přísežnými položený; a pan hofmistr i jeho dědicové a budoucí mají sobě stav přímo přes Labe dělati k té míře cejchované, a v tom stavu práh sobě položiti proti splzii [sic], srovnajíc jej k tomu cejchu, tak aby voda na tom prahu vajše nestála, nežli s cejchem zároveň. A budeli chtíti pán sobě ponížiti toho prahu, proto aby plavci volně plynúti mohli, to pán bude moci učiniti. Než byla-li by voda malá, tehdy pán bude moci sobě na tom prahu hrazditi potud, pokud cejch ukazuje, aby voda stála, a vejše nic. Jestližeby Labe zvodníce se, vystaupilo nad ten cejch vejše jakž- koli podle svého zvodnění, tak že by vody mnoho přebejvalo, a tak kvapně doluov že by spadnúti nemohla, tím pán povinen býti nemá. Což se pak bokuov od břehu dotýče, kterýž slove Hrádkovej, ty pán sobě moci bude dělati, hrazditi a vejšiti, po- kudž potřeba kázati bude, a od břehu do vody s obú stranú ty boky může pán

Strana 15
z roku 1502. 15 vejšiti pro břeh šesti neb sedmi loket zdélí na každé straně. Nebo sou mlynáři vy- znali, že jest to za právo na každém stavu, že sobě to může na každý opevňovati pro břehy. Ale proto vejše nad ten cejch topiti nemá, leč by voda zbytečně přibytá přišla. Item což se pak strúhy týče, kdež oni páni Hradečtí viní pána, že by v jich dělal gruntích, a pán zase praví, že jest v svém dělal, a na to sau svědky vedli s obú stranú. A když jsme na mezích stáli, tomu jsou úředníci páně neodpírali, by něco v gruntích pánuo Hradeckých té struhy nebylo. Toto takto vypovídáme: Po- něvadž pán sobě, přijav něco gruntuov pánuov Hradeckých, sobě tu strúhu k užitku vede, aby pán tee strúhy i jeho dědicové a budúcí užíval a jí sobě vodu předce vedl v těch mezích, jak jest nyní; a pán zase místo toho, což jest v jich udělal, aby pánuom Hradeckým tu strúhu a vodu pustil, kterouž sou sobě přes Království vedli, kteréž byli jsme ve první výpovědi naší odřekli, a pan hofmistr aby se k tomu i s dědici svými listem pod pečetí svú přiznal, že takovému JKMti obdarování pánuov Hradeckých povolení své dává, a tehdy páni Hradečtí mají zůstati při tom majestátu a obdarování krále JMti na časy věčné a budoucí. A což se té vody tejče, kteráž jest chodívala Křepelkovi, člověku páně hof- mistrovu, na jeho rybníčky: jestliže oni páni Hradečtí tu vodu sobě předce povedou, tehdy aby jemu Křepelkovi také tee vody upouštěli, a trubka aby byla vložena, pokudž by jemu z té strúhy pánuov Hradeckých voda jíti měla. Toto zvláště při tom vymieňujem: jestliže by páni Hradečtí těm lidem Bělečským aneb jiným páně hofmistrovým jakou škodu na dědinách neb gruntích, přes kteréž ta voda a strúha jde, učinili, ty škody aby jim páni Hradečtí napravili podle pana Mikuláše Trčky schválenie. Item jestliže by pak páni Hradečtí této svrchu [....] u Bělče za onu, což jest v jich uděláno, přijíti nechtěli, tehdy jinak takto vypovídáme o tom: Jakož sou páni Hradečtí svědky vedli i majestáty ukazovali, že by ta strůha skrze jich luhy dělána byla, a pán proti tomu svědky vedl, že jest louka i dědina člověka jeho, až po tu strúhu [čti: cestu], kteráž za strúhú jest, o tom takto nalézáme: Poněvadž oni páni Hradečtí netáhnou se na louky, ani jich majestátové toho dokazují, než toliko na luhy, a pán provedl s týžmi dobrými a urozenými lidmi a mnoho jinými chudými, že jest ta louka a dědina po tu cestu, kteráž jest za struhou, člověka páně a že sou na ní samé vrby sadili; poněvadž pán provedl jest, že ta strúha dě- lána jest v louce, a ne v luzích, a louky jsou páně, protož tu strúhu pán dobře udělati mohl, a při té strůze zůstati má, což jest v svém dělal vedle pruovoduo. A jakož oni páni Hradečtí jsou svědky vedli, že by v jich gruntích děláno bylo, a ouředníci páně tomu jsou neodpírali, by něco tee strúhy v jich děláno nebylo v gruntích, protož, pokudž jest v jich a zač sú jich ouředníci páně hofmistrovi žá-

Strana 16
C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 16 dali, aby pan hofmistr skrze jich grunty tee vody nevedl tou struhou, ale chce-li vésti, aby se od jich gruntuov oddělil a po svém vedl. Item což se hráze proti Březhradu dotýče, kdež jsou páni Hradečtí žalovali, že tím výšením tý hráze, kteráž jest na gruntech páně hofmistrových udělána, jich vsi Březhradu, dědinám a lukám škoda se dála; proti tomu pan hofmistr odpíraje pravil, že sou ty hráze od starodávna, aby ty vsi, kteréž pod tou hrází jsou, ne- vytopily se, když se Labe zvodní; a oni páni Hradečtí tomu neodpírali, by tu hráze nebejvala, než pravili, že jsou ty hráze vajše, nežli jsú od starodávna bývaly, a že se jim tudy louky bahní pro vysokost tee hráze, že voda vypadati nemůže; i o tom takto vypovídáme: aby pán v tee hrázi splav se dnem za jedno udělal, zšíří šesti loket, v tom místě, kdež najslušněji voda ven vypadati by mohla, a když by voda z Labe tu vystupující se zastavila nad] těmi hrázemi, tu aby splav ten od- hrazen byl, aby tu voda z těch luk volně ven vypadnouti mohla; a trubky, kteréž jsou nyní v těch hrázích položeny, aby nikdy nebyly zahrazovány, a oni jakž jsou sobě od starodávna čistívali struhy ty v Březhradu, ty aby sobě též čistívali, aby se jim škoda nedaala. Jestliže by pak pánu vedle teeto naší vajpovědi toho splavu ne- zdálo se v těch hrázích dělati, tehdy aby pán těch hrází sňal a je zase přivedl, tak jakž jsou od starodávna bývaly. Item což se luhuov dotýče, jakož jsou sami mezi sebou to vohledávali a nám toho zprávu dali, že jest v tom mezi nimi o malú věc, někde o keř a někde málo víc, i o tom takto vypovídáme: Poněvadž jsou páni Hradečtí před námi v Praze pře své vedouc pravili, že se páni na louky netáhnou, ani na to, což na těch lukách zroste, než že se drží (vedle majestátův svých) těch luhů, kterýchž od starodávna užívají a majtie; i poněvadž tíž luhové již jsou několikrát mířeni [mýceni? od pánuov Hradeckých, pokudž sou jich koli od starodávna v držení vešli od císaře Zigmunda, jakož jich majestátové to šíře ukazují, držívali a mejtívali a užívali, při tom je tak i ještě zůstavujem, aby též mejtili a užívali. Než což se luk dotýče, též sou sami vyznali, že se na ně pánu aniž lidem jeho netáhnú; při tom také pána i lidi jeho zůstavujem, a což by koli na těch lukách vyrostlo křovin, prutů neb čeho koli, pokudž jsou ty louky páně, to pán i páně lidé budú moci sobě klučiti bez překážky pánuov Hradeckých, tak aby sobě lukám zarósti nedali. Jestliže by pak tuto naši vejpověď straně kterékoli neb oběma bude se zdáti ve dsky pamětní vepsati pro budúcí pamět, to budú moci učiniti. Tomu na svědomí a budúcí pamět my svrchu psaní ubrmané pečeti naše vlastní s jistým vědomím přitisknúti sme dali k této naší mocné vejpovědi, kteráž se jest stala léta od narození Syna božího tisícého pětistého druhého v pátek den sv. Jana Křtitele, a ve dsky vloženo léta svrchu psaného v pondělí po sv. Remigí [3. října 1502]. Tato smlouva a vejpověď ve dsky zemské vložena a vepsána jest z rozkázání

Strana 17
z roku 1502. 17 pánuov Jich Mtí a vládyk z plného soudu zemského. Poslové na to od Jich Mtí z téhož soudu byli jsou ke dskám: Jindřich z Hradce nejvyšší komorník království Českého, Puotha z Ryzmberka a z Švihova nejvyšší sudí království Českého, z pánuov, jsouce k tomu zvláště vysláni. Tento vejpis dán jest z desk zemských z rozkázání urozeného pána pana Jindřicha Berky z Dubé a na Dřevenicích, nejvyššího sudího království Českého, pod pečeťmi Buriana Medka z Wal- deku místokomorníka, a Jana z Piesnice místopísaře království Českého, léta Páně MVCXXXVI v so- botu po sv. Primu [10. června 1536]. 779. Jan z Žop a na Neplachovicích Vilémovi z Pernšteina vkládá ve dsky ves Polúvsí s tvrzí a dvorem a ves Dub s příslušenstvím k dědictví. V Olomouci 1502, 24. června. Desky Olom. kv. č. 16 f. 24. 780. Narovnání učiněné před Vilémem z Pernšteina a Janem z Šelnberka ve při mezi Hynkem a Václavem z Ludanic s jedné a stavem panským s druhé strany o sedání na soudě zemském pod pány z rodů starých. 1502, 27. června. — DOlom. kv. č. 16 f. 23 b. Léta od narození Syna božieho tisícieho pětistého druhého, v pondělí po sv. Janě Křtiteli božiem, stalo se jest srovnánie o ruoznici, kteráž jest byla mezi panem Hynkem a panem Václavem z Ludanic a pány, kdež se týmž pánuom, panu Hyn- kovi a panu Václavovi pod pány, kteříž by z rodů starých byli a jich léty mladší byli, nezdálo sedati, pravíce, že by otcové jejich na žádné obdarovánie ciesařské, než na vyznánie krále Uherského, že jsú předkové jich od staradávna páni v Uher- skej zemi, byli přijati, a že jsú otcové jich žádných přísah, když jsú za pány v tejto zemi přijati, nečinili, jakožto páni noví činí: i jest takto srovnáno s vuolí všech pá- nuov, že pan Hynek a pan Václav mají těch míst užívati pod těmi pány, kteříž nynie z roduov starých v soudu zemském sedají, a odtud hýbáni býti nemají. A je- stliže by se trefilo, že by kterej pán neb páni z roduov starejch od tohoto času do zemského soudu vzati byli, a byli mladší léty nežli oni, tomu neb těm má místo ukázáno býti pod nimi. Pak jestliže by ten neb ti toho podniknúti nechtěli, a chtěli o to k komu mluviti, to se žádnému nezavírá. Což se pak synuov jejich dotýče, kteréž nynie mají neb jmíti budú, ti aby mezi starejmi rody míst svých užívali podle let beze vší překážky. V přítomnosti pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra královstvie Českého, a pana Jana z Šellnberka, najvyššieho kan- cléře téhož královstvie Českého, pánuov českých. Archiv Český XVII.

Strana 18
18 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 781. (p. XV.) Smlúva mezi Věrovanskými a Biskupskými o pastvy lidmi kněze biskupovými a páně Adamovými [Tovačovského z Cimburka]. V Olomúci 1502, 1. července. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 475 b; měst. Brn. f. 163. Skrze mne Jana z Šelmberka a s Kosti, najvyššieho kancléře království Če- ského, stala sě jest smlúva dobrovolná, celá a dokonalá mezi duostojným u Boze otcem a pánem, panem Stanislavem biskupem Olomúckým JMtí s jedné, a urozeným pánem panem Adamem Thovačovským z Cimburka a na Mladém Boleslavi, synem mým milým, strany druhé, o puohon, kerýmž již psaný kněz Stanislav biskup JMt pana Adama pohnal, že lidé jeho Věrovanští blíž Thovačova, příslušející k zámku Thovačovu, honívali a pásali dobytky u vsi Biskupic na gruntě kostela Olomúcského, takováto: že lidé Biskupští nyní i napotom zuostati mají při lukách svých při všech, což jich kolivěk, buď vokopaný nebo neokopaný, jest, a těch luk užívati mají beze všech překážek lidí všech s panství Thovačovského; a lidé z Věrovan a z Ra- kodau [sic] okolo těch luk po příkopu, kerůž lidé Biskupští pro dobytek drobný u samé vsi udělali sobě, počnúc od jara až do sv. Jana Křtitele božieho, nečiníc lidem na lukách žádné škody, nyní i na věčné časy pásti mají, a po časi sv. Jana mají zase prázdni těch pastvisk býti až zase do jara. A tak se obapolně počnúc od učinění tejto smlúvy lidé Biskupští, Věrovanští a Rakodavští zachovati mají. Pakli mimo ten čas pásti anebo na lukách lidem Biskupským škodu činiti [budou], tolikrát, kolikrát se toho dopustí, mají jim lidé Biskupští dobytky zajímati a jich nepropú- štěti, leč se jim škoda, kerúž by jim učinili Věrovanští a Rakodavští, nahradí; a ta škoda má úředníky biskupskými a pánuov Thovačovských ohledána býti. Také páni Tovačovští mimo lidi Věrovanské a Rakodavské aneboli právem jejich žádným lidem k Tovačovu příslušejícím nemají dopúštěti na těch pastviskách u Biskupic pásti, a to pod pokutú nahořepsanů zajímání dobytků. Což se pak Hrděbořických a Biskupských dotýče, kerak jsú se jedni proti druhým od staradávna v těch pastviskách zacho- vávali, nyní i napotom též se zachovajte. Keréžto takovéto mé zjednání a smlúvu již psaný kněz Stanislav biskup a pan Adam Tovačovský nyní i na věčné časy budúcně přiřkli jsú ve všem ctně a právě zdržeti. A již psaný Jan z Šelmberka pro pamět a zprávu pod pečetí svú k každé straně jednu smlúvu sepsanú dal sem. A my kněz Stanislav biskup a Adam z Cim- burka chtíce, aby již psaného pana Jana z Šelmberka zjednání mezi námi nyní i na budúcí časy trvala i mezi potomky našimi, biskupy Olomúckými, pány Thovačov- skými, pečeti naše s jistým naším vědomím také k tejto smlúvě přivěsiti jsme dali. Jenž se stalo dokonání v Olomúci v pátek po svatých Petru a Pavlu apoštolích bo- žiech léta od narození Syna božího M'CCCCCII. Výtah tištěn AČ. VI. 541 č. 367.

Strana 19
z roku 1502. 19 782. (p. XV.) List krále Vladislava, jímž všecko právo všech zápisuov převozuje, co se zbožie Kojetínského dotýče, na pana Adama Thovačovského a na jeho budúcie potomky. Na Budíně 1502, 21. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 437 b; měst. Brn. f. 144. My Vladislav . . . oznamujem tímto listem všem, že jest nám ukázán list na pergameně celý a neporušený s visutými pečetmi, kterýmž mnozí páni a vládyky markrabstvie Moravského byvše rukojmie za urozeného někdy Jana Heralta z Kun- statu na Plumlově, komorníka ty časy cudy a práva zemského v Olomúci, za mnohé a znamenité dluhy, kteréž po jeho smrti zaň platívati musivše, což bylo statku po něm zůstalého, ten jsú k sobě vzali a jím se, pokudž vystatčovati mohl, vyvazovali; kdež jsú pak jmenovitě prodali městečko Kojetín, vsi Němčice, Mirovice a Stříbrníky, Hrušku, Jaroměřice, Dobročov ves pustú, a Krúžek ves pustú, a Daňčovice, s lesy, lukami, pastvami, rybníky, potoky, vodami i jinými všemi i jinými všeliakými pří- slušnostmi k městečku a zbožie tomu od staradávna příslušejícími, kteréžto městečko a zbožie k arcibiskupstvie kostela Pražského příslušie, a k tomu ves Popovice blíž Kojetína ležící se dvěma dvoroma, s rybníky, s potoky, rolí oranú i neoranú, kte- rážto ves povinností panskú k arcibiskupství Pražskému příslušie, urozenému Adamovi z Cimburka Thovačovskému a na Mladém Boleslavi, erbóm a budúcím jeho, za VIIIIM f. uherských dobrých, které na tom zbožie najprv od najjasnějšieho knížete někdy knížete a pána Zigmunda Uherského a Českého krále, praděda našeho slavné paměti, a potom od krále Jiřího a díl od nás zapsány byly, tak jakož v sobě to všecko to lépe a dostatečnějie ti listové a zápisové mají a drží a okazují. A při tom jsme prošeni jménem téhož Adama, poněvadž již to městečko Kojetín a vsi svrchupsané s jeji[ch] příslušenstviem od svrchupsaných pánuov a rukojmí Heralta napřed dotčeného kúpil a zaplatil, abychme naň, erby a budúcí jeho všecko právo listuov a zápisuov, kderéž na to zbožie svědčie a okazuje, převésti a v jeden list a zápis uvésti ráčili, tak aby to raději společně a nerozdílně jměl. Jehožto žádost slušnú znajíce, s dobrým rozmyslem a našiem jistým vědomiem, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie Moravský převedli jsme všecku moc a všecko právo všech listuov a zápisuov na městečko Kojetín a vsi svrchu[dotčejné se všiem jich a všeliakým příslušenstviem na Adama již psaného a budúcí jeho, a tímto listem převodíme a přenášíme, tak jako by tuto v tomto listu našem všickni slovo od slova vloženi a vypsáni byli bez umenšenie; chtíce tomu, aby oni to městečko a vsi svrchu- psané s jejich příslušenstviem jměli, drželi a jeho požívali, nejsúc toho od nás, budúcích našiech, králuov Českých a markrabí Moravských, ani od jiného žádného bez své vuole splacováni, leč od arcibiskupa Pražského řádně voleného a stvrzeného, všakž tak, když by to sám k svému vlastniemu drženie, jměnie a požívánie vyplatiti chtěl, 3*)

Strana 20
20 C. XXII. Listinář pana Viléma s Perušteina to učiniti muož a moci bude, když by se jemu kolivěk zdálo a vidělo, dada jim napřed puol léta věděti při sv. Jiří neb při sv. Havle, a po vyjití toho polúletí pořád zběhlého, když by duochody a poplatky toho polúletie vybral, dada jim a polože VIIIIM f. uherských svrchupsaných v moc jejich vcele a úplně, mají jemu městečka Kojetína a vsí svrchupsaných se vším jejich a všeliakým příslušenstviem, s kterýmž jsú to sami drželi, postúpiti a list tento s jinými, kteréž by na to jměli, navrátiti bez zmatku a všeliaké odpornosti. A ktož by list tento jměl [s] svrchupsaného pana Adama, erbuov a budúcích jeho dobrú a svobodnú vuolí, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí v tomto listu nahoře psaných. Tomu na svědomie pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíně v středu den sv. Matúše léta božieho tisícého pětistého druhého, a královstvie našiech Uherského tři- nádctého a Českého třidcátého druhého. Výtah AČ. VI. 541 č. 368. 783. Léta 1502 19. října zaslal Vilém z Pernšteina přípis Loketským o sporu jich s bra- třími Kvirinem a Šebestianem Šlikem v příčině městských záležitostí. Schlesinger, Chronik der St. Elbogen pag. 108, 109. Srv. regest v AČ. XVI. 513 č. 675. 784. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Čeňkem z Barchova o vedení vody. 1502, 19. října. — Cod. Pernst. arch. mus. kr. Česk. Léta božího tisícího V II v středu po svatém Havlu mezi vysoce urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině najvyšším hofmistrem krá- lovství Českého s jedné, a mezi urozeným a statečným rytířem panem Čenkem z Bar- chova a na Dašicích s strany druhé, stala se jest smlouva taková: Item najprve o ten kus, kdež jest pan hofmistr JMt vinil pana Dašického, že se děje škoda lidem JMti Kladinským, tu kdež vychází voda z řeky páně Dašic- ského, průtrží, kterúž jest povodeň udělala v gruntích jeho, o tom takto vypovídámy: aby pan Dašický v té průtrži udělal hrázi na tři čtvrti lokte nad tu vodu, kteráž jest a jakož jest tehdáž stála v té průtrži, když sme to ohledávali, a tu hrázi aby tak vdycky držal a opravoval na budúcí časy. Item kdež jest také pan Dašický vinil, že by se jemu škoda dála zprýštěním vody pro zvýšení stavu u mlýna Lanského, tu věc pilně ohledavše, takto o tom vy- povídámy: Najprve aby po všem stavě všecko vrbí mladé i staré vrby, kteréž jsú znamenány, při samé zemi porubány byly, a což by se koli otavilo, to vše každý rok aby vyplaňováno bylo i s travinami na budúcí časy.

Strana 21
z roku 1502. 21 Item plotové staří, kteříž jsú tu po stavě byli zděláni, ti aby zbořeni byli, a jiní žádní nad stav výše aby zděláni nebyli nikdy potomně, krom toho, kterýž sobě mlynář udělati má od stodoly, kudyž jest jemu ukázáno. Item v šikmém konci stavu od obce aby splav udělán byl na dvanáct loket zšíří, a práh toho splavu aby vrchem položen byl, tak jakož na kolu znamenáno jest; a v tom splavu aby splavidla byla pro vodu velikú, když by přišla, aby všecka vyzdvihána byla, aby tudy voda odpad měla. Item aby mlynář výše vody nedržal na mlýn, než pokud jest znamenáno na kolu u mlýna proti rohu jizby, a když by se ten kůl kazil, aby nový v témž místě vbit byl a znamenán k míře první. Item splavidla, kteráž jsú vedle kol, ta aby se tak připravila, aby všecka mohla vyzdvihána býti v vodu velikú, a v tom aby se mlynář tak zachoval a je všecka vyzdvihal, když by toho koli potřeba byla. Item stav svrchupsaný mlýnský aby na budúcí časy ani lesem ani zemí nad to vyvyšován nebyl, než jakž nyní jest. A my Zikmund z Šárova a na Slatiňanech a Jan z Kunšího a na Zaječicích k žádosti obú stran mocně k sobě to přijavše, tuto výpověď svrchupsanú sme učinili a pečetmi svými vlastními smy utvrdili. Jenž jest psána a dána léta a dne svrchu psaného. Výtah AČ. VI. 541 č. 369. 785. Zápis o sněmu v Brně držaném dne 23. října 1502. V Brně 1502, 23. října. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 167; arch. měst. Brn. f. 98 b 99. (p. XV) Toto vypsáno z knih zemských v Brně u vigiljích svatých Šimona a Judy apoštoluov léta oc IVCII° [27. října 1502]. Léta Páně MVII na sněmu v Brně tu neděli po s. Havle v přítomnosti urozených pánuov pana Viléma z Pernšteina najvyššieho hofmistra královstvie Českého, a pana Jindřicha z Hradce najvyššieho komorníka královstvie Českého, pánuov, ry- tieřstva a prelátuov, měst i vší země stalo se srovnánie a zjednánie z jednostajné vuole na časy budúcí: Najprve jestliže by jaká potřeba byla v zemi tejto nebo ven z země, tu pan hejtman nynější i budúcí povinen jest spravovati nákladem svým tu potřebu, kteráž by listem, poselstviem zjednána mohla býti. Item jestliže by pak bylo potřebie zemi poselství obecního, tehdá má vypravena býti z řádu panského neb rytířského jedna osoba, ač by tou zjednáno mohlo býti, tehdy dvě osobě, jedna z pánuov, druhá z rytieřstva; a ty dvě osoby aby nejměly přes osm koní, pakli by vuoz z sebú jměly, tedy aby jměly vozníky, X koní, a nad to nic víc; a ti aby v celé slušnosti a cesty dalekosti, takž jakž by se pánóm, ry-

Strana 22
22 9. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina tířstvu, prelátóm i městóm za slušné zdálo, opatřenie byli. Pakli by z města koho bylo potřebie, ten také vedle těchto opatřen buď vedle slušnosti oc. Pakli b toho potřeba zemi byla, aby jměl větší počet z země vyslán býti, aby sněm obecn- udělán byl, a na tom sněmu, jakž by potřeba kázala a na čemž by se srovnali jaký by počet z země vyslati chtěli, ty osoby aby opatřeny byly, utratě peníze do statečné, což by se za slušné všem stavuom zdálo. Na tomto také zuostáno, jestliže by osmý diel úroku ročního každý obyvatel zemský dal a položil, a to na groše české, v tomto času od svatého Havla minulého již do sv. Martina přes rok příščího, aby dána byla a kladena v městě Olomúci a v městě Brně na rathúzích před staršími měščany těch měst; a to každý aby tak učinil z pánuov, rytieřstva a z prelátuov a z měst, jako dobrému přísluší, aby se to v pravdě stalo a našlo od každého, že jest spravedlivě položil. A ktož položí před měščany, ať zapečetí, i cedule dána, oni pak to napíšie, co od koho přijali a jakú sumu. Též také ktož co má na listech, ješto s toho platy béře, z toho také osmý diel aby dal platu toho ročního, též jako jiní dávají z dědičných zbožie. Jestliže by kdo u koho peníze jměl na jakémžkoli platu neb úroku, a ten že by jemu zavázán byl buď listem neb přirozením, aby za tu dávku jměl zpraviti, ten toho nebude povinen spravovati, než jsám z svého aby dosti učinil. Pakli by toho neučinil, má jmén býti za rušitele obecního dobrého a kázán ode pana hajtmana a pánuov, a k tomu má to zpraviti. Item kdež sú jací dvořáci, kteříž by nějaké svobody jměli, ti všickni aby toho platu také toliko dali podle statkuov svých, což v tej vsi z lánu dávají, kteráž jiem najblíže příleží. Tiemto zřízením a tiemto dáním pánóm našiem králuom Českým a markrabie Moravským na časy věčné nic povinni nejsme ani budúcí, my ani naši potomci. Tato dávka když již vybrána bude — napřed stará pozůstalá i nová, kterúž někteří výběrčí vybierají, a někteří vybravše ješče při sobě mají, a některá vybrána nenie, když se vybéře, — z toho aby napřed dluh zemský zaplacen byl, a každému, ktož by co pro zemi spravedlivě utratil, aby jemu z toho zase zaplaceno bylo beze všech odtahuov. A což by tej zbírky mimo záplaty bylo, tiem aby hýbáno nebylo, než předse aby na rathúzích ležela, a oni toho aby žádnému nevydávali z žádného rozkázánie, leč by sě o to srovnánie stalo na sněmě. Pakli by jaká náhlá potřeba na zemi přišla, že by muosilo poselstvie učiněné býti, tu aby hajtman se pány zatiem se na to vdlužil až do sněmu, a v tom času aby z toho zaplaceno bylo. Co sě pak zadržánie dotýče, daní kdož sú nevydali, všickni aby tu také dodali a vyplnili při tom času v těch městech nahoře psaných, a to páni měščané zvlášče znamenajte, co jest kdo starej daně vyplnil. (q. XVI.) O póhon zátkyně. Ustanovení panské, kto by koho zátkynie pohnal, a na kterého pána zboží, neb z pánuov, rytieřstva neb prelátuov ten byl,

Strana 23
z roku 1502. 23 kterýž se pohoní, tehdy ten póhon tomu pánu dodán býti má, osobě jeho, a ten pán má s tiem póhonem poslati, bude-li ten jistý na zboží téhož pána nalezen, má se jiem pán ujistiti, aby ku právu na sněmu postaven byl. Pakli by nalezen nebyl, tehdy ten pán povinovat by ničím nebyl. A byl-li by který dobrý člověk tiem pó- honem zátkyně on zastížen, ten buď slibem zavázán, aby před právem stál. Pakli by jiný lehký člověk, ten buď opatřen týmž právem, jakž potřeba okáže. Výtah AČ. VI. 541 č. 370. 786. Václav Čeple z Belku pohání Jana Bohuši z Opatovic, zatčeného na zboží Viléma z Pern- šteina, v příčině koupě domu v Kamenci. 1502, 11. listop. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně, č. 7. f. 133 b. L. 1502 ten pátek den sv. Martina. Václav Čeple z Belku a v Bartošovicích pohoní Jana Bohuši z Opatovic zátkyní, a zatykuji jej před hranicemi na zboží uro- zeného pána pana Viléma z Pernšteina oc, z dědin oc, ze XXX fl. uherských; a tu jemu vinu dávám, že jest u mne kúpil duom v Kamenci za XXX fl. a na to mi zavdal groš bílý, a již mi ostatku dáti a toho trhu držeti nechce. Zná-li oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chci na panském nálezu dosti jmíti. Škody opovídám, po- ručníky činím Václava Pavlovského z Witbachu na zisk i na ztrátu. [Stranou po- znamenáno:] Nestál Bohuše při vysvědčování póhonu. 787. Léta MDII v outerý po sv. Brikcí [15. list. 1502] na sněmě obecném v Praze páni a rytířstvo svolili se a zapsali, aby se žádnému od výpovědi krále Vladislava mezi nimi a stavem městským učiněné mocí utisknouti nedali pod závazkem obhajování práva. Poslové na to ke dckám byli: Jindřich z Hradce nejvyšší komorník království Českého, Půta z Ryžm- berka a Švihova nejvyšší sudí, Petr z Rožmberka, Vilém z Pernšteina nejvyšší hofmistr, Jan z Šelnberka nejvyšší kancléř království Českého. Staří let. č. str. 262; Veleslavínův kalendář histor. z r. 1590 p. 576; Pal. Děj. V. 2 str. 49. 788. Jan Koleso z Rakových a Hynek z Popůvek, poručníci sirotkův po Alšovi Bošovském, po- hánějí Viléma z Pernšteina v příčině výhostu poddaného jich z Otmic. 1502, 18. listop. — Brn. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně, č. 6. f. 132. L. 1502 v pátek před sv. Alžbětú. Sedění první. Jan Koleso z Rakových a Hynek z Popuovek, poručníci sirotkuov nebožtíka Alše Bošovského, pohoníme pana Viléma z Pernšteina, najvyššího hofmistra království Českého, z dědin i z zástav oc, ku prvnímu panskému sněmu do Brna, ze XXX hř. gr. šir., a tu jemu vinu dáváme, že rychtáři svému Nosislavskému nechce rozkázati, kterýž vyhoštění vzal člověku

Strana 24
24 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina našemu z Othmic, aby tomu dosti učinil vedle slibu svého a nám purkrecht osadil neb skrze to sirotčí požitci scházejí. Zná-li se oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chome na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme. 789. (c. III.) List od pana Hynka z Kunstatu a na Polné, jímž dává panu Vilémovi z Pernšteina hory a doly, které by našel na zboží Kunstatském a Lisickém k dědicstvie. Na Pardubicích 1502, 26. pros. —Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 23b; arch. měst. Brn. f. 18a63. Já Hynek z Kunstatu a na Polné vyznávám ... že jsem dal a mocí listu tohoto dávám urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, panu ujci svému milému, hory a doly všecky, v který ch]ž by stříbro neb jakýchkoli kovův dobývati chtěli, a to na zboží Kunstatském a na zboží Lisickém, nic sobě tu nepozuostavuje ani svým dědicóm ani potomkóm, pánóm Kun- statským a pánóm Lisickým; než to jsem všecko dal ku pravému dědicstvie jsám od sebe i od svých dědicuov a potomkuov svrchupsanému panu Vilémovi z Pern- šteina, aby těch hor a dolův, kteréž by koli na svrchupsaných zbožie nalezl a dělal, aby jich požíval k svému užitku, tak jak by se jemu najlépe zdálo a líbilo, tak jako svého vlastního dědicstvie, bez překážky mé i dědicuov mých potomkuov pánuov Kunstatských a Lisicských ... A ktož by tento list jměl z svrchupsaného pana Vi- léma z Pernšteina dobrú vuolí a svobodnú, ten má a jmíti bude tuž moc i též plné právo ke všěm věcem v tomto listu položeným a zapsaným. Tomu na svědomí svú vlastní pečet přivěsil jsem k tomuto listu. Dán na Pardubicích v pondělí den sv. Štěpána léta oc 1502. Výtah AČ. VI. 541 č. 371. 790. Čeněk z Barchova byv pohnán k soudu zemskému, učinil smlouvu s Vilémem z Pernšteina, kterou zříká se majestátu na mýto v Kostěnicích a částečně v Dašicích. 1502, 28. prosince. — Cod. Pernst. arch. mus. král. Česk. List od pana Dašického na mejto Kostěnické. Já Čeník z Barchova a na Dašicích i s svými dědici vyznávám ... že jako jsem sobě vyprosil majestát na najjasnějšiem knížeti a pánu panu Vladislavovi Uherském a Českém králi oc, pánu mém najmilostivějším JMti, na mýta v Kostěnicích a v Da- šicích, kterýžto list mně od JKMti daný to v sobě šíře ukazuje: i jsa pohnán o to mýto k soudu k zemskému od měščan Pardubských, nechtě se soudu dopustiti, udělal sem smlúvu i konečný konec o ta mýta s urozeným pánem panem Vilémem z Pern- šteina na Helfenšteině, najvyšším hofmistrem království Českého, a to takovú, že toho mýta v Kostěnicích já ani dědicové moji ani potomní páni Dašičtí aneb držitelé

Strana 25
= roku 1502 a 1503. 25 vsi Kostěnic nemám bráti z žádného člověka, odkudž by koli jel neb šel, ani toho listu k tomu mýtu užívati na budúcí věčné časy. A to já svrchupsaný Čeněk z Bar- chova slibuji sám za se, za své dědice a potomníky [sic], držitele vsi Kostěnic, věrně právě, křesťansky zachovati beze všěch forteluov. Než což sě mýta Dašického dotýče, to sem také smlúvu udělal s urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina svrchupsaným, a to takovú, že nemám žádného mýta bráti já ani dědicové moji, ani potomní páni Dašiččí, na budúcí věčné časy s lidí svrchupsaného pana Viléma z Pernšteina a JMti dědicuov, kteréž lidi mají neb jmíti budú na potomní časy, v kterékoli zemi by lidi jměli. Item to slibuji sám za se, za své dědice a potomní pány Dašické věrně právě křesťansky beze všech forteluov zdržeti a zachovati na budúcí věčné časy. Tomu na svědomí svú vlastní pečet k tomuto listu sem přivěsil; a připrosil sem urozených panoší pana Matěje z Nemošic a na Třebosicích, pana Bartoně Habrovce z Habrova, pana Matěje Miloše z Hostovic seděním tudíž, že sú pro širší svědomí podle mne pečeti své k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán a psán léta Páně tisícího pětistého druhého den Mláďátek. Výtah AČ. VI. 540 č. 359, 791. (t. XIX.) List smlúvčie o zástavu Kojetína se všiem jeho příslušenstviem mezi panem Janem z Šelnberka oc a panem Johannesem z Kunovic, kterým obyčejem a kterak toho v držení býti má. Na Tovačově 1503, 7. února. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 442 b; arch. měst. Brn. f. 147. Léta Páně tisícého pětistého třetího v úterý po sv. panně Dorotě stala se est smlúva mezi námi Janem z Šelnberka a z Kosti, najvyššiem komorníkem krá- lovství Českého, a Johankú z Krajku nadepsaného pána oc strany jedné, a mnú Jo- hanesem z Kunovic a na Bystřici strany druhé o zástavu Kojetína a vsi někderé, kderéž pan Johannes nynie v zástavě k Kojetínu držie s jich příslušenstviem, takže my k přímluvě přirozených přátel našiech na žádost téhož pana Johanesa té zástavy při něm zanechati máme a chcem, aby toho zbožie tak a tím obyčejem užíval a uží- vati svobodně mohl s tím všiem toho zbožie příslušenstviem, jakož od pana Adama z Cimburka a s Thovačova dobré paměti syna našeho milého bylo zastaveno a v též sumě. Všakž to vymieňujem: XLV g. platu ročnieho, kderéž z komory zámku našeho Thovačova byly do Stříbrnic vydávány na každý rok panu Johannesovi, aby sešly i jeho budúcím, a od nás ani od našiech potomkuov nebyly víc vydávány. Item ten plat, kderý jest dědičný k zámku našemu Thovačovu na vsi Uhři- čicích, buďto kury, sýry, vajce, ten dědičný plat sobě a potomkóm našiem zachová- váme. Než což jest z starodávna platu na těch lidech v Uhřečicech [sic], buď peněz, Archiv Český XVII 4

Strana 26
26 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernštcina kur nebo vajec k Kojetínu, buď za pastvy nebo trhové, to panu Johannesovi k Ko- jetínu necháváme. Na kderúžto svrchupsanú zástavu témuž panu Johannesovi list obyčejný s ru- kojmiemi při času sv. Jana Křtitele božieho po datum této smlúvy najprv příštieho a jeho erbuom podle zněnie listu od pana Adama na to od něho udělati a v moc jeho položiti jmáme. V kterémž listu jmá státi výpověď na obě straně rok při času sv. Luciji, ač by kderá strana kderé výpovědi chtěla, aby o svaté Lucii výpověď učinila. A já Johannes vida to přátelstvic od pána a paní svrchupsaných Jich Mtí, kdeří jsú mi mimo jiné té zástavy dopříti ráčili, podvolil jsem se Jich Mtem a pod- voluji, jestliže by v mém drženie Jich Mt tu zástavu ode mne vyplatiti ráčil, že jmám od Jich Mtí sumu svú, kderúž jmám na tom Kojetínském zbožie zapsanú, vzíti bez výpovědi, a toho zbožie Jich Mtem postúpiti, vezma důchod ten, kderýž by se dostal a do toho času od svatého Ondřeje do kladenie sumy hlavnie přišel. K tomu sem se také podvolil, že těch všech lidí, kderéž v té zástavě od Jich Mtí držím, při spra- vedlnostech jejich a všech obyčejích víry před každým zůstaviti jmám; a jestliže bych komu té zástavy kdy pro svú potřebu odbyl, jmám to opatřiti, aby ti lidé při témž byli zachováni. Kderúžto svrchupsanú smlúvu my Jan, Johanka, Johannes svrchupsaní slíbili jsme obapolně sobě a slibujem ctně, věrně a právě zdržeti a v celosti bez porušenie zachovati. Tomu všemu na potvrzenie pečeti naše vlastnie s našiem jistým vědomiem dobrovolně přitisknúti dali jsme k této smlúvě, a každá strana jednu pro budúcí pamět sobě vzala. Jenž jest dán a psán v Thovačově léta a dne oc. Výtah AČ. VI. 541 č. 372. 792. (ter. XXVIII.) Smlúva mezi panem Hynkem z Rokytnice a panem Janem z Šelnberka o duby, kteréž k stavení na Thovačov s lesuov Chropynských vydávati jměl miesto třetího peníze, kterýž s těch lesuov dával. Na Tovačově 1503, 13. února. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 468b; arch. měst. Brn. f. 157. Já Hynek z Ludanic a na Rokytnici známo činiem ... že, jakož sě jest byla někdy stala smlúva mezi urozeným pánem panem Ctiborem z Cimburka a s Thovačova, hajtmanem markrabstvie Moravského dobré paměti, a mnú Hynkem z Ludanic výš psaným o les řečený Příseka, příslušející ke vsi Chropyni kláštera Vyzovského, kteréhož já v držení a požívání jsem, s kteréhož lesu nadepsanému panu Ctiborovi užitku třetí peniez pány zemskými přisúzen jest; potom pak již psaný pan Ctibor udělal jest smlúvu dobrovolnú, tak že jest mně do živnosti mej z toho užitku třetího penieze z lesu již dotčeného propustil, a já proti tomu podvolil jsem se jemu panu Ctiborovi, erbuom a budúcím jeho pánuom Thovačovským na každý rok vydávati dubí k stavení

Strana 27
z roku 1503. 27 od Xti dubuov až do puolúkopí, jakož ten list smlúvčí to v sobě šíře drží a zavírá. Potom pak urozený pán pan Jan z Šelmberka a s Kosti, najvyšší komorník království Českého, a paní Johanka z Krajku, manželka vlastní nadepsaného pana Jana, z dobré a přátelské vuole k žádosti mej mne i mé erby z toho, abychom toho dubí i jiného, jakož ten list smlúvčí mezi panem Ctiborem nahoře psaným a mnú šíře to okazuje, nevydávali, propustili jsú, tak že jim ani jich erbuom a budúcím pánuom Thovačovským výšpsaného lesu, dokudž bychom Příseky v držení byli, žádného dubí k stavení i také třetího penieze užitku vydávati nemáme. Než jestli bychom, totižto já nadepsaný Hynek neb erbové moji, ten les komu svým právem prodali anebo zastavili, aneb že by to zase přišlo na pána dědičného, totižto na opata Vyzovského a na ten konvent, tehdy oni mají a povinni budú nadepsanému panu Janovi z Šelmberka a paní Johance z Krajku aneb erbuom a budúcím jich, pánuom Thovačovským, ten třetí peniez užitku toho lesu vydávati tak a tím obyčejem, jakož jest to panu Ctiborovi dobré paměti pány zemskými přisúzeno. A tato má smlúva, když by Chropyně z rukú mých anebo mých erbuov vyšla, nemá býti k ujmě práva nadepsaného pana Jana a paní Johanky manželky páně ani erbuov jich a budúcích, než že má ta věc podle první mé smlúvy zachována býti. Tomu na svědomí pečeť svú vlastní k tomuto listu přivěsiti sem kázal; a pro lepší svědomí připrosil jsem urozeného vládyce pana Hynka z Kunčic hýtmana na Thovačově, kmotra mého milého, že jest svú pečeť vedle mé k listu tomuto přivěsiti dal, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Thovačově v pondělí po s. Scholastice léta božího M'VICIII°. Výtah AČ. VI. 541 a 542 č. 373. 793. (b. II.) Smlúva o Tovačov mezi panem Vilémem z Pernšteina a paní Johankú z Krajku. V Praze 1503, 15. března. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 422 b; arch. měst. Brn. ƒ. 136 b-137. Léta božieho tisícého pětistého třetího v středu po svatém Řehoři stal se jest konečný trh mezi urozenými pány, panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině najvyššiem hofmistrem království Českého s jedné, a mezi urozenú paní paní Johankú z Krajku a na Mladém Boleslavi, najvyššie komorníkovú království Českého, s strany druhé, že jest nadepsaná paní prodala Tovačov zámek se všiem jeho příslušenstviem, tak jakož jest jí nápadem přišel po synu jejiem panu Adamovi, i Lobodice ves manskú také s jejím se všiem příslušenstvím, a to nadepsanému pánu konečně na sv. Jana najprv příštieho ve dcsky Moravské v Olomúci vložiti jmá. A vším statkem, kterýž v Čechách má, má to zbožie Thovačovské zpravovati; a vedle ní jmá zpra- vovati vším statkem svým, kterýž v Čechách jmá, urozený pán pan Jan z Šelnberka a z Kosti, najvyššie komorník království Českého, a tak zpravovati mají, jakž země 4*

Strana 28
28 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina Česká za právo jmá, dckami, jestliže by na pana hofmistra neb na jeho dědice budúcí kdy kdo právem sáhl o Thovačov i o zbožie k němu příslušející, tehdy nadepsaní zprávce neb jejich budúcí mají je zastúpiti, pokudž země Moravská za právo jmá. A jestliže by z čeho právem, což k Thovačovu příslušie, vyvedeni byli, tehdy budú moci k zprávě nahoře dotčené sáhnúti vedle práva českého. A nadepsaný pan hofmistr stržil jest Thovačov za XXIIII tisíc kop grošnov českých, a nenie naň již více dlužen, nežli jedenmezcítma tisíc kop grošuov českých; a jmá dáti pět tisíc kop gr. č. na s. Jiří najprv příštie, ihned potom na sv. Havla najprv příštieho šest tisíc kop gr. č., a od tohoto sv. Jiří najprv příštieho v roce deset tisíc kop gr. č., tak a na ty roky zaplatiti jmá. A nadepsaná paní má listy obyčejné na ty sumy zdělati s hodnými rukojmiemi. A Lobodice ves manskú tu také mají panu hofmistrovi vedle práva manského ujistiti a postúpiti a též nahoře psanú zprávú zpravovati. A což se Popovic té vsi dotýče, kterýmž právem paní sama držie, tím právem aby panu hofmistrovi postúpila; ale nynie jest zastavena při Kojetíně, pán se v ni uvazovati ani jí požívati nemá, dokudž Kojetína nevyplatie. A což se Kojetína dotýče, všecky listy a majestáty a dobré vuole má paní panu hofmistrovi dáti a na ně dobrú vuoli udělati; a pan hofmistr má sobě sám Kojetín vyplatiti, tak jakž ta zástava svědčí. A kderéž vsi jsú zastaveny jinam, které k Kojetínské zástavě příslušie, že paní a pan manžel její vedle nie mají panu hofmistrovi list udělati, jestliže by kdy arcibiskup Kojetín vyplatil, tehdy že pan hofmistr ani jeho budúcí nemají žádné škody na těch sumách, kteréž v těch zápisech svědčí, jmíti, a zvlášť pro Jaroměřice a pro jiné vsi, které nynie s Kojetínem zastaveny nejsú, ty jmá paní s panem manželem svým očistiti neb budúcí jich, když by k výplatě nadepsané přišlo od arcibiskupa. A což se listuov i smluv dotýče, ješto by k Thovačovu příslušaly na kterékoli věci, ty má paní panu hofmistrovi všecky dáti. A to jest také znamenitě vymíněno, což se měst Thovačovských dotýče, i v Cípě, kteréžkoli a načkoli jaké listy a milosti mají, při těch je pan hofmistr i jeho budúcí zůstaviti mají; a též i ve vsech, kteréž k Thovačovu příslušejie, které milosti a listy mají, při těch zůstaveni býti mají- A také paní panu hofmistrovi všech svrchkův jmá postúpiti vedle těch register, které jest jemu zapsané dala. A Thovačova jmá jemu postúpiti od soboty najprv příštie konečně ve třech neděliech, a pan hofmistr má paní také listy na sumy nahoře dotčené položiti konečně od soboty najprv příštie ve čtyřech neděliech, a ti listové mají svědčiti paní a panu manželu jejímu. A paní má sobě ještě úrok svatojiřský vy- brati na lidech, dluhuov za ryby, za lesy neb začkoli, ty pan hofmistr má lidem kázati paní zaplatiti. A také jestliže jest paní dlužna lidem neb čeledi, to do sv. Jiří jmá zaplatiti. Toto také znamenitě vymieňujem, jestliže by paní a pan manžel její rukojmie v Moravě zjednali za správu nadepsanú, tehdy ta zpráva v Čechách o Thovačovu, jakož se nahoře vypisuje, v nic položena a obrácena býti jmá. A to nadepsaný pan

Strana 29
z roku 1503. 29 hofmistr a paní slíbili jsú sobě a právě a křesťansky zdržeti, což se v této smlúvě píše. A tomu na svědomie své vlastnie pečeti jsme k tomuto listu přitiskli, při- prosivše pro širšie svědomie urozených pánuov, pana Jana z Šelnberka a z Kosti najvyššieho komorníka královstvie Českého, a pana Petra Zvieřeticského z Wartum- berka a na Bydžově, a pana Bohuši Kostku z Postupic a na Litomyšli, najvyššieho minemajstra království Českého, a urozeného vládyky pana Albrechta Rendle z Aušavy, prokuratora krále JMti, že jsú také své pečeti k tomuto listu jakožto smlúvce při- tiskli. Jenž jest dán a psán léta a dne, jakož se napřed píše, v Praze oc. [Přiložena jest správa:] V quaternu menšiem zápisném Vácslava z Chvojence léta tisícého pětistého třetího v středu den svatého Longina [15. bř. 1503]. Johanka z Krajku na Mladém Boleslavi přiznala se před úředníky Pražskými: Jakož jest prodala v markrabstvie Moravském Tovačov zámek i to všecko zbožie, což k Tovačovu dědičného příslušie, Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, naj- vyššiemu hofmistru královstvie Českého, za čtrmezcítma tisíc kop grošuov Pražských českých; i nejmajíci nadepsaná Johanka v markrabstvie Moravském dědin svobodných, aby jimi zpravovala témuž Vilémovi: i zpravuje táž Johanka jemu Vilémovi a jeho dědicóm zde v koruně České dědicstvím svým a zbožiem, kteréž jmá neb jmíti bude, třetinú výš, tak jakož země Česká za právo jmá, a vedle ní Jan z Šelnberka a s Kosti, najvyššie komorník království Českého, též dědinami svými a zbožiem, kteréž jmá neb jmíti bude, jestliže by kto právem markrabství Moravského na To- vačovské zbožie sáhl na diel neb na všecko, tehdy nadepsaná Johanka a Jan z Šeln- berka mají jej Viléma a jeho dědice zastúpiti beze všie škody jeho Viléma a jeho dědicuov. Pakli by nezastúpili, tehdy on Vilém neb jeho dědici budú se moci vésti na dědiny jich, Johanky a Jana, kteréž mají neb jmíti budú, třetinú výš, tak jakož země za právo jmá, pro nezprávu. Výtah AČ. VI. 542 č. 374. 794. (u. XX.) List, dobrá vuole, od panie Johanky z Krajku na všecky zápisy na zbožie Kojetínské a všecky práva na to zbožie, i což k tomu příslušie, panu Vilémovi z Pernšteina. Na Tovačově 1503, 3. dubna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 493 b; arch. měst. Brn. f. 147 b—148. Já Johanka z Krajku a na Mladém Boleslavi známo činím . .. Jakož naj- jasnějšie kníže a pán pan Vladislav Uherský a Český oc král, margrabie Moravský oc JMt, z milosti a moci své královské a jakožto markrabie Moravský urozenému pánu panu Adamovi Thovačovskému z Cimburka a na Mladém Boleslavi, dobré paměti synu mému najmilejšiemu, list mocný a povolenie, aby o statku svém movitém

Strana 30
30 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina i nemovitém, dědičném, manském, zápisném, kderýž jest koli jměl v markrabstvie Moravském a kterakkoli mohl by jmenován býti, zřízenie a poručenstvie učiniti mohl vedle vuole a zdánie svého, komuž by se jemu kolivěk zdálo a vidělo, buď na smrtedlné posteli aneb za zdravého života, dáti jest ráčil, a což by koli tak na ten list JKMti komu dal, poručil a zřízenie učinil, že to tak pevně, stále a dokonale býti a bez porušenie v té moci zůstati jmá bez umenšenie, jako by to dckami zem- skými markrabstvie Moravského zapsáno a utvrzeno bylo. Na kterýžto list mocnie nadepsaný syn muoj najmilejšie dobré paměti poručenstvie a zřízenie takové učinil jest, že všecka svá zbožie, kterážkoli jměl a držel jest, aneb sice kderak by to koli potom právem jeho dckami, listy a zápisy mohlo se vyhledati, a zvláště na všecky listy, zápisy a majestáty na zbožie Kojetínské, též i Popovicóm svědčící, i na to na všecko, což k tomu zbožie příslušie, mně Johance již psané jakožto mateři své vlastnie dal a dobrú vuolí tím listem toho zřízenie svého utvrdil jest pod pečetmi dobrých lidí. Kderéžto dání, poručenstvie a statku zřízenie z rozkázánie a poručenie z vlastnieho královského po smrti nadepsaného syna mého v list pod majestátem JMKské vepsánſo], a potom ve dcsky zemské markrabstvie Moravského v Olomúci k žádosti mé vloženo býti jmá. Protož já nadepsaná Johanka z Krajku, jsúci všeho statku nadepsaného syna mého najmilejšieſho] v drženie, požívánie a vladení [sic] a nápadnicí právem jeho, a majíc i listy a zápisy všecky v své moci na to zbožie výš dotčené Kojetínské i na ves Popovice od slavných pamětí císařů Zigmunda a krále Jiřího, králuov Českých a markrabí Moravských, předkuov a držiteluov Kojetína, dané a puojčené, též také i nadepsanému synu mému svědčící, jakožto zejména tyto listy: Od urozených pánuov, pana Viléma z Pernšteina najvyššieho hofmistra královstvie Českého, Vratislava z Pernšteina hýtmana a najvyššieho komorníka markrabstvie Moravského, Jana z Lompnice a na Mezříčie najvyššieho komorníka desk a súdu práva zemského v Olomúci, Jana Kuny z Kunstatu a na Hodoníně, Albrechta staršieho z Šternberka na Holešově, Jana z Dubé a s Lipého na Štemberce, Zigmunda z Dúbravice na Hrutovicích, Ladslava z Bozkovic na Třebové, Jindřicha z Sovince na Dúbravici, Karla z Vlašimě na Lithovli, Hynka z Ludanic na Rokytnici, Jana z Žerotína a s Fulneka, Jindřicha Tunkle z Brníčka a na Zábřeze, Jakuba z Šárova a na Krumsímě najvyššieho hofrechtéře markrabstvie Moravského, Jaroše z Zástřizl na Morkovicích, kteřížto byvše rukojmie za urozeného pána pana Jana Heralta z Kunstatu a s Plumlova, najvyššieho komorníka cudy a práva Olomúcského, držitele ty časy zbožie Kojetínského, za mnohé a znamenité dluhy, kderéž pak potom po smrti jeho platiti a zpravovati a tím statkem vším zůstalým po něm, pokudž jest vystatšieti [sic] mohl, i nad to ještě svým dokládajíce, vyvazovati jsú se musili. Kterýmžto listem prodávají nadepsanému synu mému městečko Kojetín, vsi Němčice, Mirovice,

Strana 31
z roku 1503. 31 Stříbrníky, Hrušku, Jaroměřice, Dobračov pustú ves, Krúžek pustú ves, a Dučovice a zápisy na to Kojetské zbožie a vsi k tomu příslušející, a k tomu i tu ves Popovice se všemi toho zbožie a vsí dotčených jinými jejich příslušnostmi, a v témž listu nadepsaní rukojmie na všecky ty listy a zápisy k Kojetínu, vsem jeho, i také Popovicóm svědčící, čím dobrú vuoli, moc i plné právo tím listem jemu erbóm i budúcím jeho i tomu každému, kdož by listy od něho s dobrú vuolí a svobodnú jměl, ke všem věcem, což v týchž listech a zápisech se jmenuje a vypisuje, dávajíce. Druhý list najjasnějšieho knížete a pána pana Vladislava Uherského a Českého krále a markrabí Moravského oc JMti, kderýmžto listem oznamovati napřed ráčí všem, že jest před JMKskú takový list od rukojmí napřed dotčených v celosti a neporušený s visutými pečetmi ukázán, kterak rukojmie za pana Heralta již psaného zbožie to Kojetínské s jeho příslušnostmi i také s Popovicemi vsí panu Adamovi synu mému najmilejšiemu prodávají, a v tom listu JMt [z] zvláštnie milosti a moci jakožto král Český a markrabie Moravský těch všech zápisů na zbožie Kojetínské napřed dotknúti, a potom hned moc jich všech i všecka práva, tak jako by tu slovo od slova vepsáni byli a vloženi, na syna mého častopsaného dobré paměti a na jeho budúcí, též i na ty, ktož by ten list jměli s jeho dobrú vuolí, převésti a přenésti jest ráčil, jakož pak ti listové ty všecky věci nahořě dotčené šířě, plněji a dostatečněji to v sobě držie a okazují. Na ty na všecky listy a majestáty v těch dvú listech jmenovaných i na obadva ta listy, zvlástě svědčící na Kojetínské zbožie a Popovice, nahoře psané dala jsem jakožto nápadnice toho zbožie Kojetínského a tímto mým listem dávám urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, erbóm a budúcím jeho, svú svobodnú a dobrú vuoli od sebe i od svých erbuov i budúcích, nic ovšem tu na tom zbožie Kojetínském a Popovicích sobě ani komu jinému nevymieňujíci, ani kderého práva pozůstavujíci, tak aby svrchupsaný pan Vilém z Pernšteina, erbové a budúcí jeho plné právo a moc k tomu ke všemu, co se v těch listech na Kojetín svědčících vypisnje, jměli a požívali, jakož to on syn muoj najmilejšie dobré paměti jměl jest a já po něm. A kdož by list tento jměl s svrchupsaného pana Viléma z Pernšteina, erbuov a budúcích jeho dobrú a svobodnú vuolí, tomu bude příslušeti a jmá plné právo všech věcí v tomto listu psaných, jakožto jim samým. Tomu na svědomie já napřed- psaná Johanka z Krajku pečet svú vlastnie přitisknúti a přivěsiti jsem dala dobro- volně; a pro širšie svědomie a jistotu a pevnost připrosila sem urozených pánuov, pana Ladslava z Bozkovic a na Třebové najvyššieho komorníka markrabstvie Mo- ravského, pana Karla z Vlašimě a na Lithovli, pana Jiříka z Vlašimě a na Úsově, pana Hynka z Ludanic a na Rokytnici, a urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova a na Krumsíně najvyššieho hofrychtéře markrabstvie Moravského, a uro-

Strana 32
32 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina zeného vládyky pana Hynka z Kunčic, že jsú také své pečeti sobě, erbóm i budúcím svým bez škody k listu tomuto vedle mé pečeti na svědomie přivěsiti a přitisknúti rozkázali. Jenž jest dán na Thovačově v pondělí před s. Ambrožem léta božieho tisícého pětistého třetího počítajíce. Výtah AČ. VI. 542 č. 375. 795. (x. XXI.) List kněze biskupa Olomúckého Stanislava, jímž manstvie a léna puojčívá [sic] se vším plným právem a svobodú urozeným pánóm panu Vojtěchovi a panu Janovi z Pernšteina vlastniem bratřiem. V Olomúci 1503, 10. dubna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 446; arch. měst. Brn. f. 148 b—149. My Stanislav z božie milosti biskup Olomúcský oznamujem ... že pro zvláštnie vuoli a přátelstvie, kderéž neseme k urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, příteli našemu zvláště milému, jakož urozený pán pan Vojtěch z Pernšteina, syn vlastnie již dotčeného pana Viléma, přijal od nás léno sobě a panu Janovi bratru svému vlastniemu též z Pernšteina a dědicóm jich na ves Lobodice blíž Thovačova, na manstvie naše a kostela našeho Olomúcského, kderúž ves jim odevzdal urozený pán pan Jaroš*) z Šelnberka od sebe a bratří všech svých a jich dědicuov i od toho každého, kdož k tej vsi Lobodicóm jaké právo jmíti chtěli, s lidmi platnými i neplatnými, s dvorem poplužním, s mlýny, s vodami, s lesy a se všemi právy a příslušnostmi, což k tej vsi Lobodicóm od starodávna příslušie a jakož to sám pan Jaroš v lénu od nás držel: i dáváme a dopóštíme a mocí tohota listu povolujem již psaným pánuom, panu Vojtěchovi a panu Janovi a dědicóm jich, aby již dotčenú ves Lobodice s dvorem poplužniem, s lidmi platnými, s mlýnem, s vodú, s lesy i se všiem příslušenstviem buď za zdravého života neb na smrtedlné posteli listem, a přišla-li by na ně náhlost nemoci, i ústně před dobrými lidmi dáti a poručiti, komuž by se jim zdálo a líbilo, mohli, však k osobám k lénu hodným a bez ujmy služeb a práv našiech a kostela našeho Olomúcského, kderéž sobě, potomkóm našiem biskupóm Olomúcským i kostelu našemu Olomúcskému zachovávám[el. A při tom jsú byli velebný kněz Zigmund kanovník Olomúcský, arci- pryšt kraje Znojemského, a urozené vládyky Vácslav Jedovnicský z Želetavy a Martin z Nové Plzně, písař práva manského, manové naši a kostela našeho Olomúcského, věrní nám milí. Tomu na svědomie pečet naši velikú k tomuto listu přivěsiti jsme dali. Jenž jest dán a psán v Olomúci v pondělí po květné neděli léta od narozenie Syna božieho tisícého pětistého třetího oc. Výtah AČ. VI. 542 č. 376. — *) V kodexu Pernšteinském, chovaném v archivu města Brna, psáno jest Jaroslav nejprv i podruhé namísto Jaroš.

Strana 33
z roku 1503. 33 796. Vilím z Pernšteina rozprodává dvůr v Rychnově lidem svým dědičným pod úrok. Na Pardubicích 1503, 25. dubna. — Orig. perg. v arch. panství Rychnovského n. K. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššie hofmistr královstvie Českého, i s svými dědici a potomky vyznáváme tímto listem přede všemi, kdež čten neb čtúce slyšán bude, že jsme prodali dvuor náš Rychnovský s rolí, s dědinami, lukami, lidem našim dědičným Rychnovským i jiným i jich budoucím potomkóm, jakož níž psáno stojí, co komu a zač prodáno jest: Item Matějovi Bálkovi dvuor poplužní u Rychnova i s tú zahradú, která u něho jest, a sedlištěm Hřídelským, s polovicí pastviště pod Smrčským rybníkem, s klíny nad Olníkovskú loukú, s šesti pruty rolí, za čtyřidceti a za puol třetí kopy grošuov; it. Jiříkovi Parovi kus role a tři jitra luk za dvadceti kop grošnov a za půl sedmý kopy grošuov; it. Rehákovi řezníku dva pruty role za deset kop grošuov; it. Pechovi súkenníkovi puol prutu role a kus za dvě kopě grošuov a za dvadceti grošuov českých; it. Táborovi prut role za pět kop grošuov; it. Bilmovi dva pruty role a čtyři jitra za dvadceti kop grošuov a za devět kop grošuov; it. Matúšovi mydláři kus lúky v chobotě za tři kopy grošuov; it. Hovorkovi palouky v Dražkách za puol kopy grošuov; it. Vítovi Novoměstskému puol druhého jitra luk a jeden provazec za osm kop grošuov; it. Martinovi Švihlovi jedno jitro luk za pět kop grošuov; it. Pavlovi Švihlovi dvě jitře luk za deset kop grošnov; it. Benešovi Šu- movi dvě jitře luk a provazec za jedenácte kop grošuov; it. Matějovi Lizkovi puol třetieho jitra luk a jeden provazec za třinácte kop grošnov; it. Janovi Kulhavému jedno jitro luk za půl pátý kopy grošuov; it. Janovi Tomášovi tři jitra luk za pa- tnácte kop grošuov; it. Jiříkovi Vitáskovi jedno jitro luk a půl druhého provazce za puol sedmý kopy grošuov; it. Mikulášovi Tantusovi jedno jitro luk a provazec za šest kop grošuov; it. Matějovi Randátovi jedno jitro luk za pět kop grošuov; it. Havlovi Pražákovi dvě jitře luk a provazec za jedenácte kop grošuov; it. Machovi puol druhého jitra luk za puol osmý kopy grošuov; it. Maškovi súkenníku jedno jitro luk za pět kop grošuov; it. Vácslavovi a Matějovi z Lupenice tři jitra a jeden pro- vazec luk za šestnácte kop grošuov. Učinie toho všeho suma dvě stě kop grošuov dvě a čtyrydceti kop grošuov a dvadceti grošuov českých. A z těch všech dědin a rolí i s luk, jakož svrchupsány stojí, mají nám i budúcím našim dědicóm a potomkóm a povinni budú platiti a z toho úroku dáti šest kop gr. a dva groše česká, a to rozdílně, při sv. Jiří tři kopy grošuov a jeden groš, a při sv. Havle též tři kopy grošuov a jeden groš, vše českých. A oni svrchupsaní lidé naši i jich potomci budú toho moci i každý zvlášť z nich, což kdo kúpil a držie, dáti, prodati, směniti, neb s tiem učiniti, jakž se jednomu každému Archiv Český XVII. 5

Strana 34
34 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina z nich zdáti a líbiti bude i jich potomkóm, jako s svým vlastniem, však tak bez umenšení platu našeho, kterýž nám, dědicóm i potomkóm našim jsú oni svrchupsaní lidé naši povinovati platiti a vydávati i jich potomci budúcí, a to budú moci učiniti bez našie, dědicuov našich a budúcích pánuov všelijaké překážky. Tomu na svě- domie svú vlastnie pečet jsme dali přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v úterý den svatého Marka evangelisty léta božieho tisícého pěti- stého třetího počítajíc oc. Pečet utržena. — In rubro: Tento list ve dcky zemské památné rozinové léta oc LXXVI ve čtvrtek o suchých dnech letničních [14. čna 1576] L. XXIII. slovo od slova vložen a vepsán jest. 797. Vilém z Pernšteina prodává lidem svým Lhotským a Jedlinským (u Rychnova n. Kn.) role, březinku, luh a pustinu pod úrok. Na Pardubicích 1503, 19. května. — Desky zemské větší LXIII. f. D. 19. Vilém z Pernšteina oc, že sme prodali lidem našim dědičným Lhotským a Je- dlinským zejména těmto, a tímto listem mocně prodáváme: Item Jírovi Klechovi dva pruty a jedno jitro role za devět kop grošův; it. Pavlovi Duchoňovu půl čtvrta prutu role a jedno jitro za šestnácte kop grošův; it. Jankovi tři pruty role za patnácte kop grošův; it. z též vsi všem sousedům prodáno k obci sedm prutů role za půl osm- náctý kopy gr. Item Kubovi z Jedliny kus březinky a dvoje hony při luhu za pět kop gr.; it. Duškovi odtudž pustinu od poplužie za sedm kop gr., i jich budoucím potomkům. A oni i budoucí potomci jich nám i dědicům a budoucím potomkům našim sou a povinni budou z toho dávati a platiti dvě kopě gr. a jedenácte gr. č., a to rozdílně, při sv. Jiří kopa půl šesta gr. vše č., a při sv. Havle též kopa puol šesta gr. vše českých. A oni to budou moci i jich potomci budoucí prodati, dáti, směniti, poručiti a s tím učiniti, jak se z nich jednomu každému zvlášť zdáti a líbiti bude, jako s svým vlastním, bez naší i budoucích dědicův a potomkův našich všelijaké pře- kážky, všakž tak bez umenšení platu našeho, kterýž nám oni svrchupsaní i jich po- tomci sou a budou povinni platiti a dávati i dědicům i budoucím našim, a to budou moci bez naší, dědicův našich i budoucích pánův všelijaké překážky učiniti. Tomu na svědomí pečeť naši kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Par- dubicích v pátek po sv. Žofii léta Božího tisícého pětistého třetího. 798. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Jindřichem z Waldšteina o zatopení rolí mě- šťanům Pardubským rybníkem Jesenčanským. S. 1. 1503, 22. květ. AČ. IV. 206.

Strana 35
z roku 1503. 35 799. Zápis učiněný do desk na soudu zemském. V Olomouci 1503, 24. června. — DOlom. kv. č. 16. f. 27. Johanka z Cimburka a s Thovačova činiem odpor protivá vkladu tomu, jakož Johanka z Krejku vkládá do desk zemských Vilémovi z Pernšteina a jeho erbóm Thovačov s jeho se vším příslušenstviem, že já k tomu zbožie lepší právo mám. 800. (n.) List zprávní na Thovačov hrad a na obě města Thovačovská se všemi vesnicemi a jiným všelijakým příslušenstviem k tomu zbožie příslušejíciem, od paní Johanky z Krajku panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině oc. 1503, 29. června. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 493b; arch. měst. Brn. f. 177 b—179. Já Johanka z Krajku a na Mladém Boleslavi i [s] svými erby vyznávám . .. že z dobrým rozmyslem a přátel svých radú dobrovolně prodala jsem a mocí listu tohoto prodávám a postupuji své vlastní zboží a dědicství, totižto hrad Tavačov s městy Starým a Novým Tavačovem a s předměstím, ješto slove Cíp, s dvorem tu poplužním, s mlýnem a s kostelním podacím městečka Kralice, s mlýnem, ves Vě- rovany s mlýnem, s rybníkem, jenž slove Hradecký, s lesy, s řekami, ves Rakodavy s mlýnem, ves Ejvaň s dvorem poplužním, s blaty, s lukami, ves Oplocany s lesy, s řekami, ves Vykleky, ves Hrděbořice s mlýnem, s blaty, ves Bolelíc, což jsem tu jměla, s lesy, s řekami a lukami, ves Troubky s mlýnem, s lesy, lukami, řekami, městečko Klenovice s mlýnem, s blaty, s kostelním podacím, ves Čelčice s blaty, s ryb- níky, ves Čihovice s kostelním podacím, s mlýnem, s blaty, s rybníky, ve vsi Pivíně což sem tu měla, lúky, jenž slovú Donkovice, ležící blíž Kojetína, ves opravní Klopo- tovice, i jiné vsi, na kterýchž jsem plat měla, tak a tím právem, jakž jsem to sama držela, s dvory, rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, se cly, tak jakž předky mými i také mnú jest toho užíváno, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybništěmi, s potoky tekúcími i netekúcími, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta zboží svrchupsaná od staradávna v svých mezech a v každej i každej zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm ani budúcím potomkuom práva, panství ani vlastenstvie nezacho- vávajíc, tak jakož jsem to sama držela, než to jsem vše prodala ku pravému dědictví svobodně a nezávadně urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfnšteině, najvyššiemu hofmistru království Českého, a jeho erbuom i tomu, ktož by tento list měl s jejich dobrú volí, aby teež právo měl k těm ke všem věcem v tomto listu 5*

Strana 36
36 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina psaným, jako oni sami, za čtyřmezcítma tisíc kop grošnov českých, kteréž jsem od nich hotové úplně a docela zaplacené vzala. A protož já svrchupsaná Johanka, jistec a zprávce nahoře i dolepsaných věcí, a my Beneš z Bozkovic a na Černé Hoře, Karel z Vlašimě a na Litovli, Jiřík z Vla- šimě a na Úsově, Hynek z Ludanic a na Rokytnici, Vácslav z Ludanic a na Veveří podkomoří markrabství Moravského, Hanuš Húgvic z Biskupic a na Búzově, Jakub z Šárova a na Krumsíně hofrychtéř markrabství Moravského, Arnošt Kužel z Žeravic a na Kvasicích, Heřman z Vojslavic a na Veselí, rukojmie a spravedliví zprávce na- hoře i dole psaných věcí, s nadepsanú paní Johankú z Krajku a za ni slibujem všichni vespolek naší dobrú čistú věrú, rukú společní a nerozdílnú beze vší zlé lsti svrchu- psaným pánuom, panu Vilémovi z Pernšteina oc ... Pakli bychom toho všeho ne- učinili ... obyčejné ležení do města Prostějova. A ktož by list tento jměl s dobrú volí častopsaného pana Viléma z Pernšteina aneb jeho erbuov, ten jmá a jmíti bude plnú moc a právo ke všem věcem svrchupsaným. Tomu na svědomí a lepší jistoty pevnost já častopsaná Johanka z Krajku, jistec a zprávce, a my rukojmie svrchupsaní pečeti své vlastní k listu tomuto přidáviti a přivěsiti jsme rozkázali dobrovolně. Jenž jest dán a psán léta od narození Syna božího tisícího pětistého třetího, ve štvrtek den památky sv. Petra a Pavla apoštoluov božích. Přiložena cedule, kterouž zboží Tovačovské se vším příslušenstvím Johanka z Krajku Vilémovi z Pernšteina do desk vkládá. — Výtah AČ. VI. 542 č. 377. 801. (c.) Smlúva mezi panem Hynkem z Kunstatu a panem Heraltem z Kunstatu o ves Bojanovice. V Olomúci 1503, 29. června. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 108; arch. měst. Brn. ƒ. 65 b—66. Léta Páně tisícieho pětistého třetího ve čtvrtek den sv. Petra v Olomúci stala se jest smlúva mezi urozenými pány, panem Heraltem Kunú z Kunstatu a panem Ladslavem Kunú bratrem jeho z Kunstatu a na Hodoníně s strany jedné, a panem Hynkem z Kunstatu a na Polné strajcem jejich strany druhé, a to taková: že svrchu- psaní páni v devíti tisícech zlatých uherských zastavují ves svú Bojanovice Horní se vším přieslušenstvím jejím tak, jakož to sami drželi a jí požívali, i s vinohrady i s desátky. A též vsi svrchupsané mají postúpiti již psaní páni Kunové svrchu- psanému panu Hynkovi, a zástavy všecky očistiti a vyplatiti, tak aby panu Hynkovi svobodného postúpili beze všech zástav při sv. Václavě najprv přieštím, se všemi jejími užitky a požitky, desátky sobě vyberúc svrchu psaní páni Kunové, a z těch desátkuov mají dáti panu Hynkovi patnácte dreylinků vína. A tu sobě při tom zůsta- viti nic nemají, kromě těch čtrnácti čtvrtí vinohradů, kteréž mají sami dělati na svuoj náklad; z těch čtrnácti čtvrtí desátku platiti nemají, dokudž by jich sami drželi a užívali; a jestliže by je k tomu [čti: komu] kterú čtvrt nebo všecky dali

Strana 37
z roku 1503. 37 neb prodali, neb zastavili, tehdy z nich desátek placen býti má svrchupsanému panu Hynkovi. A co přes těch čtrnácte čtvrtí vinohradu páni svrchupsaní pan Heralt a bratr jeho mají, ty prodati a panu Hynkovi a jeho dědicuom desátek z těch vino- hraduov placen býti má, prodajte neb neprodajte. A svrchupsaný pan Hynek má při sv. Václavě najprv přieštím puojčiti jim tři tisíce zlatých uherských červených, a potom hned přie s. Jiří najprv přieštím puol druhého tisíce zlatých uherských červených, a za puol druhého tisíce zlatých grošuov, za zlatý počítajíc třiatřiceti grošuov bílých, a tak také bude tři tisíce zlatých; a opět přie sv. Václavě hned po tom sv. Jiří příštím sedmnácte set zlatých uherských červených, a za třinácte set zlatých po třech a po třieceti grošuov bílých za zlatý počítajíc, a tak toho všeho ta suma učiní devět tisíc zlatých uherských. A vo toto jsú se dobrovolně svolili, že pan Hynek svrchupsaný na tom žádný výpovědi nemá jmíti k té výplatě, než má tu ves držeti vdycky a dědicky a dotudž, dokudž by toho svrchupsaní páni pan Heralt a pan Ladislav svrchupsanému panu Hynkovi rok napřed věděti nedali, a to při sv. Václavě aneb přie sv. Jiří; a když by dali napřed věděti panu Hynkovi svrchupsanému rok, chtíce vyplatiti k svému vlastniemu a dědičnému držení a svými vlastními penězi a jinými žádnými, a toho jinak učiniti nebudú moci, žádnému zastaviti ani prodati. Jestliže by pak po tom roce vypovědělém a věděti daném nevyplatili, tak jakož se nahoře píše, tehdy ta ves svrchu psaná s jejím přieslušenstvím má dědicky zuostati při panu Hynkovi svrchu- psaném neb při jeho dědicích. A to jemu mají svrchupsaní páni Kunové anebo jeho dědicóm ve cky vložiti tu svrchupsanú ves. A toto také jest při tom znamenitě vymíněno v této smlúvě: jestliže by pán Buoh svrchupsaných pánuov Kunóv smrti neuchoval a dědicuov, že by po sobě neostavili mužského pohlavie, tehdy ta ves svrchupsaná se vším jejím příslušenstvím při svrchupsaném panu Hynkovi dědicky zuostati má i při jeho dědicích. A jestliže by pak svrchupsaní páni Kunové dědicuov po sobě pan Heralt a pan Ladslav muž- ského pohlaví nechali, a ti že by k letuom rozumným přišli, mají moc k výplatě míti, léta rozumná majíce a dospělá, než prvé nic, tak jako prvé psáno stojí. A jestliže by pak kdo na tu ves sáhl, buď na vinohrady neb na kterékoli jiné užitky od staro- dávna k nim příslušející, kterýmkoli právem duchovním neb svědckým, to oni svrchu- psaní páni Kunové očistiti a zpraviti mají vedle práva a řádu markrabství Morav- ského, krom tří dreylinkuov vína, které od starodávna se na Bošovice platí. A když by častopsaný pan Hynek přijal sumu] svú devět tisíc zlatých od častopsaných pánuov neb dědicuov jich, tak jakž sú jim puojčeny od svrchupsaného pana Hynka na zlatě i na groších, tehdy pan Hynek svrchupsaný vsi svrchupsané se vším pří- slušenstvím jejím postúpiti má neb dědicové jeho, zbera užitky všecky toho roku přišlé, a prvé nic. A kdožkoli jměl by tento list neb jmieti bude s již psaného

Strana 38
38 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina pana Hynka dobrú vuolí a svobodnú, ten má a jmieti bude tuž moc i též plné právo ke všem věcem svrchupsaným, jako on sám svrchupsaný pan Hynek neb dědicové jeho. A což v tomto listu psáno stojí, to jsú sobě věrně a právě slíbili zdržeti obě straně, jako na dobré ctné pány sluší. Tomu na svědomí své vlastní pečeti dali jsú přivěsiti k tomuto listu; a pro, širší a jisčí svědomí připrosili jsú urozených pánuov pana Jana z Lomnice a na Mezi- říčí, hajtmana markrabství Moravského, a pana Ladslava z Bozkovic a na Třebové najvyššieho komorníka téhož markrabstvie, pana Beneše z Bozkovic a s Černý Hory, pana Karla z Vlašimě a na Lithovli, pana Jiříka z Vlašimě a na Úsově, pana Václava z Ludanic a na Jemnici, podkomořieho tého[ž] markrabstvie Moravského, že jsú své pečeti vedle nich přievěsili k tomuto listu, sobě i erbuom svým bez škody. Výtah AČ. VI. 542 č. 878. 802. Smlouva mezi Vilímem z Pernšteina a měšťany Králové-Hradeckými o různice v pří- čině sirotkův, dluhův a sběhlých poddaných. S. 1. 1503, 25. čce. AČ. IV. 207. 803. Zpráva o vyslání pánův a rytířů ze sněmu českého (v m. červnu) ku králi Vladislavovi do Budína a o nějaké pověsti, jakoby Vilém z Pernšteina chtěl zmocniti se královské koruny v Čechách. 1503, ok. 5. srpna. — Státní arch. v Mnichově. Cod. Böhmen u. Oberpfals lit. C. pars XI. 1503 cc Oswaldi. Bericht an Herzog Albrecht: Die Herren von Böheim sind des Glaubens halben zum König gezogen, „aus den christlichen Herren Peter von Rosenberg, Puota von Švihau, Albrecht von Kolovrat Kanzler, und Otík Kamenickej, und aus der Pikharten Theil der von Schellenberg, alter Kanzler, der sich desselben Ungelaubens erst eröffnet, der von Pernstein, Herr Kossko [čti: Kostka], Herr Medeto [čti: Medekl, ein Edelmann, des Königs Marschalk, und einer genannt Reindl, des Königs Procurator zu Böheim. Als die hinab kommen, ihr Sach ausgericht“ oc, nahm der König mit ihnen Janovský's Sache vor, aber auch hier blieb sie noch unent- schieden, da die Mehrzahl der Richter dem Janovský günstig schien, und die Gegen- partei daher den Aufschub durchsetzte. Demselben Berichte eines baierischen Rentmeisters C. Suss ist folg. Einschluss beigefugt: „Neu Zeitung. In sonder grosser Geheim und hohem Vertrauen hat Geminzkej [Kamýcký] dem Gutzen [Heinrich Kotz von Dobrsch, Pfleger zu Falken- stein] gesagt, ferrer mir zu sagen Ew. Gn. ze schreiben verwilligt, dass sich der von Pernstein unterstanden und verhofft hat, dieweil Herr Kosko die königl. Schloss in der Kron zu Böheim inne hat, auch Reindl die Rath in den Städten zu setzen

Strana 39
z roku 1503. 39 gewünnen, und etliche Schloss aus der christlichen Herren Hand in der Pikarten Hande kommen wären, ... dass er, der von Pernstein, durch Macht der Pikarten die Kron zu Böheim ihm selbs oder seinem Sohn erlangt haben wollte. Desselben ungetreuen Anschlags sei der König bericht worden, und wo er der König mit etlichen mächtigen Bischöfen und Herren der Kron Hungarn izo nit in so grossem Wider- willen und Sorgnus gestanden, so wär des Königs Meinung gewest, dem obgemelten von Pernstein, Schellenberg und anderen seinen Mitgewohnten, so diesmals bei ihm zu Hungarn gewest, die Köpf abzehauen. Er wöll sich auch, sobald die Königin ihr Geburt frei werde, gen Böheim fügen, sein Sach zu Hungern darnach richten und ine handeln sehen, damit die . . . pikhartische Büberei ausgetilgt werde oc. Srv. Palackého Děj. V. 2. 59; Tomek, Děj. Pr. X. 193. 804. Vilím z Pernšteina postupuje mlýn na Bečvě v Přerově mlynáři Ondřeji Šilhanovi. Na Přerově 1503, 21. srpna. — Orig. arch. městsk. v Přerově. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině najvyšší hofmistr království Českého i s svými dědici a budúcími Přerovskými oznamujem tiemto listem přede všemi, kdež čten nebo čtúci slyšán bude, že jakož máme mlýn dědičný na Bečvi u města našeho Přerova, kterýž sme najímali z čtvrtého diela; kdež pak Ondřej Šilhan, mlynář a člověk náš, prosil jest nás, abychom jemu ten mlejn dali pod plat, aby on jej držal a požíval a naň sám nakládal: kdež my znajíce jeho Ondřeje Šilhana slušnú prozbu, ten jemu, ženě jeho a dětom [sic] i potomkóm jeho dali sme, aby on téhož mlýna požíval s dubníkem ševcovským, s valchú súkenničí, s brusy, s stúpami olej- nými i jahelnými, s slady, obilém tvrdým všeliakým. Vepře, kteréž krmil, těch krmiti nemá, než k své potřebě. A kdož by chtěl v Přerově krupici dělati a prodávati aneb chléb péci, ten má v tom mlýně mleti. A témuž Ondřejovi mlynářovi, ženě jeho a dětom [sic] i potomkóm jeho, pro jeho hodnost, kterúž nám svú pilností činil, přidali sme zahradu za Bečvú, a k tomu kus řeky po srub vodný, s kteréhož vodu vedú na kopec, až po stráž zase naspátek zhuoru. Však na takový spuosob, aby nám, dědicóm našim i potomním pánóm Přerovským dával a vydávati povinen byl XX I g. českých, a to rozdílně, počna na s. Jiří najprv příští po datum listu tohoto X P gr., a na s. Václava hned potom příštího druhých X P gr. A tak na budúcé časy věčné ten plat Ondřej nadepsaný, dědicové jeho i potomci nám a budúcím našim spravovati mají, a spravíc nám ten plat, všech věcí nahoře psanejch mají a moci budou požívati bez naší i dědicuov našich i potomních pánuo Přerovských všeliaké překážky. Jestli pak že by z dopuštěnie božího ten mlýn sšel buď ohněm neb od nepřátel mocnou rukou, tehdy k vystavení a napravení toho mlýna my mámy

Strana 40
40 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina dáti 1 gr. a mlynář druhej na náklad. Pakli by ten mlejn nemohl mleti dvě neb tři neděle, to k škodě pánu žádné nemá býti. Pakli by se dále přes tři neděle při- dalo, že by nemlel, tehdy předce měšťané od sladuov i obec dajte míru, jako by mleli. Item. K vystavení toho mlýna mlynářóm i budúcím my dáti máme a povinni budeme lesu, což by potřeba ukazovala, tu kdež by jim našimi úředníky bylo uká- záno; a lidé naši ten les přivezti mají, i k opravení. A jestliže by se kdy stav strhl vodú a pokažen byl, lidé naši mají jemu pomoci udělati i k mlýnu robotovati tak a též, jakož nám pomáhali. Což se pak kovářuov a nožířuov dotýče, tu brúsiti mají a jemu plat dávati. Item od mlenie obilé buď od pekařno neb od jiných lidí má mlynář sobě bráti tu míru, jakož od starodávna bráno bylo. It. také máme mlyná- řovi každý rok k opravě toho mlýna dáti čtyři duby veliké a dubičie k húžvám z lesuov našich, tu kdež by jemu naši úředníci ukázali a rozkázali, a to jemu naši lidé přivézti mají. Item, kamení mlýnské, tu kdež by mlynář neb jeho budúcí kúpil, lidé naši to kamení přivézti mají. Také mlynář toho mlýna brus neb dva ku požitku svému muož sobě udělati, a také jedno kolo múčné nebo dvě muož sobě přidělati k svému užitku. Item ten mlýn předkem aby měl na dva žleby vody. Item odmrť všecku jemu Ondřejovi i jeho budoucím propúštieme. Item jestliže by kdy berně královská byla, té mlynář i jeho budúcí mají odbyti podle obce Přerovské. Též také jestli by kdy pán siehl na obec Přerovskú a berně míti s ní chtěl, což mlynář s svými budúcími odbyti má podle obce Přerovské. Item Ondřej mlynář již psanej, žena jeho i děti i budúcí potomci mocí listu tohoto ten mlýn mají moc držeti, požívati, prodati, dáti zaměnilti a poručiti podle své dobré vuolě, osobě však pánu a té obci Přerovské hodné. A my nadepsanému Ondřejovi Šilhanovi, ženě jeho a dědicóm i budúcím potomkóm slibujem sami za se a dědice naše i potomní pány Přerovské to všecko, což se svrchu píše, zdržeti a zachovati věrně a právě beze všeho přerušenie. Tomu na svědomie, na jistotu a pevnost, a pro lepší jistotu zdrženie svú vlastní pečet k tomuto listu sme přivěsiti rozkázali. Jenž jest dán a psán na Přerově ten pondělí před sv. Bartolomějem po narození Syna božího tisícího pětistého třetího léta oc. Listina pergam. s proužkem, s něhož pečeť již udrobena. 805. Zpráva Blahoslavova o účasti Vilíma z Pernšteina při sněmu 30. září 1503 a o sjezdu strany podobojí i Bratří českých na nové léto 1504 položeném. A když bylo při sv. Václavě léta téhož [1503], a sněm v ty časy veliký na sv. Jeronyma položen, pročež páni z obojí strany zvláště k témuž sněmu obesláni byli, aby tu o bratřích jednáno bylo ode všech, aby jim konec učiněn byl oc. A že pan komorník zemský pan Jan Šelmberk na Mladé Boleslavi a pan Pernšteinský,

Strana 41
z roku 1503. 41 páni znamenití velicí, k tomu sněmu od římské strany nebyli jsou obesláni, proto snad, že mnoho bratří pod sebou měli, aby jim nákladni jsouce byli na překážku jim, ačkoliv při římské straně oba z těch pánův jsou byli, však proto obesláním k tomu zanecháni jsou. A česká strana, poněvadž k nim ti páni nepřináleželi, ale k římským, také jich neobeslali. A byli jsou ti dva páni pohotově, s žádnou stranou nejsouce. I vidouce to páni a města strany české, že tito páni tak znamenití poho- tově jsou, a od strany římské k jednání o bratří nepovoláni, z jedné vůle páni i města šli jsou k týmž pánům žádost na ně vznesše, aby se s nimi spojili a v je- dnotu vešli a sobě radni a pomocni byli. A páni jmenovaní vyslyševši řeč k sobě učiněnou a žádost od pánův a měst české strany, a že není na škodu ta věc, kteráž se k nim děje, poněvadž jako by opuštěni byli od pánův římské strany: i učinili jsou tak, a se pány i s městy strany české vešli jsou v jednotu a společnost, tak aby sobě radni a pomocni byli. A když se to stalo, již teprva sami páni z strany české s městy a s těmito dvěma pány jmenovanými o bratřích jednati jsou počali na rathauze v Starém Městě Pražském; kdež pro to mnohé různice a nesnáze i roztržky mezi pány a městy, mistry a kně- žími byly jsou. Neb jedni chtěli, k tomu mluvili, aby bratří slyšení měli zjevně přede všemi, a že není spravedlivé, aby hnáni a trápeni byli, leč prve slyšáni budou. [Usnešeno mezi jiným, aby starší bratří postavili se s jinými] před osobami k tomu zvolenými a před Pražany i mistry Pražskými [na nové léto nejprvé příští 1504]. Pán Pernšteinský ze svého zboží lidi tyto a bratří poslal jest: Jana Kasala a Václava písaře, oba z Rychnova, a Viktorina z Pardubic, s nimiž poslal na místě svém urozeného pána Bohuchvala Chrta. A ti všickni posláni jsouce přijeli do města Starého Pražského, a stáli v domu páně Kostkovu, kdežto jim zvláštní pokoj ukázán jest. Blahoslavova Historia fratrum Bohem. ab ann. 1458—1535 str. 171—174. — Srv. Pal. Děj. V. 2. str. 63; Tomek, Děj. Pr. X. 197. 806. Nálezové soudu zemského ve přích mezi kapitolou Olomúckou a Vilémem z Pernšteina o věcech poddanských. 1503, 10. listop. — Olom. kniha půhonů v zemsk. arch. v Brně č. 7 f. 168 b—170. L. 1503 ten pátek před sv. Martinem. Sedění třetí. Kněz Konrad děkan a kapitola kostela Olomúckého pohoníme pana Viléma z Pernšteina a na Helfen- šteině, nejvyššího hofmistra království Českého, z dědin i zástav odtud odevšad, kdež co má, ješto sluší k Olomúckému právu, ku prvnímu sněmu panskému, ze IIII set hřiven gr. širokých, a tu jemu vinu dáváme, že od mlynáře našeho ze vsi Tučap berú [sic] platu do roka dva zlatá uherská, a vody témuž mlynáři, na kterúž ten Archiv Český XVII. 6

Strana 42
C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 42 mlýn zasazen jest, ku potřebě jeho pustiti, ani stavu nahrazovati nedá. Ználi se oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chcem to úředníky práva menšího, když na to vejdú, okázati a na panském nálezu dosti míti. Škody opovídám. — Nález: Mezi knězem Konradem děkanem a kapitolú kostela Olomúckého, a panem Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině najvyšším hofmistrem království Českého, páni nalezli: Poněvadž se na úřad kněží volají, aby úřad na to veden byl, a páni slyšíc úředníky i jiné potřeby obojí strany, nález učiniti ráčí. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Beneš Černo- horský z Bozkovic, pan Albrecht z Šternberka, a z vládyk Jakub z Šárova. Týž děkan a kapitola pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze sta hř. gr. širokých, a tu jemu vinu dáváme, že mimo svolení země od mlynáře našeho z Tučap, jmajíce vzíti usmý díl z těch dvú zlatých, i vzali od něho puol zlatého, ješto vzíti neměli, a toho opraviti a navrátiti jemu zase nechce. — Nález: Mezi týmž děkanem a kapitolú kostela Olomúckého a panem Vilémem z Pernšteina oc páni nalezli: Poněvadž jest z nevědomí z toho mlynáře vzato víc, než mělo vzato býti, a to zase, což jest výše vzato, k mlynáři do jeho domu přineseno a jemu položeno, že pan Vilém tomu odpovídati nemá. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Zigmund z Dú- bravice, pan Znata z Lomnice, a z vládyk Blud z Kralic. Mocné přestání: O tyto o všecky póhony kněží i pan hofmistr přestali mocně z obú stran na panu Albrechtovi, panu Jiříkovi, panu Hynkovi, panu Šárovcovi, panu Václavovi Pavlovském, panu Závišovi Bítovském, což ti mezi nimi zjednají, že na tom dosti míti chtí. Týž kněz Konrad a kapitola ut supra pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze XXX hř. gr. dob. širokých, a tu jemu vinu dáváme, že přišedše z Tovačova Philip s jinými k mlynáři našemu Nenakunskému, zkazili a porúbali jsú koš, kterýž on sobě udělal u mlýna svého a na vodě naší, a toho nám napraviti nechce. Ználi oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chcem na panském nálezu dosti míti. — Nález: Mezi týmž děkanem a kapitolú oc a panem Vilémem z Pernšteina oc páni nalezli, aby na to úřad veden byl, a páni slyšíc úředníky i jiné potřeby obojí strany, nález učiniti ráčí. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Jiřík z Vlašimě, pan Prokop Zajímač z Kunštátu, a z vládyk Václav Pavlovský z Witbachu. Týž děkan a kapitola ut sup. pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze sta hřiven gr. širokých dobrých, a tu jemu vinu dáváme, že nám Philipa, kterýž na zámku jest v Tovačově, s jinými, kteříž s ním byli a koš mlynáři Nenakunskému porúbali, a těch před panem hejtmanem a pány ku potřebě naší postaviti nechce. Ználi oc. — Nález: Mezi týmž děkanem a kapitolú oc a panem Vilémem z Pern- šteina oc páni nalezli: Poněvadž jest pan Vilém Philipa s jinými postavil, že jest tomu dosti učinil. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Hynek z Ludanice, pan Jindřich Tunkl z Brníčka, a z vládyk Bohuše ze Zvole.

Strana 43
z roku 1503. 43 Týž kněz Konrad a kapitola pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze IIII set hř. gr. šir., a tu jemu vinu dáváme, že nám Přerovští sahají v grunty, a z gruntuov a z pasty naše lidi vytiskují u samej vsi Dluhonic, nemajíc k tomu práva žádného. Ználi oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chcem to lidmi svými před úředníky men- šími pokázati a na panském nálezu dosti míti oc. — Nález: Mezi týmž děkanem a kapitolú oc a panem Vilémem z Pernšteina oc páni nalezli: Poněvadž se kněží na úřad volají, aby na to úřad veden byl, a páni slyšíc úředníky i jiné potřeby obojí strany, nález učiniti ráčí. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Václav z Ludanic, pan Petr z Žerotína, a z vládyk Jakub z Šárova. Týž děkan a kapitola oc poh. téhož pana Viléma ut sup. z pěti hřiven gr. škod, a tu jemu vinu dáváme, že Přerovští na tom gruntu našem u vsi Dluhonic svláčili lidi, zajímali koně i krávy, a z toho peníze brali, a pojednú na čtyřidceti husí zabili, toho nám opraviti nechce. Ználi oc. — [Stranou poznamenáno:] Poklid na mocné přestání. Týž děkan a kapitola pohoníme téhož pana Vilíma ut sup. ze II set kop gr. šir., a tu jemu vinu dáváme, že dva člověky naše z Polkovic, Jiřík Sval a Jiřík Psotka, vzali odpuštění pod měštany Tovačovské takovým obyčejem, jestli žeby nedošli a dojíti nechtěli, tehdy dáti jim mají každý zlatý, i ty dva zlatá dáti chtěli, a oni těch dvú zlatých přijíti a jich propustiti nechtějí. Ználi oc. — Poklid. Týž děkan a kapitola pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze II set kop gr. širokých, a tu jemu vinu dáváme, že nám těch konšel z staré rady, s kterými jsme tu smlúvu a odpuštění vzetí učinili, totižto Kubu Fojta, Jana Zvavého, Jana Hna- níka, Havla Hnaníkova, zetě Jana Lúpavého, Štěpána Kubova zetě, Lorence Kubova zetě, ku potřebě naší před panem hejtmanem a pány postaviti nechce. Ználi oc. — Nález: Mezi týmž děkanem a kapitolú oc a panem Vilémem z Pernšteina oc páni nalezli: Poněvadž pan Vilém lidi Tovačovské postavil, že jest tomu dosti učinil. Tento potaz z pánuov vynesli jsú: pan Zigmund z Dúbravice, pan Jiřík z Vlašimě, a z vládyk Blud z Kralic. Týž děkan a kapitola pohoníme téhož pana Viléma ut sup. ze sta hřiven gr. širokých, a tu jemu vinu dáváme, že lidé naši z Polkovic podle zápisu přinesli jsú na Tovačov den sv. Martina VI kop gr. peněz drobných, těch jsú od nich přijíti a prodlení žádného jim dáti nechtěli, než hned fojta a konšely z Polkovic vsázeli, ješto bychom my od svých lidí, ač by čeho neučinili, my bychom od nich spraved- — livé učinili. Ználi oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, těmi lidmi, kteříž seděli, i jinými. Poklid. Narovnání o některé z těchto pří, dané 8. čna 1504, viz níže str. 45 č. 810.

Strana 44
44 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 807. (t. XIX.) List zprávní od Václava z Tečic na půl vsi Roženky s jejím příslušenstvím panu Vilémovi z Pernšteina oc. Na Mesiříčí 1503, 21. list. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 102; arch. měst. Brn. f. 61b—62. Já Václav z Tečic a z Rožinky i s svými erby a budúcími potomky vyznávám ... že z dobrým ruozmyslem a s radú přátel svých prodal sem a mocí tohoto listu pro- dávám diel svuoj a dědictví, kteréž mi se dostalo, totižto puol vsi Rozienky s těmi lidmi, kteříž mi příslušejí, a se dvěma pustými sedlištěmi, s puol tvrzí a s puol dvorem, na kterémž sem sám seděl, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, pastvištěmi, s lesy, s háji, s rybníky, s vodami s tekutými i s netekutými, i se všiem jejím příslušenstvím, což k té vsi od starodávna příslušalo a ještě přísluší, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavuje ani na tom nepozuostavuji, než to sem všecko prodal ku pravému dědictví a dědičnému jmění, držení a požívání urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfen- šteině najvyššímu hofmistru království Českého a jeho erbóm, za IIIC � a za XXIIII míšenských, počítajíc za každú kopu LX g. a za každý groš VII d. drobných obecně berných, kteréž sem již od nich hotové a zaplacené zuoplna vzal. Protož já svrchupsaný Václav i [s] svými erby, jistec i první zprávce nahoře i dole psaných věcí, a my Václav z Olešničky a na Tvrdonicích, Bohuslav z Budče, Jiřík z Olešničky a na Moravci, Jindřich z Petrovce a na Puklicích, Jan z Viecova a na Ptačově, Burian z Nové Vsi a na Radkově, rukojmie a spravedliví spoluslibce s ním svrchupsaným Václavem a zaň všickni vespolek slibujem oc té svrchované (sic) puol vsi a puol dvora osvobozovati od každého člověka na prvním sněmu panském anebo konečně na druhém, kdyby dcky zemské v Brně otevříny byly, ve dsky vložiti; a zvláště slibujem jim i za sutí, tak aby oni kupitelé naši svrchupsaní při tom svrchupsaném dědictví vždy zuostali, a to beze všeho zmatku. Pakli bychom toho všeho neučinili... obyčejné ležení do města Brna... Tomu na potvrzení a pro lepší jistotu já jistec a rokojmie svrchupsaní své vlastní pečeti s naším jistým vědomím přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Meziříčí v úterý den Obětování panny Marie, léta od narození božího patnáctistého třetího čtúce oc. Na den sv. Tomáše (21. pros.) 1503 prodal týž Jiřik z Tečic půl vsi Roženky za 270 kop m. Vilímovi z Pernšteina. Svědčili Herult z Herulic, Václav Olešnický, Burian z Nové Vsi a na Radkově, Jan ze Všebo- jorova (Všeborova) a ve Zhoři. — Výtah AČ VI. 542 č. 879. 808. Vilém z Pernšteina soukenníkům Rychnovským potvrzuje držení valchovny. (Ok. 1503). — Desky sem. 62. L. 27, insert v priv. s 11. list. 1558. My Vilím z Pernšteina a na Helfnšteině, pravý dědic panství Potnšteinského a města Rychnova, vyznáváme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří anebo slyšeti

Strana 45
z roku 1503 a 1504. 45 budou, že sou přede mne předstoupili věrní poddaní moji, cechmistři a jiní mistři řemesla soukennického, a tu oznámili, že před lety u téhož města Rychnova s po- volením pánův Rychnovských, jakožto pana Heřmana a pana Albrechta vlastních bratří, v ty časy pánův jich, na svůj groš strúhy dvě i také valchovnu postaviti dali; při tom sou mne žádali jakožto pána svého, abych se k nim tou milostí naklonil a jim na túž valchu potvrzení dal, tak aby tíž soukenníci mohli volnost tím lepší míti até valchovny i [s] struhami, totiž vrchní i dolní, užívati bez překážky mé i budú- cích potomkův, pánův Rychnovských. Kdež já svrchupsaný Vilém znajíc jejich prosbu slušnú a k tomu také prohlídajíc, aby tíž soukenníci pode mnou tím lípe živiti se mohli a své vobchody vésti, tu milost sem jim učinil a tímto listem stvrzuji, aby oni té valchovny užívati mohli a k svému řemeslu na budoucí časy bez mé i mých budoucích potomkův všelijaké překážky; avšak na takový spůsob: že oni svrchupsaní soukenníci nynější i budoucí z tý valchovny mně i mým potomkům budoucím, pánům Rychnovským, každého roku plat platiti povinni sou a budou dvě kopě grošuov a nic více, však rozdílně, při sv. Jiří jednu kopu grošuov a při sv. Havle druhou kopu grošuov. A protož já Vilím svrchupsaný, chtíc aby to všecko, což nahoře psáno jest, bez přerušení jim svrchupsaným soukenníkům pevně držáno bylo vode mne i budoucích pánův panství Rychnovského, tímto listem slibujem, že se jim v tom vode mne i budúcích potomkův, pánův Rychnovských, žádná překážka díti nemá, než při tom při všem, což se tuto píše, že mají býti zachováni. Tomu na svědomí a jistotu já svrchupsaný Vilím z Pernšteina svú vlastní pečet k tomuto listu dal sem přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Pardubicích oc [sic]. 809. Zápis o poručenství učiněný do desk na soudu zemském. V Brně 1504, 3. března. — DBrn. kv. č. 13 f. 32. Burjan z Nové Vsi a na Radkově mocného poručníka činí nad statkem svým, kterejž má aneb jmíti bude, a nad dětmi svými, ač by mne Buoh smrti neuchoval, Viléma z Peršteina, a po dětech mých toho statku nápadníka. 810. (p.) Smlúva mezi knězem Kondrátem a kapitolou kostela Olomúcského a Vilémem z Pernšteina o vodu na mlýn Tučapský a Nenakunský a o jiné půhony, kterýmiž byla kapitola pohnala pana Viléma z Pernšteina. 1504, 8. června. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 495b; arch. měst. Brn. fol. 179b—180. My kněz Konrad děkan a kapitola kostela Olomúcského, Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr království Českého, vyznáváme .. . že jakož jsou

Strana 46
46 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina byly některé ruoznice a nesnázky mezi námi již psanými stranami, i puohonové v knihách práva Olomúcského zemského jsú se stali, i o to o všecko my svrchu- psaní svolili a mocně přestali jsme srovnání a výpovědi na urozené vládyky Jana Kobíka z Uopatova a Jakuba z Vilhartic, písaře a úředníka kostela Olomúcského, kteřížto majíce od nás plnú moc, srovnali a výpověď mezi námi listem psaným uči- nili jsú v tato slova: Léta Božieho tisiecieho pětistého čtvrtého v sobotu po božiem Těle stala sě jest smlúva dobrovolná mezi Jakubem z Vilhartic, písařem menšieho práva zemského a úředníkem kostela Olomúcského, na miestě velebných kněžiech a kapituly Olomúcskej s jedné, a urozeným vládyků Janem Kobíkem z Opatova na místě urozeného pána pana Viléma z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra království Českého, z strany druhej, o ty dva puohony, jakož jsou byli již psaní kněží z kapituly pohnali téhož pana hofmistra dvěma póhony, jedním o vodu, kteráž jíti má z Moravy do Kopanku pod Bolelíc na mlýn Tučapský a Nenakonský i na jiné dolnější mlýny, a druhým puohonem pro zrubání koše u mlýna Nenakonského; i takové sě srovnání stalo námi napředpsanými Jakubem z Vilhartic a Janem Kobíkem z Opatova, že mlynář Tučapský s jinými mlynáři dolniemi, kteříž na tej vodě sedí a jí požívají, mají a moci budú stav ten Boleliecský opravovati, a svobodně beze všech pánuov Tovačuovských a držiteluov Bolelícských tu vodu z Moravy stavem tiem vzíti a vésti ku potřebě svej, bez jich psaných pánuov a držiteluov překážky, a to těch mlynářuov společnú prací a nákladem tolikrát, koli- krát by toho bylo potřebí opravovati. Také mlynář Tučapský dle tej vody a stavu Bolelíckého jmá a povinen bude i jiní budúcí mlynáři na Thovačuov platiti a dávati na každý rok dva zlatá uherská aneb toliko peněz, co jich zlatý platiti bude, totiž na sv. Jiří jeden zlatý a na sv. Václava druhý zlatý. Dále také mlynář Nenakonský jmá svobodu a moci bude koš sobě, ač se jemu zdáti a líbiti bude, i budúciem jeho, koš zasě udělati a ten držeti bez všelikerakej překážky. A také jakož z Tovačova na téhož mlynáře Nenakonského plat chtěli uvésti z tej vody, toho on i budúcí jeho dle tej vody na věčné časy mají prázdni býti. Než jestliže by se kdy přihodilo, a ta voda že by z toho toku a z břehu kdekoli na kterú stranu vytrhnúti se chtěla aneb vytrhla, čiež to grunt bude, ten sám svunj břeh opravuoj svým nákladem, aby se tiem gruntem škoda nedála a mlynářóm na tej vodě sediecím vody aby neubývalo. A my kněz Konrad děkan kostela Olomúcského oc, a Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, slyševše a viděvše tuto smlouvu nadepsanú, úředníky našimi smluvenou, obapolně ji oblibujeme a přijímáme a slibujeme obapolně to všecko zdržeti bez porušení, což se v tej smlúvě zavírá, i s našimi potomními pány těch gruntuov nadepsaných držiteli. Toho všeho na zdržení a pro lepší a pevnější jistotu pečeti naše dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán léta a dne svrchupsaného. Půhony k těm přem dané 10. list. 1508 viz výše str. 41 č. 806.

Strana 47
z roku 1504. 47 811. Smlouva mezi Vilímem z Pernšteina a kapitolou kostela Olomouckého o pastviska u vsi Dluhonic. 1504, 28. června. — Opis novější v mus. Františkově v Brně. Léta od narození syna Božího tisícího pětistého a čtvrtého, v pátek před sv. Petrem a Pavlem apoštoly Božími, stala se jest smlouva námi Albrechtem z Štern- berka a z Lukova a na Holešově, Jiřím z Vlašimě a na Husově [Úsově], Hynkem z Ludanic a na Rokytnici, Jakubem z Šárova a na Krumsíně, nejvyšším hofrichtéřem markrabství Moravského, Václavem z Witbachu a na Pavlovicích, Záviší z Slavíkovic a na Lhotě, mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině nej- vyšším hofmistrem království Českého z strany jedné, a velebnými kněžími kapitoly kostela Olomouckého z strany druhé: Jakož jsou byli půhonové od svrchupsané kapitoly na svrchupsaného pana Vilíma o trávník pastvisko u vsi Dluhonic, a pře, různice i žaloby o Blanie pastvisko a o Coblovu louku, kteráž jest v tomž Blanie, a o kout také v tom Blanie, i přestaly jsou obě strany o to věčně na nás, což- kolivěk mezi nimi vyřknem a za spravedlivý najdem, že na tom dosti jmíti chtí. A protož my ubrmané svrchupsaní na ta místa osobami svými vyjevše a toho všeho ohledavše, jich obapolné pře, žaloby a odpory dostatečně vyslyševši, k tomu také i lidí starých zprávy a přísahy dostatečně vyslyšavši, to všecko vážili jsme a rozjí- mali, takto vypovídáme na jich mocné přestání na nás: Nejprve o trávník pastvisko u vsi Dluhonic, poněvadž obou stran svědkové větší díl v tom se srovnali, že na tom trávníku Přerovští i Dluhonští lidé spolu koně pásali až po jezero Kačicen [sic] a po Bečvu, aby ještě spolu pásli, jedni druhým nepřekážejíc. Než Dluhonští budou moci i jiný dobytek pásti na tom tráv- níku; a k tomu také Dluhonští lidé jestliže by kdy při svých humních na tom trávníku zahrádek přísadou nadělali, aby jim v tom Přerovští nepřekáželi. Item, což se pak Blaní dotejče, a louky Coblovy a koutu podle Bečvy, toho jsme též dostatečně ohledali i vážili, takto vypovídáme: Poněvadž kapitola svrchu- psaná list od pana Jana Tovačovského z Cimburka před námi ukázali, kterýžto list zřetedlně ukazuje a svědčí, že lidé Dluhonští to Blanie od pana Tovačovského kou- pili a zaplatili, v kterémžto Blaní ta louka Coblova a ten kout leží, kteréžto Blanie hajnými a úředníky Tovačovskými obvedeno a ukázáno jest, když se kup stal toho Blanie, a toho lidé Dluhonští po svým kupu v požívání byli až do tohoto času: aby ještě tak požívali podle toho listu bez překážky po břeh vody Bečvy, kdež přichází Blanie k břehu Bečvy proti Dluhonicím. Tomu na zdrženou a pro lepší pevnost toho všeho, co se nahoře píše, my ubrmané svrchupsaní své vlastní pečeti přivěsili jsme k těmto smlouvám, a dali jsme každé straně jednu. Dán a psán v Olomouci léta a dne ut supra.

Strana 48
48 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina 812. V sobotu den sv. Petra a Pavla 29. června 1. 1504 poslal nejvyšší purkrabí Pražský Jindřich z Hradce poselství k panu Vilímovi z Pernšteina i k jiným pánům, kteříž v soudu zemském zasedali, aby dne 30. t. m. v neděli na hradě Pražském najíti se dali a o sněm, kterýž 1. července zahájen býti měl, spolu rozmluvili. Načež odpověď dali pánové podobojí, ku kterýmž Vilém z Pernšteina a Jan z Šelnberka se připojili, že za příčinou tajného osazení mocí brannou hradu Pražského, poněvadž stalo se bez vědomí všech stavův, sněmu na hradě Pražském se nezúčastní. První byl podepsán Vilím z Pernšteina. I když nejvyšší purkrabí brannou moc z hradu propustil a stavy k účasti na sněmu vyzval, odpověděli, že tak neučiní; na kteréžto druhé odpovědi opět na prvním místě Vilém z Pernšteina jest podepsán. AČ. VI. 301, 303 a 304. Palack. Dějiny V. 2. str. 83. 813. 1504, 28. září. Stavové na sněmu shromáždění oznamují králi Vladislavovi, že vysílají k němu poselství z celého sněmu, i prosí, aby jim věřeno bylo, jako by sami osobně přítomni byli. Podepsán vedle jiných pánů, rytířů a měst Vilím z Pernšteina; rovněž v listu ze sněmu královně poslaném. AČ. VI. 312, 313. Palack. Děj. V. 2. str. 85. 814. (r.) Smlúva mezi panem Vilémem z Pernštejna oc a Markvartem Valeckým o vodu vedení z rybníka páně Markvartova na rybník Studenecký, a též v té smlúvě jest o rybník Paleninský, pokud se držeti má, kterýž též k Třebíči přísluší. Na Trebíči 1504, 12. list. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 401 b; arch. měst Brn. f. 133. My Vilém z Pejrnšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr království Českého, a Markvart z Mírova a na Miroslavi vyznáváme ... že sme vyslyšali [čti: vyslali urozené vládyky Hrona Bluda z Kralic, Jindřicha z Náchoda, Jiříka z Jesenice, Bohuši z Čechtína, Jana z Sázavy a Jana z Kvítkovic, aby ohledali vody, kteráž sě vede z rybníka Vrbinského, příslušejícieho gruntóm Pozdětínským, na horní rybník Studenecký, kterýž jest udělán nad rybníkem starým Studeneckým. Já Markvart z Mírova od svého gruntu dědičného Pozdětínského svrchu- psanému panu Vilémovi z Pernšteina oc a JMti erbóm i budúciem pánóm, držitelóm Třebíče, dopustil jsem tu vodu svrchu dotčenú s rybníka Vrbinského splavem mým a tou struhou udělanú vésti na Studenecký již dotčený rybník [k] gruntuom Tře- bíckým příslušejíciem. A jestliže bych já neb potomní páni Pozdětínští chtěli kdy toho Vrbinského rybníka přidělati, tehda mám trůbu vložiti do splavu, z kteréhož sě nyní voda do Studeneckého rybníka vede. A když bych spustil rybník Kačeř nad tím rybníkem Vrbinským, tehda má zastaven býti rybník Vrbinský, aby voda z něho šla na rybník Studenecký, pustiti mám odtud dále. My svrchupsaný Vilém a Markvart nahoře psaný dobré lidi vyslali jsme na rybník Paleninský, který sluší k Třebíči, kderým já svrchupsaný Vilém topím na

Strana 49
z roku 1504. 49 Pyšelské grunty svrchupsaného Markvarta dědičné; jakož jsú ti od nás vyslaní zame- zili, pokud já topiti mám, a jestliže bych já neb potomní páni Třebíčští kdy chtěli tiem Paleninským rybníkem nad to zamezení dále topiti, tehdá má sě to zvláště gruntóm Pyšelským oddati, a toho má Markvart i potomci jeho příti a proti tomu nebýti podle vyznání na to vyslaných z obú stran dobrých lidí. A též což sem já svrchupsaný Vilém svrchupsanému Markvartovi za grunty jeho dědičné zasě oddal za tu vodu, kterúž mi jest pustil, i za topení rybníka Paleninského, také jest nahoře psanými dobrými lidmi zamezeno oběma stranoma pod rybníkem Vrbinským i na stranách, a za rybník Paleninský oddáno Markvartovi i jeho potomkóm od gruntuov Studeneckých v tom poli, kteréž slove Hranečník, příležející gruntóm Pyšelským. Také já svrchupsaný Vilém Margvartovi i jeho erbóm i potomkóm nad ta oddání od kláštera Třebíckého mám od Kské Mti potvrzení jednati; pakli bych nezjednal a toho jemu potomní páni a držitelé Třebíčští držeti nechtěli a zasě své grunty [k] klášteru míti chtěli, tehda on neb potomci jeho budú moci v své grunty dědičné zasě se uvázati beze vší překážky, a nebudú povinni tej vody již psané do Studene- ckého rybníka púštěti ani rybníkem Paleninským na grunty své dopustiti topiti. Než my svrchupsaní Vilém a Margvart i s erby svými tyto smlúvy nahoře psané ctně a řádně máme a slibujem sobě zdržeti, a to v spuosob tej smlúvy. A jestliže já svrchupsaný Vilém na tuto smlúvu od krále JMti povolení a potvrzení zjednám, tehdy máme a slibujem obě straně tuto smlúvu, tak jakož sě svrchu píše, i s potomky svými mezi sebú v cělosti zdržeti a zachovati na časy věčné a budúcí. Tomu na zdržení my svrchupsaný Vilém z Pernšteina a Markvart z Mírova pečeti své vlastní dali jsme přivěsiti k tejto naší dobrovolné smlúvě; a pro lepší jistotu při- prosili jsme urozeného pána pana Bočka z Kunstatu a na Polné, a urozených vládyk Jindřicha z Náchodu, Adama Polieckého z Backovic, Jana Kobíka z Opatova, ty časy úředníka na Třebíči, Alexandra z Chlevského a Bohuše z Čěchtína, že jsú své pečeti podle našich na svědomí přivěsili k tomuto listu, sobě i erbóm svým bez škody. Jenž jest psán a dán na Třebíči v úterý na den pěti svatých bratruov, léta od narození Syna božieho tisiecého pětistého čtvrtého počítajíc. Výtah AČ. VI. 543 č. 380. 815. Vilím z Pernšteina udílí rozličné milosti a svobody měšťanům Tovačovským. Na Tovačově 1504, 3. pros. — Arch. zemsk. v Brně K. I. 3. pam. kn. Tovačovská f. 6. Na opravování mostův městu Tovačovu náležejících, robot a dříví k nim, item o piva, vína a roboty z niv, klizení sena a hony. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyžší hofmistr království Českého, i s erby svými a budoucími potomky, pány Tovačovskými, vyznávám tímto listem Archiv Český XVII.

Strana 50
50 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina přede všemi, kdež čten nebo čtoucí slyšán bude, že sou předstoupili před mě měšťané moji Tovačovští, žádajíc mne za to, abych jim některých věcí přidal z milosti své k živnosti jejich, kterýchž sou prvé neměli. Já znaje to, že sou se vždycky ku pánuom svým dědičnejm věrně zachovávali a právě, a též i ke mně i k potomkóm mým aby se zachovali, tuto jim milost činím dolepsanou oc: Nejprve co se lesuo dotejče k mostuom kterýmžkolivěk, kteréž oni z práva dělati mají, trámy, jochy, mostnice, kolie k záporníkóm, to jim dáváno býti má darmo z lesuo panských Tovačovských, a když by koli na ouředníka vznesli, ouředník jim to dáti má. A oni vezmou-li co k mostnicím, mají je konečně ve dvou nedělích poklásti; pakli k trámóm neb jinejm potřebám, tehdy aby to udělali konečně ve čtyřech nedělích. Také mostnice mají se jim na pile mé tříti darmo, však tak, když by má potřeba se nedělala na pile a pila tak stála. Než proto se oni pilou vymlou- vati nemají; jestliže by na pile pro kterou příčinu tříti se nemohlo a neudělali by čemu dosti, mají pánu JMti propadnouti každej konšel pět groší bílejch. A jestliže by ouředník kde mosty zlé viděl a napomenul je k tomu jednou i druhé, aby to opraveno bylo, a oni toho zanedbali, tehdy pánu JMti každý konšel pokutu svrchu- psanou dej. Co se pak robot obecních k městu dotejče, k tomu aby se rozdělili lidé po desíti, a jestliže by oprava jaká byla, aby jeden desátek šel, pakli by jeden desátek tomu dosti učiniti nemohl, ale dva nebo tři. A lidí aby darmo netrmali. Pakli by lidi darmo trmali, a ouředník to poznal, aby jim toho netrpěl. Pakli muož co puol desátkem opraveno bejti, jest lépe, i to aby rozvážili a tak se v tom zacho- vali. Pakli by se kdo v tom nezachoval, napřed z konšeluo aby každý dal pánu JMti pět grošno bílejch; a pakli by se kdo z obecních lidí kdo [sic] proti konšeluom nezachoval, ten každej dej pět groší bílejch, a ouředník je bez milosti vezmi a dej je k městu na obecní potřebu. Pakli by konšelé toho sami na sebe zatajili a který se proti tomu zřízení nezachoval, ti aby trestáni byli na statku i na zdraví. Co se desátkuo dotejče, kteréž spravedlivě k Tovačovskému kostelu a k faře přísluší, krom dvoruov panských: ten desátek jim pán JMt na tento spuosob pouští, aby oni kněze vždycky jměli a s ním se hned smluvili, a polovici jemu toho desátku pravou dali, a druhou polovici aby obrátili buď ke kostelu neb na obecní potřebu města s vuolí a vědomím ouředníka nynějšího i budoucího; a z toho desátku při každé radě sázení před ouředníkem aby z toho počet dělali i z jinejch všech duo- choduo městckých, a s tím aby se věrně a právě zachovali. Co se kůr pňových dotejče, poněvadž toho v listu zapsáno nemají, že jim pán JMt toho povinen není, aby oni toho neplatili, než proto jim to pán JMt do své vuolě pouští.

Strana 51
z roku 1504. 51 Co se listu padlého dotejče, to jim také pán JMt pouščí na nynější i budoucí časy, aby z toho neplatili; než chtěl-li by kdo v tom čase, o kterémž list drhnou, list drhnouti v panském zahájeném, ten se umluv s hejnejmi nebo s ouředníkem. Co se obce dotejče, tej oni užívejte podle práv a svobod svých. Co se piv dotejče, aby ti lidé, kteříž vejsad nemají, odjinud piva nebrali, než od nich, a k tomu žádná jiná piva na ně aby vozena nebyla do města ani do předměstí ani do vsí. Pakli by se kdo v tom nezachoval, aby pánu JMti pokuty propadl osm groší bílejch. Než oni také lidí potřebami aby nemeškali a dobrá piva aby vařili. Pakli by kdo zlé pivo vařil, aby pánu JMti pokutu svrchupsanou propadl, a ouředník ji vezmi a dej k obci. Co se vína tažení dotejče, již oni to spuosobte, jakž umějí, aby dávali k každému drejlinku šest pacholkuo. Pakli ouředník muož o menší přestati, již jim v tom polehčení učiniti [sic]; než nad to víc nejsou povinovati k tomu dávati. Co se suchých dře[v] dotejče, ta jim také pouštím tak bráti, jako prvé brávali od starodávna; než žádnej aby nejezdil bez opovědi ouředníkuo, a ouředník aby věděl, co se béře. Pakli by kdo jel bez opovědi ouředníka, propadni ten pánu JMti pět groší bílejch. Co se pivovaru dotejče, jakož dávali po dvou groších bílejch od každej vářky, ty jim také pouštím, aby nedávali od vářky než po puoldruhém groši bílém na nynější i budoucí čas. Co se robot dotýče, kteréž mně z práva mají dělati, tojiž den žíti na ozim a den na jeř, a na lov, když se jim káže: tehda jedna polovice jich jíti má, a druhá pro potřebu doma zuostati má; a když by se jim podruhé jíti kázalo, tehda ta druhá polovice, kteráž doma byla, jíti má, a druhá pro potřebu doma zuostati, a tak se v tom zachovati mají. Co se louky Březové dotejče veliké, na té hrabati mají, tak jak od staro- dávna jinejm pánuom předkuom našim hrabávali. A protož já Vilém svrchupsanej i z svými [erby] a potomními pány Tova- čovskými to všecko, což se nahoře píše, jim to na věčné časy zdržeti slibujeme. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svou vlastní pečeť dal sem přitisknúti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán ten outerý před sv. Barborou na Tovačově léta božího tisícího pětistého čtvrtého. 816. Vilím z Pernšteina potvrzuje obci Kralické privileje jí udělené od zeměpánů a od vrchnosti dřívější. Na Tovačově 1504, 5. pros. — Arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. K. I. 3. f. 45. Já Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyžší hofmistr království Českého, vyznávám . . . že sou předstoupili přede mne opatrní rychtář a konšelé městečka 7*

Strana 52
52 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina našeho Kralic, příslušejícího k zámku našemu Tovačovu, a prosili sou mne, abych na ně milostivě jako pán jich dědičnej vzhlídl a jim tej obci Kralickej některejch listuo a majestátuo, kteréž mají od slavných pamětí markrabí Moravských: první list Jošta z boží milosti markrabie Moravského, kterýmžto obci naddává a jim připojuje les nebo háj příležící blízko Kralic; druhej list téhož markrabie, který svědčí, že nadepsanejm obývajícím Kralic městečka dávati ráčí a vysazovati na budoucí časy a potomkóm té obce, aby moc měli odkazovati anebo poroučeti svá zboží mohovitá i nemohovitá za zdravého života anebo také na smrtedlné posteli, komužkolivěk jim se bude líbiti a podle vuolě jednoho každého jich zdáti se bude; třetí list, potvrzení nejosvícenějšího knížete pana Albrechta, z boží milosti vejvody Rakouského, Štýrska a Korytan a markrabí Moravského, v kterémžto také někteří listové vypisují a znamenají se, jakožto zejména tito: list ščastné paměti králě Jana Českého a Polského, a druhej Jošta markrabie Moravského, a třetí shá- dání a vyrčení od pana Janka z Sovince, někdy hejtmana Olomúckého, na nějaké záščí mezi obcí tůž Kralickou a fojtem téhož městečka podle znění téhož potvrzení; čtvrtý list králě Vladislava šťastné paměti Uherského a Českého králě oc, v kterémžto listu ta milost od JMti jest jim učiněna a tak zapsána, aby ti, kteříž by je v zástavách měli, nebo sice JMti královským [tly časy poručením drželi, nižád- nejmi daněmi, robotami týchž měšťan a tej obce neobtěžovali; pátej list nejjasnějšího knížete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc králě oc, jímž JMKská témuž městečku dva jarmarky roční dáti a znovu vysaditi jest ráčil; šestý list mají od urozeného pána pana Jana z Šelnberka a z Kosti oc, kte- rýmžto listem potvrzuje těch všech listuo nahořě psanejch. A za též sou mne tíž měšťané žádali a prosili pokornejmi prozbami, abych jim týchž listuo svrchupsanejch potvrdil, a také, což se těch vin dotejče, jestliže by kdo koho buď hrncem nebo kterou jinou věcí udeřil anebo naň hodil, a druhé, od koho by oheň vyšel, a třetí, komuž by tíž měšťané odpuštění vzali listem svým, a takovej že by na ten grunt nedošel a nedosedl vedle práva purkrechtního, aby každý, kdož by se které věci s těch tří dopustil, jednu hřivnu groší českých dali a dávati povinni byli, při tom aby také tuž obec zuostavili. Kdežto já svrchupsanej Vilém oc znamenav jejich slušnou a podobnou žádost, nadepsaným měšťanóm a obyvatelóm obce Kralic napřed těch všech listuo a maje- státuo vejš dotčenejch, tak jako by v tento list můj slovo od slova vepsáni byli, potvrdili sme a tímto listem mejm mocně potvrzuji, i při těch vinách a pokutách vejš psanejch je zuostavuji, tak aby obyvatelé a obec Kralická, nynější i budoucí, při tom při všem, což se v těch listech a majestátích vypisuje, a také při těch vejš

Strana 53
z roku 1504. 53 psanejch pokutách držáni a zachováni byli od nás i od našich erbuov a budoucích potomkuo pánuo Tovačovských, bez zmatku a odporu všelikterakého pohnutí [sic]. Všakž při tom znamenitě toto vymieňujíce o svrchupsanejch pokutách: jestliže by se kdy přihodilo, a měščané Kraličští nebo fojt a konšelé těch vin a pokut bráti nechtěli aneb jakžkoli zanedbali na komžkoli, tehdy my i naši budoucí páni Tova- čovští máme a povinni budeme na té vší obci a měšťanech tu pokutu, které sou oni nevzali, aneb že by někomu prominuli, s nich vzíti a dobyti a k svému oužitku obrátiti vedle zdání a vuole své, a to tolikrát, kolikrát by se to přihodilo nyní i budoucně. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svou vlastní pečet sem dal přivě- siti k tomuto listu. Jenž psán a dán na Tovačově ten čtvrtek po svaté panně Bar- boře léta božího tisícího pětistého čtvrtého. Inserováno v listu Jana z Pernšteina dd. na zámku Prostějově v středu po sv. Jakubu (28. čce) 1535, jímž toto privilegium potvrzeno. 817. Vilém z Pernšteina osvobozuje Věrovanskou obec od hlásné služby na Tovačové. Na Tovačově 1504, 6. pros. — Arch. zem. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 149 b. Obdarování Věrovských na hlásku, za kterouž věčně dávati mají jednou v rok 12 kop m., o s. Jiří 6 kop m. a o s. Václavě 6 kop m. Já Vilím z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyžší hofmistr království Českého, i s svými erby a potomními pány Tovačovskými vyznávám tímto listem všem vuobec, kdož jej uzří nebo čtouc slyšeti budou: Že sou přistoupili přede mne lidé moji Věro- vanští předkládajíc mi a obtěžujíc sobě hlásky, na kteroužto hlásku dávali sou prvním pánuom Tovačovským dva hlasný na každý rok, kterýmžto hlasným platili sou dva- nácte zlatých do roka, a ještě že sou je s obtížením jednali; i žádali sou mne a pro- sili s pokornou prozbou, abych já i potomní páni Tovačovští, držitelé jich, brali od nich na každý rok šest kop grošuov českých do roka na budoucí časy za ty hlásky. A oni neb potomci jejich mně i potomním pánuom a držitelóm svým, dávajíc nám tu sumu svrchupsanú, nebudou té hlásky činiti, mně ani potomním pánuom držitelóm svým, dávajíc nám ten plat svrchupsanej, kterýž za tu hlásku platiti mají na každý rok, že je s toho vynímám a vysvobozuji, aby s tou hláskú činiti nic neměli. A ten plat svrchupsanej rozdílně vydávati mají, tojiž na svatej Jiří tři kopy grošuov českých a na svatej Václav tři kopy grošuov českých. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svou vlastní pečet dal sem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově ten pátek na sv. Mikuláše, léta božího tisícího pětistého čtvrtého oc. 818. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Mikulášem z Mezilesic o kus řeky pode mlejnem Dvakačovským. Na Pardubicích, 1504, 21. pros. AČ. IV. 208.

Strana 54
54 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 819. Léta MDV (26. led.) Pražané počali jednati o jednotu měst svých, a volili z sebe po čtyrech osobách, kteréž by to vyhledaly, na jaký by způsob takové sjednocení týchž měst státi se mohlo. Ale nezjednaly nic, protože obec Novoměstská byla tomu na odpor a nechtěla k jednotě přistoupiti. Pročež více se proti sobě zkyselili, brány a jiné ohrady dělali, ponůcky osazovali. Potom Staroměstští pohnali Novoměstské k soudu zemskému. Ale král Vladislav poručil Albrechtovi z Kolovrat, kancléři království Českého, a panu Vilémovi z Pernšteina, aby je o ty nevole přátelsky smluvili a spokojili. Veleslavín. Kalendář historický 1590 p. 46—47. 820. (s.) Dobrá vůle od purgmistra a konšel Jihlavských na listy, kteréž měli na kněze Trojana opata kláštera Třebícského. V Jihlavě 1505, 13. bř. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 402; arch. měst. Brn. f. 133b. My purgmistr a rada města Jihlavy, nynější i budúcí, vyznáváme . .. Jakož máme list jeden na velebného kněze Trojana opata a konventa [sic] kláštera Třebí- ckého na dvatcieti kop grošno rázu Prazkého, kterýž svědčí nám na zástavu platu ve vsi Lukách, a druhý list na velebného kněze Matěje Třebíckého s rukojmiemi na padesát zlatých uherských na vsi Bitovčicích, kterýž svědčí Rydalovi a jeho erbóm spuoluměšťanu našemu, a v těch listech znie: Kdož by je s naší dobrú vuolí jměl, že týž plnú moc a právo míti bude, jako my sami, jakož ti listové všiecko to v sobě dále zavierají a světleji okazují. Protož my svrchupsanie purgmistr a rada nynější i budúcí na ty zápisy svrchu dotčené od nás v celosti vyplacené dali jsme a mocí listu tohoto dáváme svú plnú a svobodnú dobrú vuoli urozenému pánu panu Vilé- movi z Prnšteina a na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru království Českého, a JMti erbóm, tak aby JMt i JMti erbové těma oběma listoma] též právo a plnú moc jměli, jakož jsme i s Rydalem svrchupsaným aneb jeho erbové jměli. Tomu na svědomí pečet města našeho k žádosti Rydalově přivěsili jsme k tomuto listu; a pro lepší jistotu připrosili jsme urozených pánuov pana Zdenka a pana Buriana vlastních bratřích [sic] z Waldšteina a na Brtnici oc, urozených vládyk pana Zicha z Opatova na Šicendorfě a pana Adama z Backovic a na Polici, pana Jindřicha Beránka z Petrovce a pana Zigmunda z Hodic, že jsú své pečeti vedle naší přivěsili k tomuto listu na svědomí, však sobě a svým erbóm bez škody. Jenž dán v Jihlavě ten čtvrtek před květnú nedělí léta božieho tisiecieho pětistého pátého počítajíc. Výtah AČ. VI. 543 č. 381. 821. Smlouva, kterouž Jan z Lomnice a na Meziříčí, hejtman markrabství Moravského, prodal Janovi Vávrovému dva lány s krčmou v Rudvíkově za 55 gr. Svědkové byli: Markvart

Strana 55
z roku 1505. 55 Valecký z Mírova a na Miroslavi, Petr z Kolešovic úředník na Meziříčí a Ondřej Valecký. Dat. v outerý po provodní neděli (1. dub.) 1505. Cod. Pernst. měst. Brn. fol. 297 (recte 299). 822. Nález soudu zemského ve při mezi Zikmundem Stošem z Kounic a Vilémem z Pernšteina o odkaz Ctibora z Cimburka. 1505, 18. dubna. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně č. 7. f. 216. L. 1505 ten pátek před sv. Jiřím. Sedění první. Zigmund Štoš z Kúnic a z Albrechtic poh. pana Viléma z Pernšteina oc z dědin oc z šesti tisíc zlatých uherských dobrých, a tu jemu vinu dávám, že drží zboží Tovačovské, z kteréhož zboží mně podle poručenství od nebožčíka pana Ctibora z Cimburka učiněného jmá dáno býti to, což v tom poručenství psáno stojí, a toho mi dáti a tomu poručenství dosti učiniti nechce. Ználi oc, pakli pří, chci tím poručenstvím pokázati a na panském nálezu dosti míti. Škody opovídám, poručníka činím Stanislava z Olšan purkrabí mého na zisk i na ztrátu. [Stranou poznamenáno:] Tento puohon prožalován z V tisíc zl. Nález: Mezi panem Zigmundem Štošem z Kúnic a panem Vilémem z Pern- steina najvyšším hofmistrem království Českého páni nalezli: Poněvadž v listu stojí, že porúčí pochvy, prsosiny a dvě uzdě, kteréž měl od duostojného biskupa Jana Varadínského a Olomúckého, a listu minuly XVIII let v úterý před sv. Ambrožem, jakž dán jest, a pan hofmistr provodí, že tepruv patnácte let bude, jakž pan Ctibor ty pochvy, prsosiny a uzdy kúpil, a poněvadž datum v listu mnohem prve jest, nežli jsú ty pochvy kúpeny byly: zdá se pánuom ten list podezdřený, a pan Vilém tomu odpovídati nemá. Tento potaz z pánuov vynesli jsú: pan Prokop Zajímač z Kunštátu, pan Václav z Ludanic, a z vládyk Václav Pavlovský z Witbachu. Týž Zigmund poh. Tobiáše z Obřanské Hory zátkyní a zatykuji jej u uroze- ného pána pana Viléma z Pernšteina oc na panství jeho v Hranicích z VI tisíc zl. dob. uh., a tu jemu vinu dávám, že nechce před panem hajtmanem a pány JMtí pověděti ku potřebě mej, že jest jemu svědomo o tom poručenství, kteréž jest nebožčík pan Ctibor z Cimburka učinil. Ználi oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chci na tom dosti jmíti, co mi páni za právo najdú. 823. Obdarování [Vilímem z Pernšteina dané] Bolelíckým a Hrdibořským na les pod Čertoryji a louku jménem Březovou pod plat roční 11 � na dva terminy a věčné časy. Na Tovačově 1505, 23. června. — Arch. zem. v Brně Pam. kn. Tovačovská f. 135 b. Já Vilím z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší hofmistr království Českého, známo činím tímto listem všem vuobec, kdož jej uzří nebo čtouci slyšeti budou, že sou předstoupili přede mne lidé moji dědiční ze vsi z Bolelíce a z Hrděbořic, před-

Strana 56
56 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina kládajíce mi, že by souženi byli pastvami, lukami a lesy, žádajíc, abych jim v tom milost svou ukázati ráčil a les svuoj dědičnej, kterýž leží pod Čertoryji až k řece Moravě, a louku, kteráž slove Březová a v tom lese leží, jim pod plat slušnej dal, předkládajíc mi v tom svých živností veliké polepšení. A já nadepsanej Vilím z Pern- šteina slyše jich žádostivé a ustavičné prozby, a milostí jsa nakloněn jakožto k lidem svým, les nadepsanej svuoj dědičný s loukú již jmenovanou dal sem jim a mocí tohoto listu dávám ku pravému a dědičnému držení jich, těm dvěma vsím nadepsaným, v Bolelíci lidem svým, kterýchž v držení sem aneb dá-li pán Buoh budu, a lidem Hrděbořským; tak na tento spuosob, aby ti lidé povinni byli mně i dědicóm mým i budoucím pánuom Tovačovským platiti na každý rok z toho lesu a z té louky jedenácte kop grošuov českých, a to rozdílně, na s. Jiří nejprv příštího od datum listu tohoto Vi g. českých a o s. Václavě též Vi g. českých, a ten plat budoucně a věčně budou povinni platiti nadepsaní lidé, tak jakž se svrchu píše. A platíce ten plat, budou moci nadepsaného lesu i louky požívati a držeti lukami, pastvami, lesem k svému užitku bez mé a budoucích pánuo Tovačovských všelijaké překážky. Co se pak dotýče rybáře Bolelítského, kterýž má v tom lěse právo prut řezati a kolie sekati k řekám, kdež na to list má od nebožtíka pana Heralta: tomu nadepsaní lidé v tom překážky žádné činiti nemají aniž utiskati jeho mimo to, jakž jemu list od pana Heralta na to šíře a světleji ukazuje; však tak proto bez vědomí nahoře psaných lidí prutu řezati ani kolí sekati nemá, než tu, kdež jemu jimi uká- záno bude. Toto sobě dále také pozuostavuji: kdyby kdo z lidí Bolelítských nebo Hrdě- bořských toho lesu držitelé jaká čihadla míti v tom lese aneb číhati chtěli, mají se prvé o to z ouředníky umluviti a plat z toho pánuom a držitelóm Tovačovským platiti mají. Tomu na svědomí a lepší potvrzení svou vlastní pečet s mým jistým vědomím přivěsiti sem rozkázal k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově ten pondělí před sv. Janem Křtitelem božím, léta božího tisícího pětistého pátého oc. 824. V popisu lidí branných a vozův, kteří k válce proti Šlikům z celého království vy- praviti se měli, uveden pan Vilém z Pernšteina se sto pěšími. S. 1. 1505, v měs. čci. AČ. VI. 316 oc 825. (ter.) Item list správní od Prokopa z Zámostí, jímž prodává dvuor svuoj v Zámostí u Přerova panu Janovi Račovskému z Račova. Před 1505, 14. října. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 178; měst. Brn. f. 105 b—108. Já Prokop z Zámostí i svými erby vyznávám ... že s dobrým rozmyslem a přátel svých radou dobrovolně prodal sem, mocí tohoto listu prodávám a postu-

Strana 57
z roku 1505. 57 puji své vlastní dědictví u Přerova v Zámostí, dvuor z dvořiskem, z seděním, s ni- vami, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, svobodstvím a příslušenstvím, jakožto ten dvuor svrchupsaný od starodávna v svých mezech záleží a jest vymezen i tak, jakž já držel sem i předkové moji drželi a požívali, nic sobě ani erbóm svým, budúcím potomkóm práva, svobodství ani vlastenství nezachovávaje, než to sem vše prodal ku pravému dědictví svobodné a nezávadné urozenému vládyce panu Janovi z Račova, jeho erbóm i tomu, kdož by tento list měl s jich dobrú volí, aby též právo měl k těm ke všem věcím v tomto listu psaným, jako oni kupitelé sami naši, za tři sta zlatých dobrých uherských rázu Kremického na zlatě a na váze sprave- dlivých, kteréž sem od nich hotové úplně a docela zaplacené vzal. A protož já svrchupsaný Prokop jistec a první správce nahoře i dole psaných věcí, a my Jan Frydman z Damfaldu, Jaroš z Svrčova a na Kladorubích, Petr z Vrch- labé, Mikuláš z Petršvaldu, Vácslav z Lipuoltovic a na Mrlinku, Ruprecht z Kokor, rukojmie a spravedliví zprávce nahořepsaných věcí, s ním s Prokopem a zaň slibujem všichni vespolek naší dobrú a čistú vírú, rukú společní a nerozdílnú beze vší zlé lsti svrchupsanému panu Janovi z Račova, jeho erbóm a věrným rukám, urozenému pánu panu Oldřichovi z Kunic i tomu, ktož by tento list měl s jich dobrú volí, ten jistý dvuor svrchupsaný se vším jeho příslušenstvím, když najprv dcky zemské v Olo- múci otevříny budú, na prvním sněmu neb konečně na druhém ve dcky zemské vlo- žiti . . . a po dckách vložení plná tři léta zpravovati a osvobozovati od každého člo- věka . . . Pakli bychom toho všeho neučinili .. . obyčejné ležení do města Olomúce. V úterý před sv. Havlem [14. října] 1505 dal Jan z Račova dobrou vůli na dvůr v Zámostí Vilé- movi z Pernšteina. Svědkové byli: Oldřich z Kunic, Diva z Kokor, Vilém z Víckova, Kuneš z Vrchlabé, Petr Ruprecht z Vrchlabé, Šťastný z Lipuoltovic. 826. Vilém z Pernšteina nachází se mezi relatory, kteří 22. října 1505 bez sankce krá- lovské vložili do desk zemských nález o platnosti rozsudku králova (městům nepříznivého). AČ. V. 23 č. 24; Palackého Děj. V. 2. 116. 827. Vilím z Pernšteina prodává nivu ode dvora v Zámostí Valovi a Jiříkovi z Přerova za 100 míš., kteréž zaplatili; mimo kterouž sumu ještě ročně 6 gr. čes. držitelům Přerova odváděti mají, a když by berně královská v zemi brána byla, aby jemu neb jeho budoucím byla dávána. Datum na Pernšteině v outerý na sv. Martina (11. list.) 1505. Městská kniha Přerovská f. 92 v arch. zemsk. v Brně. 828. Vilím z Pernšteina prodává Filipovi ze Sejřavy (Šířavy) nivu Špačkov od dvoru Zá- mostského za 50 kop gr. míš., kteréž mu již zaplaceny byly, aby ji držel purkrechtním právem a na každý rok 6 gr. míš. držitelům Přerova vydával; a když by berně královská v zemi Archiv Český XVII. 8

Strana 58
58 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina brána byla, ta aby jemu nebo jeho budoucím dávána byla. Na Pernšteině na den sv. Martina (11. list.) 1505. Arch. zem. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 195 b. 829. Kněz Jan administrator kláštera Prostějovského pohání Viléma z Pernšteina z držení téhož kláštera. 1505, 21. listop. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně č. 8, f. 11. 1505, sedění druhé fer. VI. post Elisabeth oc. Kněz Jan administrator klá- štera Prostějovského poh. pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyššího hof- mistra království Českého, z dědin i z zástav oc ku prvnímu panskému sněmu, z pěti set hřiven gr. širokých, a tu JMti vinu dávám, že drží zboží kláštera Prostějovského, kteréhožto kláštera já sem nápadník ještě zákona toho, o kteréžto zboží nebožtík pan Heralt dobrej paměti s knězem Václavem proboštem nebožtíkem s předkem mým smlúvu jest učinil, že jest některá summa peněz jemu i konventu vzdávána měla býti z toho zboží, a ten plat nám JMt zadržuje. Ználi oc, pakli pří, chci listy smluv- čími prokázati a na panském nálezu dosti míti. Škody opovídám, poručníka činím Jana probošta ode Všech Svatých na zisk a na ztrátu. — [Stranou poznamenáno: Odložen do prvního práva. Poklid obojí straně bez pohoršení práva. 830. Vilím z Pernšteina dává měštěnínu Prostějovskému Janu Škodovi pod plat jisté místo u Hlučele. Na Pardubicích 1506, 25. ledna. — Orig. perg. arch. m. Prostějova. Já Vilém z Pernšteina oc, že jest předstúpil přede mne opatrný Jan Škoda měščenín Prostějovský, věrný muoj milý, snažnú a pokornú prosbú mne prosíce o to místo, kteréž leží u Hlučele, jakož pak to místo samo o sobě zamezeno jest, abych jemu, erbóm i budúcím potomkóm jeho pod plat je dáti ráčil, tak aby on sobě to místo k svému užitku buď lukami neb rolí přivísti mohl, jakž by sě jemu zdálo, při tom i dostatečnější živení své tiem mým obdarováním předkládaje mi. A já chtě tomu, aby on již psaný Jan Škoda, věrný muoj milý, tiem lepší živnost míti a v statku čím dále tiem viec sě rozmáhati mohl, svú zvláštní milostí a dobrotivostí k jeho snažné a pokorné prosbě jsa nakloněn, s ním již psaným Janem Škodú o to místo nahořepsané takto sem uhoditi ráčil, tak aby on to svrchupsaný místo klučiti a je k svému užitku buď lukami neb rolí svobodně přivísti mohl; na takový způsob, že svrchupsaný Jan Škoda, dědicové i budúcí potomci jeho, mně, erbóm a budúcím mým, pánóm a držitelóm zámku Plumlova z toho místa na každý rok na zámek Plumlov čtyrnádcte groší českých vydávati a platiti má, a to rozdílně o sv. Jiřím [sic] sedm gr. č. a o sv. Václavě druhých sedm gr. č. A jinému žádnému víc dávati a činiti z toho místa ini mně povinen nebude. A on již svrchupsaný Jan Škoda,

Strana 59
z roku 1506. 59 dědicové i potomci jeho to místo svrchupsaný budú moci svobodně buď dáti, prodati, zaměniti aneb s ním jako s svým vlastním učiniti, jakž by sě jim kolvěk zdálo a líbilo, bez mé svrchupsaného Viléma, erbuo i budúcích potomkuo mých, pánuo a držiteluo Plumlovských, i jiných všech lidí všelijaký překážky. Také berně krá- lovská v zemi brána když by byla, tu sobě, erbóm i budúcím potomkóm svým pozů- stavuji. Tomu všemu, což se v tomto listu píše, na svědomí, jistost a na věčný časy k zdržení pečeť svú vlastní přivěsiti jsem rozkázal k tomuto listu. Jenž jest dán na Pardubicích v neděli na den sv. Pavla na víru Obrácení, léta buožího tisícého pěti- stého šestého počítajíc. Pečeť visutá utržena. 831. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Janem Kostkou z Postupic o struh a vody vedení přes panství Litomyšlské na Brandýské, a zase z Brandýského panství na Litomyšlské. 1506, 20. dubna. — DZ. č. 45 f. B. 12; kvat. Karlšt. v arch. zemsk. IV. f. M. 10. Vilém z Pernšteina na Helfnšteině oc, najvyšší hofmistr království Českého s jedné, a Jan Kostka z Postupic na Litomyšli s strany druhé, přiznali se], že jsou mezi sebú takovúto smlúvu učinili, kteráž jest slovo od slova takto učiněna: Léta M'V VI v pondělí po provodní neděli, což se struh a všech vod vedení dotýče přes panství Litomyské na panství Brandejské, a zase z Brandejského panství na panství Litomyské a na ta zboží, kteráž nyní nadepsaný Jan Kostka drží, zvláště na rybníky Heřmanické a Hořecskee, že ty vody a strúhy bez překážky s obú stran svobodně, tak jako prvé, vedeny býti mají. V kvaternu památném léta XVCVI. v pondělí před sv. Žofií [11. května]. 832. Jan Kostka z Postupic prodává Vilémovi z Pernšteina hrad Brandýs nad Orlicí se vším pří- slušenstvím za 14.00 kop gr. č. 1506, 11. května. — DZ. větší VI. fol. B. 7. Jan Kostka z Postupic na Litomyšli přiznal, že dědictví své Brandýs hrad, dvůr poplužní s poplužím řečený Kaliště, městečko oc, Loukoty ves celú, dvory kmecí s platem, ves Perná celú oc., ves Mostek celú oc, Sulislav ves celú oc, Seč dvory kmecí s platem, což tu má; Loučky ves celú oc, Svídnice, dvory kmecí s platem, což tu má; Kerhartice dvory kmetcí oc, i s tím platem, jenž lidé z panství platí držíce dědiny z též vsi; Kaliště ves celú oc; v Orlíku dvůr kmecí s platem, na kterémž sedí Matěj, kterýž platí 50 gr. platu ročního; v Skrovnici dvory kmecí s p., což tu má; z Březenice Trkal člověk Viléma z Pernšteina, kterýž platí s louky úroku XVI. gr. platu ročn. a má na to výsadu; v Bezpravie mlýn, na kterémž sedí Syrovátka, kterýž platí s mlýnu i s luk LII gr. pl. r.; Choceněk 8*

Strana 60
60 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina městečko oc, Dobrá Voda ves celú oc, Luh ves celú oc, Pustý Hrádek ves oc, Lhotka nad Choceňkem, dvory kmecí s pl. oc; v Běstovicích dvory kmecí osedlé i pusté s platem; v Sloupnici dvory kmecí oc; v Džbánově dvory kmecí pusté s platem; Libchava dvory kmecí oc; Voděrady dvory kmecí oc; Bošín dvory kmecí oc; ves Huorky celú oc; Lhotu u Kostelce ves celú oc; Sruby dvory kmecí oc; Roveň dvory kmecí oc i ten plat, kterýž platí lidé Dašického; Litětiny dvory kmecí oc; Čeradice dvory kmecí oc s dědinú ornú i neornú, pustotinami všemi, lukami, lesy, horami oc; s poddacím kostelním v Brandýse a popluží k němu příslušející, i s tím platem s Brandejsa, a panství má na tom Vilém z Pernšteina oc najvyšší hofmistr království Českého; item Rviště ves celú, dvory kmecí s platem, kteráž k témuž kostelu pří- sluší, a panství na lidech má jmíti týž Vilém z Pernšteina; item podací kostelní ve Sloupnici a k němu lán dědiny a tři pruty žákovství a pustotina u Vlčkova, a Vilém z Pernšteina oc panství na to jmíti má; item poddací kostelní v Srubích a k němu popluží kněžské a louky; louka u Lhoty kněžská mezi lukami panskými, palouci v lesích kněžští, sad kněžský a kus lesu, a na tom má jmíti Vilém z Pernšteina panství a lidé užitek; a v tom lese jest rybníček kněžský; a jeden člověk v Sru- bích, kterýž platí XI gr. platu ročního, toliko při sv. Havle, a panství má jmíti Vilém z Pernšteina; item Zeman z kusu role platí platu ročního X gr., Nehyba s kus role platí II gr. platu roč., a Vilém z Pernšteina má jmíti na tom na všem panství; item podací kostelní v Ředici s poplužím; item podací kostelní v Rovni s poplužím, s lu- kami, a v Čeradicích Roprecht, kterýž platí k témuž poddacímu XXX gr. platu roč- ního z gruntu téhož poddací, a panství má jmíti Vilém z Pernšteina, tak jakož jsú těch nadepsaných poddacích kostelních a což k nim přísluší též registra vydána, s dědinami, lukami i se vší zvolí oc; item v Převratu dvory kmecí s platem, což tu má, s dědinami, lukami, lesy oc; item všecko právo své, kteréž má týž Jan k Pra- chovicím dědické a vajplatu k též vsi, kteréž drží Jiřík Vlk, zástavú listovní s dě- dinú, lukami tak a v témž plném právě, jakož jemu dsky [čti: smlúva] od Václava Litovlického z Doubravice ve dsky vložená plněji svědčí, žádného práva oc, prodal Vilémovi z Pernšteina oc, nejvyššímu hofmistru království Českého a jeho dědicuom za XIIIIMI gr. pr. č. úplně zaplacených, a jemu nadepsanému [v] dědictví dědicky po- stúpil. Spraviti ut forma. Pakli by oc. Než nadepsaná ves Prachovice, kterúž drží Jiřík Vlk listem zástavú, že tu on Vilém z Pernšteina sobě sám vyplatiti má. od něho Jiříka svými penězi bez škody nadepsaného Jana i vší odpornosti, že on Jan Kostka toliko té vajplaty nespravuje. S takovúto výminkú znamenitú, že nadepsaný Jan Kostka má držeti a užívati v Převratu dvoruov kmecích s platem, i což k tomu přísluší, až do živnosti své toliko a nic dále, s dědinami, lukami, lesy, rybníčky i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím; než po smrti téhož Jana Kostky v Převratu ty dvory kmecí s platem, s dědinami, lukami, lesy, rybníčky, i to

Strana 61
z roku 1506. 61 vše, což tu týž Jan bude držeti v Převratu a což k tomu přísluší s panstvím, má dědicky připadnouti beze všeho úplatku na svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc a na jeho dědice s plným právem. Stalo se v pondělí po sv. Stanislavu léta MVCVI°. Ve dskách trhových. 833. Vyznání Vilíma z Pernšteina v příčině majestátů k uschování mu daných pro Annu a Markýtu z Postupic. 1506, 11. května. — DZ. větší č. 45. f. B. 12, 13; Karlšt. kv. 4. M. 12. Vilém z Pernšteina oc, najvyžší hofmistr království Českého, přiznal se př. úř. Pr.]: Jakož jest mi dal schovati Jan Kostka z Postupic a synuom mým maje- státy a dobré vuole, na Lanthšperk a na Lanthškrún svědčící, na takový zpuosob, že my je chovati máme Anně a Margétě z Postupic, a jestliže by pán Buoh nade- psaných Anny a Margéty obúdvú smrti neuchoval, prvé nežli by svrchupsaného Jana Kostky aneboli syna řádně pošlého, ač by po sobě kterého a k letuom spra- vedlivým přišlého pozuostavil, že máme ty majestáty s dobrými volemi nám svěřené nadepsanému Janu Kostkovi neb jeho synu řádně pošlýmu zase navrátiti, a zboží Lantškrúnu s jeho příslušenstvím, kteréž z milosti týž Jan Kostka svrchupsané Anně a Margétě postúpil, zase máme postúpiti. A pakli by svrchupsaného Jana Kostky smrti uchovati Buoh neráčil bez syna řádně pošlého, prvé nežli svrchupsanú Annu a Margéthu aneb jednu z nich, tehdy já Vilém aneb synové moji máme vždy maje- státuov těch s dobrú volí u sebe chovati. Než jestliže by která ovdověla, buď Anna aneb Margétha, tehdy jí máme na její polovici, což by majestátuov bylo, i dobrú vuoli vydati. Pakli by obě ovdověly, tehdy oběma ty majestáty a dobré vuole mám já Vilém vydati; pakli by mne Buoh prvé neuchoval, než synuov mých, to synové moji mají opatřiti, kdyby která ovdověla neb obě, aby jim to vydáno bylo. V témž kvaternu] vt supra [památném, leta pětistého šestého, v pondělí před sv. Žofií]. 834. Jan Kostka z Postupic přiznává se u desk, že dáním věna Anně a Markétě, dcerám Bohuše Kostky z Postupic, neodděluje jich od dědictví panství Landškrounského a Landšperského, ale od dědictví Litomyšle a jiných svých panství. 1506, 11. května. — DZ. 45. B. 12; Karlšt. kv. 4. fol. M. 10. Jan Kostka z Postupic na Litomyšli přiznal se před úředníky Pražskými: Jakož sem po dcerách Bohušových Kostky z Postupic, bratra mého milého dobré paměti, po Anně a Markétě dal věna po dvú tisících kopách groších českých, však s takovúto výminkú, že jich tiem věnem dáním od Lantškrúna a od Lantšperku ne- odděluji, než aby ony těch zámkuov po mé smrti dědičky zůstaly; a na to sem jim

Strana 62
62 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina hned zámku a zboží Lantškrúnu postúpil i s jeho příslušenstvím, tak jakož zápis Viléma z Pernšteina oc a má dobrá vuole ukazuje. A když by koli pán Buoh mne smrti neuchovati ráčil i s dědici mými řádně ode mne pošlými, aneb že bych dědice pozuostavě, že by zemřeli, nedojdúc let spravedlivých, ne králem ani pány danými [sic], a zámek Lantšperk s jeho příslušenstvím sestrám nadepsaným ode dne smrti mé neb dědicuov mých let spravedlivých nedošlých ve čtyrech nedělích jim nebyl postúpen aneb tomu, kohož by na místě svém moc dadúc poslaly, tak jakž jim má dobrá vuole učiněná na to ukazuje: tehdy ony Anna a Markéta s jedním komor- níkem Pražským bude se moci uvázati v zboží Lantšperské s jeho se vším příslu- šenstvím, což k tomu přísluší, krom svrchkuov a nábytkuov, kteréž na svrchupsaném zámku Lantšperku a ve dvoře poplužním budú, že ty budú moci svrchky a nábytky z toho zámku Lantšperku a dvoru poplužního pobrati, komuž ty Jan poručí a od- káže, však s túto vejminkú: jestliže syna řádně pošlého po sobě nepozuostavím k letuom spravedlivým došlého. Než od Litomyšle a od jiných panství, kteréž mám nyní neb míti budu, těmi věny já je od sebe i od statkuov těch odděluji hned tímto zápisem, kromě těch, kteréž jim sem nahoře jmenoval a pozůstavil. A jakož Zdeněk strejc můj a já máme majestát od krále, kterýž společně na ta všechna panství svědčí, aby jedno bez druhého nemohlo býti vyplacováno: toho majestátu dcery Bo- hušovy nadepsané k Lantšperku a k Lantškrúnu vzíti mají podle tohoto neoddělení o[d] týchž zámků, tak jakož jim má dobrá vuole na to ukazuje. V témž kvaternu [památném] léta a dne [léta oc pětistého šestého, v pondělí před svatú Žofií]. 835. Kněz Václav Grogar na místě kapitoly Olomúcké pohání Viléma z Pernšteina o pastvy. 1506, 15. května. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně, č. 8. f. 33. L. 1506, sedění třetí fer. VI die Scte Zophie virg. Kněz Václav Grogar na místě děkana a kapitola kostela Olumúckého pohoníme pana Viléma z Pernšteina na Tovačově oc, z dědin oc z tisíce hř. gr. širokých dobrých, a tu jemu vinu dáváme, že mimo smlúvy mezi nebožtíkem panem Stiborem Tovačovským a námi skrze dobré lidi učiněné dopustil jest, udělati příkopu u Polkovic na Blatech na obecních past- vách k znamenitej škodě našich lidí, ješto my o ty pastviska dostatečnú smlúvu máme, a toho nám napraviti nedbá. Ználi oc, pakli pří, chcem smlúvú prokázati a na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme, poručníka činíme Alše z Olomúce na zisk i na ztrátu. Poklid. Týž kněz Václav oc poh. téhož pana Viléma z Pernšteina a na Tovačově z dědin oc ze II set hř. gr. šir., a tu jemu vinu dáváme, že jest dopustil přes pří- kopu na Blatech u Polkovic a pastvách obecních most udělati k znamenité škodě

Strana 63
z roku 1506. 63 lidí našich mimo smlúvy, kteréž s nebožtíkem panem Ctiborem Tovačovským máme, kteréhožto mostu prve nikdy tu nebývalo, a toho nám napraviti nedbá. Ználi se oc, pakli pří, chcem na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme, poručníka činíme ut supra. Poklid. 836. Kněz Václav Grogar na místě kapitoly Olomúcké pohání Viléma z Pernšteina v příčině pastvy a luk. 1506, 15. května. — Olom. kn. půh. v zemsk. arch. v Brně č. 8. fol. 36. L. 1506, sedění třetí fer. VI. die s. Zophie virg. Kněz Václav Grogar na místě děkana a kapitola kostela Olomúckého pohoníme pana Viléma z Pernšteina, nejvyššího hofmistra království Českého, z dědin oc z osmi set hř. gr. šir. a tu jemu vinu dáváme, jakož smlúvu máme se panem Stiborem o pastvy a o lúky mezi Evaní a Hrubčicemi, aby spolu pásli, a on pan Vilém jsa toho panství v držení, vpúščí nám v ty pastvy a lúky lidi své Kralické i cizí Klopotovské, i příkopy kopají a dělají, ježto k tomu práva žádného nemají a lidem našim úzkost činí. Zná-li se oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chcme tú smlúvú prokázati a na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme, poručníka činíme Alše z Olomúce na zisk i na ztrátu. Poklid. 837. Prokop z Zámostí Vilémovi z Pernšteina vkládá ve dsky dvůr v Zámostí s dvořiskem a vším příslušenstvím „ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívání. A jestliže by mně kde ve dckách to nadepsané zboží svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím.“ V Olomouci 22. června 1506. DOlom. kv. č. 17 fol. 5b. 838. Obdarování Klopotovských [Vilímem z Pernšteina] k nadělání sobě luk na blatech, za kteréž plat jednou v rok o sv. Martině dávají. Na Tovačově 1506, 29. června. — Arch. zemsk. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 109. Já Vilém z Pernšteina oc, že sou před nás předstoupili lidé panen svatoja- kubských z Olomouce ze vsi Klopotovic, kteří k zámku našemu Tovačovu opravú dědičně sluší, snažnou a pokornou prozbou nás prosíce, předkládajíc nám živení své jak obtížné mají z nedostatku louk, je milostivě opatřiti a na blatech našich luk jim, aby sobě nadělali, dopříti abychme ráčili. A my na těch lidech prv řečenejch dědičnou opravu maje, chtíc jim v tom [z] zvláštní naší milostivosti a dobroty pro- spěti, aby tím lípe živnost svou jmíti mohli, lukami souc zásobeni, dopřáli jsme a mocí listu tohoto dopustili na blatech našich nade vsí v Ejvani nahoře psanejm lidem puoltřináctý louky udělati v tom místě, kdež prvé předky našimi vymezeno

Strana 64
64 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina bylo, kteréžto souc vyměřené zamezeny sou samy v sobě. A protož lidé ti nahoře psaní z již psané vsi Klopotovic od nás takový obdarování majíc, mají a povinni sou nám neb potomkóm našim na zámek náš Tovačov z tý každej louky čtrnácte groší českých, a z puol louky sedm grošuo českých jednou v rok na den sv. Mar- tina dávati a platiti; a již spravíc nám neb potomkóm našim na zámek Tovačov ten plat nahoře psanej, těch louk svobodně, jako jiní svých louk na těch blatech, kteříž mají, užívati budou moci bez všelijaké překážky. A toho sme těm z nahoře psané vsi lidem dopřáli do vuole naší neb potomkuov našich pánuo a držiteluo panství Tovačovského. Tomu na svědomí a jistost pečet naši vlastní z naším jistým vědomím k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Datum na Tovačově v pondělí v hod sv. Petra a Pavla ap. b. 1. P. tisícého pětistého šestého oc. 839. Smlouva, kterou učinil Zdeněk Malovec z Chýnova mezi lidmi Viléma z Pernštejna a obcí Vodňanskou o pastvy, lámání kamene, o cihelnu, rybník a zahradu. 1506, 1. července. — Archiv m. Vodňan lib. mem. III. f. 117. Opis vid. v Praze 4. dub. 1721. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší hofmistr království Českého, vyznávám tiemto listem přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú: Jakož ně- která nesnáz byla jest mezi lidmi mými Račickými z jedné a purgmistrem a konšely i vší obcí města Vodňan z strany druhé o vrch, který leží mezi městem jejich Vodňany a mezi Radčicemi, a toho nikterak mezi sebú sami nemohše narovnati, té věci s po- volením týchž purgmistra a konšelův i vší obce města Vodňan připustili sme mocně k rozeznání toho mezi námi k urozenému vladyce panu Zdenkovi Malovcovi z Chaj- nova a na Winterberce. I takto jest mezi námi k utvrzení toho na budoucí časy smlúvu konečně učinil, jenž stojí slovo od slova takto: Leta božieho tisícieho pětistého šestého stala se jest smlouva tu středu před navštívením Matky boží mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšším hofmistrem královstvie Českého JMtí, anebolito na místě JMti panem Bohuslavem z Čestína, ty časy hejtmanem svrchupsaného pána pana Viléma z Pernšteina JMti z strany jedné, a mou- drými a opatrnými purgmistrem a konšely i vší obcí města Vodňan z strany druhé, a to taková: Kdež jest byla ruoznice mezi lidmi svrchupsaného pána JMti a Vodňanskými o pastvy a grunty tu na těch vrších od šibenice až na ten vrch, kdež ptáka střílejí, že jsou sobě zhajovali některých věcí; tu já Zděnek Malovec z Chajnova a na Winterberce jsa za to žádán od obojích stran, abych tu věc ohledaje k místu přivedl, i tak sem mezi nimi smlúvu udělal, aby obojí po těch vrších svrchupsaných pásli a pastvami jich užívali, ale však s touto vejminkou, že mají vuoli míti lidé páně JMti tu sobě vorati na těch vrších a místech, kdež jest prve oráno od starodávna, tu kdež ještě záhony znáti. A což se kamene vápenného dotýče, toho páni Vodňanští nemají lámati v těch gruntech, leč by vznesli prve na úředníka svrchupsaného pána a oni jim k tomu povolení dadí. Než co se kamene zdiecího dotýče, tu v tom lomu pod šibenicí

Strana 65
z roku 1506. 65 na tu stranu k městu, tu oni svrchupsaní Vodňanští budú sobě moci ku potřebě své k městu lámati bez překážky. A také co se cihelny dotýče, ta má tu zůstati na tom místě, jak jest nyní, a hlínu na cihly tu tak sobě budou moci okolo cihelny bráti, jedině cestám bez škody. A co se rybníka dotýče: jakož sú lidem často psaného pána zhajovali, aby do rybníka dobytka ne- honili, toho jim zhajovati nemají, ale lidé téhož pána budou moci sobě hnáti a napájeti i v něm prochladiti. A což se té zahrady pod tím vrchem, jako ptáka střílejí, dotýče, kterou sobě páni Vodňanští sejí a dělají, ta má při nich zuostati, a oni jí nemají více předělati; a kdyby voseta byla, mají ji vohraditi, chtěli-li by, aby se jim škoda nedála pastvami. A tato svrchupsaná smlúva stala se jest obojích stran dobrou volí, kdežto oni mají ji sobě potvrditi listy pod pečetmi. A my purgmistr, konšelé s staršími i všecka obec města Vodňan, nynější i budoucí, tu smlúvu svrchupsanú slibujem věrně a právě zachovati a ji zdržeti na věčné časy bez přerušení. A tomu na potvrzení já svrchu psaný Vilém z Pernšteina oc svú vlastní pečet dal sem přivěsiti k této smlúvě; a pro širší svědomí prosil sem urozených a statečných rytířů pana Zdenka Malovce z Chajnova a na Winterberce jakožto smluvce věcí nadepsaných, pana Levy Malovce z Libějovic, pana Oldřicha Malovce z Malovic seděním tudíž, že jsú své pečeti vlastní vedle mne k této smlúvě dali přivěsiti, sobě a erbům svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích leta a dne svrchupsaného. 840. Obdarování Vilíma z Pernšteina dané městu Kojetínu, že počatý rybník, poněvadž by byl na jich škodu, nemá býti dodělán. Na Tovačově 1506, 1. července. — Orig. perg. arch. města Kojetína. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššie hofmistr královstvie Českého, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří neb čtúc slyšeti budou, že jsúce prošeni od opatrných purgmistra a konšel i vší obce města našeho Kojetína, věrných našich milých, o ten rybník, kterýž pan Heralt dobré paměti započal dělati u Kojetína tu, o kterémž jsou nás spravili, že by jim k veliké škodě a záhubě byl, když by se koli dodělal; a my to sami u sebe zdravě rozváživše, ač by náš užitek na tom rybníku, kdyby se dodělal, znamenitý býti mohl i potomkuov našich, ale zase jejich i jich budúcích potomkuov skrze to škoda znamenitá a živnostem jejich za- hubení té vší obce v městě již psaném Kojetíně byla by; pak to obé u sebe dobře rozváživše, užitek náš a jich zahubení, s dobrým rozmyslem týmž svrchupsaným purgmistru a konšelóm a té obci Kojetínské i jich budúcím potomkóm k jich prosbě jsúce nakloněni, a tím lépe aby pod námi živnosti své provozovati mohli, tuto milost sme jim učinili a tímto listem činíme, chtíce tomu i zavazujíce k tomu erby své a potomní pány a držitele toho města, tak a k tomu, že ten rybník svrchupsaný od nás ani erbuov a budúcích potomkuov našich, pánuov a držiteluov toho města, Archiv Český XVII.

Strana 66
66 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina kdož by to koliv právem naším aneb erbuov našich potomně držel, nemá ten rybník dělán a dodělán býti nikdy, než tak, jakž nyní jest, má na budúcí časy zuostati. A ta hráz, kteráž jest udělána na tom rybníku, tu sme jim taky pustili, aby místo těch mostů, kteréž jsú oni Kojetínščí prvé dělávali a opravovali, a mostní jsú z nich brávali, po ní jeto bylo. A oni Kojetínščí dobrovolně pustili jsú nám a er- bóm našim a budúcím pánóm a držitelóm Kojetínským ten důchod, tojiž mostní, na budúcí časy, co jsú oni brávali prvé, a my i erbové naši a potomní držitelé Kojetína máme ty mosty na těch hrázích i jinde, z kterýchž jsú oni prvé mostní brali, opravovati na svuoj náklad bez jich práce a všelijakých robot; a vždy na ty opravy z té sumy, což nám přijde mostního aneb erbóm a budúcím našim, kteréž jsú oni Kojetínščí mostní prvé brávali, máme nechávati deseti kop míšenských u purg- mistra a konšel Kojetínských na ty opravy mostu, aby se dostatečně opravovaly, kdež by potřebí bylo, buď tu na hrázi neb na jiných mostech, z kterýchž se mostní béře; a když by těch neb jiných desíti kop nestačilo, máme a jsme povinni jiných deset kop na to místo položiti tolikrát, kolikrát by toho potřebí bylo. Tomu na svě- domí a pro lepší jistotu já svrchu psaný Vilém svú vlastní pečet dal jsem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově tu středu po svatých Petru a Pavlu ap. božiech, 1. b. tisícého pětistého šestého. Pečet utržena. 841. Vilím z Pernšteina dává Kojetínským dva lány role kněžské. Na Tovačově 1506, 1. července. — Orig. perg. arch. města Kojetína. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, vyznáváme tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou, že jsme prošeni od opatrných purgmistra a konšel i vší obce města Kojetína, věrných našich milých, o roli kněžskú, kteréž jest za dva lány tu u Kojetína, aby ji sobě prodali a k užitku tomuto přivedli, což jsú dlužni dluhuov jakýchžkolvěk, abychom jim tú rolí pomoc učiniti ráčili na ty dluhy. Kdež my jsúce k prosbě jich slušné nakloněni, a tím lépe aby pod námi živnost svú provozovati mohli, tu milost jsme jim učinili a dali ty dva lány role kněžské na budúcí časy, však tak a na ten spuosob, aby nám a erbóm našim a budúcím pánóm a držitelóm Kojetínským, kdož by to právem naším potomně držal, platili a dávali též, jako s jiných lánů tu u Kojetína platí a dávají jakéžkolivěk poplatky. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svú vlastní pečet dal sem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Thovačově tu středu po svatých Petru a Pavlu ap. b. 1. b. tisícého pětistého šestého. Visutá pečeť z části porušena.

Strana 67
z roku 1506. 67 842. Václav z Ludanic prodává ves pustou Gronvíz (Krumvíř) Jindřichovi z Lipého k věrné ruce Viléma z Pernšteina. Na Jemnici 1506, 11. srpna. — Orig. perg. v zemsk. arch. v Brně, panství Hodonín-Pavlovice č. 14. Já Václav z Ludanic a na Jemnici, podkomoří markrabství Moravského, i (s) svými erby vyznávám ... že jsem prodal a mocí listu tohoto prodávám od sebe i od svých erbuov své vlastní zboží a dědictví, ves pustú Gronvíz s rybníky, s ro- lími ornými i neornými, s platy, s užitky, s poplatky, s lukami, s chrástmi, s vodami tekúcími i netekúcími, i s jiným se vším panstvím, což k tomu Gronvízi od stara- dávna přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž to zboží Gronvíz od staradávna v svých mezích a hranicích záleží a vymezeno jest, tak jakž jsem sám držel, nic sobě tu, ani svým erbóm práva panství ani kterého vlastenství na tom zboží nezachovávajíc ani pozůstavujíce, než to jsem všecko prodal ku pravému dědictví urozenému pánu panu Jindřichovi z Lipého, najvyššímu maršálku království Českého, a jeho erbóm a k jeho věrné ruce urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfnštýně, najvyššímu hofmistru království Českého, za dvadceti a puol osma sta zlatých uherských dobrých na zlatě i na váze spravedlivých, kteréž jsem již od nich úplně a docela zaplacené vzal. Protož já svrchupsaný Václav z Ludanic i s erby svými, jistec a první správce nahoře i dole psaných věcí, a my Jindřich z Lichtnburka a na Bítově, Jan z Uponěšic, Václav Divůček z Počepic a na Lúce, Jan z Zahrádek a na Budiškovicích, Jan Čelud z Palovic a na Budkově, Bořita z Budče, rukojmie a spra- vedliví spoluslibce oc (ležení v Brně). Tomu na potvrzení a lepší jistotu my jistec i rukojmie svrchupsaní naše vlastní pečeti s naším jistým vědomím dobrovolně dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Jemnici v úterý den svatého Tiburcí léta od narození syna buožího tisícího pětistého šestého. 843. 1506, 14. listop. Břetislav Švihovský z Risenberka podává Albrechtovi Bavorskému zprávu, že Vilém z Pernšteina vyjednával s králem osobně, aby, poněvadž císař Maxmilian nabízel mu úřad nejvyš. hejtmana v Rakousích, hodnost nejvyš. hofmistrství dána byla synu jeho Vojtěchovi. Orig. v král. arch. Mnich. Pal. Dějiny V. II. 110. 844. Vilím z Pernšteina uděluje obci Lobodické právo na vaření piva. 1506, 25. list. na Pardubicích. — Arch. zem. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 74b. Lobodských privilegium na vaření domácího piva protiv ouplatku. Vilím z Pernšteina . . ., že jsou předstoupili před nás opatrní rychtář a kon- šelé i všecka obec vsi naší Lobodic, věrní milí, vznášejíce na nás, že uznavše ob- 9*

Strana 68
68 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina tížení své skrz tu krčmu, kteráž v tej vsi od starodávna byla jest, ji zkoupili sou všecka obec; a při tom snažnou a pokornou prozbou mne prosíce, abych jim milost ráčil učiniti a dopustiti, aby sobě piva ku potřebě své vařiti mohli, tím živnost lepší, předkládajíc mi, že by jmíti mohli; při tom také ten plat s krčmy, kterýž jest, pod- volujíce se platiti. Kdež my chtíc, aby již psaní lidé čím dálě radši v statcích se vždy víc množili, než by hynouti měli, z naší zvláštní milosti a dobrotivosti k proz- bám jich ustavičným jsouc nakloněni, k tomu sme přivolili a tímto listem již psa- nejm lidem tu moc dáváme, tak aby ti lidé již psaní pivo sobě ku potřebě svej vařiti mohli svobodně na budoucí časy bez všelijakej překážky od nás, potomkuov našich i všech jinejch, tak aby při tomto našem obdarování cele a pevně zachováni a zuostaveni byli. Než zase lidé ti z již psané vsi ten plat všecek, kterýž z té krčmy dáván jest, mají a povinni budou nám, erbóm neb budoucím pánuom a držitelóm již psanej vsi na každý rok zouplna vydávati a platiti bez umenšení. Taky chtěli-li by kdo piva přívozná šenkovati, k tomu také přivolujem, však tak, což by z města na- šeho Tovačova vzali, to šenkujte, než odjinud odnikud. Tomu všemu na svědomí a zdržení pečet naši s naším jistým vědomím dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Pardubicích v středu na den svatej Kateřiny léta Páně tisícího pětistého šestého. 845. Na sněmovní snešení stavu panského a rytířského proti městům, stalé na hradě Pražském 1507, 5. března, byl mezi jinými poslem z pánův: Vilím z Pernšteina. AČ. VI. 346. Srv. Palackého Děj. V. 2. 118. 846. Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina vysvědčují, že všechno, co otec jejich Vilém z Pernšteina v dílčím listu by ustanovil neb kšaftem by nařídil, zachovati chtí. Na Pardubicích, 12. března 1507. — Orig. perg. arch. města Brna f. Q. N. 5. Kast. V. Já Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabstvie Moravského, Vojtěch z Pernšteina, vlastní bratří a synové urozeného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššího hofmistra královstvie Českého, vzavše to my obadva před se svrchupsaní bratří, kterak před předešlými časy bývalo jest a přiházelo se, když otec synóm umřel jest a o statek se měli děliti po otci svém, že mnohé nesnáze a ne- libosti mezi nimi bývaly jsú; i také lidé ti, kteříž hledají toho, kdež by mohli k čemu přijíti, umějí se v to vkládati radami svými ne proto, aby svornosti hledali, ale proto, aby toho statku také něco mohli míti, skrz to zlé vuole přivodíc mezi bratřími aneb mezi jinými přátely. Jakož i nyní se to trefuje, a zvláště těm, ktož se takových lidí vystříhati neumějí a před časem svých věcí před se neberú, kteréž by jim napotom státi a trvati mohly. Pak my svrchupsaní bratří jsúce napomínáni od pana otce

Strana 69
z roku 1507. 69 našeho, abychom mezi sebú lásky a svornosti hleděli, majíce tu, že snáze o všelijakú spravedlivost můžem ze spolka mysliti a jí sobě upřímě a věrně pomáhati, co by na- před bylo ke cti pánu Bohu všemohúcímu, pánu a stvořiteli našemu, a k obec- nému dobrému. Pak já svrchupsaný Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabství Morav- ského, a Vojtěch z Pernšteina vlastní bratří, z daru pána Boha všemohúcieho a s po- mocí jeho svatú vzali jsme toto před se a na tom sme se ustanovili obadva, majíce léta dospělá a majíce obadva ženy zdávané, že jsme prosili urozeného pána, pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra královstvie Českého, pana otce našeho milého, aby ráčil nás svrchupsané bratří o ten statek, kteréhož JMti pán Buoh půjčiti ráčil do vuole své svaté, kterýž má v Čechách i v Moravě z mi- losti boží, rozděliti, ač by pán Buoh ráčil, že bychom snad déle živi byli nežli pan otec náš; pak kterýžkolvěk statek již pan otec náš ráčí nám v díl položiti každému a na jaký spuosob, my máme na tom přestati a dosti konečně míti po smrti pana otce našeho, ač bychom déle živi byli, nežli svrchupsaný pan otec náš. A to sobě slibujem my svrchupsaný Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina pod svými dobrými křesťanskými věrami. Napřed máſme oba] dva to sobě držeti a věrně právě zachovati, a potom slibujem též obadva panu otci našemu pod svými dobrými křesťanskými věrami to držeti a tak zachovati, jakžkolvěk dílčími listy JMt tu věc mezi námi zříditi ráčí na naši obúdvú prosbu; a to má tak mocné býti jako bychom se sami po smrti pana otce našeho dělili, tak jako bych já sám svrchupsaný Jan z Pern- šteina, najvyšší komorník markrabství Moravského, jako starší dělil, a já Vojtěch z Pernštejna jako mladší jako bych sám volil; a na víc se nic netáhnúti, což tuto v díl položeno nebude, ješto by pan otec náš které zámky nyní měl neb potom z milosti boží neb jakážkolvěk zboží, jakýmiž by koli jmény mohly jmenovány býti, že svrchupsaný pan otec náš s těmy zámky neb s těmi svrchupsanými zbožími, kterýchž v těch dílích položeno nebude, kteréž nyní má neb míti bude z milosti boží, muož učiniti s nimi, což se kolvěk JMti líbí a zdá, zastaviti, prodati, dáti, komuž se JMti kolvěk líbiti bude, buď z nás jednomu neb oběma neb příteli přiro- zenému neb jinému někomu, komuž by se JMti líbilo, a tak na krátce muož s tím učiniti, jakž se kolvěk JMti zdá a líbí. A tu vuoli JMt má s tím učiniti, tak jakž se nahoře píše, bez naší vší překážky nyní i na budúcí časy. A to slibujem věrně a právě křesťansky zdržeti a v celosti zachovati, tak jakož se tuto nahoře píše. Také na ty díly, o kteréž nás nyní pan otec náš dělí, táhnúti se nemáme žád- ným vymyšleným obyčejem, ani na nic na jiného, což nyní pan otec náš z milosti boží má neb míti potom bude, než což z nás kterému v živnosti své a z milosti své k živnosti naší učiniti ráčí, na tom máme dosti jmíti a víc z ničehehož nenapomínati. Než když by pán Buoh všemohúcí pana otce našeho milého uchovati neráčil, jehož

Strana 70
70 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina pane Bože ostřez, již tu každý k svému dílu bude moci sáhnúti, kterýž se kterému dostane vedle rozdělení pana otce našeho milého listy dílčími. Také kšaft nebo kšafty, kteréž by pan otec náš zřídil po smrti své o kterúžkolvěk věc a jakžkolvěk, co by v tom kšaftu neb v kšaftích stálo, tomu máme a slibujem všemu dosti učiniti, v živ- nosti své jsúc, i po naší smrti to tak opatrovati a zříditi máme, aby se tomu dosti dálo. Také když ti dílové dokonáni budú a listové dílčí již položeni budú k věrným rukám, jedni v Praze na Starém Městě na rathúze a druzí v městě Brně v mar- krabství Moravském na rathúze, ti listové obojí jednostajnú moc míti mají. Pakli by kteří zhynuli buď v Čechách neb v Moravě, a jedni zuostali, tehdy mají jedni takovú moc jako obojí, a obojí jako jedni. Také hned po těch dílčích listech, kteréž mezi námi pan otec náš udělati ráčí, od datum těch listuov nemá se víc žádný na druhého dlužiti, než každý sám na svuoj díl, kdež nás toho bohdá pán Buoh náš milý vystřeže. Také jestliže by z nás kto čeho sobě jakžkolvěk dobyl jakýmžkolvěk obyčejem, buď službú neb dáním od kohož kolvěk, to při každém z nás má zuostati, a druhý v tom nemá dílu míti. Také pan otec náš, chtěl-li by v své živnosti ty díly zkaziti a v nic obrátiti, toho vuoli má učiniti; a my svrchupsaní bratří nemáme proti tomu býti, že to muož svobodně pan otec náš učiniti bez naší všelijaké překážky; a to slibujem pod našimi dobrými křesťanskými věrami zdržeti a tak se v tom zachovati. Než my moci žádné tím hýbati nemáme jinak, než jakž dílčí listové budú ukazovati, to tak máme zacho- vati ve všech slovích, punktích i artikulích. A jestliže by je pan otec náš zkazil v živnosti své z kterékolvěk příčiny, tehda bychom v nedílu zuostali. Pakli by jich neskazil, tehda ti dílové buďte tak před se, jakž sami v sobě ukazovati budú od pana otce našeho spuosobení na naši obúdvú prozbu. A když dílové budú rozděleni, tehda já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina mám vzíti, kterýž mi se zdáti bude, jako mladší, a kterýž druhý zuostane, tehda já svrchupsaný Jan z Pernšteina najvyšší komorník markrabství Moravského, jako starší, mám při tom zuostati. Také tímto listem vyznáváme, že já Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabství Moravského, a já Vojtěch, vlastní bratří z Pernšteina a synové uroze- ného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra králov- stvie Českého, že z nás každý udělal list na se urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, pod pečetí svú a na svědomí dobrých lidí ty všecky věci držeti, kteréž v dílčích listech budú postaveny, kteréž listy dílčí urozený pán pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, pan otec náš milý, spuosobiti ráčí mezi námi Janem a Vojtěchem vlastními bratřími z Pernšteina. Také kšaft neb kšaftové, kteréž by kolvěk ráčil učiniti vedle vuole své, kterýž by kšaft neb kšaftové jeden neb víc po urozeném pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšším hofmistru

Strana 71
z roku 1507. 71 královstvie Českého, panu otci našem milém zuostali, to všecko, což v tom kšaftu neb v kšaftích položeno bude, i v jiné věci, jakož toho ti listové od nás daní svědčí, držeti a zachovati máme bez všelijakého přerušení, a k tomu také i tímto listem slibujem tomu všemu dosti činiti. A také my svrchupsaný Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pernšteina toto sobě zvláště slibujem: jestliže by pan otec náš dílčí listy mezi námi již udělaje, a z nás každý již vedle těch dílčích listů svuoj díl měl, já Vojtěch jako mladší, který bych sobě vzal, a já Jan jako starší, který by mně zuostal, a pan otec náš chtěl v těch dílích, v jednom neb v obú co napraviti, při- dati neb ujíti kšaftem svým neb kšafty, že toho má moc učiniti. A my slibujem pod svými dobrými křesťanskými věrami to tak zdržeti a zachovati, ač by pan otec náš v kterém dílu neb v obú cožkolvěk napravil v živnosti své, a my déle živi byli, než pan otec náš, že to máme a slibujem zdržeti a zachovati, sami za se slibujem i za své dědice na budúcí časy. A tyto listy my Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pern- šteina udělala sma [sic] dva z příčiny z té, aby jeden ležel v Praze v Starém Městě na rathúze při dílčích listech, a druhý v městě Brně na rathúzi též při dílčích listech, když dokonáni budů. A listy jiná dva my Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pernšteina každý sám na se máme udělati panu otci našemu, jak se máme k JMti zachovávati i v jiné věci v živnosti JMti; ty oba listy udělavše, JMti sme dali. Tomu na potvrzení my svrchupsaní Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina své vlastní pečeti přivěsili jsme k tomuto listu. A pro lepší svědomí připrosili jsme uro- zených pánů, pana Jana z Potšteina na Žampachu, pana Haška Zvířetického z Wartm- berka a na Bydžově, pana Petra z Žerotína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova a na Krumsíně, najvyššího hofrychtéře markrabstvie Moravského, a urozených vládyk pana Heřmana z Sulic a na Slepoticích, pana Jana z Kunšího na Zaječicích, že jsú své pečeti vedle našich k tomuto listu na svědomí přivěsili, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Par- dubicích v pátek na svatého Řehoře, léta od narození Syna božího tisícého pěti- stého sedmého. Listina pergamenová se 7 visutými pečetmi úplně zachovalými. 847. List dílčí Viléma z Pernšteina, kterýmž mezi syny své Jana a Vojtěcha dělí statky své v Čechách a na Moravě, a některé vyjímá z dělení. Na Pardubicích 1507, 25. bř. — Orig. perg. v knížecím archivě v Roudnici. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, maje syny dva, Jana a Vojtěcha, kteříž již léta dospělá mají i ženy zdávané, napo- mínal sem je jakožto otec jejich k tomu, aby hleděli toho, napřed pána Boha vše-

Strana 72
72 mohúcieho se báti a toho se vystříhati, co by bylo proti vuoli jeho svaté, a na to myslili a myslíce i činili, co by dobrého bylo vlasti té, v kteréž jsú, o to sobě práce nevážili i nákladuov, obecné dobré obmýšlejíce i skutkem je činili, a od spravedli- vosti pro žádnú vymyšlenú věc nikam se nehýbali v kteréžkolivěk věci, než při té stáli a sami mezi sebú svornosti a lásky aby hleděli zachovati, vystříhajíce se lidí těch, kteříž pod pěknými a múdrými slovy ukazujíce poctivosti i užitky, ale v srdci svém majíce jiné, hledíce slova dávati, a pod tím užitku svého hledí a tak vlastní bratry i jiné přátely v nelásku uvodí, užitku svého hledajíce. Tu jsú mne pak při tom prosili Jan a Vojtěch synové moji, abych já statek ten, kteréhož mi jest pán Buoh půjčiti ráčil do vuole své, kterýž bych v díly položiti chtěl, abych jej v svém zdravém životě rozdělil, aby oni po smrti mé každý věděl, co jest čího, aby i tudy varovali jse mezi sebú všelijaké nelásky, i také lidé aby jich v to potomně uvésti nemohli ti, kteříž z takovými řemesly vůkol jdú: pak já znaje prosbu jejich spra- vedlivú jakožto p. otec jejich, nechtě žádnému v tom ukrátiti, které zámky a která zboží sem v díly položil; a čehož sem vdíly nepoložil, buď zámkuov kterých aneb zboží kteréhož kolvěk, kteréž nyní z milosti p. Boha všemoh. mám, neb potomně míti budu, s tím já mohu učiniti, což mi se zdáti bude, dáti, komuž by mi se kolvěk líbilo. Než jestliže bych o ta zboží, kterýchž bych v díly nepoložil, žádného zřízení kšaftem neb kšafty neučinil, tehda svrchupsaní synové moji budú se moci o ně rozděliti, starší děliti a mladší voliti po smrti mé. Také což bych kolivěk kšaftem neb kšafty zřídil o které zámky, ješto by v dílích byly, aneb o zboží neb očkoli jiného, kte- rými by se jmény jmenovati mohlo, to synové moji držeti mají a tomu dosti učiniti. Také jestliže bych syna kterého víc měl, než tato dva, a pán Buoh ráčil mi to dáti, tehda tito dílové žádné moci míti nemají, a v nedílu mají zuostati o to o všecko, což by po mně zuostalo; krom toho, jestliže bych komu jinému co s svého statku poručil kšaftem neb kšafty svými, to má tak před se býti z těch ze všech díluov, a tomu se má dosti státi od synuov mých. Pakli bych já kdy chtěl ty dílčí listy zkaziti v živnosti své a v nic obrátiti, toho já mám vuoli učiniti, než oni tím jinak hýbati nemohú. Také dal-li by mi pán Buoh dceru kterú víc, nežli tuto, kterúž mám, po té po každé má tolik dáno býti, co jest po této dáno na penězích i na výpravě. Ve jméno boží, amen. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, takto první díl kladu v královstvie Českém: Item zámek dědičný Pardubice se vším příslušenstvím, což sem k němu přikoupil až do datum listu tohoto; it. Hůra Kunětická, zámek zápisný se vším příslušenstvím, tak jakž zápisové ukazují i s výplatami, kteréž jsú k ní ještě vyplacovati spravedlivě; pakli bych k kterémukolvěk dílu čeho nevyplatil v živnosti své, ten každý sám sobě vyplacuj; it. zámek dědičný Litice se vším příslušenstvím; it. zámek dědičný Počtein se vším příslušenstvím; item Rychnov, kterýž sem přikoupil dědičný se vším příslušenstvím; item Brandýs zámek C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina

Strana 73
z roku 1507. 73 dědičný, kterýž sem zbořil, se vším jeho příslušenstvím; i to všecko, což sem k těm svrchupsaným zámkóm přijednal a přikoupil, cožkolvěk až do datum listu tohoto, kte- rými by se jmény jmenovati mohlo, to všecko k tomu svrchupsanému dílu má zuostati. Item město Lanškrún zápisné i z zámkem, item zámek Lantšperk zápisný, kte- řížto oba zámkové i s městem jsú paní Anny a paní Margéty z Postupic, žen synuov mých Jana a Vojtěcha, těch zámkuov svrchupsaných nechávám při tomto dílu na tento spuosob, což se Lanškrúna a Lantšperku dotýče, kterýžto zámek Lantšperk má tepru spadnúti po smrti páně Janově Kostkově na ženy synuov mých a na dcery páně Bohušovy: pakli by Buoh dcer páně Bohušových a žen synuov mých uchovati neráčil, tehda Lanšperk má při panu Janovi Kostkovi zuostati, a i Lanškrún má zase naň při- padnúti podle smlúvy, tak jak svědčí; pakli by pana Jana Buoh neuchoval, prvé než dcer páně Bohušových, tehda má při nich zuostati Lanškrún a Lantšperk; pak jestliže by pán Buoh neuchoval dcer páně Bohušových, a pan Jan Kostka je přebyl, a ti zámci svrchupsaní zase naň připadli, tehda moravský díl českému dílu má dáti deset tisíc kop grošuov rozdílně, a to takto: každý rok po půl třetím tisíci kopách grošuov českých, poněvadž by to od dílu českého odešlo, a to hned aby počal dávati, od postúpení těch zámkuov v roce první sumu aby dal, a tak vdy v roce až do vyplnění. Pakli by při dílu českém ti zámci zuostali, a pana Jana Kostky Buoh neuchoval, a pán Buoh dopustil smrt na toho, kterýž by díl moravský držel, a žena jeho živa zůstala, a měli spolu syna, tehda ten syn živý zuostalý jest povinovat českému dílu to nahraz- diti na jeho dil zase, co by on polovici toho statku Lanškrúnu a Lantšperku musil postúpiti ženě toho, kdož moravský díl držeti bude, a to jest pět tisíc kop grošuov českých na též roky, tojiž v roce po půl třetím tisíci kopách grošuov českých až do vyplnění. Pakli by pán Buoh toho, kterýž český díl držeti bude, smrti neuchoval, a ten nechal po sobě syna, a žena jeho živa zuostala, a též toho zboží Lantšperku a Lanškrúnu jí polovicí postúpeno býti muselo vedle zápisu, tehda z dílu moravského českému dílu dáti se má pět tisíc kop grošuov českých na též roky svrchupsané buď od toho, ktož moravský díl držeti bude, neb od synuov jeho, ač by kterého po sobě nechal, a jeho pán Buoh smrti neuchoval. Pakli by to pán Buoh dopustiti ráčil, že by obadva, Jan a Vojtěch, synové moji umřeli a oba že by po sobě syna neb synuov nechali, a ženy jejich obědvě je přebyly a živy zuostaly a k statku k tomu sáhly, tojiž k Lanškrúnu a k Lantšperku, a ten statek že by od českého dílu odšel, tehda ten, ktož moravský díl držeti bude, buď on sám neb synové jeho, ač by jeho Buoh neuchoval, má dáti tomu, kterýž český díl držeti bude, deset tisíc kop grošuov českých, neb synu aneb synóm jeho, ač by jeho pán Buoh neuchoval. Item Královstvie blíž Hradce také k tomu dílu má zuostati, kteréž jest zápisné, jakož list neb listové na to svědčí. Item duom v Praze, ten při tom dílu také zuostati má. Archiv Český XVII 10

Strana 74
74 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Item toto druhý díl v markrabství Moravském: Item zámek dědičný Pernštein se vším jeho příslušenstvím, což k němu kolvěk držím dědičného neb zápisného neb zástavného, krom těch vsí, kteréž dole vymíněny jsú; k témuž zámku oprava na klášteře Tišňovském, a druhá oprava na klášteře Oslovanském, tak jakož toho listové svědčí; it. zámek Louka se vším jeho příslušenstvím, zámek dědičný; it. zámek Plumlov dědičný i s městem Prostějovem i s tím se vším, což k němu přísluší zápis- ného neb dědičného neb opravného; it. zámek Thovačov dědičný se vším jeho pří- slušenstvím, což k němu přísluší dědičného neb manského neb zápisného; it. městečko Kojetín zápisné se vším jeho příslušenstvím i s tím se vším, jak já to držím a zápi- sové svědčí; it. zámek Přerov dědičný se vším příslušenstvím; item zámek Helštein s městem Lipníkem dědičný se vším příslušenstvím i zbožím Drahotúským; it. zámek Hranice s městem dědičný se vším jeho příslušenstvím, i to všecko, což k těm svrchu- psaným zámkóm mám a držím až do datum listu tohoto, krom těch vsí, kteréž se dole vymieňují vedle jiných zámků a zboží, ješto sem toho v díl nekladl a nekladu; it. duom v Brně, též při tom svrchupsaném dílu zuostati má. Toto znamenitě vymieňuji, že tento díl, komuž se kolvěk dostane v mark- rabství Moravském, pokládám, aby ten díl druhému dílu, kterýž jest v královstvie Českém, byl povinovat tento dluh zastúpiti, kterýž paní Johanka z Liblic, žena má, má na zámku Plumlově dckami markrabstvie Moravského zapsaný, to jest patnáste tisíc zlatých; jestliže by mě paní Johanka svrchupsaná přebyla a komu ty svrchu- psané zlaté poručila, tehda to má zastúpiti ten, komuž se v Moravě ten díl dostane, a ten zámek a zboží sobě sám má vyplatiti, a český díl komuž se dostane, nemá s tím dluhem míti nic činiti. Pakli bych já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Hel- fenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, paní Johanku manželku svú přebyl a těch svrchupsaných patnáste tisíc zlatých věnných při mně zuostalo, tehda proto tento díl moravský českému dílu má dáti pět tisíc kop grošuov českých s svého dílu moravského, a to rozdílně ve třech letech jemu jej má vyplniti. První rok má jemu dáti půldruhého tisíce kop grošuov českých, a druhý rok půldruhého tisíce kop grošuov českých, a třetí rok dva tisíce kop grošuov českých. Pak já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, udělav tyto dva díly k žádosti a prosbě obú synuov svých, Jana a Vojtěcha bratří z Pernšteina, dal sem je Janovi, aby Jan, jakožto starší, těch dílů ohledal, a zdá-li se jemu v nich co opraviti neb na ně se s kým raditi, aby toho vuoli měl jakožto starší, a ohledaje jich, chce-li jich tak při tom nechati, to aby při jeho dobré vuoli stálo. A Vojtěch jako mladší, vida také ty díly, kteréž sem já rozdělil, a jakž Jan jich při tom nechal, aby volil jako mladší na ten spuosob, jakž v tomto dílčím listu psáno stojí. Než jestliže bych já co z těch položených díluov prodal neb zastavil aneb

Strana 75
z roku 1507. 75 z dopuščení pána Boha všemohúcího pro hříchy mé jakžkolvěk stratil v živnosti mé, buďto zámky které neb města neb městečka nebo vsi, ješto by to odešlo pryč, s kte- rého by se to kolvěk dílu stalo a pán Buoh to ráčil dopustiti, tehda z druhého dílu má jemu polovici napraviti zase a polovici škodovati, a sama najprv aby se o to pokusila, aby mezi sebú to srovnala bez jiných lidí. Pakli by oč nemohla srovnati, aby předkem hleděli mateře své a jiných přátel a služebníkuov svých, v kterých by tu naději mohli míti, že jim upřímě dobrého přejí, aby jimi o to srovnáni byli, v jiné se lidi nedávajíc. A těchto dole psaných zámků a zboží v královstvie Českém i v markrabství Moravském, kteréž mám z milosti boží, nyní na tento čas v díl sem nepoložil a nekladu, než sobě pozůstavuji, abych mohl s tím učiniti, což mi se kolvěk líbí a zdá, jakož to tento dílčí list napřed ukazuje: Item zámku Hluboké zápisného se vším jeho příslušenstvím, tak jakož naň zápisy mám neb ještě bych měl; it. platu u Hory, na kterýž zápis mám zástavný, to sobě také pozuostavuji. It. Třebíče zámku zápisného i s městem v markrabství Moravském se vším jeho příslušenstvím i s pro- božstvím Měřínským, jakož zápisy mám. Item zámku Sádku dědičného se vším jeho příslušenstvím. Item zejména tato městečka a vsi sobě pozuostavuji, dědičné i zápisné: it. městečko Nosislav; it. ves Žabčice, což tu mám, městečko Němčice, ves Mikul- čice, it. ves Chřepice, it. ves pustá Novošice se vším příslušenstvím; it. ves Vojko- vice, kteráž k Třebíči přísluší; it. ves Sokolníky, kteráž též k Třebíči přísluší; item ves Telnice, kteráž též k Třebíči přísluší: to sobě všecko pozůstavuji, abych s tím mohl učiniti jako s svým vlastním, co by mi se kolvěk zdálo a líbilo. I což bych víc přijednal a přikoupil z milosti boží, též abych s tím mohl učiniti, co by mi se zdálo neb líbilo, jako s svým vlastním. A právo mám-li kde k čemu jaké, ješto bych listy měl na to neb jakýmžkoli jiným obyčejem, to sobě všecko pozuostavuji, jakož nahoře psáno jest. Já Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabství Moravského, rozdíly tyto, kteréž jest ráčil učiniti pan otec muoj o statek ten, kterýž z milosti pána Boha všemohúcího má a kterýž v tomto dílčím listu na dvě rozdělen jest, k prosbě a k žádosti mé, kdež mi pak pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hof- mistr královstvie Českého, pan otec muoj milý, ty díly ráčil dáti v moc mú, abych já je ohledal, na ně se radil, v nich opravil, co by mi se zdálo; kdež sem já jich při tom nechal a nechávám a za spravedlivé rozdělení vyznávám, slibuje svú dobrú křesťanskú vírú, je tak držeti a zachovati ve všech slovích i artikulích, jakž tento dílčí list sám v sobě jest, a jakž kšaft neb kšaftové pana otce mého milého dále sami v sobě ukazují, a tomu dílčímu listu i tomu kšaftu neb kšaftóm slibuji tak dosti učiniti ve všem v živnosti i po smrti, jakž se nahoře píše. Pak já svrchupsaný Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabství Moravského, jakožto starší dal sem 10*

Strana 76
76 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina ty díly panu Vojtěchovi z Pernšteina, bratru mému milému, aby on již vedle toho rozdělení vzal sobě díl, kterýž chce, jakožto mladší. Já Vojtěch z Pernšteina rozdíly tyto, kteréž jest ráčil učiniti pan otec muoj o statek ten, kterýž z milosti pána Boha všemohúcieho má a kterýž v tomto dílčím listu na dvé rozdělen jest k prosbě a k žádosti mé, i ráčil je dáti panu Janovi z Pernšteina, najvyššiemu komorníku markrabstvie Moravského, bratru mému milému, aby jich ohledal a v nich opravil, což by se jemu kolvěk zdálo, jakožto starší, a já Vojtěch z Pernšteina jakožto mladší abych volil, kterýž by mi se díl zdálo; a já přijav ty díly od pana Jana z Pernšteina, najvyššieho komorníka markrabstvie Mo- ravského, bratra mého milého, vzal sem sobě tento díl v královstvie Českém, tojiž zámek Pardubice i s jinými zámky a zbožími dědičnými i zápisnými, tak jakož slovo od slova v tomto dílčím listu jse jmenují: ač bych dél živ byl, než pan otec muoj, že já již při tom dílu zuostati chci, a bratru svému v jeho díl druhý v ničem nesa- hati, a tento dílčí list, kterýž se jest již stal panem otcem naším i námi dobrovolně k prosbě naší spravedlivý a pravý, že já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina slibuji svú dobrú křesťanskú vírú ve všech slovích i artikulích jej držeti a zachovati, jako na dobrého sluší. Též i kšaft neb kšafty, kteréž by pan otec muoj učiniti ráčil neb učiní o kterúžkolvěk věc, kterýmiž by koli jmény mohla jmenována býti, též slibuji tím vším obyčejem, jakž se svrchu píše, tomu všemu dosti činiti v živnosti pana otce mého i po smrti, ač bych déle živ byl, než pan otec muoj. Jakož pak i sama sma se sobě zapsala, já Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina, slibujíce sobě svú křesťanskú dobrú vírú, to všecko držeti a v celosti zachovati, což v těchto dílčích listech jest položeno neb v kšaftu neb v kšaftích zřízených panem otcem naším. A jestliže by v těchto dílích, buď v jednom neb v obú, pan otec náš chtěl cokolvěk napraviti, ujíti neb přičiniti v živnosti své, že to muož JMt učiniti bez naší vší překážky. A to slibujem sobě to tak všecko držeti a zachovati bez všelijakého přerušení vymyšleného, sami za se slibujíc i za své dědice i potomky naše. Také jsme za toto pana otce svého prosili my Jan a Vojtěch bratří z Pern- šteina, aby to ráčil mezi námi kšaftem neb kšafty svými zříditi, což by nám z mi- losti boží pan otec náš po sobě nechal aneb my z milosti boží jakžkolvěk dobyli neb nám přišlo jakžkolvěk, jestliže by kterého z nás pán Buoh smrti neuchoval, jak má ten statek na druhého spadati, též i mezi syny našimi, ač by nám je pán Buoh dáti ráčil, a též potomně mezi rodem naším od nás pošlým; pakli by nám pán Buch dcery dáti ráčil a synuov nedal kterému z nás, jak má také k těm dcerám se zacho- váno býti od nás i od rodu našeho od nás pošlého; pakli bychom syny i dcery měli, co má po dcerách dáváno býti. Též i k sestře naší paní Bohunce, kterúž nyní máme, jak se k ní zachovávati máme. I o jiné všecky věci i artikule malé i veliké, kterýmiž by jmény mohly jmenovány býti a v tom kšaftu neb v kšaftích položeny

Strana 77
z roku 1507. 77 byly, slíbili jsme napřed panu otci svému, i také sami sobě pod svými dobrými kře- sťanskými věrami slibujem všecko držeti a zachovati, jako na dobré a věrné bratří sluší. Tomu na potvrzení my svrchupsaní Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, naj- vyšší hofmistr královstvie Českého, Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabstvie Moravského, Vojtěch z Pernšteina oc, pečeti naše vlastní dali jsme přivěsiti k tomuto listu. A pro lepší svědomí připrosili jsme urozených pánů pana Jana z Potšteina na Žampachu, pana Haška Zvířetického z Wartmberka a na Bydžově, pana Petra z Že- rotína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova a na Krumsíně, najvyššího hofrychtéře markrabství Moravského, a uroze- ných vládyk, pana Heřmana z Sulic a na Slepoticích, pana Jana z Kunšího a na Zaječicích, že jsú své pečeti přivěsili k tomuto listu vedle našich na svědomí, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích ten čtvrtek na den Zvěstování Matky boží léta od narození Syna božího tisícého pětistého sedumého. Listina tato pergamenová s 9 visutými úplně zachovalými pečetmi pánů z Pernšteina i jmenovaných svědků jest 61.5 cm široká a 67 cm vysoká, mimo záhyb, který jest 11 cm vysoký. Na pečeti pana Viléma z Pernšteina okolo znaku rodového nahoře v pravo i na levo běží nápis: „Wilem de Pernstain.“ Též v Roudnickém archivě knížete z Lobkovic chová se opis přehledu o témž rozdělení statků Pern- šteinských v tato slova: K dílu českému, kterýž Vojtěch syn mladší sobě vyvolil, pokládají se statkové tito: Pardubice zámek dědičný s příslušenstvím; Hůra Kunětická zámek zápisný se vším příslušenstvím; Litice zámek dědičný se vším příslušenstvím; Počtejn zámek dědičný s příslušenstvím; Rychnov přikoupený též dědičný s příslušenstvím; Brandýs zámek dědičný zbořený s příslušenstvím. Dům v Praze. Lantškron město zápisné i s zámkem, item zámek Landšperk, ty oba na jisté vejmínky při českém dílu se za- nechávají. Více má ten, kterýž z synův díl moravský držeti bude, druhému bratru z téhož moravského dílu vydati k dílu českému deset tisíc kop grošův českých. K dílu moravskému, kterýž Janovi staršímu synu zůstal, kladou se statkové tito: Pernštein zámek dědičný s příslušenstvím. K témuž zámku: oprava na klášteře Tišňovském, item oprava na klášteře Oslovanském. Louka zámek dědičný s příslušenstvím, Plumlov zámek dědičný i s městem Pro- stějovem, Thovačov zámek dědičný s příslušenstvím, Kojetín městečko zápisné s příslušenstvím, Přerov zámek dědičný s příslušenstvím, Helštein zámek dědičný s městem Lipníkem a zbožím Drahotúšským, Hranice zámek s městem dědičný i s příslušenstvím. Dům v Brně. V díly se nekladou statkové tito, nýbrž k svobodnému s nimi učinění zanechávají: Hluboká zámek zápisný s příslušenstvím; plat u Hory, kterýž zápisem zastavený; Třebíč zámek zá- pisný i s městem v markrabství Moravském; probošství Měřínské, Sádka [čti: Sádek] zámek dědičný s příslušenstvím. Městečka a vsi zejména tyto: Nosislav městečko, Žabčice ves, Němčice městečko, Mikulčice ves, Chřepice ves, Novošice pustá ves s příslušenstvím, Vojkovice ves k Třebíči náležející, Sokolníky ves též k Třebíči příslušející, Telnice ves též k Třebíči náležející. 848. Jan z Pernšteina vyznává, že jest spokojen se vším ustanovením, kteréž otec jeho, Vilém z Pernšteina, v dílčím listu byl učinil, a vše věrně vykonati chce, co nařídil nebo ještě nařídí. Na Pardubicích 1507, 6. dubna. — Orig. perg. arch. m. Brna f. Q. N. 7. Kast. V. Já Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabstvie Moravského, vyznávám

Strana 78
78 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú, že slibuji urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, panu otci svému milému, napřed což se dílů dotýče, to tak zdržeti a za- chovati, jakž jsú rozděleni urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina na Helfen- šteině, najvyšším hofmistrem královstvie Českého, panem otcem mým milým, k prozbě mé. Také kšaft nebo kšafty, kteréž by kolvěk pan otec muoj učiniti ráčil za zdravého života neb na smrtelné posteli o kterúž kolvěk věc, buď o statky, kterýchž jemu pán Buch příti ráčil z milosti své, aneb o svrchky, kteréž nyní má neb míti bude, aneb o dluhy své aneb o vydávání z těch statků sum jakých společně neb rozdílně, kteréž by pan otec muoj poručil za zdravého života neb na smrtelné posteli komuž kolvěk, že mám tomu všemu dosti učiniti. Pakli by jaké peníze pan otec muoj po- ručiti ráčil, abych já s svého dílu dal buď služebníkóm neb jiným přátelóm neb komužkolvěk, tomu všemu také slibuji dosti učiniti. Pakli by které zámky neb které zboží komu zavázati ráčil z dílu mého do života jeho kšaftem neb dckami, také v tom nemám jemu překážeti. Také jestliže by kterým služebníkóm svým o byt jaké zří- zení učiniti ráčil na zámcích, kteříž mi se dostanú, jakýmž by kolvěk spuosobem učiniti ráčil, slibuji tomu všemu dosti učiniti. A tak o všecky věci, jakž by kšaft neb kšaftové svědčili, aneb ústně co by mi rozkázati ráčil, slibuji tomu všemu dosti učiniti. A to slibuji pod svú křesťanskú dobrú věrú tak tomu všemu dosti činiti a učiniti, jako věrný syn otci svému učiniti má, v živnosti i po smrti. Také zvláště slibuji panu otci svému, jestliže by v živnosti své na mne jakú práci zložiti ráčil a kterých mi zámkuov neb statkuov svěřiti ráčil k jakémužkolvěk opatrování do vůle své, že to slibuji věrně a právě tak opatrovati, pokudž muoj rozum statčiti bude moci, a to tak říditi, jako věrnému synu přísluší, s vuolí JMti a do vuole pana otce mého JMti. A to slibuji na se přijíti, když by mi rozkázati ráčil. Pakli by vuole byla cokolvěk jiného, tak se ve všem slibuji zachovati, jako na dobrého sluší. Také slibuji panu otci svému, co by mi kolvěk dal k živnosti mé, na tom dosti míti a na tom přestati do smrti pana otce svého JMti. Také dílčí listy jestliže by JMt kdy zkaziti chtěl, a nás zase v nedíl uvésti, že to JMt muož učiniti bez mé beze vší překážky. A tak všecko, což kdy ráčí změniti a v jiné obrátiti kterúžkolvěk věc, že já proti tomu nemám býti, než na tom mám a slibuji přestati, což by kolvěk pan otec muoj chtěl v těch dílích, v jednom neb v obú napraviti, přičiniti neb ujíti kšaftem svým neb kšafty, že to JMt bude moci učiniti. A já slibuji svú dobrú křesťanskú vírú za se i za své dědice, to všecko zdržeti a zachovati beze všeho přerušení na budúcí časy. A také slibuji svú dobrú kře- sťanskú vírú na tom dílu přestati, kterýž mi jse dostal v markrabstvie Moravském, tak jakož dílčí list ukazuje, kteréhož sem ohledoval a mohl jsem opraviti, co by mi se zdálo; i nezdálo mi se nic opraviti, než při tom sem jeho nechal a nechávám

Strana 79
z roku 1507. 79 a sobě sem jej vzal za spravedlivý díl, a jakž dílčí listové aneb kšaft neb kšaftové svědčiti budú, tak při něm chci zuostati. A to slibuji všecko svú dobrú křesťanskú vírú, to všecko věrně a právě zdržeti a zachovati, tak jako na dobrého a věrného syna sluší, panu otci svému. Tomu na potvrzení svú vlastní pečet dal sem přivěsiti k tomuto listu. A pro lepší svědomí připrosil sem urozených pánů, pana Jana z Potšteina na Žampachu, pana Haška Zvířetického z Wartmberka a na Bydžově, pana Petra z Žerotína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova a na Krumsíně, najvyššího hofrychtéře markrabství Moravského, a urozených vládyk pana Heřmana z Sulic a na Slepoticích, pana Jana z Kunšího na Zaječicích, že jsú své pečeti vedle mé na svědomí přivěsili k tomuto listu, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích ten úterý po svatém Ambroži, léta od narození Syna božího tisícého pětistého sedmého. Listina pergamenová se 7 visutými pečetmi úplně zachovalými. 849. Vojtěch z Pernšteina vyznává, že se vším zařízením, kteréž otec jeho Vilím z Pernšteina v dílčím listu byl učinil, a jímž přikázány jsou mu statky české, jest úplně spokojen. Na Pardubicích 1507, 6. dubna. — Orig. perg. arch. m. Brna f. Q N. 6. Kast. V. Já Vojtěch z Pernšteina [slovo za slovem jako v předešlé listině Janově]. A já slibuji svú křesťanskú dobrú vírú za se i za své dědice, to všecko zdržeti a zachovati beze všeho přerušení na budúcí časy, a ty díly, kteréž sem ohledal, od pana Jana bratra svého milého a vuoli sem měl vzíti, který sem chtěl, i vzal sem sobě ten díl v království Českém, zámek Pardubice i s jinými zbožími a zámky, jakož dílčí list sám v sobě ukazuje; a při tom dílu slibuji zůstati beze všech forteluov. A to slibuji všecko svú dobrú křesťanskú vírú to všecko věrně a právě zdržeti a zachovati, tak jako na dobrého a věrného syna sluší, panu otci svému. Tomu na potvrzení oc. [jako v listině předešlé]. Listina pergamenová se 7 visutými pečetmi úplně zachovalými. 850. Vilím z Pernšteina vyznává, že dal Brňanům kšaft svůj s mocnými listy královskými a s listy synů svých, Jana a Vojtěcha, k uschování, i připomíná, jaké s nimi učiněno býti má opa- tření v budoucnosti. Na Pardubicích 1507, 23. dub. — Orig. perg. arch. m. Brna f. Q. N. 9. Kast. V. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, vyznávám tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú, že pánuom Brňanóm, panu purgmistru a pánóm konšelóm, nynějším i budúcím, přátelóm svým zvláště milým, dal sem list jeden, kdež se synové moji Jan a Vojtěch bratří z Pern-

Strana 80
80 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina šteina sobě zapisují díly ty držeti, kteří jsú mezi nimi učiněni; druhý list dílčí, kterýž jest mezi nimi učiněn; třetí list, kterýmž mi se zapisuje Jan syn muoj, a čtvrtý list, kterýmž mi se zapisuje Vojtěch syn muoj, a pátý kšaft svuoj zavřený, kterýž já již činím, ač by milý pán Buoh na mne co v náhle dopustiti ráčil; a ty sem všecky svrchupsané listy dal pánóm Brňanóm v moc jich schovati, věře jim jako svým zvláště milým přátelóm, že se s těmi svrchupsanými listy takto zachováte v živnosti mé i po smrti mé: Item najprve jestliže bych já kdy v živnosti své ty listy chtěl vzíti od vás, že toho vuoli mám učiniti i je zkaziti. Item po mé smrti žádnému živému těch listuov abyšte nevydávali, než jesliže by chtěli synové moji je slyšeti kterýžkolvěk z těch listuov, že jim je máte dáti čísti, kolikrátž by toho kolvěk požádali, jeden nebo oba. Pakli by kterého listu žádali přípis míti, to jim také máte dáti. It. kšaft muoj zavřený, když by ráčil pán Buoh mne s tohoto světa vzíti, aby nebyl otvírán, leč v přítomnosti synuov mých; a též žádali-li by jeho přípisu, že jim týž má dán býti. Item pakli by toho kdy potřeba byla jim, aby byl okázán pro jejich potřebu před králem JMtí neb před pány a vládykami soudu zemského, za to prosím, že jej sami okážete a zase schováte. It. jestliže by pak kto jiný než synové moji, ješto by jemu v tom kšaftu co náleželo, žádal jej slyšeti, má jemu čten býti. Pakli by žádal toho artikule, co by jemu náleželo, máte jej vypsán dáti každému ten artikul, co by komu náleželo. Pakli by pán Buoh na syny mé smrt dopustil, tehda za to prosím jako svých milých zvláštních přátel, že se s těmi listy a s tím kšaftem mým tak zachováte ke všem k těm, komuž v tom kšaftu co svědčí a příleží, ode mne učiněným. Pakli bych více který kšaft spuosobil, že jej k těmto listóm přiložíte, kolikož bych jich kolvěk spuosobil. A také při tom sem jim dal list jeden mocný od krále Matiáše slavné paměti, abych mohl svuoj statek poručiti neb dáti neb zříditi, jakž by mi se kolvěk líbilo a zdálo; a druhý list též sem jim dal mocný od krále Vladislava Uherského a Českého oc. pána mého milostivého. Tomu na potvrzení já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, svú vlastní pečet dal sem přivěsiti k tomuto listu. A pro širší svědomí připrosil sem urozených pánuov, pana Jana z Potšteina na Žampachu, pana Haška Zvířetického z Wartmberka a na Bydžově, pana Petra z Že- rotína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova na Krumsíně, najvyššího hofrychtéře markrabství Moravského, a urozených vládyk pana Heřmana z Sulic a na Slepoticích, pana Jana z Kunšího na Zaječicích, že jsú své pečeti vedle mé přivěsili k tomuto listu na svědomí, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v pátek na den sv. Jiří, léta od narození Syna božího tisícého pětistého sedmého. Listina pergamenová se 7 vis. pečetmi, z nichž poslední porušena.

Strana 81
z roku 1507. 81 851. Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina vyznávají, že ve všem shodují se, což jich otec Vilím z Pernšteina v příčině rozdělení statků při radě města Brna byl uložil, i žádají, aby ve všem dle ustanovení otce jich se zachovala. Na Pardubicích 1507, 23. dub. — Orig. perg. arch. m. Brna f. Q. Nr. 8. Kast. V. Já Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabství Moravského, a já Vojtěch z Pernšteina, vlastní bratři a synové urozeného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššího hofmistra kralovstvie Českého, vyznáváme tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú: Jakož urozený pán pan Vilém z Pern- šteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, pan otec náš milý, ráčil jest pánóm Brňanóm, panu purgmistrovi i pánóm konšelóm nynějším i budoucím listy některé dáti schovati, a také při tom ten list, kdež já Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina sobě se zapisujem, díly ty věrně a právě držeti i to všecko, což ten list sám v sobě okazuje; také jest dán i dílčí list mezi námi Janem a Vojtěchem, vlastními bratřími z Pernšteina, učiněný k naší prosbě a žádosti, jakož ten list sám v sobě šíře okazuje. Protož vyznáváme oba dva jednostajně já Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina, že jest v tom ve všem vuole naše, i k tomu ke všemu jinému, jakož toho list urozený pán pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, učiniti ráčil, na který spuosob co a jak klade u pánů Brňan. A my za též prosíme pánuov Brňan jako svých milých přátel, že se v tom tak zachovají, napřed ku panu otci našemu i k nám s těmi listy i s tím kšaftem, aneb jestliže by víc který kšaft pan otec náš jim dáti ráčil. Pakli by to ráčil všecko ska- ziti, co jest u nich položeno, v živnosti své, také vyznáváme, že jest v tom ve všem vuole naše. A cožkolvěk pro nás v tom učiníte, bohdá vám toho vším přátel- stvím zasluhovati budem nyní i na potomní časy, znajíce v tom vuoli pana otce svého. Tomu na potvrzení my svrchupsaní Jan a Vojtěch bratří vlastní z Pernšteina své vlastní pečeti dali jsme přivěsiti k tomuto listu; a pro širší svědomí připrosili jsme urozených pánuov, pana Jana z Potšteina na Žampachu, pana Haška Zvíře- tického z Wartmberka a na Bydžově, pana Petra z Žerotína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šárova na Krumsíně, naj- vyššího hofrychtéře markrabství Moravského, a urozených vládyk pana Heřmana z Sulic a na Slepoticích, pana Jana z Kunšího na Zaječicích, že jsú své pečeti vedle našich přivěsili k tomuto listu na svědomí, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v pátek na den svatého Jiří léta od narození Syna božího tisicého pětistého sedmého. Listina pergamenová s 8 visutými pečetmi úplně zachovalými. Archiv Český XVII. 11

Strana 82
82 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 852. Vladislav král k přímluvě Viléma z Pernšteina vysazuje v Pardubicích clo a mýto jako v Chru- dimi, aby na to cest a mostů opravovati mohli. Na Budíně 1507, 21. kv. — Op. novější ve sbírce priv. měst v arch. zem. v Praze. My Vladislav oc., že jest na nás vznešeno od urozeného Viléma z Pernšteina, nejvyššího hofmistra království Českého, věrného našeho milého, kterak by v městě Pardubicích nějaké clo a mejto starodávnie bylo, kteréhož ne tak jako v jiných městech v království Českém užívati mohou, tak že cest i mostů opravovati dobře ne- mohli, ješto skrz to znamenitou škodu nesli; jsouce snažnými prosbami od téhož Viléma žádáni, abychom v městě Pardubicích clo a mejto takové, jako v Chrudimi a v jiných městech našich v království Českém jest, dáti a znovu vysaditi ráčili, tak aby tíž měšťané Pardubští na to cesty opravovati i také mosty, ač by kde toho jaká potřeba byla, v některých místech zdělati mohli. K jehožto žádosti a prosbě milostivě nakloněni jsouce, pro mnohých služeb jeho nám povolnost, kteréž nám činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věrných našich, mocí královskou v Čechách svolili jsme k tomu a listem tímto svolujeme, chtíce tomu i ustanovujíce, aby každý, kdožby skrz město Pardubice aneb okolo přes most Labský a jiné mosty jeli a pracovali, mejto aneboližto clo z těch ze všech věcí dávali a platiti povinni byli beze vší odpornosti, totižto z vozův kupeckých a for- manských, z koní, z nákladův, kteréž na jarmarky vezou, jako z vína, soli, z koží, medu, oleje, herinkův i z jiného slaného zboží, a z vořechův i ze všech jiných ná- kladův a dobytkův, tak a tím vším obyčejem, jako v výš psaném městě Chrudimi a v jiných městech království Českého dávají, a oni aby v témž městě Pardubicích brali a vybírati moc měli nyní i na budoucí časy věčné. I poněvadž okolo téhož města cesty a mosty, a co by toho která potřeba kázala, tíž měšťané Pardubští opravovati mají a povinni budou nyní i budoucně; chceme, aby nadepsaní měšťané Pardubští nynější i budoucí, věrní naši milí, to clo měli, drželi, vybírali a jeho obhajovali tím vším obyčejem a právem, jako měšťané Chrudimští a jiní obyvatelé království Českého, takové milosti a cla od starodávna aneb znovu vysazená majíce od předkův našich králův Českých i také od nás, užívají, vybírají a obhajují, bez naší, budoucích našich králův Českých i všech jiných lidí všelijaké překážky. Však jestli by skrz Pardubice aneb přes most Labský kupci a formané s všelijakými náklady nejeli, aby takového cla a mejta povinni dávati nebyli. Přikazujíce všem ouředníkům a poddaným království Českého, věrným našim milým, abyšte nadepsané měšťany města Pardubic, nynější i budoucí, při tom při všem, což se v listu tomto píše, jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných často jmenovaným měšťanům překážek nečiníce, pod uvarováním hněvu a nemilosti

Strana 83
z roku 1507. 83 naší i budoucích našich králův Českých. Avšak proto chceme, dání tohoto cla a znovu vysazení aby jednomu každému bez ujmy bylo na jeho spravedlnosti. Tomu na svědomí pečet naši královskou rozkázali jsme přivěsiti k listu tomuto. Dán na Budíně v pátek před svatým Urbanem, léta božího tisícího pětistého sedmého, a království našich Uherského sedmnáctého a Českého třicátého šestého. Ad relationem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et in Liebstein, supremi cancellarii regni Bohemiae. 853. Hynek Bradlecký z Mečkova prodává dědictví své v Holicích Vilémovi z Pernšteina za 2500 ( gr. č. 1507, 29. června. — DZ. VI. B. 6. V pátek po svaté Lucii [17. pros.]. Hynek Bradlecský z Mečkova přiznal se př. úř. Pr., že dědictví své v Holicích, tvrz, dvuor poplužní s poplužím, městečko, domy, krčmy, dvory kmecí s platem, Holice ves celú, dvory kmecí s platem, Chvojno Vysoké ves celú a dvory kmecí s platem; v Chvojenci některé dvory kmecí s platem, což tu má; v Ředicích dvory kmecí s platem což tu má; v Ostřetíně platu, což ho tu má, kterýžto plat platí lidé cizí s dědin od Holických; s dědinú ornú i neornú, lukami, štěpnicí, lesy, potoky, rybníky, vodotočinami, kurmi, vajci, robotami, ospy, s podacím kostelním v Holicích a v Chvojně, s platem pivovarním, s platem s mas- ných krámuov a s sladovně, i se všemi a všelijakými duochody a poplatky a platy, kteréž na svrchupsaném dědictví sou aneb potom býti mohou, kde a na čemkoli, tak jakož jsú toho dědictvie registra vydaná, i to vše, což jest tu sám jměl a držel, žádného práva oc, prodal Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyššímu hof- mistru král. Česk., a jeho dědicuom, za puol třetího tisíce kop gr. Pražsk. č. úplně zaplacených, a jemu toho dědictví dědicky postoupil. Spraviti má ut forma. Pakli by nezpravil, tehdy úředníci Pražští mají zvésti jej kupujícího na dědiny správce jakož forma. Stalo se léta M°VCVII v dskách trhových v outerý den sv. Petra a Pavla. 854. Čeněk Dašický z Barchova prodává statek v Dašicích Vilémovi z Pernštýna za 8000 kop gr. č. 1507, 30. června. — DZ. VI. B. 7. Čeněk Dašický z Barchova p., že dědictví své v Dašicích, tvrz, dvůr po- plužní s poplužím, městečko, domy, krčmy, dvory kmecí s platem; Koštěnice ves celú, dvory kmecí s platem; Moravany ves celú, dv. km. s p.; Platěnice ves celú, dv. km. s p.; Vostřetín ves celú, dv. km. s p.; Veliny ves celú, dv. km. s p.; Hedčany ves celú, dv. km. s p.; v Prachovicích dvůr kmecí s platem, na kterém sedí Kuba; item v Prachovicích plat, kterýž tu měl, kterýž mu platili lidee Viléma 11*

Strana 84
84 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina z Pernšteina oc, Mikuláš XVIII gr. platu ročního, Huml IX gr. pl. r., v Rovni z louky kněžské IX gr. pl. r., Nykl Payr III gr. I d. pl. r., Beneš XII gr. VI d. pl. r., Fugl XII gr. p. r., Martin Kusý IX gr. I d. platu ročního, Matěj Holda IIII gr. IIII d. platu roč., Šular XVI gr. platu ročního, týž IX gr. platu ročního, Jiřík Fux. V gr. IIII d. platu ročního, Václav Pešl IIII gr. IIII d. platu ročního, Huml XX gr. I de platu ročního, Mikuláš II gr. platu ročního; v Komárově plat, kterýž platí lide tito: Rychta IIII gr. V d. pl. r., z kostelního IIII gr. V d., Říha XII gr. IIII d., Jech XII gr., z kostelních luk XIII gr. III d.; v Ředicích Hendrych IIII gr., Ma- tesek VII gr., Vavřinec IIII gr. IIII d., Václav IIII gr. III d.; v Holicích plat platí lidee: Hyxa IIII gr. IIII d., Bartoň VIIII gr.; ve Dvakačovicích Vládyka VIII gr.: s dědinú ornú i neornú, lukami, lesy, potoky, řekami, mlýny se všemi, kteréž jest on Čeněk držal, rybníky, vodotočinami, struhami, lázní, mastnými krámy, pivovarným, kurmi, robotami, vajci, telaty, ospy, s podacím kostelním v Dašicích, v Moravanech, v Platěnicích, v Vostřetíně, v Velinách, i se vším příslušenstvím k těm podacím kostelním, i se všemi a všelikterakými duochody a poplatky, kterakby a na čem kdekoli mohly shledány býti, i to vše, což jest tu sám jměl a držal, tak jakož toho dědictví sú registra vydána, i s tou smluvou právem jejím, kterúž měl s Heř- manem z Sulic a z Slepotic, tak jakžkoli táž smlúva učiněná šíře ukazuje, žádného práva oc. . prodal Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině oc, najvyššímu hofmistru krá- lovství Českého, a jeho dědicuom za vosm tísícuov kop gr. pražs. čes. úplně zapla- cených, a jemu toho dědictví dědicky postoupil. Zprávu má ut forma. Pakli by ne- zpravil, tehdy páni zemští úředníci mají zvésti jej kupujícího na dědiny správce, kdež má neb míti bude, třetinú vajš, peněz nadepsaných jménem pokuty a nákladův, beze všeho puohonu jakožto v právě staném. Stalo se léta M'VCVII v středu den sv. Pavla v týmž kv. ut. supra. 855. Vilím z Pernšteina osvobozuje Olomúcký klášter Kartouzský ode všech platů z domu, jejž si v Nosislavi byli vystavěli. Na Pernšteině 1507, 7. července. — Opis vid. v zem. arch. v Brně, Art. Nosislav. Vilém z Pernšteina ... Jakož nábuožní kněží zákona Karthúskýho na před- hradí Olomúckém, nám milí, majíc vinohrady v horách našich Nosislavských, pro sklizení a opatrování vína sobě místo pustý v Nosislavi na Nový ulici, aby sobě duom ustavili, přijali jsú, kterýžto duom slušně ustavivše nám z něho jako z jiných v tý ulici platy odbývají i podlí obce všecko činí. Kdež pak tíž kněží na tom místě k tomu domu přijatým domek druhý sobě ustavili jsú, žádajíc nás, z toho domku platu ani jiných takových věcí aby nebylo, pokudž oni jeho v držení budú.

Strana 85
z roku 1507. 85 Kdež my chtíc nejedné v tomto, ale na čem bychom mohli již psaným rádi dobře činiti; k tomu taky vzlášt prohlídajíc, že oni vinohraduo svých a užitkuo našich neopúštějíc pilni jsú, aby nehynuli, nadepsaným kněžím přivolili jsme a přivolujem, dopustili a mocí listu tohoto dopouštíme, tak že pokudž oni toho kruntu znovu udělaného v držení budú, nám ani potomkóm našim z něho nic dávati nemají, ani co jiného činiti povinni budú. Než kdyby toho v držení oni již psaní kněží nebyli, a žeby ten krunt jinému člověku buď dáním, zaměněním aneb prodajem v držení všel a v užívání, ten neb i potomci jeho povinen bude nám aneb potomkóm našim na budoucí časy z toho gruntu to všecko činiti a platiti, jako jiní v tý ulici nám činí z takových gruntů. Tomu na svědomí a zdržení pečet naši dali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž psán a dán na Pernštaině v středu po svatým Prokopu léta Páně tisícího pětistého sedmého. 856. (est.) List správní od Jiříka Leščenského na dvůr v Předmostí za kostelem panu Vilémovi z Pernšteina. V Přerově 1507, 11. července. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 176; arch. měst. Brn. ƒ. 104. Já Jiřík Leštěnský z Předmostí i s svými potomky vyznávám ... že s dobrým rozmyslem a přátel svých radou a povolením prodal sem a mocí listu tohoto pro- dávám ku pravému dědictví a dědičnému užívání dvuor svuoj vlastní, ležící za kostelem v Předmostí, svobodný, dědičný a žádnému nezávadný, s rolí oranú i neoranú, s ko- paninami, s zahradú, s mezemi, s hranicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od starodávna v svých mezech a hranicích vysazen a vyměřen jest, a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu na tom dvoře i na jeho na všem příslu- šenství nepozůstavuje ani zachovávaje, ani dětem svým žádného zvláštěnstvie [sic] ani kterého práva, než to všecko mocně prodávám a prodal jsem urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru královstvie Českého, JMti a JMti erbuom ku pravému dědictví, jmění a užívání, za puol druhého sta hřiven a za třidceti hřiven, za každú hřivnu čtúc po osmi a po dvadceti groší českých, kterúžto sumu již od JMti kupitele svého hotovými penězi úplně a docela zaplacenú vzal sem. A protož já svrchupsaný Jiřík i s svými potomky, jistec a zprávce nahoře i dole psaných věcí, slibuji . . . ten svrchupsaný dvůr . . . když dcky zemské v Olo- múci otevřeny buodú .. . ve dcky zemské vložiti a ... zpravovati a vysvobozovati od každého člověka . . . a zvláště slibujem jim za ssutí, že toho žádný ssúti nemá, tak aby Jich Mt. vždy při tom dvoře s jeho příslušenstvím zastali beze všech zmatků. Pakli bychom toho čeho nezdrželi, tak jakž se svrchu píše, jehož pane Bože ostřez, tehda já Jiřík i s potomky svými svrchupsanému pánu JMti a JMti erbuom tímto

Strana 86
C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 86 listem slibuji sám za se i za potomky své, ty všecky škody, kteréž by Jich Mt pro naše vzíti ráčili, spraviti a zúplna docela zase zaplatiti a tomu všemu, což se nahoře píše, dosti učiniti. A ktož by tento list od svrchupsaného pána JMti měl aneb JMti erbuo s dobrú a svobodnú vůlí, ten aby jměl též plné právo a plnú moc ke všem věcem v tomto listu zapsaným, jako Jich Mt kupitelé naši svrchupsaní. Tomu všemu na potvrzení a jisté zdržení a pro lepší jistotu já svrchupsaný Jiřík, pečeti svej přirozenej nemaje, připrosil jsem urozeného vládyky pana Viléma z Vickova, úředníka Helfnšteinského, že jest k tomuto listu na místě mém pečeť svú přiložil, sobě a erbuom svým bez škody; a podle toho připrosil sem urozených vládyk pana Arkleba z Vickova a na Prusinovicích, pana Jana Tupeckého z Svrčova, pana Divy z Kokor na Žeravicích, komorníka práva menšího, pana Hynka Pavlov- ského z Witbachu, pana Jerolima z Baště, pana Jana Šterna z Štatmbuorka a na Domaželicích, že jsú pečeti své na svědomí k tomuto listu, sobě, erbuom svým bez škody, přiložili. Jenž jest dán a psán v Přerově v neděli před svatú pannú Margétú, éta od narození Syna božího tisícího pětistého sedmého počítajíc. 857. Vilém z Pernšteina propouští právo odúmrtí obci Lanškrounské (i dědinám toho panství). Na Pardubicích 1507, 10. srpna. — Opis nový vid. v arch. zem. v Praze, sbírka priv. měst. Vilém z Pernšteina oc, že předstoupili před nás naši věrní milí rychtář a konšelé i všecka obec z města Landškrónu, a prosili jsou nás s pilností a pokorně, abychom s nimi tu milost učiniti ráčili a odoumrti abychom jim propustili, kteréž od časův minulých brány bývaly. A my vzhlédše na jich pilnou prozbu a pokornou, z naší zvláštní milosti, aby tím pilněji své role a obchody činili a dělali, a město aby s pilností opravovali, a aby jiní lidé tím raději tu i jinde pod nás jse táhli, ty všeckny odoumrti týmž lidem našim z města Landškrónu, nynějším i budoucím jich potomkům, jsme oddali a propustili a mocí listu tohoto oddáváme a propouštíme, takže oni všechno zboží své, buďto rolí neb jiný kterýkoli nábyt [sic] věcí moho- vitých i nemohovitých, i všechny svrchu psané věci, kdož by chtěl, bude moci dáti, poručiti za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jim koli zdáti a líbiti bude, buď mužskému neb ženskému pohlaví, přirozeným neb nepřirozeným; tak však, aby to zboží a ten statek toho sešlého po smrti na jiné panství nebylo přenešeno, ale ten, kterýž by právem přirozeným nebo poručenstvím chtěl jse uvázati v zůstalé věci, tehdy tu se má vstěhovati k orání té rolí aneb jiného obchodu. Chceme také, jestliže by kdy mezi kterými příčina byla hádky, kdož by bližší přítel byl, chtíce jse uvázati v nápad umrlého, aby ta hádka skrze konšely té dědiny byla rozeznána; pakli by pro sprostnost konšelův to nemohlo na té dědině dokonáno

Strana 87
z roku 1507. 87 býti, tehdy k náměstkům a potomkům našim má oddáno konečně býti. Pakli by jse nám neb našim potomkům té pře nezdálo na se vzíti, tehdy teprv, kdež ta dědina v jiných příčinách právo béře, tím mají ohledáni býti o to; a což by koli bylo těmi konšely, kdež právo berou, v té hádce jim vyrčeno, aby na tom mocně přestali. A protož my Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší hofmistr království Českého, i s svými erby a budoucími potomky našimi pány Helfenšteinskými slibu- jeme, ctně a řádně bez přerušení v celosti zdržeti a zachovati lidem našim svrchu- psaným i jich budoucím potomkům ta svrchupsaná dání a svobody beze všech zmatkův a příkazy, však tak, pokudž by nám ta spravedlnost příležela, mně svrchupsanému Vilémovi z Pernšteina aneb mým potomkům. A my Anna a Margeta vlastní sestry z Postupic prosili jsme urozeného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině oc nejvyššího hofmistra království Českého, aby ráčil tento list lidem Landškrounským dáti, k kterýmž my právo máme po otci a strejci svém; a v tom ve všem jest vůle plná naše, což tento list sám v sobě svědčí; a to jim slibujem věrně a právě držeti, by to kdy přišlo v naše držení, že bychom to samy držely, mužův nemajíce, jedna neb obě. A k tomu na svědomí já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyžší hofmistr království Českého, svou vlastní pečet dal jsem přivěsiti k tomuto listu. A my Anna a Margetha, vlastní sestry z Postupic oc, vedle svrchupsaného pána své vlastní pečeti daly jsme přivěsiti k tomu na zdržení těch všech věcí v něm položených. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v outerý před svatým Tiburcím, léta božího tisícího pětistého sedmého. 858. Slyšení svědkuov o panství Rožnovské a Vsetínské. 1507, 3. říj. — Cod. Pernst. arch. města Brna f. 322. Léta Páně M° V ° sedmého tu neděli po svatém Václavě slyšáni jsou svědkové pod závazkem přísahy o při a o hory mezi Podolím Kateřinici, mezi urozeným pánem panem Janem z Kunštátu a na Rožnově, pánem Rožnova a Vsetína, a uro- zeným vládykú panem Hynkem z Tanfaldu, pánem Podolé, Pánkové a Stanišové, skrze nás Kunše z Kunčic a na Těšicích, Burianem z Bašče na Všechovicích. Tak jakož jest nadepsaný Hynek své svědky vedl, a oni pod závazkem přísahy vyznali lidé staří od let sedmdesáti a šedesáti, aniž že od toho místa, jak se tři meze schá- zejí z Šumborska, Vsetínska a Podolska, odtud přes Ozničnú k Palovu kříži, dále na Příbkovu po starú cestu, a potom cestú obecní až na Mezný potok, a od Mez- ného potoka brdem až k Ščavnému potoku, s nozem [sic] nahoru až přes Rudikovské humence, jakož Pavel Rudek z Kunovic zaplatil za tři javory hajnému Podolskému, a po cestu starú k jedli, ku kterejž nás byli přivedli lidé pána Janovi, a tu cestu

Strana 88
C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 88 starú, pokudž meze své právo zachovává, potud Hynek napředpsaný, budúcí páni Podolščí právo mají všemi požitky požívati bez odpornosti pánuov Vsetínskajch. A lidé s Kateřinic po Ščavný potok, a tím potokem nahoru až po ten vrch s nozem nahoru až po Červené blato pásti muohú kravský dobytek, a to jmenovitě až do svaté Kateřině [sic], a opět zase, jak sníh scházeti bude, až opět do svaté Kateřiny; ale jiného žádného požitka [sic] lidé panství Vsetínského vésti [sic] nemají bez vuole pánuov Podolskajch. Item toto jest znamenitě vymieněno, že za ty místa napředpsaná ti lidé z Kateřinic psuov voditi nemají ani mievati žádným obyčejem neb zpuosobem. Pakli by v tom najdeni [sic] byli, že by psy nějakým obyčejem vzali, a pána Podolského hajní tu je našli, ten každý, kdo by psa měl, propadne XX gr. čes., polovici pánu Vsetínskému a polovici pánu Podolskému. A tak my svrchupsaní Hynek a Burian mocně vypovídáme a vyříkámy, aby tak sobě strany zachovaly a sobě zdržely, podle jich na nás přestání. K tomu na svědomí a pro lepší jistotu kázali sme své vlastní pečeti přitisknouti k tomuto listu; jenž jest psán a dán na Všechovicích léta a dne, jak nahoře stojí. Kateřinice a Podoli jsou vsi při levých přítocích Bečvy Vsetínské. Název Ozničná upomíná na blízkou dědinu, která na Moravské mapě Šemberově píše se Ozdnice, v poštovském slovníku (1879) Osnica. 859. Smlouva mezi Bohuňkem z Jenišovic a Janem Pulatým rychtářem Rovenským o oko- pání gruntů a o vedení vody. S. 1. 1507, 15. list. AČ. IV. 209. 860. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Mikulášem Trčkou o zadělání tokův rybníkem novým nad Třebechovicemi. S. 1. 1507, 27. listop. AČ. IV. 210. 861. Smlouva o mlýn Březský u Pardubic mezi Šimonem mlynářem a úředníky Vilíma z Pernšteina. 1507, 5. pros. — Manual u p. Jana Kyselky v G. Jeníkově ƒ. 39. Léta Páně tisícého pětistého sedmého v neděli před s. Mikulášem zstala se jest smlúva o mlýn Březský skrzě pana Jana Bartošovského z Labouně, v ty časy hetmana na Pardubicích, a pana Hynka z Heřmenína, ty časy úředníka, s Šimonem mlynářem, a to taková, že jest Šimon přijal ten mlýn pod plat VI g., aby z něho do roka vydával, a to rozdielně, při s. Jiří najprv příštím III g. a při s. Havle tolikéž na budúcie časy, že ten plat vydávati má. A Šimon ten mlýn bude moci pro- dati, profrajmarčiti a učiniti jako [s] svým vlastním. Opravy všeckny, kteréž by na tom mlýně byly od všelijakých věcí, ty on sám sobě zspravovati má; by se všicken

Strana 89
z roku 1507. 89 mlýn zbořil, on sobě má jiný nový ustavěti, kamenie, železa, kola, to on má sobě všecko na své penieze zjednati. Než pán JMt má jemu lesu na kola jdáti, kdyby potřěbie bylo znovu jdělati [sic]; i na opravu kol, jestliže by sobě keré chtěl viec kolo přičiniti, k tomu má mu pán JMt lesu dáti. Také pán JMt má jemu každý rok jeden provazec drev dávati ku palivu. Také jestliže by pán Buoh ohněm na ten mlýn skázu dopustil, tehdy má se jemu lesu k stavení toho mlýnu dáti, a on neb jeho potomci mají na své penieze ten mlýn ustavěti. A za ty svrchupsané všecky věci tito jsú rukojmie slíbili: Jiřík rychtář z Břehuov, Jiřík Borovec odtudž, Kuba Heřman z Lohynic, Palatha odtudž, Jíra Bláhuov odtudž, Režný odtudž, Bartoň Kalhus z Přě- lovic, Martin Hloušek odtudž, Mach z Habřiny. Item jestliže by s těch svrchupsaných rukojmie který umřel, tehdy rukojmie živi zuostalí, když by od úředníkuov napome- nuti byli, mají jiné rukojmie přistaviti miesto těch umrlých, pokudž by se úřed- níkuom zdálo. 862. Smlouva mezi úředníky Vilíma z Pernšteina a Vaňkem kolářem o dům vnově vystavený v Pardubicích. 1507. — Manual u J. Kyselky v G. Jeníkově f. 38. Léta božieho tisícého pětistého sedmého. Pardubice. Item zstal se na předměstí trh skrze pana hetmana [sic] a pana Hynka a pana Ctibora s Vankem kolářem o duom nový, kterýž jest ustaven nákladem pána JMti, kdež on na tom domu bude moci hosti chovati, formané stávati, někteří dobří lidé šenkovati piva, ale však tak domácie, a jiného pitie žádného, leč by sobě to uprosil u purgmistra nebo u konšel města toho, a jinej aby naň žádný nešenkoval, jakož se tak v jiných v městech děje. Item platu na ten duom přijímá a na tu zahradu při domu a na ten šenk ročnieho I � gr., kterýž plat rozdielně platiti má, při s Jiří i g. českých a při s. Havle tolikéž. Item za duom svolil se dáti I �P míšenských; placenie na vánoce po Vl míšěnských až do té sumy vyplněnie, a tak placenie na každé vánoce, a to se pla- cenie má počieti od nynějších vánoc v roce. A již dál při sv. Havle úroka I ſ mí- šenskú a při s. Jiří najprve příštím má dáti druhú, a tak ten plat má jíti vždy při každém polúletie po jedné kopě míšenské. It. týž Vaněk kolář k svému domu při- kúpil sobě od měšťan Pardubských rolí Huoškovské i lánu, z té platí i VI g. každého úroku, tak jakž prvé plat šel s nie od starodávních let. It. s louky, kterúž jest přikúpil z Rosic od Šravíka, s té louky každého úroku XX g. míšenských. Suma úroku ročnieho vejde pánu JMti z toho domu Vanka koláře IIIj I XXII g. míšen- ských. A to tak při vuoli páně to tak stojí, ráčí-li mieti [sic]. Archiv Český XVII. 12

Strana 90
90 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 863. Smlouva mezi úředníky Vilíma z Pernšteina a Petrem mlynářem o mlýn podvalchovní v Pardubicích. 1507. — Manual u J. Kyselky v G. Jeníkově f. 38b. Léta božieho tisícého pětistého sedmého. Námlúva panem Bartošovským het- manem a panem Hynkem a panem Ctiborem zstala se s Petrem mlynářěm o mlýn podvalchovní v baště a to taková, že Petr mlynář ten mlýn koupil za I m. Má zavdati při svatém Janu Křtiteli najprve příštím IV míšenské, a tak vždycky na každý s. Jan Petr má po IV ſ platiti až do té sumy svrchupsané vyplněnie. Platu na se přijímá budúcieho z toho mlýnu IV míšenské, a to rozdielně platiti má, na den s. Havla najprv příštieho II I míšenské a hned potom na s. Jiří najprv příštieho II míšenské, a tak na budúcí časy pánu JMti vycházeti má ten plat. It. což se valchovně dotýče, jestliže by se co pokazilo, buďto kola nebo piechy nebo štok, a tak jacíkoli zstrojové k té valše potřební: pán JMt má k té potřebě všecken les jdáti [sic] k úpravě šlajferně kovářské; tím zpuosobem Petr má opraviti, co se strojóv dotýče. A jestliže by který vatrok zšel kterýžkoli, buď u šlajferny nebo u valchovny nebo u mlýna, k tomu pán JMt má les dáti a Petr dělati. It. ti lesové všickni, kteří by k těm opravám potřebni byli, mají se Petrovi ukázati úřed- níky; kteréž by sobě lesy k tomu obral Petr, má sobě sám na svuoj náklad pose- kati, ale na panský náklad má se k miestu Petrovi přivézti. It. také k tomu mlýnu Petrovi k úpravě má se jemu les ukázati, zejména k těmto potřebám: na lopatky, na palce, na kladnice, na loukoti, na ramena; ale on sobě má sám na svuoj náklad při- vézti. It. toto také vymieněno jest při tom trhu: Jakož se podbíjí srub tou vodou, která vod valchy padá pod mlýnem, kterýž srub drží konec valuov vod řeky, to se má nynie vopraviti na páně náklad, a Petr má sám dělati a při tom býti; za to se jemu nemá nic jdáti [sic], než kolé a ruoska, ta se jemu má na panský náklad při- vézti. A ti dělníci, kteříž by s Petrem dělali na den, kolé zuostřili a do země bili, těm se má panskými penězi zaplatiti. A potom Petr i jeho budúcí sami mají sobě opravovati, pokudž jeho hranice na šieř od jeho mlýna a na dél zastanú, pokudž toho břehu a toho mlýna potřeba kázati bude. It. také k tomu mlýnu vymieněno jest, kdyby suché léto bylo, že by se vody nedostávalo beze lsti, tehdy kdyby sú- kenníci valchovali, aby tehdy té vody užíval, a tou vodou aby mu jedno kolo mleti mohlo. It. což se dotýče potřebnosti v té baště a v tom předměstí zvláště, kdež ny- niečko nožieři, kováři, ševci, koželuh, cihlář, truhlář, súkenníci jsú, pivo se nám zdá aby také bylo tu šenkováno; Petr mlynář týž přivolil se ke XX g. českých platu do roka, aby šenkoval, a rozdielně aby k tomu mlýnu ten plat přijal.

Strana 91
z roku 1507 a 1508. 91 864. Vilím z Pernšteina dovoluje obci Lobodické spoluužívání lesu, jejž dal obci Ejvanské a Oplo- canské za jich občiny rybníkem zatopené. V Prostějově 1508, 22. února. — Arch. zemsk. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 75. Já Vilím z Pernšteina . . . Jakož sem lidem svým Ejvanským a Oplockým les obecní jejich skrze zatopení rybníkuo odjal s jich dobrou vuolí a přivolením, kterýmž zase v takovéž užívání, jako sou prvního užívali, jinej les naddal sem; kdež pak lidé moji Lobodští s vuolí prvních pánuo i tudíž mou s lidmi svrchupsa- nejmi v tý obci mé v užívání byli, kteřížto přede mne předstoupivše, snažnou prozbou mne prosíce, abych jim i nyní podle svrchu psanejch lidí v té obci mé vnově nad- dané první svobody, kterúž do vuole předkuov mejch i tudíž mé měli v užívání, jednostejně popříti ráčil. K kterýmžto k prozbě [sic] jsa milostivě nachýlen, a živ- nost jejich lepší tím že by byla, pováživ, [z] zvláštní milosti své jim svrchupsanejm lidem z Lobodic dopustil sem z svrchu psanejch vsí s lidmi v tý obci mé, aby jako v první, kteráž jest odjata, vuoli a svobodu jmíti tak jako lidé svrchu psaní mohli bez jinejch překážky do vuolě naší potud, pokudž by se jim ode mne aneb potom- kuov mejch toho užívání přálo. Tomu všemu, což se v tomto listu píše, na svědomí a zdržení pečet svou vlastní k tomuto listu dal sem přivěsiti. Jenž jest psán a dán v Prostějově v outerý na den svatejch Petra Naštolování, léta od narození Syna bo- žího tisícího pětistého osmého počítajíce oc. 865. Vilím z Pernšteina dovoluje Mikulášovi a Janovi Hulinskému vystaviti druhý mlýn v Přerově. V Prostějově 1508, 22. února. — Orig. perg. arch. m. v Přerově. Vilém z Pernšteina »c, že opatrní Mikuláš a Jan Hulinský, obyvatelé z Pře- rova, přede mne přistoupivše, snažnou a pokornou prozbou mne žádali sou, abych jim mlajn druhaj u města našeho Přerova stavěti dopustili [sic] hned blíž mostu proti druhému mlejnu, při tom tím větší zvuoli lidé že by skrze to měli, oznamujíc: toho všeho pováživ a listu Šilhanova našeho prvního na první mlajn nadání ohle- davše, nechtíc, aby proti tomu co se stalo; kteréhožto pak Šilhana, ač by jemu k škodě nebyl, ptali sme; kterýžto pro lepší naše a nám k vuoli, [k kterýmž věcem podle zápisu našeho právo měl, a to pustil, zejména aby toto v tom mlýně mleno býti mohlo. Item mlení všem svobodné, krom pekařek; it. kaši aby mohli opichati; it. krupici dělati; it. semenec ze vsí opichati, krom osady Přerovské. Než také jestliže by Mikuláš s Janem Hulinským aneb potomci jich z které věci se vytrhli a víc mleti, než jim puštěno mleti, chtěli, ješto by to proti zápisu Šilhanovu činili, za ta- 12*

Strana 92
92 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina kovú každú svú vuoli a vajtržek na zámek náš Přerov pět kop dáti povinni budú, a to tolikrát, kolikrát by se toho dopustili; jakož pak ta svoboda od Šilhana ze- jména v knihy města Přerova jest vložena, takže od něho i budúcích potomkuov jeho mlynářóm na tom novým mlýně v té svobodě, kterúž dobrovolně pustil, překážeti ani zmatkův činiti nemají, než v cele při tom, jak se svrchu píše, při všem zacho- váni býti mají. Kdež my pak chtíc město naše, čím by se množiti mohlo a dostatečnější po- třebu míti, radši vzdělávati než umenšovati, z naší zvláštní milosti Mikulášovi a Ja- novi svrchupsanejm s těmi se všemi svobodami mlýn ten stavěti přivolili sme a mocně dopustili, kterýžto o třech kolách múčných a čtvrtým k opichání má udělán býti. Toto pak zvláště pro lepší obživení jich anebo potomkuov jich z milosti naší jim činíme: kdyžby jaká oprava na tom mlýně přišla, že lesem z lesuov našich slušnú pomoc jim učiniti máme. Také jim neb budúcím mlynářóm dopúštíme do le- suov našich u Přerova, kteréž máme, když by se žalud obrodil, čtvero sviní hnáti bez uplacování. Kteréžto obdarování od nás svrchu psaní Mikuláš a Jan Hulinský i budúcí potomci jich majíc, povinni sou a budou na každý rok ouroku tři kopy grošuov českých na zámek náš Přerov na budúcí časy vydávati a platiti s toho mlýna, a to rozdílně, na svatý Jiří puol druhaj kopy grošuo českých a na svatý Václav též puol druhaj kopy grošuov; a spravíc nám ten plat svrchupsaný víc s toho mlýna povinni činiti nebudú. Než toto ještě z milosti naší Mikulášovi a Janu Hulinskému zvlášť činíme, pokudž oni dva živi budú, že nemají s toho mlýna víc platu ročního dávati, než dvě kopy grošuo českých, a to rozdílně, na svatej Jiří jednu kopu gro- šuov českých a na svatý Václav též jednu kopu grošuo českých; než po smrti jich dvou ten svrchupsaný plat, tojiž tři kopy grošuov českých, tak jakž se svrchu píše, ktož na tom mlýně bude, vydávati má na budúcí časy. A to všecko, co se v tomto listu píše, máme a slibujeme svrchupsaným Mikulášovi a Janovi Hulinskému i bu- dúcím potomkóm jich zdržeti a zachovati věrně a právě beze všeho přerušení. Tomu na svědomí a pevnost pečet svou k tomuto listu přivěsiti sme roz- kázali. Jenž jest psán a dán v Prostějově v outerý naštolování svatého Petra léta Páně tisícího pětistého osmého oc. Listina pergamenová se zachovanou pečetí visutou. 866. Zpráva o sněmu: Kterak Vilém z Pernšteina 15. března 1508 prostředkoval v rozepři o třetí hlas mezi městy a stavy vyššími, Palacký v Děj. V. b. 130; byl relatorem ke dskám 22. března, tamže str. 131, AČ. VI. 363; kterak Vilém 25. března s jinými vyšel ze sněmu, Děj. V. b. 134.

Strana 93
z roku 1508. 93 867. Arnošt, Chval, Mikuláš a Kryštof bratří z Leskovce prodávají dědictví své v Býšti a v Chvo- jenci se vším příslušenstvím Vilémovi z Pernšteina. 1508, 20. března. — DZ. VI. fol. B. 15. Arnošt, Chval, Mikuláš a Kryštof bratří z Leskovce přiznali se, že dědictví jich v Bajšti ves celú, dvory kmecí s příslušenstvím; v Chvojenci dvory kmecí s přísluš., což tu mají, s dědinú, lukami, lesy, potoky, rybníky, kurmi, vajci, s poddacími kostel- ními v Bajšti, i se vším s panstvím i se všemi a všelijakými puožitky a duochody, kteréž na svrchupsaném dědictví jsou, kterakby koli mohly shledány bejti, i to vše, což jest tu někdy Vlachen z Leskovce strýc jejich a oni po něm měli a držali, v týchž mezech a hranicích, žádného práva ani které zvláštnosti ani panství sobě tudíž dále nepozuostavujíce, prodali Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině oc, naj- vyššímu hofmistru král. Česk., a jeho dědicům za dva tisíce kop gr. pražsk. česk. úplně zaplacených, a jemu postoupili. Spraviti mají právem zemským, čímž mají neb míti budou, třetinú výše. Pakliby nespravili oc jakož forma. Stalo se léta M°VCVIIIO v pondělí po svaté Gedrutě. Ve dskách Václava z Chvojence. 868. Vilím z Pernšteina převádí všecko králem Vladislavem mu dané právo na jarmarky a na trh v Mohelně na vládyku Zdeňka z Kralic. Na Pardubicích 1508, 1. dub. — Opis vid. v arch. Frant. musea v Brně č. 696. IV. sv., Mohelno 127. Vilém z Pernšteina oc známo činí, že jako mu list od krále Vladislava na jarmarky a na trh v Mohelni dán jest, protož on od sebe a svých dědicův budou- cích všecko právo své, kteréž mu tu náleželo, převedl a převádí tím listem na uro- zeného vládyku Zdeňka z Kralic a na Mohelně i na dědice jeho, a dává vůli dobrou, aby těch jarmarkův a toho trhu jako on sám užívati mohli, čehož svědkové byli urození vládykové Bohuslav Běškovec z Běškovic, Melichar z Baudvice z Lomu, Vácslava [sic] Opršala z Uher [čti: ze Žher], Jana Kobíka z Opatova, Voldřicha z Pařízku, Karla z Bezděkova. Na Pardubicích v sobotu před s. Ambrožem 1508. 869. Stížnost několika osob stavovských markrabství Moravského podaná králi Vladislavovi proti zápisu strannému bez sněmu obecního, kterýž pod pečetí království Uherského poslán byl do Moravy. Na předním místě podepsán hofmistr Vilém z Pernšteina. Na Tovačově, s. d. [1508, v měs. červnu]: AČ. VI. 374.

Strana 94
94 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 870. Konvent kláštera sv. Jakuba na předhradí Olomouckém dává obci Klopotovské obdarování na desátek obilný a na odmrť. V Olomouci 1508, 29. června. — Arch. zem. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 109b. My Anyžka abbatyše, Sara převora, a Kordula a všecken konvent kláštera sv. Jakuba na předhradí Olomúckém vyznáváme oc, kterak s povolením urozeného pána pana Vilíma z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyžšího hofmistra království Českého JMti, pána opravného vsi Klopotovic, obmýšlejíc těch lidí našich živnost lepší, i tudíž na to myslíce, že i nám lépe jest platy peněžité zhromážděné bez roz- stržení bráti, než tak [v] roztržení o některé přicházeti, smlouvu s již psanejmi lidmi dobrovolně plnú a dokonalou o tyto dolě psané artikulě učinili sme, a to takovou: Nejprve co se desátku obilného dotýče, jakož v tý vsi rolí všecky jest za puoltřinásta lánu, z kterýchž nám desátek obilnej vycházel, takto s nimi uhodili smy, že nám již z každého lánu za ten desátek ročního platu padesáte šest grošuo českých vydávati a platiti mají, a to rozdílně, při svatém Jiří, když se jiní platové spravují, dvadceti osm grošuo českých, při svatém Václavě týž dvadceti osm grošuo českých; a již nám ten plat spravíc na každý rok, více nám ani potomním našim těch desátkuo vydávati nemají na budoucí časy. Toto pak zvláště z povolením napřed psaného pana Vilíma z Pernšteina oc Jeho [Mti], pána tej vsi opravního, lidem již psanejm z milosti naší takovéto obda- rování činíme, chtíc aby oni pod námi sedíc, tím dále vždy lepší živnosti míti mohli: odúmrti, kteréž sou podle země tejto práva a řádu na předkyně naše i tudíž na nás až do sí chvíle spravedlivě připadaly, z již psané vsi lidem ty odmrti propustily sme a oddaly, a mocí tohoto listu propouštíme a oddáváme od nás i budoucích potomních našich, takže na nás ani na potomní naše ty odúmrti přicházeti a spadati nemají. A tak statky své všecky mohovité aneb nemohovité buď za zdravého života neb na smrtedlné posteli budou moci dáti a poručiti, komuž se jim zdáti a líbiti bude, bez naší i potomních našich všelijaké překážky. Také jestliže by kdo bez dětí statku odemřel, a přátely na jiném panství maje, jim jej poručil, ten statek v tej dědině aby užíván byl, a jináče z tej dědiny aby nebyl vydáván, leč na tento spuosob: aby napřed s vědomím naším grunt náš po tom umřelém zuostalý člověkem hodnejm osadil, a v tej dědině všecko, co by učiniti měl, od sebe učinil a spravil; a když grunt náš osadí, a což bude míti učiniti, učiní, statkem jemu poručenejm jemu vlád- núti, odtud, kdež se zdá jemu, jej vybírati bude moci bez překážky naší i potom- ních našich. Kteřížto pak lidé takové naše obdarování majíc, nynější i potomní, nám i potomním našim mají a povinni budou za ty odmrti z každého purgkrechtu na

Strana 95
z roku 1508. 95 každý rok jeden groš český dávati a platiti, a to rozdílně, při platu svatojiřském puol groše českého a při platu svatováclavském též puol groše českého; a již spravíc ten groš z každého purgkrechtu na každej rok, více nám ani potomním našim za ty odmrti činiti nemají. A to všecko, což se v tomto listu píše, my svrchupsaná Anyžka abbatyše oc i všecken konvent již psaného kláštera máme a slibujeme již psanejm lidem to vše věrně a ctně bez přerušení zdržeti a zachovati na budoucí časy. Tomu na svědomí a pevnost pečeti naše k tomuto listu jsme přivěsiti dali. Jenž jest psán a dán v Olomouci ve štvrtek den s. Petra a Pavla apoštoluo božích, léta Páně tisícího pětistého osmého oc. 871. Smlúva mezi panem Vilémem z Pernšteina oc a kapitolú kostela Olomúcského o póhony: o pastviska Polkovská, a o struhu a pruohon a o pastvu Kralicských s Hrubčicskými, a o je- zero Evanských a Hrubčicských, i o jiné puohony. 1508, 30. června. — Arch. Frant. mus. Brn. Cod. Pernst. f. 517; měst. Brn. ƒ. 182-3. Léta Páně MVCVIII v pátek po svatém Petru apoštolu Božím, stala se jest smlúva celá a dokonalá námi Albrechtem z Šternberka a s Lukova, Jiříkem z Vla- šimě a na Úsově, podkomořím markrabství Moravského, Václavem Pavlovským z Wit- bachu, Hynkem z Kunčic, Záviší z Bítova a Martinem z Nové Plzně, mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině nejvyššiem hofmistrem krá- lovství Českého s jedné, a velebnými kněžiemi, knězem Janem z Jemnice arciprystem, mistrem Konradem Altanír, knězem Janem z Hanlburga, knězem Václavem z Vy- zovic, knězem Janem Khyrczlem, knězem Bernhartem, Janem z Šimberka, knězem Václavem z Podštátu, mistrem Michalem z Zářečie, knězem Mikulášem Vorveniem z Olomouce, knězem Jartem Langerem z Olomúce, knězem Pavlem Grozarem z Olo- múce, knězem Zigmundem Grozarem licenciatem z Olomúce, knězem Řehořem Ny- štem officialem z Lamberga, knězem Mikulášem z Opavy, knězem Bartošem Švan- carem z Olomúce, knězem Kašparem z Opavy, knězem Wolfangem Lindniašem z Olo- múce, mistrem Šenbergarem z Olomúce, kanovníky a kapitolú kostela Olomúckého s strany druhé, jakož byli pohnali jmenovaná kapitola nahoře psaného pana hofmistra: Najprve o most, kterýž dal pan hofmistr udělati přes struhu u tee lúky, ješto v smlúvě stojí, že by okopána měla býti. Druhý puohon o struhu, kterúž pan hofmistr vnově počal dělati u pastvisk, z kterýchžto pastvisk lidé z Polkovic platí i jiné některé užitky na Thovačov dávají. Třetí póhon o kopce, kterým i žto kopci ten průhon vyznamenán býti má podle smluv, kteréž na to prvé jsú. Čtvrtý póhon o pastvu, kterúž míti chtí lidé z Kralic s lidmi kněžskými

Strana 96
96 Č. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina z Hrubčic, o jezero, v kterémžto jezeru prvé lidé z Hrubčic a z Ejvaně z těch dvú dědin svobodně ryby lapali, kteréžto jezero osušeno jest. Kdež my smlúvci nahoře psaní vyslyševše na obě strany listy smluvčí, svědky i jiné potřeby jejich, pilně sme to mezi sebú vážili. Kdež na ty všecky puohony a ruoznice na jejich mocné na nás přestání takto mezi nimi vypovídáme: Item což se mostu dotýče, poněvadž na obú stranách jest grunt páně hof- mistrů, ten most pan hofmistr pro potřebu svú i lidí svých udělati může, však jej opatř šrankem, aby lidé Polkovští, jakž smlúva ukazuje, svobodně pásti mohli. Item což se pastvy Polkovských dotýče po mezi Oběkovské a Polkovské, tu kdež slove Zbelec, až k lúce panský, kteráž na konci leží luk Oplotských, najvýš potud podle smlúvy pást mají svobodně a výš nic. A to znamenáno býti má, tak jakž jest pan Hynek Kunčický ukázal. Item což se tej struhy dotýče, panu hofmistru se nezavírá, aby sě ta strúha dělala, a když udělána bude, bude-li lidem Polkovským k škodě, právo se jim nezavírá. Item což se pastev mezi Hrubčickými a Kralickými dotýče na blatech, poněvadž Kraličští ji dostatečně provodí, že na těch blatech od starodávna pásli, že i ještě pásti mají bez překážky lidí Hrubčicských potud, pokudž prvé pá- sali; a na lukách Hrubčicských aby škody nečinili. Item vo jezero, poněvadž podle smlúvy obojí lidé Hrubčicští a Ejvanští spolem jeho, čímž požívati mohú, mají, aby jeho i ještě spuolem požívali. Item což sě pruohonu dotýče, ten podle smlúvy za- psané aby sě držel, a kopci místo příkop obmezen byl. Tomu na potvrzení a zdržení věcí svrchupsaných my svrchupsaní smlúvci pe- četi naše k těmto našem smluvám dali jsme přivěsiti, a pro zprávu každé straně tuto jednu smlúvu pod pečetmi našimi dali sme. Jenž jest psána a dána léta a dne nahoře psaného. 872. Heřman z Sulic dává svolení Vilémovi z Pernšteina k pouštění vody do rybníka nového pod Dubovcem. Bez místa 1508, 16. čce. AČ. IV. 212. 873. Král Vladislav Petrovi z Rosenberka a Zdeňkovi Malovcovi z Pacova, hejtmanům kraje Prachenského, dává naučení, kterak podle zřízení zemského a ustanovení sněmu v den sv. Jakuba apoštola držaného v ouřadě svém chovati se mají. Dat. Budae die Scti Stephani papae [2. srpna] 1508 regni n. 18. et 37. „Poslové na toto svolení zemské byli sou: Zdeněk Lev z Rožmitála a z Blatné, nejvyšší sudí království Českého, Petr z Rozmberka, Vilím z Pern- šteina nejvyšší hofmistr, Albrecht z Kolovrat oc nejvyšší kancléř oc.“ Z orig. arch. Třeboň. č. 3193 opis v diplom. mus. česk.

Strana 97
z roku 1508. 97 874. Sněm léta 1508 při času sv. Bartoloměje v Olomouci držán byl za přítomnosti vyslanců královských, mezi kterýmiž Vilém z Pernšteina. Dat. 1508, 24. srpna. AČ. X. 335. 875. Zpráva o zhoubci zemském v Starých letopisích českých str. 289: že Vilém z Pern- šteina jakožto hejtman kraje Chrudimského s jinými hejtmany a pány měl sjezd 8. září 1508, a přivedli do Prahy Halamu, kterýž najímal k vypálení Hradce Králové. Srv. Palackého Děj. V. b. 142; Tomkův Děj. Pražský X. 254. 876. Zpráva o Johance Krajířové z Krajku k r. 1508. Blahoslav, Histor. fratr. Boh. ab an. 1458—1535, I. pag. 347—350, napsal: „A páni Čechové někteří vidouce, že jest král dobro- tivý a že peněz málo mívá, než biskupové všeho království Uherského užívají a všecky dů- chody k sobě obrátili, to někteří páni čeští vidouce i vyprošovali někteří zámky a města krá- lovská v Čechách, a král když peněz neměl, zastavoval některé zámky i města, a některé tak dával. A tak říkával JMt král Vladislav: „Dejme psům kost, ať se o ni hryžou.“ A tak si páni někteří počínali i statkův městských vyprošovali; a jeden pán prosil v Plzeňském kraji za Klatovské, a potom prosili za některé statky vdovské a sirotčí. I toho času byli někteří páni, že dědicův neměli, a též vdovy a statky měli pozemské znamenité, jako byl na Litomyšli pan Bohuše Kostka, a na Boleslavi paní Johanka z Krajku, a jiní někteří, nemajíce žádných dědicův. A tu ti páni někteří čeští, kteříž žádostivi byli cizích statků, i spuntovali se s biskupy uherskými, a Její Mt královou Vladislavovou na pomoc vzali, a královského doktora Augustina oc. A tu podle toho majestátu ... pan kancléř z Kolovrat sbíral lidi služebné na Mělníce chtěje mocí Brandejs vzíti; a tato paní Krajířová majíc radu od přátel, také Brandejs osadila. A tak pan Vilém z Pernšteina, a z kraje Hradeckého, Chrudimského a jiných krajů páni a dobří lidé paní psaní učinili, též i z kraje Litoměřického, aby se paní na ně ubezpečila, že paní neopustí. A tak pan kanclíř z Kolovrat vida, že by nic nezjednal, musil tak nechati.“ — MS. v knihovně hrabat Schaffgottschů ve Warmbrunnu: „Poznamenání, jakým původem mandátové proti Bratřím vycházeli,“ píše o téže věci: „S radou pánů českých a biskupů uher- ských král položil sněm v Praze k času sv. Jakuba [25. čce] 1. P. 1508, na nějž s plnou mocí vyslal Jana bosáka biskupa Varadínského, a Stanislava Tuřího biskupa Olomouckého. Ti majíc srozumění s některými pány českými, s kterýmiž dotčený sněm ukovali, mezi jinými artikuli o tento strany Pikartů, aby nikdy trpíni nebyli, velmi tuze a přísně jednali . . . A tak na tom sněmě nemalá roztržka byla, a z toho jedni páni proti druhým nemálo se zjitřili, až by byla z toho i tudíž krvavá lázeň zatopena. Jakož pak ihned nejvyšší pan kancléř království Českého na Mělníce sbíral lid služebný, aby Brandejs n. L. za příčinou jakési spravedlnosti oblehl a mocí vzal; paní Krajířová pak, dědička toho statku, maje radu od svých přátel, také Brandejs osadila. A pan Vilím z Pernšteina a potom i jiní z krajův některých, jako z Hra- deckého a Chrudimského, Litoměřického i z jiných, páni a přátelé, lidé dobří, paní Krajířové psali, že jí neopustí a na ně že se může ubezpečiti. Čemuž pan kancléř porozuměv a že by bez holého neodtáhl, upustil od svého předsevzetí.“ Archiv Český XVII. 13

Strana 98
98 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 877. Správcové království Českého zasílají hejtmanům kraje Chrudimského Vilímovi z Pernšteina a Janovi Janovskému z Soutic nařízení, kterak proti škůdcům domácím a zvláště proti odpo- vědníku zemskému Jiřímu Kopidlanskému zachovati se mají. Na hradě Pražském 1508, 14. října. — Kníž. archiv v Roudnici B. 125. Služby naše vzkazujem, urozený pane pane, a urozený vládyko, přátelee naši milí! Sami znáti muožete, jaké se věci rozmáhají zlee. a mohlo by z toho přijíti i horší, a neznajíc lidee, mohli by vo své cti i vo svá hrdla i vo statky v pokuty upadati a je tratiti, nevědúc a nerozumějíc; a zase na druhú stranu jaký neřád na- stal jest nám a nepokoj a čím dál vždy víc nastává, kdybychom se všickni k tomu skutkem nepřičinili a toho nepřetrhli, aby naši nepřietelee zniku neměli. A jich po- mocníci a pod jménem jich loupežníci a zhúbce a zrádce jaké nešlechetnosti činie lidem statky berúc, ještě je slibem zavazují, nemajiec s nimi nic činiti, Kopidlan- skému k ruce. Jakož pak zřiezenie a za právo ustanovené nálezy jsú vám poslány, kterak povalečóm a takovým loupežníkóm nemá trpieno býti, než aby vyzdvihováni byli. A za užitečné se nám zdá, abyšte všem oznámili a jich pilně napomenuli a po- kuty jim zemské na to ukázali, aby každý na svém panstvie a zbožie žádný tako- vého sám napřed u sebe nechoval a nepřechovával a do svého příbytku nepřijímal; a poddaným svým aby všickni přikázali a jim to oustně oznámili, aby takových ne- přechovávali a nefedrovali, aby jim do lesuov jiesti ani jiných potřeb nenosili. Pakli by v tom kterej nalezen anebo schledán byl, že za hrdlo vzat bude a k tomu že zrádcí zuostane. Nechce-li kto na se sám pamatovati, ale aby asi pomněl na své děti a na své přátely, aby hanebně jim k hanbě vo hrdlo nepřišel a za zrádci aby nezuostal. A k tomu vás samých žádáme a napomínáme jako svých milých pánuov a přátel, že vy to skutečně opatrovati budete, a ke všem dohlédati v kraji vašem, aby se to zlee přetrhnúti mohlo, a řád a právo a pokoj aby nám státi mohlo, že v tom napřed pánu Buohu, králi JMti, JMti dědicóm, i této zemi i nám všem i sobě sami velikú službu a vděčnost učiníte. A což se honěnie dotýče, kdyby pokřik zšel a k šturmu zvoněno bylo, roz- kažte všem sedlákóm aby jim čteno bylo, jaká je pokuta na ně, nebudou-li honiti; a panský a rytieřský a městský stav jestliže by nehonili, jaké jsú pokuty na ně, kažte jim čísti, a pilně jich upomeňte, aby se tak zachovali, kto se chce hanby a škody vyvarovati, než radče aby řád a pokoj milovali, a skutečně abychom jeho obhajovali. A jestliže by byli na zámciech, na tvrzech, na městech přezvěděni ne- přietelee naši anebolito zhůbce a zločinci, abyšte se skutečně měli k tomu, ne- chtěl-li by jich kdo vydati, abyste obehnali, a tak se skutečně k tomu měli a to zřiedili, jak svolenie zemská ukazují, kteréž jest vám prve posláno.

Strana 99
z roku 1508. 99 Také se nám zdálo za potřebnee vám oznámiti, abyšte to lidem pilně před- ložili a oznámili a jim toho nedopúštěli, aby žádný do ciziech zemí války nepočínal bez rozváženie a povolenie napřed krále JMti a pánuov a vládyk soudcí zemských; a vězňóv z cizích zemii aby nepřijímali na své příbytky, tak jakž svolenie zemské v sobě ukazuje. A to jim vše dajte čísti. Dále vám oznamujem a nálezuov obecniech víc vám posieláme, abyšte je lidem oznámili a pilně předložili, aby znajiec to, o cti, o hrdla, o statky nevědúc nepřicházeli, že ven z země žádný slúžiti nemá proti králi JMti a proti zemi ke škodě, a v zemi každý se týž zachovati má proti králi JMti a zemi: pak již sami znáti muožete, že mnozí podle Kopidlanského odpoviedají a za služebníky se jemu přiznávají, jsúce poddaní krále JMti a v zemi rodilí, že ti žádní svú ctí slúžiti u něho nemohú, poněvadž jest on nepřietel krále JMti i vší zemi. Protož vy lidi pilně vystřiehajte, ten nález jim čísti dajte, ať se oni v službu jemu nedávají a jemu nepomáhají, chtie-li při svých ctech [sic] zuostati a pokut zemských se vyvarovati. Neb proti JMti Kské a zemi žádnej poddanej krále JMti z tohoto královstvii se ctii slúžiti nemuož ke škodě, a v zemi též, neb by tudy řád a právo najspíš přetrženo bylo, když by poddaní a rodilí země této měli ji hubiti a proti ní slúžiti. Pak tento druhý nález také lidem předložte a čísti dajte, kto by tu nešlechetnost v zemi zdvihl, že by řád a právo jím přetrženo bylo, jakou by nešlechetnou zradu učinil, že by měl radše na světě živ nebýti. K tomu lidi napomeňte, ať se toho vystřiehají. Třetie nález lidem předložte a čísti dajte, jestliže by se poddaní pánu svému zprotivili a kto je přijal neb jim pomáhal, ten by proti své cti učinil: neb jest slyšeti, že mnohých lidee běží a Kopidlanskému pomáhají bráti, a v tom by, kdyby snad někto thudy [sic] chtěl na své lidi sáhnúti a je pro takové věci trestati, oni mocí jemu vydrúc chtěli by se k jiným lidem, kteřížby vzatky a škody činili, přivinúti, a někto, nic nemaje aneb svú nešlechetnost provésti chtě, přijal by je k sobě a nad ním by hajtmanil, ještoby skrze to nic dobrého nepřišlo. I po- čátkem slušie odolávati a lidi napomínati, by pak kto nic neměl, když bude vě- děti a rozoměti, že by pro takovú věc měl o čest přijíti a za nešlechetného zrádce zuostati, spieše neudělá toho. Čtvrtý nález také lidem oznamte a přečísti dajte, ktož by lidi slibem zava- zoval, nemaje s nimi nic činiti, že proti svee cti činí, a že na takové nešle- chetné závazky nejsou se lidé povinni stavěti. Z tee příčiny vám píšem, že jsme zpraveni, že některým jsú peníze pobrány, a Kopidlanskému k ruce že jsú je slibem zavazovali; ješto to veliká nešlechetnost a zrada jest. A když to lidem pilně předložiete, že ktož by se toho dopustil, že o svú čest přijde, nebudú se lidee v to tak snadně dávati, neb mnozí skrze nerozum a nevědomie k mnohému zlému přijdú, když od starších napomínáni a vystříháni nejsú. 13*

Strana 100
100 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Pátej tento nález pilně lidem přečtěte a předložte, a do domuov do svých ať je sobě dadí přepisovati, a muož-li býti, i všecky, to ještě lépe, aby je sobě čítali a předkládali, aby o své cti, nevědúc, nepřicházeli, a řádu a právu a pokoji aby radše pomáhali. Neb tu zjevně stojí, kdyby takoví zhůbce oznámeni byli, po zemi jezdili, jak nemají fedrováni býti, ani s nimi žádný kvasiti ani fe- drovati, než je jímati a honiti, jakž svolenie zemská ukazují. Kdež pak z těchto nálezuov šieře porozomiete i lidee také, když je sobě domuov napsané vezmou, a tudy buohdá lidee k mnohému dobrému přijdú a zlého se vystřiehati budú. Kdež my vám vždy věříme i prosíme, že svú skutečnú práci k tomu přiložiete a lidi od zlého odvozovati budete, a k dobrému, a k řádu, a k právu a k pokoji upomínati i skutečně je držeti budete. A pakli by přes to vždy své- volnost a nešlechetnost kto předsevzeti chtěl, že se v tom skutečně jmieti proti němu budete, pokudž svolenie zemská v sobě ukazují, a také hotovost po kraji podle potřebnosti že zřédíte, s jakým počtem jiezdních a pěších jiným krajóm mohli byšte se ku pomoci hnúti, i sami sobě k menšiem obranám, kdyby potřebie bylo koho v kraji z kteréhožkoli stavu obrániti a opatřiti, a [nlad to [byjlo-li by potře[bí] všiem krajem hnúti. Toto se nám zdá také za potřebné, aby každý podle vší své možnosti ho- tovost měli a poddané své k tomu přidržel, aby zbroje sobě, ktož toho potřebují, zpuosobili a zednali; a grunty své aby každý opatroval, aby zloději a povaleči a zvláště nepřátelé naši, jakožto Jiřík Kopidlanský a pomocníci jeho, i také všickni rajtaři a cizozemci stanovišť neměli, a stráže, kteréž by kde byly, aby každý to na svém gruntu opatroval, a jestliže by se komu škoda stala, aneb jestliže by pokřik byl, veřejně honili a jedni druhým oznamovali a k šturmu zvoniti dali, aby žádnému, ktož by chtěl mimo řád a právo své vuole užievati, trpěno a dopuštěno nebylo. Neb poněvadž oheň v zemi jest puštěn a mnohé mordují, osekávají, jímají, jakožto Jiřík Kopidlanský s svými pomocníky, a protož abyšte k tomu všecky měli, aby se v tom ve všem proti takovým tak skutečně zachovali, podle práva a zřiezenie zemského. A což zřédíte a na čem svuoj kraj postavíte, to nám bez meškánie oznamte. A ty listy přiznavací k konci a k miestu přiveďte a od lidí přijmete. Zda by pán Buoh ještě ráčil dáti, abychom to zlé z sebe vyſplenjili, a řádu a práva abychom pokojně užievali, jako prve. A kdež pak při svatém Jeronymě také jsme o to mluvili a mezi sebú roz- jímali a rozvažovali, aby dvě stě koní chováno bylo, aby nepřátel našich hleděli a po nich jezdili, abychom jim místa v zemi nedali, a sami abychom se všickni sku- tečně vedle svolenie zemského k nim jměli i k jiným zhúbciem a zločincóm zem- ským; a tak jsme to rozjímali, aby král JMt ráčil chovati L koní, panský stav Le, rytieřský L, Pražané s jinými městy L. [Což] toho také považte a jednajte,

Strana 101
z roku 1508. 101 abyšte k tomu přivésti mohli [. - .] lečně chována byla. Pakli by k tomu při- vedeno býti [...], aby summa koní chována byla ni [k . . .Jelóm našim kdyby kde nález [. . .] věcí, i také což se těch ko[. . . ]přátelóm našim a všem lidem své- volným odepřieno býti mohlo, aby všecky takové věci, kteréž sú proti řádu a právu, zastaveny a přetrženy býti mohly, a ti, ktož by dobrému rádi, aby řádu a pokoje užiti mohli. Jakož tu k vám naději máme, že se v tom skutečně s pilností přičiníte a tu věc zřiedíte, aby se vuobec všickni podle práva a zřiezenie zemského zachovali a to skutečně plnili. Dán na hradě Pražském v sobotu před sv. Havlem léta oc VIII°. Páni a vládyky, kteříž v soudu zemském sedají, zprávce královstvie Českého. Urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, a urozenému vládyce panu Janovi Janovskému z Sútic, hajtmanóm kraje Chrudim- ského, přátelóm našim milým. 878. List zprávní na Židlochovice [Ladslavem z Bozkovic daný] Vilémovi z Pernšteina na Helfen- šteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého. Na Mor. Třebové 1508, 11. list. — Arch. Frant. mus. Brn. Cod. Pernst. f. 527; m. Brn. f. 183-5. Já Ladslav z Bozkovic a na Třebové i [s] svými erby, první jistec a zprávce věcí dolepsaných, vyznávám . . . že z dobrým rozmyslem a přátel svých radú dobro- volně prodal sem a mocí listu tohoto prodávám ku pravému dědictví svee vlastní a dědičné zboží: tvrz Židlochovice, městečko Židlochovice s kostelním poddacím i s poddacím kaply svaté Barbory, i s vinnými desátky, kteříž k tvrzi Židlochovicím příslušejí, i také s těmi šesti draylinky vína, kteříž z královských hor za pergrecht dávají, i se vším příslušenstvím, kromě desátku královského, kterýž tu od starodávna margrabí přísluší; městečko Blučinu s kostelním poddacím, s vinným i obilným desátkem, kromě desátku, kterýž sě faráři Blučinskému dávati má z toho; ves Unko- vice s kostelním poddacím, ves pustú Kovalov s jejím příslušenstvím, a rybník u Hru- šovan i z dvorem poplužním u Židlochovic, s rolí oranú i neoranú, s platy, s užitky s robotami, s pastvami, s lukami, s pastvištěmi, s horami, z doly, s lesy, s luhy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s vodami tekutými i neſtejkutými, s potoky, s řekami, s břehy, s mlýnem i se vším příslušenstvím, což k tomu zboží jmenovanému od starodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi požitky a užitky, kterýmiž sě koli jmény jmenují, a jakož to zboží Židlochovské v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakž sem sám držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepo- zuostavuji, než to všecko zboží nadepsané, tak jakož se vypisuje, prodal sem a postúpil sem svobodně a nezávadně urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Hel-

Strana 102
102 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina fenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, a jeho erbóm za XVM � g. českých širokých a za IIIj g. českých, kteréž jsem již od kupiteluov svých svrchupsaných úplně a docela zaplacené vzal a přijal. A protož já Ladslav svrchupsaný i [s] svými erby, první jistec a zprávce nahoře i dole pšaných věcí, a my Jan z Lompnice a na Meziříčí, hajtman marg- rabství Moravského, Znatha z Lompnice, najvyšší sudí margrabství Moravského, Prokop Zajímač z Kumstatu a na Jevišovicích, Jan Kuna z Kumstatu a na Rožnově, Václav Berka z Dubé a na Štemberce, Viktorin z Žerotína a z Fulneka, Jakub z Šá- rova a na Grumsíně, hofrychtýř margrabství Moravského, Aleš Krčma z Koněpas a na Tatenici, Záviše Bítovský z Slavíkovic a na Lhotě, Bohuše z Drnovic a na Rajci, rukojmie a spoluzprávce a slibce oc .. Pakli bychom toho všeho neučinili.. ležení do města Brna neb do Olomúce. Tomu na svědomí my jistec i rugojmie svrchu- psaní své vlastní pečeti jistým vědomím naším dobrovolně přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Třebové v sobotu na den s. Martina, léta Páně M°VCVIII° čtúc. Výtah AČ. VI. 543 č. 382. — Do desk Brněn. zapsán č. 14, fol. 6. l. 1510, 4. dubna. 879. List od pana Ladslava z Bozkovic, kterýmž své právo převozuje na pana Viléma z Pern- šteina oc, na kterýž jmá list od krále Vladislava JMti na dědičnú opravu na Uherčicích a Evani k klášteru Vilémovskému příslušející. Na Mor. Třebové 1508, 11. list. — Arch. Frant. mus. Brn. Cod. Pernst. ƒ. 528; m. Brn. f. 185. Já Ladslav z Bozkovic a na Třebové známo činím ... Jakož mámy list od najjasnějšího knížete a pána pana Vladislava Uherského, Českého oc krále a marg- rabie Moravského oc, pána mého milostivého, v kterémžto JKMt na Uherčicích a Evanie, [k] klášteru Vilémovskému příslušející, opravu dědičnú na týchž vsích již jmenovaných dáti mi jest ráčil, jakož teež list JKMti šíře to oznamuje a světleji v sobě zavírá. A protož já Ladslav nahoře jmenovaný týž list a obdarování JKMti v něm položené a zapsané sám od sebe, erbuov svých dávám urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, a jeho erbóm, a své všecko právo převozuji na něho, tak aby on toho všeho mně od JKMti zapsání s touž mocí a s tím právem užívati mohl, jako sem já Ladslav užíval beze všeho umenšení. Tomu všemu na potvrzení já Ladslav pečet svú přiro- zenú přivěsiti sem rozkázal s mým jistým vědomím a vuolí k tomuto listu; a pro širší toho vědomí připrosil sem urozených pánuov pana Znathy z Lompnice, najvyš- šího sudího margravství Moravského, pana Arkleba z Bozkovic a na Cimburce, a urozených vládyk, pana Alše Krčmu z Konipas a na Tatenici, pana Záviše Bítov- ského z Slavíkovic a na Lhotě, pana Bohuši Rajeckého z Drnovic, pana Kristopha

Strana 103
z roku 1508. 103 Knoblacha z Warnersdorfu, že sú pečeti své podle mé přivěsili k tomuto listu, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest psán a dán na Třebové den s. Martina léta od narození Syna božího M'VCVIII čtúc. Výtah AČ. VI. 543 č. 383. 880. Nález soudu zemského ve při města Olomouce s Vilémem z Pernšteina, že týž některých lidí poddaných k soudu jim postaviti nechce. 1508, 8. pros. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně č. 8. f. 119. a. b. L. 1508, sedění třetí v pátek početí Matky Boží. Purkmistr a radda města Olomúce pohoníme pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššího hofmistra království Českého, z dědin oc ze IIII set hř. gr. šir., a tu jemu vinu dáváme, že lidí svých zejmena: Jakuba Roubíčka, Martina Krejčího, Václava Ocelku, Martina Tuošky z Prostějova, před panem hejtmanem a pány Jich Mtmi k potřebě a k svě- domí postaviti nechce, aby seznali, co jim o tej smlúvě vědomo, kterúž jsú v Pro- stějově činili u Martina Šlechty mezi Březohlávkem a Jiříkem Heftarem spoluoby- vatelem naším i jinými přátely nebožtíka Václava Brodského, na kom aneb kým ta smlúva sešla. Ználi se oc, pakli pří, ač jest vědoma, chceme na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme. Nález: Mezi purkmistrem a radú města Olomúce a panem Janem z Pern- šteina oc na místě pana Viléma z Pernšteina oc páni nalezli: poněvadž jest pan Jan ty lidi postavil, že jest tomu dosti učinil. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Václav z Dubé, pan Hanuš Haugvic z Biskupic, a z vládyk Hron Blud z Kralic. Týž purkmistr ut sup. pohoníme p. Viléma z Pernšteina a na Helfenšteině oc z dědin oc ze CCCC hř. gr. širokých a tu jemu vinu dáváme, že Jiřík Heftar spolu- obyvatel náš s jinými přátely nebožčíka Václava Brodského, jsúc s Březohlávkem o svú spravedlivost k smlúvě dáni a smlúvu přijíti chtíce, ubrmané nemohúce jich smluviti, podali sú jich o tu různici ku právu, kdež témuž Heftarovi s jinými přátely z práva přišlo, že spravedlivost k statku pozóstalému nebožtíka Václava Brodského mají, a úředníci JMti Beneš a Hanuš, Bojanovský úředník, jemu v tom překážku činí a v ten statek právem obdržený vpustiti nechtí, ježto on Jiřík na tom znamenitú škodu nese, a pán JMt rozkázati úředníkóm neráčí, aby jemu v tom pře- kážky nečinili. Ználi se oc pakli pří, ač jest věc vědoma, chceme na panském nálezu dosti míti. Škody opovídáme. Nález: Mezi týmž purkmistrem a radú města Olomúce a panem Janem z Pern- šteina, najvyšším komorníkem markrabství Moravského, na místě pana Viléma z Pern- šteina najvyššího hofmistra království Českého, páni nalezli: poněvadž se gruntuov ta věc páně hofmistrových nedotýče, že tomu póhonu pan Jan odpovídati nemá.

Strana 104
104 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Jan z Kuna z Kunštátu a pan Petr z Žero- tína a z vladyk Bohuše ze Zvole. 881. Vilím z Pernšteina prodává Jiřímu Leštěnskému dvůr v Liskách u Přerova. Na Helfenšteině 1508. 18. pros. — Opis v zemsk. arch. v Brně, Cerroni-ova sbírka č. 248. Vilím z Pernšteina oc pán a spravedlivý dědic panství Helfenšteinského i s svými erby, vyznáváme oc, že sme prodali a mocí listu tohoto prodáváme dvůr náš vlastní a dědičný ve vsi Liskách opatrnému muži Jiříkovi Lěštěnskému z Před- mostí, a to za jmenovanou summu, kterouž sme již od něho zouplna a docela zapla- cenou vzali, s tou rolí a s těmi lukami, kteréž jsou od starodávna k tomu dvoru příslušely a přísluší. Také jemu k tomu dvoru to přidáváme, aby sobě mohl v tom dvoře pivo vařiti, slad udělati, toliko ku pití svému a čeledi své, než neprodávat ani šenkovati, pod milostí naší; sviň osmero do lesů našich Helfenšteinských hnáti může bez uplacování, a více nic; lesu k stavení i prútí k opletání, kdyžby toho potřeba byla, z hor našich jemu dáno býti má i budoucím potomkům jeho. Kdyžby berně královská v týto zemi volána a brána byla, tu my sobě a budoucím potomkům pánům Helfenšteinským pozůstavujeme. Z robot milostí naší a z odúmrtí všech jej i budoucí jeho potomky propouštíme a prázdny činíme; kdyžby on aneb potomci jeho řád práva v té dědině zachovali v statku svém, budou moci dáti aneb poručiti, komu se jim zdáti bude, avšak tak, aby grunt náš proto člověkem hodným osazen býti mohl a budoucím pánům Helfenšteinským. A on svrchupsaný Jiřík i budoucí potomci jeho nám pánům Helfenšteinským mají a povinni budou dávati a platiti platu ročního jednu kopu krošův českých, a to rozdílně, na sv. Jiří půl kopy krošův českých a na sv. Václav půl kopy krošův českých, a to na budoucí časy. Kdyžby nám jiní dvořáci z panství našeho Helfenšteinskýho jakou pomoc učinili, tehdá on svrchupsaný Jiřík i s budoucími potomky tejž pomoci podle jiných dvořáků odbýti má. A my svrchupsaný Vilím z Pernšteina i s erby svými sami za se i za budoucí potomky naše, pány Helfenšteinské, slibujeme jemu svrchupsanému Jiříkovi to zdržeti beze všeho porušení, co se v tomto listu píše, a mimo to naj [sic] ani na potomky jeho budoucí nesáhati. Tomu na svědomí a jisté zdržení pečet naši vlastní kázali sme k tomuto listu přivěsiti. Dán a psán na zámku našem Helfenšteině v pondělí před svatým Tomášem apoštolem Božím po narození syna Božího léta 1508ého počítajíc. 882. 1508. Prokop ze Zámostí vkládá ve dsky Vilémovi z Pernšteina dědictví své u Pře- rova v Zámostí, dvůr s dvořiskem oc. DOlom. č. 17 f. 5b.

Strana 105
z roku 1508 a 1509. 105 883. 1509 z ledna, února, března i května jsou zprávy ve Starých Letopisích Českých str. 293, 296, 301, 304 o účastenství, jež měl Vilém z Pernšteina v jednání o spor mezi stavy českými; o témž i o jiné činnosti Vilémově z té doby vypravuje Palacký v Děj. českých V. b. i Tomek v Dějepise Pražském X. 884. Vilím z Pernšteina prodává Jiříkovi Leštěnskému dvůr v Předmostí pod úrok. Na Přerově 1509, 17. led. — Arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. ƒ. 225. My Vilím z Pernšteina . . . že sme dvuor náš vlastní a dědičnej v Předmostí prodali a mocí tohoto listu prodáváme opatrnému Jiříkovi Leštěnskému, ženě i dětem jeho a budoucím potomkóm a držitelóm toho dvoru, a to za jmenovitou sumu, kterouž sme již od nich úplně a docela zaplacenou vzali, ku pravému dědictví a jich uží- vání, tak jakž ten dvuor od starodávna v svých mezech záleží a vyměřen jest. A také sme jemu přidali kus chrasti a přidáváme pod lesem naším Lípovou, kterážto chrast leží od cesty Travné až k cestě Čekynské, a tak, jakž jest ouředníky ty časy našimi jim vyměřené, kopci a cejchy vyznamenané. Také z milosti naší ze všech odmrtí jej propouštíme i potomky jeho prázdny činíme i všech ouřadů dědinnejch. Item, pivo k své potřebě vařiti bude moci ku pití svému. Pakli by chtěl piva aneb vína odjinud přivézti k šenkování, o to se má s námi umluviti aneb [s] ouředníky našimi. It. když by padla pastva na lesích našich Přerovských, tehda budou moci s toho dvoru honiti bez uplacování osmero sviní do lesů našich. It. jestliže by z božího dopuštění ten dvuor ohněm sšel, tehda zase k stavení toho dvoru má jemu v horách našich lesu dáno býti od ouředníkuo našich, a on svrchupsanej Jiřík i budoucí potomci jeho, držitelé toho dvoru, nám pánuom Přerovským budou dlužni a povinni dáti s toho dvoru platu ročního kopu groší českých rázu Pražského, a to rozdílně, na svatej Václav puol kopy groší a na svatej Jiří puol kopy grošuo; a tak dadouc a spravíc ten plat, budou prázdni všech obtěžování platuo a robot, než toho všeho, což sme jim dali a prodali, svobodně užívati, tak jakž jiní dvořáci na panství našem užívají, a podle nich se ve všem zachovati jmá. It. jestliže by kdy v zemi Moravský berně královská volána a brána byla, jakož se to často přihází, tu sobě a budoucím potomkóm našim pozuostavujem, pánuom Přerovským. A již svrchupsanej Jiřík i s potomky svými budou moci ten dvuor prodati, dáti, zastaviti, zaměniti a jako z svým vlastním učiniti, však bez umenšení platů našich, a osobě nám i obci hodné. A my svrchupsanej Vilím slibujem sami za se i za své erby a potomky budoucí pány Přerovské jim to zdržeti a v celosti zachovati beze všeho přerušení, což jest v tomto listu zapsáno. Tomu na svědomí pečet naše vlastní s naším jistejm Archiv Český XVII. 14

Strana 106
106 C. XXII. Listinář pana Viléma z Perušteina vědomím jest přivěšena k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Přerově den sva- tého Antonína léta Páně patnáctistého devátého ac. 885. Vilím z Pernšteina prodává měšťanům Tovačovským ke každému domu čtvrt rolí, Na Tovačově 1509, 24. června. — Arch. zemsk. v Brně pam. kn. Tovačovská f. 7. Na prodej devatenácti čtvrtí rolí od dvoru Tovačovského a osvobození jich měšťanům To- vačovským, a k těm Voplockým polí[m] tří čtvrtí rolí. Vilém z Pernšteina . . . že znamenavše živnosti měšťan svých Tovačovských na Novém městě, kterak jim obtíženy sou, a tak souce v statcích svých se rozmá- hati že by nemohli, než čím dále vždy víc že by hynuli; prohlédaje k tomu a péči o to majíce, aby lidé ti živnost lepší mohli míti, a to město tím se lépe vzdělávati, naší zvláštní milostí a dobrotivostí k nim souce nachýleni, takto sme s nimi uho- dili a jim z milosti naší od dvoru našeho Tovačovského devatenácte čtvrtí rolí, jakéž samy v sobě vyměřeny sou, aby byla k jednomu každému domu jedna čtvrt, dědičně jsme prodali, jednu každou čtvrt za deset kop grošuov českých, kteroužto sumu od již psanejch měšťan hotovou zouplna a docela zaplacenou vzali jsme. Také zvlášť jakož od Oplocan tři čtvrti rolí prvé drží tíž měšťané naši k domóm, ty taky aby při tom při těch domích zuostaly, zuostavujem. A tak těch čtvrtí k domóm bude dvamecítma, že přijde k jednomu každému domu jedna čtvrt. Kterýchžto čtvrtí od domuo odprodávati ani odfrejmarčiti ani odporoučeti nemají, než při jednom každém domě jedna čtvrt zuostati má budoucně. Také nahoře psaní měšťané neb budoucí potomci jejich z tej každej čtvrti mají nám platu každého činžovati i budoucím potomkóm našim na každý rok, totiž na Vánoci [sic] deset groší českých a na svatého Jana též deset groší českých na budoucí časy. A z domu což sou povinni dávati aneb činiti, to předce dávati mají a činiti. Než s těch svrchupsanejch rolí spravíc plat, tak jakž se svrchu píše, víc jinejch poplatkuov dávati ani jinejch věcí činiti z těch čtvrtí nebudou povinni, než těch rolí budou moci užívati při domích je držíce, jakž se jim zdáti a líbiti bude, bez naší i budoucích našich všelikteraké překážky na budoucí časy. Také jestliže by berně královská přišla a v zemi dávána byla, poněvadž jim od našeho dvoru to odprodali sme, takových berní již psaní měšťané z těch čtvrtí aby nedávali, prázdna činíme. A to všecko, což se v tomto listu píše, já svrchupsanej Vilím s erby i bu- doucími potomky svými máme a slibujeme nahoře psanejm měščanóm našim zdržeti a zachovati na budoucí časy. Tomu na svědomí a budoucí zdržení pečeť svou vlastní k tomuto listu dal sem přivěsiti. Jenž jest dán a psán na Tovačově v neděli na den svatého Jana Křtitele božího, léta Páně tisícího pětistého devátého počítajíce.

Strana 107
z roku 1509. 107 886. (et.) List správní od Dobeše z Vinař na dvůr v Vinařích purgmistru a konšelóm Přerovským. V Olomúci 1509, 27. června. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 175; arch. měst. Brn. f. 103b-104. Já Dobeš z Vinař i s svými dědici a budoucími potomky, první zprávce dvoru dolepsaného se vším jeho příslušenstvím, vyznávám ... že s dobrým roz- myslem a s svú dobrú vůlí a přátel svých radou a plným povolením prodal sem a mocí listu tohoto prodávám od sebe i od dědicuov svých a ode všech přátel svých dvuor svuoj vlastní, svobodný a žádnému nezávadný v Vinařích s rolí ornú i neornú, s nivami, s pastvištěmi, s lesem, s lukami, s chrastinami, s mezemi, s hranicemi i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru v Vinařích] od starodávna pří- slušelo a přísluší, a jakož moji předkové držali a já po nich, tak jakž jest vymě- řeno a zamezeno a v svých mezách [sic] záleží, nic sobě nepozůstavujíc na tom dvoře žádného dědictví ani vlastenství, múdrým a opatrným muožóm, puorgmistru a radě nynějším i budoucím města Přerova, a k jejich věrným rukám urozeným pánuom, pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfnšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, a urozenému pánu panu Janovi z Pernšteina, najvyššímu komor- níku margrabstvie Moravského, i tomu každému, ktož by od svrchupsaných kupiteluov našich s dobrú a svobodnú vuolí jměl ten list, za I grošů širokých dobrých stří- brných rázu Pražského a čísla moravského, za každú kopu počítajíc šedesáte grošů bílých, kteréž sem již vzal hotové a úplně docela zaplacené od kupiteluo svých svrchupsaných. A protož já svrchupsaný Dobeš slibuji oc když dcky zemské v Olomúci ote- vřeny budú, ve dcky vepsati a vložiti v zemské ku pravému dědictví, ... zpraviti a vosvoboditi od každého živého člověka . . a to [o]d desk vložení za plná tři léta pořad zběhlá; a zvláště slibuji kupiteluom svým za ssútie, tak aby kupitelé naši vždy při tom dvoře s jeho vším příslušenstviem zůstati mohli bez zmatků všeliakých. Pakli bychom toho všeho neučinili na všem anebo na díle, jehož pán Buoh nedaj, tehdy já svrchupsaný Dobeš dávám plnú moc a právo a tímto listem, aby nás mohli z toho napomínati a toho na nás a našem statku dobývati tím vším obyčejem a právem, jako by list obyčejný na mě a na dědice mé měli a beze všeho jim věřiteluom mým umenšení. Tomu všemu na svědomí a pro lepší jistotu těch věcí nahoře psaných zdržení já svrchu psaný Dobeš, nemaje své pečeti přirozené, připrosil sem urozeného vládyky pana Matiáše Sudlice z Žernovie, že jest na místě mém pečet svú přivěsil; a pro širší toho jistotu připrosil sem urozených vládyk pana Václava z Witbachu, pana Václava Čeple z Belku, pana Viléma z Vickova, pana Přemka z Vickova, pana Jana z Račova, pana Pavla z Hory Obřanské, že jsú pečeti své na svědomí k tomuto listu přivěsiti rozkázali, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest psán 14*

Strana 108
108 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina a dán v Olomúci v středu před s. Petrem a Pavlem apoštoly božími, léta Páně patnáctistého devátého. Item dobrá vůle jest od měštan Přerovských na ten list svrchupsaný pánu JMti, ale pro ukrácení slovo od slova se tuto nepíše, a leží hned při tom listu. 887. Vilém z Pernšteina udílí městu Pardubicím odúmrť; a purkmistr a konšelé aby rozhodovali ve sporech o nápad. Na Pardubicích 1509, 15. srpna. — Orig. perg. arch. města Pardubic. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, známo činíme . .. že jsú předstoupili před nás věrní naši milí, purgmistr a konšelé i všecka obec města našeho Pardubic, s pilností a pokorně nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili, obdarování, a odúmrti, kteréž jsú od časuov minulých brány bývaly od předkuov našich, jim propustiti ráčili, tak aby každý statek svůj mohl dáti neb poručiti přátelóm svým neb jiným, komuž by se jim zdálo a líbilo, bez překážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc i budoucích potomkuov mých a držiteluov Pardubských. A my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, jejich slušnú žádost a prosbu slyšíce, a jsúce k nim k svrchu- psaným měščanóm našim Pardubským milostí naší nakloněni, a chtíce je opatřiti jako poddané své, věrné nám a milé, aby tím lépe nyní i potomně krunty své v témž městě našem Pardubicích mohli zlepšiti a opravovati a živnost na nich vésti, z dobrým rozmyslem a z milosti naší ty všechny odúmrti těm lidem našim v městě našem svrchupsaném Pardubicích nynějším i budoucím potomkóm jich jsme oddali a pro- pustili, a mocí listu tohoto propouščíme a oddáváme, tak že oni všecken statek svuoj nebo kterýžkolvěk nabytých věcí mohovitých i nemohovitých budou moci oddati, poručiti buď za zdravého života neb na smrtelné posteli, komuž se jim koli zdáti a líbiti bude, buď mužskému neb ženskému pohlaví, buď přirozeným přátelóm neb nepřirozeným; však tak a na ten spuosob, aby to zboží aneb ten statek, jakž kolvěk po smrti toho umrlého zůstal by, na jiná panství nebyl přenesen, ale ten, kterýž by právem přirozeným neboli poručenstvím chtěl se uvázati v zůstalé věci aneb v ten statek zůstalý toho umrlého, tehda tu k tomu statku se přibrati má a tu jeho užívati. Také tomu chcme, jestliže by kdy mezi kterými příčina byla hádky, ktož by bližší přítel byl, chtíce se uvázati v nápad toho umrlého buď příbuzností neb poručenstvím, aby ta hádka skrz purgmistra a konšely toho města našeho Pardubic rozeznána a dokonána byla spravedlivě, a jinde nikdež. A jestliže purgmistr a konšelé v to by trefiti nemohli, tehda, odkud naučení berou, tím naučením mezi nimi aby se konec stal, a což by mezi nimi tu na tom právě nalezeno bylo, na tom obojí dosti míti mají.

Strana 109
z roku 1509. 109 A protož my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hof- mistr královstvie Českého, i s svými erby a budoucími potomky, pány a držiteli Pardubskými, slibujeme ctně a řádně bez přerušení v celosti zdržeti a zachovati lidem našim častopsaným i jich budoucím potomkóm ta svrchupsaná dání a svobody, beze všech zmatkuov a překážky všelijaké. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svú vlastní pečet dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích tu středu na den Matky božie Nanebevzetí, léta božieho tisícého pětistého devátého. Visutá pečeť zachovalá. 888. Vilém z Pernšteina udílí Pardubicům clo s mostu Labského, odpouští jim robotu žennou a ornou za plat, stanoví pořádek v chytání ryb, propouští jim tržné i jarmarečné. Na Pardubicích 1509, 8. září. — Orig. perg. arch. města Pardubic. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, známo činíme ... že jsú před nás přistoupili opatrní purgmistr a konšelé i všecka obec města našeho Pardubic, věrní naši milí, snažnými prosbami nás prosíce, abychom jim tato obdarování, kteráž v tomto listu postavena budou, ku požívání tomu městu z milosti naší dáti ráčili. Kdež my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, jsúce nakloněni k ustavičným a častým prosbám týchž svrchupsaných purgmistra a konšel i vší obce přísedící k tomu městu našemu Pardubicím, tuto milost a obdarování z milosti naší jim sme učiniti ráčili, však tak, aby ti důchodové a obdarování naše při tom městu našem Pardubicích budoucně a potomně zůstali bez naší, svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc překážky i bu- doucích potomkuov našich a držiteluov Pardubských na budoucí časy: Item najprve což se cla s mostu Labského dotýče, tuto milost jim svrchu- psaným měščanóm Pardubským při tom činíme, aby svrchupsaní purgmistr a konšelé nynějšie i budoucí téhož města našeho Pardubic mýtného svého sobě chovali, a to mýto aby jim k vobci vybíráno bylo na tento spuosob: Item ktož by kolvěk jel s vozem přes most Labský s jakýmžkolvěk nákladem, s toho vozu aby dal groš bílý. It. z sedlského vozu dva peníze bílá. It. s jízdného aby bráno bylo jeden peniez bílý. It. z pěšího půl peníze bílého. Však z takovú výmienkou a na takový spuosob, aby z žádných lidí, příslušejících k Kunětické Hoře a k Pardubicím, žádného mýta nebrali; a ti lidee také, příslušející k Kunětické Hoře a k Pardubicím, jim svrchu- psaným měščanóm Pardubským, kdyby potřeba kázala, k opravě mostuom fůrami jim pomoc učiniti mají, když by od nich požádáni byli, však tak, jestliže by jejich vuole k tomu byla, učiniti neb nechati. Však na tento spuosob lidé, příslušející k Kuně- tické Hoře, nebudou povinni měščanóm našim Pardubským toho mýta dávati, pokudž my svrchupsaný Vilém z Pernšteina neb budoucí dědicové moji jich v držení byli bychom. Pakli by jakžkolvěk Hůra Kunětická od Pardubic vyplacena byla, tehdá ti

Strana 110
110 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina lidé, příslušející k Hůře Kunětické, povinni budou to mýto dávati měščanóm našim Pardubským, jako kteří jiní. Také jestliže by jakžkoli z dopuščení božieho ten most Labský byl zrušen neb zkažen, tehdy my, svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc neb budoucí potomci moji a držitelé Pardubic, ten most na svuoj náklad udělati a opraviti máme. Než což by se tklo trámuov a mostnic k pokládání toho mostu, to svrchupsaní měščané Pardubščí, nynější i budoucí, sami udělati mají na svuoj náklad a opravovati; než stoliko, což by se lesuov tklo k opravě toho mostu neb k jiným potřebám a opravám mostuov, to my svrchupsaný Vilém z Pernšteina neb budoucí potomci moji, páni a držitelé Pardubic, lesu k potřebám a k opravám mostuov dávati máme, a oni svrchupsaní měščané naši Pardubščí, kdež by se jim ukázalo, na svůj náklad sekati a k potřebám a opravám mostuov sobě svézti dáti mají. Neb oni všecky mosty u Pardubic, počna ode dvora až do Labského mostu, i s Labským mostem opravovati a dělati mají, tak jakož o Labském mostu svrchupsáno stojí. Což se pak té cesty od brány až k Labskému mostu dotýče, tu oni také opravovati mají, poněvadž mýto bráti budou s mostu Labského; a tu, kde by jim mýto projížděli, toho oni brániti a hájiti mají, aby jim projíždíno nebylo. Což se pak dotýče cla, ktož by skrz město jel, toho oni svrchupsaní měščané užívati mají tak a potud, pokudž jim na to od krále JMti obdarování a majestát svědčí a ukazuje, bez překážky nás svrchupsaného Viléma i budoucích pánuov a držiteluov Pardubských. Což se pak roboty ženné dotýče, kteréž jsú na tom svrchupsaném městě našem spravedlivé, za tu oni svrchupsaní měščané naši Pardubščí dávati mají nám, svrchupsanému Vilémovi z Pernšteina oc i budoucím potomkóm našim a držitelóm Pardubským, za den té roboty ženné po půldruhém groši českém na budoucí časy. Též za ornú robotu, kteráž na nich jest spravedliva, platiti mají nám, svrchupsanému Vilémovi z Pernšteina oc i budoucím potomkóm našim a držitelóm Pardubským, za den té roboty orné po čtyřech groších českých. A za tu milost, kterúž jsme s nimi svrchu- psanými měščany našimi Pardubskými učinili při těch robotách, v to sú se nám podvolili svrchupsaní měščané naši, že tu louku, kteráž jest v Zábraží, i s tou ščepnicí, kteráž jest v té louce udělána, nám i budoucím pánóm a držitelóm Par- dubic shrabovati mají na budoucí časy, z města i z předměstí, i s tím ostrovem, kterýž jest Labe oddělilo od té louky; kterýžto ostrov prvé Přerovščí lidé naši nám jsú hrabali, ale již svrchupsaní měščané naši Pardubščí tu louku Zábraží i s tím ostrovem a s tú ščepnicí, jakož svrchupsáno stojí, hrabati mají z města i z předměstí na budoucí časy. Což se pak dotýče té řeky, kteráž jest obecní, té svrchupsaní lidé naši uží- vati mají; však tak, že každý, ktož bude chtíti z vuobce v té řece loviti, muož,

Strana 111
z roku 1509. 111 však tak, stoliko do téhodne dvakrát, v středu a v pátek toliko dopoledne, a jindy nic. A jestliže by ktož koli v tom postižen byl a jiný den lapal, ten daj k vůbci pokuty deset grošuov bílých bez milosti. Což se pak rybníčku toho pod hutí dotýče, také jsú nás zaň prosili svrchu- psaní měščané, abychom jim jej dali k vůbci: kdež my svrchupsaný Vilém z Pern- šteina k žádosti jich to sme učinili a jim ten rybníček svrchupsaný k vobci dali, aby jeho oni užívali a užívati mohli, jak by se jim najlép zdálo a líbilo, bez pře- kážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc i budoucích potomkuov našich a držiteluov Pardubských na budoucí časy. Také což se pastvišče dotýče toho, jdúc k Bukovině za řekou, kteréž leží vedle jejich pastvišč městských až do Labe a po tu příkop, kteráž jest za haltéři: toho pastvišče oni k ůbci také užívati a požívati mají bez překážky naší i budoucích potomkuov našich a držiteluov Pardubic; a z toho svrchupsaného pastvišče platiti mají nám, svrchupsanému Vilémovi z Pernšteina i budoucím potomkóm našim, roč- ního platu půltřetí kopy grošuov českých, ti, ktož by krávy chovali v městě našem Pardubicích i na předměstí. Což se pak dotýče tržného z soli, z váhy, z šenkovního z piva a z vína, z řezníkuov hostinských, z jarmarečného, z sukna od kraječuov, z šrůtky, toho všeho, jakž se svrchu píše, svrchupsaní měščané naši Pardubščí aneb budoucí po- tomkové jejich k tomu městu našemu Pardubicím užívati mají nyní i budoucně bez překážky nás, svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc i budoucích potomkuov našich, pánů a držiteluov Pardubic. Což se pak dotýče řezníkuov domáciech, ti také když v trhový den na rynku stanú, s místa dávati mají k vůbci polovici toho, což hostinščí řezníci s místa dávají. Pakli by kdy v trhový den na rynku nestáli a stáli v krámích, tehda toho povinni nebudou dáti, což s místa k vůbci dávati mají. Což se pak dotýče jarmarečného, též také kdož by co z domácích v jarmark prodával, s místa dáti má polovici toho, což hostinščí dávati budou. Což se trhuov dotýče, ktož by co na trh vezl, od žádného nic aby kupováno nebylo na předměstí aneb v ulicích, než na rynk aby vezeno bylo aneb neseno. Pakli by kto od koho co kupoval buď na předměstí neb v ulicích a osvědčen byl, tehda ten, ktož by kupoval, aby k vůbci propadl deset grošuov bílých; a tomu, ktož by prodával krom rynku, aby jemu to, což prodával, pobráno bylo a dáno chudým do špitále. Též i rybáři buď domácí neb jiní, jestliže by ryby říčné jinde prodávali v postný den, nežli u kaštny na rynku, buď na předměstí neb v ulicích, aneb domácí u sebe v domě, a usvědčeni byli: aby každý, ktož by v tom postižen byl, an kupuje, aby

Strana 112
112 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina propadl k vuobci deset grošuov bílých; a rybář které by ryby prodával, aby jemu pobrány byly a dány do špitále. A protož my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hof- mistr královstvie Českého, i s svými erby a budoucími potomky, pány a držiteli Pardubskými, slibujeme ctně a řádně bez přerušení v celosti zdržeti a zachovati lidem našim častopsaným i jich budoucím potomkóm ta svrchupsaná dání a svobody, beze všech zmatkuov a překážky všelijaké. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svú vlastní pečeť dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v sobotu na den Narození panny Marie, léta božieho tisícého pětistého devátého. Listina pergamenova s visutou pečetí porušenou. 889. Vladislav král připojuje k žádosti Vilíma z Pernšteina některé vsi, kteréž uvedeny nejsou v majestátech královských jemu daných, na zboží klášterův Opatovského, Sezemického a na Horu Kunětickou. Na hradě Pražském, 1509, 21. října. AČ. IV. 213. 890. (y. XXII.) List krále Vladislava panu Vilémovi z Pernšteina na opravu kláštera s. Jakuba na předhradí Volomúckým. Na hr. Pražském 1509, 13. list. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 104b; arch. měst. Brn. f. 63b. My Vladislav .. . oznamujem tímto listem všem, že jsme prošeni od uroze- nýho Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššího hofmistra královstvie Českého, věrného našeho milého, abychom jemu na klášteře sv. Jakuba na předměstí Olo- muckým ležícího, se vším a všelijakým příslušenstvím jeho vopravu dáti ráčili. K jehožto slušné prozbě nakloněni jsúce a pro dobré a užitečné toho kláštera, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie Moravský, dali jsme témuž Vilémovi z Pernšteina a jeho dědicuom nahoře- psaný klášter svatého Jakuba na předměstí Olomúcském s lidmi a všelijakými pří- slušnostmi v opravu, a tiemto listem z mocnosti naší dáváme; chtiece tomu, aby on s dědici svými týž klášter v opravě své jměl a držel před každým člověkem, kdož by naň kolivěk a jakžkolivěk buď jakú mocí neb pychem neb kvaltem sahati, aneb které škody, bezpráví a překážky činiti chtěl v čemžkolivěk, v tom jich nikterak neopouščeje, a to tolikrát, kolikrát by toho potřeba kázala, tak aby panna i s svým konventem toho bez překážky užívati mohla, překážky žádné nemajíce v tom od něho svrchu psaného Viléma ani od jeho dědicuov, než on a jeho dědicové aby ten klášter i s jeho přieslušenstviem zpravovali spravedlivě, jakožto páni opravní toho kláštera, křivdy jim nižádné a překážky v jejich duochodech ani jejím lidem nečiníc. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán na hradě

Strana 113
z roku 1509 a 1510. 113 našem Pražském ten úterý na sv. Brikcí, léta božieho tisícého pětistého devátého, královstvie našich Uherského dvatcátého a Českého třidcátého devátého. Ad relacionem magistri domini Zdenkonis Leonis de Rozmital et Blatna, supremi purgrauii Pragensis oc. Výtah AČ. Vl. 543 č. 384. 891. Dlužní úpis Mikuláše z Hořic a na Pecce daný panu Petrovi z Rožmberka na 250 f groš. pražs. Vedle Václava z Šternberka a Buriana Trčky z Lípy byl rukojmím a svědkem také Vilém z Pernšteina. Dat. 1509, 11. pros. Orig. perg. v archivu Třeboňském, Familie Hořický. 892. Král Vladislav dává Vilímovi z Pernšteina opravu dědičnou na klášteře Oslovanském; téhož dne dal král Vladislav list témuž pánu na dědičnou opravu na klášteře Tišnovském. Dat. na hradě Pražském v pátek po sv. Lucii (14. pros.) 1509. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. fol. 105 a měst. Brn. f. 64. Výtah AČ. VI. 543 č. 384. 893. Item list na papíře pánu JMti od krále Vladislava, jímž Jeho MKská povolení dává pánu JMti, aby k soudóm zemským v královstvie Českém stával, když by se JMti líbilo. (1509?) Arch. Frant. mus. v Brně, Cod. Pernst. fol. 116 b. — (Nevypsáno.) 894. Na sněmu zemském učiněno zřízení o neodcizování zemí, měst, zámkův a panství od koruny České. Vedle jiných pánův a rytířův byl poslem ke dskám na to vyslaným také Vilím z Pernšteina. 1510 v lednu a únoru. DZem. VI. 895. (con.) List správní od Mikuláše Štítovského z Bystřice na Štítovici panu Vilémovi z Pernšteina oc. V Olomúci 1510, 16. ledna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 177; arch. měst Brn. f. 104b—105. Já Mikuláš Štítovský z Bystřice i s svými erby, první jistec a zprávce věcí důle psaných, vyznávám ... že s dobrým rozmyslem a s radú přátel svých prodal sem a mocí tohoto listu prodávám a postupuji své vlastní zboží a dědicství, totiž štyry člověky v Štítovicích a jednoho člověka [v] Vrbatkách, se vším jejich přie- slušenstvím, totiž s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s doly, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, s užitky a požitky i se všemi poplatky, i se vším plným právem a panstvím, což k těm lidem od starodávna pří- slušie, a jak sem to sám držel, nic tu sobě ani erbuom svým ani budúciem potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozůstavuje, než to sem prodal ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívání urozenému pánu Archiv Český XVII. 15

Strana 114
114 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyžšíemu hofmistru královstvie Českého, erbóm a budúcím potomkóm JMti, za sto kop groší a za patnátste kop groší českých, kteréž sem od JMti hotové úplně a docela zaplacené vzal. Protož já svrchupsaný Mikuláš z Bystřice i s svými erby, první správce nahoře i dole psaných věcí, a my Václav Pavlovský z Witbachu, Jan Krabice z Wejt- mille, Jan z Čertoryj a na Dědkovicích, Vilém z Vickova a s Prusenic, Ctibor z Hrádku, Matiáš Sudlice s Žernovie, ruokojmie a spravedliví správce nahoře i dole psaných věcí, s ním s svrchu psaným Mikulášem rukú společní a nerozdílnú beze vší zlé lsti, omluv, zmatkův a fortelóv všelijakých svrchu psanému panu Vilémovi z Pernšteina i erbóm JMti to jisté zboží svrchupsané se vším jeho přieslušenstvím, když najprve dcky zemské v Olomúci otevřeny budú na prvniem sněmu panským neb konečně na druhém, ve dcky vložiti a vepsati a sobě i erbuom a budúcím po- tomkóm svým z desk vymazati a vypsati svým nákladem a svú prací, a po dckách vložení plná tři léta spravovati a osvoboditi od každého člověka svědského i duchov- ního i od sirotkuov a od židuov i od věnných práv, ktož by to zboží svrchu psané právem zemským nařekl, buď na všem neb na díle, tolikrát, kolikrát by toho potřeba byla kupitelóm našim svrchupsaným, a zvláště jim slibujem i za [ssutí], tak aby oni kupiteli naši svrchu psaní vdy při tom zboží bez] zmatkuov zůstali. Pakli bychom všeho, což se v tomto listu píše, nedokonali .. . máme a slibujeme vjeti a vléci do města Prostějova. Tomu na svědomí a potvrzení a pro lepší jistoty pevnost my jistec i rukojmie nahoře psaní pečeti naše vlastní s naším jistým vědomím dobrovolně přie- věsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Holomúci v středu před svatú Pryškú léta Páně 1510. Výtah AČ. VI. 543 č. 385. Item smlúva, kteráž jest s týmž Mikulášem o Ščitovice, ta také při témž listu správním leží. Do DOlom. vepsáno v č. 17, f. 9. 896. List krále Vladislava na výplatu Týneckého zboží Vilímovi z Pernšteina a synům jeho daný. Na hradě Pražském 1510, 31. ledna. AČ. IV. 214. 897. Zápis učiněný do desk na soudu zemském. V Brně dne 10. března 1510. — DBrn. kv. č. 14 f. 9. Zbeněk z Kralic Viléma z Pernšteina i s erby jeho na puol Mohelně, na puol Kramolna, na puol Lhanic, na puol Kladorub, a na vsi tyto: Hluboké a Košíkov, s jejich se vším příslušenstvím, i na všicek jiný statek svůj, což jeho má anebo míti bude, přijímá na pravej a jednostajný spolek.

Strana 115
z roku 1510. 115 898. Vladislav kral dává k přímluvě Jana z Pernšteina obyvatelům městečka Ivančic mostné V Olomúci 1510, 10. března. — Opis z r. 1663 v mus. Frant. v Brně. My Vladislav oc, že jest na nás vznesl urozený Jan z Pernšteina, nejvyšší komorník markrabství Moravského věrný náš milý, jménem opatrných purkmistra, konšel i vší obce městečka Ejvančic, kterak oni tu u téhož městečka velikými pra- cemi a náklady svými cesty spravují a mosty dělají, aby tudy ti, kteříž silnicemi pracují, bezpečněji, snadněji a lépe jezditi mohli; prosíc nás při tom, abychom témuž městečku Ejvančicům a obyvatelům jeho mostný dáti a znova vysaditi ráčili, tak aby oni tím dostatečněji ty cesty a mosty opravovati a zdělati mohli. K kteréžto prosbě a žádosti pro přímluvu nahořepsaného Jana z Pernšteina nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, radú věrných našich milých, mocí krá- lovskou a jakožto markrabě Moravský nahoře jmenovanému městečku a obyvatelům jeho nynějším i budoucím dali jsme a znovu vysadili mostný v témž městečku Ejvančicích, tímto listem z mocnosti naší dáváme a vysazujem, chtíce tomu a usta- novujíce, kdožbykoli tú silnicí a přes ty mosty pracovali aneb jezdili k jich trhuom s jakýmž koli obilím, z každého vozu po jednom penízi českém dávali a dávati povinni byli. Kteréhožto mostního tíž obyvatelé nynější i budoucí vedle takové naší vejsady a zřízení vybierati mají a moci budú nynie i po věčné časy budúcí, bez naší, budúcích našich králuov Českých a markrabí Moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky. Přikazujíce všem úředníkuom a poddaným královstvie Českého a markrabstvie Moravského, nynějším i budúcím, věrným našim milým, abyšte často- psané obyvatele městečka Ejvančic nynější i budoucí při této milosti naší dání a vysazení toho mostnieho jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu činiti dopouštějíce, pod uvarováním hněvu a nemilosti naší, budúcích našich králuov Českých a markrabí Moravských. Však proto chceme, aby dání a znova vysazení toho mostnieho bylo bez ujmy jednomu každému na spra- vedlivosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú k listu tomuto kázali jsme při- věsiti. Dán v Olomouci tu neděli postní, jenž slove Laetare, léta Božieho 1510, královstvie našich Uherského dvacátého a Českého třicátého devátého. 899. Král Vladislav dává svolení k směně, kterouž učinili Jan z Lomnice a Jan z Pernšteina o rybníky. V Olomúci 1510, 11. března. — Cod. Pernst. v arch. měst. Brn. ƒ. 284 b. My Vladislav oc, že sou předstoupili před velebnost naši urozený Jan z Lomnice na Mezříčí, hajtman markrabství Moravského, a Jan z Pernšteina, najvyšší komorník 15*

Strana 116
116 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernsteina téhož markrabství, věrní naši milí, předkládajíc nám, kterak spolu frajmark neboližto směnu o rybníky jeden u vsi Rudvíkova, kterajž jest dědičný, a druhý Třtinský od Třebíče učinili, při tom nás prosíce, abychom jim k taj směně povolení naše dáti a jim toho potvrditi ráčili. K jejichžto prosbě pro služby jejich, kteréž nám činili a činiti nepřestávají, nakloněni súce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím a radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách a jakožto markrabě Moravský k nahoře psanej směně povolení naše sme dáti a jim je potvrditi ráčili, a tímto listem dáváme a potvrzujem: tak aby týž Jan z Lomnice s dědici a budou- cími svými ten rybník Třtinský, kterýž k klášteru Třebíckému příslušel, dědičně měl a držel a jeho, jakž najlépe věděti bude, užíval, tak také nahořepsaný Jan z Pern- šteina s dědici a budoucími svými ten rybník u Rudvíkova má k témuž klášteru vedle jiného zápisného zboží míti, držeti a jeho jako svého vlastního požívati, bez naší, budoucích našich králuov Českých a markrabí Moravských i jiných všech lidí všelijakých překážek. Přikazujíc všem ouředníkóm a poddaným našim markrabství Moravského, věrným našim milým, abyšte nahořepsané hajtmana a komorníka s dědici a budoucími] jich při té směně a frajmarku o ty rybníky měli a drželi a neporuši- tedlně zachovali, a jestli by vás za to týž hajtman požádal, jemu ten rybník Třtinský ve dcky zemské vložiti a vepsati rozkázali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto kázali sme přivěsiti. Dán v Olomúci, v pondělí po neděli postní, jenž slove Laetare, léta Božího 1. 5.1.0, království našich Uherského dvadcátého a Českého třidcátého devátého. 900. Vilím z Pernšteina dává řezníkům v městě Pardubicích artikule cechovní. Na Pardubicích 1510, 25. března. — Orig. perg. v arch. mus. česk. Vilém z Pernšteina oc . . . že jsú předstúpili před nás věrní naši milí ře- mesla řeznického, kteříž jsú v městě našem Pardubiciech, snažnými prosbami a s pil- ností nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili při řemesle jich, aby cech míti mohli a jím se spravovati, tak jako v jiných městech v královstvie Českém se zpravují. Kdež já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, slyše jejich slušnou prozbu a jsúce k nim, k týmž svrchu- psaným lidem našim řemesla řeznického, milostí naší nakloněni, a chtíce je opatřiti jako poddané naše věrné nám a milé, tuto milost sme jim učiniti ráčili při řemesle jich, aby tím lépe svú živnost mohli vésti v městě našem Pardubicích, a řád aby mezi sebou spuosobiti mohli na tento spuosob bez překážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc i budoucích potomkuov našich, pánů a držiteluov Pardubic: Item najprve cech aby měli a při něm se tak zachovali, jakož se tuto dole píše, tak a pod těmi pokutami, jakož dole psáno stojí.

Strana 117
z roku 1510. 117 It. cechmistři, kteříž by byli, přestúpil-li by který tovaryské svolení, daj dvénásob větší pokutu, než jiný tovaryš, tak pokudž by naň staršími mistry a to- varyši uloženo bylo. It. starší, kteříž budou při nich, který by se čeho dopustil, daj třetinou větší pokutu, než jiný tovaryš. It. ktož by cech pronesl, aby propadl do cechu kopu grošuov českých a kámen vosku, a rok před světnicí aby sedal; a při tom mohl-li by u tovaryšuov milost naleznúti, to buď nu tovaryšské vuoli. It. ktož by neuctil cechu zahájeného a krámuov, aby dal bez milosti patnáste grošuov českých, a při tom aby trestán byl. jak by se tovaryšóm zdálo. It. ktož by cechmistruov a starších tovaryšuov aneb jeden druhého kdež- kolivěk neuctil, též aby dal tovaryšskú vinu. It. též cechmistři a starší, když by se téhož dopustili, pokutováni aby byli, jakož svrchu psáno stojí. It. každý řezník, který v krámě stojí, aby bil čisté maso na krám, ješto není závrativé ani nemocné, ani od vlka zkúsané ani šelmové, ani toho, které by bylo zchováno u málomocných ani u kata ani u konědry; a kto by to přestoupil a byl by usvědčen, ten aby byl trestán od tovaryšuov, jak by se jim zdálo. It. také v sobotní den neb ke dni trhovému aby žádný se jedni z druhými čtvrtinú nedělili, než dva spolu aby jedno hovado zabili a masem aby se zachystali, tak aby potřeba městu dána býti mohla. A také každý mistr sám osobně v sobotní den aby v krámích seděl a prodával; pakli by beze lsti nemohl, ješto by to vědomo bylo, buď že by doma nebyl a že by byl v Chrudimi na trhu aneb jinde po své potřebě, znesa to na cechmistry, tehda bude moci, osadě krám svuoj masem, pacholka místo sebe nechati, aby prodával. Pakli by z toho kto kam vyvinul a v tom se ne- zachoval, aby dal pokuty do cechu bez milosti patnátcte grošuov českých. It. řezníci hostinščí, kteříž užívají toho řemesla v témž městě našem Pardu- biciech, aby byli lidé zachovalí, též i rodičuov poctivých. Pakli by v tom který z nich se čeho dopustil neřádného, aby jemu toho trpíno nebylo. Také ti řezníci budou moci dobytek do toho města našeho svrchupsaného hnáti, a což přiženou k bitvě, to jim má ohledáno býti od dvú mistruov domácích posazených na to, jest- liže jsou ta hovada, kteráž jsú přihnali, hodna k zabití aneb nic. Což by se pak hodilo podle schválení těch dvú mistruov, aby řezníci hostinščí to zabili; a což by se nehodilo, aby pryč vyhnáno bylo. A také tíž řezníci hostinščí hovada zbitá buď vcele nebo v polovicích [tím vlším právem i z kůžmi k trhu budou moci voziti, však tak, aby to též ode dvú mistruov domáciech na to usazených bylo ohledáno, hodné-li jest k prodaji čili není; a jestliže by těmi mistry povědíno bylo, že jest

Strana 118
118 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina [. ..] aby jim pobráno bylo a dáno do špitále. Než což se dotýče drobuov vepřových, těch oni žádných [do města] našeho voziti nemají k trhu. It. také řezníci hostinščí aby měli svobodu maso prodávati do dvatcíti hodin a nic dél; a což by koli do té hodiny nevyprodali, to aby jim pobráno bylo a dáno do špitále chudým od těch dvú mistrů, kteříž by na to usazeni byli. It. učedlníci, kteříž by chtěli v to řemeslo vkročiti, aby byli lidí zachovalých, a sami též aby byli lidé zachovalí. It. také žádný řezník aby kradeného dobytka nekupoval. Pakli by byl v tom kto usvědčen, aby byl trestán od tovaryšuov, jak by se jim zdálo. It. kto by mluvil nectně mezi krámy před paními neb před kýmžkolvěk, a uslyší který mistr, aby dal pokutu, jak jemu tovaryši uloží. It. když by se dva mistři svadili o jeden trh, tu aby byla dva člověky z mistruov k tomu posazena, a kterak ti dva mistři na to usazení ty mistry rozdělí o to, na tom přestati mají. Pakli by se který z nich protivil, tomu [sic] má ode všech mistrů trestán býti, tak jakž by se jim zdálo. It. ktož nepřijde do cechu, když cechmistři rozkáží, aby dal viny bez milosti pět grošuov bílých do cechu. It. když by jeden druhému překazil na jeho koupi kupováním a byl proto před mistry obžalován, aby byl pokutován, jakž by se tovaryším zdálo. It. když by jeden člověk pobídil [sic] na dobytek řezníka jednoho, aby u něho koupil, a druhý uslyše to, i šel tam mlče, i koupil ten dobytek, a bude-li proto obžalován před mistry, buď od tovaryšuov trestán, tak aby se jim desátý kaal, a žádný aby se toho víc nedopouščel. It. jestliže by ktokoli koupil dobytek u koho a nezaplatil jemu, a ten člověk, u kohož by koupil, žaloval naň cechmistróm, a on přiznal se k tomu: buď jemu krám zavřín, dokudž by jemu nezaplatil; a jestliže by přes to svévolně víko spustil. daj tovaryskou vinu. Pakli by dluhu zapřel, hledaj jeho ten člověk právem před rychtářem toho města našeho Pardubic. Item což se dotýče vin, kteréž jsú v tomto listu položeny, aneb ač by cech- mistři neb mistři na koho pro jakú příčinu vinu položili, ač by se kto které do- pustil, buď kto z cechmistruov, mistruov neb tovaryšuov, a vzata s něho byla vina: těmi penězi, což by za viny vzali, nikam hýbati nemají, než k potřebě toho řemesla chovati mají, a nikam jimi nehýbati bez vědomí panského neb ouředníkuov JMti. Než což by znali dobrého a poctivého toho řemesla, tehda s vůlí ouředníkuov budou moci s těmi penězi učiniti a k dobrému toho řemesla obrátiti, kdež by se jim zdálo. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, pečeti [sic] naši vlastní dali jsme

Strana 119
z roku 1510. 119 přitisknúti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích ten pondělí na den blahoslavené panny Marie Zvěstování, léta božieho tisícého desátého. Listina pergamenová s visutou pečeti zachovalou. 901. Pře mezi Petrem z Greisnperku a Vilémem z Pernšteina o chytání pstruhů. V Olomúci 1510, 19. dubna. — Olom. kn. půhonů v zemsk. arch. v Brně, č. 8. f. 189. Léta 1510 fer. VI. ante festum s. Georgii Olomucii. Sedění první. Petr z Greysnperku pohání pana Viléma z Pernšteina, najvyššího hofmistra království Českého, z dědin oc, ze sta hř. gr. šir. českých, a tu jemu vinu dávám, že mi lidí svých z Svrchního Újezda, zejmena Valentu Martínka, Chvalu, Jana Rouska, Jakuba Šklubku, před panem hajtmanem a pány JMtmi k mej potřebě postaviti nechce. Ználi se oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chci na panském nálezu dosti míti. Škody opovídám. Nález: Mezi Petrem z Greiznperku a panem Vilém(em) z Pernšteina, naj- vyšším hofmistrem království Českého, páni nalezli: Poněvadž pan Vilém ty lidi postavil, že jest tomu dosti učinil. Relatores pan Albrecht z Šternberka, pan Jindřich z Lichtenburka, a z vládyk Znata z Kukvic. Týž Petr Greysnikar z Greysnperkn pobání pana Viléma z Pernšteina, naj- vyššího hofmistra království Českého, z dědin oc, ze CC hř. gr. českých, a tu jemu vinu dávám, že lidé jeho z Svrchního Újezda s některými holomky z zámku Hel- šteina strhli jsú mi potok muoj Odru, a vyvedše vodu z toku pravého, lapali jsú pstruhy, tu kdež spravedlivě lapati neměli, kteráž voda v obú břehú jest má, mně na tom mém užívání starodávním tím lapáním škodu učinili, a on pan Vilém toho napraviti mi nechce. Ználi se oc, pakli pří, ač jest věc vědoma, chci na panském nálezu dosti miti. Škody opovídám. Nález: Mezi týmž Petrem z Greyzinperku a panem Vilémem z Pernšteina, najv. hofm. království Českého, páni nalezli: aby na to úřad veden byl, a páni slyšíc úředníky i jiné potřeby obojí strany, nález učiniti ráčí. Relatores pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, a z vládyk Hron Blud z Kralic. Mezi Petrem z Grayznperku a panem Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšším hofmistrem království Českého, páni nalezli: poněvadž Groyznykar dosta- tečněji provodí, než pan Vilém, že podle toho pruovodu Petr Grayznykar, k tej řece Odře právo má. Tento potaz z pánuov vynesli jsú pan Václav Berka z Dubé a pan Petr z Žerotína, a z vládyk Bohuše ze Zvole.

Strana 120
120 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 902. Smlúva [Viléma z Pernšteina] o mlýn Dvakačovský se panem Kostkou. 1510, 7. května. — Zbytek register u Jana Kyselky v Golč. Jeníkově f. 42 b. Léta Páně tisícího pětistého desátého, v úterý křížových dní, stala jse jest smlúva dokonalá mezi vysoce urozeným pánem panem Vilémem JMtí z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšším hofmistrem královstvie Českého, s jedné, a mezi uro- zeným pánem panem Zdeňkem Kostkú z Postupic JMtí a na Litomyšli [s] strany druhý, takováto o mlýn Dvakačovský, že pan hofmistr JMt má ten mlýn zaplatiti a dáti zaň IC � a XXX I? míš. na ten způsob: aby zavdáno bylo v pondělí hodu Ducha svatého LXVI I?, a ty peníze do Štičan aby se na právo položily, a z toho dluhové tito platiti se mají, kterýmiž Tucha mlynář vinovat jest: Item Jírovi do Dvakačovic XII ſ míš., it. panu Přibkovi navrátiti se má VIIj � za to, co dal Augustinovi mlynáři; témuž panu Přibkovi úrokuov zasedělých IIII I, a za roboty i ſp III g. It. Dlúhé a Budíkovi do Dvakačovic I ſP, Vachtelce I ſ, Petráčkovi Vaškovi do Štičan I IP, Augustinovi mlynáři peněz zasedělých za grunt XVIj XX g.; témuž peněz letošních o sv. Duše dáti se má XII ; ostatek, což po těch dluzích zbude, to Tuha [Tucha?] mlynář sobě vzíti má na tu sumu, co mu na tom mlýně zůstává. A ostatek těch peněz má se platiti na každý rok na středopostí po XIIII I míš. až do vyplněné sumy svrchupsané, a z toho Tuha bráti má od každých peněz II I, pokudž Augustinovi jeho peniezi nevyjdú; než když Augustin svú sumu vybéře, tehdy má Tuha bráti všech XIIII � až do vyplnění sumy svrchupsané. It. stavení všecko i s mlýnským kamenem toho mlýna pan hofmistr JMt má odtud sníti pryč, aby tu nic nezůstalo, než měštieště. Toho měštiště JMt pan hof- mistr má užívati i jeho budoucí braním země ku potřebě toho stavu, a vrbí ose- kávati, kteréž na témž měštišti jest, kterýž JMt má pod týmž mlýnem, a jiným ničímž. Než lidé Dvakačovští na tom měštišti pásti mají na časy budoucí beze vší překážky. A okolo toho mlýniště mají tu lidé mezi vyznamenati pro potomní pamět, aby přes tu mezi země dále brána nebyla vuobci. It. sádek a loučka nad mlýnem a rolí na stráni od téhož mlýna, to má uvedeno býti námi jednateli pod plat lidem JMti páně Zdenkovým, a což tu úroku a platu bude na svrchupsaných gruntech, ten má JMti panu Zdenkovi postoupen býti i s panstvím; a což se tu platu nedostane do té sumy, což jest JMt pan Zdeněk měl na tom mlýně, ten má pan hofmistr JMt panu Zdenkovi JMti ukázati, a list zhostní dáti tomu člověku i s panstvím, a též kury i roboty, což jest na mlýně bylo, aneb za každou slepici po I g. českém, a za den každé roboty ženné po II g. českých a za den roboty senné po I g. českém.

Strana 121
z roku 1510. 121 It. loučka od mlýna, kteráž za řekou leží, a druhá, kteráž leží za strúhú, slove Vokrouhlík, ty obě JMt pan hofmistr má pod plat uvésti panu Zdenkovi JMti. It. ten kus louky, kterýž JMt pan hofmistr koupil u Rečka, člověka páně Zdenkova JMti, za XII �P míš., ten má JMt zaplatiti a držeti na časy budoucí; ale užívati jeho jinak nemá, než země braním na již psaný stav, avšak bez zkáze [sic] cesty, kteráž jde vedle řeky; toho kusu Reček užívati má travou. It. stav ten pana hofmistra JMti, jakž nyní udělán jest zvajší, tak má držán býti na časy budoucí, a výše nic, a tak má námi smlúvcemi cíchován býti. It. kterýmž lidem vodami skaženy jsou louky, kteráž na ně z té strúhy vy- chází, těm lidem aby jinde oddáno bylo tolikéž. It. mlynář Tiuha [Tucha?], kterýž nyní na tom mlýně sedí, ten má při panu hofmistrovi JMti zůstati, a pan Zdeněk JMt má naň list zhostní dáti. It. kdy by koli potřeba přišla stavu toho pod mlýnem opravovati, že pan hofmistr JMt v časích budúcích i dědicové a budúcí Jeho Mti plnou moc mají a jmíti budou, ten stav k břehuom přidělati a do břehuov vebrati a břehy opravo- vati, pokudž by jim potřeba kázala, avšak bez zkáze cesty, kteráž jde mimo týž stav. It. kteréhož člověka s platem i s panstvím pan hofmistr JMt panu Zdenkovi JMti postúpí, jestliže by kdy klášter Podlažský se vším jeho k výplatě přišel, tehdy pan Zdeněk JMt toho člověka místo mlýna postúpiti má tomu, komuž by výplata příslušela; a též zase jestliže by kdy k výplatě přišel klášter ten, kterémuž jest ten člověk v Čankovicích, tehdy pan hofmistr JMt, dědici a budúcí JMti budou jmíti jiného člověka postoupiti panu Zdenkovi JMti, dědicuom aneb budúcím JMti, místo toho, s týmž příslušenstvím, jako tohoto. It. což se řeky pod mlýnem dotýče v uobci Dvakačovské, aby ji vrbím ne- zavěšovávali, než zachovali ve všem příví [sic] podle prvnější smlúvy. It. most, kterýž jest v uobci na staré řéčce, ten mají lidé Dvakačovští dě- lati sami a opravovati na časy budoucí, a pan hofmistr JMt má jim dáti ku pomoci IIII �k grošuov, a nyní lesu k tesání a IIII duby na trámy dáti jim má. It. na těch rolích a lukách odvodí se platu ročního XIIII g. českých panu Zdenkovi JMti, kteréž byly k mlýnu Dvakačovskému; a člověk Ště]pán v Čanko- vicích, ten se JMti postupuje, a na něm se platu ukazuje ročního I ſl grošuov XVIIIj g. českých, a ostatek, což přes to platu na témž člověku zůstává], to panu hofmistrovi JMti neb budoucím platiti má, a jiného na něm nic pozůstati] nemá. A tak tyto smlúvy, kteréž jsou se mezi Jich Mtmi svrchupsanými pány staly dokonale, námi smlúvcemi Petrem Přibkem z Otoslavic, Bohuslavem Běškovcem z Běškovic, ty časy hajtmanem na Pardubicích, Janem Bartoušovským z Labouně, Bohuslavem Orelským z Sán, Matyášem z Kosoře, ty časy úředníkem na Pardubicích, a tak JMt pan hofmistr jednu ceduli řezanou té smlúvy má, a pan Zdeněk Kostka Archiv Český XVII. 16

Strana 122
122 C. XXII. Listiná: pana Viléma z Pernšteina JMt druhou. A tyto smlúvy s těchto cedulí řezaných Jich Mt páni s obú stran na pergamen vepsati je mají pod pečetmi Jich Mtmi [sic] i jiných dobrých lidí pro další pamět. Dány a psány léta a dne svrchupsaného. 903. Jindřich z Lipého přidává manželce své Bohunce z Pernšteina nad věno její 1500 kop gr. č Na Mor. Krumlově 1510, 22. května. — Orig. v státním arch. ve Vídni. Já Jindřich z Lipého, najvyšší maršálek království Českého, známo činiem tímto listem všem vuobec, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú: Jakož urozená paní paní Bohunka z Pernšteina, manželka má milá, věno své dckami zapsané má, kdež já svrchupsaný Jindřich nad věno její z milosti a lásky manželské jí přidávám patnáste set kop grošuov českých na takový spůsob: jestliže by jí paní Bohunce manželce mé milé pán Buoh déle živu býti dáti ráčil, nežli mně svrchupsanému Jindřichovi, tehdy Jan syn muoj, ač by v živnosti mé k letóm rozumným přišel, povinen bude vydati jí svrchupsané paní Bohunce v roce pořád zběhlém po smrti mé pět set kop grošuov českých, a hned potom též v roce pořád zběhlém druhých pět set kop grošuov českých, a tak opět v třetím roce pět set kop grošuov českých, a tak až do vyplnění tej summy patnáste set kop grošuov českých. Pakliby pán Buoh mne svrchupsaného Jindřicha prve smrti uchovati neráčil, nežli by Jan syn muoj k letóm rozumným přišel, tehdy poručníci statku mého budou povinni paní Bohunce manželce mé milé těch patnáste set kop grošuov českých z statku mého vydati tak a na ten způsob, jakož se svrchu píše. A to jí má tak držáno býti do- statečně a tomu se dosti státi všemu, což se v tomto listu píše, jakoby na to list dostatečný jměla na pargaméně s rukojměmi, tak podle obyčeje a řádu markrabství Moravského. Tomu na potvrzení svú vlastní pečeť k tomuto listu přivěsiti sem roz- kázal; a pro širší svědomí připrosil sem urozených pánů pana Jana z Lomnice na Meziříčí, hajtmana markrabství Moravského, pana Prokopa z Kunštátu na Jevišo- vicích, urozených vládyk Jindřicha Jankovského z Vlašímě, Adama z Backovic, Znáthu z Drahanovic, že jsú pečeti své podle mé na svědomí přivěsili k tomuto listu; jenž jest dán a psán na Moravském Krumlově v středu po svatém Duše, létha páně tisícého pětistého desátého počítajíce. Perg.; vedle páně z Lipého ještě přivěšeny dvě červené a 3 modré pečeti. 904. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a měšťany Králové-Hradeckými o lidi usedlé na gruntech pána z Pernšteina a měšťanů Hradeckých. S. 1. 1510, 4. června. AČ. IV. 215.

Strana 123
z roku 1510 123 905. Vilím z Pernšteina propouští lidem poddaným ze vsi Prus a Podolíčka právo odúmrtní. Na Hranicích 1510, 15. června. — Orig. perg. arch. města Přerova. Vilém z Pernšteina oc, pán a pravý dědic panství Helfenšteinského, i s svými erby a budoucími pány a držiteli Helfenšteinskými, vyznáváme ... že jsou předstou- pili před nás lidé naši ze vsi Prus, kterážto ves příslušie k špitáli Lipenskému, a z druhé vsi Podolíčka, kteráž příslušie k faře Lipenské a k tomu zádušie, s pil- ností a snažnými prosbami nás prosiec, abychom jim tu milost učiniti ráčili a od- úmrti všecky propustiti . . . tuto milost sme jim učiniti ráčili a činíme, aby tím líp pod námi seděti a živiti se mohli a toho záduší odbývati, že ty odúmrti všecky, kteréž sou předkóm našim i nám spravedlivě náležely, týmž svrchupsaným lidem našim jsme propustili a tímto listem propouščíme, tak aby oni svrchupsaní lidee naši statky své buď mohovité neb nemohovité mohli dáti, poručiti za zdravého života neb na smrtelné posteli, komuž by se jim kolvěk zdálo a líbilo, buď přátelóm přirozeným neb nepřirozeným, buď na tom panství našem neb na jiném, řád a právo zachovajíc, a to bez překážky nás svrchupsaného Viléma, erbuov a budoucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov Helfenšteinských, aneb i toho každého, ktož by toho zádušie v držení byl. Však s takovú výmienkú: jestliže by ktožkolvěk statek svuoj dal neb poručil na cizí panstvie komužkolvěk, tehda ten, ktož by k tomu statku právo míti chtěl aby se k tomu statku tu přibral a tu na té dědině jeho užíval. Pakli by jakžkolvěk jaká různice mezi přátely o ten statek byla, tehdy fojt a konšelé na té dědině je o to srovnati mají, a jinde nikdež o ten statek právem žádným sebe hleděti nemají, než tu na té dědině. Než jestliže by fojt a kon- šelé sami nemohli več trefiti, tehdy námi svrchupsaným Vilémem z Pernšteina oc neb erby a budoucími pány a držiteli Helfenšteina aneb toho záduší o to srovnáni býti mají, aneb ouředníky Pernšteinskými nynějšími neb budoucími, a jiným žádným . . . Jenž jest dán a psán na Hranicích, tu sobotu na den sv. Víta, léta od narození syna Božieho tisícého pětistého desátého. Listina pergamenová s visutou pečetí, jejíž okraj porouchán. 906. Výpověď ubrmanská o pastvy blaně a trávníky u Dluhonic mezi Vilímem z Pernšteina a kapitolou kostela Olomúckého. V Olomouci (1510, 28. června). — Cop. pozdější arch. kníž. v Roudnici P. 15/49. Léta od nar. S. b. 1540 [sic] v pátek před svatejm Petrem a Pavlem apo- štoly božími, stala se jest smlouva námi Albrechtem z Šternberka a Slaſvjkova a na Holešově, Jiřím z Vlašimě a na Ousově, Hynkem z Ludanic a na Roketnici, Jakubem 16 *

Strana 124
124 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina z Šárova a na Krumšteině [čti: Krumsíně], nejvyšším hofmistrem [čti: hofrychtéřem] margrabství Moravského, Václavem z Widbachu a na Pavlovicích, Záviší z Slavíkovic a na Lhotěi mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyšším hofmistrem království Českého, s strany jedný, a velebnými kněžími kapi- toly kostela Olomúckého z strany druhé: Jakož sou byli póhonové od svrchupsané kapitoly na svrchupsaného pana Viléma o trávník, pastvisko u vsi Dluhonic a pře, různice a žaloby o blaně, pastvisko a Coblovu louku, kteréž jest v tom blanie, a kout také v tom blaní: i přestaly sou obě straně o to mocně na nás, cožkolivěk mezi nimi vyřknem a za spravedlivé nejdem, že na tom dosti míti chtí. A protož my obrmané svrchupsaní na ta místa osobami svejmi vyjevše a toho všeho ohle- davše, jich obapolnie pře, žaloby i odpor dostatečně vyslyševše, k tomu také i lidí starejch zprávu i přísahy dostatečně vyslyšavše, to všecko vážili sme a rozjímali, takto vypovídáme na jich mocné přestání na nás: Nejprve o trávník pastvisko u vsi Dluhonic, poněvadž obú stran svědkové větší díl v tom se srovnávali, že na tom trávníku Přerovští i Dluhonští lidé spolu koně pásali až po jezero Kačičen a po Bečvu, aby ještě spolu pásali jedni z dru- hejmi, nepřekážejíc; než Dluhonští budou moci i jiné dobytky pásti na tom tráv- níku. K tomu také Dluhonští lidé jestliže by kdy při svých humnech na tom tráv- níku zahrádek přísadam[i] nadělali, aby jim v tom Přerovští nepřekáželi. Což se pak blaní dotýče a lúky Coblovy a kouta podle Bečvy, to sme též dostatečně ohledali i uvážili, takto vypovídáme: Poněvadž kapitola svrchupsaná list od pana Jana Tovačovského z Cimburka před námi ukázali, kterýžto list zřetedlně ukazuje a svědčí, že lidé Dluhonští to blaní od pana Tovačovského koupili, zaplatili, v kterémžto blaní louka Coblova a ten kout leží, kteréžto blaní hejnejmi a ouřed- níky Tovačovskými obvedené a ukázáno jest, když se kup stal toho blaní, od toho lidé Dluhonští po svém kupu v požívání byli až do toho času: aby ještě tak poží- vali podle tohoto listu bez překážky po břeh vody Bečvy, kdež přechází blaní k břehu Bečvy proti Dluhonicím. Tomu na zdržení a pro lepší pevnost toho všeho, což se nahoře píše, my obrmané svrchupsaní své vlastní pečeti přivěsili sme k těmto smlouvám a dali sme každé straně jednu. Dán v Holomouci léta a dne oc. 907. Vilém z Pernšteina slibuje jako opravce kláštera sv. Jakuba v Olomouci, že nemá od toho kláštera nic odcizovati. Na Tovačově 1510, 3. července. — Orig. perg. v arch. kapitoly Olom. Já Vilém z Pernšteina oc jakož mám dání od najjasnějšieho knížete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc krále a markrabí Moravského, pána mého

Strana 125
z roku 1510. 125 milostivého, na opravu dědičnou na klášteře sv. Jakuba na předhradí Olomúckém, kteréžto dání krále JMti jest mi ve dsky vloženo, kteréž všecko v sobě šíře oka- zuje a drží. Kdež já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, chtě ten klášter opatřiti tak, aby radši zhůru šel, nežli by od něho co ubývati mělo, aneb aby kto pod mú výprosou od něho co odcizovati měl, napřed já svrchupsaný Vilém z Pernšteina ani žádný pán, kterýž by to po mé smrti mým právem držel, nemá jim v ty důchody, kteréž jim spravedlivě přicházejí, sáhati, než aby oni svých důchoduov užívati mohli spravedlivě. Také nemá jim od toho kláštera žádných vsí ani lidí ani kruntuov odci- zovati já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, ani budoucí páni po mně, kteříž by to mým právem drželi, ani frejmarkuov žádných činiti, leč by s vuolí jejich bylo a že by na tom ty panny nynějšie neb budoucie své lepší znaly, to učiniti budem moci, však tak s povolením abatyše a konventu pro jejich dobré a s vuolí jejich, a jináč nic. Pakli by ony k tomu vuole nedaly abatyše a konvent nynějšie neb bu- doucie, tehda toho žádný nemuož a nebude moci já svrchupsaný Vilém z Pernšteina ani budoucí potomci moji, ktož by to mým právem po mně držel, učiniti. A ony abatyše a konvent nynějšie neb budoucie mají se ke mně i k budoucím potomkóm mým zachovati jakožto ku pánóm svým. A já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, slibuji sám za se i za své po- tomky a budoucí pány, ktož by to mým právem drželi, to všecko, což se v tomto listu píše, věrně a právě zdržeti a v celosti zachovati beze všeho přerušení na bu- doucí časy. Tomu na svědomí a lepší jistotu svou vlastní pečeť dal sem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově, tu středu před svatým Prokopem, léta od nar. s. B. tisícého pětistého desátého. Na proužku perg. pečeť dobře zachovalá. 908. Vilém z Pernšteina prodává dvůr v Polouvsí u Nového Jičína Janovi Doubravovi. Na Hranicích 1510, 4. července. — Orig. perg. v arch. zemsk. v Praze č. 89. My Vilém z Pernšteina oc, že jsme prodali a mocí listu tohoto prodáváme dvuor náš vlastní v Polouvsí, kteréž prve fojtství bylo, opatrnému Janovi Doubra- vovi, ženě jeho, dětem jeho i jejich budoucím potomkóm, za jistú sumu peněz, kteráž jest již nám od svrchupsaného Jana Doubravy zúplna zaplacena; a k tomu dvoru lán role a louku pod Hodišovcem, a chrast řečenou Hodišovec. A z milosti naší toto jemu přidáváme: Když by pastva padla na lesích našich, aby mohl svobodně hnáti šestero sviní na žalud bez uplacování, a více nic, do lesuov našich. Lesu k stavení a proutí k opletání jmá jemu dáváno a hajnými našimi ukazováno býti v lesích našich. Také z milosti naší přidáváme jemu, aby sobě mohl pivo vařiti k svému pití a čeledi své; než piva on prodávati nemá ani šenkovati, než k potřebě své toho

Strana 126
126 Č. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina užívati. Z odúmrtí všech jej i jeho budoucí potomky, kteříž by na tom dvoře byli, propouštíme. Z fojtství a konšelství, z toho jej také vynímáme. A robot žádných nám činiti aneb našim budoucím potomkóm pánóm Hranicským povinen nebude, ani jeho potomci, kteříž by na tom dvoře byli. A on svrchupsaný Jan i jeho potomci budou dlužni a povinni nám pánóm Hranickým platiti a činžovati platu ročnieho třidceti grošuo českých, a to rozdílně, na svatý Václav patnácte grošno českých a na svatý Jiří druhých patnácte grošno českých, s toho dvora svrchupsaného, a to na časy budoucí. A ten plat svrchupsaný nám pánóm Hranickým spravíc každého roku, více nám povinni nebudou, než při tom při všem mají zachováni býti jako jiní dvo- řáci na panství našem Hranickém. A když by berně královská v této zemi volána a brána byla, tu my sobě, erbóm našim a budoucím potomkóm pánóm Hranickým pozuostavujem. A tomu všemu, což se v tomto listu píše, na zdržení a jistotu já svrchupsaný Vilém pečeť svou vlastní k tomuto listu přivěsiti jsem rozkázal. Jenž jest psán a dán na Hranicích, ve čtvrtek den svatého Prokopa, léta páně tisiecího pětistého desátého počítajíce. Tergo: Dvořáka Polouveskýho. 909. (q.) Smlúva mezi knězem Thomášem a kapitulú kostela Olomúckého a panem Vilémem z Pern- šteina o půhony, kteříž byli s obú stran mezi nimi znikli o mlýn Tučapský a o stav i o jiné, a že touto smlúvou první smlúva se moří. V Olomúci 1510, 4. července. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 496b ; arch. měst. Brn. f. 180-181. My kněz Thomáš děkan a kněží z kapituly kostela Olomúcského i z budú- cími potomky svými vyznáváme . . . Jakož sú různice byly nějaké a nesnáze mezi námi a urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšším hofmistrem královstvie Českého, s kteréžto různice a nesnáze i půhonové v knihách práva zemského stali sú se od nás na svrchupsaného pána pana Viléma z Pern- šteina, jeden půhon což sě stavu dotýče, kterémž sě voda žene pořád na mlejny Tučapský a jiený druhý mlýn, a druhý půhon o zrubání košuov mlynáři Nenakun- skému; jakož pak o to všecko i smlúva mezi námi již psanými knězem děkanem, kapitolú kostela Olomúckého a urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina, Janem Kobíkem z Opatova, Mikulášem z Vilhartic byla se stala, kterážto smlúva jimi uči- něná žádné moci nemá míti a v nic se obracuje a touto smlúvú dobrovolnú se mrtví. Kterážto smlúva dobrovolná, celá a dokonalá, námi již psanými kněžími z kapitoly a Benešem z Vahančic na místě svrchupsaného pana Viléma z Pernšteina taková se jest stala i o ty dva svrchupsané půhony: Najprv o stav na Moravě nad Bolelícem, kterýmž se voda na mlýny žene, totižto na mlýn Tučapský, Nenakunský, Rakodavský, Vírovský, Thovačovský, že tu

Strana 127
z roku 1510. 127 mlynáři všeci jednostajně prací a nákladem stav ten svrchupsaný dělati mají; a přišla-li by na tom stavě jaká oprava, tuto mlynářé svrchupsaní tolikrát, kolikrát by toho potřebí bylo, ten stav opraviti nebo znovu udělati všickni zespolka mají, a on svrchu- psaný pan Vilém z Pernšteina oc z lesu Bolelíckého k dělání toho stavu neb k opravě dříví dávati má, i zemi, což by potřebí bylo, z gruntuov svých. A již ti mlynáři ten stav svobodně dělati mají, a sobě vodu na mlýny vésti, bez našich svrchupsaných kněží i tudíž již psaného pana Viléma z Pernšteina všelijaké překážky. Než jestliže by se to přihodilo kdy a ta voda struhami na mlýny, kterými se žene, z kterého břehu se vytrhla anebo vytrhnúti chtěla, ta výtržka, mlynář, kteréhož by sě dotý- kala a jemu možná a malá byla, tu opraviti sám má; pakli by nad jeho možnost byla, tehdy jemu jiní všickni mlynáři svrchní i dolní opravovati a napraviti povinni budou tolikrát, kolikrát by toho potřebí bylo. Pakli by tak věc veliká byla a zna- menitá, že by tomu všickni odolati nemohli, tehdy my svrchupsaní máme jim pomoc rovnú učiniti. Ale což sě dříví a země dotýče, ač by toho potřeba byla, to má z gruntu a panstvie Thovačovského dáno býti. Než což se mlynáře Nenakunského dotýče, jakož prvé z toho mlýna na Ma- jetín za drva k dělání stavu a opravě bečku soli na každý rok vydávali, kterúž jest s sebe zplatil, že odtud se drev nedává žádných, než z lesu svrchupsaného pána pana Viléma z Pernšteina: tu bečku soli z toho mlýnu nynější mlynář neb potomní za ta drva, co k tomu stavu již psaný pan Vilém z Pernšteina dává a dávati má budoucně, jakož se svrchupíše, jemu již psanému panu Vilémovi z Pernšteina, erbuom i budoucím potomkóm jeho pánóm Thovačovským na každý rok při s. Jiří dávati mají na Thovačov. Než jestliže by ten stav kdy zšel, že by se jím voda na ty mlýny nehnala, a jiný místo toho stavu udělán nebyl, a tak jestliže by z lesuov již psa- ného pana Viléma z Pernšteina na ten stav, kterýmž by sě voda na ty mlýny hnala, dříví žádného nedávala, tehda ten mlynář Nenakunský soli dávati povinovat nebude. Než jestliže by z lesuov již psaného pana Viléma z Pernšteina dříví se dávalo k dě- lání stavu nového, ač by se přihodilo v jiném místě kde dělati, tehda tu bečku soli z již psaného mlýna mají předse na zámek Tovačov dávati budoucně. Což se mlynáře Tučapského dotýče, ta věc, jakž jest prvé byla od starodávna a ten plat, při tom se toho nechává. Což se druhého půhonu dotýče o ten koš, toho mlynář Nenakunský nynější neb potomci jeho svobodu mají, jiný koš zase sobě udělati, ač se jim zdá, a jeho užívati bez všelijaké překážky. Tak se jest smlúva stala o groše staré, kteréž ze vsi Uherčic na každý rok na zámek Thovačov platili a vydávali, že za ten každý groš osm peněz bílých dávati mají na každý rok za sumu groší, což dávati mají na bu- doucí časy. A to všecko, což se v této naší smlúvě dobrovolně zavírá, my svrchu- psaný kněz Thomáš děkan a kapitula kostela Olomúckého s již psaném pánem

Strana 128
128 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina panem Vilémem z Pernšteina obapolně slíbili sme sobě zdržeti na budoucí časy. Dán v Olomúci léta božieho tisícého pětistého desátého, den svatého Prokopa. 910. (con. XXVI.) List od pana Jindřicha z Lippého, najvyššího maršálka království Českého, jímž dává a propouščí many své, kteréž v Čechách měl, panu Vilémovi z Pernšteina oc. Na Mor. Krumlově 1510, 11. čce. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 107; arch. měst. Brn. f. 65. Já Jindřich z Lipého, najvyšší maršálek království Českého, vyznávám . . . Jakož jsem měl many své v Čechách, zejména tyto: Jindřicha Naza z Chřenovic a na Fridnavě, Jana Haukvice z Biskupic a na Krupé, Mikuláše Vonšovského, Petra z Kamberka a na Lipnici, Wolfa z Litovan, a ty sěm mocně dal a dávám uroze- nému pánu panu Vilémovi z Pernšteina oc, panu otci svému milému; a s povinnosti té, kterúž jsú mi byli povinovati, propúštím, a převodím všecko své právo, kteréž sěm já kolivěk k nim měl, nic sobě nepozuostavuje, na svrchupsaného pána pana Viléma z Pernšteina »c, pana otce svého milého, aby oni jemu to všecko činili a činiti povinni byli, což sú mně činili, a jím svrchupsaným pánem sě spravovali jako pánem svým; neb já sobě na nich nic tu nepozůstavuji, než všicko sěm naň převedl a tímto listem převodím, aby on tu všicku moc měl k nim, kterúž jsem já měl, aby on mohl říditi a s nimi činiti a k službám svým je obracovati, pokudž by sě jemu zdálo a líbilo. Tomu na potvrzení svú pečeť k tomuto listu přivěsiti sěm kázal; a pro širší svědomí připrosil jsěm urozeného pána pana Bočka z Kunstatu, urozeného vládyky pana Adama z Backovic a na Polici, že jsú pečeti své podle mé k tomuto listu na svědomí přivěsili. Jenž jest dán a psán na Krumlově Moravském ve čtvrtek před svatú Marketú, léta tisícého pětistého desátého počítajíc. Výtah AČ. VI. 543 č. 386. 911. Vilím z Pernšteina slibuje, že many v Čechách, kteréž mu Jindřich z Lipého dal v moc, zase postoupí synovi jeho Janovi z Lipého. Na Mor. Krumlově 1510, 11. července. — Orig. ve dvorním arch. ve Vídni. Já Vilém z Pernšteina »c že jakož mi jest urozený pán pan Jindřich z Li- pého, najvyšší maršálek královstvie Českého, pán a syn muoj milý, dal mi many své, aby ke mně zření měli, od kterýchž sem já již na to i slib přijal, však na takový spůsob: jestliže by na svrchupsaného pána pana Jindřicha pán Buoh smrť dopustiti ráčil, a pan Jan syn jeho po něm zůstal a přišel k letóm svým, aby statkem vládl a ty many své zase míti chtěl, tehda já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc mám a povinen budu jemu zase těch manuov v moc jeho postúpiti. Také ti manové svrchupsaní toho práva manského užívati mají a jím se spravovati, tak jakž sú jeho

Strana 129
z roku 1510. 129 prvé od starodávna užívali bez překážky. A pakli bych já svrchupsaný Vilém oc to zboží skoupil od těch manuov svými penězi, a pan Jan to zase míti chtěl, dada mně rok napřed věděti, tehda já svrchupsaný Vilém mám jemu toho postoupiti, však tak, což bych já koli za to dal, ač bych co skoupil, aby mi od svrchupsaného pana Jana zase navráceno bylo. Pakli by mne svrchupsaného Viléma pán Buoh smrti neuchoval, tehda synové moji, kterýž by to kolvěk po mé smrti držel, též má uči- niti a povinen bude, jako i já, tak se zachovati, jakž se svrchu píše. Tomu na potvrzení a lepší zdržení svú vlastní pečeť dal sem přivěsiti k tomuto listu; a pro širší svědomí připrosil sem urozeného pána pana Hynka Bočka z Kunštátu a na Polné, a urozeného vládyky pana Adama z Boskovic a na Polici, že jsú své pečeti vedle mé na svědomí přivěsili k tomuto listu; jenž jest dán a psán na Krumlově Moravském ten čtvrtek před svatú pannú Margethú, leta od nar. s. b. tisícého pěti- stého desátého. Perg., 2 pečeti červené a 1 modrá. 912. (d.) Smlúva mezi panem Janem z Pernšteina oc a panem Bočkem z Kumstatu o Bojanovice. Na Pernšteině 1510, 19. čce. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 109; arch. měst. Brn. fol. 66b. L. P. patnástistého desátého, ten pátek před svatú Maří Magdalenú, stala [se] jest smlúva mezi urozeným pánem panem Janem z Pernšteina najvyšším komor- níkem markrabství Moravského z strany jedné, a panem Hynkem Bočkem z Kun- statu strany druhé, a to taková: že jest jmenovaný pan Hynek Boček z Kunstatu prodal ves Bojanovice za vosm tisíc zlatých uherských anebolito groší, po třech a po třiceti groších za zlatý počítajíc, s jejím se vším příslušenstvím, tak jakž sám držel, i s tím se vším právem, tak jakž list jeho svědčí. Na kterýž list dobrú vůli udělati má svrchupsanému pánu panu Janovi z Pernšteina oc, a ten list i z dobrú vůlí při postupování lidí položiti má panu Janovi z Pernšteina oc, a pan Jan má na sv. Jiří najprv přieščieho od datum smlúvy této zastúpiti pana Bočka ve dvú tisících zl. uh. u Talafúsa, a v pěti stech kopách grošuov českých u urozeného pána pana Jindřicha z Lippého, najvyššieho maršálka království Českého, a v pěti stech kopách groší českých u Jana Miroslavského; a potom hned na sv. Jiří, totiž v roce potom zběhlém, svrchupsaný pan Jan panu Hynkovi Bočkovi spolu dáti má čtyři tisíce zl. uh. aneboli groší, po třidceti třech groších bílých za zlatý počítajíc. A pan Hynek Boček svrchu- psanému panu Janovi lidi postúpiti hned má, a při tom list s dobrú vůlí, kterýž na Bojanovice má, na devět tisíc zlatých položiti má; a pan Boček úroky, užitky i de- sátky, kteřížto užitkové k sv. Václavu jdú, ty on sobě vybrati má bez překážky páně Janovy. Tomu na zdržení své vlastní pečeti dali sme přitisknúti k této smlúvě; a pro Archiv Český XVII. 17

Strana 130
130 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina lepšie svědomí připrosili sme urozeného pána, pana Viléma z Pernšteina na Helfen- šteině, najvyššieho hofmistra království Českého, pana Adama z Backovic na Polici, že své pečeti podle našich na svědomí přitiskli k této smlúvě. Jenž jest dán a psán na Pernštej]ně léta a dne svrchu psaného. Výtah AČ. VI. 543 č. 387. — Do DBrn. č. 14 f. 13 vloženo dne 10. března 1511. 913. (e.) Dobrá vuole od pana Bočka na Bojanovice panu Janovi z Pernšteina, panu Vilémovi z Pernšteina, panu Vojtěchovi z Pernšteina. Na Polné 1510, 24. července. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 109b; arch. měst. Brn. f. 67. Já Hynek Boček z Kunstatu a na Polné vyznávám ... že jakož mám list od urozených pánuov, pana Heralta a pana Ladslava bratří vlastních z Kunstatu a na Hodoníně, na devět tisíc zlatých uherských, kterýžto list svědší a ztahuje se na ves Bojanovice se vším jejím příslušenstvím, a při tom v tom listu stojí, kdož by ten list z dobrú vuolí měl mne svrchupsaného Hynka, že též právo k tomu ke všemu jmíti má, což se v tomto listu píše, jako já sám svrchupsaný Hynek Boček z Kunstatu oc. Protož já svrchupsaný Hynek Boček z Kunstatu tímto listem dávám dobrú vuoli a svobodnú sám od sebe i erbuov i budúciech potomkuov urozeným pánuom panu Janovi z Pernšteina, najvyššiemu komorníku markrabství Moravského, panu Vilémovi z Pernšteina, najvyššiemu hofmistru království Českého, panu Vojtě- chovi z Pernšteina oc, tak aby voni svrchu psaní páni k tomu ke všemu též právo i touž moc plnou jměli, což se v tomto listu píše, jako já sám svrchupsaný Hynek Boček z Kunstatu, beze všeho umenšení. Tomu na svědomí svú vlastní pečet přie- věsiti sem dal k této dobré vuoli; a pro lepší jistotu připrosil sem urozeného pána pana Jindřicha z Lippého, najvyššieho maršálka královstvie Českého, a urozených vládyk pana Zeleného z Říčan, pana Markvarta Valeckého z Mírova, pana Jindřicha Jankovského z Vlašimě, pana Jindřicha Březnického z Náchoda, pana Jana Hosta- kovského z Arklebic, že jsú své pečeti podle mé na svědomí přievěsiti dali k této dobré vuoli, sobě i erbuom svým bez škody. Dán a psán na Polné v středu před s. Jakubem apoštolem, léta patnáctistého desátého. Výtah AČ. VI. 544 č. 387. 914. Jan z Pernšteina, nejvyšší komorník markrabství Moravského, dává otci svému Vilé- movi z Pernšteina dobrou vůli na ves Bojanovice. Datum na Pernšteině v středu po sv. Ja- kubu apoštolu (31. čce) 1510. Jistcové: Adam z Backovic, Beneš z Vahančic, Jiřík Gedeon z Olešničky, Jan Plzák ze Zdětína, Jetřich Obešlík z Lipoltovic. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 110; měst. Brn. f. 67. Výtah AČ. VI. str. 544 č. 387.

Strana 131
z roku 1510. 131 915. Vilím z Pernšteina dává lidem Bohdaleckým náhradu za to, co na gruntech jejich rybníkem Sklenským vytopil. Dat. na Pernšteině 1510, 31. čce. AČ. IX. 444. 916. Vilím z Pernšteina a synové jeho Jan a Vojtěch slibují Prostějovským, že pro víru pod obojí utiskováni býti nemají, kněz římský pod jednou že na faru jich podáván býti nemá. Na Pernšteině 1510, 4. srpna. — Orig. perg. arch. m. Prostějova. My Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabstvie Moravského, Vojtěch z Pernšteina, vlastní bratří a synové svrchupsaného pána, i s svými erby a budou- cími potomky našimi vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás opatrní purgmistr a konšelé města Prostějova, věrní naši milí, s pilností a snažnými prosbami nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili, aby od nás ani budouciech potomkuov našich od víry té, kdež obyčej mají přijímati podobojí spůsobú tělo a krev pána Krista, utiskáni nebyli, a také abychom jim my ani budoucí potomci naši kněze strany římské dávati nerá- čili za faráře. Kdež my svrchupsaní Vilém z Pernšteina, Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pern- šteina a synové svrchupsaného pána, slyšíc jejich slušnú žádost a jsúc k nim k týmž lidem našim milostí naší nakloněni, i také chtíce tomu, aby oni svrchupsaní lidé naši nynějšie neb budoucí při tom zůstati mohli, tak jakož navyklost mají přijímati tělo a krev pána Krista pod obojí spůsobou, bez překážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc, Jana a Vojtěcha vlastních bratří z Pernšteina, i budouciech potom- kuov našich, pánuov a držiteluov panstvie Plumlovského aneb toho města Prostějova, a od toho aby utiskáni nebyli na budoucí časy od nás i od budoucích potomkuov našich pánuov a držiteluov panstvie Plumlovského aneb toho města Prostějova, než při tom aby zachováni byli od nás i od budouciech potomkuov našich, tak jakož se nahoře píše, na budoucí časy beze všeho přerušení. Také toto jim svrchupsaným měščanóm našim Prostějovským z milosti naší činíme, že my svrchupsaní Vilém z Pernšteina, oc Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pern- šteina a synové častopsaného pána, nemáme jim bez jich vuole k té faře Prostě- jovské žádného kněze římské strany dávati, kteříž přijímají pod jednou spůsobou tělo a krev Pána Krista, na budoucí časy. A jestliže by pak kdy přišlo, že by ten klášter, kdež nyní fara jest, v Prostějově prosouzen byl, takže by ten zákon, kterýž tu prvé byl, právem a spravedlivostí zase v to všel a v tom klášteře byl, tehda měščané naši Prostějovščí nynější neb budoucí budou moci sobě kostel ustaviti buď v městě neb před městem a jej za faru míti, a kněze v něm té strany, kterýž obyčej 17*

Strana 132
132 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina má přijímati tělo a krev pána Krista pod obojí spůsobou, míti mají na budoucí časy, bez překážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina, Jana a Vojtěcha vlastních bratří z Pernšteina, i budoucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov panstvie Plumlovského aneb toho města Prostějova. Než dokudž bychom kolvěk my svrchu- psaní páni neb budoucí potomci naši z toho kláštera právem a spravedlivostí vyve- deni nebyli, tehda oni svrchupsaní měščané naši Prostějovščí mají míti při té faře, kteráž nyní jest, kněze strany té, kterýž obyčej má přijímati tělo a krev pána Krista pod obojí spůsobou, a jiného žádného na budoucí časy, bez překážky nás svrchu- psaného Viléma z Pernšteina, Jana a Vojtěcha vlastních bratří z Pernšteina, i bu- doucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov panstvie Plumlovského neb toho města Prostějova. Pakli bychom kdy my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, Jan a Vojtěch vlastní bratří z Pernšteina a synové častopsaného pána, neb potomci naši chtěli tu kdy kněze strany římské míti anebolito kněží, tehda budem to moci učiniti my neb budoucí potomci naši, však tak, abychom jemu tomu knězi aneb kněžím těm, kteréž bychom tu míti chtěli, kostel zvláštní ustavěli anebolito klášter v městě nebo před městem. A my svrchupsaný Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, Jan z Pernšteina, najvyšší komorník markrabstvie Moravského, Vojtěch z Pernšteina, vlastní bratří a synové svrchupsaného pána, slibujem jim svrchupsaným lidem našim Prostějovským sami za se i za erby a budoucí potomky naše, pány a držitele panstvie Plumlovského aneb toho města Prostějova, to všecko, což se v tomto listu píše, věrně a právě zdržeti a v celosti zachovati beze všeho přerušení, na budoucí časy. Tomu na svědomí své vlastní pečeti dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pernšteině v neděli před sv. Vavřincem, léta božieho tisícého pětistého desátého. Tři visuté pečeti jsou úplně zachované. 917. (r.) List správní od Václava Bílovského z Bohuslavic, jímž prodává dvuor svuoj v Bílovicích Matějovi Rauskovi z Prostějova. V Prostějově 1510, 8. srpna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 293b; arch. m. Brn. f. 124. Já Václav Bílovský z Bohuslavic i s svými erby, první jistec a správce dole- psaných věcí, vyznávám . . . že s dobrým rozmyslem a přátel svých radou prodal sem a mocí listu tohoto prodávám své vlastní zboží a dědictví a žádnému nezá- vadné, dvuor svuoj vlastní ve vsi v Bílovicích, což sem tu měl dílu svého a držel, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, pastvištěmi, s chrastinami, s sady, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s haltýři i s ji- ným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tomu dvoru příslušelo a přísluší od

Strana 133
z roku 1510. 133 starodávna, s mezemi, ... ku pravému dědictví opatrnému Matějovi Rauskovi z Pro- stějova a Barboře ženě jeho vlastní a dětuom jejich i budoucím potomkóm, a k jich věrným rukám urozenému vládyce panu Janovi z Čertoraj a na Dědkovicích, a Vá- clavovi bratru vlastnímu svrchupsaného Matěje Rauska, za čtyři sta zlatých, po třidcíti groších širokých za zlatý počítajíce, anebo peněz za tu sumu obecně berných, sedm peněz za groš počítajíce, kteréž sem již hotové a zaplacené úplně a docela od již psaných kupiteluov vzal. A protož já svrchupsaný Václav i s svými erby, první jistec a správce na- hoře i dole psaných věcí, a my Havel Chudobín z Bořic na Krakovci, Mikuláš z Vra- hovic na Drahanovicích, Jan a Aleš bratří z Švabenic na Laškově, Tomáš a Prokop bratří [. ..], rukojmie a spravedliví spoluslibce [s] svrchupsaným Václavem a zaň i za jeho erby všickni vespolek slibujem . . . to jisté zboží svrchupsané na prvním sněmu panském . . . aneb konečně na druhém, když dcky zemské v Olomúci ote- vříny budú, čisté a svobodné v dsky zemské vložiti ... a po dskách vložení to zboží svrchupsané zfa] plná tři léta pořád zběhlá spravovati a osvobozovati od každého živého člověka. Zvláště také slibujem kupiteluom našim napřed psaným za ssutí, tak aby kupitelé naši vždy při tom zboží a dědictvie zůstali beze všeho zmatku. A pakli bychom toho čeho, což se svrchu i dole píše, na všem nebo na díle neučinili.. oby- čejné [ležení do města Prostějova. Tomu všemu na potvrzení a pro lepší jistoty pevnost a svědomí my všickni jistec a rukojmie nahoře psaní pečeti naše vlastní s jistým naším vědomím dobrovolně přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Prostějově ten čtvrtek před s. Vavřincem mučedlníkem božím, léta po nar. S. b. tisícího pětistého desátého počítajíce léta. Výtah AČ. VI. 544 č. 388. 918. Vilím z Pernšteina dává těm, kdož stavěti budou v Přerově pod kopcem, svobodnou lhotu na deset let. Na Pardubicích 1510, 10. srpna. — Arch. zem. v Brně Pam. kn. Tovačovská f. 194 b. Vilém z Pernšteina . . . že sme dali a mocí tohoto listu dáváme lidem svým v Přerově, těm, kteří se stavějí aneb stavěti budú pod kopcem od mlejna až do našeho dvoru, a i těm, kteří mají postavené a druhé na svém stavěti budou, lhůty let deset, a ti aby ve všem pokoji zachováni byli v těch letech. A po vyjití lhoty povinni budou vydávati platu každého IIII g. alb. starším dolejším. A ti všickni právo budou míti vařiti pivo sobě i s čeledí svou, kromě šenkování. A také právo plné budou míti s kopeckejmi, aby týchž svobod užívali, jako kopecští, všech robot prázdni byli, kromě k mlejnu, když by kopecští šli na robotu, tito také. A k tomu jednomu každému z těch dali sme zahradu z gruntuo našich, aby tím lépe seděti

Strana 134
134 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina mohli. A při tom jich slibujem zanechati. Tomu na svědomí pečet naši kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v sobotu na svatého Vavřince, léta od nar. S. b. tisícího pětistého desátého oc. Viz listiny ddo. 1487, 23. října a 1489, 22. dubna v AČ. XVI. str. 316 č. 371, str. 330 č. 395. 919. (X.) List správní na Popůvky od kněze Stanislava biskupa Olomúckého panu Vilémovi z Pernšteina ac. V Brně 1510, 17. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 172b; arch. m. Brn. f. 101b—102. My Stanislav z boží milosti biskup Olomúcký, a my kněz Václav děkan i všecka kapitola kostela s. Maurice v Kroměříži vyznáváme ... že s dobrým roz- myslem a s našiem jistým vědomím a jednostajnú vůlí dobrovolně prodali sme ves naši Popůvky, ležící blíž Přerova, a [v] Vinařiech jednoho člověka, s lidmi, s platy, s rolí oranú i neoranú, s lukami a pastvami, s pastvištěmi a lesy, háji, s chrastmi, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, se všelijakými poplatky, požitky a užitky, s vodami tekutými i netekutými, s poplatky, s jezery, se všem [sic] plným panstvím a přieslušenstvím, jakož ta ves Popuovky i s tím člověkem v Vinařích se všem, co k němu od starodávna příslušelo a příslušie a v svých mezích záleží a vymezeno jest, .. . ku pravému dědictví svobodné a nezávadné urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, a erbóm jeho i tomu každému, ktož by tento list měl s jejich dobrú a svobodnú volí, aby též právo měl k těm ke všem věcem v tomto listu psaným, jako oni sami kupitelé naši, za puol páta sta zlatých dobrých uherských, váhy i mince spravedlivých, kteréž jsme již od nich úplně hotové a úplna zaplacené vzali. A protož my Stanislav biskup, kněz Vácslav děkan i všecka kapitola svrchu- psaní, první jistci a správce, a my Jan z Lomnice a na Mezříčí, hajtman markrab- ství Moravského, Albrecht ze Štermberka a z Lúkova, Petr Greyznykar z Greyzn- perku, hofrychtéř dvoru kněze biskupa JMti, Hynek z Kunčic a na Těšicích, Bernart Rychvaldský z Kateřinic, Martin Plzák z Křimic, rukojmie a správce a spravedliví spoluslibce nahoře i dolepsaných věcí, slibujem všickni vespolek, to jisté zboží svrchupsané se vším jeho příslušenstvím, když najprv dcky zemské v Olomúci ote- vříny budou, na prvním sněmu neb konečně na druhém ve dcky zemské vložiti .., a po dskách vložení za plná tři léta slibujem spravovati a osvobozovati od každého člověka; a zvlášče jim slibujem i ssutí, aby oni kupitelé naši svrchupsaní vdy při tom zboží beze všech zmatkuov zůstali. Pakli bychom toho všeho neučinili .. . obyčejné ležení do města Olomúce .. . Tomu všemu na pevnost a zdržení my Stanislav biskup Olomúcký, a kněz Václav děkan i všecka kapitola kostela s. Mauricí v Kroměříži, a my rukoj- mie svrchupsaní pečeti naše vlastní s naším jistým vědomím k tomuto listu přivěsiti

Strana 135
z roku 1510. 135 jsme dali. Jenž jest dán a psán v Brně v úterý na den s. Lamperta, léta od nar. S. b. tisícého pětistého desátého počítajíce. Přiložen vklad téhož zboží ve dsky zemské. — Výtah AČ. VI. 544 č. 389. 920. Dobrá vuole od purgmistra a rady města Třebíče panu Vilémovi z Pernšteina a panu Janovi a panu Vojtěchovi bratřím z Pernšteina oc [na list kněze Trojana opata i všeho konventu kláštera Třebíckého na 80 � gr. č.]. Na Třebíči 1510, 25. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 405; arch. mus. Brn. f. 135. My purgmistr a rada města Třebíče, nynější i budoucí, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtouc slyšeti budou: Jakož jmáme list na pergameně na velebného kněze Trojana a opata i všeho konventu kláštera Třebíckého, kterýžto list svědčí nám na vosmdesát kop grošuov českých jistiny a na úroky, kteříž jsú nám zadržáni byli od zkažení města našeho Třebíče, totiž od XLti let a dvú let, až do tohoto času, kdež pak ta jistina svrchupsaná i s úroky nám zadržalými od urozených pánů pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, naj- vyššího hofmistra království Českého, a pana Jana z Pernšteina, najvyššího komor- níka margrabství Moravského, pana Vojtěcha z Pernšteina, pánů našich milostivých, jest nám zpravena a úplně docela zaplacena; a v témž listu též stojí, kdož by ten list měl s dobrú volí nás svrchupsaných purgmistra a rady města svrchupsané, že též právo k tomu ke všemu míti má, což se v tomto listu píše, jako my s svrchu psaní purgmistr a rada města svrchu psaného. A protož my již častokrát psaný purgmistr a rada nynější i budúcí tímto listem na těch LXXX IP grošův jistiny a na úroky nám do toho času již spravený dáváme dobrú vuoli a svobodnú, sami od sebe i budúcích potomkuov svých, svrchu- psaným pánuom panu Vilémovi, panu Janovi, panu Vojtěchovi z Pernšteina i jich erbuom, pánuom našim milostivým, tak aby svrchupsaní páni k tomu ke všemu též plné právo i tuž plnú moc jměli, což se v tomto listu píše, jako my sami svrchu- psaný puorgmistr a radda města svrchupsaného, beze všeho umenšení. Tomu na zdržení svú městskú pečet dali sme přivěsiti; a pro lepší jistotu na svědomí připrosili jsme urozených pánuov, pana Zdenka a pana Jana bratří z Waldšteina a na Brtnici, a urozených vládyk pana Jana Březnického z Náchoda a z Březníka, pana Jana Kobíka z Opatova, pana Jana Hostakovského z Arklebic, pana Zdenka z Kamberka, že jsú pečeti své podle naší přitisknúti k tomuto listu dali, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Třebíči léta od nar. S. b. tisícího pětistého desátého počítajíc, v středu před s. Václavem.

Strana 136
136 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 921. Vilém z Pernšteina zakládá špitál pro 5 lidí na předměstí Pardubickém. Na Pardubicích 1510, 28. září. — Orig. perg. mus. m. Pardubic. My Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, známo čínime ... že jakož sme udělali špitál nový v předměstí u Pardubic, v kte- rémžto špitáli pět chudých ustavičně chováno býti má na budoucí časy z panstvie našich, kteréž nyní držíme neb potom bychom drželi, ač by nám toho pán Buch příti ráčil; k kterémužto špitáli a na ty chudé ukázali jsme pětmecítma kop míš. platu každý rok, kterýchžto pětmecítma kop má na budoucí časy vydáváno býti k tomu špitáli, polovici hned na sv. Havla najprv přieščího má se počíti dávati, a polovici na sv. Jiří hned potom příščího, a tak vdy [sic] každý rok k tomu špi- táli těch pětmecítma kop míš. vydáváno býti má na budoucie časy. Jakož pak kšafty, kteréž sme učinili, ač by na nás pán Buoh smrt dopustiti ráčil, kterýž jeden v Praze na rathúze a druhý v Brně též na rathúze leží v jedna slova, těmi se spraviti bude moci, odkud ty peníze svrchupsané k tomu špitáli dávány býti mají. Než my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, pokudž nám pán Buoh zdraví popřeje, sami je rozkážem spravovati; než po smrti našie odkud dávány budou míti býti, kšaftem se budou moci zpraviti. A protož my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, na tento čas ten svrchu- psaný špitál poručili sme a poroučíme k opatrovſání] purgmistru a konšelóm města našeho Pardubic, aby oni jej opatrovali a péči o něm měli a jej dostatečně zpravo- vali, přihlédajíce každý den, aby se chudým tak potřeba daala, jaká na to sluší, a hned to mezi sebou aby zřídili, jak má k tomu přihlédáno býti, a kto je má opa- trovati. Pakli by jakéžkolvěk obmeškání purkmistrem a konšely přišlo, tehdá pán neb úředník na páně [místě], kterýž jest neb potom by byl, má toho neobmešká- vati a k tomu sám také přihlédnúti, úředníkóm jiným rozkázati; a jestliže by znal, že by purgmistrem a konšely co sešlo, bez milosti vedle provinění aby trestáni byli. Též purgmistr a konšelé mají hned jednoho zednati, kterýžby také jeden z nich byl, aby tu při nich byl a co by jim třeba bylo, aby je opatroval. Pakli by to ne- mohlo býti, má jiného zednati, by měl šestý býti, kterýž by je opatroval dosta- tečně. Což se chleba a piva do toho špitále dotýče, to s hůry nyní i na budoucí časy dáváno jim býti má, na každého chudé]ho k obědu dva pecénky chleba, a k ve- čeři tolikéž, a konev piva mírná, kteráž již udělána jest. A purgmistr a konšelé Pardubščí ty peníze, kteréž k tomu špitáli dávány budou od nás, k sobě přijímati mají, i jiné peníze, kteréž by chudým dávány byly od kohožkolvěk. A vdycky od sv. Havla počnúc v roce počet činiti mají úředníkóm Pardubským, jak jsou ten rok

Strana 137
z roku 1510. 137 ten špitál řídili, a co jsou na chudé ten rok naložili, aneb co sou jim dobrého zří- dili ten rok svú opatrností. A tento list má trvati a toto zřízení dotud, dokudž by to od nás neb od budouciech potomkuov našich, pánuov a držiteluov Pardubských, jinak změněno ne- bylo; však tak sobě to pozůstavujem, abychom my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc neb potomci naši toho vuoli měli změniti neb učiniti s tím, jakž by se nám kolvěk zdálo a líbilo, jakož o tom o všem v kšaftu našem šíř napsáno stojí; pak již jakž bychom to kolvěk jinak zřídili, proto těm chudým v tom špitáli nemá na ničem umenšováno býti, a ten špitál tak má při tom státi a zůstati, pokudž pán Buoh bude ráčiti. Což se pak toho kostelíka dotýče, kterýž jest udělán tu u špitále pro po- hřeb jejich, ten také opatrovati mají, a kdež jest co potřebí v něm opraviti neb co dodělati, to aby opravili, a pohřeb, kde se klásti mají, aby sobě zpuosobili a udě- lali; a již tu k tomu kostelíku aby o pohřeb hleděli z města i z předměstí, kteráž jsou nyní okolo města aneb potom budou, a jinam nikam. A také toho pilnost aby měli, aby kněz tu časem sluhoval, pomnějíc na to, že tu jejich těla mrtvá ležeti mají. Tomu na potvrzení a lepší zdržení my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, svú vlastní pečeť dali sme při- věsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubiciech v sobotu na den sv. Vá- clava dědice Českého, léta božieho tisícého pětistého desátého. Listina pergamenová s visutou pečetí zachovalou. 922. Při sněmu konaném na hradě Pražském 1510 při svatém Havle (16. října) byl vedle jiných poslem z celého sněmu ke dskám zemským vyslaným Vilém z Pernšteina. Memorabil. v arch. města Kutné Hory. 923. (t.) Smlúva mezi panem Janem z Lomnice, hajtmanem markrabství Moravského, panem Janem z Pernšteina najvyšším komorníkem markrabstvie Moravského, o frejmark rybníkem Stržinským od zboží Třebíckého na rybník Rudikovský, kterýž slove na Březině, od zboží Mezříckého. Na Mezříči 1510, 2. list. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 403; arch. mus. Brn. f. 134 a 282. L. P. tisícího pětistého desátého, tu sobotu po Všech svatých, stala se jest smlúva dobrovolná a celý a dokonalý frejmark, na povolení najjasnějšího knížete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc krále a margrabie Moravského, mezi námi Janem z Lompnice a na Mezříčí, hajtmanem margrabství Moravského, s jedné, a Janem z Pernšteina, najvyšším komorníkem téhož margrabství Morav- ského, s strany druhé, a to taková, že rybník Stržinský*) od zboží Třebíckého já Archiv Český XVII. 18

Strana 138
138 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina svrchu psaný Jan z Pernšteina, kerýž leží na gruntích Nětinských, dávám nahoře- psanému panu Janovi z Lompnice, erbóm i potomkóm jeho k dědictví a k požívaní na budoucí časy. Také na tý hrázi aby mohl vodu hnáti s toho rybníka Stržinského na rybník Nětinský tou strouhou, kteráž jest v kruntech Nětinských, jakož ta strúha vymezena jest šesti loket plátenních šíří, kterúžto struhú voda jíti má bez překážky svrchupsaného pana Jana z Pernšteina, erbuov jeho i všech potomkuov, držiteluov panství Třebíckého, do rybníka Nětínského; a byla-li by potřeba od tej struhy brázdu hnáti přes ty lúky Nětinské, aby voda mohla jíti bez překážky na rybník Nětínský, to bude moci učiniti již psaný pan Jan z Lompnice, erbové i potomci jeho. Také byla-li by potřeba zemi bráti k tomu rybníku Stržinskému k opravě z tej hrázi, bude se moci země bráti tu pod hrází, pokudž zamezeno jest. Také nahoře psaný pan Jan z Lompnice má most kamenný udělati dvanásti loket zšíří před tú struhú, kteráž udělána jest, a to svým nákladem. Také v rybníku Stržinském nelmá [sic bráněno býti lidem Nětinským dobytkuov napájeti i prochlázeti. Za kterýžto rybník Stržinský a struhu nahoře jmenovanú já Jan z Lompnice oddal sem a oddávám rybník svuoj dědičný v gruntích Rudvikovských, kterýž slove na Březině, od zboží Mezříckého nahoře psanému panu Janovi z Pernšteina, erbóm jeho, potomkóm i budoucím držitelóm panství Třebíckého; kteréhožto rybníka budú moci užívati k svému užitku na tu hráz a na ten splav, který od starodávna udělán jest; a také byla-li by potřeba kdy zemi bráti k opravě k tej hrázi toho rybníka na Březině, bude moci brána býti u konce hráze, pokudž zamezeno jest. A za tu struhu, keráž v kruntích Nětinských jest, oddal jest častopsaný pan Jan z Lompnice lidem Nětinským pastviště, keréž jde vedle rybníka Nětinského až k hrázi, keráž mezi rybníkem Nětinským a Lavickým až po tu strúhu, keráž jde z Nětinského rybníka až do Lavického, a potom od tej hrázičky až k silnici, jakož vymezeno jest, a tú cestú silnicí až pod rybník Nětinský k stráni doluov, pokudž zamezeno jest, až po potok hraničný. Také přes to pastviště již psaný pan Jan z Lompnice, erbové i budoucí potomci jeho budú moci jeti k rybníkóm Nětinskému a Stržinskému bez překážky, sobě přivésti i odvésti, pokudž by jim potřebí bylo. A k této smlúvě na svědomí a zdržení my nahoře psaný Jan z Lompnice a Jan z Pernšteina naše vlastní pečeti s naším jistým vědomím přivěsiti kázali sme. A pro širší vědomost připrosili sme urozených vládyk pana Jana Plzáka ze Zdenína a na [Ra]dkově, pana Jiříka z Jesenice a pana Jana Kobíka z Opatova, že jsú k této smlúvě pečeti své vedle našich přivěsili sobě i svým erbuom bez škody. Actum Mezerzicz anno et die ut supra. *) Codex Pernsteinský chovaný v archivu m. Brna má na fol. 282: Trzstinský.

Strana 139
z roku 1510. 139 924. Usnešení všech tří stavův kraje Hradeckého na sjezdu krajském v Hradci Králové. V Hradci Králové 1510, 12. pros. — Souč. opis arch. Třeb. Hist. č. 3552. Letha patnáctistého desátého, ve čtvrtek před svatú Lucií byl jest sjezd po- ložen v Hradci všeho kraje Hradeckého pro dobré obecné téhož kraje, aby ten kraj mohl od zločincuov i jiných zlých lidí upokojen býti. Na kterémžto sjezdu ráčil jest svú osobú býti urozený pán, pan Vilhem z Pernšteina na Helffenšteině, najvyšší hoffmistr království Českého, i jiní páni páni, rytieřstvo, páni Hradečtí i po- slové jiní z měst. Na kterémžto sjezdu toto jest sjednáno a na konečném zuostáno: Najprvé, aby každý pán, rytieřský člověk i město zřídil na svých gruntích o povalečích, rajthařích, zlodějích i povalečích, aby přechováváni nebyli, tak jakož zřiezenie zemské ukazuje; a to hned od dnešnieho dne aby opatřili jeden každý. Druhé, kohožbykoli páni hajtmané kraje Hradeckého obeslali, buď pána, ry- tieřského člověka neb město, a počet koní a pěších na koho co položili podle slu- šnosti: že každý beze vší odpovědi i výmluvy má se v tom tak zachovati a poslati, což naň uloženo bude. A pakliby hajtmané svými osobami táhli, aneb jeden z nich a kohožbykoli obeslali k tažení s nimi neb s ním, má beze vší odpornosti táhnúti, a domuov se nenavracovati bez vuole hajtmanuov, než na místo dotáhnúti. A jestli- žeby kdo honě na místo nedohonil a domuov se vrátil, a bylo naň to uznáno, má se k takovému jmieno býti podle zřiezenie zemského, tak že to má na najvyššieho pana purkrabí Pražského vzneseno býti. A pan purgkrabie najvyšší má jej obeslati a dvě neděle napřed věděti dáti. A když stane, má vedle viny své súzen býti. Třetí, na tom sú se svolili, kohožbykoli z pánuov, rytieřstva neb z měst páni hajtmané obeslali, aby lidi své neb zločince postavili, že to každý má a po- vinen bude učiniti. Čtvrté, ktožbykoli, od pánuov hajtmanuov obeslán jsa, nestál, má to býti najvyššiemu panu purkrabí oznámeno. A pan purkrabie má jej obeslati, aby před ním stál. A když stane, má jej ctí a věrou zavázati, aby před pány a vládykami v zemském soudu stál. A več to páni obrátí, to při Jich Milosti bude. Páté: Jestližeby byl který pán, rytieřský člověk neb město od pánuov hajt- manuov obeslán, aby člověka svého před nimi postavil, má jej postaviti. I o slu- žebníka též, jestližeby se seznal, že jest jeho služebník, má jej postaviti, když by obeslán byl. A jestližeby toho člověka neb služebníka beze lsti míti nemohl, jsa obe- slán, to se přepúští k jeho dobré pověsti, že jest ho na ten čas mieti nemohl; to jemu ke škodě býti nemá. Pakliby potom, moha jej jíti, i nejal, má o to k němu hleděno býti, což by té škody bylo, aby jí napravil, kterémuž by ten člověk neb 18*

Strana 140
140 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina služebník učinil. Pakliby v tom ujití téhož člověka neb služebníka kto jiný jieti mohl, že to každý muož učiniti. Šesté: Což se poprav neb zločincuov dotýče, o tom jest takto zřiezeno: že to má na najvyššieho pana purkrabí Pražského vzneseno býti, aby to ráčil z komory královské neb z duochoduov Jeho Milosti opatřiti, aby odtud od popravy zločincuov placeno bylo. A to placení od zločincuov má býti, kteříž by od pánuov hajtmanuov zdviháni byli. Ale ktož by k popravě dal zločince a práva k němu žádal, ten od něho má sám zaplatiti. A pakli by kto pro zemskú obranu zločince vzal, a byl k po- pravě dán, že má od něho také z královských duochoduov zaplaceno býti. Také jest na tom zuostáno, což se zámkuov krále JMti dotýče, jakožto Po- děbrad, Kolína, Hradiška: když by od pánuov hajtmanuov úředníci těch zámkuov obesláni byli, buď sami táhnúti neb lidi poslati, mají se v tom též zachovati jako jiní krajané. A to jim má najvyšší pan purkrabie Pražský rozkázati, poněvadž on nynie královské zámky a duochody řídí a spravuje. Protož toto naše sjednánie a svolenie zemskému zřiezení k žádné újmě býti nemá, ale zřiezenie zemské v své mocnosti nepohnutelně zuostati má. 925. Zdeněk Kostka z Postupic potvrzuje městu Litomyšli svobody a práva a přidává jim některé milosti. Na Litomyšli 1510, 26. pros. — Opis pozd. arch. kníž. v Roudnici P. 15/50. Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli tímto listem všem vuobec, nyněj- ším i budoucím, známo činím: Jakož častokráte pilnými a žádostivými prozbami jsa napomenut a prošen od opatrných mužův, purgkmistra a konšel i vší obce Dolejšího i Hořejšího města mého Litomyšle, věrných mých milých, abych jim z milosti práva, zápisy, vejsady, nadání a obdarování, kteráž od nejjasnějších císařuov a králův Če- ských, od důstojných biskupuov Litomyšlských i od pánův a předkův mých, drži- teluov panství Litomyšlského, mají a užívají, potvrdil: já znaje ustavičnú víru jich s poddanou povolností, kterouž k předkům mým měli, činili a zachovávali, i mně činili, činí a činiti nepřestávají, k častým jich prozbám jsa milostí svou nakloněn a chtě tomu, aby svrchujmenované město mé Litomyšl za dnův panování mého a mých dědicuov raději rozmnožení a zlepšení přijalo, nežli by jakým soužením proti svým vejsadám a svobodám menšiti a snížiti se mělo, napřed z milosti své. kterouž k nim mám, a z dobrým rozmyslem i s radou pánův a přátel mých do- brých milých všecka práva, zápisy, vejsady, nadání a obdarování, na ně potvrzení a dobré obyčeje, kteréž od starodávna měli, zachovávali a užívali jsou, oblibuji, schvaluji, upevňuji a mocí listu tohoto potvrzuji, tak aby oni i jich budoucí jimi

Strana 141
z roku 1511. 141 se řídili, spravovali a jich užívali a při nich ode mne, dědicův a budoucích mých, držitelův panství Litomyšlského, zachováni byli bez překážky nyní i na časy budoucí. Při tom svrchupsaným purgkmistru, konšeluom a vší obci Dolejšího i Hořej- šího města mého Litomyšle, nynějším i budoucím, zvláště tyto dolepsané věci a arti- kule z milosti své a pro rozmnožení a dobré užitečné nadepsaného města mého při- dal sem a mocí listu tohoto jim dávám, zapisuji a osvobozuji od sebe i od dědicův mých a potomních pánuov, držiteluov panství Litomyšlského: Najprve jakož Beneš s Lánův nebožtík od své role dal jest k obci Litomyšlské čtyry pruty rolí příležící nad cestou Kornickou, že já z těch čtyr prutův role úrok i s robotami sem jim od sebe i od dědicuov i potomkův svých dal a odpustil. Item lázni příležící u České brány, tu sem jim také dal mocně, i s tím měštištěm, aby ji k obci užívali a sobě k užitku přivedli, jakž nejlépe moci a rozuměti budou, bez překážky a placení s ní mně, dědicuom mým i potomním pánům, držitelům Litomyšlským. Item louku, kteráž lidem jich z Sloupnice oddána jest u Heřmanic příležící, a to za grunty jejich, po kte- rýchž struha na rybník Heřmanský udělána jest, a hať a role u Budislavě, ješto slove Záskalí, kterou sem jim také oddal za to, že sem jim rybníkem Posekancem některé grunty jich zatopil; tu louku i také tu hať a roli svrchu jmenovanou jim zapisuji, ujišťuji a osvobozuji, i s jinými svrchudotčenými artikulemi (sic), tak aby oni to drželi a užívali jako svého vlastního, bez všelijakého mého, dědicův a po- tomkův mých, držitelův panství Litomyšlského, naříkání a překážky. Na potvrzení a zdržení všech věcí svrchupsaných já napředpsaný Zdeněk pečet mú vlastní s mým jistým vědomím rozkázal sem přivěsiti k tomuto listu. A pro širší svědomí prosil sem urozených pánův, pana Albrechta z Chlumu a na Košmberce, pana Buriana Špetle z Janovic, a urozených vládyk Bernarta z Přibe- slavic a Jana mladšího ze Vchynic, že jsou pečeti své podle mé na svědomí k tomuto listu přitiskli, sobě a svým budoucím beze škody. Jenž psán a dán na Lithomyšli ve čtvrtek den svatého Štěpána mučedlníka božího, léta Páně tisícího pětistého de- sátého pořád běžícího. 926. (z.) List správní od Viléma z Vickova na dvůr [v] Vládyčím Oujezdě panu Vilémovi z Pernštejna. Na Přerově 1511, 20. května. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 173 b; arch. m. Brn. f. 102b-103. Já Vilém z Vickova a s Prusinovic i s svými erby vyznávám ... že s do- brým rozmyslem a přátel svých radú prodal sem a mocí listu tohoto prodávám od sebe a od erbóv svých dvůr svój vlastní dědičný, ležící v Vládyčím Újezdě, kterýžto dvůr slove Mikulovský, ku pravému dědicstvie, jmění a držení, svobodný a žádnému nezávadný, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s lesy, s chrastinami, s rybnieštěmi, s řekami, s mezemi, s hranicemi i se všiem jeho příslušenstvím,..

Strana 142
142 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina to všecko mocně prodávám a prodal sem urozenému pánu panu Vilémovi z Pern- šteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, a jeho erbóm i tomu každému, ktož by již s psaných kupiteluov mých tento list s dobrú a svo- bodnú vůlí měl, za třitceti a osm kop grošuov a za šestnácte grošuov alb., za každú kopu počítajíc šedesáte grošuov bílých, kteréž sem od nich hotové a úplně a docela zaplacené vzal. A proto já svrchupsaný Vilém z Vickova, jistec a správcí věcí v tomto listu psaných, a my Arkleb z Vickova a na Prusinovicích, Jan Karas z Dolebenky a na Čechách, Přemek z Vickova, Jan Štern z Štatumburka, Mikuláš a Filip bratří z Vickova, rukojmie a správce spravedliví nahoře i dole psaných věcí, s ním svrchu- psaným Vilémem a zaň slibujeme ... svrchupsaným kupitelóm našim ten dvuor se všiem jeho příslušenstviem, když najprv dcky zemský otevřeny v Olomúci budú, na prvniem sněmu ... ve dcky zemské vložiti, a po dckách vložení za plná tři léta spravovati a osvobozovati od každého člověka světského i duchovnieho ... a zvláště jim slibujem i zapsati [čti: za ssutí], aby oni kupitelé naši svrchupsaní vdy při tom dvoře be[z] zmatku zůstali. Pakli bychom toho všeho neučinili... obyčejné ležení do města Olomúce ... Tomu na svědomí a jisté zdržení já svrchupsaný jistec i my ruokojmie, nahořepsaných věcí správce, pečeti naše vlastní k tomuto listu přievěsiti sme dali. Jenž jest dán a psán na Přerově v úterý před svatým Urbanem léta Páně tisiecého pětistého jedenáctého čtouce. Výtah AČ. VI. 544 č. 390. — Vepsáno do desk Olom. č. 17 f. 16 dne 24. června 1511. 927. Sněm 1. 1511 v středu po sv. Janě v Olomouci držán byl za přítomnosti Vilíma z Pernšteina, od krále Vladislava s plnou mocí na týž sněm vyslaného. Dat. 1511, 25. června. AČ. X. 341. 928. Vilím z Pernšteina postupuje obci Ejvani za roční plat dvůr svůj v Ejvani. Na Tovačově 1511, 12. července. — Arch. zem. v Brně, pam. kn. Tovačovská f. 91. Já Vilém z Pernšteina .. ., že znamenavše chudobu a obtížnost lidí svých Ejvanských, věrnejch našich milejch, tuto sme s nimi milost učinili a tímto listem činíme, aby tím lépe a dostatečněji pod námi seděti mohli, smlouvu takovou s nimi učinili sme o dvuor náš, kterýž při té vsi máme, a o louku na blatě proti dvoru: že nám mají na každý rok z toho dvoru čtrnácte kop groší českých dávati a pla- titi na časy rozdílné, o vánocích sedm kop grošuov českých a v středopostí sedm kop grošnov českých; a z té louky, kteráž jest v olší nade vsí, kterouž sou za dvadceti osm hřiven koupili, mají dávati ročního platu dvadceti a dva groše, a to

Strana 143
z roku 1511. 143 rozdílně, o vánocích jedenácte grošuov českých a v středopostí jedenácte grošuov českých. Také z robot dvořských je vynímáme a prázdna i ovšem činíme, z těch, kteréž sou k tomu dvoru, že více jich nebudou povinni činiti ke dvoru mně aniž potomkóm mejm. A hlásky jakož sou na zámku Tovačově činili a hlásali, za ty mně i erbóm mejm mají na každý rok šest kop grošuo dávati, a již toho prázdni bejti. Než na tom dvoře v Ejvani mně a budoucím potomkóm mají tři člověky osaditi, na kteréžto uvedou-li jakej plat, ten sobě obec vsi Ejvaně na pomoc bráti má. Než ti lidé na těch purgkrechtích již osazení mají toho za pána míti, kterýž by ves Ejvaň v držení měl, a ve vší poddanosti kromě platuo proti němu se zachovati mají. Také jestliže by berně královská kdy přišla na zemi, že ti lidé svrchupsaní povinni nejsou a na budoucí časy nebudou z toho dvoru berně platiti nižádnému ani dávati. A od nás i od budoucích potomkuo našich při tom platu, kterýž z toho dvoru dávají, za- chováni býti mají na budoucí časy beze vší překážky. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu svou vlastní pečet dal sem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově tu sobotu před svatou pannou Markytou léta božího tisícího pětistého jedenáctého oc. 929. Vilím z Pernšteina dává obci Oplocanské právo vaření piva, a osvobozuje ji od některých břemen. Na Tovačově 1511, 15. července. — Arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. ƒ. 84 b. Oplockých obdarování na vaření piva, tím spůsobem na pastvu žaludní protiv ouplatku slepic a ovsa. Vilím z Pernšteina . . ., že jsou před nás předstoupili lidé naši Oplocští, věrní naši milí, snažnejmi prozbami nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili, aby sobě piva doma vařiti mohli. Kdež my svrchupsanej Vilím z Pernšteina zhlédše na jich pilné a snažné prozby, tu milost sme jim učiniti ráčili a tímto listem činíme, aby oni svrchupsaní lidé naši sobě pivo doma vařiti mohli třikrát do roka, kdož by vařiti chtěl k svému požitku; totiž při svatém Jiří jednou vářku aby učinili, a ta vářka aby mezi nimi obešla ve třech nedělích, a víc žádnej aby nevařil, a také žádnej větší vářky aby neučinil, než po šesti měřičkách; druhou vářku aby učinili o svatém Janě, a třetí vářku o svatém Václavě, a ty obě vářky aby mezi nimi ob- cházely ve třech nedělích, tak jakž se svrchu píše. Však tak, když by kolivěk na ty časy svrchupsané vařiti chtěli, tehda prvé mají to na ouředníka Tovačovského nynějšího neb potomního znésti, a ouředník nynější neb potomní aby to opatřil, aby žádnej víc nevařil než tak, jakž se svrchu píše. Pakli by kdo jinak v tom postižen byl, ten bez milosti nám neb budoucím potomkóm našim kopu grošuov českých aby propadl. A také žádnej jeden od druhého aby žádné várky skupovati nemohl,

Strana 144
144 než kdož by sám vařiti chtěl, k svému oužitku, to bude moci učiniti tak na ten spuosob, jakž se svrchu píše. Pakli by kdo skoupil vářku, jeden od druhého, a bylo by to naň usvědčeno a dovedeno, též aby nám i budoucím potomkóm našim bez milosti kopu grošno českých propadl. Což se kur pastevních a ovsa pastevního dotejče, kterýž prvé na Tovačov dávali, ten jim také já svrchupsanej Vilím z Pernšteina odpustil sem a odpouštím, takže nejsou povinni a nebudou žádnému na budoucí časy těch kur pastevních ani ovsa pastevního dávati; než když by na lesích pastva byla, tehdy ten plat, kterýž od starodávna dávali, předse dávati budou nám i budoucím potomkóm našim; a když by pastva byla, aby tak pásli, jakž sou od starodávna pásali, bez překážky naší i budoucích potomkuo našich, pánuo a držiteluo Tovačovských na budoucí časy. Což se drev dubečních dotejče, kteréž sou k zámku našemu Tovačovu vozí- vali, z toho je svrchupsané lidi naše Oplotský taky propouštíme a prázdna činíme nyní i na budoucí časy, tak že nám i budoucím potomkóm našim nejsou a nebudou povinni těch drev dubečních voziti k zámku Tovačovu na budoucí časy. Než což se platu dubečního dotejče, ten nám i našim budoucím potomkóm předce tak dávati mají, jakž sou prvé dávali, beze vší odpornosti. Což se chmele dotejče, kterej sou prv dávali k zámku Tovačovu, ten jsme jim také propustili a propouštíme tímto listem, takže jeho povinni dávati nebudou nám ani budoucím potomkóm našim, pánuom a držitelóm Tovačovským na budoucí časy. Toho všeho pro lepší jistotu my svrchupsanej Vilím z Pernšteina na Helfen- šteině, nejvyžší hofmistr království Českého, svou vlastní pečet dal jsem přitisknouti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Tovačově ten outerý na den Rozeslání apo- štoluov božích, léta božího tisíciho pětistého jedenáctého. C. XXII. Listinář pana Viléma z Perušteina 930. Vilím z Pernšteina k žádosti Nosislavských vzdává se odúmrtí po tamějších kněžích. V Prostějově 1511, 25. července. — Arch. zem. v Brně, pam. kn. Nosislavská f. B. 23. My Vilém z Pernšteina . . . že sou předstoupili před nás opatrní rychtář, konšelé i všecka obec městečka Nosislavě, věrní naši milí, předkládajíc nám svú velikú obtížnost, že kněží mívati nemohou, pakli který jest u nich, trvati nechtí, že sobě to nejvíc obtížují, že statků svých porúčeti nemohou při smrti, komužby chtěli; při tom nás snažnou a pokornou prosbou prosíce, v tom jim milost abychom učinili a ty odúmrti, kterýž na nás spravedlivě spadaly, pominúti ráčili. Kdež k jich takové snažné prosbě milostivě súce náchylni, a v tom pro jich lepší dobré chtíc také, aby služba boží se dostatečně díti mohla, takovúto milost nadepsaným lidem našim věrným milým činíme, že ty odúmrti, kteréž na předky naše i tudíž na nás až do séž chvíle

Strana 145
z roku 1511. 145 spravedlivě spadávaly a přicházely, že ty všecky odúmrti po kněžích, kteří nyní sou nebo potom budou, budoucně propustili sme a mocí tohoto listu propouštíme, tak že na nás a na erby ani budoucí potomky naše přicházeti a spadnouti nemají; tak že nynější kněz neb potom kteří tu budou, budou moci statky své poroučeti takovúto měrou: polovici statku, kterýžby koliv měl a po něm zuostal, má poručiti k tomu kostelu v Nosislavi a jinam nikam, a druhou polovici, komužby se jemu zdálo a líbilo, to má a bude moci poručiti bez naší, erbův i budúcích našich všelijaké překážky. A to všecko, což se v tomto listu píše, máme a slibujeme zachovati a zdržeti ve všem, a na ty odúmrti kněžské budoucně se navracovati nemáme, ani erbové neb budoucí potomci naši. Tomu na svědomí a k budoucímu zdržení pečet naši vlastní k tomuto listu dali sme přivěsiti. Jenž jest dán a psán v Prostějově na den sv. Ja- kuba, letha božího tisícého pětistého jedenáctého počítajíc. 931. Vilím z Pernšteina dovoluje Novoměstským (u Pernšteina), aby sobě rybník k obci udělati mohli pod jistými výminkami. Na Pardubicích 1511, 16. srpna. — Kop. pozd. kníž. arch. v Roudnici P15/50. List na rybník Nový. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší hofmistr království Českého, známo činíme . . . že sou před nás předstoupili lidé naši Novoměstští věrní naši milí, snažnými prosbami nás prosíc, abychom jim toho dopustiti ráčili, aby sobě na gruntech svých nad Sadovým rybníkem rybník k vobci udělati mohli, a potok náš pstruhový, kterýž jest u Nového Města, do něho vzíti mohli. Kdež my svrchupsaný Vilém z Pernšteina shlédše na jich snažnú žádost a prosbu, tu milost sme jim uči- niti ráčili, aby sobě ten rybník svrchupsaný na gruntích svých udělati mohli, a potok náš pstruhový, kterýž tudy jde, do něho vpojiti mohli, však na takový spůsob, aby oni ten potok tak opatrovali, aby v něm pstruhové žádní lapáni nebyli od žádného. A když by ten rybník svůj spustiti chtěli, tehda aby úředníku našemu Pernštein- skýmu nynějšímu nebo budoucímu dvě neděli dali napřed věděti, a úředník Pern- šteinský nynější neboli budoucí při tom lovení toho rybníka aby byl neb někoho poslal k tomu. A pstruhové, kteří by v tom rybníku byli a našli se, ti aby k naší potřebě vzati byli, a nikam jinam aby dáváni ani prodáváni nebyli na budoucí časy, než k potřebě naší i našim budúcím pánuom a držiteluom Pernšteinským aby dáváni byli. A také to aby opatrovali, aby do toho rybníku žádných štik nesázeli, aby se pstruhové z té řeky nevyhubili. Než jinak kromě pstruhův oni svrchupsaní lidé naši Novoměstští toho rybníku budou moci užívati, tak jak se jim koli zdáti a líbiti bude, bez překážky naší i budoucích potomkuov našich, pánuo a držiteluov Pern- šteinských, na budoucí časy. Než to vdy připomínáme, aby od nich to opatrováno Archiv Český XVII. 19

Strana 146
146 bylo, aby nikterakž v tom rybníku štiky se rozmoci ani rozmáhati nemohly. Tomu na svědomí a lepší zdržení my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nej- vyšší hofmistr království Českého, svú vlastní pečet dal sem přitisknouti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v sobotu po Matce boží Nanebevzetí, léta božího tisícího pětistého jedenáctého počítajíc. C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 932. Vilím z Pernšteina vyznává, že dal Brňanům poslední pořízení své a listy k tomu náležité k uschování, i ustanovuje, jak se mají s nimi zachovati. Na Pardubicích 1511, 22. srpna. — Orig. perg. arch. m. Brna f. Q. N. 10 Kast. V. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, vyznávám tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou, že pánóm Brňanóm, panu purgmistru a konšelóm nynějším i budoucím, přátelóm svým zvláště milým, dal sem listy dva mocná královská; a při tom sem jim dal list jeden, kdež se synové moji Jan a Vojtěch bratří z Pernšteina sobě zapisují díly ty držeti, kteříž jsou mezi nimi učiněni; druhý list dílčí, kterýž jest mezi nimi učiněn; třetí list, kterýmž mi se zapisuje Jan syn muoj; a čtvrtý list, kterýmž mi se zapisuje Vojtěch syn muoj; a pátý, kšaft svuoj zavřený, kterýž já již činím, ač by milý pán Buoh na mne v náhle co dopustiti ráčil; a ty sem všeckny svrchupsané listy při mocných listech královských dal pánóm Brňanóm v moc jich schovati, věře jim jako svým zvlášče milým přátelóm, že s těmi se všemi svrchupsanými listy takto se zachováte v živnosti mé i po smrti mé: Item najprve jestliže bych já kdy v živnosti své ty listy od vás vzíti chtěl, že toho vůli mám učiniti i je skaziti. Item po smrti mé žádnému živému těch listuov abyšte nevydávali, než jestliže by chtěli synové moji je slyšeti, kterýžkolvěk s těch listuov, že jim je máte čísti dáti, kolikrát by toho kolvěk požádali, jeden neb oba. Pakli by kterého listu žádali přípis míti, to jim také máte dáti. Item kšaft muoj zavřený, když by mne pán Buoh ráčil s tohoto světa sníti, aby nebyl otvírán, leč v přítomnosti synuov mých, a též žádali-li by jeho přípisu, že jim též má dán býti. Pakli by toho kdy potřeba byla jim, aby byl okázán pro jejich potřebu před králem JMtí neb před pány a vládykami soudu zemského, za to prosím, že jej sami oká- žete a zase schováte. Item jestliže by pak kto jiný než synové moji, ješto by jemu v tom kšaftu co náleželo, žádal jej slyšeti, má jemu čten býti. Pakli by žádal toho artikule, co by jemu náleželo, máte jej vypsati dáti každému ten artikul, co by komu náleželo. Pakli by pán Buoh na syny mé smrt dopustil, tehda za to prosím jako svých milých přátel zvláštních, že se s těmi se všemi listy a s tím kšaftem mým tak zachováte ke všem k těm, komuž v tom kšaftu co svědčí a příleží, ode

Strana 147
s roku 1511. 147 mne učiněném. Pakli bych více který kšaft spůsobil, že jej k timto [sic] listóm při- ložíte, kolikož bych jich kolvěk spůsobil. Tomu na svědomí svú vlastní pečet dal sem přitisknúti k tomuto listu; a pro širší svědomí připrosil sem urozených pánuov pana Haška Zvířetického z Wartm- berka na Smidařích, pana Albrechta s Chlumu a s Košmberka, pana Petra z Žero- tína a s Fulneka a na Šumberce, urozeného a statečného rytíře pana Jakuba z Šá- rova na Krumsíně, najvyššieho hofrychtéře markrabstvie Moravského, a urozených vládyk Bohuslava Běškovce z Běškovic, hajtmana na Pardubicích, Ctibora z Lan- cova oc, že jsú své pečeti vedle mé na svědomí přitiskli k tomuto listu, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubiciech v pátek před svatým Barto- lomějem, léta božieho tisícého pětistého jedenáctého počítajíce. Listina pergamenová se 7 visutými pečetmi úplně zachovalými. 933. Vilím z Pernšteina daruje špitálu Přerovskému louku horní. Na Přerově 1511, 23. srpna. — Orig. arch. měst. v Přerově. Vilém z Pernšteina . . ., že jsmy dali a mocí listu tohoto dávámy od sebe i od budoucích potomkuov našich na budoucí časy k špitáli Přerovskému louku horní od dvoru našeho Vinarského, ležící v Žebračce, obci Přerovské, a to pro po- lepšení tej chudiny, kteráž se v tom špitáli chová a na budoucí časy chovati bude; slibujíce sami za se i za budoucí pány Přerovské, tej louky při tom špitáli nechati, a purgmistru a radě Přerovské nynějším i budoucím, věrným našim milým, to po- rúčejíc, aby ku polepšení tej chudiny živnosti užitek tej louky každého roku přivo- dili. Tomu na svědomí a jisté zdržení pečet naši k tomuto listu jsmy přivěsiti roz- kázali. Jenž jest psán a dán na Přerově v sobotu u vigiljí sv. Bartoloměje, léta od narození Syna božího tisícieho pětistého jedenástého pořad zběhlého čtouce. Listina perg. s udrolenou visutou pečeti. 934. Vilím z Pernšteina prodává nivu od Vinarského dvoru Janovi Březinovi v Předmostí. Na Přerově 1511, 23. srpna. — Arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. f. 225 b. Vilém z Pernšteina . . ., že smy odprodali od dvoru našeho Vinarského dě- dičného nivu rolí, ležící mezi rolí Předmostckou a Vinarskou, a to za jmenovitou sumu, kterouž nám již zaplatil, robotnému Janovi Březinovi od Předmostí, ženě i dětem jeho i potomkóm jeho, takže oni tej rolí mocni bejti mají, užívati, odpro- dati, dáti, zastaviti, činiti, jak se jim nejlípe zdáti bude, jako z svým vlastním dě- dicstvím, však tak bez umenšení platu našeho. Také robot všech prázdni býti mají z tej nivy on svrchupsanej Březina i potomci jeho. A byla-li kdy v zemi Morav- 19*

Strana 148
148 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina ské berně královská volána a brána, tej také prázdni býti mají, i všelijakých obtíž- ností. Než platu spravedlivého nám pánuom Přerovským budou dlužni a povinovati činžovati a dávati každej rok XIIII g. českých, a to rozdílně, na svatej Václav VII g. če- ských a na svatej Jiří VII g. českých, a knězi Předmostckému dvě kopě toho obilé, kteréž na té nivě kterého roku seti bude. A tak dadouce a spravíce ten plat, více nám ani potomkóm našim z tej nivy povinovati nebudou. A my již psanej Vilím z Pernšteina sami za se i za budoucí pány Přerovské slibujem jim to zdržeti beze všeho přerušení. Tomu na svědomí a jisté zdržení my svrchupsanej Vilém z Pern- šteina pečet naši vlastní k tomuto listu rozkázali sme přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Přerově v sobotu u vigiljí sv. Bartoloměje léta od narození Syna božího tisícího pětistého jedenáctého pořád zběhlého čtouce. 935. Vilim z Pernšteina propouští obci Popovické u Přerova právo odúmrtní s tou vý- minkou, kdyby po umrlém přátel žádných příbuzných nebylo, aby takový statek s vůlí vrch- nosti dán byl na polepšení té obce. Datum na Pardubicích v středu po sv. Bartoloměji [27. srpna] 1511. Arch. zem. v Brně, Pamětní kn. Tovač. fol. 227. 936. Herald Kuna z Kunstatu prodává a postupuje ves Bojanovice Horní Vilímovi z Pern- šteina za 9000 fl. uh., kromě tří drajlinků vína, kteréž od starodávna dávají se pánům, kteříž na Bošovicích sedí, i dále dávány býti mají, a kromě rybníku, kterýž držel Jan Kuna k Bo- řeticím. Datum v Brně v neděli na den Povýšení sv. Kříže [14. září] 1511. Cod. Pernst. mus. Brn. fol. 110; měst. Brn. fol. 67. Výtah AČ. VI. 544 č. 391. 937. Při smlouvě manželské mezi Hynkem Bočkem z Kunštatu a Adamem z Hradce o Annu z Hradce byl rukojmím Vilém z Pernšteina na Helfenšteině. S. l. 1511, 14. září. AČ. XI. 411. 938. Radslav z Šebířova píše Petrovi z Rosenberka, že Vilím z Pernšteina přijav na sebe vedle jiných správu královských důchodův, naléhal na úspory v míře větší, nežli jeho kolle- gové. Datum v Budíně 1511, 27. listop. Tak Palacký Děj. V. b. 186 vykládá list tištěný v AČ. XI. 148 č. 1208. 939. Vilím z Pernšteina slevuje nájemníku zámeckého mlýna v Přerově na činži. Na Pardubicích 1511, 5. prosince. — Orig. arch. měst. v Přerově. My Vilém z Pernšteina ... Jakož s mlejnu našeho dědičného u zámku na- šeho Přerova ležícího na Bečvi vychází nám platu ročního dvadceti kop grošuov

Strana 149
z roku 1511. 149 českých, jakož pak na ten mlýn list náš první Ondřejovi Šilhanovi mlynáři a člo- věku našemu učiněný šíře a světleji v sobě ukazuje a zavírá. Kdež pak již psanému Ondřejovi mlynáři rozkázali sme jedním kolem sladovým hnouti a na jiné místo pře- dělati pro vedení vody, kteráž se na zámek náš Přerov vede, tak jakž jest již srub s těmi přípravami udělán a spuosoben, a již psanému Ondřejovi Šilhanovi za to sme tuto milost učiniti ráčili: z již psaného platu dvadcíti kop grošuov dvě kopě grošuov sme upustili a mocí listu tohoto odpouščímy nyní a na budoucí časy; a již psanej Šilhan na každý svatý Jiří devět kop grošno má nám vydávati a na svatý Václav tolikéž, tojiž devět kop grošuov, a tak vdy platiti nám má i notomkóm našim nyní i na budoucí časy. Také jemu toto přidáváme: valchu soukenničí druhou, kterúž sobě udělal, aby jí mohl svobodně užívati a soukenníkóm Přerovským dosta- tečnější fedrunk dávati, tak aby oni o to žádnejch útisků neměli, dadúce a spravíce mlynáři plat spravedlivý. A již psaný Šilhan i budoucí potomci jeho na tom mlýnu sedící beze vší překážky mají nám vdycky vodu svobodnú pustiti, a tomu, ktož nám tu vodu spravuje a na budoucí časy spravovati bude, žádnejch překážek vody púščě- ním nečiniti, ani se při tom čím vymlúvati. Také toto na již psaném Šilhanovi i na jeho budoucích míti chcme, když by nám potřebí u toho srubu vodného kola nového udělati aneb starého opraviti co potřebí bylo, že udělati a opraviti má. Než jestliže by co víc mimo to kolo dělal neb opravoval, to my neb budoucí potomci naši po- vinnovati budem platiti, to skrz úředníky naše. Tomu na potvrzení svú vlastní pe- čet dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v pátek před s. Mikulášem léta božího tisícího pětistého jedenáctého oc. Listina perg. s přivěšenou visutou pečetí. 940. Král Vladislav nařizuje, že Vilímovi z Pernšteina ztráta zápisů na kláštery Tišnovský, Oslo- vanský a Svatojakubský nemá býti ke škodě. Na Budíně 1511, 26. prosince. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 111; arch. měst Brn. f. 68 DBrn. kv. č. 14. f. 14 b. My Vladislav . . . oznamujem listem tímto všem, že jakož jsme dali své všecko právo a panství urozenému Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině najvyššiemu hofmistru království Českého, věrnému našemu milému, nic sobě tu nepozuostavujíc ani budúcím králóm Českým a markrabím Moravským, na klášteřích v markrabství Moravském, totiž v klášteře Tišňovském, Oslovanském a na klášteře Svatojakubském, kterýž jest na předhradí Olomúckém, jakož ti listové sami v sobě šíře ukazují, kteříž jsú témuž Vilémovi ve dcky vloženi. I měl týž Vilém prvé listy někderé od králuov a předkuov našich i také od nás, ješto se těch klášteruov dotýkalo, pak jakžkolivěk na tento čas jich najíti nemůž, aneb že by je ztratil, to jemu nemá k žádnej škodě

Strana 150
150 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina býti, než dání a našich listuov posledních, kteréž jsme jemu kázali ve dcky vložiti, on užívaj i potomci jeho, tak jakž ti listové svědčí sami v sobě, kteréž jsme jemu dali, a tu nic sobě nepozuostavili ani budúcím králóm Českým a markrabím Mo- ravským, než jemu své všecko panství a právo dali jsme. A listové ti, kteříž by předešlí byli od předkuov našich králuov Českých a markrabí Moravských i od nás, jestliže by jich najíti nemohl, všech neb někderých z nich, a ztratili se, ti jemu k žádnej škodě ani jeho budúcím potomkóm býti nemají, než on i jeho budúcí po- tomci tohoto našeho posledního dání užiti mají na budúcí časy, bez naší i budúcích našich králuov Českých a markrabí Moravských i všech jiných lidí všelijakej pře- kážky. Přikazujíc hajtmanu, najvyšším komorníku i sudímu nynějším i budúcím markrabství Moravského, věrným našim milým, když byšte kolvěk od svrchupsaného Viléma z Pernšteina aneb budúcích potomkuov jeho napomenuti byli, abyšte i tento list jemu ve dcky vložili neb potomkóm jeho, tak abyšte se při tom zachovali a ve- dcky jemu jej vložili. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně v ten pátek na svatého Štěpána, léta božieho tisícího pětistého dvanástého, království našich Uherského XXII. a Českého XLI. Tohoto listu ve dcky vkládání dáni jsú poslové od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice na Mezeříčí, pan Václav z Ludanic a na Jemnici, pan Petr z Žerotína a z Fulneku. Výtah AČ. VI. 544 č. 392. 941. Král Vladislav dává Vilémovi z Pernšteina zámek Hodonín k dědictví. Na Budíně 1511, 31. prosince. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 111b; arch. měst. Brn. ƒ. 69; DBrn. kv. č. 14 f. 14 b. My Vladislav z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský oc král a markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabie oc, ozna- mujem listem tímto všem, že jsme prošeni od urozeného Viléma z Peršteina a na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra království Českého, věrného našeho milého, aby- chom jemu a erbóm a budúcím jeho zámek Hodonín se vším jeho a se všelijakým příslušenstvím k dědictví dáti ráčili. K kteréžto prozbě pro služby jeho, kteréž nám věrně a platně činil a činiti nepřestává, nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie Moravský témuž Vilémovi, erbóm a budúcím jeho dali jsme a tímto listem dáváme již psaný zámek Hodonín s městečky, vesnicemi, lidmi, dědinami, lukami, lesy, rybníky, mlýny, řekami, robotami, a konečně se všemi příslušnostmi a se všelijakými poplatky a požitky, což k témuž zámku Hodonínu přísluší, nic ovšem nevymiňujíc ani pozůstavujíc, a to dědičně a věčně; tak aby týž Vilém, erbové a budúcí jeho ten zámek Hodonín se všemi jeho příslušnostmi i také s celým a plným panstvím jměli, drželi a jeho poží-

Strana 151
z roku 1511 a 1512. 151 vali dědicky tím vším právem a obyčejem, jako páni a rytířstvo v markrabství našem Moravském svých zámkuov dědičných a svobodných požívají s jich příslušenstvím, a jej dáti, prodati, zastaviti neb změniti a s tím aby učiniti mohli, což by se jim zdálo a líbilo, jakožto s svým vlastním dědicstvím, a to bez naší, budúcích našich králuov Českých a markrabí Moravských i jiných všech lidí všelijakej překážky, nyní i po věčné časy budúcí. Přikazujíce hajtmanu, najvyšším komorníku a sudímu mark- rabství Moravského nynějším i budúcím věrným našim milým, když byšte požádáni byli od téhož Viléma, erbuov neb budúcích jeho, abyšte jim tento list ve dcky zemské vložili a vepsati rozkázali, tak abyšte učinili bez zmatku a všelijaké odpor- nosti. A kdož by tento list měl s již psaného Viléma, erbuov neb budúcích jeho dobrú vuolí a svobodnú, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí v listu tomto položených a psaných. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně v středu den svatého Silvestra, léta božího tisícího pětistého dvanástého, království našich Uherského XXII°. a Českého XLI°. Tohoto listu ve dcky vkládání dáni jsú poslové od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pan Václav z Ludanic a na Jemnici a pan Petr z Žerotína a s Fulneka. Výtah AČ. VI. 544 č. 393. 942. (k.) List krále Vladislava panu Vilémovi z Pernšteina oc, aby mohl stříbrné hory zar aziti, a přidává týmž listem životy panu Janovi i panu Vojtěchovi [z Pernšteina]. Na Budíně 1512, 10. února — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 112b; arch. m. Brn. f. 69b. My Vladislav ... oznamujem tímto listem všem: Jakož sme dali list uroze- nému Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru království Če- ského věrnému našemu milému, před některými časy, jestliže by kde jaké hory za- razil a dělal na svých gruntích, kterýchž by v držení byl a pánem jim byl, aby to všecko právo jemu příslušelo, kteréž by nám příslušelo jakožto králi Českému a markrabí Moravskému, nic sobě tu nepozůstavujíc, až do jeho života, aby on toho užíval, tak jakž by se jemu nejlépe líbilo a zdálo, jakož ten list sám v sobě to šieře ukazuje a zavírá. Pak nad to více s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie Moravský tuto další milost jemu činíme pro jeho věrné služby, kteréž nám činil a činí a potomně tím pilněji činiti aby mohl, že tuž milost, kterúž sme jemu dali, tímto listem také dáváme jeho oběma synuom, kteréž má, aby to všecko právo též jim příslušelo na těch horách, jako nám příslušelo od nás jemu dané, aby oni jeho též mohli užívati po jeho smrti týmž vším obyčejem, jako on sám užívá, až do svých toliko životuov, tak jakož ten list sám v sobě šieře ukazuje, kterýž on od nás má, a to bez překážky naší i budúcích králóv Českých a markrabí Moravských. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto kázali sme přivěsiti. Dán na Budíně v úterý den

Strana 152
152 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina svaté Školastiky léta božieho tisiecého pětistého dvanátctého, královstvie našiech Uherského dvametcítmého, Českého čtyrycátého prvnieho. Ex commissione propria Regie Maiestatis. Výtah AČ. VI. 545 č. 394. — Starší list zde zmíněný z 25. února 1484 tištěn jest v AČ. XVI. 267 č. 296. 943. Vilím z Pernšteina postupuje Jindřichovi z Lipého zámek Hodonínský k dědictví. Na Pardubicích (1512, 24. února). — Orig. perg. zem. arch. v Brně, Hodonín-Pavlovice č. 10 Já Vilém z Pernšteina ..., že jakož jmám list s dobrú vuolí od najjasnějšího knížete a pána pana Vladislava Uherského, Českého krále oc a markrabí Morav- ského JMti, pána svého milostivého, na zámek Hodonín s jeho příslušenstvím, kte- rýmžto listem týž zámek svrchupsaný Hodonín mně svrchupsanému Vilémovi a erbuom mým dáti ráčil k dědictví, jakož ten list šíře a světleji ukazuje a zavírá sám v sobě. Kdež já svrchupsaný Vilém i s erby a budoucími svými tímto listem na ten list svrchupsaný od krále JMti mně daný dobrú vuoli svú dávám od sebe i od svých erbuov a budúcích urozenému pánu, panu Jindřichovi z Lipého, najvyššímu mar- šálku království Českého, i jeho erbuom, aby on svrchupsaný pan Jindřich i erbové jeho toho všeho, což v tom listu psáno stojí, což jse [sic] Hodonína s jeho příslušenstvím dotýče, užívati mohli a užívali jako svého vlastního dědictví. Tomu na svědomí svú vlastní pečet k tomuto listu jsem přivěsiti rozkázal; a pro lepší a širší jistotu připrosil jsem urozených pánuov, pana Václava z Ludanic, pana Petra z Žerotína a z Fulneka, a urozených vládyk Markvarta Valeckého z Mírova, Adama Poličského z Backovic, Jana Kobíka z Opatova, Viléma Prusinovského z Vickova, že sú pečeti své podle mé na svě- domí k tomuto listu přivěsiti rozkázali, sobě i erbuom svým bez škody. Dán a psán na Pardubicích v úterý před svatým Matějem apoštolem, léta od narození syna buo- žího tisícého pětistého jedenástého [sic].*) Při originále visí 7 pečetí zachovalých. — *) Má státi „dvanáctého“, poněvadž Vilím z Pernšteina odvolává se na list krále Vladislava daný 31. pros. 1511, tištěný zde str. 150 č. 941. Přítomný postup práva svého dal Vilím z Pernšteina dne 7. března 1512 do desk zemských v Brně kv. č. 14 fol. 15 vepsati. 944. Jan Petrovský z Hrochova Vilémovi z Pernšteina vkládá ve dsky ku pravému dě- dictví své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž plat, kterýž měl v Le- tonicích ve vsi od kněží. 1512, 7. března. DBrn. kv. č. 14 f. 16. 945. Jindřich Lechvický z Zástřizl Vilémovi z Pernšteina vkládá ve dsky ves Melešín oc. V Brně 1512, 7. března. — DBrn. kv. č. 14 f. 16. Jindřich Lechvický z Zástřizl i s erby svými a budúcími potomky svými Vi- lémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého,

Strana 153
2 roku 1512. 153 erbóm a budúcím potomkóm jeho své vlastnie zboží a dědictvie, ves Melešín, v Vi- doníně tři člověky a mlýn čtvrtý, a kus lesu, kterýž k těm vsem příslušie, s dvory . . . ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému požívání. 946. „Vít z Kralic Viléma z Pernšteina, najvyššieho hofmistra královstvie Českého, a jeho erby na puol Mohelna s jeho příslušenstviem, na ves Březník, což tu mám, v Kuroslepiech tři člověky, polovici Kladorub, polovici Lhanic, polovici Kramolna, se vším příslušenstvím, což mám neb mieti budu, přijímám na pravý spolek a jednostajnej.“ V Brně 8. března 1512. DBrn. kv. č. 14 fol. 17. 947. Přiznání paní Lidmily z Miroslavě před soudem zemským, že jest své právo, kteréž na Poho- řeliciech měla, Markvartovi Valeckému z Mírova manželu svému vzdala. V Brně 1512, 11. března. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 124; arch. měst. Brn. ƒ. 77 b. Lidmila z Miroslavě, manželka Markvarta Valeckého, přiznala se jest před panem hajtmanem, pány a vládykami v soudu zemském sedajícími, že jest Markvart Valecký, manžel její, dluh ten, kterýž jest Vítovi z Kralic sestřenci svému dlužna byla, totiž XVIIj“ zlatých a X zlatých, podstúpil a na se přijal a zaplatiti zaň jmá, a že již ona právo své, kteréž na Pohořelicích měla a jí náležalo, jemu Markvar- tovi svrchupsanému vzdala, aby on toho sám mocen byl i s erby svými beze vší překážky svrchupsané Lidmily. Actum Brine f. V. ante Oculi anno 1512. 948. Relatorem sněmu r. 1512 při času Svatosti (23. dubna) na hradě Pražském konaném byl vedle jiných pan Vilém z Pernšteina. MS. knih. knížete Lobkovice v Roudnici f. F5. 949. Smlouva mezi Petrem z Rožmberka a Vilémem z Pernšteina o vody vedení na rybník Pa- šický, o škody lesní a o propouštění lidí poddaných. V Praze 1512, 26. dubna. — Knih. mus. Česk., Cod. Rosenb. 2. G. 31 f. 153. III. Cedule mezi panem z Roznberka a panem z Pernštaina. Což se vody dotýče, kterúž vede pan z Roznberka na rybníky Pašický, jestliže by mlynářóm skrze to jaká ujma byla neb nedostatek vody v tom potoce, tehdy má to pan z Roznberka poručiti jednomu z svých a oznámiti, komu to poručí, když by vody nedostatek byl, a to mu, komuž to pan z Roznberka poručil, ozná- meno bylo, tehdy ten předse vodu na mlýny páně pustiti má. Což se škod lesních dotýče, ta věc aby při tom stála: jestliže by od kterého člověka páně z Roznberka škoda se dála na lesiech jaká, tehdy aby to zneseno bylo Archiv Český XVII. 20

Strana 154
154 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina na úředníky páně z Roznberka; a když se jim ta věc oznámí, tehdy oni toho aneb ty, od kterých by se škoda stala, tu škodu napraviti mají a tresktati. Pakli by který člověk páně z Roznberka na škodě vzat byl, a pan z Rozuberka oň psal, tehda má jemu ten člověk vydán býti, a pan z Roznberka od něho (sic) spravedlivé učiniti má. Item což se lidí dotýče propuštěnie, chtěl-li by který člověk usedlý pod pana z Rozmberka, když pánu osadí člověkem hodným, tehdá pán tomu člověku hájiti nemá pod pana z Roznberka stěhovati se, jestliže by žádné závady neměl slušné. A též zase pan z Roznberka, jestli že by jeho člověk kterýkolivěk chtěl se hnúti pod pána, též na ten zpuosob, jakož svrchu napsáno jest, tehda též pan z Rozm- berka tomu člověku, který by se pod pána stěhovati chtěl, toho brániti nemá. A to mezi pány státi má do vuole jich. Než což se dotýče lidí zběhlých a sirotkuo, kteří by lidé usedlí nebyli na gruntech, o ty a o takové lidi stuoj při pánuov obú vóli, chtie-li je sobě propustiti na žádosti své, ač by kdy která od kterého byla. A tuto dceduli řezanú my Petr z Rozmberka a Vilém z Pernšteina a na Helfmšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, každý z nás jednu má pro pamět a zdržení míti. Kdež jest dán a psán v Starém městě Pražském léta tisícieho pěti- stého dvanádctého, ten pondělí po svatém Marku. 950. Vilém z Pernšteina udílí Pardubským rozličné výsady, řády a práva. Na Pardubicích 1512, 18. června. — Orig. perg. mus. města Pardubic. My Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, známo činíme . . ., že vzavše před se to, což se tohoto města našeho Pardubic do- týče, kteréž z milosti pána Boha všemohoucieho zhůru jde a bohdá půjde, kudy by lidee najlépe a najbezpečněji svá obydlé míti mohli zde v tomto městě našem Pardubicích i v předměstích, kteráž jsou okolo něho aneb potom budou a pán Buoh bude ráčiti: i tuto jim milost svrchupsaným lidem našim Pardubským v městě i v předměstích, kteráž nyní jsou neb potom budou, dáváme a činíme od sebe i od svých potomkuov a budouciech pánuov a držiteluov Pardubských, a toho aby jim žádný nikterak změniti nemohl na budoucí časy, než oni toho aby užívati mohli, což se v tomto listu píše, beze všeho umenšení. Item najprve tomu chcme, aby purgmistr a konšelé i všecka obec města Pardubic, nynější i budoucí, práv, kterýmiž jiná města královská neb panská řídí se, užívati mohli a jimi se spravovati a říditi na časy budoucí, bez naší a budou- ciech našich pánuov a držiteluov Pardubských všelijaké překážky.

Strana 155
z roku 1512. 155 It. jestliže by pak kto v tom městě našem Pardubiciech buď v městě neb v předměstích, kteráž jsou okolo něho neb potom budou, živnosti své vésti nechtěl, aneb že by se jemu nezdálo: tehda aby mohl grunt svuoj prodati a osaditi člověkem hodným, kterýž by od purgmistra a konšel nynějších neb budouciech města našeho Pardubic přijat byl; však tak, aby svrchupsaní konšelé naši Pardubščí nynější nebo budoucí to rozvažovali dostatečně, jestliže by byl člověk hodný, tehda jimi aby nám na ten grunt přijat byl, a kterýž by zachování své ukázati mohl. A ten, kterýž by se pryč stěhovati chtěl, aby půl kopy grošuov na rathouz dal k obci, a list zhostní aby jemu dán byl od purgmistra a konšel. Při tom hned aby uručil na tom právě, ktož by jej z čeho viniti chtěl, aby každému práv byl na tom právě do dne a do roku. Pakli by také který z obyvateluov téhož města našeho Pardubic neb v před- městích, kteráž okolo něho jsou neb potom budou, chtěl svou živnost neřádně vésti a své živnosti slušně hleděti nechtěl, aneb že by v poslušenstvie purgmistra a konšel nechtěl státi: tehdy purgmistr a konšelé tu moc míti mají, kázati se jemu vyprodati; však tak, aby grunt nám osazen byl člověkem hodným, tak jakž se svrchu píše, a purg- mistr a konšelé Pardubští proto tu věc na nás neb na úředníka našeho, kterýž místo naše drží nyní neb potom by držel, znésti mají, prv než to učiní. Také tuto milost zvláštní týmž lidem našim svrchupsaným činíme, v městě kteříž jsou i v předměstích, kteráž jsou okolo něho neb potom budou, což se vdov a sirotkuov dotýče, že žádná vdova ani žádný sirotek od nás ani od budouciech potomkuov našich, pánuov a držiteluov Pardubských, nemá nucen býti k bezděčnému vdávání, než každá, buď vdova neb sirotek, toho vuoli míti má jíti, za kohož by se jí zdálo, na panství našem s přátel svých radou. A při zdavciech aby se smlúvy daaly tak podle zřízení městského. Než proto žádného sirotka ani vdovy zamlouvati nemají bez vědomí našeho aneb úředníka, kterýž místo naše drží nyní neb potom by držel; a my neb budoucí páni proti tomu býti nemáme, což by dobrého bylo buď které vdovy neb kterého sirotka, než k tomu radše pomáhati máme. A jestliže by pak kteří penízi sirotčí byli, ješto by byli hotovi neb jiným lidem půjčeni: ty také purgmistr a konšelé nynější neb budoucí opatrovati mají, tak aby, když by sirotek k letóm svým přišela osadil se kde na panství našem, aby jemu vydáni byli pojednou beze všeho prodlévání buď mužskému neb ženskému pohlaví. Pakli by také kterým sirotkóm peníze z jakých kruntuov vycházely, buď v městě neb v předměstích, kteráž jsou okolo Pardubic neb potom budou, tak že by jich nemohli purgmistr s konšely shromážditi, až by sirotek k letóm přišel: tehda když by sirotek léta měl, buď mužského neb ženského pohlaví, a chtěl se osaditi pod námi na panství našem kdežkoli, tehda což by těch peněz purgmistr a konšelé vybrali a shromáždili do toho času, ty aby tomu sirotku vydány byly pojednou beze všeho odtahování; a což by mimo to ještě tomu sirotku na gruntu zůstalo, to on 20*

Strana 156
156 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina sobě sám potom z gruntu dobíraj na ty časy, jakž by jemu vycházeti měly, a oni jemu toho dopomáhajte, aby jemu vyšly. Také jestliže by kto v tom městě našem Pardubiciech neb v předměstích, kteréž okolo něho jsou neb potom budou, bez zřízení statku svého umřel a přátel žádných neměl přirozených, tehda ten statek, kterýž by na nás přišel, jakožto na pána vrchního, obrácen býti má k vobci na opravu města. A jestliže by pak který přítel toho umrlého ohlásil se k tomu statku, tehda podle obdarování našeho prvního. kteréž jsme týmž lidem našim Pardubským z milosti naší dali, v tom se zachovati mají purgmistr i s konšely. It. což se pak dotýče robot, kteréž jsou nám spravedlivě činiti měli, sena hrabati, chmel česati, vína na hoře táhnouti: za ty za všecky roboty ti lidee naši svrchupsaní platiti nám mají i budoucím potomkóm našim pánóm a držitelóm, z města i z předměstí, kteráž nyní jsou neb potom budou, z každého gruntu, jakž kto sedí, půltřetího groše bílého jednou v rok při svatém Havle. A ten plat nám spravujíc neb budoucím potomkóm našim, těch všech robot prázdni býti mají na budoucí časy od nás i od budoucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov Pardubských. It. také což se podruhuov dotýče v témž městě našem Pardubiciech i v předměstích, kteráž jsú okolo něho neb potom budou: jakož jsú měli roboty spravedlivé, zelé saditi, ko- nopie trhati, řepu rýti, z těch ze všech robot je propouščíme a prázdna činíme, takže od nás ani od budoucích potomkuov našich k těm robotám svrchupsaným nuceni býti nemají na budoucí časy. It. což se obyvateluov v ohradě města dotýče, ač by kto kdy sobě duom koupiti chtěl neb i nyní držel, ten každý všech věcí, buď ouřaduov neb jiných obecních věcí odbývaj, jako horní a dolní, co by naň kolvěk přišlo podle města; krom Opršala, ten aby tak zachován byl, jakž nyní zachováván jest. It. jestliže by který obyvatel v městě neb v předměstích čeho se dopustil a pro- vinil proti purgmistru a konšelóm: toho purgmistr i s konšely, nynější neb budoucí, moc míti mají jej trestati podle provinění jeho, však tak, znesúc prvé tu vinu, která by byla, na nás neb na úředníka, kterýž nyní místo naše drží neb potom by držel. It. také jim dáváme místo k drvóm u Labe, aby sobě tu drva klidili a shro- mažďovali, a to místo aby sobě ohrazovali tak, pokudž jim to místo ouředníkem naším, kterýž místo naše drží, ukázáno jest. It. také tuto milost lidem našim Pardubským činíme, že poddání, kteréž jest k tomu kostelu v Pardubičkách a k kostelu v Rosiciech, to poddání, kteréž jest k těm oběma kostelóm, připojuji a obracuji k faře města našeho Pardubic. A farář Pardubský, nynější i budoucí, kněze druhého chovati má, a posluhování těm lidem v Pardubičkách i v Rosiciech aby činil ve dvú neb ve třech nedělích. A jestliže by na kterého člověka pán Buoh nemoc dopustil v těch vsech svrchupsaných, a byl

Strana 157
z roku 1512. 157 kněz požádán od něho, tehda má k tomu nemocnému jíti a jemu správu učiniti, pokudž by potřeba kázala, a toho aby neobmeškával. It. také od nás i od budoucích pánuov a držiteluov Pardubských v tom nemá se jim žádná překážka díti, což se kněží dávání dotýče k té faře a k tomu kostelíku u špitále, jakož spůsob na té faře mají kněží míti, kteříž rozdávají tělo a krev pána Krista pod spůsobem dvojím z víry: že při tom mají zachováni býti, aby tu ti kněží té strany bývali v té faře, a oni aby je sobě svobodně jednati mohli bez překážky naší i budouciech pánů a držiteluov Pardubských; a také ti kněží aby se beze všeho hanění zachovávali a slovo boží kázali bez hanění, jakož pak o tom v zřízení v krá- lovstvie Českém zapsáno jest. It. což se dotýče těch artikuluov, kteříž jsou sepsáni, jak by týž purgmistr a konšelé města našeho Pardubic na budoucí čas spravovati se měli, jakož pak k těm artikulóm všecka obec svolila jest a s vědomím a vuolí naší i vší obce ti artikulové zapsáni jsou v knihy městské: těch my jim také potvrzujem tímto listem od nás i od budoucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov Pardubských, chtíce tomu, aby oni již podle těch artikuluov tak se spravovali a řídili, při těch artikulích, kteréž v knihách městských s vuolí a s vědomím naším i vší obce města Pardubic zapsány jsou; však tak, jestliže by týž purgmistr a konšelé i všecka obec nynější neb budoucí co lepšího obmysliti mohli, tak aby těch artikuluov bylo přičiněno neb ujato pro lepší toho města, tehda s vuolí a vědomím naším neb budoucích pánuov a držiteluov Pardubských to budou moci učiniti, co by za lepší schváleno bylo. It. také což se vína dávání našeho k šenkóm dotýče, tuto milost činíme jim svrchupsaným měščanóm našim Pardubským: aby od nás ani od budouciech potom- kuov našich, pánuov a držiteluov Pardubských, vína žádná do města našeho Pardu- bic dávána nebyla k šenkóm k užitku našemu od nás, ani od budoucích potomkuov našich, nyní ani na budoucí časy. Než chtěl-li by kto z zámku vína jaká sobě ku- povati a dávati ku požitku svému, toho každý vuoli míti má. Také což se desátkuov a důchodnov dotýče, kteréž k těm farám oběma, totjiž v Pardubičkách a v Rosiciech, jsou a přísluší: ty desátky a důchody aby dávány byly k té faře do města našeho Pardubic, a lidee od těch obou far aby již zření měli k té faře do města našeho Pardubic; a farář Pardubský nynější neb budoucí těm lidem k těm farám oběma příslušejícím aby již to posluhování činil, tak jakž v tomto listu navrchu napsáno jest. A my Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Če- ského, slibujem jim, týmž měščanóm našim Pardubským nynějším i budoucím, sami za se i za erby a budoucí potomky naše, pány a držitele Pardubské, to všecko, což se v tomto listu píše, jim zdržeti a při všem je zachovati beze všeho přerušení na budoucí časy. Tomu na potvrzení a lepší jistotu svú vlastní pečet dali jsme přivěsiti

Strana 158
158 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubiciech ten pátek před svatým Janem křtitelem božím, léta od narození Syna božieho tisícého pětistého dvanáctého počítajíce. In tergo: List čtvrtý N. p. pana Viléma z Pernšteina. — Listina perg. s visutou pečeti zachovalou 951. Zřízení obecní města Pardubic Vilímem z Pernšteina ustavené. (Na Pardubicích 1512, 18. června.) — Kniehy městské rudé m. Pardubic f. 1. [1.] Najprv neřádovce všickni, kteříž by byli proti pánu Bohu, těch aby žádnému nedopouštěli. [2.] Takto se má purgmistr s konšely při úřadu svém zachovati, kteříž- kolivěk na tom úřadu konšelském sednú. Item najprv purgmistr s konšely aby ráno na rathúz se scházeli hned po třetiem [„třetiem“ přetrženo] zvonění. Soudy spravedlivé ty aby činili každému, a odtahuov aby lidem nečinili, leč by toho zvláště potřeba byla. A na rathúz aby se scházeli ve dvú neděliech, a byla-li by toho potřeba, tehdy každý pátek. A když by koli na rathúze zvoněno bylo, tehdy hned purgmistr s konšely na rathúz sjíti se mají. A jestliže by který konšel nepřišel a potřeby a příčiny své neoznámil purgmistru, ten aby pokuty dal III gr. bílé. A rychtář též také na rathúze při purgmistru a konšeliech aby býval; pakliby nebyl, pokutu svrchupsanú teež aby propadl. [3.] O purgmistru, kde má nalezen býti. It. purgmistr ten aby se dal vždycky na rathúze a doma nalézati pro potřebu obecní, domácí aneb přespolní. Pakli by z potřeby hodné kde odjeti aneb jíti měl, tehdy na svém miestě poruče konšelu jinému, to učiniti muož. Pakli by toho neučinil a toho nezachoval, pokuty aby položil V g. bílých. Pakli by konšelee to zamlčeli a tu pokutu prominuli, tehdy pokuty každý konšel bude povinen položiti II g. b. [4.] Purgmistr aby v nic nezavazoval. It. purgmistr žádných věcí zamlúvati aneb smlúvati nemá bez konšelského vědomie; a jestliže by kterú věc zamluvil aneb smluvil bez vědomosti konšel, ta věc stálá býti nemá. A pro takovú všetečnost, kteréž by se purgmistr dopustil, hned ti konšelee mají to vznésti na JMt pána aneb na úředníka toho, kterýž by pána JMti miesto držal, a tu JMtí pánem aneb úřed- níkem JMti aby trestán byl, jakž by se pánu JMti aneb úředníku JMti zdálo. [5.] Purgmistr aby s pečetí neodcházel. It. žádný purgmistr nikam z města s pečetí choditi nemá: a byl-li by v tom postižen aneb usvědčen, ten s statkem i s hrdlem na milosti pána JMti aby byl, a konšelee jestliže by o takové věci věděli a neoznámili, takovúž pokutu aby nesli. [6.] O šeptání v radě. It. žádný konšel s druhým v raddě šeptuov činiti nemá, než poslúchati má při pilně, aby spravedlnost stranám učinil. A jestliže by v tom se kteří nezachovali, pokuty aby dali po II g. b.

Strana 159
z roku 1512. 159 [7.] O vycházení z raddy. It. žádný konšel nemá vstávati a vycházeti sám ven z světnice, dokudž se pře neskoná, kteráž by jím slyšána byla, ani co stranám raditi. To každý pod svú přísahú zachovati má. Pakliby v tom usvědčen byl, pokuty aby dal XV g. b. [8.] O soudu a slyšení lidí. It. když by kolivěk purgmistr s konšely na rat- húze při kterémžkolivěk soudu seděli a soudili v kterémžkoli pokoji, tu nižádný při nich býti nemá, nežli rychtář a písař a strany s přátely svými, kteříž by před nimi činiti měli. Tu u dveří pacholka svého aby měli, kterú stranu budú chtieti slyšeti, tee aby oznámil. A žádná strana do raddy nemá vstúpiti bez opovědi, ani jiný žádný. Nižádný s braní aby puštěn nebyl do světnice soudné. A ktož by takovú svú vuoli učinil, aby I � grošuov pokuty dal a tresktán byl. [9.] O vádě konšel. It. jestliže by jaká váda na rathúze mezi konšely oč byla, tu purgmistr rozpúštěti jich nemá bez srovnánie. Pakli by který konšel smlúvú purgmistrovú pohrdal svévolně, aby dal pokuty I P grošuov, a k tomu purgmistra a konšel aby odprosil. [10.] O přímluvě za viny. It. když purgmistr s konšely při soudu sedie na rathúze, jestliže kto z souseduov v jakú vinu aneb v trestánie upadl, ješto by bylo proti řádu, aneboli proti obci, aneb proti purgmistru a konšeluom: tu žádný z konšel přímluvy činiti nemá za takového. Pakli by kto to svévolně učinil, ten aby pokuty položil I grošuov bílých. [11.] O raddě pronesení. It. jestliže by kto s konšel raddu tajnú pronesl a v tom usvědčen byl, ten s úřadu aby ssazen byl, a s hrdlem i s statkem na milosti pána JMti aby byl. [12.] O přijímání svědomie. It. svědomie, kteréž by kolivěk mělo přijímáno býti od purgmistra a konšel při soudu, kterýž by činiti měli mezi stranami: to svě- domie aby přijímáno bylo podle práva, dadúce každému zvláště závazek, kterýž by jim vydán byl podle práva; však tak, když by se strany obě svolily a svědomie trpěti chtěly, bez závazku to také přijato aby bylo. [13.] O stranách k soudu. It. jestliže by strany k soudu před purgmistra a konšely přistúpily, a která z nich strana požádala by z úřadu k své potřebě kte- rého z konšel, nemá jemu odepřieno býti od purgmistra. [14.] Konšel bez opovědi přes pole jíti nemá. It. konšel žádný přes pole aby nechodil bez opověděnie purgmistra [sic], a jestliže by pak který konšel to svévolně učinil, ten pokuty propadni V grošuov b. [15.] O provinnění [sic] konšelském. It. jestliže by který konšel co provinnil proti úřadu a nezachoval se podle konšelstvie svého: tu purgmistr s konšely mají moc jeho tresktati a s vinou pánu JMti ukázati anebo úředníku na miestě JMti páně. [16.] O sázení konšeluov. It. do konšelstvie když by kteří sázeni byli od

Strana 160
160 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina úředníka JMti pána, bratruov, strýcuov aneb švagruov aby sázeno nebylo, nežli jeden z toho přátelstvie; a konšelee aby sázeni byli lidee zachovalí na svých pověstech. [17.] Konšelec ponuocek nedostávají. It. kteříž by kolivěk v úřad konšelský vsazeni byli, ponuocek prázdni býti mají. [18.] Dvú úřaduov žádný mieti nemá. It. ktožkoli v úřadu konšelském jest aneb v jakémžkoli jiném úřadu, při tom aby každý zachován byl, a žádný aby dvú úřaduov nemieval. [19.] O rychtáři. It. rychtář, kterýž by kolivěk usazen byl městský, ten úroky, [„slepice“ přetrženo] pánu JMti aby vybieral, a za tu práci aby se jemu od pána JMti stala milost. A tajž rychtář soudí, kteréžkolivěk [pře?] předeň přijdú, domácí neb přespolní, o ty mezi lidmi miesta bez prótahuov aby dělal. A teež rychtář aby s konšelským pacholkem a s biřicem pro nočnie pokřiky a sedánie aby šel, a hry aby zastavoval; a jestliže by v kterém domu hry našel, penieze, které by na stole přistihl, aby sobě pobral. Týž s braní najde-li nočně koho, aby sobě také vzal tu braň; krom rytieřským lidem, těm aby se žádná překážka od něho nedála. Stavnie aneb přípovědné aneb jemné, to rychtáři vše aby šlo. S rathúzu pokut což- koli purgmistr s konšely příjmú, od každé pokuty aby jemu dán byl I g. bílý. A též zárožné jestliže by kde na škodě komu zajato bylo, aby jemu bylo dáváno s rohu po II d. b., a s koně i g. b., a s svině II d. b., a s husy I haléř. A ktož by komu učinil kterýmžkoli dobytkem škodu, aby jemu napravena byla, což by za spravedlivé bylo. A také rychtář, když by purgmistr s konšely seděli na rathúze, vždy při nich býti má a odcházeti nemá bez odpuštěnie. [Pozdější rukou připsáno:] A co se dotýče panských platuov, ourokuov, ty nesnadně jdou, že rychtář má s nimi dosti činiti; a ty aby byly vybierány konečně ve II nedělích po s. Jiří a po svatém Havle; a pakli by kto nedal, aby byl dán do šerhovny, IIII g. dal a nebyl puštěn, leč úrok dá a pokuty rychtáři IIII g. [20.] O vádách. It. jestliže by kto s kým v městě svádu učinil svévolně a právo minul, a ten, kterýž by ucházel do kteréhožkoli domu před tiem, kdož by naň puotku svévolně učinil, a do kterého domu utekl, a on vždy za ním běžel s braní dobytú: ten aby s hrdlem na milosti pána [přetrženo a nad tím opraveno: krále JMti] byl. Pakli by jej v tom zabil, toho, kteréhož by honil, buď v domě neb na rynku, ten aby bez milosti hrdlo ztratil. [21.] O nejití do kázně. It. jestliže by který súsed aneb podruh dán byl do trestánie purgmistrem a konšely pro některé jeho proviněnie, pro kteréžkoli, ješto by hoden trestánie byl, a do trestánie jíti nechtěl podle rozkázanie purgmistra a konšel aneb rychtáře, a preč ušel: takovému statek aby zamčen byl aneb pobrán, a ten na pána JMt [přetrženo a přepsáno: obec] aby připadl. A ten statek, kterýž by zamčen a zapečetěn byl, a to kto zrušil, ten aby s hrdlem na milosti páně byl.

Strana 161
z roku 1512. 161 [22.] O bránění právu. It. jestliže by kto právu se bránil aneb právo haněl, ten s hrdlem i s statkem na milosti pána [přetrženo a později opraveno: krále]*) JMti buď. [23.] O bitvách. It. jestliže by kto jakú bitvu učinil svévolně a právem živ býti nechtěl, ten aby viny propadl I grošuov b. a na rathúze položil, a k tomu trestán byl, pokudž by vina byla. A dobyl-li by kto tesáku aneb meče a ranil koho, ten pánu [přetrženo a nad tím později připsáno: králi] JMti aby s statkem i s hrdlem byl na milosti. A hospodář, u kteréhož by se ty vády dály, moha to zastaviti i ne- zastavil, ten též pánu [přetrženo a nad tím později připsáno: králi] JMti s statkem i s hrdlem na milosti aby byl, a zvláště jestliže by se v tom stala jaká vražda. Žádný hospodář domáciemu ani přespolniemu do šenkovnieho domu s tesákem aneb s jinú zbrojí nedopúštěj na pití seděti, než hospodář vezmi od každého zbroji, když má k němu na pitie jíti. A když má od něho pryč jíti, aby jemu zase jeho zbroje navrácena byla, kteráž by od něho vzata byla. A jestliže by se v tom hospodář nezachoval a skrze to někto raněn byl, ten též v svrchupsanú pokutu pánu JMti upadne. [24.] O pohlavciech. It. jestliže by kto komu pohlavek dal aneb za vrch s ním šel, ten každý aby dal viny na rathúz XV g. b. [25.] O gleytu dání. It. purgmistr a konšelee bez vědomosti pána JMti aneb úředníka, který by JMti miesto držal, gleytu žádnému dávati nemají. Pakli by JMt pán a úředník, kterýž JMti miesto drží, gleyt komu dal, z města neb z předměstie obyvateli neb podruhu, má purgmistru a konšeluom ten gleyt oznámen býti, aby se oni proti němu zachovati uměli. A ten jistý, ktož by gleyt měl, aby jej také zachoval, tak jakž na gleyt slušie. Pakli by nezachoval, tehdy by sám sebú vinen byl. [26.] O zvonění do hromady pro potřebu obecnou. It. když by kolivěk na rathúze bylo zvoněno pro sjitie obce, tu [„po třetiem zvonění“ později přetrženo] aby každý na rathúze z súsed nalezen byl. A ktož by kolivěk nepřišel, jsa doma a o tom věda, ten aby dal pokuty V g. b. A tu žádný aby s rathúzu nechodil, leč purgmistrem a konšely a tou obcí ta věc, o kterúž se sešli, na miestě postavena bude. A ktož by kolivěk šel, aby touž pokutú svrchupsanú povinen byl. [27.] O jednání obecniem. It. při jednání obecniem aby křikuov žádných nebylo, než volné každého mluvenie aby bylo, jakž by komu potřeba byla. Pakli by se v tom nezachoval a křiky puosobil, ten aby trestán byl vazbú od purgmistra a konšel. [28.] O sedání nočniem. It. sedánie nočnie aby nebývalo v šenkovních domiech na dlúhých nocech, než do čtyř hodin, a hned po čtvrté hodině aby zvoněno bylo. Bude-li pak kto nalezen z hospodářuov, an víno neb pivo dává na řád, pokuty aby *) Slova později připsaná pocházejí z doby, kdy panství Pardubské bylo majetkem královské komory. Archiv Český XVII. 21

Strana 162
162 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina dal V grošuov b.; krom dvořan aneb dobrých lidí hostinských, ti své svobody užiti mají. [29.] O pokřiku nočniem. It. pokřikové noční anebo nějaké překážky po městě škodlivé, kto by to svévolně chtěl činiti a v tom postižen anebo usvědčen byl, ten pokuty na rathúz XV g. b. aby propadl. A škody, kteréž by se koli od něho staly, ty předkem-aby zaplatil, a k tomu tresktán aby byl. Než pokřik byl-li by který pro potřebu města aneb zámku, a k šturmu by zvoněno bylo, tu se pod milostí i pod hrdlem přikazuje, aby každý hospodář i s podruhy s braní běžel k tomu miestu, kdež by k šturmu zvoněno bylo, buď k zámku neb k rathúzu. A tu což by od úředníkuov aneb od purgmistra rozkázáno bylo, v tom aby se zachoval každý. A ktož by kolivěk neběžel, již by k němu hledieno bylo tou svrchupsanú pokutou. [30.] O trestání konšelóv i sousedóv. It. Jestliže by který soused osedlý pro- vinil co proti purgmistru a konšeluom aneb proti komužkolivěk, ješto by jej proto purgmistr s konšely trestati měl, toho každého purgmistr s konšely aby trestali podle jeho zaslúženie. Též také konšel jestliže by se nezachoval podle úřadu svého, toho také purgmistr s konšely aby trestali a s vinnú pánu JMti jej ukázali neb úředníku, kterýž by JMti miesto držal. [31.] O zbierkách obecních. It. jestliže by kdykolivěk zbierka přišla na město, a toho potřeba byla k obci, ta aby nebyla zbierána bez vuole pána JMti aneb úřed- níka, kteréhož by pán JMt na svém miestě postaviti ráčil, a aby takto vybierána byla: Najprv domové aby šacováni byli na hřivny, a při tom, což by kolivěk na hřivnu položeno bylo, jakž by zbierky potřeba byla, tak aby dáváno bylo. A při těch domuov šacování a gruntuov aby úředník JMti pána byl. Při tom také obcho- dové, kterýmiž jedenkaždý z obyvateluov jde, aby šacováni byli, i řemeslní obcho- dové. A ktož by se položení tomu, kteréž by naň položeno bylo, zpieral, ten aby trestán byl. [32.] O duochodiech městských. It. Duochodovee městští kteřížkoli přicházejí, kteréhožkoli času, ti aby vybieráni byli a shromažďováni byli za každého purgmistra, a při každém pátku aby před purgmistrem a konšely kladeni byli podle počtu, aby v registra zapisováni byli. A každý purgmistr za svého purgmistrstvie jinému purg- mistru aby počet činil. A zvláště což se cla dotýče vybieránie, již člověku poručiti z některých súsed, aby to clo vybieráno bylo. [33.] O váze. It. s váhy aby domácí každý dával, což by sobě koli dal vážiti na rathúze, s kamene po I d. malém a s centnéře po VI d. m., a hostinský s ka- mene po I d. bílém, a s centnéře po VI d. b. A jinde aby nebylo váženo než L„krom v barevni, a barvieř aby také žádnému jinému nevážil, než sám sobě“ pře- trženo a nad tím napsáno:] v rathouze. [34.] O trhu vlny. It. při trhu vlny ktož by cokolivěk vlny kúpil, tu aby

Strana 163
z roku 1512. 163 k váze nesl a převážiti dal, a od váhy dal, jakož svrchu psáno stojí. A také aby žádný jiný vlny nekupoval na trhu, nežli soukenníci. [35.] O železe a voceli. It. což se železa a voceli dotýče, tu aby kováři, zámečníci, nožieři kupovati sobě mohli, když se do města přiveze, předkem k po- třebě své; a potom již purgmistr s konšely k obci kúpiti mohú aneb úředníci ti, kterým by bylo poručeno od obce. [36.] O soli. It. co se soli dotýče, ta aby k uobci kupována byla: však komuž by bylo z obyvateluov potřeba prvé sobě k potřebě své kúpiti, bude moci na rynku. A jestliže by potom kdy kterému z obyvateluov soli potřeba byla, tu muož kúpiti sobě s rathúzu, a nemá se na něm nic viec přijieti než I g. b. na bečce; krom k šenku kteříž by kupovali, těm aby prodáváno bylo, jak ten čas trh běží. [37.] O slanařiech. It. žádný hokynář aby jinde soli nekupoval sobě, než s rathúzu, kterýž by koli suol na peniez prodávati chtěl. [38.] O hokyniech. It. což se hokyní týče, toho obchodu měštka a žádná aby neužívala, než při obchodu svém městském živnost aby vedla, a hokyniem překážky aby nebylo, jakožto v ovocech ve všech, soli na peniez prodávánie. Než co se heryn- kuov a jiných tunných ryb dotýče, též i voleje, to měšťan muož prodávati v domu svém; než oleje na peniez aby neprodával, než na libry, teež ani soli na peniez. A ktož by se v tom, jakž se nahoře píše, nezachoval, ten aby dal na rathúz XV g. b. A hokyně nižádná v trhu napřed před jinými sousedy aby nepředkupovala nižádných potřeb, leč by co již po trhu zuostalo, toho se jim nehájí. [39.] O prodávání soli, herynkuov a voleje. It. což se soli, volejóv, heryn- kuov i tunných ryb dotýče prodávánie: v tom vedle koupenie aby se spravedlivě lidem prodávalo, při čem by ta věc spravedlivě státi mohla od prodavačuov i od kupcuov, kteříž by od nich kupovali. [40.] O rybách řiečných. It. ryby řiečné buď v pátek aneb který den jiný postní, kterýž by rybáři na trh nesli, tu ryb od žádného aby kupováno nebylo, než na rynku. A ktož by koli kupoval v domiech anebo kde jinde, a nedal na rynk donésti, a v tom by usvědčen byl, ten pokuty aby dal X g. b. [41.] O trziech. It. což se trhuov dotýče: před městem, v branách ani v uli- ciech aby kupováno nebylo, než na rynku. A ktož by koli v tom postižen byl, ten aby pokuty dal V g. b. A v trhový den aby viech vystrčen byl u pranéře, pokud by ten viech sňat nebyl, žádný hostinský ani překupník aby nekupoval; a ten viech aby stál dvě hodině. [42.] O překupování. It. žádný po vsech aby nepřekupoval, buď sýruov, bud másla, aneb přediva, anebo kterýchkolivěk jiných věcí, ješto by na trhu měly pro- dávány býti. A ktož by po panství takovú věc činil a v tom postižen byl, to všecko aby jemu pobráno bylo. A toho na žádného aby nezatajovali. To se přikazuje pod milostí. 21*

Strana 164
164 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina [43.] O vaření piva. It. co se dotýče piva vařenie: z najpřednějšieho sladu aby bylo bráno XV beček piva, a z prostřednieho XIIII, a v tom aby i dolévka byla. A piva aby dobrá vařena byla a dovařovala se; a patok do piva aby miešeno nebylo. A ktož by v tom postižen byl, aby j ? grošuov českých viny propadl a I čtvrt léta aby piva nevařil, aby lidee skrze to na vás nekřičeli, poněvadž jsú obráceny vesnice, aby od vás braly. A piva ta aby se vařila tiem pořádkem, kterýž jest prvé mezi vámi byl. [44.] O kádech. It. kádi ty aby vrtány byly, aby viece piva bráno nebylo, než na tu mieru, jakož svrchu položeno. A pivovarníci aby zpraveni byli dobří, aby piv nekazili a škody vám nedělali. A jestliže by který svévolně škodu na pivě učinil, aby o to k němu hledieno bylo. [45.] O pořádkách vaření piv. It. což se pořádky piva vařenie dotýče: ta aby stála při prvnějšiem pořiezení, aby podle toho rozdělenie, kteří k kterému pivo- varu oddáni jsú, tak stáli. A ktož by nemohl se k várce přistrojiti, pusť pořádku jinému. [46.] O přihlédání k sladuom. It. dva z obce aby vybrána byla k přihlédání a ohledávánie sladuov, a zvláště ti, kteříž by tomu rozuměli; a ti aby ohledávali to, jak se od sladovníkuov sladové vyrošťovati mají, jak přední a jak prostřední slad. A jestliže by sladovník viece vyrostil, nežli by jemu těmi osobami ukázáno bylo, hned aby I � grošuov pokuty položil na rathúz. A ta dva z obecních aby vždy ve čtyřech neděliech k tomu přihlédali, vezmúc s sebú pivovarníky svrchupsanee. [47.] O vystavování piva. It. piva na slušnosti aby lidem vystavována byla, též také na peniez domuov při slušnosti aby se dávala, aby od lidí chudých ne- bylo křiku. [48.] O šenkovních domiech. It. v šenkovních domiech aby na řád nebylo dáváno piva na žejdlík, než na puol pinty; a ktožkoli piva šenkují, aby zpravili sobě konvice poloupinetnie. Pakli by se kto v tom nezachoval, ten aby dal pokuty V grošuov b. [49.] O mierách. It. miery spravedlivce šenkovnie, ty aby ohledovány byly purgmistrem a konšely, i jinee miery obilnee. [50.] O nájmu šeňkéřuov. It. což se šenkyeřek dotýče, jestliže by která chtěla šeňk pronajieti u koho, toho ten hospodář, u kterého by chtěla šenkovati, měj vuoli; však aby se k tomu prohlédalo, aby pivo na spravedlnosti doma i ven bylo dáváno. [51.] O řemesliech. It. řemeslníci všickni kteréhožkoli řemesla, ti aby řemesl nedělali po podružství, a zvlášť kteří ženatí jsú, leč by k vosazení přišli; krom ti řemeslníci, kteříž by očekávali domuov, těm to nemá k škodě býti, a zvlášť řezníkuom. A ktož by kolivěk v tom postižen byl, to řemeslo aby jemu zastaveno bylo, a pokuty aby dal XV grošuov b. na rathúz. Než vandrovnie řemeslo kteréž- kolivěk aby u mistruov dělalo a jinde nic.

Strana 165
z roku 1512. 165 [52.] O cechmistřiech. It. v každém obchodu aneb řemesle mají býti dva cechmistři přísežná, aby to ohledávali, aby se obci spravedlivé stalo. A jestliže by ti kdy zameškávali, jimž by ta věc poručena byla, anebo se sami dopustili proti úřaduom svým: ten cechmistr každý aby dvénásob trestán byl, nežli obecní. A cech- mistry aby sobě sami volili, a ti aby byli potvrzeni od purgmistra a konšel; a když by cechmistři potvrzeni byli od úřadu, aby dali II gr. b. [53.] O řezníciech. It. řezníci, ti aby dobytky přiehodné kupovali, a masa aby na slušnosti dávali. A jestliže by který řezník zabil hovado, ješto by nebylo slušné, aby mělo lidem prodáváno býti, a který by v tom postižen byl, ten pokuty aby propadl I fk grošuov; a to maso aby pobráno bylo a do špitála dáno. A v sobotní den aby krámy všecky osazovali, a hned ráno aby v krámiech prodávali až do večera. A k tomu aby žádný ženú svú krámu neosazoval, než pacholkem svým. Pakli by se který v tom nezachoval a v tom postižen byl a usvědčen, pokuty aby dal na rathúz X grošuov b. [54.] O pekařiech. It. pekaři vedle kupovánie obilee, jakž trhovee běžie, v tom aby spravedlnost lidem činili sami od sebe, a žito a pšenici příhodnú aby kupovali, a chleby čisté aby pekli, a zvláště bielý, a k pšenici aby žita přidáváno nebylo. A byl-li by který v tom postižen v těch nespravedlnostech, ten aby položil pokuty I ſ grošuov českých a trestán aby byl. It. vdovy, které jsú v městě i v před- městí, ty aby chléb pekly a v domiech svých prodávaly, jinde nic, krom v pon- dělí na trh aby vuoli toho měly nésti a prodávati. Pak-li by se z toho která vy- trhla a chléb na trh nesla krom pondělku, ten chléb aby pobrán byl a do špitála dán. [55.] O sladovníciech. It. sladovník žádný aby pšenice nepředkupoval před jinými sousedy na trhu; a jestliže by v tom postižen byl, zač by tu pšenici stržil, aby měl vuoli súsed tu pšenici vzieti a zaplatiti. Též sladovník žádný aby sobě k svému užitku neudělal viece XV sladuov v roce; pakli viece nad XV sladuov který sladovník sobě udělal by, to aby jemu vzato bylo k uobci. A ti, kteří k sla- duom z uobce přihlédají, aby se na tu věc vyptávali každé čtyři neděle, co svých sladuov sladovníci prodají komu, a to aby napsali. [56.] O soukenníciech. It. soukenníci předlice jakéžkoli mohú sobě zpuosobiti, a kdežkoli mohli by sobě dáti přiesti na páně JMti gruntiech, buď v městečkách neb ve vsech, to se jim brániti nemá; než neřáduov v svých domiech vědomostí svú aby nedopúštěli, a úředníci JMti pána aby jim v tom pomocni byli k předlím, buď v městečkách nebo ve vsech. [57.] O barvieři. It. barvieř když by byl, kterážkolivěk sukna aneb vlnu barvil by na jakúžkoli barvu, domácí každý s I kamene vlny aby dával I den. b., a hostinský II den. b.; a s postavu domácí aby dával i gr., a přespolní I gr. Ten plat pánu JMti jíti má. A jestliže by který domácí cizí vlnu barviti dal a nepověděl

Strana 166
166 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina toho barvieři, a v tom postižen byl, pokuty dáti má j ſ grošuov, a trestán aby byl. [58.] O ševciech. It. ševci aby koží na prodaj nedělali, ani sobě. Pakli by kto v tom usvědčen byl, pokuty aby dal j � grošuov. [59.] Kteří cechu nemají. It. řemesla, kteří cechu nemají ještě mezi sebú, jako kožišníci, tkadlci [slovo „krejčí“ přetrženo], uzdář, střelec a konvář a mečieř, ti aby spravedlnost od sebe lidem dělali; neb jest na mnohé křik od lidí, že by jim nad- sazovali při prodejiech, neb se nacházie, mnohem lacinějie v jiných městech že lidee kupují. [60.] O přijímání v sousedstvie. It. ktož by se koli sedlil [sic] do města neb do předměstie, ten každý aby svého zachovánie list přinesl. [61.] O prodání statku. It. v městě aneb v předměstí ktož by kolivěk od koho statek kúpil, a v trhu mu se chtěl zraziti a jeho držeti nechtěl kterážkoli strana, za kterúž by koli sumu kúpil aneb druhý prodal, aby dal ten každý, ktož by trhu držeti nechtěl, s Xti � 1 m. Té pokuty polovici tomu aby dáno bylo, kterýž by trh držal, a polovici na rathúz. [62.] O přijímání podruhuov. It. hospodář žádný aby podruhuov nepřijímal bez oznámenie purgmistra a konšeluov. A ktož by kolivěk přijal bez oznámenie purgmistra a konšeluov, ten každý propadni na rathúz pokuty X gr. b. A každý hospodář věz, jakého podruha k sobě přijímá. Jestliže by se skrze toho podruha komužkolivěk škoda stala, i již by k tomu hospodáři o tu škodu mohl hleděti, u kte- réhož by ten podruh byl. [63.] Podruzi při čem mají zachováni býti. It. podruzi aneb podruhyně, na ty aby žádný nesahal žádnú robotú; než ktož by jich v čem potřeboval, aby jim platil, jak muož kto sobě zjednati. Než zvláště byla-li by potřeba, podle obce aby pomohli, a ponuocku třetí a robotu také třetí, byla-li by kdy potřeba, k městu aby držali. [64.] O propouštění z obce. It. co se dotýče toho listu, jestliže v tom listu jest to obtiežné, aby úředník byl při propušťování lidí, že jim pán toho přeje, aby oni to sami opatrovali, aby pánu bez škody bylo i budúcím pánuom. [Celý tento artikul jest přetržen.] [65.] O zřiezení kšaftu. It. jestliže by na koho z obyvateluov města tohoto aneb předměstie nemoc pán Buoh dopustiti ráčil, a při tom žádal-li by purgmistra a konšel, že před nimi pořiezenie o statku svém učiniti chce, k tomu purgmistr po- slati má konšely dva nebo tři s písařem. A když on zřiezenie bude chtieti činiti o statku svém, při tom aby žádný jiný nebýval, než ty osoby, kteréž by od purg- mistra k tomu vyslány byly. A jakéžkoli pořiezenie a kšaft učiní, to purgmistr za- pečetiti má. A toho žádnému oznamováno býti nemá, než po čtyřech neděliech toho umrlého aby se oznámilo, budú-li toho přátelee žádati. A ten kšaft, kterýž udělá,

Strana 167
z roku 1512. 167 do třetieho dne žádný aby měněn nebyl; než po třetiem dni, bude-li žádati toho ten nemocný, to učiniti muož, aby jej změnili. Pakli jeho pán Buoh pozdraví z té nemoci, tehdy on ten kšaft muož změniti, když se jemu zdá, a zase jemu má vrácen býti od purgmistra a konšel. A když by se přáteluom kšaft vydati měl, každý aby prvé se vepsal v knihy městskee. — [Pozdější rukou připsáno:] Pakli by kdo sám osobně vstoupil před purgmistra a konšely na rathouz, zřízení o svém statku učině a spíše položil by, má městskou pečetí zapečetěné bajti a moci svee užiti i ti, komuž se odkáže a svědčiti bude. [66.] O nemoci súseda na cestě. It. jestliže by kterého měštěnína z města neb z předměstie na cestě nemoc nebo smrt zachvátila, kdyby cestú jel nebo šel, tehdy na kterémžkoli právě, buď ve vsi neb v městečku, zřiezenie o svém statku učinil by podle práva, povolaje purgmistra neb rychtáře s konšely, aby to držemné poručenstvie bylo, tak jako by je v Pardubiciech učinil. [67.] O slyšení kšaftu. It. kto by žádal který kšaft slyšeti, ten ktož by toho potřeboval, má dáti písaři od čtenie I gr. b. [68.] O opatrování města při zamykání a odmykání. It. když by kolivěk město mělo odemčeno aneb zamčeno býti: tu purgmistr každý s braněmi sám šest [sic] aby šel. A když by kolivěk město mělo odemčeno býti, tehdy purgmistr aby na toho zavolal, ktož na věžech lehají, viděl-li koho před mostem anebo v baštách mezi bra- nami, město aby odvieráno nebylo, leč ažby předvěděli, kto jsú. Pakli by žádného ne- bylo, kázati město otevřieti; a odmykánie aby bylo, když na zámku na varhany [sic] trúbie, a prvé nic, leč by toho nějaká zvláštnie potřeba byla pro hosti. A jestliže by potřeba byla, tehdy tu věc na úředníka znésti, kterýž jest na miestě JMti páně. A již z obecních lidí aby ten počet svrchupsaný býval při tom zamykání a odmy- kání s purgmistrem. A kterýž by kolivěk nešel vedle rozkázánie purgmistrova, ten aby dal pokuty na rathúz X gr. b. Šrank, ten aby vždycky po každém zavierán byl, ktož by jel z města aneb do města, dokudž by dvú hodin na den nebylo. A v neděli vždycky při obědech ať jest město zamčeno, a po vobědě aby zase odemčeno bylo. A to se pod milostí přikazuje. [69.] O hlásných města. It. na dlúhé noci hlásní čtyřie aby bývali, dva do puol noci, a druzí dva od puol noci; a letním časem na krátké noci aby dva hlásní držáni byli, jeden do puol noci, a druhý od puol noci. [70.] O opravách při městě. It. opravy na valiech, na mostiech, na cestách, kteréž vám opravy příležejí: toho nikoli abyšte neobmeškávali opravovati, a potřeby před časem aby jednány byly, než potřeba k opravování přijde. A každý purgmistr vždycky aby k těm opravám dohlédal, byla-li by potřeba, aby opraviti kázal; a zvláště na mostiech, jestliže by mostovee zlí byli, a skrze to komu se škoda stala za kteréhožkolivěk purgmistra, i již by se musilo o ty škody k tomu purgmistru

Strana 168
168 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina hleděti, kterýž by ty opravy moha opraviti, i zanetbal. [Přetrženo: Trámy mostnice vám sú ukázány, kde je máte bráti a sobě shromažďovati k těm potřebám.] [71.] O dělání škody na valiech. It. jestliže čí dobytek, buď svině, krávy neb cožkoli usvědčeno bylo, ani po valiech chodie a škodu dělají, ten každý trestán bude, a pokuty aby dal j grošuov. [Přetrženo: Neb já sem na ty valy náklad velký udělal, a rád bych, aby z takových lidí sedlských pitomých nějací lidé městští byli. Pak to jest divná věc, že se nákladové moji tak lehce vážie, a kde která cihla upadne, neb vápno kde odpaduje, nikdy se nic neopravi. A jestliže to opravováno nebude, kdež potřeba káže, I ſ grošuov z měšťan bez milosti vezmu. Též co se valuov dotýče, ty aby osekávali, kdež vrbím i jiným zarosťují, pod túž pokutú svrchu psanú.] [72.] O řece, která skrze město teče. It. co se vody dotýče, která skrze město jde k užitku městu, též také mříží, kudy voda do města vpadá a z města vypadá, prvé povědieno jest, aby to konšelee, kteří jsú který rok na raddě opatro- vali: rozkázánie panské nikda se jest nedálo až po dnes. Pak co jest přieliš, jest na času, aby přestáno bylo. Než na krátce to se již tak ukládá: jestliže by kto jakú mrchu aneb jakú nečistotu uvrhl do té vody, neb smetí neb hnoje, bez milosti konšelé I � grošuov aby nahoru dali, a úředník aby jim toho žádným obyčejem nepropouštěl; a oni na tom postihajte, kto jest to učinil. Též také co se dotýče mřieží, aby se nezanášely, aby to opatrováno bylo, kudy voda jde z města. Pakli by se toho dopustili, též pokutu dajte, a to jim pro škodu domuov i pivnic. A jisti ať jsú tiem, žeť je k vuoli žádnému neodpustí. [73.] O hnojiech. It. hnoje a všeliké nečistoty každý, ktož by před svým domem měl, [„ve dvú neděliech“ přetrženo a nad tím nadepsáno: „v třich dnech“. aby ven vyvozil. A jestliže by který z obyvateluov tak se nezachoval, aby dal pokuty na rathúz V grošuov b. [74.] O hradbách. It. kteří mají zédky příčnie u domuov dělati a dvory sobě ohražovati, ty aby ohražovali zdí, a ne jiným. [75.] O vohniech. It. toto se každému přikazuje pod milostí: Do pokojuov svých s světlem bez lucerny žádný aby nechodil, a zvláště vy, kteří hostinské domy máte, do maštale žádnému hostinskému bez lucerny nedati. Lúčí žádný aby nesvietil v domě svém, v městě i na předměstie. A jestliže by kto lúčí svietil aneb bez lucerny do pokojuov chodil anebo dopustil choditi, ten pokuty aby dal j ſ grošuov českých. A hospodářové, kteříž hosti chováte, při odjezdu každých hostí aby dohlédl do maštalí i do komor pro ta světla. [76.] O dohlédání k vohňuom. It. purgmistr s konšely vždycky každý za svého úřadu aby dohlédal k kuchyniem a k komínuom, i v předměstí. A již podle rozkázánie purgmistra a konšeluov aby se každý zachoval, a opravu aby učinil,

Strana 169
z roku 1512. 169 bylo-li by potřebie. A ktož by se vedle rozkázánie purgmistra a konšeluov neza- choval, pokuty na rathúz aby propadl X grošuov b. A dva súsedé aby hák měli a řebřík, a každý tluky aby v svém domě měl. [77.] O kladení pokut. It. k těm kusuom svrchupsaným purgmistr s konšely aby dohlédali, a žádnému nepromíjeli, žádný purgmistr za úřadu svého. A který purgmistr při úřadu svém cožkoli pokut přijme, aby dal zapsati; a těmi pokutami aby nikam hýbáno nebylo bez rozkázánie. A jestliže by který purgmistr komu po- kutu prominul, tu pokutu bude vinen položiti sám za toho, s koho jest jie nevzal. A každý purgmistr při postupování purgmistrstvie při počtu svém aby oznámil, co jest těch pokut vybral. A již každý tak aby se zachoval vedle zřiezenie svrchu- psaného. [78.] O špitálu. It. co se dotýče špitálu, ten aby opatrován byl, tak jako o tom prvé zřiezeno a rozkázáno jest. Ktožkolivěk chudý vzat jest do špitálu, buď strany české neb římské, aneb by vzali i Bſratra pro pána Boha, znajíc nuzného, aby se prostě k jednomu jako k druhému zachovávali, a každému aby se dálo jednomu jako druhému. Neb já slyším, že již někteří z města chtie viery v špitále vyměřovati, buď z mužského neb ženského pohlavie. Než jestliže se uptáno bude, kdo by takový byl, že tak kázán bude, že musí věr dokud živ nevyvažovati, než nechť pán Buch všecky soudí. Až dotud otiskl toto zřízení J. Smolík v Památkách arch. VII. 518—528 s vynecháním slov přeškr- taných a přidaných. Klademe ty artikule k 18. červnu 1512, poněvadž k nim nepochybně vztahuje se potvrzo- vací klausule v privilegii toho dne vydaném, kteráž se čte zde str. 157: „It. což se dotýče těch arti- kuluov . . . schváleno bylo“. Zřiezenie při šenkování vína. Léta od narozenie syna Božieho XVCXIIII“ [1514] za úřadu hospodářstvie Jana Trubače měšťané Pardubští tento pořádek a svolenie, co se šenkovánie vína v městě dotýče, společně zpuosobili sú, a to pánem JMstí stvrzeno jest, aby držemné a stálee mohlo býti. Najprve město na tři čtvrti rozděleno jest, tak aby v každé čtvrti bylo jedno víno na čepě, a každý súsed chudý i bohatý v té čtvrti, k které připsán jest, aby lhuoty neb svobody užil od jiných súseduov v své čtvrti do času toho, kterýž níže znamenán jest, pokud jedna každá nádoba vína má dávána býti veliká i malá bez překážky. Item fudr VI neděl IIII neděle item draylink II neděli item bečka za XII dní item VIII věder X dní item VI věder item IIII vědra VIII dní; menší nádoba nenie [slovo „nenie“ později přetrženo] v pořádce „s volí úřadu když Archiv Český XVII. 22

Strana 170
170 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina se líbí, načieti muož“, [slova uvozovkami označená jsou přetržena a později připsáno: též i jedno vědro bajti má.] It. jestliže by kto nevydal vína v tom času podle lhuoty svrchupsané, tehdy jinému víno v tee čtvrti aby sazeno bylo; [a] on chce-li dávati přes ten čas, po- kudž na které nádobě položen, tehdy muož to učiniti, slevě s vína peniez malý s žejtlíka, dávati je týden; a nechce-li sleviti, zavři víno. A tak i jiné téhodny činiti má, pokudž nevydal by toho vína. Toto na překážku nebuď, jakúžkoli nádobu vydal by prve, nežli lhuota vyšla, hned po dodání v té čtvrti jinému „nazajtřie“ [slovo to později přetrženo] muože sázeno býti víno. It. komužby které víno sázeno bylo, to dávati má, a jiného nic, ani punth- vajnu; pakli by kto jináč v tom nalezen byl, pokuty XV grošuov b. aby položil. It. toto zdálo se neškodné: Trefilo-li by se kdy, že by hostee nebo paani dvořanee žádost na úřad vzložili o trunk dobrého vína, a tehdáž na čepě nebylo by přiehodné víno, jestližeby kterého souseda oni naprosili, aby jim podtrhl víno: chce-li to učiniti ten soused bez nucenie z své dobré vuole, to jemu nemá bráněno býti, pintu, dvě i několik, však na ten zpuosob, což by svého utrhl, aby vezma od toho, ktož má na čepě víno, zase dolil tolikéž. Toto potřebný kus: Když komu má sázeno býti víno, to plné aby se našlo a dvěma konšely ohledáno; pakli by nenašli plné nádoby, aby sázeno nebylo; než pro tu všetečnost jinému v tee čtvrti saditi a toho přeskočiti. It. na řád vína nedávati, než za hotovee penieze, a hospodář bez zaplacenie neb bez základu žádného z domu nepúštěj. Pakli by hospodář jináč učinil, pokuty XV grošuov b. daj. [Později připsáno: Lidí rytířských v tom se nedotejče. Než uvěří-li komu vína, ten za ně nedávaj nic z lidí obecných.] It. dvě neděli před sv. Martinem a dvě neděli po sv. Martinu aby víno sázeno nebylo, a každý aby vuoli toho měl, načieti víno: než dále nic přes ty čtyři neděle; a také načieti nemá, leč se prve opoví úřadu městskému. [Celý tento arty- kul později přetržen a in margine připsáno: Od sv. Martina víno každému novce sázeno bejti má v pořádce, a prve nic.] Tyto tři čtvrti v městě: prvnie od rathúzu to pořadie k Trubkovi, k tomu od Blažkové to protičelie k Vítovi, k tomu od brány až k tomu domu podle Joha- nesa; druhá čtvrt od Johanesa to pořadie jako Roman až k Libanskému, k tomu od Matějka až k Rečkovi; třetie čtvrt ta ulice s obú stran jdúce k zámku, i ta ulice jako v nie Pavel Pražáček, i jiné ulice, jako Kapřík žid, i k klášteru i proti mlýnu všickni. [O něco později ještě připsáno:] It. purgmistr a konšelee k tomu aby spra- vedlivě přihlédali, ne podle trhu vína, ale podle hodnosti, aby vína lidem na spra- vedlnosti sadili, v tom osob nešetřiece ani na jich drahé koupenie se ohlédajíce, než

Strana 171
z roku 1512. 171 jest-li dobrec draaž, horší lacinějie aby se sadilo. Pakli by purgmistr s staršími jak nemírně komu vína sadili, a tak někomu dobrce a na jednostajných peněziech jako někomu zlee sadili, ty JMt pán saam pokutou i trestáním tiem trestati ráčí, jakž se JMti zdáti bude. It. pakli by se [kdo] z těch, komuž víno od konšel sazeno, vytrhl a draaž víno dával, nežli jemu od konšel sazeno, to víno aby jemu vzato bylo, a sám aby trestán vazbú byl, a nebyl puštěn bez rozkázánie JMti pána. [Později opět připsáno:] Léta oc XIX v pondělí den sv. Štěpána [26. pros. 1519] na tomto jest zuostáno: že pán JMst tu vinu odpustiti ráčil i to trestánie na tento zpuosob: že žádnému bohatému ani chudému toho k vuoli neučiní, aby komu tu pokutu odpustiti ráčil, to jest j grošuov, kdož by koli nevyčistil a nevyvezl každý týden všech nečistot před domy, a to hned počnúc od této neděle najprv příští do téhodne, a tak aby se to vždycky držalo bez přestánic: a týž rovně z ulic jako i s rynku aby žádných nečistot nebývalo, a o tu vinu žádný na světě ke mně se nepřimlouvaj. A to sem já to již učinil Janovi synu svému k vuoli. Než měšťané již to mezi sebú zpuosobte, kdo mají k tomu přihlédati který čas, a již ti aby k tomu přihlédali; a jestliže by se kdo v tom nezachoval, aby to hned na úředníka vznesli; a pakli by toho zanetbali a úředníku toho nepověděli, a úředník sám by se toho dověděl, tehdy i s toho, kterýž by na to usazen byl, aby pokuta vzata byla, a k tomu aby kázán byl šerhovnú. 952. „Jan z Čerthorej na Viléma z Pernšteina a na jeho erby všecko právo své, kteréž na vsi Selítkách mám, na ně převodím, a tímto se vkladem toho odříkám sám od sebe i od svých erbuov.“ Na soudě zemském v Olomouci 24. června 1512. DOlom. kv. č. 17 f. 19. 953. Matěj Rousek z Prostějova Vilémovi z Pernšteina dává dobrou vůli na list správní, (kterýž svědčil jemu a Barboře ženě jeho), na dvůr v Bílovicích, kterýž koupil od Václava Bílovského z Bohuslavic. Na Prostějově ve čtvrtek po sv. Petru a Pavlu [1. čce] 1512. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 294b; měst. Brn. f. 124, 125. Výtah AČ. VI. 544 č. 388. 954. Vilím z Pernšteina osvobozuje rybáře Tovačovské od robot za roční plat. V Prostějově 1512, 2. července. — Arch. zemsk. v Brně. Pam. kn. Tovačovská f. 19. Vilém z Pernšteina . . . že sou předstoupili před nás rybáři naši, kteříž sou a příslušejí k zámku našemu Tovačovu, snažnejmi a pokornejmi prozbami nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili a ty roboty, kteréž měli při rybnících našich Tovačovských a v haltéřích i struhách lovení i všelijaké jiné roboty, kteréž k těm 22*

Strana 172
172 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina rybníkóm našim činili a činiti spravedlivě měli, s nich sňali, i také roboty mlatebné. Kdež já svrchupsanej Vilém z Pernšteina oc, jakožto pán a pravý dědic panství Tovačovského, slyše jejich slušnou žádost a prozbu, i také tomu chtěje, aby ti rybáři naši Tovačovští tím lépe obchody a svou živnost vésti mohli, tu milost jsme jim učinili a tímto listem činíme, aby oni těch všech a všelijakých robot, kteréž k ryb- níkóm našim Tovačovským s práva činiti měli, prázdni byli, i také roboty mlatební, a k žádnejm robotám rybničnejm ani mlatebním od nás, svrchupsaného Viléma z Pernšteina, ani od potomkuo a budoucích našich pánuo Tovačovských nuceni aby nebyli nyní i na budoucí časy, než aby oni při tomto obdarování našem zuostaveni byli. Však na tento zpuosob: za roboty za všecky, kteréž jsme z nich sňali, ryb- ničné i mlatební, že rybáři nynější, kteříž sou i potomně kteříž by byli, k zámku našemu Tovačovu každý z nich nám i budoucím potomkóm našim, pánuom a držitelóm Tovačovským, platiti má platu ročního dvadceti grošno českých jednou v rok při svatém Janě. A ten plat nám svrchupsanému Vilémovi z Pernšteina oc nám platíc i budoucím potomkóm našim, pánuom a držitelóm Tovačovským, mají při tom při všem zachováni býti na budoucí časy, tak jakž se v tomto listu píše beze všeho umenšení. A my svrchupsanej Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyžší hofmistr království Českého, slibujem za se i za budúcí potomky naše, pány a držitele panství Tovačovského, je svrchupsané rybáře naše, kteříž k zámku Tovačovu přísluší, při tom při všem zachovati, co se v tomto listu píše, na budoucí časy. Tomu na potvr- zení a pro lepší zdržení já svrchupsanej Vilém z Pernšteina naši pečet vlastní dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Prostějově v pátek na den Navštívení panny Marie, léta božího tisícího pětistého dvanáctého počítajíc. 955. (X.) List správní od Viléma z Vickova, jímž prodává dědictví své v Dubanech, kostelní podací s šesti člověky panu Vilémovi z Pernšteina oc. Na Přerově 1512, 6. srpna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 296 b; arch. m. Brn. f. 125b-126. Já Vilém z Vickova a na Bánově i s svými erby, první jistec a zprávce věcí dolepsaných vyznávám . . . že jsem prodal s radú přátel svých a mocí listu tohoto prodávám od sebe i od erbóv svých a postupuji své vlastní zboží a dědictví, totiž ve vsi Dubanech kostelního poddací s šesti člověky purk rechtní]mi i s tím se vším právem a panstvím, což k tomu poddací a těm lidem od starodávna přísluší, tak jakož sem to sám držel a užíval po předcích svých, beze všeho umenšení, nic sobě ani erbóm svým tu a na tom nepozůstavuje práva, panství ani vlastenství neza- chovávaje, to sem všecko prodal ku pravému dědictví svobodné a nezávadné uroze- nému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru krá-

Strana 173
z roku 1512. 173 lovstvie Českého, a erbóm jeho i tomu každému, kdož by tento list měl s jejich dobrú a svobodnú volí, aby týž právo měl k těm ke všem věcím v tomto listu zapsaným, jako oni sami kupitelé moji, a to za XXX g. českých dobrých stříbr- ných, za každú kopu LX g. počítajíc, keréž jsem od nich hotové a zúplna zapla- cené vzal. A protož já svrchupsaný Vilém z Vickova, zprávce nahoře i dole psaných věcí, a my Arkleb z Vickova a na Prusinovicích, Jan Karas z Dulebenky, Přemek, Mikuláš, Filip bratří z Vickova a z Prusinovic, Matiáš Sudlice z Žernoví, rukojmie a spravedliví zprávce nahoře i dole psaných věcí, s ním se panem Vilémem zaň i za jeho erby slibujeme . . . kupitelóm našim to jisté zboží svrchupsané se vším jeho příslušenstvím, když najprv dcky v Olomúci otevříny budú na prvním sněmu . . . a po dckách vložení plná tři léta zpravovati a osvoboditi od každého člověka svět- ského i duchovního ... a zvláště jim slibujem za zsutí, aby oni kupitelé naši svrchu- psaní vždy při tom zboží toho poddací bez zmatku zůstali; pakli bychom toho všeho neučinili .. . ležení do města Olomúce ... Tomu všemu na potvrzení a jisté zdr- žení my jistec i rukojmie nahoře psaní pečeti naše vlastní s naším jistým a dobrým vědomím přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Přerově na den svatého Sixta papeže léta božího tisícího pětistého dvanástého. Vepsáno do desk Olomouckých č. 17 f. 20. — Výtah AČ. VI. 545 č. 395. 956. Král Vladislav povoluje na prosbu Vilíma z Pernšteina soukenníkům Přerovským, aby pečeť svou míti a sukna svá erbem městským pečetiti mohli. Na Budíně 1512, 21. září. — Arch. zem. v Brně, pam. kn. Tovač. f. 200 b. My Vladislav . . . že jsme prošeni od urozeného Viléma z Pernšteina na Hel- fenšteině, nejvyššího hofmistra království Českého, věrného našeho milého, abychom soukeníkóm jeho Přerovským nynějším i budoucím tu milost učiniti ráčili, nejprvé aby pečeť svou zvláštním svým znamením míti mohli, a svá sukna, kterážby v témž městě dělali, aby je pečetili a pečetiti mohli erbem takovým, kteréhož to město od staro- dávna užívá, totiž dvě věže a uprostřed věží hlava zubřičí; a k tomu abychom jim také přidali z též milosti naší, aby táž sukna svá v tom místě dělaná skládali a sklá- dati mohli v uoba šlaky, buď na dlouho neb na krátko, jakž by se jim líbilo a zdálo, a druhé, aby s těmi sukny jezdili a jezditi a je prodávati mohli a moc měli po trzích, jarmarcích měst a městeček království Českého a markrabství Moravského, kdež by se jim zdálo a líbilo. K jehož prosbě nakloněni jsouc pro služby, kteréž jest nám týž Vilím mnohé věrné, pilné a užitečné činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem a radou věrnejch našich mocí královskou a jakožto markrabě Moravský svolili sme k tomu a tímto listem svolujeme, povolení jisté naše dávajíce, aby nade-

Strana 174
174 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina psaní soukeníci Přerovští nynější i budoucí pečet svou s zvláštním znamením měli, a sukna svá, kterážby v témž městě dělali, aby je pečetili a pečetiti mohli erbem takovým, kteréhož to město od starodávna užívá, totiž dvě věži a uprostřed věží hlava zubřičí. A k tomu také přidáváme jim z též milosti naší, aby táž sukna sklá- dali svá aneb skládati mohli v oba šlaky, buď na dlouho neb na krátko, jakž by se jim líbilo neb zdálo, a s těmi sukny aby jezdili a jezditi mohli po trzích a jar- marcích měst a městeček království Českého a markrabství Moravského, a je pro- dávali tak a tím obyčejem, jakožto i jiní soukeníci měst aneb městeček markrabství Moravského takovéž milosti majíce činí a činiti mohou, a to bez naší a budoucích našich, králuo Českých a markrabí Moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky nyní i v budoucích časích. Přikazujíce všem ouředníkóm a poddaným našim, abyšte svrchupsanejm soukeníkóm Přerovským v užívání těch milostí nepřekáželi ani překá- žeti dopouštěli, pod uvarování hněvu a trestání našeho. Tomu na svědomí pečet naši královskou k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán na Budíně v outerý den sv. Matouše leta božího tisícího pětistého dvanáctého, a království našich Uherského tři- Ex commissione propria regie Maj. mecítmého a Českého čtyrydcátého druhého. 957. (m.) List od krále Vladislava mocný panu Janovi z Lippého, aby o statku svém s vůlí otce svého říditi mohl]. Na Budíně, 1512, 21. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 113b; arch. m. Brn. f. 70. My Vladislav ... oznamujem tímto listem všem, že jsme prošeni jménem urozeného Jana z Lippého, syna urozeného Jindřicha z Lippého a na Krumlově, najvyššího maršálka královstvie Českého, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný, na kterýž by vo statku svém zřízení podle vůle a zdání svého s vuolí a radú nahoře psaného Jindřicha za živnosti jeho učiniti mohl, dáti ráčili. K kteréžto prosbě jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách a jakožto margrabie Moravský svolili jsme k tomu a tímto listem svo- lujem, povolení naše královské témuž Janovi dávajíce, tak aby von všecek statek svuoj mohovitý i nemohovitý na hotových penězích i na jiných věcích, dědičnie, man- ský neb zápisní, kerýž jmá aneb míti bude, mohl a moc měl s vuolí a radou nahoře psaného otce svého za jeho živnosti neb po smrti jeho dáti, odkázati nebo poručiti, společně nebo rozdílně, za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komu jse jemu kolivěk zdáti a líbiti bude, kromě duochovních osob; a také aby mohl poručníky statku svého vedle rady a vuole častopsaného Jindřicha zdělati, kohož jse jemu zdáti a líbiti bude. Než po smrti téhož Jindřicha aby on Jan s všelijakým statkem svým učiniti mohl, jakž by se jemu samému líbilo, a to bez našich, budúcích našich králuov Českých a margrabí Moravských i všech jiných lidí všelijaké překážky. Kte-

Strana 175
2 roku 1512. 175 réžto dání a odkázání neb poručení i také poručníkuov zdělání jmenovaného Jana chcme, aby tolikéž moci a pevnosti mělo, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Proto přikazujem hajtmanu najvyššímu, komorníkovi a sudím margrabství Moravského, nynějším i budoucím, věrným našim milým, kdyžkolivěk od svrchupsa- ného Jana neb pomocníkuov statku jeho požádáni budete, abyšte jemu ten kšaft kterýž by s vuolí otce svého udělal, i s listem mu to ve dcky zemské vložili be[z] zmatkův a všelikteraké odpornosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu k tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán v Budíně v úterý den s. Matúše léta božího tisícího pětistého dvanáctého, královstvie našich Uherského třimezcítmého a Českého Ad relacionem magn. domini Ladslai de Ssternberg čtyrydcátého druhého. et Bechyna, supremi cancellarii regni Bohemie. Výtah AČ. VI. 545 č. 398. 958. Smlouva, jež se stala Arklebem z Bozkovic, Jakubem z Šárova a Janem Kobíkem z Opatova, mezi Vilémem z Pernšteina a Ladslavem z Bozkovic, o vsi Stařechovice, Služín, Čechy, Ohrozim a což prodávajícího [Ladslava z Bozkovic] jest ve vsi Lešanech, v Stínavě, a o ves Vicov i o ves pustou Skyhrov, kteréž všechno zboží prodáno panu z Pernšteina za 4300 � gr. č. Dat. na hradě Bozkovicích v sobotu před sv. Martinem [6. list.] 1512. Cod. Pernst. mus. Brn. fol. 298; měst. Brn. fol. 126. 959. Jindřich z Lipého vyznává, že poručenství a zřízení o statku a synu svém uložil na radnici Brněnské. Na Krumlově 1512, 19. list. — Orig. perg. arch. Musea Českého. Já Jindřich z Lippého, najvyšší maršálek království Českého, vyznávám tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú: Jakož sem poručenství udělal a zřízení o statku svém i o synu svém, až by na mne pán Buoh smrt do- pustil, urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, panu otci svému milému, a tak, jakž v něm dále psáno stojí, a to sem položil v Brně na rathúze pánóm měščanóm nynějším i bu- dúcím toho svěřiv, jakož list muoj mají pod mou pečetí, na který způsob to sem u nich položil. I chtěl sem je nyní vzíti zase. I nemohlo to býti z příčiny té, že bez urozeného pána pana Viléma a pana otce mého milého nemohlo mi vydáno býti bez něho, a jemu beze mne, leč po smrti mé, tehdy jemu má vydáno býti. Ale poněvadž Janovi synu svému léta sem zjednal, a on již maje léta s volí mou o svém statku jest poručenství a zřízení udělal, jestliže bych já jemu statku postúpil neb on mne přebyl, jak má ta věc zachována býti, a z té příčiny to poručenství

Strana 176
176 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina chtěl sem zase vzieti. Ale již já jeho tam předce chci nechati a nechávám, ač by pán Buoh na Jana syna mého smrti dopustil prve nežli na mne, aby ono v té moci zůstalo tak, jak sem je zřídil. A páni Brňané mají se s ním tak zachovati, tak jak se jim svěřilo. Pakli by na mne pán Buoh prve smrt dopustil, nežli na Jana syna mého, teda poručenství Jana syna mého, kteréž jest s mou vuolí udělal o sobě, tak jakž jest samo v sobě zřízeno [. . ..J. Tomu na svědomí svú vlastní pečeť přivě- siti sem dal k tomuto listu; a připrosil sem urozených pánuov, pana Prokopa Zají- máče z Kunštátu a na Jevišoviciech, a pana Buriana z Waldštajna a na Brtnici, a uro- zených vládyk Markvarta Valeckého z Mírova a na Miroslavicích, Adama z Backovic a na Polici, a Jana Hostakovského z Arklebic, že sou pečeti své vedle mne na svědomí přivěsiti dali k tomuto listu, sobě a svým erbóm bez škody. Jenž jest dán a psán na Krumlově, v pátek na den svaté Alžběty, léta páně tisícieho pětistého dvanáctého čtúc. Orig. perg. ve dvé rozstřižený, vyňatý z desk knihy: „Erkaufte Felder und Wiesmath zue Jhro graefi. Gnad. Maierhöfen“ 1630 sq. na panství Litomyšlském. Spodní okraj ostřižen, pečeti chybějí. Z regi- stratury Litomyšl. zakoupené 1896. 960. Při zápisu sněmovního snešení, vykonaném na hradě Pražském při času sv. Kateřiny (25. list.) 1512 do desk zemských, byl relatorem vedle jiných hofmistr Vilém z Pernšteina. MS knih. kníž. Lobkovice v Roudnici DC 54. Mezi plnomocníky téhož sněmu, kteří jeti měli k jednání do Kladska v příčině dluhu knížete Karla Minstrberského a židů, byl vedle jiných Vilém z Pernšteina. Manuscr. v bibliot. Roudnické. Palackého Dějiny V. b. 209. 961. (z.) List od pana Ladclava z Bozkovic správní na vsi panu Vilémovi z Pernštejna [za 4300 fl gr. pr. prodané). Na Letovicích 1512, 25. list. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 299; arch. měst. Brn. fol. 126. Já Ladslav z Bozkovic a na Třebovej i s svými erby, jistec a zprávce věcí dolepsaných vyznávám . . . že s dobrým rozmyslem a přátel svých radou dobro- volně prodal sem a mocí listu tohoto prodávám ku pravému dědictví své vlastní a dědičné zboží, totiž ves Vicov s hradiskem, ves Čechy s tvrziskem, ves Služín, ves Stařechovice i s tvrzištěm, ve vsi Stinavě což tu mám, ve vsi Lešanech což tu mám, ve vsi Ohrozimi což tu mám, a vsi pusté Skyhrov a Lhotku, s dvory, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s rybníky, s rybništěmi, s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlýništěmi, s potoky, s lesmi, s horami, kromě toho lesu, kterýž slove Hradištská Hora, a odtud na druhé straně až po Čertů Hrádek a po okliky a po hranice Lipovské, jakož vymezeno jest, s háji, s chrastinami, s doly, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi tak úplně, jakož svrchupsané zboží od starodávna záleží a vymezeno

Strana 177
z roku 1512. 177 jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsem to sám držel a toho požíval, což koli k tomu zboží a vsem svrchupsaným od starodávna přísluší, i s kostelním podacím k těm vsem svrchupsaným příslušejícím, nic sobě ani svým erbóm ani budoucím potomkóm tu práva, panství ani kerého vlastenství na svrchu- psaném zboží nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko svrchujmenované zboží prodal jsem a prodávám ku pravému dědictví svobodné a nezávadné urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, a jeho erbuom za IIIIM a za tři sta kop grošův českých širokých stříbrných dobrých rázu Pražského, za každú kopu LX grošův českých počítajíce, keréž sem již hotové, úplně a docela zaplacené od kupiteluov svrchupsaných vzal. A protož já svrchupsaný Ladslav i s svými erby, první jistec a zprávce nahoře psaných věcí, a my Znata z Lomnice, najvyšší sudí markrabství Moravského, Arkleb z Bozkovic oc, Dobeš z Bozkovic a na Černé Hoře, Záviše Bítovský z Sla- víkovic a na Lhotě, Aleš Krčma z Koněpas a na Tatenici, Jindřich Přepyský z Ry- chemburka a na Cebranicích, rukojmie a spravedliví spoluslibce a zprávce s ním svrchupsaným panem Ladslavem a zaň i za jeho erby slibujeme . . . to jisté zboží na prvním sněmu panském aneb konečně na druhém, když dcky zemské v Olomouci otevříny budú, ve dcky vložiti ... a po dckách vložení za plná tři léta pořád zběhlá spravovati a osvobozovati od každého živého člověka . . . Také zvláště slibujeme kupiteluom našim častopsaným i za sutí toho zboží, tak aby i kupitelé naši již psaní vzdy při tom zboží a dědictví bez] zmatku zuostali. Pakli bychom toho všeho, což se svrchu i dole píše, na všem neb na díle neučinili .. . ležení do města Olomúce aneb do Prostějova . . . Tomu na potvrzení my jistec i rukojmie svrchupsaní pečeti naše vlastní dobrovolně přivěsiti jsme dali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Letovicích den svaté Kateřiny mučedlnice boží, od narození Syna božího tisícího pětistého dvanáctého léta čtúc. Vepsán do desk Olom č: 17 fol. 22. — Výtah AČ. VI. 545 č. 396. 962. Vilím z Pernšteina dává špitálu Přerovskému plat dědičný z nivy. Na Pardubicích 1512, 6. pros. — Archiv městský v Přerově. Vilém z Pernšteina . . . že jsmy dali a mocí listu tohoto dávámy od sebe i erbuo svých a potomkuo našich pánuo Přerovských na časy budúcie k špitáli Pře- rovskému plat náš dědičný na nivě, kteráž leží před ulicí Židovskú podle cesty Kozlovské, kterúžto nivu drží Jiřík Hrtan a Kašpar švec, oba z Přerova, lidé naši dědiční, a platu dávají s tej nivy čtyřidceti štyři groše české rázu Pražského platu ročního, rozdílně, na každý svatý Jiří dvamecítma groší českých a na svatý Václav teež dvamecítma groší českých, a to pro polepšení tej chudiny, kteráž se v tom Archiv Český XVII. 23

Strana 178
178 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina špitále chová a na budúcie časy chovati bude; slibujíce sami za se i za potomky naše budúcie pány Přerovské, toho platu svrchupsaného při tom špitáli věčně a bu- dúcně nechati, a purgmistru a radě města našeho Přerova nynějším i budúcím, věrným našim milým, to porúčejíc, aby ku polepšení tej chudiny ten plat obraceli každého roku. Tomu na svědomí a jisté zdržení pečet naši vlastní k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Jenž jest dán a psán na Pardubicích, na den svatého Miku- láše biskupa, léta Páně tisícího pětistého dvanáctého oc. Listina perg. se zachovalou visutou pečetí. 963. Vilím z Pernšteina postupuje vládyce Matyáši Sudlicovi z Žernoví za roční plat louku kněžskou. Na Pardubicích 1512, 6. pros. — Arch. zem. v Brně Pam. kn. Tovačovská f. 196. Vilém z Pernšteina . . . že sme dali a mocí tohoto listu dáváme louku kněžskou na kopec Přerov k tomu kostelu příslušející, kteráž leží hned podle cesty k Žebráčce lesu obecnímu, sama v sobě se všech stran zákopami zamezená, uroze- nému vládyce Matyášovi Sudlicovi z Žernoví i jeho erbóm a potomkóm budoucím ku pravému a dědičnému držení a užívání, a to pro zásluhu jeho věrnou, kterouž nám činil, činí a činiti nepřestává, a z příčiny tej, že k naší vuoli a k libosti i při- spoření a polepšení tej obce Přerovské, města našeho, postavil jest dvoje chalupy na Nové ulici. Z kteréžto louky nahoře dotčené von Matyáš svrchu psanej i s erby svými a potomky, budoucími držiteli tej louky, budou povinni s ní dávati a činžo- vati dvadceti gr. čes. rázu pražského platu ročního, rozdílně, totiž při každém sv. Václavě deset gr. čes. a při každém sv. Jiří deset gr. čes., nám pánuom Pře- rovským na věčné časy, aneb za tolikéž gr. peněz obecně bernejch; a to na každý rok spravíc, jiných všech poplatkuo a platuo ovšem prázdni budou. A pakli by kdy kněz u toho kostela nahoře psaného byl, tehdy ten plat knězi k tomu kostelu aby dáván byl. A von Matyáš i s erby svejmi a potomky budoucími budou moci tu louku dědičně k užívání svému držeti, prodati, zastaviti, zaměniti a jako s svou vlastní dě- dičnou vedle vuole své učiniti, však bez umenšení platuo nahoře psaných nám pánuom Přerovským. Tomu na svědomí a jisté zdržení my Vilém z Pernšteina oc pečet naši vlastní s naším jistejm vědomím rozkázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích den sv. Mikuláše leta páně patnáctistého dvanáctého počítajíc. 964. List na vsi Bohuňov, Poříčí a Bradlné od pana Ladslava z Bozkovic a na Třebové panu Mikulášovi Trčkovi z Lípy a panu Zdeňkovi Trčkovi z Lípy [prodané za 500 �? gr. č.] Na Letovicích 1512, 19. pros. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 44; arch. měst. Brn. ƒ. 210-211. Jaa Ladslav z Bozkovic a na Třebové i s svými erby, jistec a zprávce věcí dolepsaných, vyznávám . . . že z dobrým rozmyslem a přátel svých radú prodal

Strana 179
z roku 1512. 179 sem a mocí listu tohoto prodávám ku pravému dědictví a dědičně zboží své, ves Bohuňov, ves Poříčí a ves pustú Bradlné Horní a ves Bradlné Dolní, s lidmi v nich platnými i neplatnými, s kostelním podacím, z dvory poplužními, s rolí oranú i ne- oranú, s platy, užitky, s robotami, službami i s pastvami, s pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s mlýny i se vším příslušenstvím, což k těm vsem svrchupsaným od starodávna pří- slušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi požitky a užitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, a jakož ty vsi v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vysazené jsú, se vším plným panstvím a vlastenstvím, tak jakož sem to sám držal a požíval, sobě ani svým erbuom ani budoucím potomkuom práva, panství ani kte- rého vlastenství na tom nepozůstavuje, než to všecko prodal sem a postúpil svo- bodně a nezávadně urozenému a statečnému rytíři panu Mikulášovi Trčkovi z Líppy a na Lichtmburce a jeho dědicuom, a jeho věrné ruce urozenému a statečnému rytíři panu Zdeňkovi Trčkovi též z Líppy oc, za pět set kop grošuov českých, kteréž sme již od kupiteluov našich svrchupsaných úplně a docela zaplacené přijali. A protož já svrchupsaný Ladslav, první jistec a zprávce nahoře i dole psaných věcí, a my Znata z Lomnice, najvyšší sudí markrabství Moravského, Artleb z Bozkovic oc, Dobeš z Bozkovic a s Černé Hory, Záviše Bítovský z Slavíkovic a na Lhotě, Aleš Krčma z Koněpas a na Tatenici, Jindřich Přepyzský z Rychemberka a na Cebra- nicích, rukojmie a spravedliví spoluslibce s ním svrchupsaným panem Ladslavem zaň i za jeho erby, všickni vespolek slibujem . . . to jisté zboží nahoře psané s jeho vším příslušenstvím na prvním sněmě panském aneb konečně na druhém, když dcky zemské v Brně otevříny budou, ve dcky vložiti a po dckách vložení plná tři léta zpravovati a osvobozovati od každého živého člověka... Také zvláště slibujem kupi- teluom našim svrchupsaným i za ssutí toho zboží, tak aby kupitelé naši již psaní vždy při tom zboží a dědictví bez zmatku zuostali. Pakli bychom toho všeho neuči- nili, slibujem vjeti a vléci v pravé a obyčejné ležení margkrabstvie Moravského do města Brna aneb Olomúce . . . Tomu na svědomí a pro lepší jistotu my jistec i rukojmie svrchupsaní své vlastní pečeti s jistým naším vědomím přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Letovicích tu neděli před svatým Tomášem apoštolem božím, léta od narození Syna božího tisícího pětistého dvanáctého čtúc. Výtah AČ. VI. 545 č. 397. 965. Vilím z Pernšteina prodal roli dvorskou některým lidem v Přerově. Na Pardubicích, 1512, 21. pros. — Arch. města Přerova. Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, pán a pravý dědic panstvie Přerovského, i s svými erby a potomky budúcími pány 23*

Strana 180
180 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Přerovskými, vyznávámy tiemto listem obecně přede všemi, kdež čten aneb čtúci slyšán bude, že jsme prodali a mocí tohoto listu prodáváme roli naši dvorskú na loučný provazec rozměřenú, kteráž od starodávna k tomu dvoru příslušela a držána byla, lidem svým dědičným tu v Přerově bydlícím ku pravému a dědičnému držení a užívání na věčné časy, sami od sebe i od erbuo svých a potomkuo budúcích pánuo Přerovských purgrechtním právem, a to zejména těmto a tak, jakž se na loučnou mieru změřilo: Item Jiříkovi Hrtanovi dva provazce a čtvrt za čtyrydceti osm kop, a to v týchž mezách, jakž sme toho sami i s předky svými užívali. It. Václavovi Ra- čovskému provazec a loučku k tomu podle Bečvy v Trninách za čtyrmezcietma kop. It. Mikulášovi Slováčkovi tři čtvrti za osmnácte kop. It. Martinovi Slovákovi s kopce provazec za čtyrmezcietma kop. It. Valentovi z Sířavy puol provazce za dvanácte kop. It. Janovi Martinkovu provazec za čtyrmezcietma kop. It. Matějovi mlynáři puol pro- vazce za dvanácte kop. It. Václavovi Volkovi provazec za čtyřmezcietma kop. It. Mikulášovi z Sířavy puol provazce za dvanácte kop. It. Filipovi Chlapcovi z Sířavy puol louky za dvanácte kop. It. Matějíčkovi Doléškovu z Kozlovic puol provazce za dvanácte kop. It. Martinovi Rybkovi z Sířavy pět čtvrtí za třidceti kop. Kterúžto sumu nahořepsanú my Vilém z Pernštaina na Helfenštaině oc vod lidí svrchujmeno- vaných zúplna a docela zaplacenú vzali jsme, nic sobě tu viec ani erbuom svým a pánuom Přerovským potomním nepozuostavivše, krom platu ročnieho vše s provazce po dvadcieti groších českých rázu Pražského, s provazce s každého rozdielně po desieti groších na svatý Václav a po desieti groších českých na svatý Jiří, a tak na každý rok ty platy zpravíc, jiných poplatkuo a platuo přičiněnie prázdni býti mají. A když by berně královská, jakož se to často přiházie, volána a brána byla, z tej je pro- pouštiemy a mocně prázdny činíme, i všech robot s rolí svrchupsaných. A tak ti lidé budú moci při těch rolích dědičně beze všech překážek zuostati, je držeti, prodati, zastaviti, zaměniti a jako s svými vlastními vedle své vuole učiniti, však bez umen- šování platuo nám pánuom Přerovským nynějším i potomním. Tomu na svědomí a jisté zdržení my Vilém z Pernštaina a na Halfenštaině oc pečeť naši vlastní s naším jistým vědomím přivěsiti jsme rozkázali k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Pardubiciech, na svat. Tomáše apoštola Božieho, léta páně tisícieho pětistého dva- náctého počítajíc. Listina pergamenová s visutou pečetí. 966. Vilém z Pernšteina prodává Přerovským louku Markrabinu. Na Pardubicích 1512, 21. prosince. — Archiv městský v Přerově. Vilém z Pernštaina . . . že jsme prodali a mocí tohoto listu prodáváme louku naši dědičnú dvorskú jménem Markrabinu, kteráž od starodávna k dvoru Přerovskému

Strana 181
z roku 1512. 181 držána byla a příslušela, lidem našim dědičným tu v Přerově obývajícím ku pravému a dědičnému držení a užívání na věčné časy, sami od sebe i od erbuo svých a po- tomkuo budúcích pánuo Přerovských, purkrechtním loučným právem, a to zejména těmto, tak jakž se na loučnou míru změřila oc, Janovi Logovi tři čtvrti za osm- nácte kop oc, Jakubovi Olomouckému puol louky za dvanácte kop, Mikulášovi Zbě- hovi masaři puol louky za dvanácte kop oc, Jakubovi Židu louku za čtyrmezcítma kop, it. Juonovi soukeníku čtvrt louky za šest kop, it. Vítovi lékařovi louku za čtyř- mezcietma kop, Kašparovi puol louky za dvanácte kop, it. Jiříkovi Hrtanovi puol louky za dvanácte kop, it Mikulášovi z Sířavy puol louky za dvanácte kop, it. Von- druškovi z Sířavy puol louky za dvanácte kop, it. Machovi Matýsovu puol louky za dvanácte kop, it. Bartošovi Čechovi s kopce louku za čtyrmezcietma kop, it. Matějovi a Mikulášovi nožieřuom louku za čtyrmezcítma kop, it. Rylkovi z Sířavy puol louky za dvamecítma kop, Janovi Němcovi a Bartoňovi sklenáři puol louky za dvanácte kop, Václavovi Šedíkovu s Litvou spolu pět čtvrtí louky za třiceti kop, Maškovi Hrankovi tři čtvrti a zbytek za dvamecietma kopy. Kterúžto sumu nahoře psanú za louku svrchu dotčenú, my Vilím z Pernšteina od lidí již jmenovanejch zouplna a docela zaplacenou vzali sme, nic sobě tu ani erbuom svým pánuom Přerovským nepozuostavivše, krom platu ročního s každé louky provazcem naměřené po XX gr. rázu Pražského jednou v roce při svatým Martině aneb konečně na ten den. A tak na každý rok ty platy zpravíc, jinejch všech poplatkuov prázdni budú i robot z těch louk na budoucí časy. A kdyžby berně královská v tejto zemi Moravský vznikla a brána byla, jakož se to často přihází, z tej je propouštíme a mocně prázdny činíme. A tak lidé často psaní budú moci při těch lukách dědičně zuostati, je držeti, užívati, prodávati, zastaviti, zaměniti a jako svými vlastními vedle své vuole učiniti, však bez umenšování platuo nám pánuom Přerovským nynějším i potomním. Tomu na svědomí a jisté zdržení my Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině oc pečet naši vlastní s naším jistým vědomím přivěsiti sme rozkázali k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Pardubicích na svatého Tomáše apoštola božího léta Páně tisícího pětistého dvanáctého. Listina perg. s přivěšenou zachovalou pečetí. 967. (l.) List krále Vladislava Janovi z Lippého, jímž JMt jemu Janovi léta dává a doplňuje. Na Budíně 1512, 21. pros. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 113; arch. měst. Brn. ƒ. 69b-70. My Vladislav . . . oznamujem tímto listem všem, že jsme prošeni od uroze- ného Jindřicha z Lippého na Moravském Krumlově, najvyššího maršálka království Českého, věrného našeho milého, abychom synu jeho, urozenému Janovi z Lippého, pro dobré jeho a užitečné léta dáti a z moci naší královské doplniti ráčili, tak aby

Strana 182
182 on statkem svým s vuolí a radou téhož Jindřicha sám vládnúti, jej zpravovati a jeho mocně a dostatečně užívati mohl v jeho živnosti, ač jeho vuole bude, aneb po jeho smrti. Kteréžto prosbě jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem a s radú věrných našich milých, mocí královskú v Čechách jakožto margrabie Moravský, k tomu sme svolili a tímto listem svolujem, povolení naše královské k tomu dávajíce, tak aby již psaný Jan leta došlá a dospělá a doplněná jměl a přijal, a statku svého, kterýž má, užíval, a konečně s vuolí a radou jmenovaného otce svého za jeho živnosti užívati mohl, ač z vůle téhož votce jeho bude, tak a tím vším právem a obyčejem, jakožto jiní došlá léta majíce, statky svými vládnúce a jako svými vlastními pro své dobré a uži- tečné učiniti mohú a moc mají, a to bez naší, budúcích našich králův Českých a margrabie Moravských a všech jiných lidí všelijaké překážky. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán na Budíně v úterý den sv. Tomáše, léta božího tisícího pětistého dvanáctého a království našich Uher- ského třimezcítmého a Českého čtyrydcátého druhého. Ad relacionem magn. domini Ladslai de Ssternbergk et Bechyna, supremi cancellarii regni Boemie oc. C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Výtah AČ. VI. 545 č. 398. 968. Smlouva, kterouž Mikuláš z Bystřice písař zemský prodává Janovi z Pernšteina, nej- vyššímu komorníku markrabství Moravského, ves Čertoryje za 500 � gr. č. Dat. v Olomouci v neděli po svíčkách (9. ledna) 1513. Cod. Pernst. mus. Brn. fol. 499; měst. Brn. fol. 181. Na to dán byl týmž Mikulášem z Bystřice list správní témuž pánu z Pernšteina. Dat. v Olomouci v střed sv. Antonínem [12. ledna] 1513. Cod. Pernst. mus Brn. fol. 500; měst. Brn. 181 a 182. Výtah AČ. VI. 545 č. 399. 969. Tomáš z Bohuslavic a na Bílovicích prodal půl dvora v Bílovicích Vilémovi z Pern- šteina za 95 gr. č. Dat. v Olomouci ve čtvrtek ochtáb Božího křtění [13. ledna] 1513. Cod. Pernst. mus. Brn. fol. 301; měst. Brn. fol. 126-7. Vepsáno do desk Olom. č. 17. f. 20. Výtah AČ. VI. č. 545 č. 400. 970. Vilím z Pernšteina potvrzuje Přerovským privileje, slibuje je zanechati při víře jich, dává jim plat purkrechtní a mění jich roboty v peněžitý roční plat. Na Pardubicích 1513, 6. února. — Arch. městský v Přerově. My Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyžší hofmistr království Če- ského, pán a pravý dědic panství Přerovského, i s svými erby a budoucími potomky pány Přerovskými oznamujem tiemto listem k věčné paměti věku nynějšímu i budou-

Strana 183
z roku 1513. 183 címu, že sou předstoupili před nás měščané Přerovščí, věrní naši milí, žádajíce nás, abychom jim zápisuov a obdarování, kteráž mají od najjasnějších knížat, pánuov a králuov Jich Mtí králuov Českých a markrabí Moravských, potvrdili. A my jakožto pán jejich dědičný znamenavše jejich slušnou žádost a povolnost jejich i poslušenství, v němž sou se nám po všecka léta držení našeho povolně zachovávali jakožto věrní naši milí, s dobrým rozmyslem předloživše sobě jich mnohé napřed řečené povol- nosti i poslušenství, k té jejich žádosti naklonili sme se a nakloňujem, že zápis naj- jasnějšího knížete pána Albrechta Římského krále, Uherského, Českého, Charvát- ského, Dalmatského oc krále a markrabí Moravského, kterýžto JMt svým zápisem najjasnějších knížat, pánuov a králuov Českých a markrabí Moravských předkuov svých potvrzuje a upevňuje nadání, svobody a práva jim nadepsaným měščanuom našim Přerovským; z kterýchžto knížat a pánuov králuov Českých a markrabí Mo- ravských najprvnější zápis jest Přemyslova (sic), kterýžto JMt Ottagarus slul, pán a král Český, vejvoda Rakouský, markrabě Moravský; druhý list Jana krále Českého, markrabie Moravského; třetí Jošta, markrabie Moravského; kteřížto Jich Mti svá obdarování již psaným měščanóm našim ač rozdílná učinili sou: my ty všecky zápisy a obdarování, kterážkoli mají od napředpsaných knížat, pánuov a králuov Českých a markrabí Moravských, jim svrchupsaným měščanóm našim Přerovským tímto listem a mocí tohoto listu tvrdíme a potvrzujem, tak aby žádný z erbuov našich ani bu- doucích potomkuov našich pánuov Přerovských na ta obdarování sahati nesměl ani sahal, ani kterakkoli vymyšleně jim jich rušiti těch zápisuov a v nich obdarování mohl, žádnou vymyšlenou lstí, než aby tíž měščané naši Přerovščí toho všeho uží- vati i požívati na věčné časy bez naší i našich erbuov a budoucích potomkuov našich, pánuov Přerovských, všelikteraké překážky mohli, všeho, což se v týchž listech nadání a obdarování kterakkoli zavírá, jakož tíž zápisové to všecko v sobě šíře a světleji zavírají. Také jsú nás žádali tíž měščané naši Přerovščí, abychom jich při jich zvyklostech víry zanechali a jim v to nesahali, než tak, jakož mají zápis a nadání od naj ne]přemoženějšího císaře Zigmunda, pána a krále Českého, markrabí Morav- ského, a najjasnějšího knížete a pana Albrechta knížete Rakouského a markrabí Moravského, abychom je při tom pozuostavili: i k tomu sme jim vuoli naši stvr- zenou dali a napřed daného zápisu tímto listem naším potvrzujem, aby tíž měščané naši mohli sobě kněze sami jednati a jednali, kterýž by tělo boží a krev boží pod vobojí spuosobou rozdával, bez všelikteraké překážky naší, erbuov našich i budoucích potomkuov našich, pánuov Přerovských, jim jiného kněze uvozování; přiříkajíce jim sami za se i erby naše i budoucí potomky naše pány Přerovské beze všelikteraké lsti, že jim v to nikterak vymyšleně nemá saháno býti ani překážíno, ani dopúščeno překážeti.

Strana 184
184 C. XXII. Listinář pana Viléma z Perušteina Tohoto také neobmeškáváme, jakož mají měščané naši Přerovščí lesy s past- viščemi nadané od svrchupsaných knížat, pánuov a králuov Českých a markrabí Moravských, k vobci a k potřebám obecním, na ty aby jim žádný nesahal ani aby jim jich kazil, buďto rybníky chtěje dělati aneb kterakkoli k svému požitku přivo- diti, pod žádnou vymyšlenou barvou, než aby měščané naši Přerovščí, jakož mají zvyklosti od starodávna těch lesuov užívati, i s jich požitky jich požívali i užívali beze všie překážky naší, erbuov našich i budoucích potomkuov našich, pánuov Pře- rovskejch, jak nejlépe umějí a uměti budou na budoucí časy. A nad to nade všecko tuto jim milost činíme pro jich povolnost i poddanost, a také aby město naše Přerov tím lépe se vyzdvihovati a vzhuoru ruosti i opravo- vati a seděti mohlo: což by se koli v témž městě purgkrechtuov přistavilo aneb na budoucí časy přistaviti by mohlo, ty všecky purgkrechty jim měščanóm našim s platem peněžitým činežným mocně oddáváme a dáváme, nic sobě tu na těch purgkrechtích nepozuostavujíc, než roboty; a měščané naši nadepsaní nebudou nám povinovati žádných platuov s těch purgkrechtuov spravovati, než to, což sou nám od dávné zvyklosti platili, to nám povinni budou spravovati, totiž čtyřidceti a čtyři kopy gro- šuov vše českých rázu Pražského platu ročního. A my ani erbové naši a budoucí potomci naši páni Přerovščí na ně na nadepsané obyvatele Přerovské více sahati žádnou vymyšlenou věcí nemáme o ten plat a v ty listy a svobody jich žádným vymyšleným obyčejem a právem, než to měščané naši Přerovščí, což více nad tu sumu bude svrchupsanou, budou moci obrátiti k vobci a k svým obecním potřebám. Také jakož nám od starodávna zvyklost mají ke dvoru našemu žennou robotú den robotovati a na louce, jménem Markrabina louka, seno shrabati i svoziti: o ty o všecky roboty s nimi smlouvu takovúto sme učinili, aby nám sumu peněžitou za to vydávali platu ročního puol devátý kopy grošuov českých rázu Pražského a puol jedenácta groše též českého, a pokudžkoli ten plat budou spravovati nám i erbóm našim i budoucím potomkóm našim pánuom Přerovským, nebudou povinovati robot napřed psaných spravovati, ani kdo z nás aneb z erbuov našich i potomkuov našich bude moci těmi robotami na ně sahati žádnou vymyšlenou věcí ani kterakoukoli mocí. Než jestliže by pak kdo, buďto my aneb erbové naši i potomci naši páni Přerovščí, bez těch robot nemohli býti a na ně na nadepsané Přerovské těmi robotami sáhnúti chtěli, tehdy má a povinovat bude toho platu neboli té samy svrchupsané nebrati, a oni měščané naši Přerovščí, nynější neb budoucí, nebudou povinovati toho platu platiti. A my svrchupsaný Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyžší hofmistr království Českého, i s svými erby a potomky našimi pány Přerovskými slibujeme jim svrchupsaným měščanóm našim Přerovským to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a v celosti bez porušení zachovati na budoucí časy. Tomu na potvrzení a lepší jistotu pečet naši vlastní kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán

Strana 185
z roku 1513. 185 a psán na Pardubicích v neděli na den s. panny Doroty, léta od narození Syna božího tisícého pětistého třináctého počítajíc oc. Listina perg. s přivěs. visutou pečetí. 971. Štěpán z Koloděj prodává dědictví své v Litětinách Vilémovi z Pernšteina. 1513, 12. února. — DZem. VI. C. 2. V sobotu po sv. panně Dorotě. Štěpán z Koloděj přiznal se, že dědictví své v Litětinách, ves, dvory kmecí s platem což tu má, s dědinú, lukami a znamenitě lúkou, která slove na Písku, i s tím polem a kus lesu, což k té louce přísluší, s lesy, rybníky a vodotočinami i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím, tak jakož toho registra vydal, žádného oc, prodal Vilémovi z Pernšteina na Helfen- šteině oc, najvyššímu hofmistru král. Česk. a jeho dědicům za puoldruhého sta kop gr. a za pět kop gr. vše pražsk. česk. úplně zaplacených a postoupil. Spraviti má právem zemským, čímž má neb míti bude, třetinú vejš. Pakli by nezapravil »c jakož forma. Stalo se léta M°VCOXIII° v sobotu před sv. Petrem na stolici vsazení. 972. Vilím z Pernšteina dává městečku Dašicím a poddaným ze vsí Prachovic, Platěnic, He[dJčan, Moravan, Kostěnic právo odúmrtní s tou výminkou, kdyby jakákoli různice byla mezi přátely o statek zůstalý, že rychtář a konšelé na tom právě je o to srovnati mají, a nikdež jinde o ten statek právem žádným hleděno býti nemá. Dat. na Pardubicích ve čtvrtek den Božího Těla (26. května) 1513. Orig. perg. měst. Dašic s pečetí zachovalou. 973. List od krále Vladislava, kterýmž JMt všecky desátky propouští na horách Židlochovských, z Vimperku se dvú čtvrtí, v Štrosperku s jedné čtvrti a s jednoho achtele, kteříž desátkové margrabím Moravským prvé vydáváni byli, panu Vilémovi z Pernšteina a erbuom i budúcím jeho. Na Budíně 1513, 26. květ. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 530; arch. mus. Brn. f. 186b-187 My Vladislav . .. oznamujem tímto listem všem, že jsme prošeni jménem urozeného Ladslava z Bozkovic a na Třebové, věrného našeho milého, jakož jsme jemu byli milost učinili, dokudž jest Židlochovice držel, aby nám s vinohradů svých, keréž jest v horách našich Židlochovských měl a držel, a zejména z těchto: z Vim- perku dvě čtvrti, v Štrasperku jedna čtvrt, a opět v Štrosperku jeden achtel, de- sátkuov nedával; a poněvadž jest Židlochovice urozenému Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, věrnému našemu milému, i s těmi vinohrady prodal, abychom my témuož Vilémovi a erbóm jeho tuož milost učinili a jemu ty vinohrady jmenované z desátkův našich propustili a vysvobodili. Archiv Český XVII. 24

Strana 186
186 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina My znajíce, že jest nám týž Ladslav mnohé a povolné a věrné služby činil a činiti nepřestává, jakožto král Český a margrabie Moravský tu milost, kerúž jsme svrchupsanému Ladslavovi při těch vinohradech učinili, na již jmenovaného Viléma a jeho erby a potomky převedli jsme a tímto listem přivodíme, a ty vino- hrady nahoře psané beze všech desátkův vysvobozujeme nyní i na časy budúcí, chtíce tomu, aby on Vilém, jeho erbové i budoucí též vinohrady svobodně drželi a jich užívati mohli, bez naší i budoucích našich králóv Českých a margrabí Mo- ravských i jiných lidí všelijaké překážky. Tomu na svědomí pečet naši královskú rozkázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Budíně ten štvrtek den božího Těla, léta božího tisícího pětistého třináctého, a království našich Uherského třimezcítmého a Českého čtyrydcátého druhého. Výtah AČ. VI. 546 č. 401. 974. Vilém z Pernšteina prodává dvůr panský v Turově Martinovi Rovenskému. 1530, 24. srpna. — Zbytek man. u J. Kyselky v G. Jeníkově. Turov. Item prodán dvuor panský Martinovi Rovenskému za IIj° � m. Má zavdati od dneška ve dvú letech X IP, potom hned na Vánoce najprv příštie VI I, potom po VI ſP kopách platiti až do vyplněnie té sumy. Co se úroka dotýče, což jiní platie v té vsi s lánu, v tom se on s nimi srovnati má. Což se koli dědiny vyměří i luk kolik lánů, s každého lánu tolik platiti má, jako jiní v té vsi usedlí placují (sic), co příde s lánu peněz i slepic. Úrok počíti platiti má vod tohoto S. Havla najprv příštího v roce. A což se koli uloží úroka na to i slepic, to se najde v hlavních registrách, podle kterých se úrok vybírá. Ti přídavkové se mu všickni přidávají, s čím jest pan Markvart prodal; nad to pán JMt přidává toto jemu: IIII klisny, vuoz, pluh, hřebíků do brány; zvlášť se jemu přidati mají dvě krávě, a X ovec má mu se přidati, kuože hovězie aby sobě šírů (sic) nadělal k své potřebě, a on to pánu JMti dostatečně uručiti má. Stala se ta smlúva na den s. Bar- tholoměje anno M'VCXIII°. 975. Smlúva příležící k statku Jaroměřickému o lidi a o grunty. V Brně 1513, 14. září. — Cod. Pernst. v arch. měst. Brn. č. 132 f. 235 b. Léta Páně tisícího pětistého třinástého, na den sv. kříže v Brně stala se jest smlúva celá a dokonalá na mocném přestání mezi urozenými pány panem Václavem z Ludanic a na Jemnici z strany jedné, panem Albrechtem Bítovským z Lichten- burka a na Vranově z strany druhé, námi Albrechtem z Šelmberka a na Holešově,

Strana 187
z roku 1513. 187 Burianem z Walšteina a na Brtnici, Jindřichem Jankovským z Vlašimě a na Sla- tině, Janem Zeleným z Říčan a na Krhově, Adamem z Backovic a na Polici, Janem Čelaudem z Palovic a na Budkově, a to taková: Najprv což se Klimenta člověka z Blatnice dotýče, kerýž sluší k špitálu k sv. Kateřině u Jaroměřic, o toho člověka takto vypovídáme: aby pan Albrecht svrchupsaný, jeho erbové i budúcí na tom člověku obranu i panství jměli; a pan Albrecht i s erby svými i budúcími toho člověka i jeho potomků, keříž by na tom sedění seděli, obtěžovati nemají žádnými věcmi nespravedlivými, aby ten člověk i jeho budúcí k špitáli Jaroměřickému poplatky spravedlivé i jiné věci, v kteréž sedí spra- vedlivě, kteréž prve činíval, vydávati a činiti mohl. It. což se lúky dotýče, kteráž leží v chobotě rybníka Blatnického, poněvadž lidé s obú stran vyznali sú před námi, že za to místo, keréž nad týmž rybníkem zamezené a kamením osazené, rolí voddáno, aby tím rybníkem Blatnickým mohl to místo zatopiti, a ten rybník Blatnický při dílu Jemnickým zuostal: to místo zamezené i s tou loukou, oč různice byla, při panu Václavovi zuostati má i při jeho erbích i jeho budúcích. It. Což se dotýče drev suchých braní, kteréž pan Albrecht lidem páně Václa- vovým z Ohrazenic a z Příložan bránil, suchá drva bráti, i takto vypovídáme: že ti lidé z Ohrazenic a z Příložan mají svobodu jmíti drva suchá bráti v těch lesích, kteříž k dílu Hostimskému příslušejí, dvě neděle pořád zběhlé při času svatého Václava prv neb posléz, beze vší překážky již svrchupsaného pána, erbuov jeho i budúcích jeho, na buducí časy tak, jakož sú prve brávali. A to všecko, což se svrchu i vdole píše, to sobě mají na budúcí časy zdržeti. A my smlúvce pro lepší jistotu a svědomí pečeti své vlastní kázali sme při- tisknúti k tomuto listu. 976. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Králové-Hradeckými o směnu gruntův. 1513, 30 září. — Opis v museu města Kr. Hradce. O kámen při Kunětický Hoře a skálu Hradeckým oddanou. Léta páně tisí- cého pětistého třináctého, v pátek den svatého Jeronýma stala se smlouva konečná mezi urozeným pánem JMtí panem Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině nejvyšším hofmistrem království Českého z strany jedné, a mezi moudrými a opatrnými purg- mistrem a radou i vší obcí města Hradce nad Labem z strany druhé, a to taková, že tíž Hradečtí nadepsanému pánu JMti ustoupili jsou kus svého gruntu právě proti konci Opatovického stavu, a něco nad stavem, zdýlí toho všeho za dva provazce a zšíří potud, jakož toho mezi udělána jest, tři kolové duboví vbiti a mezi tím vrby sázené, tak že již pán JMt potud muož a bude moci týž stav v tom břehu upevniti 24*

Strana 188
188 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina a opatrovati, jakož JMti potřeba kázati bude, i dědici a budoucí JMti beze vší jich překážky. Než dále do gruntuov jich ani na dál ani na šíř, mimo to vyměření a za- mezení, pán JMt ani dědicové a budoucí JMti toho stavu opatrovati nemají bez vuole týchž Hradeckých, leč by jich k tomu povolení bylo. Jinde pak všudy pán JMt, dědici a budoucí JMti při správě téhož stavu zachovati se mají podle smlouvy, kterouž o to prve mezi sebou mají. Item zase proti tomu a za to, což sou tu Hradečtí pánu JMti svého gruntu ustoupili, pán JMt jim jest dáti ráčil mocně k městu jich kus skály u hory Kuně- tické, jmenovitě v tý šíři a křivě hned od té cesty, kteráž od Němčic k Hradišti jde, až po ten dub, pod tou mezí, aby ji oni sobě i jich budoucí lámati a bráti mohli ku potřebám svým volně, beze vší překážky pána JMti i JMti dědicuov a bu- doucích pánuov toho zboží. A v tom místě jim žádný jiný toho kamene lámati a bráti nemá, leč jich vuole. A k tomu jestliže by se kdy jim Hradeckým přihodilo ten kámen přes most Němčický vézti a bráti k své potřebě, že tu u Němčic z toho cla platiti nemají, dokudž tu most jest. Toho všeho na držení a pro budoucí pamět nadepsaný pán JMt pečeť svou vlastní přivěsiti jest ráčil, a Hradečtí pečeť města svého též přivěsili k této smlouvě; a pro širší vědomí připrosili sou obojí urozených vládyk, pana Petra Přibka z Oto- slavic na Březovicích, pana Bohuslava Běškovce z Běškovic, hejtmana ty časy na Pardubicích, pana Čeňka z Pařízku na Radboři, že sou své pečeti přivěsili k této smlouvě a k tomuto listu, sobě beze škody. Stalo se léta a dne svrchu psaného. Na pargameně. Liber documentorum primus Reginae Hradecensis de anno 1532, f. 79. 977. Vilím z Pernšteina prodává dvůr při zámku Přerově a nivu obci města Přerova k rozdělení mezi šest hospodářů. Na Přerově 1513, 9. října. — Arch. města Přerova. Vilém z Pernštaina a na Helfenštaině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, pán a spravedlivý dědic panstvie Přerovského, i s svými erby a potomky budúcími pány Přerovskými známo činíme tiemto listem všem vuobec, kdež čten nebo čtúci slyšán bude. Jakož jsme měli dvuor náš k zámku Přerovu pod valem postavený, ten jsme prodali a mocí listu tohoto prodáváme s tiem se vším stavením i s štěpnicí, kteráž jest při tom dvoře, opatrným purkmistruom a radě i všie obci města Přerova věrným našim milým za sto kop groší a deset kop groší českých, za každú kopu šedesáte groší českých počítajíc, kterúžto summu zúplna a docela zaplacenú od měšťan již psaných sme vzali. A to na takový zpuosob ten dvuor sme prodali, aby jej mě- šťané vosadili lidmi, při najmenšiem šesti hospodáři, na purgrechty rozděléc. A k tomu

Strana 189
z roku 1513. 189 jim přidáváme z milosti našie platy a užitky všecky na těch purgrechtiech, což jich budou moci přivésti obci tej ku polepšenii a rozšířenii, nic sobě tu ani erbuom našim a potomkuom budúcím pánuom Přerovským platu nepozuostavujíc. A také ti lidé na tom dvoře osazení mají ve všem kopeckém právě seděti a jeho užívati, krom šenkuo vinných a piva vařenie; než jiného všeho podle měšťan kopeckých mají odbý- vati i platuo k obci. Také toto z milosti našie činíme, že přidávámy nivu naši vlastnii za cihelnou podle Bečvy, aby byla k těm domkuom rozdělena na tom dvoře osazeným, ku pole- pšenii a obživenii těch lidii tu usedlých k jejich pravému a dědičnému drženii a uží- vánii, svobodnú beze všech platuo nám pánuom Přerovským nynějším i budúcím na věčné časy. Tomu na svědomie a jisté zdrženie věcí nahořepsaných my Vilém z Pern- šteina oc naši vlastnii pečet s naším jistým vědomím dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Přerově den svatého Dionysia léta páně tisícieho pěti- stého třináctého počítajíc od narozenie syna božieho. Listina perg. s visutou pečeti. 978. Vilím z Pernšteina dává Kojetínským k dědičnému užívání louky na Dunkovicích. Na Tovačově 1513, 9. října. — Orig. perg. v arch. města Kojetína. My Vilém z Pernšteina na Helfnšteině, najvyšší hofmistr království Českého, pán a pravý držitel panství Kojetínského, i s svými erby a budúcími potomky pány a držiteli Kojetínskými známo činíme tímto listem všem, jimž čten nebo čtúci slyšán bude, že jakož sou pod plat a k vyklučení byly dány lúky na Dunkovicích Kojetín- ským, i prosili sou nás tíž Kojetínští, abychom jim ty lúky dědičně pod plat dali, aby jich mohli dědičně užívati. Kdež my jsúc k jejich slušnej žádosti nakloněni, chtíce tomu, aby ti lidé při živnostech svajch se lepšiti a dostalejší [sic] býti mohli, to jsme z milosti naší uči- nili a číiníme a mocí tohoto listu dáváme ty svrchupsané lúky na Dunkovicích jim Kojetínským, kteříž je nyní drží aneb potom držeti budou, ku pravému dědictví a dědičnému užívání, tak aby oni i jich budúcí potomci ty lúky jměli, drželi a jich požívali pokojně a je mohli dáti, prodati, směniti a s nimi jako s svými vlastními učiniti, tak jakž by se jim nejlépe zdálo a líbilo, a to bez nás, erbuov našich a bu- dúcích potomkuov, pánův a držiteluov Kojetínských, i všech jiných lidí všelijakej překážky; ničímž nejsúc povinni s těch luk svrchupsaných, než platem, kterýž na ty lúky uložen jest, ten povinni jsou a budou nám a našim potomkóm, pánóm a drži- telóm Thovačovským platiti a vydávati na Thovačov, jednú do roka s každej louky při svatém Martině sedmnáct groší bílých, a to na časy budúcí a věčné, dokudž by

Strana 190
190 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina ty lúky koli drželi. Všakž sobě toto znamenitě vymieňujem, dokudž by Kojetín k Thovačovu příslušel, potad těch luk na Dunkoviciech Kojetínští svrchupsaní užívati mají, a odšel-li by Kojetín od Thovačova, to bude při vuoli pánuov a držiteluov Thovačovských, že Kojetínským budou moci těch luk nechati anebo je zase k sobě přijíti. Tomu na potvrzení a pro lepší jistoty pevnost my svrchupsaný Vilém z Pern- šteina oc naši vlastní pečet s naším jistým vědomím a vuolí dobrovolně přivěsiti jsme rozkázali k tomuto listu. Dán na Thovačově tu neděli před svatým Havlem léta Páně tisícieho pětistého třináctého čtúc. Visutá pečeť zachovalá. 979. 1513 v středu před sv. Šimonem a Judou [26. října] měněna rada na Starém i Novém městě Pražském proti vůli všech obecních; krom jiných pánů byl při tom pan hofmistr [Vilém z Pernšteina] z soudu komorního. Stáří letop. č. str. 352. — Viz o tom Tomkův Děj. Pr. X. 348; tamže str. 352 jest jiná zpráva o Vilémovi z Pernšteina k 12. listopadu 1513. 980. Markvart z Sulic a na Zámrsku přiznal, že dědictví své Turov, dvory poplužní s po- plužím, ves celú a dvory kmecí, a krčmu pustú oc s platem v Čeradicích »c, rybníky zejména těmito: veliký rybník Turovský a druhý veliký rybník, třetí na obci, a čtvrtý malý rybník pod velikým, s pastvami oc prodal Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině najvyššímu hofmistru království Českého a jeho dědicům za puoldruhého tisíce kop gr. za sedindesáte kop gr. a za pět kop gr., vše pražsk. česk. úplně zaplacených, a jemu postoupil. Spraviti má právem zemským, čímž má neb míti bude, třetinú vejš. Pakli by nespravil »c jakož forma. Stalo se léta M"VCXIII" v sobotu po sv. Martinu [12. listopadu 1513]. DZem. větší VI. fol. C. 8. 981. Vilím z Pernšteina dává soukenníkům v Rychnově n./Kn. řád cechovní. Na Pardubicích 1513, 23. listopadu. — Orig. perg. mus. spolku v Rychnově. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, známo činíme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří neb čtúc slyšeti budú, že sú předstoupili před nás knapi řemesla soukenického z městečka Rychnova s pilností a velikú prosbú nás prosíc, abychom jim toho dopustili i toho potvrdili listem naším, dolepsaných těchto artikuluov, při kterýchž by se oni při řemesle svém zachovávati měli, tak jakož se i v jiných městech při tom řemesle zachovávají. Kdež my svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvic Českého, poznavše jejich slušnú žádost a jsúc k nim milostí naší nakloněni, toho, sme jim dopustili a dopouštíme i tímto listem těchto dolepsaných artikuluov po-

Strana 191
z roku 1513. 191 tvrzujem; chtíc tomu, aby řemeslo súkennické v městečku našem Rychnově radše se rozmáhalo pod námi než by se umenšovati mělo, a knapi při tom řemesle súken- nickém aby se zachovávali nynější neb budúcí tak při těch všech artikulích, jakž tuto dolepsáni sú, a to pod pokutami níže položenými, a z těch aby nevystupovali, než tak se zachovávali, jakož každý artikul sám v sobě zní a ukazuje. Item najprvnější kus tento: Když*) se na hospodu sejdú, kdež by hospodu měli, aby se v poctivosti zachovávali, hospodáře i hospodyni i všecku čeládku jeho v poctivosti aby měli, a co by hospodář neb hospodyň nechtěli mieti, aby to ihned zastaveno bylo. Pakli by se toho od nich nestalo, tehdy soukenníci, když by to na ně [vlzneseno bylo, toho jim trpěti nemají. It. druhý kus. K sázení starších aby bylo od nich vybráno osm osob, pak z těch osmi osob aby vybrali cechmistry čtyři, dva domácí a dva vandrovní. Domácí aby byli na půl leta a vandrovní na čtvrt léta. Pak tu aby jim dále oznámeno bylo od cechmistruov, jak a při čem se zachovávati mají. A tovaryši také aby jich po- slušni byli a jich poslušenství činili [sic] a poddáni jim byli. Jestliže by jich pak kdo uposlechnouti nechtěl, toho starší aby trestali. Pakli by se komu zdálo, že jest bez viny od tovaryšuov trestán, v tom vuoli aby měl odvolati se k cechmistróm, a cech- mistři to aby mezi nimi narovnali. Pakli by kto svévolně jsa vinen a staršími svými pohrzel, na nich přestati nechtěje, a k cechmistróm se odvolal, aby dvénásob trestán byl. It. třetí kus. Jestliže by se starší který nezachoval, jakž naň sluší, aby byl trestán velikým pausem třmi groši českými. It. čtvrý kus. Aby byla schuozka ve dvú nedělí, a v té schůzce aby bylo zbieráno po gerlickém peniezi z sebe do pušky a po druhém na pivo. A ktož by nepřišel a neopověděl se starším tovařišóm aneb svévolně nepřišel, ten aby dal pauzu 7 peněz gerlických; než synové soukeničtí aby v tom vuoli měli, kteří by chtěli, aby chodili. Pakli by kteří nešli, aby od žádného viněni nebyli. It. pátý kus. Chceme také toto od nich mieti pro jich dobré a poctivé, aby hry v kostky ani v žádnú hru o peníze s sebú nehráli. Pakli by se který toho dopustil, aby byl trestán pausem jedním grošem českým. Šestý kus. V verštatě u soukeníka aby se zachovávali, lání i oplzlého mlu- vení aby nechali a nemluvili, kdež jest ten řád všudy. Pakli by se toho kdo dopustil, aby byl oznámen starším, aby trestán byl. Sedmý kus. Když by soukeník něco měl činiti s knapem skrze některú příčinu, aby to přišlo před cechmistry, a zase ten knap aby znesl na cechmistry; a cechmistři aby k tomu povolali starších jich některého, aby ta nesnáz mezi nimi srovnána byla. Osmý kus. Jestliže by některý tovaryš byl zlodějský nebo zmatečný, aby mezi tovařiši fedrován nebyl.

Strana 192
192 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Devátý kus. Když súkenník pošle po knapy k nabíjení, aby chodili a v tom se zachovávali; a soukenník, číž sú knapi, aby jim toho nebránil, neb jest potřeba toho všem. Také který tovaryš přijde do schuozky, aby bez opoviedání pryč ne- chodil. A s tesáky aby nechodili do hospody. A ku pohřebu aby se scházeli pro počestnost řemesla toho. A také přijdúce do hospody, jeden každý na své místo aby sedl a po světnici se netúlal, a paus na to čtyři peníze. Desátý kus. Který by tovaryš svádu počal kdežkoli s tovaryšem svým, ten aby dal paus dva groše české. Jedenáctý kus. Který by soukeníkuov syn aneb knapuov syn řemeslu se vyučil, u kterého by se zjednal, aby po vyučení oznámen byl před tovaryši, a ozná- meného aby dal čtyři peníze české do pušky. Pakli by se kto učil z jiných, než z toho řemesla, a vyučil se řemeslu tomu též vedle řádu, aby byl také oznámen před tovaryši, aby dal groš český oznámeného do pušky tovaryšóm. Pak tu jemu bude oznámeno od tovaryšuov starších, kterak se má zachovati vedle řádu jich buď u soukeníka neb kdežkoli. Dvanáctý kus. Kdyby který tovaryš přivandroval do hospody, buď pak že by některý vstal od soukenníka a u jiného neměl diela, aby bylo posláno po starší, a oni aby jemu diela poptali. Pakli by diela nemohli mieti, aby z města poctivě byli provozeni, jakož toho řád a obyčej jest; a pivo aby za něho zaplatili, totiž za toho, který přivandroval a diela nemohl míti. Pakli by jemu dielo zjednali, když tovaryšská schuozka bude, aby dal dva peníze bílá do pušky. A dále by kteří měli ctíti koho, toho se jim nedopouští; pakli kto koho chce ctíti, cti na své. Třináctý kus. Který by se tovaryš roznemohl aneb nemocen byl, aby jej ochránili a opatřili, jakož jest obyčej a řád v řemesle našem. A jestli že by jeho pán Buch pozdravil, aby tovaryšuom zase navrátil neb napravil. Pakli by jeho pán Buoh neuchoval, aby to tovaryši vzali a přátelóm jeho navrátili. A přátelé zase také aby učinili tovaryšóm, což by na něho naloženo bylo. Čtrnáctý kus. Který by tovaryš osnovu tkal a postavu nenatkal dobře a hadrů nadělal aneb dlúho nepisoval, aby byl ten postav staven pro ty škody, a ten aby dal viny tři groše české cechmistróm; a pro postav do valchy aby šel a jej k vo- brechtování vzal, a po obrechtu zase do váleče donesl. Patnáctý kus. Aby knapi postav k rámu nesli, a potom sňali, složiec ve dvé, aby kraje zamočili, a šetrně se měli u hortu i u kramplí, sbierajíce vlnu. Šestnáctý kus. Aby knapi súkeníkuov v jich dielích nemeškali, leč s volí toho soukeníka, v kterémž by verštatě dělali. Sedmnáctý kus. Jestliže by soukeník tovaryše dielem fedrovati nemohl a jeho mieti nechtěl, aby jemu týden napřed dal věděti, aby se tovaryš v diele mohl opatřiti. A tež zase jestliže by tovaryš chtěl vandrovati, aneb vstáti a vsésti

Strana 193
z roku 1513. 193 k jinému soukeníku, aby též dal týden napřed věděti, aby se súkeník jiným knapem opatřil. Osmnáctý kus. Aby žádného svolení knapského bez vuole soukeníkuov neči- nili. Pakli soukeníci co lepšieho neb užitečnějšieho by seznali aneb srozuměli svého neb knapského dobrého, budú mieti v tom plnú moc ujieti, přičiniti, jakž by se jim najlíp za spravedlivé vidělo, s povolením však naším neb budúcích potomkuov našich. Devatenáctý kus. Který by koli súkeník fedroval toho, ktož by se neučil řemeslu, ten súkenník aby dal viny do cechu tři groše české, a v cechu aby trestán byl staršími. A kterýž by koli učedník přistúpě na řemeslo, nevyuče se sšel, ten aby od tovaryšuov ničímž k řemeslu fedrován nebyl. A to všecko, což se v tomto listu svrchu píše, my svrchupsaný Vilém z Pern- šteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého, slibujem jim sami za se i za své budúcí potomky to všecko zdržeti a je při všem zachovati beze všeho přerušenie na budúcí časy. Toho všeho pro lepší jistotu a zdržení svú vlastní pečeť dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích léta od narození syna Božieho tisícého pětistého třináctého ten čtvrtek před svatú pannú Kateřinú. Pečet schází. — *) Odtud až do konce uveřejněno privilegium toto u výtahu ve spisku Aug. Sedláčka: Rychnov n./Kn. str. 36—38. 982. Zápis deskový od Martina Radikovského z Hrádku, kdyby Vilém z Pernšteina na zboží v Roudnici a ve Lhotě koupeném pro zápis Jiříkovi Hášovi z Újezda učiněný nějakou škodu vzal, že Beneš Sendražský z Sendražic pána z Pernšteina zastoupiti chce. 1513, 2. pros. — Karlšteinský quatern 4 fol. M. 30. v arch. zemsk. v Praze. Beneš Sendražský starší z Sendražic přiznal se před úředníky pražskými: Jakož jest Martin Radíkovský z Hrádku prodal a ve dsky zemské trhem vložil Vilémovi z Pernšteina na Helfnšteině oc, nejvyššímu hofmistru království Českého, a jeho dědicům dědictví v Roudnici a ve Lhotě, a což k tomu přísluší, tak jakož týž trh ve dskách plněji svědčí, na kterémžto dědictví svrchu dotčeném týž Martin Radíkovský jest prvé zápis učinil Jiříkovi Hášovi z Újezda a na Malešově: i jestliže by pro týž zápis svrchupsaný Vilém z Pernšteina neb jeho dědicové na svrchu- dotčeném dědicství škodu jakú vzal, aneb pro týž zápis co svého dáti musil, aneb z něho pro týž vyveden právem byl, že on Beneš neb jeho dědicové v tom ve všem jeho Viléma z Pernšteina neb jeho dědice zastati a zastúpiti má beze všeho jeho Viléma i jeho dědicův škody. Pakli by nezastoupil, tehdy on Vilém neb jeho dědicové s jedním komorníkem Pražským bude se moci uvázati v dědiny jeho Beneše, kteréž má neb míti bude, a ty bude moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by Archiv Český XVII. 25

Strana 194
194 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina jemu Vilémovi z Pernšteina neb jeho dědicuom to všecko navráceno nebylo, což by pro týž zápis dáti musil, neb jakú škodu pro to vzal, aneb z téhož dědicství pro týž zápis právem vyveden byl, i se všemi náklady. A kdyžbykoli svrchupsaný Jiřík Háša neb jeho dědici ten zápis často jmenovaný zase z desk jemu Martinovi pro- pustil, tehdy tento zápis dále žádné moci míti nemá. Stalo se léta božího tisícího pětistého třináctého v pátek po svatým Ondřeji apoštolu. 983. List krále Vladislava Zdenkovi z Kokor na Majetíně na ves Citov a Brodek, aby je v opravě držeti mohl i synové jeho Jan a Jindřich. Na Budíně 1513, 23. pros. — Cod. Pernst. arch. m. Brna f. 217 b. My Vladislav oc, že jakož má a drží mnohá léta slovutný Zdeněk z Kokor na Majetíně, věrný náš milý, ves Brodek a Citov s jich příslušenstvím, příslušející klá- šteru sv. Kateřiny v Olomúci, v opravě, v kterýžto, tak jak jsme zpraveni, zachovával se jest a zachoval spravedlivě; kdež my prohlédajíce k tomu, kterak týž Zdeněk službami svými podle vší možnosti své nám věrně slúžil jest a slúží .. milost jemu Zden- kovi a synóm jeho Janovi a Jindřichovi učinili jsme a tímto listem mocně činíme, tak aby oni tu opravu již psanú na vsi Brodku i Citově s jich příslušenstvím jměli, drželi, jí užívali a požívali spravedlivě, a mimo právo a spravedlnost opravní v ničemž těch lidí aby neobtěžovali, ani kořisti a užitkuov zvláštních na nich hleděli, než tak jakožto jiní obyvatelé markrabství Moravského je spravovali, majíce opravy tím zpuosobem na vsech a zbožích duochovních, z práva neb z obyčeje jich požívaje, a to bez našich, dědicuo našich i jiných všech a všelikterakých lidí překážky; s túto však znamenitú výmienkou, že my, dědicové a budúcí naši králové Češčí a markrabie Moravští nemáme a nemuožeme aniž budem moci té opravy již dotčený na vsi Brodku i Citově s jich příslušenstvím žádnému jinému od nich a mimo ně dáti, ani kterakžkoli zavaditi ani zapsati za živnosti jich životuov, leč k svému některému zámku v markrabstvie Moravském, kteréhož bychom sami v držení a užívání i mocným vládcem byli, tehdy tak učiniti budem moci, ale jinak nic a žádným jiným osobám. A pakli bychom mimo to, tak jak se svrchu píše, učinili, že to žádné moci nemá jmíti, nébrž oni Kokorští jmenovaní až do jich živnosti a smrti mají při té opravě zachováni býti, a podle listu a dání tohoto ji spravovati. A také též sobě i dědicóm našim toto pozuostavujem, že ti lidé již psaných vsí ke všeliké potřebě naší a dědicuov našich hotovi býti mají a sou i budú povinni, bez omluvy tím vším obyčejem a tak, jakožto jiní poddaní naši v markrabstvie našem duchovní a komory našie ke všelikteraké potřebě naší a dědicuov našich mají býti hotovi a jsú povinni bez odpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíně v pátek před Božím narozením

Strana 195
z roku 1513 a 1514. 195 léta Božieho tisícieho Ve XIII, a královstvie našich Uherského čtyřmecítmého a Českého XIIII°. 984. Vojtěch z Pernšteina dopouští poddaným svým na vsech k zámku Landškrounu ná- ležejících, aby statek svůj za živnosti i po smrti poručiti mohli, komuž by se jim líbilo na zboží Landškrounském, a kdyby který pro smrt pořízení učiniti nemohl, aby statek jeho při- padl na nejbližšího přítele. Dat. na Landškrouně v pondělí před sv. Petrem na stolici vsazení [20. února] 1514. Orig. perg. s visutou zachovalou pečetí v arch. města Landškrouna. 985. K žádosti Vilíma z Pernšteina soud zemský soudí Kundráta z Kremhainu (jinak z Grynheimu), jenž neprávě nařkl soud komorní a úředníky desk zemských. (1511, 27. března.) — DZ. č. 45. fol. D. 20. Ve čtvrtek po Zvěstování panně Marii. Jakož Vilém z Pernšteina na Helfen- šteině, najvyžší hofmistr království Českého, na pány Jich Mt. a vládyky na plném soudu zemském vznesl jest, Jich Mtem oznamuje, kterak by Kundrát z Kremhaynu před úředníky menšími i jinými dobrými lidmi tato mluvil slova: že on Kunrát Knínským žádnými škodami povinovat není z příčiny té, že jsme jej Kunráta v soudu komorním omylně soudili a proti právu, a to tak, že jsme jej soudili o grunty, a druhé, že jsme jemu na dva puohony jeden nález udělali, v tom se na paměť úředníkuov menších táhna oc, tak jakož to vznešení plněji v sobě zavírá, žádaje v tom Jich Mtí pánuov za opatření. Toto při tom oznamuje, že jest také na ten čas a při tom soudu některé z pánuov a vládyk z soudu zemského při sobě měl, a tu také při tom někteří z pánuov a vládyk, krále JMti rad, kteříž s ním se panem hofmistrem a podle něho v témž soudu komorním sedají, též Jich Mtí pánuov v tom žádali sú za spravedlivé opatření. Tu Jich Mt. páni a vládyky na plném soudu zemském podle toho páně hof- mistrova vznešení jej Kunráta před se obeslali a jemu tato svrchudotčená slova předložiti, při tom i paměť úředníkuov menších sepsanú jemu slyšeti sú rozkázali. Proti tomu on Kunrát otpíraje pravil, že jest on pana hofmistra ani soudu toho komorního ničímž nenaříkal a nenaříká, než což sú úředníci menší sepsali, jakož jich slova a pamět sepsaná čtena sú, že jest mu pán Buoh svědek, že jest on těch slov nemluvil, a že oni majíce od několika let k němu nepřízeň, že by jej tady rádi o jeho hrdlo připraviti chtěli; a má-li jich takovým slovuom holým věřeno býti, že by to veliká věc na všecky tohoto královstvie obyvatele byla, a že on toho jim i každému z nich otpírá a otpierati chce, jakž mu Jich Mtí pány nalezeno bude, proše Jich Mtí pánuov, aby tomu naň věřiti neráčili. Zase proti tomu úředníci menší Pražští otpírajíc pravili sú: což sú koli sepsali, 25*

Strana 196
196 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina že sú věrně a spravedlivě sepsali, tak jak sú ta slova od Kunráta slyšeli, a že jest při tom mnoho dobrých lidí bylo, kteříž sú taková slova též od něho od Kunráta slyšeli, a že oni v tom soudu sedajíce vždycky sú soudili a se zachovali věrně a právě a spravedlivě. A poněvadž je on Kunrát tak nařieká, že prosí Jich Mtí pánuov v tom za spravedlivé opatření; a že on Kunrát ještě nad to větší slova mluvil, kterýchž sú oni tuto nesepsali. Tu Jich Mti páni a vládyky na plném soudu nahlédše v vznešení páně hof- mistrovo i také v pamět úředníkuov menších sepsanú, s kteréž ta slova, kteráž před jich soudem on Kunrát mluvil, sú položena, k tomu také i jeho Kunrátuov otpor a slova, kteráž před Jich Mtí soudem zemským mluvil, takto o tom nalézají a dskami památnými zapsati rozkázati ráčili: Poněvadž on Kunrát soud komorní nařekl a toho ničímž, aby se co podle jeho slov shledati mohlo, nepokázal, a potom i úředníky desk zemských nařekl, že by oni jináč slova jeho, než jest je mluvil, sepsali, kterážto slova oni na naučení panské do plného soudu zemského učinili, a při tom také tu týž Kunrát stoje, na ně na úředníky pobiedku učinil, chtě jim toho otpierati, jakž by mu Jich Mtí pány nalezeno bylo; i poněvadž on Kunrát jest se o takovú věc všetečnú pokusiti směl, a soud komorní i úředníky desk nařekl a soudu toho neuctiv, taková slova pobízeje mluviti směl: z těch ze všech příčin napřed dotčených Jich Mti páni jej Kunráta v svú kázeň berú a k němu se podle zřízení zemského zachovati ráčí. Poslové na to ke dskám z plného soudu byli sú: Jan z Wartmberka na Děvíně z pánuov, a Linhart z Hrádku na Trpistech z vládyk, k tomu zvláště vyslaní. Stalo se ve čtvrtek po Zvěstování Matky boží v památných D. XV. Srv. nález soudu komorního ze 16. listopadu 1510 v AČ. XIII. 401 č. 1778. 986. L. 1514 v měsíci dubnu nařízeno bylo králem Vladislavem nejvyš. minemistrovi Janu Žampachovi, aby Zikmundovi Andělovi z Ronovce dán byl ouřad v minci na Horách Kutnách, což minemistr zpěčoval se učiniti; však na radu Ladislava ze Šternberka a Vilíma z Pern- šteina byl v ten úřad uveden. Paměti Mik. Dačického str. 119. V týchž Pamětech str. 120 jest zmínka o poradách, jež Vilém z Pernšteina s jinými pány měl na Horách Kutnách v měsíci květnu 1514. Srv. Palackého Děj. V. b. 272; Tomkův Děj. Pr. X. 369. 987. Vilím z Pernšteina dává městečku Bohdanči novou obec a jiné výhody. Na Pardubicích 1514, 14. května. — Opis. My Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc, známo činíme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou, že poznali sme věrné a poddané naše, starší i všecku obec městečka Bohdanče, kteříž nám v poddanosti i službách mnohých s chutí poznati jsou se dali; protož aby v tom setrvání, pilnost tím bedlivější při-

Strana 197
z roku 1514. 197 ložili, z milosti našie, kteráž nás k nim jako k poddaným sklání a nachyluje, dáváme jim ku požitku novú obec, kteráž leží od Neratova a Jilůvky od Křičeně nad rybníkem naším Bohdaneckým, v té vší šíři i déli, pokudž jim našimi úředníky meze ukázány jsou, v tom ve všem dání cožkoli jest lesuov, luk, palučin, i s těmi rybníčky, kteříž Peštalovští slovú, i rolí vorných i přílohuov, mocně ku požitku jich oddáváme, aby oni toho všeho požívali, tak jakž najlép vyrozuměti mohou; kromě zvěři, kterúž sobě vymieňujeme, té aby dali pokoj, znajíc, že oni nástrojuov těch nemají, a též i na obchodích jich v živnosti tudy by jim scházelo skrz obmeškání, když by se obírajíc (sic) pracovali k myslivosti. Také v tom listu buď toto za zvláštní vymínění: Jestliže bychom z těch rybníčkuov který opraviti chtěli ku požitku našemu, pokudž by se koli zatopilo té obce, to vedle míry ukázání, pokudž vypadne, máme jim, svrchu- psaným poddaným našim platu ujíti s té obce vedle spravedlivého rozhodu, co by se na to dostati mělo, a podle toho i list tento obnoviti jim k oužitku. A pro- uvarování budoucích a potomních zmatkuov též toto oni budoucí a potomní aby zachovali v své paměti, tohoto našeho obdarování tak užívati, pokudž by [nám i našim budoucím potomkuom k mysli beze vší škody [bylo], též také i bez škody našich lidí, kteříž tu blízko nebo dáleji okolo přísedí. Při tom též věrní a poddaní naši výš psaného městečka Bohdanče, všecka obec svým dobrovolným úmyslem vidouc, že sme jim tuto svrchupsanú obec darem dali, za to od nich nic nežádajíce, podnikli a podvolili sou se nám i našim budoucím potomkuom na věčné časy vydávati každého úroku puol druhé kopy grošuov českých, to jest při sv. Jiří puol druhé kopy grošuov českých a při sv. Havle tolikéž, kdež my tím nepohrdajíc, jako od svých věrných a poddaných to přijímáme. Při tom opatřujemy je také svrchupsanú obec městečka Bohdanče, aby jim v tom naši budoucí potomci žádné překážky nečinili, než tak a v těch mezích bez překážky jich na budoucí časy aby trvali, a je vedle obdarování našeho v tom zachovali, nežádajíce k své ruce za to nic viec platu než to, co se napsalo v tomto listu. Co se mlýna pod rybníkem naším Bohdaneckým dotýče, z kteréhož sou též poddaní naši výš psaného městečka plat podnikli, platiec na puol leta puol čtvrtý kopy patnácte grošuov vše českých, a zvlášt od každého sladu mlení dva groše česká, komuž se mlýti bude, nám dáváno býti má: ten nám i našim budoucím potomkóm na budoucí časy vždy tak předce vydávati mají. Než v tomto jim milost naši znáti dáváme, že jim každý rok k palivu lesu jeden provazec my i naši budoucí potomci vydávati máme, a lesu k uopravám mlýnským, jmenovitě na hřídele, na kola vodnie, na lopatky, na palce, na kladnice. A to od nás i našich budoucích potomkuov, držiteluov, skrze našich hajných okázánie, pokudž se slušně potřeba sezná, má vydáno býti jim, poddaným našim i všie obci městečka nadepsaného. Tomu na svědomie a na zdrženie pečeť svou vlastní dali

Strana 198
198 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina sme k tomuto listu přitisknúti. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v neděli po sv. Stanislavu léta od narození Syna božího tisícého pětistého čtrnáctého počítajíce. Inserováno ve sbírce privilejí m. Bohdanče na perg. psané a potvrzené císařem Leopoldem I. dne 9. února 1685. 988. Bohuněk z Jenišovic prodává dědictví své v Litětinách Vilémovi z Pernšteina. 1514, 10. června. — DZ. VI. C. 9. Bohuněk z Jenišovic přiznal se, že dědictví své v Litětinách, dvory kmecí s platem, což tu má, v Rovni dvory kmecí s platem, což tu má, s dědinú, lukami, znamenitě s lúkou, kteráž vyklučena jest v lesích, s lesy, potoky, rybníky i se všemi a všelijakými příslušnostmi, i to vše, což jest tu sám měl a držal, i s lidmi a s sirotky sběhlými, kromě Kateřiny dcery Fuglovy a Vávry syna rychtářova bratra, že sobě ty pozuostavuje, prodal Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině a jeho dědicuom za puol páta sta kop gr. pražsk. česk. a za pětmezdcítma kop gr. též pražsk. česk. zaplacených, a jemu postoupil. Spraviti má právem zemským třetinú vejš. Stalo se léta M° Ve° XIIII° v sobotu po sv. Primu jinak o suchých dnech letničních. 989. Vojtěch z Pernšteina, nejvyšší hofmistr království Českého, propouští osedlým a po- druhům v městě Landškrouně i v předměstí, v Dolním Třešňovci i všem mezi nimi obýva- jícím právo odúmrti s tou výminkou, jestliže by našel se kde nejbližší přítel na jiném zboží, než na Landškrounském, že jmenovaný pán právo a vůli má ten statek anebo něco z toho statku jemu uděliti. Dat. v outerý den sv. Jakuba [25. čce] 1514. Zbírka vid. priv. městsk. v arch. zemsk. v Praze. 990. Acta Tomiciana tom. III. pag. 297 obsahují nedatovaný list, kdež nejmenovaný rada při královském dvoře v Uhřích píše tajně Krištofovi Szydlowieckému, kastellanu Sandomírskému a podkancléři království Polského, rozličné zprávy ode dvora královského v Uhřích: o piklech palatina a biskupa Pětikostelského, aby sobě pojistili politickou moc i po smrti krále; o vy- chování Ludvíka krále; o nouzi a strastech krále Vladislava, o snahách a úmyslech biskupa Pětikostelského, o jeho smělosti a mocném vlivu; o vyjednávání v příčině zasnoubení krále Ludvíka a sestry jeho; o domluvách svých králi Vladislavovi, aby poručenství nad dítkami jeho svěřeno bylo králi Polskému; o návrhu svém, aby došlo ke schůzi mezi králem Vladi- slavem a králem Polským. Dále píše: Domini quoque Bohemi judicio meo sollicitandi essent, ut regi Romanorum non faverent, qui nunc divisi sunt: et dominus Leo ac Rozembergk idem cum pala- tino et Quinqueecclesiensi sentit, dominus vero Perstinski et cancellarius cum sua

Strana 199
z roku 1514. 199 factione contrarium cupiunt. Essent igitur illi hortandi et sollicitandi, ut animum regis sui a rege Romanorum in hoc negotio alienarent. K listu tomuto jest poznamenáno: „NB. Literae sine dubio anno MDXII. fortassis mense Augusto scriptae.“ Dlužno však ten dopis položiti k roku 1514, o čemž viz Palackého Děj. V. b. 265 oc. 991. List, kterýmž se přiznávaa pan Jan z Lippého, že těch XVC � grošuov, kteréž pan Jindřich z Lippého, otec jeho, paní Bohunce z Pernšteina, manželce své a mateři téhož pana Jana svrchupsaného, nad věno zapisuje, vyplniti jmaa a chce. Na Krumlově 1514, 31. srpna. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 114b; arch. m. Brn. f. 70 b.-71. Já Jan z Lippého, najvyžší maršálek království Českého vyznávám .. . že jakož jest urozený pán pan Jindřich z Lippého, najvyžší maršálek království Českého, pan otec muoj milý dobré paměti, z lásky nad věno její, kteréž dckami zapsané jmá, zavázati jest ráčil a dáti urozené paní paní Bohunce z Pernšteina, paní mateři mé milé, patnácte set kop gr. českých, to jest IIIm na míšensko; kdež já svrchu- psaný Jan z Lippého slibuji sám za se i za erby a budoucí potomky své těch svrchupsaných patnáste set kop dáti na takový zpuosob, když by koli paní máti má v věno své ráčila se uvázati, tehdy věno své předse má držeti, jakož jí dskami za- vázáno jest, a toho nemá postupovati, dokudž by jí při věně jejím i těch XVe gr. dáno nebylo. Pakli bych já jí chtěl kdy vypovědíti a peníze paní mateři své dáti, tehdá při tom věně, kteréž dckami zapsáno má na statku mém, i těch XV P gr. mám a slibuji při věně jejím dáti a položiti jí svrchupsané paní Bohunce, mateři mé milé, a její věrné ruce, urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina oc panu dědu svému milému. A za to jim zastavuji v rukojemství urozeného pána pana Jana z Pernšteina, najvyžšího komorníka markrabství Moravského, a urozené vládyky Markvarta Va- leckého z Mírova, Jana Rechmberka z Želetic, Adama z Backovic a na Polici. A my svrchupsaní rukojmí a spravedliví spoluslibce s ním svrchupsaným panem Janem a zaň i za jeho erby slibujem naší dobrú čistú vírú, rukou společní a nerozdílnú, svrchupsané paní Bohunce z Pernšteina a její věrné ruce urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, že tomu všemu dosti učiniti máme, což se v tomto listu píše, beze všeho přerušení. Pakli bychom tomu všemu dosti neučinili, dáváme plnú moc a právo tímto listem, aby nás svrchupsaná paní neb její věrná ruka tak napomínati mohli tím vším obyčejem a právem, jako by na nás list na pargameně s šesti rukojmiemi a pod ležením měli, tak jakž země Moravská za právo má. Toho všeho pro lepší zdržení a lepší jistotu my svrchupsaní jistec i ruokojmie své vlastní pečeti dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Krumlově ten čtvrtek před sv. Jiljím léta M°VCXIIII°. Výtah AČ. VI. 546 č. 402.

Strana 200
200 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 992. Král Vladislav prohlašuje, proč a jakým způsobem udělil úřad nejv. hofmistra král. Českého Vojtěchovi z Pernšteina, a že ničeho neví o výsadě, podle níž by k českým úřadům zemským neměli Moravané usazováni býti. [Na Budíně 1514, 28. září. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 118 b. Přípis listu od krále Vladislava JMti a svědomí, kterak úřad hofmistrství najvyššího krá- lovství Českého dává panu Vojtěchovi z Pernsteina. My Vladislav ... oznamujem tímto listem všem: Jakož jsme dali úřad uroze- nému Vojtěchovi z Pernšteina, najvyžší hofmistrství království Českého našeho, na zpuosob ten: když jest urozený Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, věrný náš milý, nám zdal pro nedostatek zdraví svého a starost svú, tu nám jest psáno od úředníkův zemských panského i vládyckého stavu, radíci nám k tomu, abychom jej jemu dali; a při tom též páni a vládyky rady naše a též nám psali, abychom ten úřad svrchu- psanému Vojtěchovi dáti ráčili; a při tom přimlúval se urozený Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, věrný náš milý, abychom jej dali synu jeho Vojtěchovi: i tak sme učinili na radu těch pánuov a vládyk i také na přímluvu téhož Viléma otce jeho. Pak již jsme zpraveni, že by někteří to měli v lidi vnášeti, kterak by urozený Ladclav z Šternberka a na Bechyni, najvyžší kancléř království Českého věrný náš milý, měl mluviti, dávaje jemu ten úřad od nás, poněvadž jest otec jeho nám ten úřad na ten zpuosob zdal, abychom jej jemu dali, a že mu jej na ten způsob dáváme: i k tomu my toto pravíme a to vyznáváme, že jest svrchupsaný Ladslav těch slov před námi nikdy nemluvil, ani k těm podobných, než mluvil jest od nás, že jemu ten úřad dáváme na raddu některých úředníkův zemských stavu panského a rytířského, a také na radu některých pánuov a vládyk jiných rad našich, a na přímluvu otce jeho. A kdož by to kolivěk v lidi jináče vnášel, napřed by nám na tom křivdu činil, abychom my jemu ten úřad na ten zpuosob dáti ráčili, i také kancléři našemu najvyžšímu království Českého, aby on to aneb k tomu rozumu od nás mluviti jměl. Také slyšíme, že by měli někteří mluviti, jej, svrchupsaného Vojtěcha, cizo- zemcem vykládajíce. Naši předkové, králové Čeští, úřady jsú dávali zemské Čechuom i Moravčicuom, a to se muože dostatečně ukázati; a my jsme je též dávali Čechuom i Moravčicuom, toho vůli a svobodu majíc tuž, kterú sú první císařové a králové Čeští, předkové naši, jměli a toho užívali bez všelijakých překážek, též my toho užívati chcme. Pak slyšíme, že by někteří mluvili, že by nějaký list byl, že by žádný úřadu zemského držeti nemohl, než rodilý Čech; kdež my o tom listu nic uevíme, ani jest kdy od císařův a králův, předkův našich, držán; a by pak byl, nejsme jeho povinovati držeti, neb není k nám od nižádného z království Českého nikda o to mluveno, ani nám to kdy bylo ukázáno, aby obyvatelé téhož království takové svobody a výsady měli, a také jim to nikda jest držáno nebylo od předkův

Strana 201
z roku 1514. 201 našich, císařův a králuov Českých. A kdyby tu spravedlnost měli, nevěříme tomu, aby s předky našimi o to mluveno nebylo, i také s námi, a že by sobě to byli dávno k konci přivedli. A poněvadž pak toho prvé ani nyní neužívali, než toliko někdo řečí nepřejíc někomu, protož my tu moc jmáme a míti chcme, jakož sú první předkové naši, císařové a králové Čeští, jměli a úřady zemské dávali, též my toho užívati chcme bez překážky každého člověka. A protož my jej vyznáváme a za toho jej držíme, svrchupsaného Vojtěcha, za hofmistra najvyžšího království Českého, a příkazujem všem, aby ho za toho jměli a drželi, neb jest v to řádně a spravedlivě všel. Tomu na svědomí pečet naši královskú k tomuto listu rozkázali sme přivěsiti. Dán na Budíně den sv. Václava léta božího MVeXIIIIe, království našich Uherského pětmezcítmýho a Českého čtyrydcátého čtvrtého. Výtah AČ. VI. 546 č. 403. 993. Král Vladislav dává k přímluvě Vojtěcha z Pernšteina právo městu Landškrounu, trh týdenní v sobotu odbývati tím obyčejem a způsobem, jako jiná města v království Českém svých trhův užívají. Dat. na Budíně, na den sv. Františka [4. října] 1514. Cop. vid. priv. měst. v arch. zemsk. v Praze. 994. Vilém z Pernšteina slibuje městečku Bystřici blíže Pernšteina, že bez jich vůle k faře žádného kněze římské strany dávati nebude; pakli by páni Pernšteinští chtěli míti kněze strany římské, že zvláštní kostel nebo klášter tam vystavěti dají. Na Pardubicích 1514, 6. října. — Opis z konce 16. stol. v arch. kníž. v Roudnici. P 15/49. My Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc, pán a pravej dědic panství Pernšteinského, i s svejmi erby a budoucími potomky našimi vyznáváme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří aneb čtouci slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás opatrní purkmistr a konšelé městečka našeho Bystřice, ležícího blíž Pernšteina, věrní naši milí, s pilností a snažnými prozbami nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili, aby od nás ani od budoucích potomkův našich od víry té, kdež obyčej mají přijímati pod obojí spůsobou tělo a krev pána Krista, utiskáni nebyli, a také abychom jim my ani budoucí potomci naši kněze strany římské dávati neráčili za faráře. Kdež my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, slyšíc jejich slušnou žádost a souc k nim k týmž lidem našim milostí naší nakloněni, i také chtíc tomu, aby oni svrchupsaní lidé naši nynější neb budoucí potomci jejich při tom zůstati mohli, tak jakž navyklost mají přijímati tělo a krev pána Krista pod obojí spůsobou: to sme učinili a jim svrchupsaným lidem našim z milosti naší to činíme, že my svrchupsanej Vilém z Pernšteina nemáme jim bez jich vůle k též faře v městečku našem Bystřici Archiv Český XVII. 26

Strana 202
202 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina žádného kněze římské strany dávati, kteříž přijímají pod jednou spůsobou tělo a krev pána Krista, ani budoucí potomci naši, páni a držitelé panství Pernšteinského, než je při tom zachovati, jakž navyklost mají tělo a krev pána Krista přijímati pod obojí spůsobou, při tom je zachovati máme my i budoucí potomci naši, páni a držitelé panství Pernšteinského. Pakli bychom kdy my svrchupsanej Vilém z Pernšteina neb potomci naši chtěli tu kdy kněze strany římské míti anebolito kněží, tehda to budem moci učiniti my neb budoucí potomci naši, však tak, abychom jemu tomu knězi anebolito kněžím těm, kteréž bychom tu míti chtěli, kostel zvláštní ustavili anebolito klášter v tom městečku našem neb vně na předměstí. A my svrchupsanej Vilém z Pernšteina slibujem jim svrchupsanejm lidem našim Bystřickejm, sami za se i za erby a budoucí potomky naše, pány a držitele panství Pernšteinského aneb toho městečka Bystřice, to všecko, což se v tomto listu svrchu píše, věrně a právě držeti a v celosti je v tom zachovati beze všeho pře- rušení na budoucí časy. Toho všeho pro lepší jistotu my svrchupsanej Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc pečet naši vlastní dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích ten pátek po svatém Františku léta božího tisícího pětistého čtrnáctého počítajíc. In tergo: Přípis obdarování od pana Viléma z Pernšteina Bystřickejm daného. 995. Na sjezdu Budínském v pondělí po sv. Kateřině [27. list.] 1514 podali kníže Barto- loměj Minstrberský s některými šlechtici českými, a poslové od Pražan i jiných měst králi Vladislavovi prosbu o obnovu moci královské, v kteréž v artikuli 6. uvedeno: „Poněvadž z pánuov správcův kromě Viléma z Pernšteina žadný se jest neohlásil, aby chtěli počty činiti, co kdo za té správy důchodů VMti spravoval oc.“ Palackého Děj. V. b. 285. Tomkův Děj. Pr. X. 353. 996. Král Vladislav dává k dědictví Vilímovi z Pernšteina městečko Pohořelice, kteréž markrabství jest a jež držel v zápisu, aby jeho jako jiní páni městečka svá držel a užíval. Dat. na Budíně den sv. Lucie [13. pros.] 1514. Cod. Pernst. mus. Brn. fol. 117; měst. Brn. fol. 72 a fol. 207. Veps. do desk Brn. č. 14 f. 23. Výtah AČ. VI. 546 č. 405. 997. Vladislav král dává list Vilímovi z Pernšteina i s dědici jeho, že ze statků duchovních v Čechách ani na Moravě splacováni býti nemají. Na Budíně 1514, 13. prosince. AČ. IV. 216.

Strana 203
z roku 1514. 203 998. Král Vladislav nařizuje, aby Vojtěchovi z Pernšteina plat za úřad hofmistrský vyplácen byl každého týdne z mince Kutnohorské bez zadržování. Na Budíně 1514, 21. pros. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 119. My Vladislav . . . oznamujem tímto listem všem: Jakož urozený Vojtěch z Pernšteina na Lanškrúně, věrný náš milý, od nás má a drží úřad najvyžšího hofmistrstvie království Českého, k kterémužto úřadu jemu z mince naší na Horách Kutnách jistú summu dáváme a platíme; i chtíce téhož Vojtěcha opatřiti, aby jemu ta summa vdycky bez zadržování, poněvadž také v tom úřadě znamenité outraty a náklady činiti musí, vycházela, protož s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách chcme tomu a přísně přikazujem, aby témuž Vojtěchovi z mince naší na Horách Kutnách ta suma, kteráž jse k jeho úřadu vydává, vždy každý týden bez zadržování, dokudž ten úřad držeti bude, skrze minemajstra našeho nynějšího neb budúcího aneb toho, kdož by minci naši zpravoval a tím vládl, vy- dávána a placena byla, bez naší, budúcích našich, králův Českých, i jiných všech lidí všelijakých překážek. Pakli by kdy nahoře psaný minemajstr neboližto zprávce mince naší jemu Vojtěchovi té summy každý týden nevydával a zadržoval, tehdy témuž Vojtěchovi k tomu povolujeme a moc dáváme, aby on s toho minemajstra nynějšího neb budúcího aneb toho aneb ty, ktož by minci zpravoval a zpravovali, poháněti a k němu o to právem hleděti mohl. Takéž my nemáme ani chcme témuž Vojtěchovi té summy zastavovati, a k tomu i budúcí naše, krále České, zavazujem; jestli bychom to pak z nepaměti neb jakžkolivěk jináče učinili, to tímto listem kazíme a v niveč obracujem. A proti tomu žádné naše rozkázání ani psaní aby moci nemělo, než on podle listu toho aby upomínati i poháněti mohl nynějšího minemajstra aneb toho, kdož by minci zpravoval aneb zpravovali. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali sme přivěsiti. Dán na Budíně ve čtvrtek den svatého Tomáše apoštola božieho, léta božího M°VeXIIII°, a království našich Uher- ského pětmezcítmého a Českého čtyrydcátého čtvrtého. Výtah AČ. VI. 546 č. 403. 999. Přípis listu od krále Vladislava JMti na plat, kterýž opatové Třebíčští dávali králuom Českým a markrabí Moravským, a pan Vilém z Pernštýna ten plat od zámku Veveří, k kterémužto zámku byl zapsán, ten plat koupil za XVIC ſP, a tu sumu král JMt zapisuje panu Vilémovi svrchupsanému na klášteře Třebíčském. Na Budíně 1514, 27. prosince. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 117b; arch. m. Brn. ƒ. 73 et ƒ. 206 b—207. My Vladislav . . . oznamujem tímto listem všem: Jakož od starodávna každý 26*

Strana 204
204 C. XXII. Listinář pana Viléma z Perušteina opat kláštera Třebíckého předkuom našim, králuom Českým a margrabím Moravským, jistý plat roční do komory naší platil a vydával, a potom ten jistý plat, kterýž předkové naši králové Čeští zapsali, k zámku Veveří obrácen byl; i zpravil jest nás urozený Vilém z Pernšteina na Helfenšteině věrný náš milý, že o ten plat s urozeným Václavem z Ludanic na Veveří, s věrným naším milým, smlúvu učinil s vůlí naší, a ten plat zase od něho za patnácte set aneb XVI kop míšenských koupil a k tomu zboží přivedl; proše nás při tom, poněvadž za to své peníze dal, abychom jemu a dědicuom jeho tu sumu, kterúž za to dali, tojiž patnácte aneb šestnácte set kop grošův míšenských, kteréž za svrchupsaný plat dal, k prvním sumám zápisným, kteréž na klášteře Třebíckým zapsané jmá, připsali sme a tímto listem mocně připisujem, tak aby témuož Vilémovi, dědicuom neb budúcím jeho vedle jiných sum a zápisův, když by k vejplatě přišlo, pojednou všecka dána a za- placena byla. Při tom častopsanému Vilémovi, dědicuom neb budúcím jeho tuto milost učinili jsme: když by koli to zboží Třebícké od nich vyplaceno vedle jich zápisův bylo, kteréž na též zboží mají, že proto jemu Vilémovi, dědicuom neb budúcím jeho ten plat, kterýž opat Třebícký prvé do komory naší každý rok platil a dával, a potom i k zámku Veveří, peněžitý i jiný, dědičně tímto listem dáváme, tak aby při nich zůstal a oni jej měli, drželi a toho užívali, jako svého vlastního, nyní i po věčné budúcí časy, bez naší, budúcích našich králův Českých a margrabí Moravských i jiných všech lidí všeliakých překážek a otporností. Přikazujíce hajtmanu a najvyžším komorníku a sudímu margrabství Moravského, nynějším i budúcím, věrným našim milým, kdyžkoli od častojmenovaného Viléma, dědicův neb budúcích jeho za to po- žádáni budete, abyšte jim tento list a plat ve dsky zemské vložili a vepsati roz- kázali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali sme přivěsiti. Dán na Budíně den sv. Jana evangelisty léta božího M°VeXV, království našich Uherského pětmezcítmého a Českého čtyrydcátého čtvrtého. Vložen do desk Brn. č. 14 f 22. — Výtah AČ. VI. 546 č. 407. 1000. List od pana Jana z Lippého, najvyššího maršálka království Českého, kterýmž se zapisuje panu Vilémovi z Pernšteina, když by jemu dal tři měsíce napřed věděti pan Vilém svrchu- psaný, že jemu jmá Evančic a Rúchovan s tím vším, což k nim přísluší, postúpiti, a peníze své vzíti. 1514. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 114; arch. měst. Brn. f. 71-72. Já Jan z Lippého, najvyžší maršálek královstvie Českého, vyznávám tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú: že jakož urozený pán pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, pán a děd muoj milý, ráčil jest byl dědictví

Strana 205
z roku 1515. 205 svého postúpiti a dopustiti držeti do vůle své urozenému pánu panu Jindřichovi z Lippého, najvyžšímu maršálku královstvie Českého, panu otci mému milému dobré paměti, a to zejména těchto vsí: města Evančic, městečka Rúchovan, a vsí zejména těchto: Litobratřic, it. Heřmanic, it. Dokovan, it. Kotkovic, Čučic, Rapotic, Sudic, it. v Dakovicích co jest urozený pán a děd muoj milý koupil, it. rybníkú dvú u Litobratřic a s jedním rybníkem u Dokovan vsi, to všecko, co přísluší k zámku pustému Rabšteinu, kterážto zboží jsou dědičná svrchupsaného pána pana Viléma z Pernšteina, pána a děda mého milého; it. desátky obilné zejména tyto: v Pavlo- vicích, v Kobylým, v Zaječím, it. desátek Miroslavský, it. desátku Litobratřického, it. desátku Rouchovanského, kteříž také panu otci mému postúpeni byli a panu dědu mému příslušejí, jakož pak ta smlúva, kteráž mezi panem dědem mým a panem otcem mým dobré paměti byla, všecko v sobě šíře ukazuje; i také ten zápis, kterýmz jest se zapsal a uručil pan otec muoj milý dobré paměti urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, pánu a dědu mému milému, a to v sumě dvú tisíc kop grošův a dvě stě kop gr. českých a vosmi set zlatých na zlatě. Pak já svrchupsaný Jan z Lippého najvyžší maršálek království Českého, když jest urozený pán pan Vilém z Pernšteina, pán a děd muoj milý, chtěl se v dědictví své svrchupsané po smrti pana otce mého uvázati a peníze mi mé dáti: i prosil sem urozeného pána pana Viléma z Pernšteina, pána a děda svého milého, aby mi těch zboží svrchupsaných ráčil ještě popříti podržeti do vuole své; i ráčil jest to k prozbě mé a pro paní mateř mú a k prozbě její to učiniti, však na takový zpuosob: když by mi ráčil dáti urozený pan Vilém z Pernšteina, pán a děd muoj milý, věděti napřed tři měsíce, že mi peníze mé chce položiti, tojiž dva tisíce kop gr. českých a vosm set zlatých na zlatě, v Brně na rathouze, tehdá svrchupsaný pán pan a děd muoj milý muož jse hned v dědictví a v zboží svá uvázati, když by koli ti penízi v Brně na rathouze položeni byli k ruce mé, a já býti proti tomu nemám. A také já svrchupsaný Jan slibuoji, že mám těch lidí užívati spravedlivě, a bez vuole pána a děda mého, kteréhož ta zboží jsú, nespravedlivě na ně v ničem nemám sahati, než při spravedlivém je zuostaviti. A to všecko slibuji já svrchupsaný Jan z Lippého, najvyžší maršálek královstvie Českého, svú dobrú a čistú vírú zdržeti a zachovati věrně, právě křesťansky beze všech fortelův. K tomu pro lepší zdržení svú vlastní pečet sem přitiskl, a připrosil sem na svědomí [sic]. Výtah AČ. VI. 546 č. 404. 1001. Vilém z Pernšteina potvrzuje práva a svobody Prostějovských, a předpisuje řád o kšaftování, smluvách svadebních a o nápadích i soudech. 1515, 5. února. — Cop. nov. arch. zems. v Praze, sbírka privílejí měst č. 9. My Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic Prostějovský,

Strana 206
206 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina i s svými erby a budoucími potomky pány Prostějovskými, oznamujem tímto listem přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouc slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás moudří a opatrní purgmistr a rada i všecka obec města Prostějova, věrní naši milí, žádajíce nás, abychom jim tu milost učinili a práv a svobod jejich jim potvrdili, kterýmaž by se říditi a spravovati měli, a zvláště při odmrtech a kšaftech; a také jsme i listy pánův prvních Prostějovských viděli, kterýž mají, jeden od urozeného někdy pana Petra z Kravař a z Plumlova, a druhý od urozené někdy paní paní Johanky z Kravař a z Plumlova a urozeného pána pana Vratislava z Pernšteina, hejtmana margkrabství Moravského a nejvyššího komorníka téhož margkrabství, bratra našeho milého, předkův našich, kteřížto listové v svých artikulích a slovích světleji se vypisují a práv a svobod jich jim potvrzují. A my vzhlédše na jejich potřebné prozby a žádosti, a milostí naší zvláštní jsouc k nim nakloněni, tu milost sme jim učinili a práv v těch listech zapsaných i svobod potvrdili a tímto listem potvrzujeme, toliko tyto artikule vymieňujíc, kterýž se dole slovo od slova vypisují. A což by koliv v těch listech předkův našich na odpor těmto artikulům dole psaným bylo, to všeckno mocí listu tohoto kazíme a umrtvujem. A to z příčin těchto zdálo se nám za potřebné zvláštním listem ty artikule zapsati a upevniti, tak aby se jimi nyní a na budoucí časy spravovali a podle nich zachovávali, že jsme poznali poddaných svých v spravedlnostech jejich znamenité utiskování a náklady na soudy činění, a z tej příčiny i o statky jedních od druhých připravování; i nemohouce se tomu dívati a toho déle snášeti, to jsme přetrhli, abychom tudy poddané své před takovými útisky vopatřiti mohli, a oni také k svým spravedlnostem, tak chudí jako bohatí, aby snadněji doma přicházeti mohli, takto jsme učinili, a to jmíti chceme, aby se při tom zachovávali nyní i na budoucí časy: It. nejprvé aby mohl každý z obyvatelův Prostějovských v městě i na před- městích o svém statku zříditi za zdravého života anebo na smrtedlné posteli a po- roučeti, komuž by se jemu zdálo a líbilo, přivolajíc k sobě dva purkmistry a z konšelův dva, a pakliby purgkmistři oba býti nemohli, ale jeden vždy aby přišel se třemi konšely, a to poručenství aby se před nimi stalo. A takové poručenství, chceme, aby přede všemi právy stálé bylo podle obdarování našeho. It. jestliže by pak koho z obyvatelův města Prostějova i předměstí Prostějovských pán Bůh smrti neuchoval, že by bez dědicův z tohoto světa zšel, a poručenství by a zřízení o svém statku neučinil, tak jakož se svrchu píše, tehdy takový statek má spadnouti na přátely vlastní toho umrlého, totiž na bratry a sestry, a pakli by těch nebylo, tehdy na jejich děti, kterýž by byly od nich řádně pošly, ten statek spad- nouti má. It. jestliže by pak takových přátel nebylo, totiž bratrův, sester aneb dětí od nich řádně pošlých, tehdy rada, kteráž na ten čas v Prostějově bude, ten statek opatřiti

Strana 207
z roku 1515. 207 mají, a polovici toho statku na kostely, na špitále a na záduší s radou naší aneb budoucích potomkův našich pánův Prostějovských obrátiti mají, a druhou polovici mezi přátely nejbližší rozděliti také mají s radou naší, když by se jim zdálo. A pakli by se i takových přátel žádných nenašlo, tehdy i ta druhá polovice při obci Pro- stějovské chceme aby zůstala. It. také jsou nás prosili obyvatelé svrchupsaní, abychom jim svolení jejich potvrdili v tom, když by některý z nich syna ženil neb dceru vdával, aby se mezi nimi smlouvy svadební dokonalé dály. A my znajíce jich potřebnou žádost a k jich prosbám jsouc nakloněni, tak jsme učinili a jim toho potvrdili, jako pán jejich dědičný, a tímto listem potvrzujem a tak míti chceme, aby každý z obyvatelův svrchu- psaných, nynější i budoucí, při tom se zachovali pro uvarování budoucích nesnází a soudů; a takové smlouvy aby se konečně dály a dělaly a na žádných omylech jich nenechávali, skrze kteréž vomyly potomní zmatkové mohli by přijíti. Než co se tu smluví, to aby stálé bylo, a nad] ty smlouvy žádný na ten statek aby se více táhnouti nemohl před syny a dcerami vlastními řádně pošlými. Než jestliže by dcera vdaná prve umřela, než muž její, a děti by po ní zůstaly, ty předce po mateři své nápad míti mají k statku otce jejího neb mateře její podle blížnosti, tak jako se nahoře píše. Než jestliže by takové děti zemřely, let svých nedojdouce, tehdy ten statek aby zase při moci otce a mateře jich zůstal. A též děti zůstalé po synu aby právo měly tím vším obyčejem a právem, jakož se v tomto artikuli nahoře píše. It. jestliže by pak přišly jaké různice o takové statky mezi přátely po pří- buznosti anebo mezi jinými lidmi, kteříž by podle poručenství k tomu statku jaké právo míti chtěli, chceme, aby ty různice staršími Prostějovskými nynějšími neb budoucími doma mezi staršími rozeznávané byly na jejich přísahy podle tohoto listu spravedlivě; a jestliže by pak v to sami nemohli trefiti, tehdy se mají k nám o to neb potomkům našim budoucím pánům Prostějovským utécti, a s námi se o to poradíc, konec spravedlivý tomu učiniti, a jinam nikam takové odmrti nechceme aby ortelováno bylo. It. toto zvláště vymiňujem, co se jiných soudů dotýče, kterýž o jiné věci případité přicházejí, o ty také aby starší a rada města našeho Prostějova mezi stranami na své přísahy rozeznávání spravedlivá činili; a jestliže by pak která strana proti tomu rozsudku býti chtěla, tehdy k nám aneb budoucím potomkům našim má se o to utéci, a my aneb budoucí naši potomci páni Prostějovští budem jim moci soud osaditi aneb je ku právu pustiti, tu kdež od starodávna o jiné věci naučení berou. It. také jsou nás pokorně žádali obyvatelé města našeho Prostějova svrchu- psaného, abychom s nimi tu milost učinili, což se vdov a sirotkův dotýče, abychom jich žádnou mocí bez vůle jejich a přátel za žádného nevydávali, ani ouředníci naši; a my vzhlédše na jich slušné žádosti a prozby, tu milost jsme jim učinili a tímto

Strana 208
208 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina listem činíme, a slibujem sami za se i za své budoucí potomky pány Prostějovské, jim to zdržeti beze všeho přerušení. It. také jsou nás zvláštně prosili, abychom jim toho potvrdili, jestliže by se kdy přihodilo, že by se čí dcera bez vůle otce svého a mateře své za muže vdala, aby dílu svého, kterýž by se jí od nich dostati měl, zbavena byla: i poznavše pilnou a užitečnou jim věc býti, tak jsme učinili, a tímto listem jim toho potvrzujem a tak míti chceme: jestliže by se toho která dopustila, aby taková každá dílu svého, kterýž by se jí od otce aneb od mateře dostati měl, zbavena byla, leč by jí co otec aneb máti [z] svý dobré vůle dáti chtěli, to aby při jejich vůli stálo. A protož my Vilím z Pernšteina svrchupsaný chtíc, aby to, co se v tomto listu píše, pevné bylo, a také aby město naše již psané zkrze takové naše obdaro- vání a zřízení tím lépe se množilo a rozmáhalo, a k svým spravedlnostem chudí i bohatí doma bez útisku přicházeti mohli, slibujem jim svrchupsaným obyvatelům Prostějovským sami za se i za budoucí pány Prostějovské to všeckno, což se v tomto listu píše, zdržeti a zachovati beze všeho přerušení. Tomu na svědomí pečet naši vlastní k tomuto listu rozkázali sme přivěsiti. A já Jan z Pernšteina, nejvyšší komorník margkrabství Moravského, pro zdržení toho všeho, což se v tomto listu píše, také jsem pečet svou k tomuto listu rozkázal přivěsiti. Jenž jest psán a dán v pondělí před svatou pannou Dorotou léta od narození Syna božího tisícího pětistého patnáctého počítajíc. 1002. Prohlášení Viléma z Pernšteina: poněvadž páni Hradečtí strže zavezli, že ničeho více po- hledávati nemá. Na Pardubicích 1515, 11.bře zna. — Mus. m. Hradce Kr., Lib. docum. I. ab. a. 1532 f. 150.b. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině tímto listem oznamuji všem: Jakož sou mi páni Hradecští ve svých gruntích ty strže, kterýž sou se zdělaly vodou u stavu Opatovského, zavezli k žádosti mej: kdež já jim z toho děkuji velmi; a více nic v jejich gruntích bez vůle jejich nemám dělati mimo ty smlúvy, kteréž jsou mezi mnou, Vilémem svrchupsaným, a jimi pány Hradeckými učiněné. Tomu na svědomí pečet svou vlastní k tomuto listu sem rozkázal přitisknouti. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v neděli před svatým Řehořem léta Páně M'V XV° počítajíc. 1003. Král Vladislav dává Vilímovi z Pernšteina list mocný na volné kšaftování jeho statku. V Prešpurce 1515, 21. března. — Orig. perg. arch. města Brna f. Q. N. 11 Kast. V. My Vladislav oc, že jsme prošeni jménem urozeného Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, věrného našeho milého, vo list mocný, na kterýž by všecek a všelijaký

Strana 209
z roku 1515. 209 statek svuoj, kterýžkoli má aneb jmíti bude, poručiti aneb jej zříditi mohl. K takové prosbě a žádosti jeho nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomiem, mocí královskú v Čechách svolili jsme k tomu a tiemto listem svolujeme, vuoli naši jistú a moc plnú témuž Vilémovi dávajíce, aby on všecek statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný, manský aneb zápisný, kterýž má aneb jmíti bude, odkázati, dáti aneb po- ručiti mohl a moc měl, buď společně anebo rozdielně, za zdravého života anebo na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolvěk a kdykolvěk zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob; a k tomu aby mohl a moc měl poručníky zdělati statku svého, kteříž se jemu koli užitečni zdáti a viděti budú, však to zřiedíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř pánuov aneb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomie, a to bez naší, budúciech našich králnov Českých i jiných všech lidí všelijaké překážky. Kteréž dání, poroučenie a zřízení, též poručníkuov zdělání statku svrchupsaného tolikéž má moci a pevnosti jmíti, jako by deskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Přikazujíce větším i menším úředníknom desk zemských královstvie Českého, nynějším i budúcím, věrným našim milým, abyšte, kdyžkoli od častopsaného Viléma požádáni budete aneb od poručníkuov jeho, kšaft ten a zřízení, kteréž by vo statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dcky jej zemské vložiti a vepsati rozkázali i s listem tiemto, vuoli v tom naši a rozkázánie jisté znajíce, a toho jináče nečiníce, bez zmatku a všelijaké otpornosti. Tomu na svědomie pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán v Prešpurce tu středu po neděli postní, jenž slove Letare, léta božieho tisícího pětistého patnáctého, královstvie našich Uherského pětmescietmého a Českého čtyrytcátého čtvrtého. Ex commissione propria Regie Maiestatis. Visutá pečeť zachovalá. 1004. Poslední pořízení Vilíma z Pernšteina: jakož vedle žádosti synů svých Jana a Vojtěcha roz- dělil statky své již 25. března 1507 (výše str. 71 č. 847), nyní přidává synu Vojtěchovi k če- skému jeho dílu některá zboží, podobně i synu Janovi k dílu moravskému, avšak může to změniti; odkazuje díl dceři své Bohunce; svrchky zůstanou při každém zámku; připomíná dětem svým, aby poddaných neutiskovali; nařizuje o dluzích svých a penězích sirotčích; odkazuje částky peněžité služebníkům; ustanovuje o pohřbu svém; činí odkazy chudým, špitálům, kněžím. Na Pardubicích 1515, 30. dubna. — Orig. perg. v kníž. arch. Roudnickém. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Já Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc. Jakož jsem díly mezi syny svými zdělal, jsúc ještě hofmistrem krá- lovství Českého, s jich vuolí a k jich žádosti; pak tento kšaft, nejsa již hofmistrem, udělal jsem, a vyznávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří neb čtúc slyšeti budú, že znamenav běh a neustavičnost světa tohoto, že všecko, což živo jest Archiv Český XVII. 27

Strana 210
210 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina na něm, k místu a k konci svému přijíti a umříti musí, a toho cajle [sic] žádný chybiti nemuož; i chtě o statku svém, kterýž z daru a milosti pána Boha všemo- húcího nyní mám aneb ještě míti budu s pomocí jeho božské milosti, zříditi a zpuosobiti, a zmatkuov žádných aby o mém statku pozuostalém, jakýž by koli byl potom, ač by mne pán Buch všemohúcí s tohoto světa povolati a vzíti ráčil, nebylo, bude-li pán Buoh ráčiti, jakož nic jištího [sic] před sebú nemáme, než smrt; tu já jsúc ještě při celém zdraví těla i rozomu, pánu Bohu z toho děkuje, i maje moc skrze zásluhy své od najjasnějšího kniežete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc krále a margkrabie Moravského oc JMti, abych já statek svuoj veškeren, movitý i nemovitý, dědičný, zástavný, manský i poručný, jakýmižkoli jmény muož se jmenovati, i opravní na zbožích duchovních, kteréž od krále JMti mám, jakož list od JMti krále týž mně daný v sobě šíře ukazuje, dáti a poručiti za zdravého života neb na smrtedlné posteli, a poručníky statku svého i dětí svých ustaviti a zpuosobiti, ty a takové, jaké by mi se zdálo, a toho mocné, neboli k radě dědicóm svým, mohl. A protož na tuž mocnost svrchupsanú a na ten list královský já nadepsaný Vilém oc takto o statku svém a dětí svých zpuosobuji a zřizuji i rozkazuji, kteréhož mi pán Buoh popřál a puojčiti ráčil v království Českém a v markrabství Moravském aneb jinde, ač by mi pán Buoh všemohúcí za mé ještě živnosti kde popříti a puoj- čiti ráčil, na tento zpuosob, jakož se duole píše: Item najprve toto: Jakož mne žádali Jan a Vojtěch, synové moji, abych za svého zdravého života mezi nimi díly učinil o statek svuoj, kteréhož mi pán Buoh puojčiti ráčil, kterýž nyní mám aneb z milosti pána Boha všemohúcího ještě míti budu: kdež já k jich žádosti a znaje při tom i jich dobré, jak nyní lidee v světě jsú a jaké zpuosoby při lidech mladých drží, a zvláště při těch, u kterýchž statek vidí, nehledajíce svornosti, ani jejich žádné poctivosti, než toliko užitku svého v tom, vkládajíce se v ně radami ne pro jich dobré, ale pro užitek svuoj, při tom se ani pána Boha bojíce, ani lidí stydíce, jedné aby oni něco jměli a požili z toho, což u nich vidí, a takoví se lidee poznávají i nalézají. It. já pak boje se toho, svolil jsem jim k tomu, neb mi se zdála slušná žádost jich i spravedlivá, že jsem statek svuoj některý rozdělil na dva díly, a tu jsem vuoli dal Janovi jako staršiemu synu, chce-li co opraviti v těch dílích, aby toho vuoli měl, a Vojtěch, jako mladší, aby vzal, který chce, jakož to všecko dílčí list v sobě ukazuje, kterýž jeden leží v Starém Městě Pražském na rathúzi jim svěřený, a druhý v markrabství Moravském v Brně také jim svěřený na rathúzi; a k tomu i listové při tom listu leží, kterýmiž se sobě zapsali Jan a Vojtěch, na týchž místech to držeti, což ti listové sami v sobě dílčí ukazují; a ti dílčí listové i jich zápisové mají jedni tak mnoho moci jako obojí, a obojí jako jedni.

Strana 211
z roku 1515. 211 It. jakož jsú mi se zapsali Jan a Vojtěch synové moji v království Českém dekami, jakož ten zápis sám v sobě svědší, jak jsú se zapsali, šíře a ukazuje, jakož samo v sobě psáno stojí v tomto kšaftu a v více kšaftech, ač bych které udělal z potřeby svej, že bych v tomto kšaftu i v více kšaftech co změniti neb přičiniti chtěl nad tento kšaft jedním kšaftem neb dvěma, aneb kolik bych jich koli udělal a potřeba mi jich byla by, tedy poslední kšaft má míti moc též jako první, a první jako poslední, v čemž bych jich nezměnil, a v čemž bych změnil jiným kšaftem neb kšafty, v tom nemají žádné moci jmíti. It. mocný list královský, ten leží v Brně na rathúzi v markrabství Moravském s jedním dílčím listem i s jedním kšaftem, kterýž nyní činím; než v Praze na Starém Městě na rathúze tu neleží mocný list královský, ale na tom jsem, abych list mocný druhý zjednal královský, aby též ležel na rathúzi v Starém Městě s jinými listy. Pakli nezjednám to, nemá k žádné škodě býti, a na tomto listu dosti buď, který v Brně na rathúzi leží. It. ještě přidávám k dílu českému k Vojtěchovu zámek Hlubokú se vším jeho příslušenstvím a s těmi zápisy, jakož na to mám aneb ještě i jiné, ač bych které na to jměl. It. též k tomu dílu přidávám Tajnec nad Labem, zboží zápisné se vším jeho příslušenstvím, tak jakž zápisové svědší. It. též k tomu přidávám zboží dědičné Bukuovku s jeho příslušenstvím, tak jakž jsem ji koupil, a též i vod Roho- vlada co jsem kúpil, a též ves Roudnici dědičnú s jejím příslušenstvím, a též ves Turov s jejím příslušenstvím i s rybníky, jakž jsem to koupil, a v Litětinách, což jsem přikúpil; it. též co jsem od Ciply přikúpil u Brandajsa. It. též k tomu přidávám Vojtěchovi Židlochovice, tak jakž jsem je od pana Ladslava kúpil s jich příslušenstvím; a k tomu jemu přidávám Pohořelice s jich příslušenstvím, a Nosislav městečko i s Žabčicemi, což tu mám. A též jemu přidávám Vojtěchovi opravu Uherčickú. It. jestliže bych nerozkázal listem svým pod pečetí svú a dvú dobrých lidí na svědomí na pargameně neb na papíře co dáti komu z toho statku, který já tuto k jeho prvniemu dílu připisuji, ježto jsem sobě to byl pozuostavil, to při jeho díle zuostaň, a Jan jemu v tom překážky nedělaj. It. což se Dašic a Holic dotýče, a Bajštie: to všecko zůstaň při Vojtěchovi se vším jich příslušenstvím; it. též plat u Hory, ten, který mám, IC ſ grošuov a XXX IP grošuov, jestli jeho žádnému neporučím, zuostaň při Vojtěchovi. It. k Janovu dílu toto přidávám, což jsem sobě byl také pozuostavil: Třebíč zboží zápisné se vším příslušenstvím jeho, a zboží Měřínské se vším příslušenstvím jeho, jakž zápisové svědší; it. zámek Sádek s jeho příslušenstvím, it. městečko Němčice u Nosislavě, it. ves Nikolčice, it. ves Chřepice; it. ves Bojanovice, kteréž jsem od pana Bočka koupil; it. Novošice, it. Vojkovice, it. Telnice, it. Sokolníky, it. ves Letonice, it. v Medlově což mám; it. ves Kadov, ježto se to nyní zpravuje 27*

Strana 212
212 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina k Židlochovicím, ale to všecko při Janovu dílu zuostaň bez překážky Vojtěchovy. It. ves Čertoryje, co jsem přikúpil u Thovačova; it. ves Drozdovice a Čechovice u Prostějova, jestli je přikúpím, zuostaňte při Janovi. It. také to všecko, což jsem od pana Ladslava přikúpil k Plumlovu, ty vsi se vším jich příslušenstvím zuostaňte při Janovi k Plumlovu. Než jestliže bych z toho žádnému nic neporučil listem svým pod pečetí svú a na svědomí dobrých lidí dvú k tomu, to při Janovi zuostaň. Pakli bych poručil z Janova neb z Vojtěchova dílu kteréhožkoli aneb z obú dvú, což bych koli poručil, buď za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž- koli listem na pargameně aneb na papíře pod svú pečetí a k tomu na svědomí dvú neb tří dobrých lidí, to aby dáno bylo do toho všeho, což jsem sobě byl pozuostavil a je tím rozdělil jsem po rozdílích jich tímto kšaftem. A jestliže bych pak víc při- kúpil buď v Čechách neb v Moravě, aneb jakžkoli by mi pán Buoh dáti ráčil kdežkoli jinde, to abych mohl poručiti, kterému by mi se zdálo aneb komu by mi se zdálo, listem na pargameně neb na papíru bud za zdravého života neb na smr- tedlné posteli, a tomu aby se dosti stalo. Pakli bych co přikoupil aneb mi se po kom dostalo, a nic o tom neporučil a nerozkázal, tím aby se rozdělili rovně, buď v Čechách neb v Moravě neb jinde. It. paní Bohunce dceři svej porúčím, aby jí dáno bylo XII tisíc kop míšenských po mej smrti, a ty Jan s Vojtěchem aby jí vyplnili ve třech letech, a po IIIIM kopách míšenských aby jí dávali každý rok; a dokudž by jí jich nevyplnili, aby jí dávali každý rok dvě stě kop grošuov českých, a při posledních penězích též aby jí dali II° m grošův českých, to učiní IIIIC míšenských. It. paní Machně Žerotínskej, tej aby dali po mej smrti v roce dva tisíce kop míšenských. Pakli by jí nedali, tedy aby jí dávali každý rok dvě stě kop mí- šenských, dokudž by jí těch IIM ſP nedali míšenských. It. což se svrchkuov všech a všelijakých dotýče, kterýmiž se jmény mohly by jmenovati, to zuostaň tak při každém zámku, což se na kterém najde, k tomu dílu, kterémuž dílu který zámek přísluší, neb v městečku neb ve dvořích; krom co se stříber dotýče jakýchkoli aneb peněz, byli-li by jacížkoli kdekoli na kterém zámku, a já že bych o tom nic nerozkázal ani toho pryč dal, tím se rovně rozdělte. It. jměl-li bych a pán Buoh mi všemohúcí dal kterého ještě syna víc a já se oženil, z těchto díluov nic nebuď, tak jakž dílčí listové ukazují. Pakli by mi pán Buoh také kterú dceru dáti ráčil, po tej buď tolikéž věna dáno, jako jest po paní Bohunce dceři mej dáno. It. jestli by pak pán Buoh neuchoval smrti synuov mých, a že by dědicuov po sobě nepozuostavili mužského ani ženského pohlaví, jehož pane Bože ostřez, chci tomu, aby ten statek pozuostalý na paní Bohunku dceru mú připadl, a též i na jiné dcery, dal-li by mi pán Bůh které ještě na svět zploditi, buďte vdané nebo nevdané.

Strana 213
z roku 1515. 213 It. toto znamenitě vymieňuji Janovi ani Vojtěchovi aneb jiným synóm mým, ač by mi pán Buoh ještě z milosti své kterého dáti ráčil a já se voženil, aneb synóm jich žádného syna dáti neráčil žádnému, aneb žeby je majíc, jim žeby zemřeli, a žeby po nich nepozuostali již nežli dcery: tedy s těmi dcerami teprv, kolik by jich koli bylo a zuostalo po všech syních mých, paní Bohunka dcera má s nimi rovný díl jměj jako jedna z nich v obú dílú, v Janově i v Vojtěchově. Pakli bych jiné dcery žádné neměl, ani synové moji, a žeby po nich již žádné cery nepozuo- stalo, než paní Bohunka dcera má že by sama zuostala, a Jan syn její, kteréhož s panem Jindřichem z Lipého jměla, a statek muoj po dětech mých že by na ni připadl: chci tomu, což by koli dětí, a pán Buoh jí to dá, jměla s jiným mužem, aby na ty děti po její smrti ten statek teprv spadl také, a synové její, ač by kteří byli, dajte po sestrách svých po IIM grošuov českých, a ostatek při syních paní Bohunky zuostaň; a ten statek tak dobře zuostaň při jiných syních, ač by je jměla, jako při Janovi, synu pana Jindřicha z Lipého. It. než toto znamenitě vymieňuji: Jestliže by paní Bohunka dcera má vdala se a měla s mužem jiným, ač by jí jej pán Buoh dal, syny i dcery, že dcery muož odděliti tú sumú, to jest IIM � grošuov českých, jakož napřed psáno stojí. Pakli by jich paní Bohunka neoddělila a v tom umřela, tedy synové mohú je odděliti též tú sumú, a na tom aby přestaly a na nic se víc netáhly. Než jestli by synuov ne- jměla žádného, tedy toho nemá moci odcizovati jinam paní Bohunka, než dcerám svým. Pakli by jinak udělala, to nemá žádné moci jmíti. It. toto také znamenitě vymieňuji i rozkazuji, jestliže by kdy pak ten nápad na paní Bohunku přišel, tak jakž se nahoře píše, tedy zámek Litice a zámek Potštýn spadni na pana Hynka z Kunstatu a na Polné, ujce mého milého, i s Rychnovem, tak jakž mi deky ukazují, a jak jsem to od knížat koupil a od Rychnovských; a pakli by pán Buoh pana Hynka ujce mého neuchoval smrti bez dědicuov, a že by po sobě nepozuostavil mužského pohlaví, tedy ten statek Litice a Potštýn i Rychnov s jich příslušenstvím spadni zase na paní Bohunky, dcery mé, děti, kteréž by koli jměla mužského neb ženského pohlaví. A pakli by pan Hynek ujec muoj kam jinam statek svůj ode mne a od dětí mých, a dětí svých že by nejměl, obrátil a jinému mimo děti mé jej poručiti chtěl aneb poručil, také on k tomu žádného práva neměj, což se Litic a Potšteina i Rychnova dotýče, ani nápadu. It. za to prosím synuov svých a paní Bohunky dcery svej, jestliže by to již pán Buoh všemohúcí dopustiti ráčil, tak že by vás žádného nebylo, a že byšte sešli i kmen váš všecek, tím pořádkem, jakž napřed psáno stojí o napadích, jak jíti mají, a pan Hynek ujec muoj vám se bude hleděti zachovávati statkem svým, i jinak s vámi přátelsky a věrně bude, též se k němu zase zachovajte radše než k jinému. It. toto sobě znamenitě také vymieňuji a chci, aby tak bylo, i za to prosím,

Strana 214
214 když by mne koli pán Buoh smrti uchovati neráčil, a statek po mně zuostalý že by na děti mé přišel aneb potom i na jiné na všecky dále, kteříž nahoře psáni stojí, a že by přišel tak pořadem tím: to hned dětem svým napřed i jiným rozkazuji, aby mého statku spravedlivě požívali spravedlivými poplatky s lidí, a mimo spravedlivé aby jich neutiskali ani obtěžovali, že věřím i prosím, aby se tak stalo, a tak tomu mému rozkázání aby dosti učinili; znajíce to dobře, že pán Buoh všech nepravostí mstitel jest, a jistě by toho bez pomsty nenechal. A vždy prostě přikazuji, a hned syny své k tomu zavazuji, a potom jiné všecky pořád, aby spravedlivě statku mého užívali, bojíce se pána Boha, a mimo spravedlivé lidem křivdy aby nečinili. It. kteříž by koli po mně dluhové zuostali, buď v Čechách neb v Moravě neb jinde kdežkoli, ješto by spravedliví dluhové byli, buď listní neb služebným neb lidem mým poddaným aneb komužkoli, prosím, aby se to zpravilo beze všech souduov a zaplatilo. A jestliže by také kde na kterém zámku a panství sirotčí penízi byli vzati, aneb jakžkoli za mého držení že by o ně přišli sirotci, ač já na tento čas o ničemž nic nevím a pánu Bohu svému věřím, že mne s toho vystříci ráčí: to aby hned zase navráceno bylo, a pilně aby se na to ptalo. It. také sobě toto vymieňuji a pozuostavuji, abych nad to všecko mohl, což v tomto kšaftu psáno stojí, do desíti tisíc kop grošuov českých poručiti, komuž by mi se zdálo, společně neb rozdílně, pod pečetí svú, a dvú neb tří dobrých lidí na svědomí aneb víc; a také kázal-li bych z koflíkuov neb z jiného stříbra co dáti komu, aby se dalo. Pakli bych ústně rozkázal a poručil až do Xm ſP grošuov če- ských aneb z stříbra a z koflíkuov co komu dáti neb všecka, též tomu mému ústniemu rozkázání aby se dosti stalo, jako by má pečet při tom byla z dobrých lidí pečetmi, a to dvěma dobrým lidem neb třem že by vědomo bylo, že jsem to rozkázal. It. jestliže bych komu bytu na kterém zámku svém přál na čas jmenovitý aneb do živnosti jeho, však tak, aby on s tím zámkem k synóm mým hleděl a se zachovával, jako služebník aneb úředník pánóm svým z zámkem jich zachovati se má, než toliko což bych já jemu ukázal, aby toho užívati mohl bez počtuov vedle zřízení mého, to aby tak bylo; a pakli bych synóm svým ústně rozkázal o tom, též aby učinili, a on aby jim také poddán byl jako pánóm svým. It. na pana Adama Polického, prosím, že laskavi budete a jemu dobře činiti budete, a k svým potřebám jím se zpravujte; neb jsem já jej u veliké víře k sobě poznal; a dva koflíky jemu dajte z mých koflíkuov prostřední, i dětem jeho dobře čiňte, za to prosím, ač by které jměl. It. Benešovi Vahanskému, kterýž nám z své mladosti slouží, sto kop míšen- ských abyšte jemu dávali každý rok do jeho smrti; a při kterémžkoli bude chtíti býti z svej dobrej vuole z vás, dobře abyšte jemu činili mimo to, což jsem já jemu poručil, a naň laskavi byli. C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina

Strana 215
z roku 1515. 215 It. Václavovi Opršalovi, abyšte jemu dali v roce po mej smrti II° ſ grošuov českých, to učiní IIIIC P míšenských. It. Janovi Mřenovi, dokudž by se vás držel, by pak pracovati nemohl, aby- šte dávali XL k míšenských každý rok do jeho smrti, při kterémžkoli bude, a potřeby, jako já jemu dávám, a sto ſ? grošuov v roce po mej smrti abyšte jemu dali zespolka. It. Glaugbicovi, tomu abyšte každý rok LX míšenských dávali, u kteréhož- koli bude, až do jeho smrti, a dobře jemu činili. It. Jakubovi ze Zlivě, tomu po mej smrti aby dáno bylo III° ſp grošuov českých, to jest VIC míšenských; a u kteréhožkoli z vás by byl, aby jemu dobře činil; a on toho vuoli má, u kterého by býti chtěl. It. Langnar, který mi také od chvíle slouží, tomu každý rok abyšte dávali XXIIII � míšenských, u kteréhožkoli bude, až do jeho smrti, neb má list na to. It. také toto rozkazuji a chci aby tak bylo: Listy, kteréž jsú na zámcích mých, ale na Pernšteině jest jich najvíc, komuž by kteří příslušely k dílu jeho, jeden druhému je vydaj; a s tím jeden nad druhým udělaj věrně a právě, jakož to Jan v své moci má v Moravě. Pakli by byly kde na kterém zámku v Čechách a Ja- novi příslušely, též se Vojtěch k Janovi zachovaj. lt. dluhy všecky, kteréž by po mně zuostaly, malé i veliké, kterýmiž by se mohly jmény jmenovati, ty společně aby obadva platila, Jan i Vojtěch, jeden jako druhý, kteříž nyní jsú aneb budú z rozkázání mého neb z dlužení mého, i slu- žebníkóm. Než služebníkóm, kteří při kterém zuostanú, a služby, které jsem já jim zapsal, ten každý těm dávaj, kteří při kterém zuostanú. Než dluhy služebníkóm spolu plaťte, kteréž mají listy neb kšaftem zavázané a zapsané. It. což se Lantškrúna a Lantšperku dotýče, kteříž se jim po ženách dostali s jich příslušenstvím, jakož každá žena svému muži na svuoj díl dobrú vuoli udělala, neb jsú se o to děliti nemohli pro nápad páně Janóv Kostkuov: oni se již o to dělte, když se jim zdá. It. což se oprav klášterských dotýče v margrabstvie Moravském dědičných, na klášteřích Tišňovském, na klášteře Oslovanském, na klášteře Svatojakubském na předhradí Olomúcském, kteréž jsem vysloužil na pánu svém: ty při Janovi synu mém zuostaňte k dílu Moravskému bez Vojtěchovy překážky. It. také toto znamenitě rozkazuji: Listy, kteréž jsem dal lidem svým dědič- ným, zápisným neb opravním, buď na šenkování vína, aby toho nebylo, neb na odúmrti aneb nač jiného: aby jim to od vás, synové, i potomkuov vašich držáno bylo, a nikterak aby měněno nebylo; a vy prvé, nežli by pán Buoh co na vás do- pustiti ráčil, abyšte jim to tvrdili, aby jim to od žádného po vás hýbáno nebylo, než muožete-li jim co dobrého učiniti nad mé učinění, prosím vás, učiňte, neb víc sobě uděláte, nežli jim.

Strana 216
216 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. což se Rúchovan, Ejvančic a Litobratřic dotýče, i jiných zboží, kteréž mně Vilémovi z Pernšteina oc přísluší, jakož jsem toho nebožtíku panu Jindřichovi z Lipého oc přál držeti do vuole svej, též jsem toho také tak nechal držeti uroze- nému pánu panu Janovi z Lipého, najvyššiemu maršálku království Českého, synu nebožtíka pana Jindřicha z Lippého oc, kteréhož jměl s mú dcerú paní Bohunkú, a to do vuole svej, jakož mi se jest on zapsal; pak jestliže bych toho nezměnil jinak, tedy ta zboží svrchupsaná aby zuostaly při svrchupsaném panu Janovi z Li- pého oc, a v tom synové moji aby jemu překážky žádné nečinili, a on aby jich mohl užívati jako svých vlastních, však na tento zpuosob: neuchoval-li by jeho pán Buoh, a že by neměl synóv, aby zase na syny mé spadlo to zboží, aneb na poko- lení mé a synuov mých mužského pohlaví. Pakli by synuov po sobě nechal svrchu- psaný pan Jan z Lippého oc, dokudž koli jméne [sic] by toho stávalo mužského pohlaví, toho aby užívali bez překážky. It. což se ryb rozvozování i svozování dotýče v Čechách i v Moravě, z ryb- níkuov i do rybníkuov i do haltéřuov i jinam, o tom hned přikazuji i prosím a chci, aby tak bylo, aby lidem dáváno bylo od fuory od míle po IIII g. bílých, a od puol míle II g. bíl., a od I čtvrti míle I g. bíl., a tak kolikož by koli míl vezli, aby jim tak placeno bylo, a jinak nic, než po IIII g. bíl. od míle. Pakli by kdo to jinak měniti chtěl, jistě mej vuole k tomu není, a pán Buoh toho bez pomsty nenechá, a nepomněl by na svuoj zápis, kterým mi se jest zapsal; ale tej já víry nemám, by jinak jmělo býti. A též synové moji aby to opatřili po svej smrti, aby to tak stálo a jinak nic vedle zápisuov svých, kterýmiž jsú mi se zapsali a zavázali; a by jinak učinili, tu víru mám, že by mne pán Buoh nad nimi pomstil. It. což se Dúbravnicského kláštera dotýče, kdež my se kladem, takto jsem tu věc před se vzal a zřídil a zřizuji: bude-li pán Buoh ráčiti a jeho vuole svatá v tom bude, aby tu i tělo mé také odpočívalo i jiných z rodu našeho, ač toho pán Buoh všemohúcí kterým příti ráčí; a na potomní časy zpuosobil jsem, jestli vuole pána Boha všemohúcího, aby tak bylo, a mniši aby tam uvedeni byli, a opatření jich ta- kové aby bylo, aby se jim dávalo sto ſP míšenských do roka do toho Dúbravnic- ského kláštera. It. zvláště do špitále Dúbravnického aby dáváno bylo chudým XL I mí- šenských. It. zvláště do špitále Křižanovského chudým aby dáváno bylo X � mí- šenských. It. zvláště do špitále Tovačovského aby dáváno bylo chudým XXX I mí- šenských. Suma toho učiní na ty kněží i na ty chudé vydávati každý rok Ij a XXX , vše míšenských. A ty peníze na ty kněží i na ty chudé aby dávány byly z Janova dílu, kterýž se jemu dostal, on aby jim ty peníze dával i jeho budúcí potomci páni Pernšteinští, z těch zboží je vybírajíc. Pakli by se tomu kdy dosti

Strana 217
z roku 1515. 217 nestalo, tedy ti kněží a ti chudí mohú upomínati, i na ta zboží se vésti podle práva markrabství Moravského, tak jakž řád a právo v zemi Moravské jest; ale té já víry o Janovi nemám, by se jměl toho dopustiti a měl mimo mé rozkázání jinak činiti. A jestli by jim kdy tak dáno nebylo, jak se tuto píše, tedy tuto pokutu na to pokládám, aby dvé to dáno bylo jim, a škody všecky aby zaplaceny byly, a to každý rok, kolikrát by se jim nedalo, aby jim dvé to dáno bylo, a oni aby mohli to poručiti a z toho poháněti, skrze kohož by se jim koli zdálo, du- chovního neb světského; a kdož to koli bude chtíti pro pána Boha učiniti a tu věc na se vzíti a pro ty kněží i pro ty chudé, aby to mohl učiniti, světský neb duchovní. It. také do Thovačovského špitále aby dáván byl chléb a pivo z zámku Tho- vačova na budúcí věčné časy chudým, též jako i plat tento jim ukázaný. Pakli jim se co víc učiní těm neb jiným, víc sobě učiní nežli jim. It. desátky obilné těm kněžím do Dúbravníka tyto aby jim vydávany byly a odtudto: It. z městečka Dúbravníka, it. z Boračie, it. z Štěpanovic, it. z Za- hrádky, it. z Kaluov, it. z Huslí, it. z Jestřebí. it. z Maňovej, it. z Rakového, it. z Křížovic, it z těch svrchupsaných vsí a z městečka. A ti kněží do těch vosad aby přisluhovali a zprávu činili lidem podle řádu, a na zámku Pernšteině každú neděli aby mši slúžil jeden z nich. A těch kněží má býti ustavičně šest v tom klášteře. A jestliže bych já jich v své živnosti do toho kláštera neuvedl těch kněží pro kněze Linharta, ale Jan syn muoj aby je uvedl po mej smrti, aneb když by kněz Linhart z toho světa zšel aneb tu nebyl aneb tu býti nechtěl. Pakli mi pán Buoh dá živnost a budu je moci uvésti, uvedu je sám. It. od měšťan Thovačovských i Dúbravnických vždycky aby se počet přijímal skrze úředníky, jak chudé opatrovati budú, na ty peníze jim ukázané, a pán sám nynější i budúcí a potomní aby k tomu přihlédal a též i k klášteru aby přihlédal. It. drev k palivu k těm špitálóm i do Křižanovského aby dáváno bylo po- třeba slušná, a oni již buď prozbami neb na ty peníze jim již ukázané o drva je- dnajte, aby voziena byla jim, a měšťané jim toho pomáhajte, vědúc a jisti tím jsúc, že za to nic jiného nevezme každý, než dobrú a věčnú odplatu od pána Boha. It. drev k těm kněžím do Dúbravnicského kláštera aby také slušně ukázáno bylo k palivu a dáváno, a oni aby s hajných vuolí také sekali. It. což se Pardubského kláštera dotýče, těm kněžím aby Vojtěch dával, který se jemu dostal, na budúcí časy sto míšenských do roka, a chudým do špitále Pardubského XXX míšenských do roka, a chléb a pivo chudým do toho špitále, tak jakož se za mne dává. Pakli by se tomu kdy dosti nestalo který rok, tedy ti kněží i ti chudí aby mohli upomínati z toho i na ta zboží se vésti podle práva a řádu království Českého. Ale tej já víry nemám do Vojtěcha, aby se měl toho dopustiti a měl mimo 28 Archiv Český XVII.

Strana 218
218 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina mé rozkázání jinak činiti, nébrž že i o[n] to opatří do svej smrti, aby se tomu dosti tak dálo, jakž jsem o tom napsal, jakož jsú mi se i s bratrem svým zapsali, tomu i jinému dosti činiti že mají, což bych rozkázal; a jestli by jim tak dáváno nebylo, jakž se tuto píše, tedy tuto pokutu na to pokládám, aby dvé to dáno bylo jim, a škody všecky aby zaplaceny byly, a to každý rok, kolikrát by se jim nedalo, aby jim dvé to dáno bylo, a oni aby mohli to poručiti a z toho poháněti, skrze koho by se jim zdálo koli, světského neb duchovního, a kdožkoli to bude chtíti pro pána Boha učiniti a pro ty kněží i pro ty chudé, aby to mohl učiniti. It. drev k palivu do toho špitále Pardubského aby jim slušná potřeba dávána byla na budúcí časy, a měštěné Pardubští nynější i budúcí fuorami o ta drva aby jim pomáhali a je opatrovali, buď na ty peníze neb jakžkoli moci budú, však toho pán Buch bez odplaty nenechá; než úředník vždycky nynější i budúcí od měšťan počet aby přijímal, a o tom aby věděl, jak ti chudí od měšťan na ty peníze opa- trováni budú; a též i pán sám nynější i budúcí aby k tomu přihlédal, i k klášteru též aby přihlédal. It. také vás za to prosím, jsúce spravedlivě živi a spravedlnost činíce každému a pána Boha se bojíce, od kteréhož všeho čekáte a všecko máte, a bez kteréhož nic nemuožte jednati ani činiti: a budete-li tak činiti a pána Boha nehněvati a jeho se báti a vuoli jeho činiti, jisti tím buďte, žeť vám vaši nepřátelé nic zlého nebudú moci učiniti. A sami z sebú věrně a právě a bratrsky abyšte byli, a víc sobě bratrskú lásku vážili, nežli jakú kořist. A chudině své milosrdni abyšte byli a jim dobře činili, lepší užitek vám z toho přijde, nežli byšte zboží přikupovali. It. což se Ctibora, kterýž nade mnú nešlechetně a zrádně učinil, dotýče, jakož o tom všickni vědí, i vy také, ten má list na mne na IIII grošuov českých pod mú pečetí; pak jestliže by tím listem k tomu sáhnúti kdy chtěl, neb komu naň dobrú vuoli dal, abyšte jemu nic povinovati dáti nebyli; než to, když byšte jeho dosáhnúti mohli, abyšte jemu dali udělati, jako na takového zrádci sluší, neb mi jest znamenitú a velikú sumu zlatých i peněz vzal, což já vím, a což nevím, čehoť jsem jemu věřil, ješto to v moci jměl, to zvlášť. It. za toto vás zvláště prosím obúdvú, Jana i Vojtěcha, což se Jana Vahan- ského dotýče, že naň laskavi budete a jemu dobře činiti po mej smrti, a zvláště ty Jane, poněvadž tomu rozomím, že při tobě v Moravě zuostane, a tobě se díl moravský dostal; a pak při kterémžkoli býti by chtěl aneb byl, prosím, že naň oba laskava budeta a jemu dobře činiti budete: a i ten, při kterémž by nebyl, za to prosím, že jemu dobře činiti bude, jako by u něho byl. It. také za to prosím, když by koli pán Buoh smrt na mne dopustiti ráčil, abyšte mne v Dúbravnicském klášteře položili v hrobě otce mého, a ten klášter vždy pomalu opravovali a cihlú přikryli, i na to myslili, aby se v něm nový kuor udělal,

Strana 219
z roku 1515. 219 ač já jeho za živnosti svej nedám udělati; a vždy aby se opravoval od vás i od vašich potomkuov, za to prosím. It. tuto sobě ještě zvláště moc pozuostavuji, chtěl-li bych ještě toto poručenství změniti na všem neb na díle, a ujíti neb přidati, to aby tak zachováno a pevně držáno bylo, jakž bych napsal, a pečet má při tom byla, a také jiných dobrých lidí dvú neb tří neb čtyř pečeti na svědomí že by při tom byly, však tak jsa při zdravém rozomu a dobré paměti; a koliko bych jich koli udělal aneb udělati chtěl, tu vuoli a moc sobě pozuostavuji, že to mohu učiniti, ač by se mi zdálo a potřeba kázala toho. It. já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc maje mocný list královský, kterýž leží v Brně na rathúzi, o kterémž jest napřed psáno, pak já synóm svým Janovi a Vojtěchovi dobrú vuoli dělám na své na všecky listy, kteréž mám neb jmíti budu, tímto kšaftem, dědičné, zástavní, opravní, na manství i na zástavy neb na dluhy, aby oni po mej smrti toho praví nápadníci byli a dědicové; a což v těch listech a dobrých vuolích mně přísluší, aby jim příslušelo po mej smrti všecko, a po nich těm a tím pořádkem, jakž o tom v tomto kšaftu napsáno stojí, ač bych toho jinak nezměnil kšaftem nebo kšafty. It. za to prosím Vojtěcha syna svého, že na to pomnieti i na to mysliti bude, aby v Židlochovicích špitál pro chudé udělal a jej tak opatřil, aby živnost slušnú jmíti mohli; a což jim koli uděláš, uděláš sobě víc, nežli jim. It. což se Dúbravnicského kláštera dotýče, kdež se kladem, za to vás obú prosím, Jana i Vojtěcha, a prostě chci, aby tak bylo, abyšte jej zespolka opravovali a naň nakládali, aby se opravil, jako sluší, a takový náklad abyšte naň učinili každý rok, který by se vám za slušný zdál; než k pajše nic zvláštně abyšte nenakládali. It. což se těch mnichuov, kteří v klášteře Pardubském býti mají a již jsú, dotýče, a kteří v Dúbravnicském klášteře také býti mají na budúcí časy, ač jestli já jich za živnosti do toho Dúbravnicského kláštera neuvedu, ale ty, Jane, aby je uvedl po smrti mé, aby tam byli, a služba boží aby se řádná dála v těch klášteřích pánu Bohu ke cti a k chvále; a ti mniši, kteříž budú v těch klášteřích, aby šle- chetně a řádně, jako na to sluší, živi byli. Pakli by který z nich neb všickni jinak živi býti chtěli než jako sluší, toho nikterak jim netrpěti žádným obyčejem, než vznesúc na starší jich tu věc, aby trestáni byli, tak jakž a pokud by toho zaslúžili. It. což se tarasuov dotýče dělání neb opravování na rybnících, za to vás prosím obú i přikazuji, jestliže já toho nezřídím za živnosti, ale vy to abyšte zřídili a zpusobili, aby lidem od toho slušně placeno bylo, aby darmo nevozili lesuov k tarasóm; a v tom každý z vás na to aby myslil, aby se tarasové kamením na rybnících pomalu zdělali, aby ta věc s lidí sjíti mohla. A to každý na svém díle aby opatřil. A na dělání tarasuov abyšte najímali a od toho platili, a lidé aby robotami toho nedělali. 28*

Strana 220
220 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. což se kobercuov a čalúnuov dotýče, i štandlí, kteréž mám neb jmíti budu, kdež by koli byly na kterém zámku, jakož netuším, by toho kde víc bylo, než na Pardubicích, tím abyšte rovně se rozdělili, jestliže bych toho pryč nekázal dáti čeho aneb všeho. Než jiné všecky svršky, kteréž v tomto kšaftu psány nejsú, ty aby zuostaly při každém zámku, tak jakž o tom napřed psáno stojí, komu se který podle dílu a poručenství mého dostal, buď zámek neb statek; a jestli je [sic] který sobě co přikoupil za své peníze, buď kobercuov neb štandlí neb jakýchžkoli svrškuov, neb jaký statek že by jemu poručen byl aneb jej kúpil, to napřed aby jměl. Tomu na potvrzení a lepší jistotu já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc svú vlastní pečet jsem k tomuto mému poručenství přivěsiti rozkázal. A pro lepší svědomí připrosil jsem urozených pánuov pana Haška z Wartmberka a na Smidařích, pana Jindřicha Šťastného z Waltšteina na Rychmburce, pana Slavaty z Chlumu a z Košmberka, a urozených vládyk Václava Záruby z Hustiřan a na Třebověticích, Václava Litovského z Svinař a na Lúkovci, Petra Přibka z Otoslavic a na Březovicích, Václava Opršala z Zher a na Čijevicích a Bohuslava Běškovce z Běškovic, že jsú své pečeti podle mé přivěsiti dali na svědomí k tomuto mému poručenství, sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v pondělí po svatém Jiří, léta Páně tisícího pětistého patnáctého. In tergo: Poručenství urozeného pána pana Viléma z Pernšteina oc JMti. — Listina tato pergame- nová s 9 visutými úplně zachovalými pečetmi Vilíma z Pernšteina i svědků jest 81 cm široká a 50 cm vy- soká, mimo záhyb 6 cm. 1005. Vilím z Pernšteina svým poddaným ve vsi Veliké Senici dává dvůr pod plat a odpouští odúmrti. Na Pardubicích 1515, 30. dubna. — Opis v arch. kapit. Olom. My Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině i [s] svými erby a budoucími potomky, pány a držiteli vsi své řečené Veliké Senice, oznamujem listem tímto všem, kdož by jej uzřel aneb čtouce slyšeti budou: jakož urozený vládyka Jan Kobík z Opatova a na Majetíně, služebník věrný můj milý, na místě mém s mou vůlí a z mého zakázání učinil jest smlúvu celú a dokonalou s lidmi mými dědičnými té vsi Senice svrchupsané, i tudíž se vší osadou té vsi a to takovou, že jest jim dvůr můj v též vsi se vší a všelijakou rolí k němu od starodávna příslušející, kterýž jest za pět lánů, i s loukami též k tomu dvoru příslušejícími od starodávna dal a dědičně pustil, tak že oni dvoru toho s rolí i s loukami nahoře psanými jich užívati a s tím jak s svým vlastním, jakž se jim zdáti a líbiti bude, učiniti mají, a to bez mé, erbův i potomkův držitelův Se]nických vší a všelijaké překážky; a oni lidé moji [s]vrchupsaní i jiní Seničtí, všeckna osada tu, mají a povinni budou z toho

Strana 221
z roku 1515. 221 dvora i za roboty obilé ssutého, což se dole jmenuje, dávati, totiž pšenice sedum metků a rži šest metků, ječmena šest metků, ovsa šest metků. A to vždy při každým svatém Martině každý rok dávati a platiti mají a povinni jsou a budou nám potomkům našim držitelům Senickým bez zmatku a všelijaké odpornosti; a to obilé má se u fojta zsejpati a shromážditi. A z luk k tomu dvoru příslušejících takto každý rok nadepsaní všeckni Seničtí všecka osada mají každý rok při svatém Václavě deset hřiven stř. nám a potomkům našim dávati a platiti, za hřivnu po dvaceti osmi groších bílých počítajíce. A tak vyplníce nám to svrchupsané obilé a ten plat z dvoru a z luk, jakož se svrchu píše, nebudú nic povinovati z toho dvoru a z luk více dávati ani činiti ani platiti; než při tom je máme tak, jakž se svrchu píše a jmenuje, zachovati při té smlouvě, nic při tom a mimo to a nad to na ně nevymejšlejíce ani přičiníce my, erbové budoucí naši držitelé Seničtí. A toto při tom nad to vyměřeno jest: Jestliže by kdy berně královská aneb zemská zde v markrabství Moravském přišla, že oni té berně z toho dvoru ani z luk nejsou a nebudou povinni dávati nyní i na časy budoucí. Kdež jsou nás prosili lidé nahořepsaní naši, abychom jim té smlouvy svrchu- psané listem naším potvrdili, a při tom jim nějakou milost zvláštní učinili, a zvláště jakož tu v Senici od lidí našich odúmrti na nás jsou a na předky prvé připadaly spravedlivě, abychom je z takových odúmrtí propustili: kdež my k jejich prosbě nakloněni jsouc, s dobrým úmyslem [sic] a naším dobrým svědomím té svrchupsané smlouvy o ten dvůr, jakož se svrchu píše, učiněné jim tímto listem potvrdili jsme a potvrzujem, slibujíce sami za se i za erby a potomky své, pány a držitele Senické, že jim to všecko, což se svrchu píše, zdržáno a v celosti zachováno bejti má beze všeho přerušení i zmatkův všelijakých. A jsouce k nim zvláštní milostí náchylni, znamenajíce to, jak za předkův našich držitelův Senických ti lidé skrze takové odmrti spadení znamenitě hynuli a veliké obtížnosti staly [se] sou, chtíce je z takové nesvobody a nevůle vyvésti, aby tím lépe a stáleji živnosti své a obchody vésti a činiti a provoditi mohli, nakloněni jsouce k snažným jich prosbám a zvlášť proto, že jest také o tu odúmrť Jan Kobík svrchupsaný s nimi smluvil, zavřel a na místě uhodil, z takových všech odmrtí, kteréž sú na nás a na předky naše prve přiſpadávaly, je sme propustili a tímto listem mocně propúštíme, sami od sebe a erbův a potomkův svých pánův a držitelův Senických; tak že více žádné odúmrti z té vsi svrchupsané od lidí našich, kteříž nám příslušejí, na nás ani na budoucí naše připadati nemají nyní i na budúcí věčné časy. A také aby potom již každý statek svůj všecek mohl dávati, poručiti a za zdravého života aneb na smrtelné posteli, komuž by se koliv jemu zdálo a líbilo. Umřel-li by pak kdokoliv a poručenství neučinil, a přátel žádných nemaje, statek ten jeho, kterýž by po něm zůstal, chceme, aby při fojtu našem, konšelích té obce

Strana 222
222 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina zůstal, a oni, nenašel-li by se žádný přítel toho umrlého, s statkem takovým budú učiniti moci, jak se jim zdáti a líbiti bude. Než toto vymieňujem: když by se takový statek kdy trefil, aby jeho třetinu k tomu kostelu v Senici svaté Maří Magdaleny dali. Než spadla-li by taková odúmrť na koho, ježto by z jiný dědiny byl, ten chce-li k odúmrti právo jmíti, bude povinen, prve grunt náš hodným člověkem nám osaditi. A za to pro budoucí paměť, jakož jest s nimi Jan Kobík smluvil, všickni obyvatelé Senicští, kteříž nám příslušejí, jsou a budú povinni jeden každý, jakž kdo sedí, za tu odúmrť propuštění jednu slepici v roce při svatém Martině a deset vajec v křížové dni nám a potomkům našim, držitelům Senickým, dávati a platiti bez zmatku a všelijakých odporností, a více nic. Kteréžto všecky věci svrchupsané my Vilém svrchupsaný slibujem sám za se, erby a budoucí potomky své, pány a držitele Senické, že jim to všecko v celosti pevně zdržeti a zachovati máme beze všeho přerušení. Tomu na svědomí já Vilém svrchupsaný pečeť svú vlastní k tomuto listu přivěsiti sem rozkázal; a pro lepší vědomost připrosil urozeného a statečného rytíře pana Václava Pavlovského z Witbachu, a urozeného vládyky pana Adama z Boskovic a na Polici, že sou pečeti sſvjé vedle mé přivěsiti rozkázali. Jenž jest [p]sán a dán na Pardubících ten pondělí po svatém Jiří, léta Páně tisícího pětistého patnáctého počitajíc. Opis as z polovice 18. století, velmi chybný. 1006. Úvod k obecnímu zřízení města Pardubic z 1. 1512, tištěnému výše str. 158 č. 951. Neznámý pisatel (snad písař městský) zmiňuje se o novostavbě r. 1507 pohořelého města, o ustanovení úřadu městského, o stanoveném řádu městském, a velebí Vilíma z Pernšteina jako blahodárce. 1515, po 8. květnu. — Knichy městské rudé m. Pardubic. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice Kamenem stavěl město Pardubice Pan Vilém Jeho Milost vysoce urozený, Z Pernštaina na Helfenšteině psaný. Maje dva syny velmi znamenitá, Postavy krásné, v úřadech povýšená: Pan Jan v markrabství Moravském najvyšším Hajtmanem, v ty časy na Tavačově seděním, A pan Vojtěch v Českém království Najvyšším hofmistrem jsa zvolený. Tajž pan Vilém Jeho Milost dostatečně Město Pardubice stavěl duokladně, Tu zámek i jiných několik jest obnovil, Znovu města zdělav, lidmi je osadil; Rozšafně své všecky věci řídil. Mnohý odjinud přijda, hned se divil. Některému služebníku duom ustavený dal, Jinému lacino dada, zisku na svých nežádal, Prohlédal na chudé zpuosoby rozličnými. Obdařil jej pán Buoh bohatstvími vymyšlenými, An jemu se všech stran zboží rostlo, Mysl vtipná, srdce múdrosti plné bylo. Hned v tom městě ráčil jest zpuosobiti Zřízení, jimiž by se mělo město zpraviti, Jakož je sepsaná pořádně doleji máš, Kterak soused k sousedu má se zachovati, poznáš. Do toho města táhli se lidee rozliční Z jiných měst, slyšíc, že pán spravedlivý. Mnohý jinde velikú maje nesnáz Podeň se obrátil, aby mohl konec vzíti snáz; Někdo nátiskuov nemoha trpěti jinde, K němu se přivinul, ochránil jej slušně. Takú ho pán Buoh ráčil obdařiti múdrostí, Že ty věci rovnával, več jiní nemohli trefiti. Z mnohých měst lidé tu se shromáždivšie, Myslili na věci stálé a užitečnějšie.

Strana 223
z roku 1515. Když se psalo od narození Syna božieho Tisícieho léta pôtistého patnádctého [1515], Za urozeného vládyky pana Bohuslava Běškovce z Běškovic, na Pardubicích hajtmana, V úterý na den svatého Stanislava [8. kvétna]: Ten na místě pána Jeho Mti úřad obnovil A hospodářem města Jana Romana postavil, K němu Pavla Koutského s Janem Klenčkem, Jiříka Špalka s Burisnem bakalářem, Petra Dorážku s Janem Fazoltem, Matěje mečíře s Vaňkem soukenníkem, Vondráka soukenníka s Tomášem Kacanem, " Raddu zavřel dvanáctým, Victorinovým Janem. Za těchto konšeluov knihy městské zpuosobeny, Aby se do nich grunty měšťanuom vpisovaly. Poněvadž v městě jsú domy dosti drahé, Na roky prostranné k placení stržené, Zdálo se potřebné, takové knihy zjednati, Potomně aby mohly najítí sě paměti, Zač kdo u koho koupil, po čem má platiti, Aby se sousedé uvarovali vaditi. Však budou-li v tom městě pomnieti na to, Že všickni lidé obrátiti se mají v bláto, Pána Boha všemohoucieho najvíce abychom milovali, Pánu svému poddáni i poslušni ve všem dobrém byli, Víru Bohu, včrnost pánu svému i sami sobě zachovali, O živnostech svých bez útisku jeden druhého přemyšlovali. Protož znajíc, že před Bohem v domích kamenných, By v železných bylo, jistě se neskryjem v nich: Budeme-li se milovati a sobě vespolek příti, Pán Buoh tomu městu požehnání své ráčí dáti. Bych měl minúti při konšel sázení: Volí se čtyři tu starší obecní. V mnohých hlavách rozumové rozliční A v každee jiní. Úředníka, jemuož rychtář říkají, Teež při tom času ihned proměňují. Vybéréieho s nákladuov vyvolují, Pušku dávají. Řemesla všecka v uobci postavena, Cechmistry tehdáž dvěma ozdobena, Tento úvod ke zřízení městskému tištěn byl J. 223 Z řemesl zvolena, úřadem stvrzena. Jest věc pořádná. I dohlédači k chlebuom, také k pivuom, K měrám vinným, pivným, volí se k sladuom, Tu na ten den k vyšším, nižšiem úřaduom, I k jiným řáduom. A již na předměstí obů hajtmané Jmenují se pro opatření ohně, Aby každého dohlédli téhodne, Neb jest potřebné. Najposléze čtú se majestátové, Od Jeho Milosti pána vydané Zřízení městské pořádně sepsané Na druhé strand. Zdálo se neškodné položiti přes to, V kterém času kamencm vystaveno město, Domové v rynku i věže na branách, Ulice zpraveny byly všecky v stranách, Kromě toho, co za vodú jesti k hradu. A v některých domích nedoděláno z zadu. V letech osmi pořád zběhlých, Od ohně do času svrchupsaného počítajících, Všickni domové k bytu jsú připraveni, Sklenuti, šlichtováni i štítové zmalováni, Kostel český, škola, také fara. S těžkem jest česká kronika tak stará, Aby v tak krátkém času v letech malých V jednom městě tolik domuov našel vystavených Znovu z gruntu od pána jednoho velikého, Kterýž vlastniem duokladem to město i mnoho jiného Stavěti ráčil ke cti své a budúcí paměti. Slušelo by za toho pána všemohúcieho Boha prositi, Prodlení života, zdraví by Jeho Mti ráčil dáti, I dědicuom Jeho Mti léta Nestorova puojčiti, Poněvadž nerci stavení zemská k mysli mají, Ale již nad to věčná svým duším začínají, Špitály znova vyzdvihajíc, platy obmyšlují. Té naděje s žádostí všickni býti máme, Aby pán Buoh přál JMti u věčném Jeruzalemě Pokojík duši jeho i poddaným ustavěti, A v nebi s tím pánem abychom mohli všickni se shledati. Smolíkem v Památkách arch. VII. 515—517. 1007. Král Vladislav posílá Viléma z Pernšteina na svém místě ke sněmu do Olomouce ke dni sv. Jana. D. v Prešpurce 1515, 9. června. AČ. XI. 282. 1008. Mikuláš z Vrahovic Vilémovi z Pernšteina vkládá ve dsky dědictví své, čtyři lány ve vsi Senici s polovicí kostelního podací. 1515, 25. tervna. DOlom. kv. & 17. f. 27. 

Strana 224
224 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 1009. Svědomí pana Petra hraběte z Pezinku v příčině hor a řek ke zboží Vsetínskému příslušejících Na Krči(?) 1515, 25. června. — Cod. Pernst. arch. města Brna ƒ. 322 recte 324. Já Petr hrabě od Svatého Jiří a z Pezinku oc, oznamuji tímto listem přede všemi, kdež čten neb ukázán bude, že jsem žádán od urozeného pána pana Jana Kuny z Kunštátu a na Rožnově, abych ku potřebě jeho svědomí dal, kterak a pokud sem hor a řek, kteréž ke zboží Vsetínskému přísluší, užíval, pokudž jsem v držení zámku Rožnova a téhož zboží Vsetínského byl. Toto mi jest dobře v paměti: že sem já vždycky těch hor a řek, kteréž leží od Bystřickajch po ty místa, pokudž jsem témuž panu Janovi Kunovi v registřích správních položil. Než některý čas starý pan Podmanický, otec páně Michaluov, přijel ke mně na Vsetín pravě, že by jej lidé jeho zpravovali, že by hajní muoji [dobytek hovězí v těch horách na jednom místě blíž hor Bystřickajch jim [pásti ani] dělati nedali brti ani šindeluov. I měl jest tu s sebú týž pán Podmanickaj na Vsetíně lidi starožitné, a já také. Tu slyšíc pán Podmanický od lidí starých, že jeho lidé jeho křivě zpravovali a že ty hory mně příslušejí, nechal mne jest při tom. A od toho času on pán Podmanickaj ani nebožčík pan Jan syn jeho po něm v těch horách ani v řekách žádných jsou mi překážek nečinili ani lidem svým činiti dopúštěli, než těch hor a řek jsem já vždycky pokojně užíval po ta místa, jak jsem témuž panu Janovi Kunovi v registřích správních položil. Avšakž naposledy v jeden čas o ty meze mezi Štefanem Podmanickajm a mnou byla nesnáz povstala i puohon byl skrze to vyšel, a potom na sněmu v Olomúci pány mezi námi v těchto slovích duolepsaných nález se o to stal takovaj: Mezi Štefánem z Podmanína, poručníkem paní Aleny z Guthů, a panem Petrem hrabí od Svatého Jiří a z Pezinku, páni nalezli: poněvadž pan Petr dostatečně provodí, že po Javorník meze spravedlivá jest, že po ten Javorník k horám i k řece Bečvi pan Petr právo má. Tento potaz z pánuov vynesli: pan Jiřík z Vlašimě a pan Hynek z Ludanic, a z vládyk Blud z Králic. Actum Olomúc anno 1497. A tak se jest v pravdě dálo, jakž se v tomto listu svrchu píše. A bylo-li by toho potřebí, chtěl bych to ústně seznati. Tomu na svědomí já svrchupsaný Petr hrabě svú vlastní pečeť k tomuto listu dal sem přitisknouti. Jenž jest dán a psán v na Krči (?) v pondělí po svatém Janě léta Páně M'VCXV počítajíc. 1010. Vilém z Pernšteina osvobozuje poddané na Pernšteinsku od bezplatného vození ryb panských. Na Pernšteině 1515, 8. července. — Opis v zem. arch. v Brně, Bočkova sb. č. 7053. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Pern- šteinského, oznamuji ... že vzhledše na to a poznavši, kterak že poddaní naši lidé

Strana 225
z roku 1515. 225 na panství Pernšteinským z městeček i ze vsí, kteříž nyní k Pernšteinu jsou aneb ještě z milosti pána Boha všemohoucího budou, obtíženi jsou fůrami při svozování a rozvážení ryb a plodu při rybnících téhož panství Pernšteinského; i chtíce jim v tom milostí svú polehčení učiniti, prohlédajíc v tom na pána Boha všemohoucího, i také odplaty od jeho svaté milosti za to očekávajíc, a také aby ti lidé mohli pod námi tím lépe živnosti své provoditi a lépe se opravovati, takto sem o tom zřídil a tímto listem to zřizuji a syny své i budoucí potomky, pány Pernšteinské, k tomu zavazuji: Kdyš by taková potřeba přišla, ryb aneb plodu svozovati aneb rozvážení, aby jim lidem již psaným k Pernšteinu příslušejícím, kteříž by ty ryby aneb plody rozváželi, bylo placeno od takových fůr, od každé míle aby jim dávány byly čtyry groše české, od půl míle dva groše česká, od čtvrti míle jeden groš český, a od půl čtvrti míle jeden groš míšenský, a nikterakž aby jim to kaženo nebylo od žádného, ani ujímáno, než tak aby se k nim zachovávalo nyní i na budoucí časy. A pakli by kdy úředník který, kterémuž by ta městečka a vsi k Pernšteinu pří- slušející k opravování poručena byla, jim to kaziti chtěl a tomuto mému zřízení dosti nečiniti, než ty lidi nahoře psané těmi fůrami mimo toto mé zřízení trápiti a obtěžovati, tehdy aby ti lidé mohli se o to ku pánu svému utéci, a pán jejich aby jim v tom úředníku křivdy činiti nedopouštěl; a sám jich také v tom nemá utiskati ani křivdy činiti mimo toto mé zřízení a zapsání. Pakli by jim v tom držáno nebylo, tehdá by to všem lidem známo bylo, že se těm lidem již jmenovaným křivda děje před pánem Bohem, a i pán Bůh všemohoucí by toho neráčil bez pomsty nechati. Protož já Vilém z Pernšteina nahoře psaný slibuji jim nahoře psaným lidem svým to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a je při tom zachovati, a syny své i budoucí potomky, pány Pernšteinské, k témuž zavazuji, aby to všecko těm lidem nahoře psaným zdrželi a je při tom při všem zachovali bez všelijakých fortelův a zmatků nyní i na budoucí časy. A tento list svědčí všem lidem z městeček i ze vsí, kteréž nyní k Pernšteinu jsou aneb ještě budou z milosti a z daru pána Boha vše- mohoucího, tak aby při tom všickni zachováni byli a toho mého zřízení užívajíc lépe živnosti své provoditi mohli. Tomu na potvrzení a věcí všech nahoře psaných na zdržení já svrchupsaný Vilém rozkázal sem svou vlastní pečeť přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pernšteině v neděli po svatém Prokopu léta Páně tisícího pětistého patnáctého počítajíc. Podobným listem ddo 1515, 3. června osvobodil Vilém z Pernšteina městečko Bystřici od rozvážení ryb panských. 1011. Vilím z Pernšteina potvrzuje ševcům v městě Pardubicích cechovní artikule. Na Pardubicích 1515, 17. pros. — Cop. arch. musea král. Česk. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic Pardubský, i s svými Archiv Český XVII. 29

Strana 226
226 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina dědici a budoucími potomky pány Pardubskými známo činíme tímto listem vobecně přede všemi, ktož jej uzdří anebo čtouc slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás opatrní věrní naši milí řemesla ševcovského, kteříž jsou v městě našem Pardubiciech, snažnými prosbami a s pilností nás prosíce, abychom jim tu milost učiniti ráčili při řemesle jich, aby cech mohli jmíti a jim se zpravovati, tak jakož se v jiných městech v království Českém zpravují. Kdež já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc, slyše jejich slušnú prozbu, a jsouce k nim, k těm svrchupsaným lidem našim řemesla ševcovského milostí naší na- kloněni, a chtíce je vopatřiti jako poddané naše věrné a milé, tuto milost jsme jim učiniti ráčili při řemesle jich, aby tím lépe svou živnost vésti mohli v městě našem Pardubiciech a řád aby mezi sebú spuosobiti mohli na tento zpuosob, bez překážky nás, svrchupsaného Viléma z Pernšteina oc, dědicuo mých i budoucích potomkuo, pánuo Pardubských, tak jakž jsou nám ceduli sepsanú dali, jakož se v tomto listu dole slovo od slova vypisuje. Najprve cech aby jměli a při něm se tak zachovávali, jakož se tuto dole píše, tak a pod těmi pokutami, jakož dole psáno stojí. It. také jim k tomu svolení své dáváme, aby pečet cechovní jmíti mohli tak a tím zpuosobem, jakož v jiných městech království Českého řemeslo ševcovské jmá, a k vydávání listuo od cechu učedlníkóm neb k jiným potřebným věcím aby jí užívati mohli. It. cechmistři kteříž by byli, přestoupil-li by který tovaryšské svolení, dej dvénásob větčí pokutu, než jiný tovaryš. It. učedlníci, kteříž by se chtěli na to řemeslo dáti, aby prvé ukázali za- chování rodu svého, jak jsou se rodičové jejich zachovali, též i sami aby byli za- chovalí. Pakli by toho neukázali, nemají takoví v učení přijímáni býti. It. komuž by toho cech přál, aby řemeslo jměl vokázati, ten aby vokázal nejprv škorni příční, druhú škorni telecí, od té škorně střevíc zadní, a k tomu také punčoch veliký aby vokázal. It. ktož by již tak dokonale řemeslo vokázal, ten jmá položiti do cechu čtyři groše bílé a libru vosku, a svačinu cechu aby udělal, každý podle svej možnosti. It. žádný nemá do cechu přijat býti, leč prve vokáže své zachování, z jakého lože pošlý jest. It. také když by se tu kterýho mistra syn osadil, ten nemá řemesla vokazovati. A pakli by vandrovní tovaryš chtěl se osaditi a mistrovu dceru pojíti aneb vdovu téhož řemesla ševcovského, ten nemá vokazovati více, než puol řemesla. It. suchých dní každý aby dával po čtyřech penězích malých do cechu. It, když by obeslán byl do cechu a nepřišel, ten aby dal sedm peněz malých

Strana 227
z roku 1515. 227 pokuty; leč by se opověděl cechmistróm, že z hodné příčiny nemuož přijíti, tehdy nic dáti nemá. It. když se řemeslo ohleduje a u koho se najde, že by dobře nebylo uděláno, ten každý daj sedm peněz malých s škorní, a s střevíc čtyři peníze malé. It. ktož by cech pronesl, tomu jmá řemeslo složeno býti za čtvrt léta, a k tomu aby byl trestán, jakž by se tovaryšóm zdálo. It. když by se kteří z mistruo svadili a k tomu sobě nepoctivě v trhu mluvili, tehdy aby byli staršimi smluveni. Pakli by nechtěli na nich tej smlúvy přestati, aby byli ku právu podáni a tovaryšskú pokutu aby dali. It. což se dotýče vin, kteréž jsou v tomto listu položeny, anebo jestliže by cechmistři anebo mistři na koho pro jakou vinu poližili [sic] jakú pokutu, ač by se kto které dopustil, buď ktožkoli z cechmistruo, mistruo aneb z tovaryšův, a vzata s něho byla vina: těmi penězi, což by za viny vzali, nikam hýbati nemají, než k potřebě toho řemesla chovati mají, a nikam jimi nehýbati bez vědomí pána JMti aneb úředníkuov JMti. Než což by znali dobrého a poctivého toho řemesla, tehdy s vuolí ouředníkuo budou moci s těmi penězi učiniti a k dobrému toho řemesla obrátiti, kde by se jim zdálo. It. jestliže by pak kdy mohlo co užitečného nad tento list při tom cechu nalezeno býti, toho jim já Vilém svrchupsaný aneb budoucí potomci moji páni Pardubští listem potvrditi budem moci. Tomu všemu, což se v tomto listu píše, na svědomí a lepší utvrzení věcí svrchupsaných svú vlastní pečet rozkázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest psán a dán na Pardubiciech v pondělí před sv. Tomášem apoštolem božím, léta Páně tisícího pětistého patnáctého. Následuje vidimační klausule purkmistra a rady města Pardubic dd. 1671, 4. pros. Vidimát perga- menový opatřen visutou pečetí v pouzdře na červené hedvábné šnůře. 1012. Vilím z Pernšteina osvobozuje Kojetínské a Tovačovské poddané od bezplatného přivážení vína na zámek Tovačov. Na Pardubicích 1515, 20. pros. — Orig. perg. arch. m. Kojetína. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Tovačovského a Kojetínského, i s svými erby a budoucími potomky pány Tova- čovskými a Kojetínskými vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou: Jakož lidé naši ze vsí a z městeček k panství Kojetínskému a Tovačovskému příslušející z rozkázání našeho každý rok, a ne z práva, nám vína od hor našich vozí na zámek náš Tovačov; pak my vzhlédše na to, že toho z žádné spravedlivé povinnosti nečiní, než k našemu rozkázání že jsou to činiti musili, 29*

Strana 228
228 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina poznali jsme, že by se jim v tom námi křivda dála; protož jsouce k nim milostí nakloněni a jich v tom litujíc, že jsou oni nám ta vína vozíc své náklady na to činiti muosili ne z kterého práva a z spravedlivé povinnosti, ale k rozkázání našemu: protož v takovém jejich obtížení chtíc jim polehčiti, tento list a zápis sme jim udělali, aby jím jsouc opatřeni, lépe a dostatečněji živnosti své provoditi mohli a pod námi se živiti i opravovati, na tento způsob jim to činíme: Když by nám toho byla potřeba na zámek náš Tovačov, aby nám jměli vína vézti jednú v roce od hor našich, tak jakž jsou činívali a vozívali, od každého drajlinku vína přivezení aby jim dvě kopě na počet míšenský dávány byly, a od puol drajlinku jedna kopa též na míšenský počet, a to dotud, pokudž bych já Vilém svrchupsaný toho jinak neproměnil aneb s nich toho nesňal. A pakli by mne v tom času pán Buoh smrti uchovati neráčil, než bych to jinak změnil, tehdy tímto listem erby své i budoucí potomky pány Tovačovské a Kojetínské k tomu napomínám a zavazuji, i také jich prosím, když by toho na lidech svrchupsaných, kteříž nyní k Tovačovu jsou neb ještě z milosti pána Boha všemohúcího budou, požádali a jich k takovému vožení vín od hor našich svrchupsaných nám od pána Boha z milosti jeho svaté půjčených potřebovali, tehda aby jim od každého drajlinku vína platili po dvú kopú, a od půl drajlinku po kopě, tak jakož svrchu psáno stojí, jestliže by toho s nich nesňali a z těch fuor jich svobodných neučinili a nepropustili, a jinak žádným vobyčejem ani kterým vymyšleným zámyslem na ně aby o to nesahali a k takovým fůrám jich nenutili, znajíc, že jest pán Buoh mstitel křivdy každého, zvláště spra- vedlivého. A jestliže by pak kdy který úředník, kterýž by ta zboží k Tovačovu příslušející zpravoval, na ty lidi svrchupsané chtěl to uvésti a je mimo tento list náš těmi fůrami obtěžovati: tehdy lidé nahořepsaní budou se moci ku pánu svému o to utéci, a on jakožto pán jejich toho a úředníku na ně nemá dopúštěti ani sám na ně sahati o to mimo tento list náš a mimo tu milost, kterúž jsme s nimi jako s lidmi našimi dědičnými učinili, než při tomto listu a zapsání našem jmá je zůstaviti. A pakli by se který, jsúc pán jejich, na to na všecko ohlédnúti nechtěl, než chtěl by je předse tím obtěžovati a trápiti, tehdy by mohli všickni lidé znáti, že to proti vší spravedlnosti i proti pánu Bohu činí, a že by lidem nahořepsaným před pánem Bohem i před lidmi se křivda dála, a i pán Buoh by toho bez pomsty nenechal. Protož já Vilém svrchupsaný, chtíc tomu, aby lidé naši svrchupsaní tím vším, což se v tomto listu píše, jistější býti a z takového od nás polehčení sobě učiněného radovati se mohli, tímto listem jim to utvrzuji a upevňuji, a slibuji sám za se i za erby své a budoucí potomky pány Tovačovské, že jim to všecko, což se v tomto listu píše, pevně držáno býti jmá bez všelikterakého přerušení. Tomu na svědomí a věcí svrchupsaných lepší utvrzení s jistým vědomím svým pečet svú vlastní rozkázal

Strana 229
z roku 1515 a 1516. 229 jsem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích ve štvrtek u vigiljí svatého Tomáše apoštola božího léta páně tisícího pětistého patnástého. 1013. Jan z Pernšteina propustil Bratřím v Tovačově místo v Hrobí, na kterémž sobě sbor vystavěli, z čehož mu odvozovati mají platu ročního 2 gr. 1515. — Arch. zem. v Brně. Pam. kn. Tovač. ƒ. 20b. Jan z Pernšteina a na Tovačově, hejtman markrabství Moravského, pán a dědic panství Tovačovského, s erby a budoucími potomky svými vyznáváme tímto listem přede všemi, jenž jej čísti budou nebo čtouci slyší: že na prosbu a žádost lidí svejch Bratřích [sic] v Tovačově dal sem a mocí tohoto listu dávám jim svrchu- psaným Bratřím na předměstí Tovačovském v Hrobí místo, na kterémž sou sobě již duom pro scházení svá ustavěli, a zahradu při tom na takový spuosob: pokudž by toho domu tak jako nyní pro scházení svá užívali, aby mi z toho dávali platu ročního dva grošě, po 7 d. za groš počítajíce, při svatém Václavě. V jinejch po- platcích peněžitejch, robotách všech panských i obecních, v pomocech jakýchžkoli svobodni bejti mají a jich prázdni, takže dadouce mi anebo potomkóm mejm plat svrchu jmenovanej na čas svrchupsanej, nic více ani méně ani komu jinému dáti a učiniti povinni nebudou. Jestliže by se jim pak kdy toho domu pro takové své scházení víc držeti nezdálo, tehdy oni svrchupsaní Bratří nynější i budoucí budou míti a mají to na mne pána svého aneb na potomky mé vznésti, a tak aby se domu i s zahradou s povolením panským odbylo; a ten, ktož by ten duom koupil, bude povinen z toho domu platiti a odbývati tím vším spuosobem jako jiní, kteří v Hrobí a na předměstí domy mají. Protož já svrchupsanej Jan z Pernšteina oc, pán a dědic panství Tovačovského, sám za se i budoucí potomky své slibuji tímto listem, že na tom místě svrchupsaném ode mne jim daném překážek žádnejch ani jakých outiskuo jmíti nemají nyní i na časy budoucí, pokudž toho domu v držení budou, tím obyčejem, jakož se svrchu píše, beze všeho umenšení. Tomu všemu na svědomí a pro lepší jistotu svou sem vlastní pečeť k tomuto listu přitisknouti rozkázal. Jenž jest dán a psán na Tovačově léta Páně tisícího pětistého patnáctého počítajíce. 1014. Čtyři zápisy učiněné do desk na soudu zemském, držaném v Olomouci dne 7. ledna 1516. (DOlom. kv. č. 17 f. 27 b, 28 b.) a) Heralt Pňovský z Sovince i s svými erby Vilémovi z Pernšteina na Helfenštaině, erbóm jeho své vlastní zbožie ve vsi Velikej Senici, což sem tu držel,

Strana 230
230 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina s lidmi platnými i neplatnými i s kostelním podacím, ... to všecko vkládám a vpi- suji ku pravému jmění a k dědičnému držení a užívání. A jestliže by mně kde to zboží ve dckách svědčilo, toho se odříkám a na ně převodím. b) Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině i s erby svými knězi děkanovi a vší kapitole kostela Olomúckého zbožie a dědictví své, totiž ves Velikú Senici s jejím se vším příslušenstvím i s kostelním podacím a ve vsi Ščitovicích tři člověky a v Vr- batkách jednoho člověka, . . . svobodné a žádnému nezávadné, než to všecko zboží svrchupsané ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k jich dědič- nému požívání. c) Směna. Kněz Jan děkan a všecka kapitola kostela Olomúckého Vilémovi z Pernštaina a na Helfenštaině, erbóm jeho, své vlastnie zbožie a dědictví, ves Dro- zdovice, ves Čechovice, puol vsi Ohrozimě ... to všecko zbožie, tak jakž se svrchu píše, směnujem, svobodné a žádnému nezávadné vkládáme ku pravému dědicství, jmění a držení. d) Vilém z Pernšteina na Helfenštaině i s svými erby Hynkovi ze Zvole a na Náměšči, erbóm jeho, své vlastní zbožie dědičné, žádnému nezávadné, dva lány ve vsi Dubčanech, kteréž jsem od kapitoly Olomúckej jměl, s lidmi platnými i ne- platnými, ... vkládám a vpisuji k jmění a dědičnému užívání ve dcky zemské. 1015. Havel Zvířetický z Wartenberka prodává Bydžov Nový hrad a město s předměstím, dvory kmecí a poplužní, Starý Bydžov ves, dvory kmecí, plat ve vsi Chudenicích na lidech, v Zachrašťanech plat bez panství na lidech, ves Humburky a dvory kmecí, ves Skřeníř a dvory kmecí, z Prasku a Zechovic plat na lidech, Podoliby ves, Lhotu ves u Nechanic, Kobylice ves, dvůr poplužní v Libni, lesy Království, Lodinský, Veliký, Chlum, Boroviny, Borek, kus lesu v Doubravce; rybníky Řehotský, Králík, Podolibský, Ščepánský, Zásov, Zabídovský, pod Vy- sočany, u Doubravky oc; řeku Drahobylku s mlýny; s podacími kostelními v St. Bydžově, v Metličanech a Vysočanech, Vilímovi z Pernšteina za 14.000 f gr. č. Dat. v pátek den sto- lování sv. Petra [22. února] 1516. DZ. trhové červené od r. 1544-1606, C. 5. 1016. Hašek Zvířetický z Wartenberka prodává Vilémovi z Pernšteina dědictví své, Hlušce Veliké ves, dvory kmecí s platem, Hlušce Malé ves, dvory kmecí s platem, Janovice ves, dvory kmecí s platem, Vinary ves, dvory kmecí s platem, za půl čtvrta tisíce P gr. pr. Stalo se léta MVCXVI v pátek den Nastolování sv. Petra (22. února 1516). DZ. trhové červené od r. 1544-1606, С. 4.

Strana 231
z roku 1516. 231 1017. Zápis učiněný do desk na soudu zemském, držaném v Brně dne 10. bř. 1516. DB. kv. č. 15. f. 2b. Jan z Bozkovic a na Svojanově i s svými erby a budúcími potomky Vilé- movi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, mlýn svuoj, na kderémž člověk sedí v Hodoníně, a k tomu lesy a hory, kteréž jsem tu měl pod Hodonínem a druhé blíž k Tasovicím příležící, s vodú tekutú i netekutú,.. to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému užívání. 1018. Vilím z Pernšteina ustanovuje, mnoho-li lidem poddaným na panství Pardubském a Kuněticko- horském placeno býti má od svážení a rozvážení ryb i dříví k tarasům rybničním. Na Pardubicích 1516, 8. dubna. — Orig. perg. města Dašic. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Pardub- ského, i s svými dědici a budoucími potomky, pány Pardubskými, oznamujem tímto listem přede všemi, kdož jej uzří aneb čtouc slyšeti budou, že vzhlédše na to a po- znavše, kterak jsou poddaní naši lidé na panství Pardubském a Kunětickohorském, z městeček i ze vsí, kteréž nyní k Pardubicím a Kunětické Huoře sou aneb ještě z milosti pána Boha všemohoucího budou, obtíženi fůrami při svozování a rozvážení ryb a ploduo při rybnících téhož panství Pardubského a Kunětickohorského, kteréž jmám aneb ještě z milosti pána Boha všemohoucího míti budu, též i lesův vožení k tarasům na ty rybníky, dokudž by tarasové kamenní na těch rybnících se nezdě- lali; i chtíce jim v tom milost svú a polehčení učiniti, prohlédajíc v tom na pána Boha všemohúcího i také odplaty od jeho svaté milosti za to očekávajíc, a také aby ti lidé mohli pod námi tím lépe živnosti své provoditi a lépe se opravovati, takto sem o tom zřídil a tímto listem to zřizuji, a syny své i budoucí potomky pány Pardubské k tomu zavazuji. Když by taková potřeba přišla ryb aneb ploduov svozování aneb rozvážení, aby jim lidem již psaným k Pardubicím a k Kunětické Huoře příslušejícím, kteříž by ty ryby aneb plody rozváželi aneb k tarasuom les vozili, bylo placeno od takových fuor, od každé míle čtyři groše české aby jim dávány byly, od puol míle dva groše česká, od čtvrt míle jeden groš český a od půl čtvrti míle jeden groš míšenský; též rovně od tarasu, což by lesy stoliko k tarasuom vezli, též dávati, jako od ryb, a nikterakž aby jim to kaženo nebylo od žádného ani ujímáno, než tak aby se k nim zachovávalo nyní i na budoucí časy. A pakli by kdy úředník který, kterémuž by ta městečka a vsi k Pardubicím a k Kunětické Huoře příslušející k spravování poručena byla, jim to kaziti a ujímati chtěl a tomuto mému zřízení dosti nečiniti, než ty lidi nahoře psané těmi fůrami

Strana 232
232 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina mimo toto mé zřízení trápiti a obtěžovati a jim za to neplatiti, tak jakž v tomto listu jest zapsáno, tehdy ti lidé aby o to se mohli utéci ku pánu svému, a pán jejich aby jim v tom úředníku křivdy činiti nedopúštěl, a sám jich také v tom nemá utiskati ani křivdy činiti mimo toto mé zřízení a zapsání. Pakli by jim to držáno nebylo, tehdy by to všem lidem známo bylo, že se těm lidem již jmeno- vaným křivda děje před pánem Bohem, a i pán Buoh všemohúcí toho by neráčil bez pomsty nechati. Protož já Vilém z Pernšteina nahořepsaný slibuji jim nahořepsaným lidem svým to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a při tom je zachovati, a syny své i budoucí potomky pány Pardubské k témuž zavazuji, aby to všecko těm lidem nahořepsaným zdrželi a je při tom při všem zachovali bez všelijakých forteluov a zmatkuov nyní i na budoucí časy. A tento list svědčí všem lidem z městeček i ze vsí, kteréž nyní k Pardubicím a k Kunětické Huoře jsou aneb ještě budou z milosti a z daru pána Boha všemohoucího, tak aby při tom všickni zachováni byli a tohoto mého zřízení užívajíce, lépe živnosti své provoditi mohli. Tomu na potvrzení a věcí všech nahořepsaných na zdržení já svrchupsaný Vilém rozkázal sem svou vlastní pečet přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v úterý po sv. Ambroži léta Páně tisícího pětistého šestnáctého. Na orig. pečeť až na malý zbytek udrolená. 1019. Vilím z Pernšteina osvobozuje poddané své na Potšteinsku, Liticku, Brandýsku a Rychnovsku od vožení ryb a drev k tarasům rybničným, i nařizuje, mnoho-li jim za to pla- ceno býti má. (Psáno v týchž slovích, jako list z 8. dubna 1516 daný panství Pardubskému, tištěný pod č. 1018.) Dat. na Pardubicích, ve čtvrtek po svatém Ambroži (10. dubna) léta 1516. Opis v malém kopiáři z r. 1736, v němž jsou některé listiny týkající se Kostelce nad Orlicí, a jenž nyní jest majetkem p. Oldřicha Seykory Kosteleckého. Výtah v Zoubkově mo- nografii Kostelce n. O. str. 14—15; Pam. arch. VII. 93 (s mylným datem 10. února). Též panství Tovačovské obdrželo od Viléma z Pernšteina dne 10. dubna 1516 privi- legium téhož znění; arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. f. 75. 1020. Vilím z Pernšteina činí některé milosti měšťanům Prostějovským v příčině jim postoupených mlýnů, dovoluje jim ve vysušených rybnících pásti, v potoku ryby loviti, ptáky lapati, močidlo pro konopí zdělati; lidé ze vsi Drozdovic že mají užívati práva, jako obyvatelé z předměstí Prostějovského oc. Na Prostějově 1516, 18. června. — Arch. zemský král. Česk. Opis ve sbírce privilejí měst. My Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a držitel panství Prostějovského, i s erby a budoucími potomky svými, pány a držiteli téhož panství Prostějovského,

Strana 233
z roku 1516. 233 vyznávám tímto listem všem vůbec, kdož jej uzří nebo čtouce slyšeti budou: Jako jsem pustil mlýny své moučné i sladové i s valchovní u Prostějova moudrým a opatrným purgkmistru a radě i vší obci města Prostějova, věrným mým milým, na kteréžto list ode mne mají, aby již psaní měšťané ty všecky mlejny i s valchovní jejich všemi užitky drželi a jimil jako svými vlastními na budoucí časy vládli, však mně a budoucím mým potomkům, pánům Prostějovským, za to každý rok na budoucí časy platu ročního osmdesáte hřiven grošův mají a povinni budou vydávati a platiti; kteřížto měšťané svrchupsaní vznesli jsou na mne a to mi jsou předložili, že oni toho platu osmdesáte hřiven grošův z těch mlýnů i valchovně vybírati nemohou z příčiny tej, že ouředník Plumlovský časem vodu z rybníků pouští a některé jim vody z rybníků pouštěti nechce. Kdež já tu zprávu maje, že jest to tak, nechtě, by v tom měšťané svrchupsaní takovou překážku mívali a škody skrze to nesli, tak jsem před se vzal a k tomu přistupuji, což se dotýče těch dvou rybníků Štichovského a Zlechova, že sem dal a mocí listu tohoto dávám to právo i plnou moc měšťanům svrchupsaným, aby oni každý rok dva přísežná člověky na to z sebe vydávali z města anebo z předměstí, a mlynáře svého k tomu přidali, aby oni tu vodu spravovali, na splavích přihražďovali i připouštěli, tak jakž potřebu toho kdy viděti a znáti budou na mlýních, buď splavy nebo trúbami jalovými; jestliže by pak tudy nestačilo, tehda má jim voda puštěna býti z těch rybníkův troubama spouštějícími, aby měšťané svrchupsaní vždy v tom nedostatku žádného neměli. A což se rybníku Podhradského u Plumlova dotýče, též má jim upouštěn býti až po troubu mlýnskou, a v tom jim ode mne ani od budoucích mých potomkův, pánů Prostějovských, ani od ouředníkův ani od žádného překáženo býti nemá. Také] já Vilím svrchupsaný mám svým nákladem strúhy mlýnské pošířiti od mlýnu Drozdovského až po stav Moskovský, aby voda volně jíti mohla na mlýny Prostějovské, a měšťané dále mají sobě také strúhy svým nákladem popraviti a pošířiti až do rybníka Rakouskýho skrze louky a pastviska. A já také Vilím svrchupsaný i budoucí moji potomci, páni Prostějovští, mají tu strúhu, kteráž jde na rybníky Rohoznické, popravovati, aby voda jimi mohla volně jíti, aby se lidem škoda nedála; i tu strúhu také, kterouž se voda vede na rybníky polní, mám popravovati, a trouba se má udělati u rybníka Rakouského, aby se jí odháněly vody od mlýnův i od pastvisk. It. jestliže by kdy pán Bůh dopustiti ráčil, že by se který rybník strhl, tehdy já Vilím nebo moji potomci mají tu strž bez meškání svým nákladem zase opraviti, aby měšťané na mlýnech svých pro tu strž škody nenesli. It. lesu ke všem těm mlýnům i k Drozdovskému, jestliže by jej kdy k městu přikoupili, mám dosti dávati buď k stavení neb k jiným potřebám mlýnským tolikrát, kolikrát by jim toho potřeba byla v místě slušným. Archiv Český XVII. 30

Strana 234
234 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. jestliže by se který rybník sušil okolo Rakousek nebo na Rohoznici, měšťané Prostějovští budou moci i právo míti volně v tom rybníce pásti dobytky své beze vší překážky, však tak, aby to opatrovali, aby se na hrázích od dobytkův ani na struhách škoda nedála; rázu také při rybnících žádnému více pronajímati se nemá, než toliko sami k své potřebě rázy budou moci rozkázati dělati. It. tuto sem jim také svobodu dal, že v Hloučeli v tom potoku od stavu Moskovského až do řeky Vrahovské mají ryby loviti sami hospodáři nebo čeleď jejich jim toliko ku potřebě, a to ve středu a v pátek i v sobotu dopoledni; než víru žádný přelívati nemá pod pokutou kopy grošů českých. It. ptáky drobné aby mohli loviti, kromě koroptví, husí divokých a kačen, jakož také prvé toho užívali. It. také budou moci sobě při Hloučeli močidlo k konopím vzdělati bez škody lidské i obecní; než v Hloučeli aby žádný konopí nemočil pod pokutou [..] kop grošův. It. stav na Hloučeli stavidly má udělán býti pod Moskovici, tu kde se voda na mlýny Prostějovské nahání, to měšťané nahořepsaní svým nákladem a prací udělati mají; a já jim k tomu lesu mám dosti dávati, což jim potřeba bude. A jakož jsem vyfrejmarčil na kněžích ves Drozdovice, tu měšťanům Prostě- jovským připojil sem a pustil ku právu městskému, takže ti lidé z Drozdovic mají užívati práva téhož a tím vším obyčejem jako jiní obyvatelé z předměstí Prostějov- ského; a ten ourok, kterýž jest z starodávna na těch lidech Drozdovských, mají jej měšťané vybírati, a jej polovici při svatém Jiří a polovici při svatém Václavě od nich vybírajíce, mně a potomkům mým vydávati na budoucí časy. A což by se koliv lidu přisadilo v té ulici, která jde od Prostějova k Drozdovicím, toho mají užívati měšťané k užitku svému i s tím platem, kterýž na těch lidech bude, na věčné časy bez naší vší překážky i potomkův našich. A k tomu sem přidal měšťanům svrchu- psaným louku svou dědičnou, kteráž leží nad rybníkem Rakouským. A oni měšťané svrchupsaní za tato dobrodiní naše, kteráž se svrchu vypi- sují, mají mně i budoucím mým potomkům, pánům a držitelům panství Prostějov- ského, platu ročního půljedenácté kopy groší každý rok vydávati a platiti, a to roz- dílně, na den svatého rytíře Jiří nejprv příštího pět kop groší a patnácte groší bílých a na svatý Václav potom příští druhých pět kop groší a patnácte groší bílých, a tak vždy ten plat roční na budoucí časy platiti povinni budou. Kteréžto všechny věci, milosti a svobody svrchupsané ode mne Vilíma svrchu- psaného i od mých potomkův, pánův a držitelův panství Prostějovského, měšťanům svrchupsaným i jich potomkům na budoucí časy zdržány a v celosti beze všeho pře- rušení zachovány býti mají. Tomu na svědomí a věcí svrchupsaných lepší utvrzení s mým jistým vědomím pečet svou vlastní k tomuto listu přivěsiti jsem rozkázal.

Strana 235
z roku 1516. 235 Jenž jest dán a psán na Prostějově, v středu po svatém Vítě, léta od narození syna božího tisícího pětistého šestnáctého počítajíce. 1021. Na soudu zemském v Olomouci 25. června 1516 „Jan Kobík z Opathova na Maje- tíně i s svými erby Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině a jeho budúcím erbóm [přetrženo: tvrz Prusy, ves Prusy s dvory i s kostelním podacím, ves Žabokrky, ves Vážany], ves Pavlo- vice i s tvrzí [přetrženo: ves Boškuovky, ves pustú Tlustomasty], puol lánu v Pustiměři, lán v pustej vsi Roštitkách, puol vsi pusté v Neuštychu . . . ve dcky vkládá a vpisuje ku pra- vému jmění, držení a dědičnému užívání.“ DOlom. kv. č. 18 f. 3b. 1022. Vilím z Pernšteina propouští Novému Městu (u Pernšteina) právo odúmrti. Na Pardubicích 1516, 2. srpna. — Cop. pozd. arch. kníž. v Roudnici. P 15/50. My Vilém z Pernšteina oc že znamenavše znamenitú pilnost a stálost a snažnú víru, jenž jsou k nám jměli a ustavičně mají naši milí a věrní měšťané Nového Města, dali sme jim a zvláštní milostí a mocí tohoto listu dáváme i všem jiným lidem, totižto i podruhům, kteříž mezi nimi přebývají, mlýnuom i vsem, ješto k ře- čenému Novému Městu příslušejí, právo odúmrti, kteráž by na nás spravedlivě spadla, v to zboží jim nižádným obyčejem ani více nesahati ani jim z toho co bráti, než aby měli tu plnú svobodnost, aby to zboží odúmrtné z jednoho sirotka na druhého, s jednoho přítele na druhého spadlo, takže každý člověk obývající v Novém Městě, ve mlýniech a ve vsech předepsaných muož své zboží mohovité i nemohovité . . . za zdravého života aneboli na smrtedlné posteli dáti a odkázati, komuž bude chtíti. A my svrchupsaný Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc moji erbové i budoucí potomci páni Pernšteinští slibujeme svú dobrú a čistú vírú nelstivě a neporušitedlně svrchupsaným měšťanům, obyvateluom Nového Města i s jinými obyvateli svrchudo- tčenými v to nevpadati oc. Jenž jest dán a psán na Pardubicích v sobotu po svatým Petru v ůkovách, léta božího tisícího pětistého šestnáctého počítajíc. 1023. Smlúva s knězem proboštem a konventem vším kláštera Kounického o mlýna udělání u Po- hořelic a o vedení vody naň i s něho. Na Mor. Krumlově 1516, 24. září. — Cod. Pernst. arch. Frant. mus. Brn. f. 128 b. Léta Páně M'VCXVI v středu po sv. Matouši na Krumlově stala se jest smlúva celá a dokonalaa mezi námi Janem z Pernšteina a na Tovačově hajtmanem markrabství Moravského z strany s jedné, a velebným knězem Janem proboštem i vším konventem kláštera Kaunického z strany druhé, a to taková: 30*

Strana 236
236 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Jakož já Jan z Pernšteina oc mlýn u města Pohořelic dělám na takový zpuosob, jestliže by se přihodilo v kterém místě buďto nad mlýnem aneb pod mlýnem, že by co vodú z těch struh ke škodě kruntuov kněze probošta a konventu aneb lidí jejich bylo, aneb že by kterých kruntuo se co zaschlo, skrze kteroužto věc lidé by škodu jměli, a knězi proboštovi a konventu že by jací užitkové tím scházeli, že ty škody, kteréž by se skrze dělání toho mlýna našly buď nad mlýnem neb pod mlýnem, aneb kteří poplatkové že by scházeti měli, jmám a povinen budu i s potomky svými napraviti a za to dosti učiniti; a to na takový zpuosob o ty škody mezi námi nahoře psanými Janem z Pernšteina oc a knězem proboštem a konventem i lidmi jejich jmá jednáno býti, že každá strana z nás jmáme sobě dva dobrá člověky voliti, tak aby o to mezi námi k srovnání mocně na se vzali, a podle zdání těch dobrých lidí, jestliže by se které škody díly [sic] aneb kteří užitkové skrze ten muoj mlýn již psanému knězi proboštovi a jeho konventu scházeti jměli, že oni to mezi námi mocně jednati a k místu přivésti mají, a což by se těm zdálo za spravedlivee, na tom obě straně přestati jmáme. A jestliže by se přihodilo, že by ti čtyři od nás vydaní mezi námi toho srovnati a k místu přivésti nemohli, tehdy aby tu věc ukázali před panem hajtmanem a pány zemskými do soudu, a tu podle rady pánuov Jich Mtí z soudu aby konec učinili. A tuto smlúvu my nahořepsaní Jan z Pernšteina a kněz Jan probošt i s svým konventem k věrné ruce schovati dali sme moudrým a opatrným pánuom purgmistru a radě města Brna na rathouz na takový zpuosob, jestliže by toho kdy potřeba přišla které straně z naas, že jmá nám každému zvláště k jeho potřebě ukázána býti. A přišla-li by toho potřeba, že nám mají, ktož by toho požádal, i vidimus pod pe- četí městskou vydati; než jednej straně bez druhej nemají je vydávati leč bychom toho společně požádali, tehdy nám jmá vydána býti. Tomu všemu, což se v tejto smlúvě píše, na zdržení jaa svrchupsaný Jan z Pernšteina a kněz Jan probošt a konvent kláštera Kaunického pečeti své k tejto smlúvě přivěsili jsme; a pro lepší svědomí svrchupsaných věcí prosili jsme urozeného pána pana Jana z Lipého, naj- vyššího maršálka království Českého, a urozeného vládyky pana Markvarta Valeckého z Mírova a na Miroslavi, že jsou pečeti jsvé vedle nás přivěsili k tejto smlúvě. Jenž jest dána a psána léta a dne svrchupsaného. Výtah AČ. VI. 546 č. 408. 1024. Vejpověď mezi urozenými pány, panem Vilémem z Pernšteina a syny JMti s jednej strany, a panem Jindřichem Mezříckým z Lompnice s druhej strany, což se dotýče Zachaře, kdež pan Jindřich při tom nějaký omyl držel proti pánu JMti. 1516, 26. listop. — Cod. Pernst. arch. Frant. mus. Brn. ƒ. 28 b. Jakož sou se o sněmu Brněnském minulém, kterýž o svaté Kunhutě držán

Strana 237
z roku 1516. 237 byl, řečí potkli urození páni pan Jan z Pernšteina na Thovačově, hajtman markrabství Moravského, a pan Jindřich z Lompnice a na Meziříčí, když jest list páně Vojtěchuov z Pernšteina najvyžšího hofmistra království Českého čten byl, kterýž jest všem stavuom psal, že by o něm mělo mluveno býti, že by se von s Zachařem u Pardubic sjížděl a shledával, proše, aby tomu nevěřili, vysokými slovy toho dotýkaje, kdo by to pravil a k tomu se neohlásil, že jest lotr a lhář, a že to o něm věří, že svá lživá slova v skutku i zradou by tvrditi směl. A pan Jindřich ten se jest k tomu ohlásil a pověděl, že jest v Olomúci v sněmu to mluvil, že když jest na Pardubicích u pána z Pernšteina byl, že mu pravil, že jest pan Vojtěch syn jeho u něho byl, že mu jest pravil, když k němu na Pardubice jel, že jest Zachař z lesu k němu vyjel sám druhý aneb sám třetí, aby se opatroval, když domuov pojede. A pan hajtman vstav z místa svého, vstoupil do šrankuov a prosil pánuov, aby takovým křivým zprávám místa dávati neráčili, a že tomu nevěří, by to od pana otce jeho slyšel, leč to pravé učiní. A pan Jindřich jest pověděl, že je to od něho slyšel, a že to pravé učiniti chce v každém slušném místě, jakž mu nalezeno bude. A tak těch řečí mezi nimi víc bylo, až jest to pána starého z Pernšteina došlo, i pan Jindřich jemu o to psal, proše jeho, aby se v tom pamatovati ráčil, co jest jemu pravil. A pán jest mu odepsal, že tomu neodpírá, by panu Jindřichovi i jiným té řeči o Zachařovi nepravil, ale že jest ne vod Vojtěcha syna svého, než vod Votíka Jestřebského to slyšel, a že jest ten jemu to pravil. A tak vo to několikero psaní mezi pánem starým a panem Jindřichem zběhlo se jest. Kdež kněz biskup JMt a pan komorník v to sou se vložili a obojí stranu k tomu přivedli, že sou k přátelskému jednání přistoupili, a jim toho rok položili a je vo to slyšeli, přijavše k sobě některé pány a vladyky v soudu zemském sedající i některé jiné, a slyševše obojí stranu i potřeby jich, to sou rozvažovali. Jiného sou v tom seznati nemohli, než že jest se ten omyl těmi jmény stal Vojtěchem a Votíkem, že jest pán starý Votíka jmenoval, že jest mu ten tu řeč o Zachařovi pravil. A pan Jindřich Votíka neznaje a nevěda, kdo je, a slyše, že jest ten den pan Vojtěch ode pána z Pardubic jel, tu řeč jest tak k sobě přijal a za to u sebe držel, že jest mu pana Vojtěcha syna svého jmenoval. Kdež my tomu dokonce věříme, že jest pan Jindřich tak tomu rozuměl, že jest mu pán starý pana Vojtěcha syna svého jmenoval, když jest mu tu řeč o Zachařovi pravil. A poněvadž pak to se nachází, že jest ta řeč ku panu Jindřichovi o Zachařovi od pána starého mluvena, a že jest on Votíka jmenoval, stolika že o ta jména se omyl stal: my na jich mocné na nás přestání takto mezi nimi vypovídáme, že ty všecky řeči i psaní, kteréž sou mezi pánem z Pernšteina starým a panem Jindřichem o to se zběhly, obojí straně

Strana 238
238 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina k žádné škodě jich cti a dobré pověsti nejsou a býti nemají na věčné časy. Též také slova ta, kteráž jest pan hajtman ku panu Jindřichovi mluvil a pan Jindřich zase k němu, poněvadž mezi starým pánem z Pernšteina a panem Jindřichem o to se jest konec stal a jeho se ta věc dotýkala, že ty řeči, kteréž sou koli mezi nimi byly na obě straně, jich cti a poctivosti k žádné škodě a ujmě nejsou a býti nemají nyní i na budoucí věčné časy. A protož mezi nimi ty všecky ruoznice, řeči i psaní, které sou se o to zběhly, zdviháme a v niveč obracujem, i to psaní páně Vojtěchovo. A také sobě toho na věčné časy ničím zlým zpomínati nemají. Actum in Gewiczko f. IIII. post Elizabet virginis anno oc 1516. A protož my Stanislav z boží milosti biskup Olomúcklý, Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyšší komorník markrabství Moravského, smlúvčí svrchupsaní na zdržení všech věcí svrchupsaných naše vlastní pečeti k těmto smlúvám přitisknúti sme rozkázali, a každé straně jednu ceduli sme dali. Tyto jsou pan biskup a pan Ladslav Jich Mti k sobě přijali k rovnání těch nesnází mezi pánem z Pernšteina JMtí a panem Jindřichem Mezříckým: Tito soudce byli zemští při tom z pánuo a rytířstva: It. kněz biskup Olomúcký. It. p. Ladslav z Bozkovic, najvyšší komorník. It. p. Znata z Lomnice, najvyšší sudí. It. p. Jiřík Zaúsovský z Vlašimě, podkomoří. It. p. Petr z Žerotína na Šumberce. It. p. Johanes z Kunovic na Uherském Brodě. It. p. Albrecht z Baště a na Šišmě. It. p. Vilém Prusenovský z Vickova. Tito z obce: It. Jakub Šárovec z Šárova. It. p. Bohuše Zvolský ze Zvole. It. p. Havel Chudobín z Bořic. It p. Hynek Zvolský ze Zvole. Výtah AČ. VI. 546 č. 409. — *) Roku 1516 památka sv. Alžběty vdovy (19. list.) padla na středu; místo „post Elizabet virginis“ má snad státi „in die Elizabeth viduae“, tedy o týden dříve. 1025. Vilím z Pernšteina obnovuje a rozmnožuje nadání klášteru Pardubskému dříve učiněné. Na Pardubicích 1516, 6. pros. — Cop. arch. zemsk. v Brně, Cod. Chaos Pešinianum p. 400. Já Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině, pokudž jsem ještě nejvyšším hof- mistrem království Českého byl a ten ouřad spravoval, kterýž jsem pro nedostatek již let mých a zdraví svého králi JMti zase vrátil, i byl jsem dal osmdesáte kop míšenských klášteru Pardubskému, kterýž jsem já založil, a nad to jsem jim byl list udělal; i zdálo mi se ten list skaziti a je lepší živností opatřiti. Protož jim zase jiný list na to dělám v tato slova: Vilím z Pernšteina na Helfenšteině známo činím tímto listem přede všemi, kdož jej uzří, anebo čtouci slyšeti budou. Jakož z milosti pána Boha všemohoucího klášter nad řekou v městě svém Pardubicích udělal jsem ke cti a chvále pánu Bohu všemohoucímu a panně Marii, v kterémžto klášteře svrchu psaném toto jsem přes

Strana 239
z roku 1516. 239 [čti: před] sebe vzal, aby služba boží v tom kostele díti se mohla na budoucí časy; že jsem tu dal kněžím, kteří zákon svatého Františka drží, a ten klášter jsem jim poddal a poddávám nyní i na budoucí časy, aby oni tu pánu Bohu sloužiti mohli; a platu ukázal jsem dědičného k tomu klášteru sto kop míšenských, kterýchžto sto kop míš. jmá jim rozdílně vydáváno býti z komory naší ode mne i od mých bu- doucích potomkův, pánův a držitelův Pardubských, totiž při svatém Havle polovici, padesáte kop míš., a při svatém Jiří též padesáte kop míš. A oni již tu službu boží vésti a konati mají, tak jakž na to sluší. A také jim k tomu přidávám, aby jim ode mne i od mých budoucích potomkův každý rok vydáváno bylo dva džbery kaprův a jeden džber drůbeře, a sena dva vozy z luk našich, kteréž k Pardubicím jsou, kteréž se jim odvézti má. Item k tomu také jsem řeku přidal počna od mlejna městského až po valchovni, kteráž jest za městem proti Zábraží [sic] aneb proti páně zahradě, aby sobě tu ryby, k svej potřebě toliko, lovili. It. také jsem přidal jim k tomu klášteru zahradu, počnouc od bašty, kteráž jest proti fortně, až po ten plot, kterýž jest přepleten od páně zahrady proti Besedce, takéž aby jí užívali k svej potřebě bez překážky. It. také, co se od toho kláštera peněz dotejče, k žádným klášterům nic aby odsud nedávali, na to aby živnost měli, a víc-li jim co zbude, aby to na kostel neb na svůj klášter aneb na kostelní věci naložili. It., než co se poselství dotejče, vedle jiných zákonů kláštera svého, pod číž správou jsou, tu aby dali, všakž také vznesouc to na mne neb na budoucí potomky mé, pány Pardubské, kterýž by pán na ten čas Pardubice držel, co by na ně položili, aby o tom pán věděl, a jestli spravedlivé bude položeno vedle jiných klášterův, pán tomu nemá odpírati, aby neměli dáti. A také tu nemá nikdy ustavičně méně kněží bývati, nežli šest kněží toho zákona svatého Františka, kteříž by mše sloužiti mohli, a méně jich nikdy býti nemá; pakli by chtěli, aby jich více bylo, toho oni vůli mají, také oni k tomu již almužny svaté hledati sobě vedle řeholi své, tak aby se tu živiti mohli, mají. Také kdyžby ode mne aneb budoucích potomkův mých kterému z nich rozkázáno bylo na Hoře sloužiti, to mají učiniti; a když by na Hoře sloužil který, tehdy ten den na Hoře jísti má. Pakli by kdy také kterému rozkázáno bylo, aby se mnou aneb budoucími potomky mými jel kde a toho byla potřeba, to učiniti také mají; a když by se mnou jel aneb s budoucími potomky mými který, ten stravu při dvoře jmíti má. A tak jim ten plat svrchupsaný k tomu klášteru vydáván býti má na bu- doucí časy, ode mne i od budoucích potomkův mých, pánův a držitelův Pardubských, jakož svrchu psáno jest. A jestliže by jim pak ten plat zadržán byl a jim vydáván nebyl na ty časy svrchupsané, buďto ode mne neb od budoucích potomkův mých, pánův a držitelův Pardubských: tehdy já svrchupsaný Vilím z Pernšteina oc dávám jim plnou moc tímto listem, aby se mohli uvázati s komorníkem sami, neb komuž

Strana 240
240 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina by to na svém místě poručili, v městečko Dašice a v ves Kostěnice a v ves Vo- střetín se vším jejich příslušenstvím, a to aby drželi dotud, pokudž by jim plat jejich, kterýž by jim zadržán byl, vydán nebyl i se všemi škodami, kteréž by, vedouc komorníka, na to naložili aneb sami proto utratili, ješto by to řádně prokázati mohli. A když by jim jejich plat, kterýž by jim zadržán byl, i s nákladem, což by na to naložili, jakož svrchu psáno stojí, vydán byl, tehda to, več by se uvázali, mají a po- vinni budou postoupiti hned beze všeho prodlévání mně neb budoucím potomkům mým, pánům a držitelům Pardubským, a oni jim zase týmž kněžím ten plat bez umenšení vydávati mají. Pakli by jim kdy nevydávali, já aneb budoucí potomci moji, všeho neb na díle, tehda pro všecken i pro díl toho platu budou se moci uvázati v svrchpsané městečko a ve vsi, tak jakož nahoře psáno stojí. A tak to všecko, co se v tomto listu píše, má jim pevně držáno býti, jako by to ve dckách zemských zapsáno bylo ode mne i od rodu mého i od těch, jestliže by to kdo kdy z jiných rodův jměli aneb koupili. A oni se již při tom také zachovati mají, tak jakž na jejich zákon sluší, poctivě a na příklad jiným. A protož já svrchupsaný Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině oc slibuji sám za sebe i za erby mé a budoucí potomky své, pány a držitele Pardubské, to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a v celosti zachovati beze všeho porušení na časy budoucí. Tomu na potvrzení a lepší jistotu pečet svou vlastní rozkázal jsem přivěsiti k tomu listu, jenž jest dán a psán na Pardubicích v sobotu na den svatého Miku- láše leta od narození syna božího 1516. 1026. Vilím z Pernšteina činí rozličná obdarování městu Novému Bydžovu. Na Pardubicích 1517, 29. ledna. — Opis pozd. v univ. knihovně Pražské. XVII. E. 38. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic Bydžovský, i s svými dědici a budoucími potomky, pány Bydžovskými, vyznávám]e tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtouc slyšeti budou, že poněvadž skrze pilnost lidskou města bývají vzdělávána a vyzdvižena, my na to s pilností myslili jsme, kterak bychom město naše Nový Bydžov zvelečiti [sic] a vyzdvihnouti mohli; patříce na to a před oči naše to vzavše, že města královská i také panská nejvíce tím stojí, bohatějí a vyzdvižena bývají, i lidé se v nich množejí, kteráž od pánův svých právem a svobodami městskými bývají obdarována a těch bez překážek všelijakých požívají: protož my takovým spůsobem již psané město naše Nový Bydžov skrze obdarování naše práv a svobod městských vyzdvihnouti jsme umínili, s dobrým rozmyslem a s radou služebníkův našich věrných milých, a zvláště vzhlédše na ustavičné prosby a pokorné žádosti moudrých a opatrných purkmistra a rady i vší obce města našeho Nového Bydžova, tato obdarování, v kteréž [sic] v tomto listu dole jsou postavena,

Strana 241
z roku 1517. 241 z milosti naší ráčili jsme my učiniti a tímto listem utvrditi, tak aby oni svrchupsaní lidé naši, obyvatelé města našeho Nového Bydžova, při těch obdarováních od nás učiněných budoucně i potomně zůstali bez překážky nás Viléma z Pernšteina svrchu- psaného s dědici mými i budoucích potomkův našich, pánův a držitelův Bydžovských. Item nejprve jestliže by se kdo z obyvatelův města našeho Nového Bydžova aneb z předměstí odtud chtěl vyprodati a jinam se stěhovati a svou živnost jinde prováděti, to můž každý učiniti, dadouc k obci na rathouz půl kopy českých grošuov: však tak, osadě grunt člověkem hodným, kterýž by se mohl pánu i obci tej hoditi, ješto by to purkmistr s konšely mohli znáti, že jest hodný. A to oni již mají do- statečně opatřiti. A již oni svrchupsaní měšťané jemu list zhostní dáti mají a jej propustiti, a toho, kterýž jest pánu i obci hodný, přijíti. It. také když by kdo chtěl o svým statku zřízení učiniti buď za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, takový každý to můž učiniti a o svém statku zříditi a poroučeti, komuž se jemu zdá, tak zachovajíc řád a právo toho města. A pakli by kdo bez poručenství z toho světa sešel a dětí žádných po sobě nezůstavil, tehdy ten statek jeho po něm zůstalý, mohovitý i nemohovitý, na nejbližšího přítel[e] při- rozeného připadlne [sic], buď ten přítel tu v městě aneb jinde, kterýž by příbuznost svou před purkmistrem a radou toho města lepší ukázal blížnosti, na schválení jejich a na rozsudek, a má v ten statek puštěn býti; však tak a jináč nic, než aby on v tom městě tu toho užíval a tu se přistěhoval a jinam aby ho nepřenesl; než proto ten, kdož by se do takového statku tu přistěhoval, toho práva zbaven býti nemá, kteréhož jiní obyvatelé Bydžovští užívají, vysedíc tu rok. It. jestliže by pak kdo z tohoto světa sešel bez poručenství, a přátel přiro- zených žádných po sobě nezůstavil, tehdy ten statek všecek, kterýž by po něm zůstal, na obec připadnouti má, a my jim v to nemáme šahati ani naši budoucí potomci, páni Bydžovští. It. co se vin dotýče, kteréž v městě přicházejí na pána, ty všecky měšťané na obec berte a na opravování města aby to bylo obracováno, a jinam nikam aby obracováno nebylo; však i tak, jestliže by pán s koho kterou vinu vzíti chtěl, tehdy pán má ji k městu pustiti, a pakli by pán chtěl komu odpustiti, to taky móž učiniti. It. jestliže by pak kdo v takovou vinu upadl, ješto by skrze ni ráčil pán jemu hrdlo vzíti a odjíti, a ten takový by děti měl aneb přátely, toho města trpící, na ty aby ten statek připadl; a pakli by dětí a takových přátel neměl, tehdy ten statek na opravu města aby obrácen byl. It. co se řek dotýče, kterýchž sou Bydžovští od starodávna užívali a platy z nich brali, v ty jim nemáme šahati my ani budoucí potomci naši, páni Bydžovští, než oni aby jich předce užívali beze vší překážky naší i budoucích pánů Bydžovských na budoucí časy. Archiv Český XVII. 31

Strana 242
242. C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. což se platův pak dotýče, kterýchž jsou měšťané Bydžovští od starodávna užívali a brali buď z lidí, z lesův i čehokoliv jiného, těch také bez překážky naší i budoucích našich potomkův, pánův Bydžovských, aby k obci předce užívali a je vybírali na budoucí časy. It. co se sirotkův dotýče v městě i na předměstí, těch od nich také neod- jímáme, nežli takto buďte spravováni: ač by který osiřal, těch mají býti poručníci; budou-li malí, tehdy ti poručníci statek těch sirotkův s vědomím ouřadu spisovati mají a prodati, pokudž by se mohly nejvejše zvésti; a když by ti pak sirotci let došli a žádali počtu od poručníkův svých, tehdy poručníci jejich mají jim počet slušný učiniti. Budou-li pak poručníci konšelé, ti ať jim počet činí před staršími; a pakli by poručníci kteří byli sousedé, ti ať sirotkům počet učiní před konšely; a když by měli takoví počtové děláni býti, tehdy to má pánu JMti oznámeno býti, ráčí-li pán koho k tomu počtu poslati, toho vůli má. A když by se počet stal, tehdy to, co poručníci k sobě přijali a jim svěřeno bylo, mají to sirotkům ne pomalu, ale pojednou vydati, však tak, ač by uznali, že by živnosti své tu sirotkové hleděti chtěli, ale jináč nic, a leda by ten sirotek, který let svých došel, ten aby se tu osadil; a jestliže by se jemu tu živnost nelíbila, a on se kde jinde osaditi chtěl, vysedíc tu rok na tom gruntě, to můž učiniti a odtud se hnúti, kdež mu se nejlépe líbí, osadíc ten grunt, na kterýmž jest byl, člověkem pánu i obci hodným, a učiníc to k obci, co učiniti má tím pořádkem toho města, jakož jest o tom napřed napsáno. It. jestliže by pak jaký sirotek nemajíc tu gruntu po svých předešlých [sic], než toliko nějakou sumu peněz, kteráž by jemu po předcích jeho z gruntu placena býti měla, a ten sirotek kde jinde své lepší měl, nežli tu v městě našem Bydžově, ješto by mohlo uznáno býti a pilně vyhledáno skrze purkmistra a konšely, že by jeho lepší bylo: tehdy takovému to nemá býti hájeno, aby on se osadil tu, kdež by své lepší měl, a má propuštěn býti i s tou sumou, kteráž by mu náležela, však tak, dadouc na rathous k obci též půl kopy grošův českých, jakož napřed položeno jest. It. co se robot, jízd i všech pojezd dotýče, ty jim také skládáme, aby nám i našim budoucím potomkům, pánům Bydžovským, tím povinni nebyli na časy bu- doucí, též pro potřebu města aby je pořádně po hřivnách spůsobili vedle uložení. It. co se pak dotýče počtův z důchodův obecních, to míti chceme při obno- vování rady, aby rada radě počet dělala, a k tomu lidi některé z obce aby odeslali, a my taky někoho svého k tomu pošleme, ač nám se kdy bude zdáti, aby při tom počtu byl, aby konšelé obci ani nám v ničemž podezřeni [sic] nebyli. It. také jim tuto milost zvláštnie činíme, co [se] šenků dotýče vinných i jiných, že jim nemáme ani budoucí naši potomci, páni Bydžovští, žádných vín ani jiných pití k šenkování dávati ani jim v tom jaké překážky i budoucích našich potomkův, pánův Bydžovských [sic].

Strana 243
z roku 1517. 243 It. také jim tuto milost činíme, co se kněze dotýče, který nyní v Bydžově jest, aby jim v tom překáženo nebylo, který faře; a při tom aby zachováni byli od mých dědicův i potomkův. A protož my svrchupsaný Vilém z Pernšteina i [s] dědici svými chtíce, aby to všecko, což se v tomto listu píše, pevně držáno bylo na budoucí časy, tímto listem jsme jim toho potvrdili, a slibujem jim svrchupsaným lidem našim sami za se a za budoucí potomky naše, pány Bydžovské, to všecko, co se v tomto listu píše, zdržeti a je při všem zachovati beze všeho porušení. Tomu na svědomí a lepší utvrzení pečeť naši vlastní k tomuto listu rozkázali jsme přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Pardubicích ve čtvrtek po svatým Pavlu na víru křesťanskou Obrácení léta Páně 1517. 1027. Zdeněk Trčka z Lípy a na Lichtnburce postupuje list správní od Ladslava z Bozkovic na Třebové, svědčící Mikuláši Trčkovi z Lípy a jemu Zdeňkovi, na vsi Bohuňov, Poříčí a na ves pustou Bradlné Horní a na ves Bradlné Dolní Vilímovi z Pernšteina. Dat. na Pardubicích v neděli před sv. Matějem (22. ún.) 1517. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. fol. 45; měst. Brn. fol. 211-12. Výtah AČ. VI. 547 č. 410. 1028. Smlúva mezi panem Janem z Pernšteina a na Tovačově a knězem Petrem opatem a konventem kláštera Vilímovského o ves pustou Narvice. V Rajhradě 1517, 6. brez. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 126; arch. měst. Brn. ƒ. 202-203. My kněz Petr, z božieho smilování opat i všecek konvent kláštera Vilémov- ského biskupství Pražského řádu svatého Benedicta i s budoucími potomky našimi vyznáváme ... Jakož jmáme ves pustou, kterážto leží pod Pohořelicemi nad Evaní, z kterejžto vsi užitku předkové naši i my také za lúky jměli jsme sedm zlatých, za každý zlatý XXX grošuov, za každý groš VII d. obecně berných počítajíce, s řek, kteréž jsou v kruntu tej pustej vsi, XXXVII f. X g. alb. též na penězích bílých, jakož se nahoře píše; kdež ti platové s vobtížností nám přicházeli a častokrát z řek ty platy pomíjeti jsme musili z příčiny té, že se ty řeky zanáší, aby nám ten plat nešel a tudy na živnosti naší ujmy se nestalo; a jiných užitkuo víc na tej vsi pustej předkové naši i tudíž my také dosáhnúti nemohúce, z dobrým rozmyslem a pro lepší kláštera našeho, aby nám ti užitkové z tej vsi pusté mohli státi a budoucím k živnosti naší trvati, smlúvu dobrovolnú, celú a dokonalú učinili jsme a mocí listu tohoto činíme s urozeným pánem panem Janem z Pernšteina a na Tovačově, hajtmanem markrabství Moravského, s erby a budoucímí potomky JMti o tu ves pustou již psanou, a to takovou: 31*

Strana 244
244 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina Jakož nám vychází užitkuov ročniech s tej vsi XLIIII zlaté a X g. alb., jak se svrchu píše, JMt pán jsouc toho dědičný pán opravný pro lepší naše i tudíž kláštera našeho, zhlédše v tom na nás, netoliko na tento čas o nás obmýšleje, ale i potomky naše budoucí, aby nám ten užitek s té vsi nešel, buďto že by se řeky, vody zanesly, aneb skrze časy nebezpečné, podvolil se jest s erby a budoucími potomky svými za tu ves pustou Narvice nám i budoucím našim potomkuom každý rok LIIII f,, počítajíc za každý zlatý XXX grošuov bílých, za každý g. VII d. alb. obecně berných, vydávati tak a na ten zpuosob, jakž ten list nám od JMti na to udělaný v sobě dále ukazuje a zavírá. A my svrchupsaný kněz Petr opat i s konventem svým poznavše na tom naše dobré, že nám plat větší z milosti své, než jsme toho požívali, vydávati pod- voliti se ráčil; také i to před sebou majíce, že nám stálejší bude, než bychom my ho na té vsi pusté shledávati měli: protož z JMtí, s erby budoucími JMti o tu ves pustou Narvice srovnali jsme a mocí listu tohoto srovnáváme, tak že již psanému panu Janovi z Pernšteina, erbuom i potomkuom JMti tej vsi pusté Narvice postoupili jsme... Protož my svrchupsaný kněz Petr opat s konventem svým, s budoucími potomky našimi slibujeme naší dobrou a čistou křesťanskou vírú ... na prvním sněmě panském aneb konečně na druhém, když dcky zemské v Brně otevříny budou, ve dcky vložiti a vepsati svým nákladem a svú prací ku pravému jmění a držení a dědičnému požívání ... a po dskách vložení plnaa tři léta pořád zběhlá zpravovati a očisťovati a osvobozovati od každého člověka světského i duochovnieho... Při tom slibujem i za sutí, tak aby již psaný pán JMt s erby a budoucími potomky svými při tej vsi pusté Narvicích, jak se svrchu píše, vždy zuostali beze všech zmatkuov i forteluov všelikterakých. Pakli bychom toho všeho, což se svrchu píše, neučinili a nesplnili ... Tomu na zdržení a pevnost my kněz Petr opat již psaného kláštera Vilémovského pečet naši opatskou a my konvent svou k tomuto listu s naším jistým vědomím přivěsili jsme; a pro širší vědomost připrosili jsme urozených pánuov, pana Jana z Lippého na Krumlově, najvyžšího maršálka království Českého, a pana Heralta Kunu z Kunštatu a z Bolehradic, a urozených vládyk pana Markvarta Valeckého z Mírova a na Miroslavi a pana Jiříka Herynka z Sloupna a na Kobyl- nicích, že jsou pečeti své vedle našich na svědomí přivěsili k tomuto listu, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Rajhradě v pátek po sv. Kunhutě léta oc XVII°. Výtah AČ. VI. 547 č. 411.

Strana 245
z roku 1517. 245 1029. Potvrzení od knížete Karla Minstrberského a pánů z Kunštátu na smlúvu, kteráž se stala mezi panem Vilémem z Pernšteina a Pavlem Magrlí převorem s jeho konventem kláštera sv. Mi- chalského v Brně o ves pustou Němčičky. V Olomouci 1517, 12. břez. — Cod. Pernst. arch. m. Brna f. 248b. My Karel z boží milosti kníže Minstrberské, v Slezi Olešnické a hrabí Gladské, pán z Kunštátu a z Poděbrad, Jan Zajímač z Kunštátu na klášteře svatého Prokopa, Heralt Kuna z Kunštátu a z Bolehradic, Jan Kuna z Kunštátu na Rožnově, Hynek Boček z Kunštátu a s Polné, Smil Kuna z Kunštátu, Zigmund Kuna z Kunštátu, Vilém Kuna z Kunštátu a na Lukově, Jan Zajímač z Kunštátu na Tavikovicích, Jiřík Zajímač z Kunštátu na Jevišovicích, na místě bratří svajch mladších oznamujem tímto listem přede všemi, ktož jej uzří anebo čtúci slyšeti budou: Jakož jest se smlúva stala*) mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině z strany jedné, a mezi velebným knězem Pavlem Magerlí převorem i vším konventem kláštera Svatomichalského v Brně zákona praedikatorského z strany druhé, o ves pustú Němčičky, kteráž leží pod Pohořelicemi, že jest ji svrchupsaný pan Vilém z Pernšteina oc koupil od svrchupsaných kněží; protož my svrchupsaní jakožto fundátoři toho kláštera svrchujmenovaného sami od sebe i od erbův i budoucích potomků svajch k tomu trhu vůli dáváme, a slibujem sami za sebe i za budoucí erby a potomky naše, že svrchupsanému panu Vilémovi ani erbóm jeho v tom trhu se od nás ani od erbův a potomkuo našich ani od žádného právem naším překážka žádná činiti nemá. Tomu na svědomí své sme pečeti k tomuto listu přivěsiti roz- kázali. Jenž jest dán a psán v Olomúci po svatém Rehoři léta Páně tisícého pětistého sedmnástého počítajíce. *) Dne 11. března 1517 stala se smlouva mezi Janem z Pernšteina a knězem Pavlem Magerlí, pře- vorem u sv. Michala v Brně, o ves pustou Němčičky pod Pohořelicemi, kteráž prodána byla Janovi z Pernšt. za 100 kop gr. bíl. Dne 26. září 1517 dali kněz Pavel Magerle převor, Linhart podpřevoří, Tomáš, Bartoloměj, Martin bratří i všecek konvent kláštera sv. Michala v Brně zákona bratří kazatelův biskupství Olo- mouckého s povolením bratra Baltazara Menal řečeného, převora a provinciála České a Moravské země zákona nadepsaného, správní list Vilémovi z Pernšteina za 110 kop gr. č. na zboží ve vsi pusté Němčičkách. Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. fol. 127 b; měst. Brn. fol. 203-4. Vepsáno do DZ. Br- něnských 7. března 1519. Výtah AČ. VI. 547 č. 413. 1030. Král Ludvík potvrzuje smlouvu, kteráž stala se mezi Janem z Pernšteina a knězem Janem, proboštem kláštera Kounického, o ves pustou Němčičky, za kterouž dal pán z Pern- šteina 3 drajlinky vína a 4 vědra klášteru Třebíčskému. Dat. na Budíně ve čtvrtek po Zvě- stování panny Marie (26. března) 1517. Cod. Pernst. města Brn. fol. 206.

Strana 246
246 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 1031. Král Ludvík svoluje ku přímluvě Vojtěcha z Pernšteina, aby týdenní trh v městě Landškrouně ze dne sobotního přeložen byl na outerý, jakž původně již býval držán. Dat. na Budíně v neděli postní Judica [29. března] 1517. Vid. priv. v arch. zemsk. král. Česk. 1032. Apolona ze Ctěnic dává synům svým pánům z Lomnice všecko právo na půl vsi Mezihoří. Na Meziříčí 1517, 24. července. — Cod. Pernst. arch. města Brna f. 295b. Já Apolona ze Ctěnic oc, jakož mám list na pergameně s visutú pečetí od najjasnějšího kniežete a pána Vladislava Uherského a Českého oc krále a margkrabí Moravského slavné paměti, jímž mi JKMt půl vsi Mezihory se vším příslušenstvím z milosti své dáti ráčil, v kterémžto listu i dobrá vuole postavena jest, kdož by ten list měl s mou dobrú a svobodnú vuolí, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí v tom listu psaných, jakož pak ten list to v sobě šíře a světleji ukazuje a zavírá. A protož já svrchupsaná Apolona dala sem a mocí tohoto listu dávám sama od sebe i od erbuov svých na ten svrchujmenovaný list i na to všecko právo v něm psané a položené svú plnú a svobodnú vuoli urozeným pánuom, panu Jindřichovi, panu Václavovi, panu Vilémovi, panu Janovi, panu Vladislavovi a panu Zdenkovi, bratřím vlastním z Lomnice a na Meziříčie, synuom mým milým, i jejich dědicuom a potomkuom, tak aby oni svrchupsaní páni synové moji k těm ke všem věcem v tom listu nahoře dotčeným měli túž moc a též plné právo jako já svrchupsaná Apolona měla sem. Tomu na svědomí a pro lepšie jistotu svú vlastní pečeť k tomuto listu přivěsiti kázala sem; a pro lepší svědomí připrosila sem urozených pánuov pana Václava z Lomnice a na Náměšti, pana Smila z Doubravice a na Osově, a urozených vládyk pana Hrona Bluda z Kralic, pana Nikle Pretvice z Hercogswaldu, pana Zikmunda z Chlevského a pana Bohuslava Oslavického z Jemničky, že jsú své pečeti podle mej k tomuto listu na svědomí přivěsili, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest psán a dán na Meziřiečie ten pátek před svatým Jakubem apoštolem Božiem, léta od narozenie syna Božieho tisícého pětistého sedmnástého. 1033. Vilím z Pernšteina dává dceři své paní Bohunce list, kterýmž nad první poručenství o statku svém nařizuje, aby jí dáno bylo stříbrné náčiní. Na Pardubicích 1517, 28. září. — Orig. v státním arch. ve Vídni. Vilém z Pernšteina a na Helfnšteině oznamuji... jakož jmám dva listy mocná od najjasnějšieho knížete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc krále a margkrabie Moravského oc dobré paměti, kterýž jeden leží v Praze na rathouzi

Strana 247
z roku 1517. 247 a druhý v Brně též na rathouzi v táž slova napsaný, v kterýchžto listech to se znamenitě vymieňuje, abych statek svuoj všecek mohovitý i nemohovitý, kteréhož mi pán Buoh z milosti své ráčil puojčiti, buď za zdravého života, nebo na smrtedlné posteli mohl poručiti, dáti, odkázati a s ním učiniti tak, jakž by mi se najlépe zdálo a komuž by mi se zdálo: kdež na též listy mocné buď na oba neb na jeden zřízení a poručenství o statku svém jsem učinil, kteréž jedno v Praze na rathouzi a druhé v Brně na rathouzi leží, a jsou v jedna slova napsána. V kterýchžto jsem sobě to vymínil, zdálo-li by mi se v kterém co opraviti aneb více které zřízení a poručenství přičiniti oc na též listy mocné, že to mohu svobodně učiniti, a to že jmá tak pevné a mocné býti, jako které prvnější. Protož o stříbřiech, kteréž jmám, toto rozkazuji nad první zřízení a po- ručenství tímto listem, aby z nich bylo dáno paní Bohunce z Pernšteina dceři mej milej, toto: It. čtyři koflíky pozlatité, kteříž jsou jednostajní jeden jako druhý, kteréž jsem sobě nedávno zjednal; it. čtyři koflíky šachované pozlátkou, také jsou jednostajní, a pátý větší než ti, také šachovaný pozlátkou. It. deset misek stříbrných, těch menšiech, a dvě misky šálešné malé, také stříbrné, a všecky jsou s mými erby it. medenici a nálevku menší, vše stříbrné, kteréž jsem k těm mísám vnově udělal; it. dvanádcte lžic stříbrných, také k těm misám udělaných; it. šestnáste taléřuo stříbrných také k těm misám udělaných; it. solničku šachovanú, kteráž se rozjímá, také jest k těm misám udělána; it. dvě konve stříbrné s pozlatitými obrúčkami, kteréž jsem koupil od pana komorníka nebožtíka. To paní Bohunce z Pernšteina dceři své dávám a poroučiem, aby jí bylo dáno po mej smrti beze všech zmatkuov. A pokudž sem ji dále opatřil, co jí jmá dáno a učiněno býti z statku mého po mej smrti, ač déle jí pán Buoh dá živu býti nežli mně, to se najde v kšaftiech, kterýž jeden leží v Praze na rathouzi a druhý v Brně na rathouzi, kdež jest ta věc dostatečně vedle mého zdání opatřena; a pokudž mi pán Buoh rozumu ráčil popříti, to i jiné jsem zřídil, kdež jinej víry nemám v pánu Bohu, než že se podle toho každému tak dosti stane, jakož mé zřízení jest zřízeno a napsáno. A tento list jsem já dal paní Bohunce z Pernšteina dceři své v její moc v živnosti svej. Tomu všemu na svědomí, což se v tomto listu píše, já svrchupsaný Vilém z Pernšteina svú vlastní pečeť k tomu listu rozkázal jsem přivěsiti: a pro širší vědomosť připrosil jsem urozených pánuo, pana Vojtěcha z Pernšteina a na Hluboké, najvyššího hofmistra království Českého, syna svého, pana Jindřicha Šťastného z Waldšteina a na Rychmburce, a urozených vládyk pana Jana z Kunšieho a na Zaječiciech, pana Petra Příbka z Otoslavic a na Březoviciech, pana Václava Opršala z [Žjher a na Čijeviciech, pana Bohuslava Běškovce z Běškovic, že jsou pečeti své podle mej k tomuto listu dali přivěsiti, sobě a svým dědicuom bez škody. Dán na

Strana 248
248 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Pardubiciech v pondělí den sv. Václava, leta od narození syna božieho tisícieho pětistého sedmnástého počítajíce. Perg., přivěšeny 3 červené a 4 modré pečeti. 1034. Mikuláš Zub z Lantšteina postupuje list hlavní na půl šesta sta kop gr. č., kteréžto summy jistec byl Zdeněk Lev z Rožmitálu a rukojmě zaň Petr z Rožmberka, Vilém z Pern- šteina a na Helfenšteině, a jiní pánové, Zikmundovi Vyšehněvskému z Solče a Zdeslavovi i Je- třichovi bratřím Tluksům z Vrabí stejným dílem. Datum 1517 ten úterý po sv. Vavřinci mu- čedlníku Božím (11. srpna). Orig. perg. v arch. místodrž. v Praze č. 646. 1035. Bohuněk Křičovský z Radče prodal dědictví své po někdy Ctiborovi otci svém: vesku Chudonice celou a dvory kmecí s pl., v Sloupně ves a dvory kmecí s pl. což tam měl, louku Bahno a loučku u Chudenic i s kusem lesu pod Královstvím Vilémovi z Pernšteina za 741 l gr. pr. č. s jistou výjimkou úlevy na platu kurním a na robotě lidem Chudenským a Slou- penským. Stalo se 1. 1517 v pátek den sv. Diviše [9. října]. DZ. kv. č. VI. fol. C 16. Téhož r. v pátek po sv. Kateřině [27. list.] doprodal týž Bohuněk z Radče panu Vi- lémovi z Pernšteina na Helfenšteině ostatek dědictví svého, totižto luk dvanáctero jitr pod lesem, kterýž slove Královský, za 861/2 ſP gr. č. DZ. kvat. č. VI. fol. C 6. 1036. Dva zápisy učiněné do desk na soudu zemském, držaném v Brně dne 16. října 1517. DBrn. kv. č. 15 f. 5 b. a) Stanislav z boží milosti biskup Olomúcký, s vuolí a radú kapitoly kostela sv. Petra v Brně Vilémovi z Pernšteina, erbóm a dědicóm jeho své vlastní zbožie a kostela sv. Petra v Brně dědicství, ves pustú Borovsko, totižto osmnáste lánuov a šest podsedkuov ... ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívání. b) Vilém z Pernšteina Stanislavovi z boží milosti biskupu Olomúckému a kostelu sv. Petra v Brně osmnáste kop groší českých platu na městečku svém dědičném Blučině s jeho se vším příslušenstvím ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívání. 1037. 1517, 24. října. Zpráva o původci smlouvy Svatováclavské: Staří letopisové čeští píší na str. 411: „A té smlouvy [Svatováclavské] byl největší původce pan Vilém starý z Pern- šteina, kterýž několik let o to usiloval a mnoho pracoval, aby se sami Čechové smluvili, bez cizích národův, kteříž povah Čechův svědomi nejsou.“ Srv. Palackého Děj. V. b. 330; Tomkův Děj. Pr. X. 439.

Strana 249
z roku 1517. 249 1038. Smlúva mezi panem Janem z Pernšteina oc a knězem Jakubem kanovníkem Brněnským o ves Borovsko s jejím příslušenstvím. 1517, 26. října. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 124; arch. měst. Brn. f. 200-201. Léta Páně M°VCXVII počítajíce v pondělí po hodu svatých jedenáste tisíc panen stala se jest smlúva dobrovolná, celá a dokonalá mezi urozeným pánem panem Janem z Pernšteina a na Tovačově, hajtmanem markrabství Moravského, na místě urozeného pána pana Viléma z Pernšteina a na Helfenšteině s strany jedné, a ve- lebným knězem Jakubem z Modřic, kanovníkem kostela sv. Petra v Brně, s povolením vší kapitoly téhož kostela v Brně s strany druhé, a to taková, že jaa kněz Jakub svrchupsaný s povolením kapitoly svrchupsané a s potvrzením duostojného u Boze otce a pána pana Stanislava biskupa Olomúckého jakožto pána dědičného tej prebendy. směnil sem ves pustou Borovsko s jejím se vším a všeliakým příslušenstvím, kterýmiž se kolivěk jmény jmenovati muože, což k tej vsi od starodávna příslušelo a přísluší, a jakož v svých mezech a hranicích zamezeno jest a záleží, nic sobě tu nepozuostavujíc ani budoucím potomkuom svým, držiteluom tej prebendy, a to urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a erbuom a dědicóm a potomkuom jeho. Kdež já svrchupsaný Jan z Pernšteina oc na místě nahořepsaného pana Viléma z Pernšteina oc za tu svrchupsanú ves Borovsko nahořepsanému knězi Jakubovi a budoucím potomkuom jeho, kanovníkuom nahořepsaného kostela, držiteluom tej prebendy, ukázal sem na zboží svém dědičném, totižto na panství Židlochovském platu čistého XVIII I grošuov českých širokých aneb za tolikéž peněz bílých, za kopu šedesáte grošno a za groš sedm peněz bílých počítajíce, kterýžto plat jaa svrchupsaný Jan z Pernšteina aneb budoucí potomci moji sami k svým rukám vy- bírati jmáme, a svou prací a nákladem svrchupsanému knězi Jakubovi aneb budoucím jeho držiteluom tej prebendy do města Brna, tu kdež obydlé jmaa aneb jmíti budou, dodávati jej jmáme bez zmatkuo všeliakých, a to rozdílně, na s. Jiří IX kop grošuov svrchu psaných a na sv. Václav hned potom příští druhých VIIII I grošuov nahoře- psaných, a tak na každý rok na časy budoucí ten plat svrchupsaný jim platiti jmáme, jakž se svrchu píše, beze všeho umenšení. It. což se užitkuo a požitkuo k té svrchupsané vsi, kteříž nyní od sv. Václava k sv. Jiří jdou, dotýče, ty jaa svrchupsaný kněz Jakub bez všeliké překážky pana Jana z Pernšteina oc vzíti a vyzdvihnúti jmám. Též zase jaa svrchupsaný Jan z Pernšteina na místě pana Viléma Pernšteina oc nejsem a nebudu povinen prvé platu svchupsaného knězi Jakubovi vydávati, než tepru při sv. Jiří najprv po datum smlúvy této příštím. Kdež my svrchupsané strany slíbily jsme sobě obapolně smlúvu tuto věrně, právě a křesťansky ve všem splniti a zdržeti bez umenšení všelikterakého. Protož jaa Archiv Český XVII. 32

Strana 250
250 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina nahoře psaný Jan z Pernšteina oc na místě pana Viléma z Pernšteina svou sem vlastní pečet k této smlúvě přivěsiti rozkázal; a jaa svrchupsaný kněz Jakub oc prosil jsem kapitoly kostela nahoře jmenovaného, že sou svú kapitolní pečet k této smlúvě na místě mém přivěsili; a pro lepší širší toho vědomost připrosili jsme urozených pánuov, pana Ladslava z Bozkovic a na Třebové, najvyššího komorníka margrabství Moravského, pana Heralta Kunu z Kunštátu a z Bolehradec, a urozených vládyk pana Albrechta z Baště, pana Adama z Backovic a na Polici, pana Viléma Prusinovského z Vickova, pana Jana Kobíka z Opatova, že jsou své pečeti též k této smlúvě přivěsili, jim a jich erbuom bez škody. Výtah AČ. VI. 547 č. 412. 1039. Smlúva mezi panem Janem z Pernšteina a Jiříkem Herynkem z Sloupna o vodu vedení na rybníky. 1517, 27. října. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 125 b; arch. mus. Brn. f. 201-202. Léta Páně XVII° počítajíce v outerý před svatým Šimonišem a Judou v Brně stala se jest smlúva dobrovolná, celá a dokonalá mezi námi Janem z Pernšteina oc s strany jedné a Jiříkem Herynkem z Sloupna s strany druhé, a to taková: Jakož nahoře psaný pan Jan z Pernšteina vodu, kteráž jde od mej vsi Kobylníky, což jí zbajvá mimo potřebu mou aneb rybníkuo mých, též co by jí zbylo mimo potřebu mlýnů, kteříž na té vodě jsou u Sokolníka pod ním dole, vésti chce na rybníky své; k tomu sem jaa nahořepsaný Jiřík svolil a dopustil tak a tu svobodu, aby jilž psaný pán JMt tu vodu mohl vzíti volně a svobodně hned z kruntuov mých, počnúc od toho místa, kde břeh jest, že se na louku vylívaly ty vody v povodně, že těch struh a potokuov do toho miesta bude moci pošířiti a hrásku udělati, pokudž potřeba káže, tak aby se ta voda s toho potoku a z strúhy na louky nevylívala a předse tou struhou šla. A jestliže by se kdy přihodilo na tom mém kruntě, že by se ty struhy zanášely a voda skrze to svobodně jíti nemohla, aneb že by se s toho toku vytrhla a jinudy jíti chtěla, to také již psaný pan Jan JMt neb budoucí potomci JMti mají a budou moci svobodně zase opraviti a napraviti tu hrázku, neb což by potřebí bylo, kruntem mým, tak aby ta voda předse svobodně jíti mohla bez překážek, a to tolikrát, kolikrát by toho potřeba ukazovala. Také jaa nahoře psaný Jiřík, když bych rybník svuoj najdolnější spouštěl, tehdy tu vodu též do tej strúhy aneb potoku spustiti jmám; než když by se již voda s vodú srovnala, že by pro vodu dolní, kteráž v strouze jest, z rybníka voda jíti nemohla, tehdy pod tou struhou, [v) kterúž trúba vložena jest, tou trubou tu vodu z rybníka svého jmám a budu moci volně a svobodně spustiti, vyvésti bez překážky. A jestliže by kdy trouba sešla, tehdy zase jmám a budu moci na tom místě jinud takovou trúbu tímž zpuosobem,

Strana 251
z roku 1517 a 1518. 251 jakž tato jest, udělati a vložiti, a to tolikrát, kolikrát toho potřeba přijde. Než jiným časem, kromě tej potřeby, rybníka, aby se nezbahňoval, tudy ani jinudy s tej strúhy aneb s toho toku vypúščeti nemám. A protož jaa nahořepsaný Jan z Pernšteina maje to povolení od již psaného pana Jiříka a tu svobodu, tak jakž se svrchu píše, že zase podvolil sem se a pod- voluji, že jemu jmám puojčiti na s. Jiří po datum smlúvy této najprv příštího dvou set zlatých uherských, na zlatě i na váze spravedlivých, a k tomu I° ſ. grošuov českých při tom čase, a XXV I. g. českých konečně od datum smlúvy této ve dvou nedělích; a tu sumu již svrchupsaný Jiřík jmá u sebe jmíti a ji u sebe držeti na takový zpuosob, že od s. Jiří, když se jemu ta suma, jakož se svrchu píše, puojčí, ve dvou letech hned od toho času a dne pořad zběhlých zase jmaa dáti a v mú moc položiti jedno sto zlatých, buď na zlatě neb na groších, tak jakž se jemu puojčí, a potom vždy rok po roku na každý s. Jiří po stu zlatých klásti a plniti jmaa. A když by již přišlo, že by jednom Ij zlatých zuostal k poslednímu s. Jiří v těch časích a rocech přišlému, buďto na zlatě neb na kroších, tehdá těch Ij“ zlatých pojednú dáti a vyplniti jmaa. A při každém kladení kvitancí se jemu dáti jmaa, co položí. A má na to list hlavní udělati s rukojmiemi obyčejný podle přípisu, kterýž mu vydán bude, aby ten list hned ten čas položen byl, když sumu svrchupsanú bráti bude. Také jestliže by ho kdy kdokolivěk neb budoucí potomky jeho o tu vodu nařekl buď právem neb jakžkolivěk, v tom jaa aneb potomci moji jmáme a slibujem jeho i potomky jeho zastoupiti a s toho právi býti, že on skrze to aneb potomci jeho nemají žádné škody jmíti. A to všecko, což se svrchu píše, jmáme a slibujem sobě obapolně věrně a právě křesťansky ve všem splniti a zdržeti bez umenšení. A toho všeho na po- tvrzení my nahořepsaní Jan z Pernšteina a Jiřík Herynk z Sloupna pečeti své vlastní přivěsili jsme k této smlúvě; a pro širší toho vědomost připrosili jsme urozených pánuov, pana Ladslava z Bozkovic na Třebové, najvyžšího komorníka markrabství Moravského, a pana Voka z Sovince a na Pňovicích, a urozených vládyk pana Adama Polického z Backovic, pana Viléma Prusinovského z Vickova a pana Jana Kobíka z Opatova, že jsou též pečeti své k této smlúvě přivěsili, však jim a jich erbuom bez škody. Výtah AČ. VI. 547 č. 414. 1040. Jan Šust z Chodče prodává dědictví své v Bělé, dvůr poplužní s popl., dvory kmecí s pl., s podacím kostelním i se vším panstvím, jakž jemu dsky od Mikoláše Rohovlada z Bělé svědčí, Vilémovi z Pernšteina oc za 400 � gr. pr. č. Stalo se léta B. 1518 v pondělí den sv. Longina [15. března]. DZ. kv. č. VI. fol. C 17. 32*

Strana 252
252 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 1041. Vojtěch z Pernšteina zůstavuje Lantškrounské při osmi kopách polouletního platu šosovního. Na Lantškrouně 1518, 28. dubna. — List odlípnutý z desk v arch. zemsk. král. Česk. [Vojtěch z Pernštaina a na Hluboké, najvyšší hofmistr království Českého, známo] či ní]m [tímto] listem přede [vlšemi, kdež čten nebo čtúci slyšán budje, že jakož sú obyvatelé města Lanškrona [a předměstí od starodávna] předlkóm a drži- telóm téhož Lantškrona platili šosu z téhož] města a předměstí při každém polouletí [osm kop] grošův českých platu; kdež pak [v] těch časích drahně jest [v městě i v předměstí domův znova přistavených přibylo i s[ummy] peněžité platu šosu z těch domův k těm osm kopám [grošjím českým přišlo, kterýžto plat šosu přibylý mně i budúcím potomkóm mým spravedlivě příleží: i já nahoře psanaj Vojtěch z Pern- štaina a na Hluboké, najvyšší hofmistr království Českého, jsa ustavičnú žádostí a prosbú žádán od měšťanův Lantškron]ských, lidí poddaných svých, abych jich při platu toho šosu, [totiž při] osmi kopách groších českých, kteréž sou od starodávna [předkóm] a držitelóm téhož Lanškrona i mně platili a platí, při každém pojlouletí zůstavil: i kdež já pak Vojtěch z Pernštaina a na Hluboké, najvyšší hofmistr krá- lovství Českého, jsa nakloněn milostí [k jijch ustavičné žádosti, a prosby nemoha voslyšeti jakožto lidí svých poddaných, tu jim milost činím a pouštím, aby šosu z měsíta i z přjedměstí víc povinni dávati nebyli, než osm kop grošův [český]ch každého platu polouletního, jakož nyní dávají, a vajše [aby pojtahováni nebyli nyní ani budoucí časy, než tu sumu vždycky [po]vinni dávati budou mně i potomkóm mým těch osm kop grošův českých. Toho na potvrzení a pro lepší jistotu pečeť [svlú vlastní a přirozenou dal sem přitisknouti k tomuto listu. [Jenž] jest dán a psán na Lanškroně léta od narození syna [Boží]ho tisícího pětistého osmnáctého, tu středu před svatým Filipem a Jakubem. 1042. Vojtěch z Pernšteina a na Hluboké lidem poddaným ze vsí Lukové a Damníkova roboty ke dvoru Lantškrounskému činěné převádí na peníze, kromě sečení a klizení dvou luk. Na Lantškrouně 1518, 19. května. — Orig. na perg. arch. m. Lanškrouna. Jaa Vojtěch z Pernšteina a na Hlubokee, najvyšší hofmistr království Čes- kého oc: jakož sú lidee poddaní moji ze vsi Lukovee a ze vsi Damíkova od staro- dávna předkóm a držitelóm panstvie Lantškrúnského i mně takee roboty činili vornee, žennee, s pole vezení, hnoje vození i jinee všecky roboty, kteréž k forberku příslušejí ke dvoru Lantškrúnskému; i pak tíž lidee Lukovští a Damíkovští, poddaní moji, žadali sú mne, abych jiem ty roboty nahořepsanee svedl na peníze, aby za ně mně i budoucím mým za ty roboty při každých vánocech platili puol sedmy kopy

Strana 253
z roku 1518. 253 dvaceti a čtyři groše českých, a to jednou v rok. Než což se dotýče luk na Grot- fauli jednee, kteráž slove Lukovská, a druhá Damíkovskaa, kteréž sou tíž lidee Lu- kovští a Damíkovští od staradávna klidili předkóm a držitelóm panstvie Lantškrún- ského i mně takee, sečením sena i votavy, hrabáním i svezením ke dvoru Lantškrún- skému, že se při těch lukách tak zachovati mají beze všeho odporu, tak jakž sú se od staradávna předkóm a držitelóm panstvie Lantškrúnskeeho i mně takee zacho- vávali. Kdež jaa pak svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina a na Hlubokee, najvyšší hof- mistr království Českého, na žádost lidí Lukovských a Damíkovských, poddaných svých, to sem učinil, a ty roboty nahoře psanee jim na peníze převedl, aby mně i budoucím mým vždycky při každých vánocech jednou v rok platili puol sedmy kopy dvaceti čtyři groše českých, a na budoucí časy to platiti mají. A toho pro lepší jistotu k tomuto listu a ku potvrzení svou vlastní a přirozenou pečeť rozkázal sem přivě- siti. Dán na Lantškrouně v středu před slavným hodem Ducha Svatého léta Božieho Pečet schází. tisícieho pětistého osmnáctého. 1043. Jan Litoborský z Chlumu na Milčevsi, „hajtman podle jiných v království Českém“, prodává Vilémovi z Pernšteina oc za 2100 gr. č. dědictví své Sekeřice tvrz pustou, dvůr poplužní s popl., ves celou tudíž a dvory kmecí s pl., Sekerky Malé ves celou a dvory km. s pl., Kozojedky dv. km. s pl. což tu má, jakž jemu dsky od Purkarta Korduli z Sloupna, od Jana Krupého z Probluze, od Jana Karlíka z Nežetic a od Bohunka Křičovského z Radče svědčí. Stalo se 1. b. 1518 v středu po sv. Vítě [16. června]. DZ. kv. č. VI. fol. C 17. 1044. Vilím z Pernšteina potvrzuje městu Lipníku stará práva a udílí některé nové svobody. Na Hranicích 1518, 24. června. — Orig. v kníž. arch. Hatzfeldtském v Lipníku. My Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině oc, pán a pravý dědic panství Helfenšteinského, i s svými erby a budoucími potomky pány Helfenšteinskými oznamujem tímto listem přede všemi, kdož jej uzdří aneb čtouc slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás moudří a opatrní purkmistr a rada i všecka obec města Lipníka, věrní naši milí, žádajíce nás, abychom jim tu milost učinili a práv a svobod jejich jim potvrdili, kterýmiž by se říditi a spravovati jměli, a zvláště při odúmrtech a kšaftích; a také jsme i svobody jejich, kteréž jsou jim předkové naši prvnější páni Helfenšteinští nadali, viděli, kteréžto svobody v svých artikulích a sloviech světle se vypisují a zavírají. Kdež my vzhlédše na jejich potřebné prosby a žádosti, a milostí naší zvláštní jsouc k nim nakloněni, tu milost jsme jim učinili a listuov, práv i svobod od předkuov našich pánuov Helfenšteinských jim nadaných jsme potvrdili a tímto listem potvrzujem. Toliko tyto artikule vymieňujíc, kteříž se dole slovo od

Strana 254
254 C. XXII. Listinář pana Viléma z Perušteina slova vypisují, a což by kolivěk v těch listech a nadáních předkuov našich na odpor těmto artikuluom dolepsaným bylo, to všecko mocí listu tohoto kazíme a umrtvujem. A to z příčin těchto zdálo se nám za potřebné zvláštním listem tyto artikule zapsati a upevniti, tak aby se jimi nyní i na budoucí časy spravovali a podle nich zachovali, že jsme poznali poddaných svých v spravedlnostech jejich znamenité utiskování a nákladuo na soudy činění, a z tej příčiny i o statky jedněch od druhých při- pravování; i nemohouce se tomu dívati a toho déle snášeti, to jsme přetrhli, abychom tudy poddané své před takovými útisky opatřiti mohli, a oni také k svým spravedl- nostem tak chudí jako bohatí aby snadněji doma přicházeti mohli, takto jsme učinili a to činiti chceme, aby se při tom zachovávali nyní i na budoucí časy: It. najprvé aby mohl každý z obyvateluov Lipenských v městě i na před- městiech o svém statku zříditi za zdravého života aneb na smrtedlné posteli a po- ručiti, komuž by se jemu zdálo a líbilo, přivolajíc k sobě dva purkmistry a z konšeluov dva; a pakli by oba purkmistři býti nemohli, ale jeden vždy aby přišel se třmi konšely, a to poručenství aby se před nimi stalo. A takové poručenství chceme, aby přede všemi právy stálé bylo podle obdarování našeho. It. jestliže by pak koho z obyvateluo města Lipníka i z předměstí Lipenských pán Buoh smrti neuchoval a že by bez dědicuov s tohoto světa sšel, a poručenství a zřízení by o svém statku neučinil, tak jakož se svrchu píše, tehdy takový statek jmá spadnúti na přátely vlastní toho umrlého, tojiž na bratry a na sestry. A pakli by těch nebylo, tehdy na jejich děti, kteříž by byli od nich řádně pošlí, ten statek spadnúti jmá. It. jestliže by pak takových přátel nebylo, totiž bratruo, sestr aneb dětí od nich řádně pošlých, tehdy rada, kteráž na ten čas v Lipníku bude, ten statek opatřiti mají, a polovici toho statku na kostely, na špitále a na záduší s radou naší aneb budoucích potomkuov našich pánuov Helfenšteinských a Lipenských obrátiti mají, a druhou polovici mezi přátely najbližší rozděliti také s radou naší mají, kdež by se jim zdálo. A pakli by se i takových přátel žádných nenašlo, tehdy i ta druhá polovice při obci Lipenské chceme aby zuostala. It. dále jsou nás prosili obyvatelé svrchupsaní města Lipníka, abychom jim svolení jejich potvrdili v tom, když by některý z nich syna ženil aneb dceru vdávali aby se mezi nimi smlúvy svadebnie dokonale dály. A my znajíc jich potřebné žádosti a k jich prosbám jsouc nakloněni, tak jsme učinili a jim toho potvrdili jako pán jejich dědičný, a tímto listem potvrzujem a tak jmíti chceme, aby každý z obyvateluo svrchupsaných nynější i budoucí při tom se zachovali pro uvarování budoucích nesnází a souduov, a takové smlúvy konečné aby dělali a na žádných omylích jich nenechávali, skrze kteréž omyly potomní zmatkové mohli by přijíti, než což se tu smluví, to aby stálé bylo. A nad ty smlúvy žádný na ten statek aby se více táhnúti nemohl před

Strana 255
z roku 1518. 255 syny a dcerami vlastními řádně pošlými. Než jestliže by dcera vdaná prve umřela, než muž její, a děti by po ní zuostaly, ty předse po mateři své nápad jmíti mají k statku otce jejieho aneb mateře její podle blížnosti, tak jakož se nahoře píše. Než jestliže by takové děti zemřely let svých nedojdouc, tehdy ten statek aby zase při moci otce mateře jich zuostal. A též děti zuostalé po synu aby právo jměly tím vším obyčejem a právem, jakož se v tomto artikuli nahoře píše. Jestliže by pak přišly jaké ruoznice o takové statky mezi přátely po pří- buznosti aneb mezi jinými lidmi, kteříž by podle poručenství jaké právo k tomu statku jmíti chtěli, aby takové ruoznice staršími Lipenskými nynějšími neb budoucími doma mezi stranami rozeznávány byly na jejich přísahy podle tohoto listu spra- vedlivě. A jestliže by pak v to sami trefiti nemohli, tehdy se mají k nám o to neb k potomkuom našim budoucím pánuom Helfenšteinským utéci, a s námi se o to poradíc, konec spravedlivý tomu učiniti; a jinam nechcme, aby o to ortelováno bylo. It. toto zvláště vymieňujem, což se jiných souduov dotýče, kteříž o jiné věci případité přicházejí, o ty také aby starší a rada města našeho Lipníka mezi stranami na své přísahy rozeznávání spravedlivá činili. A jestliže by pak která strana proti tomuto rozsudku býti chtěla, tehdy k nám aneb k budoucím potomkuom našim jmá se o to utéci, a my aneb budoucí naši potomci páni Helfenšteinští budem jim moci soud osaditi aneb je ku právu pustiti tu, kdež od starodávna o jiné věci naučení berou. It. také jsou nás pokorně žádali obyvatelé města našeho Lipníka svrchupsaného, abychom s nimi tu milost učinili, což se vdov a sirotkuov dotýče, abychom jich žádnú mocí bez vuole jejich a přátel jejich za žádného nevydávali ani úředníci naši. Kdež my vzhlédše na jejich slušné žádosti a prosby, tu milost jsme jim učinili, a tímto listem činíme a slibujem sami za se i za budoucí potomky své pány Helfen- šteinské a Lipenské jim to zdržeti beze všeho přerušenie. It. také jsou nás zvláště prosili, abychom jim toho potvrdili, jestliže by se kdy přihodilo, že by se čí dcera bez vuole otce svého a mateře své za muže vdala, aby dielu svého, kterýž by se jí od nich dostati jměl, zbavena byla. I poznavše pilnou a užitečnou jim věc býti, tak jsme učinili a tímto listem jim toho potvrzujem a tak jmíti chceme: jestliže by se která toho dopustila, aby taková každá dielu svého, kterýž by se jí od otce aneb od mateře dostati jměl, zbavena byla, leč by jí co otec aneb máti z své dobré vuole dáti chtěli, to aby při jich vuoli zuostalo. It. také jsme jim zvláště tuto milost učinili, což se platu toho dotýče, kterýž jsou předkuom našim pánuom Helfenšteinským i nám také spravovali za odúmrt podle listu, kterýž na to od týchž předkuov našich mají, každý rok šedesáte hřiven grošuo, tak jakž v tom listu šíře sě vypisuje: že jsme s nimi to srovnání učinili o ten plat, aby nám vydávali každý rok toho platu šedesáte kop gr. č., rozdílně,

Strana 256
256 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina při sv. Václavě třidceti kop gr. č. a na míšensko učiní šedesáte kop, a při sv. Jiří tolikéž třidceti kop gr. č. a na míšensko též učiní šedesáte kop; a tak aby při tom zuostaveni byli od nás i od budoucích potomkuov našich pánuov Helfenšteinských a Lipenských. Než což se platuov jiných dotýče, kteříž se nám vydávají z města Lipníka, ty také předse aby nám i našim budoucím potomkuom spravovány byly, jakž se na tento čas spravují podle rejstr. It. což se pak peněz frejunkových s masařuo hostinských dotýče, kteříž maso do téhož města našeho Lipníka na frejunky vezou, kdež jsme prve ten plat s těch masařuo k ruce naší přijímali, ten také z milosti naší jim měšťanuom Li- penským jsme dali a pustili, aby oni jeho k uobci užívali bez překážky naší i bu- doucích našich potomkuov pánuo Helfenšteinských a Lipenských na budoucí časy. A protož my Vilém z Pernšteina oc svrchupsaný chtíc, aby to, což se v tomto listu píše, pevné bylo, a také aby město naše Lipník častopsané skrze takové naše obdarování a zřízenie tím lépe se množilo a rozmáhalo, a k svým spravedlnostem chudí i bohatí doma bez útiskuo aby přicházeti mohli: slibujem jim svrchupsaným obyvateluom Lipenským sami za se i za budoucí potomky pány Helfenšteinské a Li- penské, to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a zachovati beze všeho pře- rušení. Tomu na svědomí pečeť naši vlastní k tomuto listu rozkázali jsme přivěsiti. A já Jan z Pernšteina a na Tovačově, hajtman markrabství Moravského, pro zdr- žení toho všeho, což se v tomto listu píše, také jsem pečet svou k tomuto listu rozkázal přivěsiti. Jenž jest dán a psán na Hranicích ve štvrtek den sv. Jana Křtitele Božieho, léta od narozenie syna Božieho tisícího pětistého osmnáctého počítajíce. 1045. Vilím z Pernšteina uděluje některým měšťanům Prostějovským právo na šenkování vína a va- ření i šenkování piva. V Prostějově 1518, 4. čce. — Arch. zem. v Brně, Bočkova sb. č. 10273, pam. kn. Prostěj. ƒ. 19. My Vilém z Pernštaina . . . že jsú přistúpili přede mne opatrní věrní moji milí obyvatelé města Prostějova, zejména tito dolepsaní: Petr sladovník, sestra pana Jana Kobíka, Jakub Šišma, Jiřík Ratajský, Jan Ječmének, Šimek Šternberský, Petr Chytrovský, Petr klobúčník, Krystin sladovník, Jan Linhartů, Matouš zedník, Kuba Tovačovský, Holý Brodský, Martin Chromý, Kruliš řezník, Matěj Linhart, Prokop lazebník, Martin Borzian [Boczian?], Pavlova Šiešarová, Alexí masař, Hanzal pekař, Martin Líčený, Dorota Hlavová, Michálková, Prokop krejčí, Jan Linhartů, Matouš bednář, Matěj Dřevohostického bratr, Martin Králka, Jiřík Mieska, Kašpar kramář; kteřížto stojíce prosili jsou mne snažnou prosbú, abychom jim i potomkóm jich k těm domóm, na kterýchž oni sedí, krčmy nadal a osvobodil. Kdež já nahořepsaný Vilém z Pernštaina a na Helfenštaině vida to, kterak grunty pode mnú vzdělávají

Strana 257
z roku 1518. 257 a tím pilněji aby vzdělávati mohli, tímto listem mocně těm všem, kteříž se v tomto listu vypisují, i jednomu každému z nich i potomkóm jejich krčmy k těm gruntóm, na kterýchž oni sedí, nadávám, tak aby jeden každý z nich i potomci jejich mohli na těch domích sedíce, vína skládati a šenkovati, piva vařiti i šenkovati na budoucí časy beze vší překážky mej i obyvateluov města Prostějova nynějších i budoucích. A toto jim také přidávám, jestli žeby který z nahořepsaných z svého gruntu dva udělati chtěl, aby ten sedíce na druhém gruntu též právo k skládání vína i šenko- vání vína, piva vaření i šenkování měl, jako tito nahořepsaní. Tomu všemu na svě- domí pečet svú vlastní rozkázal sem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Prostějově v neděli na den svatého Prokopa vyznavače buožího, léta od narození Syna buožího tisícího pětistého osmnáctého počítajícího [sic] léta. 1046. Vilém z Pernšteina přimnožuje nadání ke klášteru novému, jejž byl založil ve městě Pardubicích. Na Pardubicích 1518, 18. srpna. — MS. memor. města Pardubic p. 6. Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině oznamuji tímto listem přede všema [sic], kdož jej uzjdří neb čtouc slyšeti budú: Jakož sem klášter nový v městě Pardu- bicích ke cti a chvále pána Boha všemohoucího a panny Marie postavil, i také živ- nosti kněžím těm, kteříž v něm jsou aneb potom budou, opatřil, jakož list první již ode mne na týž klášter učiněný všechno to v sobě dostatečně ukazuje a zavírá: a protož znaje, že žádný skutek milosrdný a dobrý bez odplaty u pána Boha všemo- houcího nebude, tehdy k tomu prohlédajíc, aby ti kněží v tom klášteře, kteří nyní jsou neb potom kteří budou, lépe živnosti své a i potřeby sobě pósobiti mohli, pána Boha tím pilněji] chválili a služby boží vedli, dal jsem jim a tímto listem dávání dvůr na tom předměstí u svého dvora, který ž to dvůr Havlíček užíval, a to i s tou zahradou, která za samým tím dvorem leží, z toho ze všeho, co on svrchupsany Havlíček platu vydával, jednou [v] roce při sv. Havle, zejména ouroku svatohavel- ského půl groše českého, za 2 dni žně 3 groše č., a za roboty hrabnou, vína trhání, chmele česání půl třetího groše českého, a za jednu slepici jeden gr. č., to vše při svatým Havle. A k tomu jim dávám půl druhého jitra role, kterouž týž Havlíček k tomu dvoru držel a platil z ní platu ročního z té role 9 grošův českých. A též jsem jim k tomu jedno jitro luk, kteréž také k tomu týž Havlíček držel, přidal, z toho jest platu ročního šest grošův českých. Pak ty platy všechny kněžím svrchu- psaným z toho dvora, s tou zahradou, z rolí a louky jsem odpustil, a tímto listem na věčné časy odpouštím, aby oni toho dvora s tou zahradou i s rolí a s loukou k potřebě své užívati mohli bez všech platův vydávání i jiných povinností činění mně Vilémovi svrchupsanému, dědicům mým a budoucím potomkům pánům a drži- Archiv Český XVII. 33

Strana 258
258 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina telům Pardubským, též ani městu, než svobodně aby užívati mohli bez překážek každého člověka. Tomu na svědomí a věcí svrchupsaných zdržení já svrchupsaný Vilém svou vlastní pečeť rozkázal jsem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Par- dubicích ve středu po památce panny Marie matky Boží Nanebevzetí léta od naro- zení syna božího 1518. 1047. Vilím z Pernšteina dává artikule cechu krejčovskému a postřihačskému v Pardubicích. Na Pardubicích 1518, 21. srpna. — Opis vidim. v Holicích. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic panství Pardub- ského . ., že jsou předstoupili před nás opatrní věrní naši milí řemesla krejčov- ského a postřihačského, kteříž jsou v městě našem Pardubicích, s snažnými pros- bami a s pilností nás prosíce, abychom jim tu milost učiniti ráčili při řemesle jich, aby cech jmíti mohli a jím se spravovati, tak jako se v jiných městech v království Českém spravují. Kdež my svrchupsaný Vilém z Pernšteina slyšíc jejich slušnou a potřebnou žádost a jsouc k nim milostí nakloněni, tu milost jsme jim učiniti ráčili a cech ten jim stvrdili a tímto listem stvrzujemsp na úsob dole psaný, aby tím lépe a řádněji živnost svou vésti mohli v městě našem Pardubicích bez překážky naší i každého člověka jiného. Item nejprve cechmistry dva aby sobě volili a cech aby mezi sebou měli a při něm se tak zachovávali, jakož se tuto dále píše, a pod těmi pokutami v tomto listu níže položenými. Také jim k tomu svolujem, aby pečet cechovní jměli, tak a tím spůsobem, jako v jiných městech království Českého řemeslo krejčovské má, a k vydání listův učedlníkům aneb k jiným potřebným věcem aby jí užívali. It. chtěl-li by se který toho řemesla krejčovského neb postřihačského tu v městě našem Pardubicích osaditi a živnost svou prováděti, ten nejprv aby vstoupil před purgmistra a starší, a tu aby oznámil, že chce řád podstoupiti, a potom aby toho hledal s dobrými lidmi, jakž obyčej jest, na cechmistřích a mistřích cechu toho, a list zachování svého a rodičův svých aby ukázal. A též také i list od řemesla, kde jest se učil, aby ukázal. A když by se již do cechu vžádal, není-li ženatý, ten aby se voženil a koupení aby sobě tu učinil. Pakli by ženatý byl, tehdy koupení sobě učiníc, s jinými (řádem v to vejdouc) cechu užívati bude moci podle jiných tovaryšuov. A takový každý, kdož by již v ten pořádek chtěl vstoupiti, dej do cechu půl kopy grošův českých a dvě libře vosku. It. jestliže by pak kdo chtěl kradmo a po podružlství řemesla dělati krej- čířské neb postřihačské, buď v městě neb na předměstí aneb ve vsech nám přiná- ležejících, ten aby vzat a trestán byl a jednu kopu grošův českých do cechu aby dal.

Strana 259
z roku 1518. 259 It. jestliže by pak kdo svévolně cech zmeškal, ten dej do cechu jednu libru vosku. It. když by do cechu obesláno bylo, jestliže by který z mistrův do cechu nepřišel hodinu určitou, ten aby dal viny jeden groš český. It. jestliže by kdo co skrájeného k kterému mistru přinesl, ten aby toho nedělal bez vůle cechmistrův; a jestliže by se pak v tom kdo nezachoval, ten bez milosti patnácte grošuov českých do cechu aby dal, řemesla čtyry neděle aby nedělal. It. jestliže by pak který mistr jeden druhého zhaněl, ten aby trestán byl a do cechu dvě libře vosku aby dal. It. také žádný z mistrův jeden druhému z verštatu aby čeledi neloudil; pakli by se který v tom tak nezachoval a druhému že by čeledína uloudil, ten dej do cechu pět grošův českých. It. taky žádný mistr přes dva tovaryše více aby nechoval, než jestli by byla kterému toho potřeba, a to uznáno bylo cechmistry a mistry toho řemesla, aby sobě přisadil nad to jednoho neb dva tovaryše, s vůlí spolucechovních to učiniti můž. Pakli by bez povolení cechu to učinil mimo uložení, ten dej do cechu deset grošův českých pokuty tolikrát, kolikrát by v tom byl shledán. It. taky při tomto aby se zachovávali v tom cechu, tomu chceme: krejčí žádný řemeslem krejčířským a postřihačským aby vůkol nešel, a též také postřihač žádným řemeslem postřihačským i krejčířským aby nešel vůkol, než každý se svým řemeslem živ a jinému v jeho řemesle překážky nečiň pod pokutou patnácti grošův českých. Na prodaj k své ruce žádný sukní žádných ani jiných věcí toho řemesla aby nedělal pod pokutou jedné kopy grošův do cechu. It. co se učedlníkův dotýče, kteříž by se chtěli řemeslu krejčířskému neb postřihačskému učiti, nejprve aby ukázali zachování rodu svého, jak jsou se rodičové jejich zachovali, též i sami aby byli zachovalí; a který by toho neukázal, takový v učení přijímán býti nemá. Pakli by jej který přijal, dvě libře vosku do cechu aby dal, a když by se doučil, aby jej před cechmistry postavil. It. co se dotýče vin, které jsou v tomto listu položeny, aneb ač by cech- mistři a mistři na koho pro jakou vinu položili nějakou pokutu nad tyto, ješto by se toho který dopustil, což by kolivěk těch vin vzali, těmi jinam nikam hejbati nemají, než ku potřebě toho cechu chovati mají. A což by znali dobrého a pocti- vého řemesla toho s volí naší aneb ouředlníka našeho, kterýž by ty časy na Pardu- bicích spravoval, budou moci ty viny obrátiti toho cechu k dobrému, kdež by se jim zdálo. It. jestliže by se pak cechmistři aneb jeden z nich dopustili aneb dopustil jaké viny aneb řádů zanedbávali vejš psaných, každý z nich dvojnásob větší pokutu dej než jiný z mistrův do cechu. 33*

Strana 260
260 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. jestli pak že by kdy mohlo co užitečného při tom cechu nad tento list najednáno a vyhledáno býti, toho jim budem moci jiným listem naším potvrditi aneb budoucí potomci naši, páni Pardubští. Tomu všemu, což se v tomto listu píše, na svědomí a lepší utvrzení věcí svrchupsaných svou vlastní pečet k tomuto listu rozkázali jsme přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Pardubicích v sobotu před svatým Bartolomějem léta po narození Syna božího tisícího pětistého osumnáctého. Inserováno ve sbírce privilejí cechu krejčovského v Pardubicích, na pergameně psaných, císařem Maximilianem I. 1570 a komorou českou 14. února 1680 potvrzených. Uloženy při živnostenském společenstvu č. II. v Holicích. V táž slova mutatis mutandis dána byla pravidla cechovní Vilímem z Pernšteina krejčím a postřihačům v Rychnově n. Kn. ddo. 14. července 1518 na Pardubicích. Tištěno v Sedlá- čkově monografii Rychnova 1871 str. 52—53. 1048. Smlouva mezi Štěpánem Andělem z Ronovce a Vilímem z Pernšteina o městečko Přelouč oc. S. 1. 1518, 11. září. AČ. IV. 217. 1049. Matyáš Libák z Radovesic, krále JMti prokurator, prodal dědictví své Smrkovice tvrz, dvuor poplužní s poplužím, městečko Smrkovice dvory kmecí s platem, v Ohnišťanech dvuor poplužní s poplužím, Chomutice ves celú dvory kmecí s platem i s podacím kostelním tamtéž, Loučenú Horu ves dvory kmecí s platem a podacím kostelním tamtéž, ve Lhotě Vo- hništské dvory kmecí s platem, v Nevraticích dvory kmecí s platem, s dědinami, lukami oc štěpnicemi, šafranicemi oc Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině oc za puol šesta tisíce kop gr. č. Stalo se léta M'VCXVIII v sobotu po sv. Alžbětě (20. list. 1518). DZ. kv. č. 6 f. B 5. 1050. Zápis do desk, kterýmž přiznává se Matiáš Libák z Radovesic, kdyby někdo pro plat komorní sáhl na dědictví Smrkovice, prodané Vilémovi z Pernšteina, že může týž uvázati se v dědiny Libákovy v Kovači. 1518, 20. listop. — Karlšt. quat. 4 f. M. 11; DZ. 45. f. B. 12. Mathiáš Libák z Radovesic, prokurator krále JMti, přiznal se před úřed- níky Pražskými: Jakož jest prodal dědicství své Smrkovice s jeho se vším příslušen- stvím a ve dsky trhem kladl Vilémovi z Pernšteina a na Helfnšteině oc a jeho dědicům tak, jakž dsky trhové téhož léta a dne plněji svědčí, jestliže by ktožkoli sáhl pro platy komorní, kterýž platí týž Matyáš Libák od jedné kopy grošuov až do čtyřicíti devíti kop grošuov českých platu ročního na svrchupsané dědicství Smrko- vice s jeho příslušenstvím, tak jakž jest témuž Vilémovi ve dsky kladeno a jakož týž trh to ukazuje, že nadepsaný Vilém neb jeho dědici, když by koli a od kohož-

Strana 261
z roku 1518 a 1519. 261 koli pro takový plat na též zboží právem saženo bylo, a právem že by týž Vilém neb jeho dědici vyveden byl buď pro všicku summu nadepsanú aneb pro díl té summy a komorního, tehdy nadepsaný Vilém neb jeho dědici s komorníkem Praž- ským bude se moci uvázati v dědiny téhož Matyáše v Kovači, v tvrz, dvůr poplužní s poplužím a v jiné vesnice všecky k též tvrzi k Kovači příslušející, s dědinú, lukami, lesy, potoky, rybníky i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím, a ty bude moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jemu Vilémovi neb jeho dědicům zase ta summa, pro kterúž by se vedli, platu komorního na též dědiny dána a za- placena nebyla i se všemi náklady. Stalo se v kvaternu památném léta tisícího pětistého osmnáctého v sobotu před svatým Klimentem. 1051. Vilím z Pernšteina osvobozuje Plumlovské, aby nebyli povinni vykonávati hony a lovy, začež však 4 gr. platu ročního dávati mají; z rolí pusté Skýrovské pod plat ujaté kromě ro- botou na trouby k pivovaru Plumlovskému i na zámek aby robotovati povinni nebyli. Datum na Prostějově, v sobotu před sv. Tomášem léta 1518 (18. prosince). Regest z min. století v arch. musea Františkova v Brně sub Plumenau č. 149. 1052. Mikuláš a Petr bratří vlastní a nedílní z Měnína prodali dědictví své v Šaplavě, ves celou, dvory km. osedlé i pusté s pl. Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině za 350 �P gr. č. Stalo se 1. 1519 v pátek po sv. Valentinu [18. ún.]. DZ. kv. č. VI. fol. C 7. 1053. Jan a J[...] bratří Baderští z Oujezda prodali dědictví své ve Vysočanech, dvůr popl. s popl., ves celou tudíž, dvory kmecí osedlé i pusté s pl., za 850 gr. pr. č. Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině. Stalo se 1. 1519 v pondělí den sv. Benedikta [21. března]. DZ. kv. č. VI. fol. C 7. 1054. Směna mezi Pardubičkami a Pardubicemi o role zádušní. 1519, 16. května. — Z manualníku u Jana Kyselky v Golč. Jeníkově f. 77 b. Pardubičky a Pardubice. Léta 1519 stal se jest frajmark v pondělí po s. Žofii mezi obcí města Pardubic a mezi obcí vsi Pardubiček, a to takovaj: Jakož jsou lidé z Pardubiček zejména tito měli role a lúky i lesy s týto strany řeky k Nemošicím za Hendrychem: Mikuláš Bezruký i lánu, Beneš rychtář IIII pruty a něco viec, Černý i s pastvištěm II pruty a něco víc, Ješek louky a lesu I prut, obce I prut I jitro; a s druhé strany měla Pardubská obec záduší, luk, lesův i rolí I lán neplně. I JMt pán, aby dosti bylo učiněno lidem z Pardubiček za jich, ráčil JMt jest skú- piti člověka v Pardubičkách jménem Řeháka, a těmi rolmi od toho gruntu ráčil jest

Strana 262
262 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina rozkázati, aby se oddalo svrchupsaným lidem z Pardubiček, což jest nemohlo to záduší za vodměnu postihnúti; a ty grunty všecky, kteréž jsou vyfrajmarčeny na lidech z Pardubiček, ráčil jest dáti místo toho záduší vobci Pardubské, kteréžto záduší pod Pardubičkami ležalo, aby dostatečnější živnost chudí i bohatí v tomto městě mohli míti. A toto jest jednému každému z svrchupsaných lidí dáno: Item Mikulášovi Bezrukýmu z rolí Rehákovy za krčmou při cestě dán I prut I jitro I provazec. Týmuž pod kostelem z farářství, kteréž Řehák dědičně držal, VIIIIj jitra I čtvrt provazce. Týmuž z farářství, kteréž sám pod plat držal, dán I prut. Týmuž z louky v farářství dáno IIIIj jitra. Týmuž lesu okolo té louky na břehu I provazec I čtvrt. Týmuž z farářství mezi pařezím podle Ješka a Beneše IIIIj jitra. Suma i lánu. Item Ješkovi za jeho louku dáno z farářské louky II jitře IIII provazce. Týmuž lesu v farářství v konci louky farářské II jitře I provazec. Suma I prut. Item Černýmu dáno farářské roli, kterú pod plat držal, I prut I jitro Ij pro- vazce. Týmuž klučeniny, kterú sobě v farářství vyklučil, Ij jitra. Týmuž za příkopem při poplužím [sic] panském podle Bezrukýho I prut. Týmuž dány II pruty pod plat dědičně za Benešem až k lesu i s paloukem. Item Benešovi rychtáři dáno v pařezí podle obce při šlajfernách IIj prutu minus Ij jitra. Témuž I prut role farářské, s kteréž měšťanóm platil, dán. Týmuž z roli panské za příkopem dáno Ij jitra, a ta dva pruty, kteráž od JMti byl koupil, dědičně se jemu dala; a s jednoho toho prutu má platiti každého úroku II g. alb. Témuž dáno to pastviště za Ješkovým k dědictví, s kteréhož platí XII g. alb. do roka. Item za obec týž vsi Pardubiček jest dán I prut I jitro z farářství od branky počnúc, která jest najblíž od laviček až po lípu, která jest za šlajfernami, a za tou lípou víc než I čtvrt provazce pánu JMti se nechalo pro potřebu šlajfern, aneb ráčil-li by co JMt víc přistaviti. A cesta má bajti na budúcí časy volná tudy puštěna. Item cesta od farářské louky, ta se jest jim také vyměřila podle rolí Mikuláše Bezrukého, po tom vokraji aby volně jeden každý na své kusy mohl dojížděti. Týž ta cesta v lesích Ješkových, kteráž jest, má předse zůstati, aby mohli na lúky tudy, jakž i prvé jezdívali, jezditi bez překážky. A ten se jest frajmark stal z rozkázání JMti pána skrze pana Jiříka Peřinu z Maličína, ty časy úředníka na Pardubicích, a Jiříka Vaniše. A vobě straně dobro- volně jsou k tomu přistoupily, JMti pánu děkujíc a vděčně od JMti to přijímajíc, že se ráčil tou milostí k nim nakloniti. [Jinou rukou:] Item Vaškovu synu z Pardubic, kde se v jeho lonce bere hlína k cihelni, jest toho za I jitro, i oddáno jemu za to z panských luk proti stodole VI provazců. Actum Johannis anno 1520 [24. června].

Strana 263
z roku 1519. 263 1055. Vilím z Pernšteina pouští městu Přerovu pozemek Kačično rybníkem zatopený. 1519, 25. května. — Orig. arch. města Přerova. My Vilém z Pernšteina . . . že sou před nás předstoupili opatrní měščané Přerovščí, věrní naši milí, žádostí nás žádajíce, abychom jim ten grunt milostivě vosvoboditi ráčili, kteraj slove od starodávna Kačično, kteraj sou oni s vuolí naší rybníkem svým obecním zatopili. Kdež my k jejich takové žádosti a prosbě s dobrým rozmyslem milostivě nakloněni souce, jim měščanuom našim Přerovským i vší obci ten grunt náš Kačično dáti sme ráčili a tímto listem dáváme sami od sebe, erbuov našich, pánuov a držiteluov panství Přerovského, však na takový spuosob: že tíž měščané naši Přerovščí i všecka obec povinni sou a budou na budoucí časy nám neb potomkuom našim pánuom a držitelóm panství Přerovského platu dávati s toho gruntu Kačična rybníkem zatopeného na každý rok vždy o svatém Martině puol druhé kopy groší českých, počítajíce za každú kopu šedesáte groší bílých, a za každý groš sedm peněz bílých počítajíc. A tak ten svrchupsanej plat nám spravujíce neb potomkóm našim, budou moci s tím Kačičnem rybníkem zatopeným činiti, což by se jim kolivěk zdálo a líbilo, jako s svajm vlastním, bez překážky nás svrchupsaného Viléma z Pernšteina i potomkuov našich, pánuov a držiteluov panství Přerovského. Také jakož sou starší Přerovští to svrchupsané pastvisko jménem Kačično s vuolí naší rybníkem svejm zatopili a ujali tak pod ten plat, jak nahoře psáno stojí, kterajžto plat sou prve Předmostščí dávali z téhož Kačična, za kteréžto pastvisko starší Přerovščí Předmostským sou oddali třinácte louček na Lípovej, z kterýchžto louček nám jest přicházelo platu a ouroku ročního jedna kopa groší českých a jeden groš bílý; a ten plat svrchupsaní měščané naši Přerovščí též sou na se vzali, a nám jej povinni sou a budou dávati a platiti na každý rok kopu groší a jeden groš bílý tak podle zapsání register hlavních, nám i budoucím potomkóm našim, pánuom a dr- žitelóm panství Přerovského na budoucí časy. A tak ten plat obojí svrchupsaní nám platíce též svrchupsaní měščané naši Přerovščí již toho svrchupsaného Kačična užívati budou moci, jakž se jim zdáti a líbiti bude, však bez přivěčování platu od nás a od budoucích potomkuov našich na budoucí časy. Také z ostatku těch louček, což nám platu z nich přicházelo a přicházeti jmá, jmenovitě padesáte groší bílých, ten svrchupsaný plat lidé naši Předmostščí povinni sou a budou nám i potomkóm našim spravovati vždycky jednou v rok, tak jakžto rajistry hlavními Přerovskými zapsáno jest, tak podle smlouvy, kterouž mají mezi sebou s měščany Přerovskými našimi. Tomu na potvrzení a lepší jistotu my svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc svú vlastní pečet dali sme přivěsiti k tomuto listu, slibujíce jim sami za se i za své budoucí potomky to všecko, což se v tomto listu píše, zdržeti a zachovati na

Strana 264
264 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina budoucí časy beze všeho porušení. Jenž jest dán a psán na Tovačově v středu na den svatého Urbana léta Páně tisícího pětistého devatenástého počítajíce. Listina pergamenova s visutou pečeti. 1056. Jan starší Otmar z Holohlav prodal dědictví své: v Skřivanech dvůr popl. s popl., ves celou a dvory kmecí s pl. pusté i osedlé, v Podolibech 12 gr. č. platu ročního holého bez panství, Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině za 1350 � gr. pr. č. Stalo se leta B. 1519 v pátek po sv. Vítě [17. června]. DZ. kvat. č. VI. fol. C 7. 1057. Vilím z Pernšteina rozmnožuje nadání klášteru sv. Františka v Pardubicích a určuje, že týž klášter také za pohřeb rodu Pernšteinského sloužiti má. Na Pardubicích 1519, po 15. srpnu. — Arch. zem. v Brně, Chaos Pešinianum p. 407. Já Vilím z Pernšteina a na Helfenšteině vyznávám tímto listem přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouci slyšeti budou: Jakož jsem v městě svém Pardubicích klášter založil a ten dělám ke cti a chvále Pána Boha všemohoucího a rodu svému, ač milý Pán Bůh ráčí příti toho, ku pohřebu, kteří tu se chtí klásti, toho vůli jmíti budou; neb pohřeb svůj dědičný od starodávna v markrabství Moravském máme, jménem v Doubravníce u Peršteina, a tento jest v království Českém ode mne Viléma z Pernšteina založen, též ku pohřebu také rodu svému. Pak uvedl jsem tu kněží řeholi svatého Františka, že jich má šest ustavičně býti, kteříž by mše sloužili, a těm jsem k živnosti jejich dal sto kop míšenských na penězích, kteréž jim mají vydávány býti, jakž list ten, kterýž jsem jim na to dal, šířeji to v sobě ukazuje a zavírá, jak se mají potomci moji k nim v tom zachovati. Pak pro lepší jejich živnost, aby mohli sobě chleb a pivo spravovati, ještě jim přidávám dvadceti kop míš. nad prvních sto kop, aby jim vycházely o svatém Jiří deset kop a o svatém Havle deset kop při prvních penězích, co jim má vydá- váno býti; a to jim jmá tak držáno a vydáváno býti pod těmi pode všemi pokutami, kteréž jsou v prvním listu položeny, též ty pokuty pro tuto svrchupsanou summu aby byly, jestližeby se jim kdy tomu dosti nestalo po mé smrti, ale bohdá díti se bude. Také oni nemají se v nic dlužiti k žádnej věci na ten klášter, ani na žádnou věc, než jestli že by kvardián měl změněný býti a jiný místo něho usazen, tehdy vždy beze všech dluhův aby jeden po druhém se v to uvazoval, žádných dluhův nenechávaje, a na ten spůsob to jim jmá vydáváno býti. A oni také již mají péči míti o klášteře, i k tomu jich domu aby se potřeb přičinilo krejti, a k chvále Pánu Bohu i jim také ku potřebě, a to s radou a s vólí těch, kdož klášter opatrují aneb opatrovati budou, kdož by co pro jméno boží poručil k tomu klášteru, aby to nikam jinam obraceno nebylo.

Strana 265
z roku 1519. 265 Tomu na svědomí a věcí svrchupsaných potvrzení a pevné držení já svrchu- psaný Vilím z Pernšteina svou vlastní pečet rozkázal jsem přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Pardubicích, po nanebevzetí panny Marie rodičky boží léta od narození syna božího tisícího pětistého devatenáctého. 1058. Smlouva mezi paní Bohunkou z Pernštýna a synem jejím Janem z Lipého o vydávání věna jejího, potrav i svrškův. Na Mor. Krumlově 1519, 27. října. — Orig. arch. kap. Pražsk. Lit. Z. Scr. I. fasc. I. n. 5. Leta Páně tisícího pětistého devatenáctého, ve čtvrtek před svatým Šimonišem a Judú, na Krumlově stala se jest smlúva celá a dokonalá a srovnání mezi urozenú paní paní Buohunkú z Pernštejna a urozeným pánem panem Janem z Lipého, naj- vyšším maršálkem královstvie Českého, synem svrchu psané paní Buohunky, a to taková: Napřed co se věna paní dotýče, že svrchupsaný pan Jan paní vydávati má čtyrysta kop grošuov českých na penězích bílých, a to na tyto časy: na svatý Jiří najprv příští pod datum smlúvy této dvě stě kop grošuov svrchupsaných, a hned potom na svatý Václav též najprv příští druhých dvě stě kop grošuov, a tak potomně na ty časy svrchupsané ta suma vydávána paní býti má dotud, dokudžby paní Buohunka panu Janovi puol leta napřed dáti věděti neráčila, anebo jestližeby pan Jan té sumy paní Buohunce vydávati neráčil, též puol leta napřed paní Buohunce věděti dáti má, aby věno své vyzdvihnouti a opatřiti ráčila. A kdyby paní věno své vyzdvihnouti ráčila, tehdy nahořepsaný pan Jan nebude víc povinen sumy peněz, totižto čtyry sta kop grošuov, a jiných věcí vydávati. Také čtyry dreilinky vína po datum smlúvy této každý rok paní Buohunce pan Jan vydávati má. A jestliže by paní Buohunka byt svuoj v domě svým v městě Krumlově míti ráčila, tehdy pan Jan chléb a pivo, cožby potřeba byla na tu čeleď, kterúžby paní při sobě míti ráčila, vydávati má; a také ryby, cožby potřebí bylo, paní se dáti má. A jestliže by paní byt svuoj na jiném místě míti ráčila, chleba, piva i ryb nebude potřebí vydávati, kromě ščik, což by slušného bylo, ku potřebě paní dávati má. Než kterúžby čeled paní v domu svém tu v Krumlově bez přítomnosti své nechati ráčila, těm pan Jan chleba a piva dávati má, pokudžby těch vosob potřeba ukazovala. Což se svrchkuov dotýče těch, kteréžby paní Buohunce příslušely, ti svrchkové všickni aby popsáni na cedulích řezaných byli, a z těch svrchkuov což paní Buohunka na tento čas vzieti ráčí, toho vuoli má. A jiného všeho při panu Janovi synu svém nechati ráčí do vuole své. A kdyby kolivěk paní Buohunka k těm svrchkuom sáhnúti ráčila, ti svrchkové paní podle cedulí svrchu jmenovaných vydáni býti mají. Archiv Český XVII. 34

Strana 266
266 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Tomu na svědomí my svrchujmenovaní Buohunka a Jan své vlastní pečeti k této smlúvě přitisknúti jsme rozkázali; a na svědomí připrosili jsme urozeného pána pana Václava z Lomnice a na Náměšči, a urozených vládyk Oldřicha Březni- ckého z Náchodu a na Dunajovicích, Jana Plzáka ze Zdenína, Adama Polického z Beřkovic a na Polici, že sú své pečeti k této smlúvě podle nás přitisknúti dali; jenž jest dána a psána léta a dne nahořepsaného. 1059. Přípis listu od paní Bohunky z Pernštaina panu Vilémovi z Pernštaina oc, což se jejího držení Sádku dotýče. Na Třebíči 1519, 28. listop. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. f. 86. Jaa Bohunka z Pernštaina vyznávám . .. jakož k žádosti mé urozený pán pan Vilém z Pernštaina a na Helfenšteině, pan otec muoj milý, ráčil mi postoupiti Sádku, zámku svého dědičného s jeho příslušenstvím, což k němu přísluší, k bytu mému, i s tou vsí také Šemikovici, což tu jmaa, ježto k Sádku to nepřísluší, (kromě lesu Slavického, kterýž se chová pro potřebu města a neprodává se nikdaa), abych toho spravedlivě k tomu zámku užívala na tento zpuosob: když by mi dal uro- zený pán pan Vilém z Pernštaina a na Helfenštaině, svrchupsaný pan otec muoj milý, i léta napřed věděti při s. Václavě aneb při s. Jiří, abych JMti toho zámku zase s tím se vším, s čímž mi JMt ráčil jeho postoupiti, v tom polouletí postoupila, vyberouc sobě duochody, kteříž by na toho i léta přišli. Pakli by svrchupsaný pan otec muoj milý nedal mi věděti, a v tom naň pán Buoh smrt dopustiti ráčil, jehož pane Bože ostřez, tehdy ráčil mi ho tak postoupiti, abych jej držala do stavu svého proměnění; a pakli bych stavu svého neproměnila, tehdy do svej smrti abych jej držela a toho užívala spravedlivě, všakž na ten zpuosob: ten zámek aby vždy otevřín byl panu Janovi z Pernštaina, bratru mému milému, k jeho potřebě, aneb jeho dědicuom mužského pohlaví, jakožto zámek jeho i jeho dědicuov dědičný. A což by mi kolivěk bylo postoupeno na zámku neb ve dvoře neb v rybnících, s tím takéž zase mám postoupiti. A tomu všemu slibuji dosti učiniti. Tomu na svědomí pečet svou vlastní k tomuto listu dala sem přivěsiti; a pro lepší svědomí připrosila sem urozených pánuov, pana Jana z Lippého, najvyššieho maršálka království Českého, syna svého milého, a pana Burjana z Waldšteina a na Brtnici, pana Markvarta Valeckého z Mírova a na Miroslavi, pana Adama Po- lického z Backovic a na Polici, že sou pečeti své vedle mee k tomuto listu přivě- sili, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Třebíči v pondělí před s. Ondřejem léta Páně M'VCXIX° počítajíce. Výtah AČ. VI. 547 č. 415.

Strana 267
z roku 1519 a 1520. 267 1060. Vilím z Pernšteina vyznává, že poslední pořízení o statcích svých z radnice Starého Města Pražského vyzdvihl a jiné tam položiti dal. 1520, 10. ledna. — Orig. arch. kníž. z Lobkovic v Roudnici. Já Vilém [z Pernštaina na Helfenštaině] vyznávám tímto listem přede všemi, kdož jej čísti neb čtouc slyšeti budou: jakož jsem byl položil poručenství druhé na rathouzi Pražském skrze urozené vládyky pana Jana Hlavsu oc a pana maršálka starého oc: to poručenství dnes, jakož datum v tomto listu ukazuje, jsem vyzdvihl od pánuov Pražan, a jiné na to místo poručenství druhé jsem položil také dnes, skrze urozené vládyky Bohuslava Běškovce z Běškovic oc, Čeňka Pařízka z Pařízku oc, Mikuláše Tumpergara z Nové Vsi, služebníky své, a Pavla z Hory Obřanské, písaře svého. Tomu na svědomí vlastní pečet svou k tomuto listu jsem rozkázal přitisknúti. Jenž jest psán a dán v úterý v ochtáb Tří svatých králuov léta Páně M°V XX°. Přitisknutá pečeť úplně zachovalá. 1061. Vilím z Pernšteina obnovuje a rozmnožuje obyvatelům horního města Přerova udělené jim svobody. Na Mor. Krumlově 1520, 18. února. — Arch. zem. v Brně, Pam. kn. Tovač. ƒ. 174. Vilém z Pernšteina . . . že sou předstoupili před nás měšťané naši horního města Přerova, věrní naši milí, a žádali sou nás s snažností pokornou, abychom jim list předkóm jejich od nás při osazování toho města danej obnovili, a v některých artikulích proměnili a stvrditi ráčili. A my znamenavše jejich snažnou a slušnou žádost, listu prvního ohledavše a pováživše, že ten list již v některých artikulích z hodných příčin obnovení potřebuje, a vzváživše, kterak by ti měšťané i s potomky svejmi nejužitečněji živnosti své vésti a provoditi mohli, z milosti naší tímto listem svobody dolepsané jim obnovujeme a některé znovu nadáváme sami od sebe i od erbuov svejch a držiteluov našich pánuo Přerovských. Item nejprve k těm domům na horním městě Přerově vystavěnejm a osa- zenejm dali sme ostrov k zahradám, každému domu díl, kterýžto ostrov oni sami mezi sebou rozdělili na zahrady; ješto ten ostrov za předkuov našich dán jest od obce Přerovské k opravování stavu u mlejna, a my místo toho ostrovu dávámy k témuž stavu dříví z lesuov našich Přerovských. Také ti měšťané v tom městě platu ročního budou povinovati dávati z domuo svých největších po čtyřech groších mince obyčejné berné, a z menších domuo, jak který zaměsknává, a to dvakrát v roce; i toho platu my nechtíc sobě kořistovati, oddali sme jej a oddáváme městu tomu i vší obci Přerovské, jejich všech v tom 34*

Strana 268
268 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina dobré a užitečné obmýšlejíce, tak aby oni ten plat dadouce, všech svobod a vejsad jim od starodávna nadanejch užívali a užívati mohli, jako někdy předkové jejich, i u pastvách, v lesích, v řekách i v jinejch ve všech věcech obecních. A také bylo-li by jakejch oprav při tom horním městě potřebí, jako při mostech, branách, při cestách aneb při kterýchkoli potřebách, to vše má z pokladnice obecní děláno a opravováno býti, jako i při městě dolejším. A jakož sou ti měšťané v prvním listu osvobozeni byli od hlásek obecních, toliko bylo-li by potřeba, aby oni ponůcku nad hlásnejmi drželi: i poněvadž již podle měšťan dolních na hlásky obecní dávají a dávati mají při každém svatým Václavě, každej, jakž kdo sedí, po groši, tehdy tej ponůcky i všech hlásek prázdni budou na budoucí časy. A když by přišla potřeba časuo nepokojnejch a nebezpeč- nejch, a na branách že by stávali a je osazovali: tehdy měšťané horního města majíce jednoho branného k odmykání a zamykání, více nebudou povinovati. A jestližeby kdy vojna přišla, ti lidé v tom horním městě nemají nuceni býti, aby sami svými osobami na vojnu měli jeti aneb táhnouti, než podle měšťanuov dolních, což by oni sadili na se podle platuo starodávních, tito také podle platuo, kteréž z svejch domuo dávají, povinovati jsú ku pomoci dáti. A to učiníce, což se svrchu píše, více nejsou povinni pánu ani obci žádnejch platuov, robot, honuov ani kterejch jinejch věcí. It. řemeslníci, kteříž v tom městě budou, platuov nám z řemesla nebudou dávati, krom soukeníci od valchování suken, ti nám budou platiti od jednoho postavu po puol groši bílém. A rámy k nabíjení suken budou moci sobě stavěti v místech slunečnejch, a z těch nebudou povinni žádnejch platuo dávati. It. fiedrunk dávámy jim po mlynáři první k valše. It. kováři od brusuo a ševci z stup budou nám platiti. It. ševci, kteří sou neb budou v tom městě, budou nám platiti s těmi ševci dole tak, což přijde jednomu ševci dáti duole, aby dal polovici toho každý švec nahoře; a v trhu i v prodaji aby měli plnou svobodu jako i dolejší. It. těm všem obyvatelóm v tom městě dávámy svobodu a právo víno šen- kovati, piva vařiti sobě, pro čeledi i k šenkování, tak jak na město sluší. Také jim dáváme svobodu, ač by jim byla potřeba, zvláštního míti pastýře z taj příčiny, že se město záhy zamyká, že jej budou moci míti a pásti svobodně v tom poli, kdež stáda obecní pasou. Což se masnic dotejče, ta jedna nebo dvě v horním městě býti mají, a ten neboli ti masaři všech věcí panských i obecních podle jinejch masařuo odbývati mají. Také těm všem obyvateluom v tom městě dávámy plnou svobodu a moc, aby mohli statky své dáti, poručiti, komuž by se jim zdálo, buď za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, a to beze všelijakých překážek. Také obmejšlejíc to a chtějíc tomu, aby ti lidé v tom městě lépe seděli

Strana 269
z roku 1520. 269 a se živiti mohli, toto jim z milosti naší nadávámy a přidávámy, aby všech jarmar- kuov a trhuo i s frejunky užívali i se vším právem, tak jako i dolejší město užívá, podle vejsad starodávních. A jakož tíž měšťané v prvním listu byli sou vysvobozeni a prázdni učiněni ode všech ouřaduov, ta věc jest jim již námi s jejich dobrou vuolí změněna, tak že z nich dva v ouřadě každého léta vsazeni býti mají. A jakož jest z rozkázání našeho na horním městě duom k rathauzu obecnímu spuosoben, v tom se mají starší horního i dolního města scházeti, a tu soudy i jiná rovnání činiti i obecní věci chovati. A jestliže by tíž měšťané piva svá, kteráž by vařili, ven v sudích vystavovali a vyprodávali do vsí našich aneb kdežkoli jinde, od těch nám nebudou povinni mejta dávati ti, kteříž to pivo od nich bráti a voziti budou. A my Vilém z Pernšteina svrchupsanej nejprve sami za sebe, za erby své a budoucí potomky, pány Přerovské, to všecko, což se v tomto listu píše, slibujeme těm lidem v tom městě nynějším i budoucím ctně a řádně zdržeti a jich v tom zanechati beze všelijakého přerušení. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu a zdržení věcí svrchupsanejch pečet naši vlastní s naším vědomím jistejm a vuolí rozkázali sme k tomuto listu přivěsiti. Jenž jest dán a psán na Krumlově v neděli maso- pustní léta od narození syna Božího tisícího pětistého dvadcátého počítajíc. 1062. Vilém z Pernšteina Janovi z Roznberka a na Strakonicích vkládá ve dsky plat na lidech ve vsi Hruškách. V Brně 1520, 3. března. — DBrn. kv. č. 16. f. 1b. Vilém z Pernštaina na Helfenšteině i s svými erby a budúcími potomky Ja- novi z Roznberka a na Strakonicích, mistru převorství Českého, a knězi Janovi pře- vorovi i všemu konventu domu Strakonického zákona svatého Jana Iherozolimitan- ského, i budúcím potomkóm mistróm a zákonníkóm téhož zákona deset kop groší českých platu ročního na lidech usedlých a nezávadných ve vsi naší Hruškách, nic sobě tu ani erbóm a budúcím svým nepozuostavujíc, krom tří člověků, s platy a s panstvím, kteréž sobě pozuostavuji, zejména tyto: Václava s puol lánem, kterejž staví, Vaculu s lánem, Jana Sobothu se dvěma podsedky, ten plat svrchupsanej, tak jakž jsme jej jměli, nic sobě tu ini budúcím našim nepozuostavuje ani zachovávaje práva panství ani kterého vlastenství, ve dcky vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívání. 1063. Jan z Lipého činí poručníky statku i dětí svých Viléma z Pernšteina a syny jeho Jana a Vojtěcha. V Brně 1520, 4. března. — DBrn. kv. č. 15 f. 11 b. Jan z Lippého, najvyšší maršálek království Českého, činím mocné a otcovské

Strana 270
270 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina poručníky i dědicuov svých, ač by mi je pán Buch které dal, i nápadníky všeho statku svého, kterýž nyní mám aneb potom z daru pána Boha všemohúcieho jmíti budu, nic nevymieňuje, Viléma z Pernštaina na Helfnštaině, Jana a Vojtěcha bratří vlastní z Pernštaina, na takový zpuosob: jestliže by pán Buch dědice mi dáti ráčil, do let jejich přirozených statek muoj k zpravování a k držení; pakli by pán Buoh dědicuov mých smrti uchovati neráčil, tehdy všecek statek muoj, tak jakž svrchu psáno stojí, při poručnících dědičně zuostati má. Než toto sobě pozuostavuji, jestliže bych dědicuov po sobě nenechal a komu z statku svého poručil listem na pargameně pod pečetí svú a na svědomí čtyř dobrých lidí až do patnásti tisíc, tehdy poručníci moji svrchupsaní aby povinovati byli tomu dosti učiniti. 1064. Jan a Petr z Kopidlna i Bernart a Hynek z Ziberka zapisují dskami, že za dědictví své Vilémovi z Pernšteina dříve ve dsky vložené svými ostatními dědinami spraviti mají. 1520, 5. března. — Karlšteinský quat. 4 fol. M. 27. DZ. 45. B. 21. Jan syn někdy Jindřicha z Kopidlna, a oni [sic] Petr odtudž z Kopidlna a bratr vlastní téhož Jana a syn nadepsaného Jindřicha z Kopidlna, a Bernart a Hynek bratří vlastní z Zibergka, synové někdy Bohuslava odtud z Ziberka, majíce leta spravedlivá, pány Jich Mtmi a vládykami na plném soudu zemském daná a vy- plněná, přiznali se před úředníky pražskými: Jakož jsou téhož léta a dne ve dsky kladli postoupením Vilímovi z Pernšteina a na Helfnšteině oc dědicství jich, které měli po někdy Anně z Sekeřic, mateři jich obojích nadepsaných bratří, v Chrašťanech, tvrz, dvuor poplužní s poplužím a ves celú tudíž a dvory kmecí s platem, s jich příslušenstvím, tak a v témž plném právě i s tou správou, jakož někdy Bohuslavovi z Ziberka a nadepsané někdy Anny mateře jich [sic], podle téhož Bohuslava v prvních Václava z Chvojence K. 25. od Jana Hrádka z Hrádku téhož dědicství dsky plněji svědčí, že oni nadepsaní Jan a Petr bratří z Kopidlna a Bernart a Hynek bratří z Ziberka, všickni čtyři nad tu první správu to dědicství svrchupsané spraviti mají a povinni jsou dědinami jich, kteréž mají neb míti budou, a dále se proti témuž Vilémovi z Pernšteina kupujícímu ve všem zachovati mají a povinni jsou tak, jak smlouva trhová o též dědicství napřed dotčené učiněná ukazuje, v sobě drží a za- vírá, bez umenšení. V kvaternu památných desk léta oc dvacátého v pondělí po pře- nesení svatého Václava. 1065. Smlúva mezi panem Vilémem z Pernšteina a panem Janem z Rožmberka na Strakonicích o ves Přibice. 1520, 16. května. — Cod. Pernst. arch. m. Brna f. 215. Léta Božieho tisícího VČXX' v středu před Božím na nebesa vstúpením

Strana 271
z roku 1520. 271 stala se jest smlúva celá a dokonalá mezi urozenými pány pány panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině z strany jedné, a panem Janem z Rožumberka a na Strakonicích mistrem převorství českého a převorem i vším konventem domu Stra- konického zákona svatého Jana Jerosolimitánského z strany druhé, mnou Ladslavem z Šterumberka a na Bechyni, nejvyšším kancléřem království Českého, a to taková: Jakož měl svrchupsaný pan Jan ves Přibice, kterážto ves příslušela k zákonu tomu sv. Jana k domu Brněnskému, že jest tu ves pustil svrchupsanému panu Vi- lémovi se vším a všeliakým příslušenstvím jejím, což k té vsi přísluší, tak jakž jest to jmenovaný pan Jan z Rožumberka a ten duom Brněnský držel a užíval, a jak v svých mezech a hranicích zamezena jest, nic sobě žádného panství ani vlastenství nepozuostavujíc ani budoucím svým. Kdež proti tomu svrchupsaný pan Vilém ukázal platu ročního na lidech svých dědičných ve vsi Hruškách deset kop grošuov českých se vším plným panstvím na těch lidech, nepozuostavujíc sobě nic na nich ani erbóm a budoucím svým, krom což by vejše nad to panství jmenované a nad těch deset kop grošuov jemu panu Vilímovi vystávalo; a k tomu čtyři sta kop grošuov českých na drobných českých penězích svrchupsanému Janovi dáti a vyplniti má; II° � gr. ty jest již vyplnil skrze mne Ladislava z Štermberka, a dvě stě kop grošuov ty dáti a vyplniti má svrchupsanému panu Janovi a tomu konventu a domu Strakonickému, na den sva- tého Havla nejprv příščího dáti a položiti má aneb dvě neděle potom konečně. A což se listu správního dotýče, ten svrchupsaný pan Jan svrchupsanému panu Vilímovi podle řádu a obyčeje markrabstvie Moravského obyčejný udělati a v moc páně Vilímovu aneb erbuom jeho položiti má podle přípisu jemu podle do- tčeného řádu a obyčeje vydaného ve čtyřech nedělích pořád zběhlých, a při nej- prvnějším sněmu Brněnském, když dcky zemské otevřeny budú, vložiti, sobě z desk vymazati, ač by svrchupsanému panu Janovi anebo tomu zákonu tam co svědčilo a listy a spravedlnosti, kteréž by na to zboží svědčily, svrchupsanému panu Vilé- movi aneb erbuom jeho vydati má. Též zase svrchupsaný pan Vilém na ty lidi v Hruškách, kterých svrchupsanému panu Janovi postúpiti má s tím platem svrchu- psaným, list správní udělati má podle obyčeje téhož markrabství, a na prvním sněmě Brněnském teež ve dcky zemské vložiti a zapsati a je z desk vymazati, ač by jemu co tam svědčilo. A list na ostatek summy, totiž na dvě stě kop groší udělati má až do sv. Havla nejprv příščího neb dvě neděli potom světčiti, a ten list má jmenova- nému panu Janovi v jeho moc položiti od datum této smlúvy ve čtyřech nedělích pořád zběhlých. A co se lidí postúpení dotýče, svrchupsaný pan Jan aby těch lidí, kteří jsou ve vsi Přibicích, postoupil svrchupsanému panu Vilémovi, aneb kohož by na svém místě poslal, konečně na svatého Víta nejprv příščieho. A teež zase svrchupsaný

Strana 272
272 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina pan Vilém lidí těch v Hrušce na týž čas a den svrchupsanýmu panu Janovi postú- piti má. Kdež tuto smlúvu obě strany slíbily sobě zdržeti, nebo podle listu krále Vla- dislava slavné paměti Uherského a Českého krále k tomu jsú povolení dali urození páni pan Petr starší z Rožumberka oc, pan Zdeněk Lev z Rožmitála a z Blatné, najvyšší purkrabie Pražský; a já svrchupsaný Ladslav z Štermberka a na Bechyni, nejvyšší kancléř královstvie Českého, pro širší pamět každé straně jednu smlúvu dal jsem sepsanú a pečetí svou zapečetěnú. Dne 21. září 1520 učiněna směna mezi Janem z Rožmberka, „mistrem převorství českého, knězem Janem z Lomnice, převorem i vším konventem domu Strakonického zákona sv. Jana Jerozolimitánského a mistry zákonníky téhož zákona“, a Vilímem z Pernšteina o ves Přibice, kterouž „spraviti a osvoboditi mají vedle obyčeje a práva markrabství Moravského“; začež v rukojemství zastavili Vilímovi z Pernšteina pana Jiřího z Vlašimě na Úsově, pod- komořího markrabství Moravského, pana Jindřicha z Lomnice a na Mezeříčí, pana Václava z Lomnice a na Mezeříčí, pana Viléma z Lomnice a na Mezeříčí, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pana Vladislava z Lomnice a na Mezeříčí bratří vlastní. (Cod. Pernst. měst. Brn. fol. 219b; orig. perg. v arch. řádu Maltézského v Praze.) 1066. Smlúva mezi panem Vojtěchem z Pernšteina na místě pana Viléma z Pernšteina a panem Ludvíkem Zajímačem o zámek Kunštát. 1520, 19. května. — Cod. Pernst. arch. m. Brna f. 213b. Léta Páně tisícího pětistého dvacátého tu sobotu po Božím vstúpení stala se jest smlúva a trh celá a dokonalá [sic] mezi urozenými pány panem Vojtěchem z Pernšteina na Hluboké, nejvyšším hofmistrem království Českého, na místě urozeného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině pana otce jeho z jedné, a urozeným pánem panem Ludvíkem Zajímačem z Kunštátu a na klášteře sv. Prokopa z strany druhé, o trh a koupi zámku Kunštátu i s jeho příslušenstvím, tak jakž jest to po nebožčíkovi panu Bočkovi na pana Ludvíka přišlo, a čehož jest v držení a užívání byl a jest, jakž jsou urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině rejstra na to zboží Kunštatské vydána; teež také o Valeč s jeho příslušenstvím, tak jakž jest ji nebožčík pan Hynek Boček z Kunštátu držel, a nyní jak to zboží drží v zástavě pan Jan starší Dubčanský; a to taková, že za zámek Kunštát a za to za všecko, jakž vejše dotčeno jest, což k němu přísluší, svrchupsaný pan Vilém z Pernšteina dáti má puol šestnásta tisíce kop míš., a nad tu sumu zboží Valecké to sobě sám již psaný pan Vilém z Pernšteina od pana Jana staršieho Dubčanského vyplatiti má a tomu všemu dosti učiniti, pokudž smlúva mezi nebožčíkem panem Hynkem Bočkem a panem Janem starším Dubčanským pečetěná ukazuje. Nad to nade všecko tisíc kop šímenských za Valeč s jeho příslušenstvím panu Ludvíkovi Zajímačovi svrchupsaný

Strana 273
z roku 1520. 273 pan Vilém z Pernšteina dáti má, a to na takový způsob to všecko platiti má: Předkem pana Ludvíka v desíti tisících kopách míšenských již psaný pan z Pernšteina u paní Bočkové zastúpiti má a zaplatiti, a Valeč s jeho příslušenstvím také, jakž vejš dotčeno, od svrchupsaného staršieho pana Jana Dubčanského sám sobě má vyplatiti podle té smlúvy, kteráž jest mezi panem Bočkem nebožčíkem a panem Janem Dubčanským starším učiněna. A vostatek té summy, to jest puol sedma tisíce kop míš., od tohoto sv. Havla příščího v roce aneb dvě neděli potom již psaný pan Vilém z Pernšteina doplatiti má panu Ludvíkovi Zajímačovi. A na toho puol sedma tisíce kop míš. při svatém Janě nejprv příštím jistotu dostatečnú pan z Pernšteina učiniti má panu Ludvíkovi Zajímačovi z Kunštátu; a pan Ludvík Zajímač z Kunštátu svrchupsanému panu z Pernšteina list správní dostatečný s rukojměmi dostatečnými, tak jakž řád a obyčej v markrabství Moravském, udělati má a to ujistiti tak, jestliže by pan z Pernšteina jakou škodu právem na Kunštátě neb na tom zboží obojím Kunštatském a Valeckém nesl, též také pro jakoužkoli závadu a od kohožkolivěk jestli že by na to zboží Kunštátské a Valecké právem saženo bylo, aby se již psaný pán z Pernšteina mohl na rukojmí těch, kteříž by byli v listu správním, dostatečně hájiti; a ten list správní při sv. Janě nejprv příščím od pana Ludvíka Zajímače panu z Pernšteina dán dokonalý konečně v moc jeho býti má. Což se svrchkuov dotýče, těch všech podle rejstr, kteréž jsou již psanému panu z Pernšteina na zboží Kunstatském vydána i v nich svrchkové položeni, postúpiti má. Než co se dotýče sanytruov a prachuov, toho všeho svrchupsaný pan Ludvík pánu z Pernšteina nechati má a tím z Kunštátu nehejbati, co jest tu kolivěk zuostalo po smrti nebožčíka pana Hynka Bočka. Pan Ludvík Zajímač svrchupsaného zámku Kunštátu se vším zbožím k témuž zámku příslušejícím podle rejstr již psanému panu z Pernšteina vydaných na to zboží Kunštatské postúpiti má i s těmi svrchky se všemi v rejstřích položenými, sanytry i prachem, kterýž jest tam po smrti nebožčíka pana Hynka Bočka zuostal, svrchupsanému panu z Pernšteina, neb kohož by na svém místě k tomu poslal, a to konečně beze všech odtahuov tu sobotu po Božím těle. A což se Valče dotýče, tu spravedlnost, kterúž má pan Ludvík k vejplatě toho statku Valeckého po nebožtíkovi panu Hynkovi Bočkovi, všecko právo své při témž času a postupování zámku Kunštátu na již jmenovaného pana z Pernšteina převésti má, a jeho toho všeho zmocniti. A při postupování téhož zámku Kunstatu lidé téhož zboží Kunstatského mají se k platóm, k robotám i jinejm povinnostem podle rejstr přiznati. Pakli by ti lidé platóm, robotám neb povinnostem jakým odpírali, ježto by to bylo v rejstřích na Kunštát a na to zboží vydaných již psanému panu z Pernšteina položeno a napsáno, tehdá svrchupsaný pan z Pernšteina nemá ani povinen bude, čemuž by lidé odpí- rali, panu Ludvíkovi Zajímačovi za to platiti. Archiv Český XVII. 35

Strana 274
274 C. XXII. Listinář pana Viléma s Pernšteina Což se dotýče platuov a duochoduov, kteříž při svatém Jiří minulém vyjíti měli spravedlivě, jestliže by jich co ještě k vybírání nepřiešlo až do postupování Kunstátu, tehda k těm již svrchupsaný pán z Pernšteina panu Ludvíkovi dopomoci má, aby mu dodány byly; než jiní všickni užitkové a duochodové téhož zboží Kunstatského, kteříž po sv. Jiří mají již vycházeti, ti vcele a zouplna k vybrání a k vyzdvižení panu z Pernšteina znostávají. Což se pak vkladu v desky dotýče nadepsaného zboží Kunstatského a Valeckého, to při času sv. Jana teď nejprv příščího pan Ludvík Zajímač v Olomúci dokonati má a svrchupsanému panu z Pernšteina v desky vložiti. Než co se Valče a toho zboží dotýče, jestliže k právu Olomúckému nepřísluší, než že přísluší k právu Brněnskému, tehdy nemohl-li by při tom času toho tu v Olomouci pan Ludvík dokonati, a to z příčiny z té, že by ve dcky Olomúcké zboží Valeckého s jeho příslušenstvím nemohl klásti, tehdy hned, když nejprve čas přijde, že by ke ckám Brněnským pan Ludvík mohl, tím neprotahujíce ani prodlévajíce, má hned do Brna, jakž by mu od svrchupsaného pana z Pernšteina aneb dědicuov jeho oznámeno bylo, přijeti a ve cky Valeč i s jeho se vším příslušenstvím, tak jakž jest to nebožčík pan Hynek Boček z Kunstatu držel a nyní pan Jan starší Dubčanský drží, ve dcky beze všeho prodlévání a odporu vložiti. K tomu já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina na místě pana otce svého za něho slibuji, i já svrchupsaný Ludvík Zajímač z Kunstátu též slibuji, že se tomu všemu dosti státi má, což v té smlúvě sepsáno jest, a to všecko že sobě právě, věrně a křesťansky oboje strany zdržeti a zachovati máme a smlúvě této dosti učiniti. Tomu na svědomí my svrchupsaní Vojtěch z Pernšteina a Ludvík Zajímač z Kunstátu sekret a pečeť svú dali jsme přitisknúti dobrovolně k této smlúvě; a připrosili jsme urozeného pána pana Jaroslava z Šelnberka a z Kosti, najvyššího komorníka království Českého, a urozeného vladyku pana Ctibora Dřevčického z Sadomíře a na Dobrým [sic], že sou pečeti své k této smlúvě na svědomí přitiskli, sobě a erbuom svým bez škody. Dne 29. června 1520 dal Jan Zajímač z Kunštátu a jistcové jeho Jan z Kunštátu a na Rožnově, Jindřich z Lompnice a Mezeříčí, Smil Kuna z Kunštátu a na Lukavě, Václav z Lompnice a na Mezeříčí, Vilém Kuna z Kunštátu a na Vyzovicích, Vilém z Lompnice a na Mezeříčí, Ladslav z Lompnice a na Mezeříčí, Jan z Lompnice a na Mezeříčí, Zdeněk z Lomp- nice a na Mezeříčí Vilémovi z Pernšteina list správní na Kunštát a ves Valeč. 1067. Artikul z obdarování vysoce urozeného pána pana Viléma z Pernšteina, nejvyššího hofmistra království Českého, dědičného pána města Pardubic, témuž městu mezi jinými mi- lostmi v něm obsaženými daného vytažený, co se kněží dosazování dotejče: „Také od nás i od

Strana 275
z roku 1520. 275 budoucích pánův a držitelův Pardubských v tom nemá se jim žádná překážka díti, což se kněží dávání dotýče k té faře a k tomu kostelíku v špitále, jakéž na té faře mají kněží míti, kteříž rozdávají tělo a krev pána Krista pod spůsobem dvojím z víry, že při tom mají zachováni býti, aby tu ti kněží té strany bývali v té faře, a oni aby je sobě svobodně jednati mohli, bez překážky naší i budoucích pánů a držitelův Pardubských; a tak ti kněží aby se beze všeho hanění zachovali a slovo Boží kázali bez hanění, jakož pak o tom v zřízení v království Českém. Kteréhožto listu a obdarování datum na Pardubicích ten pátek před sv. Janem Křtitelem božím léta od narození syna Božího tisícého pětistého dvadcátého počí- tajíc“ (22. června 1520.) Op. arch. arcib. v Praze. Rec. 1614. 1068. Druhé poslední pořízení Vilíma z Pernšteina, kterým mění některá ustanovení prvního svého kšaftu. Na Pardubicích 1520, 5. září. — Orig. perg. v kníž. arch. Roudnickém. Ve jmeno boží amen. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, jakož jsem udělal poručenství o statku svém, kteréhož jedno leží zde v Čechách v Praze na rathouzi, a druhé v Brně na rathouzi, na mocné listy královské, při tom sobě to pozuostaviv, abych moc měl, v své živnosti ta poručenství změniti aneb zkaziti, když by mi se zdálo, aneb víc přičiniti jiných poručenství; pak z milosti boží jsa při rozomu, toto poručenství jsem učinil a v něm některé artikule jsem změnil, kteréž v prvním poručenství jinak jsú stály; i chci tomu, což jsem kolivěk změnil a v tomto poručenství jinak napsal, aby to poručenství od synuov mých držáno bylo v těch artikulích, kteréž jsem změnil, a též i v dílčích listech co jsem změnil. Než ono poručenství stuoj tak ve všem, jakož jsem prvé zřídil, krom těch artikuluov, kteréž jsem změnil tímto poručenstvím v prvním poručenství, ti nemají moci žádné. Item najprvé tomu chci a tak aby Jan a Vojtěch synové moji se zachovali po mé smrti: Item díl český, kerýž se jest dostal Vojtěchovi synu mému, i s tím se vším, což jsem přikoupil od pana Haška za VIIM P míšenských při kupu Bydžova i s Bydžovem; it. to, což jsem kúpil u Litoborského ty vsi, it. od pana Haška Sloupno, it. Šaplavu od Kotlovcuov, it. Vysočany, it. Zachrašťany, it. Křivany, it. Smrkovice s jich příslušenstvím, it. Chudonice, to všecko zuostaň při Vojtěchovu dílu. It. což se Lantškrúnu a Lantšperku dotýče, kteréž se synóm mým po ženách dostaly, jakož jsem o tom byl položil v dílčích listech, a i přídavek položil v nich, co měl, co jměl [sic] moravský díl českému dílu přidati a na jaký zpuosob, to všecko v nic již obracuji, tak aby nic povinen nebyl moravský díl českému přidávati, než těmi zámky se dělte, ač co komu spravedlivě příslušeti bude; než v dílčích listech ti artikulové o ten přídavek aby žádné moci již neměli, poněvadž já více statku nad jejich první rozdělení, kteréhož mi pán Buoh z milosti své popříti ráčil, při- dávám tímto kšaftem k českému dílu. Item Kunstat, kterýž jsem přikúpil od pana 35*

Strana 276
276 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina Zajímače, ten přidávám k českému dílu s jeho příslušenstvím se vším, což k němu přísluší, krom Valeckého zboží. It. což se dílu moravského dotýče, kterýž se jest Janovi dostal, synu mému staršímu, stojí v prvním poručenství: Vojtěchovi synu mému zámek Židlochovice s některými zbožími, to všecko Janovi již zuostaň, což Vojtěchovi v Moravě v prvním poručenství světší [sic], při jeho dílu, poněvadž jsem Vojtěchovi Bydžov i s tím, což jsem k tomu přikúpil, k jeho dílu i jiná zboží přidal. It. toto znamenitě vymieňuji, aby Jan syn muoj Vojtěchovi synu mému vždycky každý rok vydával X dreylinkuov vína v své obecné dreylinky, tak jakž v Brně dreylinci jsou, a zejména aby jemu dával z Nosislavě dva dreylinky, z Blučiny dva dreylinky, z Bojanovic I dreylink, [z] Židlochovic I dreylink, a vostatek, to jest IIII dreylinky, aby jemu dával z Nikulčic a z Chřepic, z Medlova a z Kádova a z Němčic. A Vojtěch s svým nákladem má ta vína z těch míst bráti a vésti, kamž se jemu zdá, a Jan jemu fuorou žádnou povinovat není. A pakli by kdy Jan aneb dědici jeho tu sumu vína chtěli splatiti a jí nevydávati Vojtěchovi aneb dědicuom jeho, těch desíti dreylinkuov vína, za to aby dal Jan aneb jeho dědicové Vojtěchovi aneb jeho dědicóm puoltřetího tisíce kop míšenských; a tu sumu dadúc, nebudú povinni víc vína vydávati. It. také což se Valeckého zboží dotýče s jeho příslušenstvím, kteréž jsem kúpil od pana Zajímače, toho nechávám při Jana syna svého dílu moravském. It. což se Prus toho zboží dotýče, kteréž jsem přikúpil od Jana Kobíka, toho také všeho nechávám při Janově dílu, syna svého, při moravském, s jeho příslušenstvím. It. což se Bohnínova dotýče s jeho příslušenstvím, kterýž jsem také přikúpil, toho také nechávám při Jana syna svého dílu moravském, jakož ve dckách jest. It. kdež jsem také v kšaftu svém byl položil, aby se po mej smrti koberci a čalúny a štandlemi dělili, to již též ruším tímto kšaftem; než co na kterém zámku, kteří kterému dílu jsou, buď v Moravě neb v Čechách, bude kobercuov, čalúnuov i štandlí, to aby při tom zámku zuostalo, a naprosto o žádné svrchky aby se ne- dělili; než co při kterém zámku svrškuov bude, k českému neb k moravskému dílu, to při každém zámku aby zuostalo. Krom stříbra byla-li by která má po mně, ješto bych jim jich prvé nedal, aneb jich sobě sami nekúpili, ješto by po mně zuostala byla, kterýchž bych žádnému neporučil listně [sic] aneb ústně, tak jakž kšaft muoj první ukazuje, jak mohu a moc mám poručiti, na kterémž by koli zámku zuostala, na moravském neb na českém, o to aby se rovně rozdělili. Též zuostali-li by jací zlatí neb groši po mně neb peniezi, též o to aby se rovně rozdělili. Než dluhy mé všecky v Čechách i v Moravě i jinde, kteříž by zuostali a kterými jmény mohli se jmenovati, ty aby též zespolka zaplatili rovně, též jako v prvním kšaftu stojí o tom psáno.

Strana 277
z roku 1520. 277 It. což se statku mého toho dotýče, kterýž jsem panu Janovi maršálkovi za- vázal, ten tak při prvním poručenství zuostaň na ten zpuosob, jakž jemu svědší, jestliže bych toho jinak nezměnil; a jestli by kdy na mne neb na vás přišel ten statek muoj, tak jakž muoj kšaft první o tom svědčí, o ten se rovně rozdělte; jakož jest i dckami zavázal pan Jan maršálek nám, a co jest sobě pozuostavil, že muož poručiti do jmenovité sumy, komuž chce co, to zespolka zaplaťte, i jiné, což byšte spravedlivě jměli zaplatiti z toho statku po něm a zaň. It. co se statku páně Janova maršálkova dotýče, kterýž mi jest nápadem zavázal, přišel-li by na mne, jak bych o tom rozkázal, tak se staň. Pakli bych nic nerozkázal, tím se rovně rozdělte. Ale bohdá toho pán Buch uchovati ráčí pana maršálka, a že on jeho bohdá sám užívati bude a dědicové jeho po něm, ač mu je pán Buoh dá. It. což se rybníkuov dělání dotýče na kterémžkoli dílu, buď v Čechách neb v Moravě, u Pohořelic neb jinde, kde by se koli zdělaly, a pán Buoh dáti to ráčil, ti při každém dílu zuostaňte, tak jakž zděláni na kterémžkoli dílu budú. It. což se Bělee a Slapanova dotýče s jeho příslušenstvím, ta při Janovu dílu zuostaň k Pernšteinu, ač jí neodbudu. It. jakož jsem dceři své poručil, paní Bohunce, XIIM míšenských, aby jí po mé smrti synové moji dali, jakož kšaft to první sám v sobě ukazuje, a dokud by jí těch XIIM P míšenských nedali, aby jí dávali II° � grošuov českých, to jest IIIIC � míšenských: již to v nic obracuji, aby jí povinni nebyli jich dáti, než toliko summu aby jí dali, tak jakž první kšaft o tom svědší na ty časy. It. což se paní Machny Žerotínské dotýče, což jí v prvním poručenství mém stálo, z toho již nic nebuď, to také v nic obracuji, poněvadž jest umřela. It. což se pana Hynka Bočka ujce mého dotýče, což jemu v prvním poru- čenství stojí, také to v nic obracuji, a to zuostaň při paní Bohunce, ač by pán Buoh to dopustil tím pořádkem prvního poručenství, ale prvé nic. It. což se kláštera Doubravnického dotýče, jakéžkoli kněží Janovi zdá se po mej smrti tam uvésti, méně aby jim dáváno nebylo, než podle prvního poručenství sto kop míšenských k těm desátkóm; a budú-li světščí kněží, aby na to méně dvú kněžích tam neuvodil světských; a rector aby tu byl a škola, aby pacholata se učily. Ale tej sumy nic, těch sta kop ani desátkuov neujímati jim, než vždy úplně vydávati. Pakli muož víc kněží býti, to buď při tvé vuoli, než peněz jim ať se nic neujímá na ty kněží a na tu školu, v mé živnosti ani po mé smrti. It. jakož jsem v prvním poručenství zavázal, do špitále Křižanovského aby dáváno bylo X míšenských, pak tímto kšaftem rozkazuji a chci, aby tak bylo pod pokutú prvního poručenství, která na to uložena jest, aby dáváno bylo XX P míšenských a méně nic; a ten pořádek aby při tom zachován byl, kterýž při špitáli Doubravnicském zachován býti má, i při jiných špitálích.

Strana 278
278 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina It. jakož jsem také v prvním poručenství zavázal a zapsal do Pardubského kláštera sto � míšenských aby dávali: pak již tímto kšaftem a poručenstvím roz- kazuji pod pokutami prvního poručenství, aby méně dáváno nebylo než sto ſP a XX míšenských, aby na to živi mohli býti. A za to hned Vojtěcha prosím i přikazuji, aby jinak nebylo na budúcí časy, a také na to i list mají ode mne. It. za to prosím Jana syna svého, že na to pomnieti bude, aby v Židlocho- vicích špitál udělal pro chudé, a ten špitál i ty chudé tak opatřil, aby živnost jmíti mohli slušnú. A což jim koli uděláš, sobě víc uděláš, nežli jim. Neb ta věc stojí v prvním kšaftu Vojtěchovi, ale již poněvadž jsem to změnil o Židlochovice, a tobě se dostaly, ty aby to učinil, ač mně toho pán Buoh za mee ještě živnosti dáti ne- ráčí, abych sám to udělal. It. což se Doubravnicského kláštera dotýče, jakož v prvním poručenství stojí, aby jej synové moji zespolka opravovali: pak prostě aby Vojtěch syn muoj do de- síti let vždy každý rok sto kop míšenských naň dal na stavení a na opravu, a Jan z svého dílu též do Xti let každý rok sto kop míšenských. A Jan k tomu dílu a stavení aby přihlédal a to opravoval, aby se udělal a opravil na místo, jako sluší, a cihlú přikryl. Pakli by kdy z dopuštění božího ten klášter zšel a přišel k jaké zkázi [sic] jakžkoli, tehdy Jan a Vojtěch synové moji aneb potomci jich ten klášter aby zase stavěli a opravovali, dokudž by jeho zase na místo neudělali; a na to dílo vždy český díl k moravskému dílu aby dal sto � míšenských, tak jakž nahoře psáno stojí, do Xti let, ač by toho potřeba byla. It. což se Jakuba ze Zlivie, služebníka mého, dotýče, jakož jsem jemu v prvním kšaftu zavázal šest set kop míšenských aby jemu dáno bylo, pak ještě aby mu přidali dvě stě kop míšenských k tomu, aby bylo VIII“ P míšenských; a z člo- věčenství aby napomínán nebyl, neb jsem já jej propustil z člověčenství po smrti mé, kdyby mne pán Buoh uchovati neráčil, aby svoboden byl a sloužil, komu se jemu zdá, bez překážky; a počtuov žádných žádnému aby nečinil, neb mně počty samému dělá z každé útraty: v tom hned prosím, aby tak zachován byl. It. což se Pavla z Hory Obřanské dotýče, služebníka mého, neuchoval-li by mne pan Buoh smrti, tomu abyšte dali sto �k grošnov v roce po mé smrti. It. Lancmanovi sirotku mému abyšte dali též v roce po mé smrti sto P mí- šenských, a k tomu aby sloužil, komu chce z vás, a dobře abyšte jemu činili. It. což se Jana Vahanského, služebníka mého, dotýče, kterýž mi také z své mladosti slouží, jakož jsem v prvním kšaftu napsal, žádaje vás, abyšte jemu dobře činili po mé smrti a jeho neopúštěli, i ještě za to prosím i přikazuji, při kterémž- koli bude, aby jeho neopúštěl a dobře jemu činil, i ten také, u kteréhož by nebyl, neb u kteréhož koli bude, jako by u obú byl, jestliže spolu bratrsky a věrně budete. It. také sobě tuto moc ještě zvláště pozuostavuji, jestli bych co v tomto po-

Strana 279
z roku 1520. 279 ručenství chtěl opraviti a jinak změniti aneb i v prvním poručenství též, abych toho moc a vuoli měl; a nad to chtěl-li bych jaké poručenství ještě udělati, a bylo toho potřeba, toho též abych vuoli jměl; aneb jestli bych bez poručenství komu co po- ručil listem svým aneb na svědomí dobrých lidí dvú neb tří pečeti byly a má pečeť též, aby moc to jmělo, jako by v poručenství a kšaftu psáno stálo v tomto. Tomu na potvrzení a lepší jistotu já svrchupsaný Vilém z Pernšteina na Helfenšteině svú vlastní pečet jsem k tomuto mému poručenstvie přivěsiti rozkázal; a pro lepšie svědomí připrosil jsem urozených pánuov, pana Jindřicha Šťastného z Waltšteina a na Rychmburce, pana Haška Zvieřetického z Wartmberka a na Smi- dařích, pana Slavaty z Chlumu a na Košmberce, a urozených vládyk, pana Petra Příbka z Otoslavic a na Březoviciech, pana Václava Opršala z Žher a na Čejevicích, pana Bohuslava Běškovce z Běškovic, že jsú své pečeti podle mé přivěsiti dali k to- muto mému poručenství, sobě a erbóm svým bez škody. Dán a psán na Pardubicích v středu před Narozením panny Marie, léta Páně tisícieho pětistého dvadcátého. (In tergo:) Poručenstvie druhé JMti pana Viléma z Pernšteina a na Helfenšteině, kteréž udělati ráčil léta Páně tisiecieho pětistého dvadcátého v středu před Narozením panny Marie oc. — Listina pergamenová se 7 visutými pečetmi úplně zachovalými. 1069. Vilím z Pernšteina činí směnu s Janem z Rožmberka o 10 kop gr. č. ročního platu na vsi Hruškách a za 400 kop gr. č. k tomu přidaných na ves Přibice. V Brně 1520, 21. září. — Orig. arch. Maltánů v Praze. Vilém z Pernšteina oc, že s dobrým rozmyslem a přátel svých radú směnu a freimark učinili jsme a mocí listu tohoto činíme o deset kop grošuov českých platu ročního na lidech usedlých a nezávadných ve vsi naší Hruškách s urozeným pánem panem Janem z Rožumberka a na Strakonicích, mistrem převorstvie českého, a knězem Janem převorem i vším konventem domu Strakonického zákona sv. Jana Jerozolimitánského i s budúcími potomky, mistry a zákonníky téhož zákona, nic sobě tu ani erbuom a budoucím svým nepozuostavujíc, krom tří člověků, s platy a panstvím, kteréž sobě pozuostavujem, zejmena tyto: Item Václava s puol lánem, kterýž staví; it. Vacula s lánem, it. Jan Sobota se dvěma podsedky; a k tomu čtyři sta kop grošnov českých na drobných penězích svrchupsanému pánu jsme přidali, zúplna a do- cela v jeho moc položili a vyplnili. Za kterýchžto deset kop grošuov platu ročního svrchu psaného a čtyři sta kop grošuov českých k tomu přidaných již jmenovaný pan Jan i všecek konvent domu Strakonického dal jest nám svú vlastní a dědičnú ves Přibice i s kostelním podacím, tak jakž list správní od svrchu psaného pána nám udělaný na to v sobě šíře ukazuje a zavírá.

Strana 280
280 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina A protož já svrchu psaný Vilém i s svými budúcími potomky ten plat svrchu psaný, tak jakž jsme jej sami jměli, tu sobě ani budúcím našim nic nepozuostavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenstvie, než to všecko dali jsme a postú- pili směnú svrchupsanú nahoře psanému panu Janovi z Rožumberka i tomu konventu domu Strakonického nynějším i budúcím. Kterýžto plat máme a slibujeme i s budúcími svými potomky spraviti a osvoboditi vedlé obyčeje a práva markrabství Moravského. A za to v rukojemství zastavujem svrchu psanému panu Janovi a převoru i konventu často psanému nynějším i budúcím urozené pány Arkleba z Boskovic na Vranově, hajtmana markrabstvie Moravského, Albrechta z Lichtmburka a z Bítova a na Hostini, Krištofa z Boskovic na Třebové, Markvarta Valeckého z Mírova na Miroslavi, Adama z Backovic na Polici, Viléma z Vickova na Čelechovicích oc .. Ležení v městě Brně. Tomu na svědomí my jistec i my rukojmie svrchu psaní své vlastní pečeti k tomuto listu dali jsme přivěsiti. Jenž jest dán a psán v Brně v pátek na den svatého Matúše evangelisty léta páně tisícého pětistého dvacátého počítajíce. Veškeré pečeti dosti dobře zachovalé. — Srv. vklad výše str. 269 č. 1062, smlouvu obojstrannou str. 270 č. 1065, a výtah ze správního listu Jana z Rosenberka str. 272 č. 1065. 1070. Nejmenovaný Němec český podává do Míšně zprávu o společné poradě měst v Praze dne 9. října 1520 konané v příčině obrany proti šlechtě, že města mají úmluvy přátelské s kraji za Prahou k východu ležícími, a zvláště „mit den Herrn von Bernstein und den Herrn Tercschko und mit allen Herren und Edelleuten in demselben Kreis, dass wir mit ihne und sie mit uns nichts zu thun haben“. Cop. coaeva v arch. Weimarském Reg. C. p. 241 Nr. 1. — Palackého Děj. V. b. 377. 1071. Smlouva mezi paní Bohunkou z Lipého a synem jejím Janem z Lipého o 15.000 kop gr. míš., jež paní Bohunka při synu svém měla. Na Mor. Krumlově 1521, 28. ledna. — Orig. v státním arch. ve Vídni. Léta páně tisícého pětistého dvatcatého prvního stala se jest smlúva celá a dokonalá mezi námi, mnou Bohunkú z Pernšteina s strany jedné, a mnou Janem z Lippého na Krumlově najvyšším maršálkem království Českého s strany druhé, a to taková: Jakož já svrchupsaná Bohunka mám puol osma tisíce kop grošuov aneb patnácte tisíc kop míšenských při panu Janovi svrchupsaném synu svém na takový spůsob, když by mi se té summy nezdálo při něm nechati, vajpověď jemu učiníc puol leta napřed, tehdy mou summu mi položiti má. I takto jest mezi námi srovnáno a smluveno, že já svrchupsaná Bohunka, jestliže by na mne Buoh všemohoucí smrt dopustiti ráčil, při panu Janovi synu svém těch patnácti tisíc kop míšenských nechati mám na takový spůsob, abych z té summy poručiti mohla buď za zdravého života neb na smrtelné posteli až do čtyř tisíc kop míšenských pod pečetí svú a dvú

Strana 281
z roku 1520 a 1521. 281 neb tří dobrých lidí na svědomí aneb oustně před dvěma nebo třmi dobrými člověky, komuž by mi se zdálo a líbilo. A svrchupsaný pan Jan syn muoj aby tomu všemu povinovat byl dosti učiniti. A já svrchupsaný Jan znajíc takové dobrodiní od paní mateře své, k tomuto sem přistoupil a v to se zase poddávám: jakož sem nápadníky všeho svého statku zdělal dckami zemskými urozené pány, pana Viléma z Pernšteina, pana Jana a pana Vojtěcha bratří vlastní z Pernšteina, tak jakž ten vklad sám v sobě ukazuje, kdež sem sobě vymínil, abych do patnácti tisíc kop míšenských z toho statku dáti a poručiti mohl, komuž by mi se zdálo. I protož těch patnácte tisíc kop míšenských paní Bohunce z Pernšteina paní mateři mé milé dávám a poroučím, jestliže by na mne pán Buoh všemohoucí smrť dopustiti ráčil a já bez dědicuov s tohoto světa sšel, aby od pánuov z Pernšteina jakožto nápadníkuov statku mého již svrchupsané paní Bohunce spraveny a vydány byly z toho statku; však toto sobě vymieňuji, komuž bych z té summy do čtyř tisíc kop míšeňských poručiti chtěl, totiž z těch patnácti tisíc kop míšeňských, pod pečetí svú a dvú aneb tří dobrých lidí na svědomí aneb ústně před dvěma aneb třmi dobrými člověky, aby se tomu všemu dosti stalo od nápadníků a držiteluov statku mého. Než toto já svrchupsaná Bohunka a já svrchupsaný Jan v této smlúvě znamenitě vymieňujem: jestliže by se mně svrchupsané Bohunce aneb mně svrchupsanému Janovi v této smlúvě a v tom spolčení nezdálo státi, tehdy sobě s vobou stran máme dáti půl léta napřed věděti, kterémuž by se z nás nezdálo v té smlúvě státi, a po tom po- louletí vypovědělém pořád zběhlém tato smlúva žádné moci míti nemá. Také toto mezi námi vymíněno jest, což se smlúvy předešlé dotýče, na kterúžto smlúvu já svrchupsaný Jan těch patnácte tisíc kop míšeňských paní Bohunky z Pernšteina mateře své při sobě mám, na jaký spůsob a co jí z toho vydávám, to ta smlúva v sobě šíře ukazuje. Protož ta smlúva v své mocnosti zůstaň, pokudž sobě s obú stran výpovědi neučiníme tak, jak v té smlúvě postaveno jest, kdež z nás každá strana tyto smlúvy pečetmi našimi stvrdili sme. A pro širší svědomí připrosili sme urozených pánuov, pana Jana z Pernšteina najvyššího komorníka markrabství Moravského, pana Vojtěcha z Pernšteina najvyššího hofmistra království Českého, a urozených vládyk pana Markvarta Valeckého z Mírova na Miroslavi, pana Adama z Backovic na Polici, že sou své pečeti vedle našich na svědomí přitiskli k tomuto listu, sobě a erbóm svým bez škody; jenž jest dán a psán na Krumlově ten pátek před Hromnicemi léta páně tisícého a dne svrchupsaného. Dva exempl., slovo od slova souhlasné, jen pravopisem se lišící; na obou stejné pečeti, 4 červené a 2 modré. Archiv Český XVII. 36

Strana 282
282 C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina 1072. Zprávy o úmrtí Viléma z Pernšteina († na Pardubicích 8. dubna 1521 dle Palackého Děj. V. b. 397 n. 323). a) T. 1. [1521] po provodu umřel Vilém Pernšteinský z Pernšteina a na Pardubi- cích a Tovačově oc. Ten před několika lety uvedl to v Čechách, že kupčil v víně, v šmejdu, a v jiné živnosti městské sahal, a z toho zisky veliké měl. (Staří let. č. 448. — Provodní neboli bílá neděle r. 1521 připadla na 7. dubna.) b) Léta 1521 v outerý po provodní neděli [9. dubna] umřel pan Vilém z Pernšteina na Pardubicích. Codicil. Lupacius habet annum 1529 April. diem 9. Veleslavínův kalendář z r. 1590 p. 197. c) Bartoloměj Paprocký z Glogol ve svém spise „Zrcadlo slavného markrabství Mo- ravského oc“, vydaném r. 1593, na fol. XXXI b. napsal: „Léta Páně 1520 ten pondělí po provodní neděli umřel urozený pán pan Vilém z Peršteina a na Helfenšteině, někdy nejvyšší hofmistr království Českého, který v témž Doubravnickém kostele pochován.“ Knih. mus. král. Česk. 31. A. 3. To by bylo 16. dubna 1520. Také Wolný, Die Markgrafschaft Mähren, II. Bd. II. Abth. pg. 306 v notě 116 klade úmrtí Vilémovo Montag nach dem weissen Sonntag 1520, tedy o rok dříve, nežli vskutku nastalo. d) (Wilhelmi Pernsteinii illaudabilis bonorum ecclesiasticorum attractio.) A" Di 1521 6. Idus Aprilis [8. dubna] iuxta Petrum Codicillum morti coaevum Pardubicii in gentili op- pido satur dierum ac honorum aliisque temporalibus benedictionibus plenus ex hac misera ad immortalem vitam transmigravit Wilhelmus dynasta Pernstenius. Viri cetera apud Moravos et Bohemos celeberrimi famam non parum aspersit macula illaudabile studium e bonis eccle- siasticis ditescendi. Nam hic ille utrobique provinciarum fortunas multorum coenobiorum de- glutivit, ut suas scilicet pro se suisque duobus filiis exaggeraret. Quorum porro coenobiorum? Ubi testamentum Wilhelmi per occasionem die certo et mense adnotavero, omnium nomina subinde evulgabo. Nimirum in turbida aqua facile fuit Pernstenio piscari, quando Matthias Ungarus, ut sibi proceres Moravos obligaret amplius, haec vincula ex alieno contexebat. Vla- dislaus successor, ut in obsequiis detineret eosdem, pari liberalitate utebatur et Wilhelmum praecipue extulit in ipsa etiam Bohemia, quod suis partibus semper favisset. Unde per ea tempora in Moravia praeter Olomucensem episcopum et in Bohemia exceptis regulis Rosen- sibus nemo erat, qui divitiis cum Pernsteino concertaret. Et regius favor ultra ipsum in filios quoque derivabatur. Adalbertus iunior natu regni praefecturae patre in eum honorem devol- vente admotus est; Joannem in Moraviae supremo camerariatu Ludovicus rex ac etiam capi- taneatu honoravit. (Aliqualis in hospitalibus restitutio.) Ceterum Wilhelmus, catholicissimus alias dynasta, ut morsicantem conscientiam ob tot fundationes interversas quoquo modo paccaret, certus ac sciens non multum validas esse super his regum donationes, eo quod essent plerumque extortae et parum iusta causa confectae, in suis fere omnibus dicionibus valetudinaria pro aegris, hospitalia pro senio confectis, receptacula denique pro passis calamitatem undecunque excitavit et rebus necessariis providit. Daubravnici quoque multus in eo fuit, ut desolatum parthenonem non per virgines sacras, sed per Cisterciensis regulae decem sacerdotes repararet,

Strana 283
z roku 1521. 283 qui decimis in dicione Pernstenia curae animarum debitis, et certis, non magnis tamen cen- sibus sustentarentur. (Moritur cum remorsibus conscientiae, eapropter Daubravnicii filius Joannes in com- pensam aedificat e marmore basilicam.) Quod pater in testamento operosissime commendavit filiis, hoc saltem inchoavit Joannes maior natu, marmoream plane Daubravnicii exaedificando ecclesiam, quae hodieque admirationi est aspicientibus. Reliqua praeterea nec nepotes vel pronepotes tentaverunt. In Bohemia Pardubicii ad extfr]emum, ubi sepulturam, sed in paro- chiali sibi delegit Wilhelmus, fratribus Minoribus scti Francisci pro tot interversis coenobiis pro pauculis coenobiolum fundavit. An his tam modicis fecerit Deo satis, meum non est pro- ferre sententiam; Wilhelmi causa ad divinum tribunal iam pridem excussa est, prout termi- natum est iudicium, ipse experitur. P. Georgii Crugerii Sacri pulveres, Aprilis p. 45 (tištěno v Litomyšli 1677; bibl. Českého Musea 44. D. 5). 36*

Strana 284
D. XVII. URBÁŘ PANSTVÍ HLUBOCKÉHO založený roku 1490, Vydává František Dvorský. (Originál chová se v knížecím Schwarzenberském archivě na zámku Hluboké ; prvotní- nápis jeho jest: Hegisira hlavné zbožie Hlubockého. Ostatní popis toho rukopisu viz v úvodě na počátku tohoto svazku.) Rychtärstvie Lisovske. A. Městečko Lišov. .......... A 1 Voselny . .......... . . +. AT Hirky .............. A8 Némecké Hory . . .. ...... . A 10 Kolnaj ........... +. . +. A 12 Žár 0 ...... . ee. A 13 Lhotice . . ...... .. + +. «+» A 14 Velechyin © ... . . . + . + « A 15 Jelmo ........... +... A 17 Hrutov . . ............ A 18 Levin . . . ... . ... s. . +... A 19 Jivno . .. . .. . +. + <<. .... A 20 Lhota Pustd . . . . . ....... A21 Pifvofany . . . . ......... A 22 Chńava ........ +... ... A 22 Kaliště . ............. A 23 Trebetova Hora. . .. ....... A 24 Hrdejovice |. ........... A 26 Opatovice . ......... +... A 28 Rychtdÿsivie Purgaretskć. B 1. S druhé strany . . ......... B2 Velice. . . .......... +. B 4 Volešník Ce ee ee eee ee B 5 Muniče B 8 Chlumec. .......... . .*. B 11 Bavorovice ....... ++. ++. B 13 Hosfn .. 222404 4 4 42000 B 15 Chotytany . . . . . . . . . +. + + B 17 Libnite . . . . .. ........ B 18 Dobiejovice , ......... . +. B 19 Jezmice , . . . . + - - , + + + . + B 21 Poněšice . , ...........e. B 22 Vlkov. ....... +... .... B 23 Mydlovary . . . . . . . + - + + + + B 24 Zlatÿsovice . .... . . . + +. + + B 25 Zliv ............. . B 26 Podhradí ......... +... +. B 28 Kresin .............. B 29 . Rychtdéstvie Pi3tinské. Piśtin . , ............. Ci [Češno]vice C3 [Zalużice] . ............ C5 [Jaromffe] . . . ........ + +. C5 [Béehov]. .. 22202220 226 C5 Rychtdrstvie Zablatské. Záblatí . ............. D1 

Strana 285
Rejstřík. Rychtářství Lišovské. Rychtárstvie Zábořské. Záboří . ............. E1 Malé Záblatí. ... . . . .. .. .. E 3 Zbudov .. .. .. ... re E 4 Čičenice. . .. leen E 5 Čavině ........ lees E 6 Riychtdrstvie Choaletické. Chvaletice . . ........... F1 Milenvicee . . . .. ........ F3 Kítétiee . . . . ...... lr. FA4 Račice . ...... 2... rs F5 Stoziee .. .......-..... F Kloub s... 0.0.0... F9 Krče ........-...-.-.^.. F 10 VA RAD F 11 Mí$enee . . . .. .. . res F 13 Rychtářstvie: Čížovské Soběšice . ........-.... G 1 Pfedotice . . ........... G 2 Bošovice ........-..... G3 Čížová . eee G 3 Svajsoddvice. . . ....... s G 3 Krašovice ...... rns G 3 Mladotiee .. ........-... G4 Druhovle Menif. . . . . .. .... G 5 Druhove Véti. .. ........ G5 Pamětice . . . ...... ces G 6 Bastrčice . ......... c. G 7 Rychtářstvie Skalské. Skály... en H 1 Budičovice. . . . . . . . . .... H3 Razce .......-...... H4 Hunfany ............. H5 Semniee . . . ....... lc. H6 285 RBychtáfstvie Milejovské. Čepřejovice . J1 Jifeice . ............. J 2 Bohunice ............. J 3 Kamenná ............. J 4 .VBecdlapy ............. J4 Tvzie ........ ..... J 5 Bulfanovite ............ J 6 Úlehle... |J7 Nahořany ............ JJ7 NeusduZice . . . . . . . .. .... Ja Tříteže ........... ln. J 9 Setéchoviee ............ J 10 Belikoice .. ........... J 10 Radhostice [Hofej] . . . . . . . .. J 11 Radhostice [Dolnéj&f] . . .. .... J 11 Btránějovice ............ J 19 Miljoiee .. ........... J 12 Hostice .............. J 14 Hychtáfstvie Kamjtské. Kamjk .............. K 1 Druhá stranà . .......... K 2 Radole ............. K 5 Veiká .............. K 6 Zhóf ............... KT Zduchovice . .. ......... K 8 Seenice. . . . . . .. ...... K 10 Lhota .............. K 10 Kosobudy .. ........... K 11 Paná............... K 12 Kleovicee . .. .......... K 12 Milešov .. . ........... K 13 Prudkoviee . ........... K 13 Hmézdice. . . . .. .. . .. .. K 14 Vesce ........ cres K 15 Přívozec. . .. ...... c. K 16 [A1] Ryehtárstvie LiSovské. Městečko Lišov. Trojan má ij čtvrti; platí o sv. Jiří zii gr., o sv. Havle též; a týž má j jitra, platí o sv. Jiří ti », o sv. Havle též. Týž platí berně o vánociech z jedné čtvrti a z j šesta jitra r gr. vij A, a tak praví, že z uostatka jiter 

Strana 286
286 berně neplatí. Týž robotnieho o sv. Janě platí tiii gr. minus hl. Šíma j lánu drží a iż jitra (zvitij jitra), platí o sv. Jiří rvr gr. vi d. (z gr.), o sv. Havle téz, a berné o vánociech roi gr. (r gr.) vi A, robotnieho pti sv. Jané » gr. 3 hl. (3 gr. ti >). Šváb má vi jiter, platí o sv. Jiří v gr. vij 5 a o sv. Havle též, berně vánoční xx gr. » » (ze vii jitr iit gr. vý » a pravi, że z uostatka jitr berně neplatí); robotnieho o sv. Janě vi gr. iii (rij >»). Ondra (Matuš) drží iiti jitra, platí o sv. Jiří zo A, o sv. Havle též, a praví, že z těch jitr ze čtyř berně vánočnie neplatí; robotnieho o sv. Janě iliiż A. Ta iitt jitra kúpil od Pi- dika; a jest pusté, má je stavěti, a jemu k tomu již i lesu dáno. Janek Šímuov drží zrti jitr, platí o sv. Jiří zi gr. v » a osv. Havle teež; berně vá- noéní z ziii jitr iz gr. iiij: A, a praví, že ze čtyř jiter berně neplatí; robotnieho o sv. Janě ut gr. 5 >. Pidík (Hrabané) má v jit, platí o sv. Jiří ti gr. v &, o sv. Havle též, a praví, že z těch v jiter berně nedává; robotnieho o sv. Janě vž 5. Prokůpek má j čtvrti (a iii jitra), platí o sv. Jifí iiti gr. (oi gr. i5), o sv. Havle tóż, berné vánotnie iiit gr. (oi gr. 1 5), robotnieho viij A (it A). Janek (Satranskj) má j lánu, platí o sv. Jiří goi gr., o sv. Havle též; berně vánoční got gr. robotnieho o sv. Jané v gr. (TfZ drží iii ji platí o sv. Jifí iiij gr. ii », o sv. Havle též, berně vánoční iij gr. 1 m, a ze čtyř jitr berně neplatí; robotnieho o sv. Janě i gr. d) Jan kovář má vi jiter (1 jitro), platí o sv. Jiří iti gr. iti bl. (titi %), o sv. Havle též. Berně vánoénie iii gr. tit hl. (tiit »), robotnieho o sv. Janě vii À (tit h.). Koéch drżi yiiij jitra, plati o sv. JiH vii gr. ii >, o sv. Havle též. Berně vánočnie vii "gr. 2 A, robotnieho gwi „5. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Kotnśk drží xviit jiter, platí o sv. Jiff vilit gr. ii », o sv. Havle též. Berně vánočnie z viii jiter itii gr. ii 5, a z rti praví, že neplatí berně; robotnieho o sv. Janě iii gr. Urban Mramor drží ij čtvrti a j jitra (iiit} jitra); platí o sv. Jifí riti gr. iiij è (itiiý » j hl), o sv. Havle též; berně vá- noćnie z ywiiii Jitr (viii jitr) platí viii gr. (iii gr. ii A), a praví, že ze tiii (z uostatku) jiter berně neplatí, robotnieho o sv. Janě iiij gr. iti hl. (tiit gr. ilii 3). Kříž drží j lánu a ii jitře; platí o sv. Jiří xvii gr. 1 hl., o sv. Havle též, berně vanočnie wvit gr. 1 hl, robotnieho o sv. Janě v gr. v hl. Šimek Peniežek drží zxiti jitra (xxviti jitr), platí o sv. Jiří zit gr. it è (tv gr.), o sv. Havle též, berně vánočnie z rri jiter ri gr. iij 5», & praví, Ze ze dvü (z vii) jiter nedává berně, robotnieho o sv. Jané itij gr. tit 5 (tiii gr. tit >). Jan Plocek (Penížek) drží xr jiter, platí o sv. Jiří x gr. v X, o sv. Havle též; berně vánočnie z x jiter v gr. 5 hl., a praví, že z x neplatí; robotnieho o sv. Janě iii gr. v h. . nda (Staf) drží čtvrt, (j lánu a iii jitra), platí o sv. Jiří viil gr. (zviii gr. i 5), o sv. Havle též, berně vánočnie viii gr. (zviii gr. i M), (roboty v gr. v „5) robotnieho o sv. Janě iij gr. zit gr. v hl, o sv. Havle též, berně vánočnie gii gr. it „5, robotnieho o sv. Janě iii gr. 5 ». [A 2.] Staff drží j lánu bez j jitra (a v jitr), platí o sv. Jiří zoi gr. ii minus d, (xviii gr. 5 A), o sv. Havle též, berně vánotnie zvi gr. it minus d, (wiii gr. v &), robotnieho o sv. Janě v gr. minus h. (vj 4%). Jareš drží j lánu a ii jitře, platí o sv. Jiří xvii gr. 1 h., o sv. Havle též; berně vá- nočnie roii gr. 1 hl, robotnieho o sv. Jaué » g. o h. Ficl (Jiřík) drží xxv jiter (ztiit jiter), platf o sv. Jiří xiii gr. v hl. (biij gr.), o sv. Havle též; berně vánočnie platí z 21 jiter rt gr. ii 

Strana 287
Rychtářství Lašovské: městečko Lišov. A (v gr. v hl.) a praví, Ze ze iii neplatí, ro- botnieho o sv. Jané iii gr. 1 % (ii gr. iiż > j hl). | Jan Telátko (Simek) drží iij čtvrti (xiii jitr), platí o sv. Jiří zit gr. it.» (ott gr. minus j h.), o sv. Havle též, berně vánoční rii gr. ... hl (té), (roboty ii gr. iit hl.), robotnich o sv. Janě iij gr. 1 ». ЛГ рой вт. v A, o sv. Havle též, berně vá- noénie roii gr. v ,», robotních o sv. Janě vj gr. Anton Ayše (Jan kovář) drží j lánu a ii jitfe (zitt jitr), platí o sv. Jiff goit gr. 1 hl (vii gr. minus j hl) o sv. Havle též, berně z itii jiter neplatí, (též), robotního o sv. Janě » gr. » hl. (ii gr. iii hl.). o sv. Jifie iy gr. à hl. (oi gr. vi} j hl), o sv. Havle též, berně vánočnie z riit jiter vi gr. vi} À j hl, a ze iiti praví, že neplatí, robo- inieho o sv. Jané ii} gr. o hl. (ii gr. iii hl.). Pecha drží lánu bez j jitra (a iiij jitra), platí o sv. Jiří zo gr. v % (qoii gr. vi} A), o sv. Havle též, berně vánočnie xv gr. b À, robo- tnieho o sv. Jané o gr. minus hl. (iii 5). Jan Král (Telátko) drží ri jiter, platí o sv. Jiří vi gr. minus hl., o sv. Havle též, berně vánočnie vi gr. minus hl, robotních o sv. Janě zii} A. Papež má čtvrt; platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též; berné vánoční viii gr., robo- tnieho o svatím Jané iij gr. Jan Hoden má proi jiter, platí o sv. Jiří rüii gr. minus i », o sy. Havle též; berně vánočnie yiiti gr. minus „», robotnich o sv. Jané iiii gr. ii 5. Fajtl Polák (Matúš krajčí) má v jiter, platí o sv. Jiří it gr. b 3, o sv. Havle tóż, berně vánočnie it gr. 5 4, robotnich o sv. Jané vj 9. Tábor (Fencl) má ritj jitra, platí o sv. Jiří vii gr. ji minus 5, o sv. Havle též, berně 287 vánoční vit gr. ii minus „5, robotních o sv. Janě xv », ale má to sedění jiným osaditi, neb sám prve jiné má. Ficl (Petr) drží xii jiter, platí o sv. Jiří vi gr. iil 5, o sv. Havle též; berně vánočnie vi gr. ili „A, robotních o sv. Janě ii gr, ale má to osaditi jiným, neb sám prve jiné má. Václav má j lánu, platí o sv. Jiří zvi gr., o sv. Havle též, berně vánočnie xvi gr., robotních o sv. Janě v gr.; na tom má seděti neb bratrem osaditi. Valcha má zi jiter, platí o sv. Jiří vi gr. minus hl, o sv. Havle též, berně vánočnie vi gr. minus hl, robotních o sv. Jané ziij 5. Mikulás Sram (Macalík) má z jitr bez j minus j hal), o sv. Havle též, berně vánočnie tj gr. (vit gr. minus j hal), o sv. Jané iii gr. it» (it gr. i > 4 hal). Thomášek Černý má witij jitra (viii jitr). platí o ву. ЛЫ НН gr. tiit > (vi 3), o sv. Havle téZ, berné vénotnie itii gr. tiii „» (bi »), robotnieho o sv. Janě r (zj A). Jan Šindelíř má j lánu a vij jitra (iij jitra); platí o sv. Jimi ywiiii gr. iiij À (wii gr. v hl.), o sv. Havle též; berně vánočnie s půl lánu a siij jitra (roti gr. v hl), a praví, že ze (tyr jitr neplatí; robotních o sv. Janě vi gr. iii hl. (o gr. iit hal.) [A 3]. Řečníková vdova má vii jitr, platí o sv. Jiff iiij gr., o sv. Havle též, berně vá- noënie itij gr robotnfch o sv. Jané viij A. Jiřík pekař z Budějovic drží zz jitr u Li- šova; platí o sv. Jiří z gr. v A, o sv. Havle též, a praví, že z toho berně nedává; robot- nieho o sv. Jané tit gr. ii >». Martin Svécenj má j lánu a itii jitra, platí o sv. Jiří zviii gr. i ,5, 0 sv. Havle též, berné vánoénie roiit gr. i 5, robotnieho o sv. Janě v gr. v A. Jéra Trhluov mé j lánu riij jitra (xriiit jitr), platf o sv. Jiff rit gr. vt » (zril gr. 3), o sv. Havle též, berně vánočnie z rrxvit} jitra tę gr. iit A, a praví, že z v jitr nic nedává, 

Strana 288
288 (xii gr. vi »), robotnieho o sv. Janu vii gr. i hl. (iii gr.); a týž Jíra drží hájek, v něm jest vi jitr, platí o sv. Jifie ii gr. iit hl. nic vic. Hanel má čtvrt a ij jitra, platí o sv. Jiří ir gr. minus i &, O sv. Havle též, berně vá- noënie biii gr. vi „5, robotnich o sv. Janu iij gr. ii 5. Nerád má j lánu bez i jitra (xvtii jitr), robotních o sv. Janu iiit gr. vt,» (tit gr. i hL). Havel Sram má xro jitr; platí o sv. Jiří ritij gr., o sv. Havle též, berně vánočnie ziitj gr., robotních o sv. Janu iiit gr. t À. Bartoš (Peniežek) má wxvit (grxiiť) jitra, plati o sv. Jiff vitii gr. à hl (xvii gr. t 5), o sv. Havle též; berné vénotnie z zriüii jitr platí vii gr. (rii gr. vi A), robotních o sv. Janu ip gr. minus d. (v gr. iii %), a praví, že ze viii jitr nic neplatí berně. Šimek drží j lánu a viii jitr, platí o sv. Jiří zr gr. tt, o sv. Havle též; berně vánočnie tx gr. it a, robotnieho o sv. Jané vi gr. iit hal. Havel Muf má prot jitr, plati o sv. Jiří riiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční z xiii' jitr vii gr., a praví, že z druhých xtit neplatí, robotních o sv. Janu tili gr. it >. Trabol má j lánu bez jitra, platí o sv. Jiří zvý gr., o sv. Havle též, berně vánočnie rej gr. robotuích o sv. Janu v gr. minus 5. Vácha Klimeš it a j čtvrti a tit jitra (j A (roli gr. vi %), o sv. Havle též, berně vá- notnie rri gr. iiij », robotnich o sv. Janu v gr. v Ad (v gr. itilj +). Jílek smolař má j lánu a iiij jitrá, platí o sv. Jifí roili gr. minus denar, o sv. Havle též, berně vánočnie roii gr. minus d.; robot- ních o sv. Janu v gr. iiiij >. Macalík (Mikwlás Srafm]) má čtvrt (a zj jitra), platí o sv. Jiří xi gr. (gii gr. v A), o sv. Havle též, berně vánotnie riit gr. (riii gr. 0 4), robotních o sv. Janu iij gr. (iii gr. it A). D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Šimek Kvítek má ij étvrti iiij jitra (j lánu vittij jitra), platí o sv. Jiff iit gr. vj 9 (rri gr. i hl), o sv. Havle též, berně vánoční ziti gr. vý A (též), robotního o sv. Janu tiii gr. iii h. (vi gr. iiit >). Tomás Sumpetr (Holÿ) má xri jitr (x jitr), platí o sv. Jiří rt gr. iti hl. (v gr. » hl), o sv. Havle též, berné vánoénie ri gr. iii h. (o gr. v hl), robotních iiij gr. (rij +). Janek Havlík má j lánu, platí o sv. Jiří toi gr., o sv. Havle též, berně vänotnie xvi gr., robotních o sv. Janě v gr. Janek Straka má ij čtvrti, platí o sv. Jiří zit gr., o sv. Havle též, berně vánočnie z xx} jitra yi gr. minus hl., a pravi, Ze ze dvû jitr nedává berné, robotních o sv. Janu tiii gr. i +. [A 4.] Týž (Kazimas) drží podsedek pustý a k nim x jitr Bednářovských, má ten podsedek stavěti a osaditi, a md lhotu od sv. Jiří mi- nulého za iii léta oe (xxxx. Platí z těch v jitr o sv. Jiří vw gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční v gr. v hl., robotních o sv. Janu rij d.!) Bieha Hrbkwov má ij čtvrti a ti jitře; platí o sv. Jiří zit gr. i hl., o sv. Havle též, berně vánočnie z ij čtvrti rii gr., a praví, že ze dvû jitr neplat{; robotnieho o sv. Janě lit gr. t5. Matěj Haláček má j lánu a i jitro, platí o sv. Jiří xot gr. iiti penieze, o sv. Havle téZ, berně vánočnie platí z xv jitr viii gr., a praví, že z xvi nic neplatí, robotnieho o sv. Janu » gr. i 5. Ondra Piedík má iy jitr (roit jitr), platí o sv. Jifí itii gr. vý À (vitii} gr.), 0 sv. Havle též, berně vánoční z vi jitr iii gr. iii hl. (riiit jitr vitt gr. minus hl), a pravi, Ze ze tit jitr neplatí; robotních o sv. Janu tij gr. ii ». Jan Vachlík má čtvrt a viii jitr; platí o sv. Jiří rii gr. tt », o sv. Havle též; berně nic nedává, robotních o sv. Janu iii gr. b 5. Jan švec má v jitr, platí o sv. Jiří it gr. 1) Zápis v registrech mřežován. 

Strana 289
Rychtářství Lišovské: městečko Lišov, ves Voselnÿ. b A, o sv. Havle též; a praví, že z těch jitr berně nedává, robotních o sv. Janu iiiij —. Jan Hubka má vij jitr, platí o sv. Jiří iitý gr. a o sv. Havle též; a praví, že berně z toho nedává; robotnieho o sv. Janu viij +. Jan Peniezek má j lánu a vý jitra (xi jitr), platí o sv. Jifi ziit gr. (zoi gr.), o sv. Havle też, berné vánotnie riii (roi gr.), robotnich o sv. Janu v gr. Janek Straka (Týž Pemegek) (Ambrůžík ) má ri jitr, platí o sv. Jifí vi gr. minus hl, o sv. Havle též, berně vánoční vi gr. minus ' hl, robotnich o sv. Janě riij ».") Šimek Hanusuov (Tabor) mó yi jitr, platí o sv. Jiří vi gr. minus hl, o sv. Havle též, berně vánoční vi gr. minus hl, robotních o sv. Janu riij ». Matěj Diviš má y jitr (vi jiter), platí 0 Sv. Jifí v gr. v hl. (iit gr. itt hl), o sv. Havle též, berně vánoční v gr. v hl. (iii gr. iit hl), robotnich o sv. Jané ij gr. 1 d.?) (i gr.) Bicek z Miletina, človék pánuov z Ro- zumberga, drZí rr jitr, platí o sv. Jiří x gr. v A, 0 sv. Havle tóż, a pravi, Ze berně ani robot z toho nedává. Sytkovskd čtvrt; tu drží obec do Lišova; platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též; ro- botnieho o sv. Janu iij gr., a praví, že berně z toho nedávají; a k tomu siedla nenie. Machovy dědiny drží obec Lišovská a platí o sv. Jiří (xx gr., o sv. Havle též; berně vá- nocnie [ry gr., a praví, že z toho robotnieho nedávají; a k těm také seděnie nenie. Zigl pekař má vý jitra, platí o sv. Janě iit gr., o sv. Havle též, berně též, robotnieho o sv. Janě t gr.) Jest tu zi jitr K....honskjch pustych (Majel řezník drží) zi jitr, kterýchžto žádný nedrží a také se jich nic neužívá, leč by kto co na té roli vsel, tehdy pánu třetí mandel obilee, jakéž se kolvěk vseje, jde, a platilo by se z nich p gr. oij A, 0 sv. Jifie, o sv. END Zápis jest mřežován. — ?) Zápis v orig mie- žován. — 9) Zápis mřežován. Archiv Cesky XVII. 289 Havle též, berně nic (též), robotních riij ». Ujal?) to Urban Marmor, mó Ihuotu za iii léta 92 od sv. Havla. [A 5.] Odtud pojistebného platu dávají pfi sv. Havle [ déberuov ovsa, a to za to dá- vají, Ze lesu Dubovce poZívají pastvami a dfie- vím k potřebám svým; a pravi, Ze jsü to kú- pili, ale že památníkuov nenie, kdy jest kúpeno. Jest tu v Lišově mýto, toho se jeden rok více a druhý méně požívá, jakž se kdy trefí. Summa úroku svatojiřského s městečka Lišova riiij (P roit gr. t hl. i s pustfm. Summa üroku svatohavelského riit$ (P ziii gr. vi » i s pustymi jitry. Summa berně vánočnie rij (2 rrvit gr. pij >. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného i gr. Summa robotnieho iiij (P rotiti gr. iii hl. [A 7.)] Voselny. Rysdk mé čtvrt, platí o sv. Jiří viit gr., o sv. Havle též, robotních o sv. Janu iij gr.; a jest ta čtvrt pustá, na kteréžto seděl Václav, bratr jeho; a má ji Ryšák postaviti a osaditi člověkem. Marek Zika drží třetinu lánu, platí o sv. Jiří z gr. v „», o sv. Havle též, robotních o sv. Janu iit gr. » hl.; jest nynie pustá, ale má stavěti, i les mu k tomu dán. (Osedlé.) Bleh má třetinu lánu, platí o sv. Jiří t gr.» 5, o sy. Havle též, robotních o sv. Janu tit gr. v hl.; ta třetina je pustá, ale má ji osaditi. Týž Bleh drii j lánu, platí o sv. Jiří vvi gr., o sv. Havle též, robotních o sv. Janu v gr., a to polúlánie slove Špatlákovské, a na tom sedí. Ryšák má lán; platí o sv. Jiří j (! ti gr., o sv. Havle též, robotních o sv. Janu x gr., a na tom sám sedí. Týž Ryšák drží třetinu lánu, platí o sv. Jifí z gr. v ,», o sv. Havle též, robotních 1) Připsáno rukou pozdější. — *) Fol. A 6 ne- cháno prázdné, snad pro pozdější dodatky. 87 

Strana 290
290 o sv. Janu ii gr. v hl, a jest tu třetina pustá, ale znáti; Ze jest sedlišče bylo, ale praví, že památníkuov není, by kto na tom seděl, než že vdy k tomu lánu tu třetinu dr- želi a z toho platili. Bohuslav má j lánu, platí o sv. Jifí wi gr., o sv. Havle též; robotních o sv. Janu v gr. Sugdol má j lánu, z toho nic neplatí skrze tu příčinu, že jest hajným, a když haj- ným nebude, též z toho platiti bude jako s ji- ného polúlání. (Již hajným nenie.) *) Šimek má čtvrt, platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též ; robotních o sv. Janu ii} gr.; a *) má Ihuotu o sv. Jifí minulého do roka 91". Petrásová (Ozvald) z Budéjovie drZí né- která jitra od Üsilného. Platí z nich pfi sva- tým Jiří x gr. a o sv. Havle též. Hyśdk odtudž při sv. Jifie platí t vědro medu. Summa úroku Svatojirského ii (f rbiii gr. i» Svatohavelského tolikéz. Robotnich gl gr. i hl. [A 8.] Huorky. Pavel (Mikuláš) drží ii} čtvrti a dvě jitře, platí o sv. Jiří xrxi gr. i hl., o sv. Havle též; berné vánotnie z zyoi jitr platí rittt gr., a praví, že z rij jitra nie nedává berné; robotnich o sv. Janu vi gr. iiit»; „a to jest pustó, kteróż slove Ma&kovskó, a to má osaditi élovékem" ;?) a drżi 1 los, platf o sv. JiM git 5, o sv. Havle zii} den. (Jest osazeno.) Hoden z Lišova j lánu, platí o sv. Jiří wi gr.; o sv. Havle též, berně vánoční zvi gr., robotnich o sv. Janu » gr., a to mó osaditi člověkem; a drží 1 los, platí o sv. Jiří rit 5, o sv. Havle xiij », berně ani robotních z toho neplatí. Pavel drží lán a ti jitře, platí o sv. Jiří à [B iit gr. i hl., o sv. Havle též, berně vá- 1) Tato 3 slova připsána rukou pozdější. — 3) Odtud až do konce přetráeno. — 3) Slova v uvo- zovce uvedená jsou přeškrtnuta. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. noënie ž [P iii gr. i hl, robotnich o sv. Janu t gr. b hl; a na tom sedí; a losy má iti, platí o sv. Jiří v gr. t 5, o sv. Havle v gr. v hl., a z toho berně ani robotních neplatí. Jiří grit gr. ii 5, o sv. Havle též, berně vá- noénie pyiit gr. it +, robotních o sv. Janu vit gr. ii A; a z jednoho losu o sv. Jifí rii A, 0 sv. Havle rij », a berné ani robotnich z toho neplatí. Kříž má tij čtvrti bez j jitra, platí o sv. Jiří xix gr. v A, o sv. Havle též, berně vá- noënie rix gr. b 5, robotnich o sv. Janu vi gr. iii hl.; a k tomu drZf jeden los, platí o sv. Jifí rii 5, o sv. Havle хи} », a praví, Ze z toho berně ani robotních neplatí. Havel Čvorek má iii čtvrti (it čtvrti) a vý jitra; platí o sv. Jiří roit gr. (zbilli gr.), 0 SV. Havle též; berně vánočnie rxvii gr. (zviiti gr.), robotních o sv. Janu viii gr. vii » (v gr. vij A); a k tomu drží 1 los, platí o sv. Jiří zii », o sv. Havle riiż A, a tak praví, že z toho berně ani robotnieho neplatí; a') praví, že jemu pán JMt Ihuotu dal proto, že jest sho- řal, do svatého Jiřie přieštieho. Dolidek má j lánu (iii čtvrti), platí o sv. Jiří rei gr. (tzitit gr.), o sv. Havle též, berně vánoéní roi gr. (yriiti gr.), robotnich o sv. Janu v gr. (vit gr.); a k tomu drZí los jeden, platí o sv. Jiří xi », o sv. Havle xiij 5, a prawi, že z toho berně ani robotního neplatí. Čapek má iii čtvrti a 4 jitra, platí o sv. Jiří rxvi gr. i 5, o sv. Havle též, berně vá- nočnie (20! gr. i X, robotních o sv. Janu viii gr. i5; а К tomu drží 1 los, platí o sv. Jiří: tli 5», o sv. Havle zii} „5, a tak praví, že z toho berně ani robotnieho neplatí. Jan Machwov syn má lán bez iiii jitr, platí o sv. J. j (f minus den, o sv. Havle též, berně vánočnie j (f minus %, robotnich o sv. Janu vitit gr. i 5; k tomu drží it losy, platí o sv. Jiří iit gr. iti 5, o sv. Havle iti gr. titi », a z toho berně ani robotnieho neplatí. 1) Odtud a% do konce přetrženo. 

Strana 291
Rychtářstvé Lišovské : Šach má ii} čtvrti a ij jitra, platí o sv. Jiří xz gr. vi &, o sv. Havle též, berně vá- noënie zr gr. vi ,5, robotních o sv. Janu vij gr.; a k tomu drží jeden los, platí o sv. Jiří tii 5, o sv. Havle zii} A, a praví, že berně ani robotnieho z toho neplatí. Týž drží iii čtvrti bez j jitra, platí o sv. Jifí rriüii gr. ii minus 5, o sv. Havle téZ, berné vánotnie rriiii gr. tt minus 5, robotních : o sv. Janu vii gr. ii a; a k tomu drží 1 los, platí o sv. Jiří xii ,», o sv. Havle riij 5, a praví, Ze bernó ani robot z toho neplatí. À to pusto (sic) má osaditi synem svym. Šimek má lán a xi jitr, platí o sv. Jiří è (P vii gr. vi} A, o sv. Havle též, berně vá- noční s lánu j (f ii gr., a s jedenádeti jitr praví, že neplatí; robotních o sv. Janu ri gr. vý A: a k tomu drží ii losy, platí o sv. Jiří tit gr. iit, o sv. Havle iit gr. itii ;5, à z toho berné ani robotnich neplatí. Mare$ drZí pustotu Osmíkovskü, jest jí ití čtvrti ij jitra; platí o sv. Jiff xrb gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční rro gr. v hl., robotních o sv. Janu vii} gr.; a ktomu drží i los, platí o sv. Jiří rii A, o sv. Havle zii} 5, a pravie, že z toho berně ani robot- nieho neplatí. A to má osaditi dětmi svými. Janek Ujec má iii čtvrti, platí o sv. Jiří nit gr., 0 sv. Havle též; berně vánočnie zzitit gr., robotních pfi sv. Janu viij gr., a drží jeden los, platí o sv. Jifí zii A, o sv. Havle rit} >, praví, že z toho berně ani robotních nedává. Pešek (Hanzl) drží čtvrt a x jitr, platí 0 sv. Jiff riti gr. iii hl, o sv. Havle též, berně vánoónie rii gr. iii hl, robotnfeh o sv. Janu it gr. i5; a drZí j losu, platí o sv. Jiří vi A, o sv. Havle vij A, a z toho berně ani robotních neplatí. Fikaska Mikuláš „má čtvrt“ ") rv jitr, platí o sv. Jití xxi gr. o hl. (riii gr. v hl.), o sv. Havle též, berně vánoénie rri gr. o hl. (riii gr. v hl), robotních o sv. Janu (bij gr. ^ . 3) Slova ta pretrZena. ves Voselný, Hůrky. 291 i5) itit gr. i >; a drží iij losu, platí o sv. Jiří iiti gr. it A, o sv. Havle iiit gr. iit », a z toho berně ani robotních neplatí. Hronek má iiij čtvrti bez ii jiter (ii čtvrtí & j jitra), platí o sv. Jiff rroit gr. (qritit gr. it mM), o sv. Havle též, berně vánoční zyvii gr. (xziiti gr. ii %), robotnich o sv. Janu vii} gr. it W (i hl.); a drží i los, platí o sy. Jitf yii », o sv. Havle zit} », a z toho berně ani robo- tnieho neplatí. Pesek (Peniezck) mé j čtvrti a tiii jitra (oitit jitr), platí o sv. Jifí oi gr. it è (viti gr. vi 9), o sv. Havle též, berně vánoční s j étvrti a sv jitr vi gr. a v w», a ze ilii jitr praví, Ze berně neplatí, robotních o sv. Janu riiii 5 (roit 5); a drží i los, platí o sv. Jiří vii A, o sv. Havle rit} >, a z toho losu berně ani robotních neplatí. Peniezek do Li$ova (Fiel) drží vi jitr pu- stoty Pechovy: platí o sv. Jiří v gr. vij ^, o sv. Havle též, berně vánočnie v gr. vi} », robotnfeh o sv. Janu zii} >; a drží týž tří čtvrti též pustiny; platí o sv. Jiří rriiii gr., o sv. Havle též; berné?) vánoéní xxiii gr., ro- botních o sv. Jané viij gr., a praví, že z těch iii čtvrtí plat na biříce do Lišova; to jest již na pánu JMti při tom nechati i změniti; a pravil, že jemu pán JMt Ihuotu dal. Fikaska prijal j lánu Kvěchovského pu- stého, mâ to ustaviti a usaditi;”) platiti má jako s jiného polülání a 1 jitro. Jest tu půl lánu pustého a jedno jitro, ježto se z toho nepožívá a žádný jich nedrží, než loučky se prodávají, z kterýchžto někdy méně a někdy více každého roku přichází; a třetí mandel obilé, ktož seje na té pustotině, pánu JMti přichází.) Ujal to Fikaska, stojí napřed. Odtud, jakž kto sedí, platí o sv. Havle pojistebného po 1 čberu ovsa, po dvú slepicí a po jednom sýru. 1) Odtud až do konce přetrženo. — *) Následu- jí slova přeškrtnutá: „má k tomu lhuotu od sv. Jiří za iii léta anno oc 99". — 9) Tento odstavec až dotud jest mřežován. 37* 

Strana 292
292 Summa úroku Svatojiřského viii (P vitii gr. i hl. Svatohavelského viti ff rż gr. i >. Berně vánoční vit (P ztitiz gr. A každý, kto berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotnieho při svatém Janě it (f rotiit gr. iiit». i s témi tfimi étvrtmi. [A 10.) Německé Hory. Aišl má lán, platí o sv. Jifi j (P iiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční j (P ii gr., robotních o sv. Janu r gr. Matěj Klír má tit čtvrti; platí o sv. Jiří rxb} gr, o sv. Havle též; berně vánoční zrvii gr., robotních o sv. Janu viij gr. Fencl Král má j lánu, platí o sv. Jiří roti gr., o sv. Havle též, berně vánočnie zvi gr., robotních o sv. Janu v gr. | Ondra (Týž) má j lánu; platí o sv. Jiří roii gr., o sv. Havle též; berně vánoční xvi gr., robotních o sv. Janu v gr. Bieha (Paw) má j lánu, platí o sv. Jiří tvii gr, 0 sv. Havle téZ, berné vénoëni zvi gr. robotních o sv. Janu v gr. Jakeš má j lánu; platí o sv. Jiří xvii gr., o sv. Havle též, berně vánoční zvi gr., robot- ních o sv. Janu v gr. Týž Jakeš drží j lánu druhého, platí o sv. Jiří xvii gr., o sv. Havle též, berně vá- noční xvi gr., robotních o sv. Janě v gr.; ale jest to polúlání pusté, bylo prve na něm sedlišče, ale praví, že od prvniech válek pusto jest. Lorenz (Plożar) má čtvrt Cahové, platí o sv. Jifí viij gr., o sv. Havle též; berně vánoční viii gr., robotnich o sv. Janu ii} gr.; a ta čtvrt pustá jest, než jest k nie siedlo, a on ji přikúpil k své druhé čtvrti. Týž Lorenc drží druhú čtvrt Zimanovskü, na kteréž sám sedí; platí o sv. Jiří vitij gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robot- ních o sv. Janu iij gr. Jiřík Lorenc (Ondrášek) má tit čtvrtí, platí o sv. Jiří xyxvý gr., o sv. Havle též, berně D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. vánotní rriiii gr., robotních viij; má!) lhuotu od sv. Jifie minulého do roka, jest shořalý. Petr Vah má iii čtvrti, platí o sv. Jiří rwvž gr., o sv. Havle též, berně vánoční rriiii gr., robotnich o sv. Janě viij gr. Oldřich má j lánu, platí o sv. Jifí roii gr, o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robotnich o sv. Janě v gr., a') má Ihuotu od sv. Jiří minulého do roka, jest shofaly. Welfl mé čtvrt; platí o sv. Jiří viiij gr., o sv. Havle též, berně vánočnie viii gr., ro- botnich o sv. Janě ii} gr. Týž Welfl (Fencl Král) drží druhů čtvrt; platí o sv. Jiří vitij gr., o sv. Havle též, berně vánoční pii gr., robotních o sv. Jané iij gr.; a ta čtvrt jest pustá, ale znáti jest, že bylo k ní sedění. Welfl krčmář má lán; platí o sv. Jiří j [P iii gr, o sv. Havle též, berně vánoční j [P ii gr., robotních o sv. Janě r gr. Thoman má iii čtvrti, platí o sv. Jiří zroj gr. o sv. Havle též, berně vánoční zriiti gr., robotních o sv. Jané viij gr. [A 11.] Thoman Král j lánu, platí o sv. Jiff roii gr., o sv. Havle též, berně vánoční rbi gr., robotních o sv. Jané v gr. Tyż Thoman Král drží čtvrt; platí o sv. Jiří viiij gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr. robotních o sv. Janě iij gr.; a ta čtvrt jest pustá, ale praví, že k ní někdy se- děnie bylo; ujal ji Ondrášek z Budějovic, má osaditi, ustaviti; tomu má lhuotu i placení od sv. Jiří za iii léta anno oc 14[..] Lorenc Sia mó j lánu, platí o sv. Jiří roii gr, o sv. Havle též, berně vánoční roi - gr., robotních o sv. Janě v gr.; a to polúlání jest pusté, küpil je od Cikajnara, a jest na tom polúlání ještě stavenie. Týž Sikæ (sic) drží j lánu; platí o sv. Jiří xvii gr., o sv. Havle též; berně vánoční toi gr., robotních o sv. Janě v gr., a na tom sedění sám sedí. Ondráček krajčí má j lánu, platí o sv. — 1) Od slova toho až do konce zápisu přetrženo- 

Strana 293
Rychtdrstvi Lisovské: ves Némecké Hory, Kolný. Jiří gvii gr., o sv. Havle též, berně vánoční roi gr. robotních o sv. Janu v gr. Pawl má čtvrt, platí o sv. Jiff viii} gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robot- ních o sv. Janu v gr. Thoman mé čtvrt Tkadlcovskd, platí o sv. Jiří viiij gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janu tij gr. Matěj má j lánu; platí o sv. Jiří xvii gr., o sv. Havle též, berně vánoční roi gr., robot- ních o sv. Janu v gr. Týž Matěj drží čtvrt; platí o sv. Jiří vitij gr., o svat. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janě iij gr.; a ta čtvrt pustá jest, a praví, že k ní sedění jest. Týž Matěj drží druhú čtvrt kúpenú od Havla, platí všecko jako s jiné čtvrti, a bylo nčkdy k ní sedční, prijal ji Ondráček kožišník z Budéjic a md to osaditi a ustaviti; lhuotu toho má od sv. Havla za iiij léta 91". Ondráček Ifoldar má lán; platí o sv. Jiří j [D tit gr, o sv. Havle též, berně vánoční à [P it gr., robotnich o sy. Jané r gr. Ondřej Cikajnar má čtvrt; platí o sv. Jiří viiij gr., o sv. Havle též, berně vánočnie viii gr., robotních o sv. Janě ii} gr. Hanzl Havel má ij čtvrti; platí o sv. Jiří tii gr. vi 3, o sv. Havle též, berně vánoční tii gr., robotních o sv. Jané iii gr. iiitj ». Proke$ Newwiert 3 lánu, platí o sv. Jiří vvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční zví gr., robotních o sv. Janě v gr. Ondra Chvalčenský má ii čtvrti, platí o sv. Jiří xxvj gr., o sv. Havle též, berně vá- notnf pitt gr., robotnich o sv. Janu vii gr. Krčmář Fizl, Ail, Cikeinar platí o sv. Jiři vj gr., o sv. Havle tolikéž. Jest tu krčma, kterúž drží Welf ; z té rych- táři Lišovskému při masopustě platil roi gr.; i odjalto pán rychtáři znaje, že k tomu rychtář žád- né spravedlnosti nemá. Jest *") mu puštěno zase. [A 12.| Odtud pojistebného, jakž kto sedí, při sv. Havle po 1 čberu ovsa a po 1 slepici; — 7) Slova tato připsána pozdější rukou. 293 a tak pravil Vdvra odtudz, Ze ktoZ ii krdvé má, že při témž času má dáti 1 sajr, a ktoZ itii krávy má, ten tiit sýry dáti má, a tak dále; a to konšelé z té vsi vybierají. Summa úroku Svatojiřského viiiž (E rri gr. p hl (rroii gr. minus i d.). Svatohavelského tolikéz. Berné vánoéní viti ff r gr. Robotnich tij (P »t gr. [..] 9. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného i gr. Kolný. Jakub drží itij čtvrti, platí o sv. Jiří ritit gr, o sv. Havle té; berné vánoéní (iii Jílek má iij čtvrti, platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též; berně vánoční x gr., robotních o sv. Janě iii gr. ti 9. Svitavová má j lánu, platí o sv. Jiří viii gr, o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janu iij gr. Jilek a Svitavovd přijali v plat spolu j lánu Rotnovského, platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janu iij gr. Vávra Mráz má lán, platí o sv. Jiří mi gr., o sv. Havle též, berně vánoční xbi gr., ro- botních o sv. Janu v gr. Odtud pojistebného při sv. Havle, jakž kto sedí, platí po i čberu ovsa a ii slepici a po dvů sýrů. Jan Ocáskuov syn, přijal pustotu Martin- covskû, to jest iii čtvrti, i tu čtvrt Ludáčkovu, to jest lán; má platiti z toho jakož i jiní s lánu; Ihuotu má toho od sv. Havla přie- Btieho do dvû let 93. Šváb z Lišova (Vavřinec z Kolné) přijal lán pustý Heskotovský, má platiti při sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich v gr, lhuotu mé od vénoc priestiech až do roka, a v tom má ustaviti. Fer. 5. die Ascensionis domini 94.7) ^ 1) Zápis ten připsán pozdější rukou. 

Strana 294
294 [A 18.] Summa úroku Svatojiřského (vi gr. (frexoiii gr.). Svatohavelského tolikéZ. Berné vánoéní [oi gr. (rrrotit gr.). A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného i gr. Robotních o sv. Janś gwiiż gr. ii A. Žár. Heskot drží dva lány, platf o sv. Ji j [I ii gr., o sv. Havle též, a praví, že ty dva lány společně vzdy držána k tomu sedění byla od staradávna před jeho otcem i za jeho otce. Pavel Pavek drží čtvrt; platí o sv. Jiří itii gr., o sv, Havle tóż, a na tom sedèni sedf. Týž Pavel drží iii čtvrti, platí o sv. Jiří rit gr, o sv. Havle též, a ty čtvrti slovů Ja- nečkovy; a praví, že k nim seděnie prve bylo, než z těch má tepruv počíti platiti od sv. Jiřie nynic minulého přes rok 90. lhuota vyšla. Václav Muškát má lán, platí o sv. Jiří wi gr, o sv. Havle též, a na tom lánč sedí. Týž Václav Muškát drží druhý lán Haš- kovský, platí o sv. Jiří vi gr, o sv. Havle též, a praví, že k němu někdy seděnie bylo; a!) mé Ihotu od sv. Jiří minulého ještě do roka, anno 90. Ihuota vyśla. Heskot (Vdvra) ?) opět drží lán Crnpacov- ský, platí o sv. Jiří Xvi gr., o sv. Havle též, a praví, že k tomu seděnie bylo; a má Ihuotu též do toho času, jako svrchupsani dva ; Ihuota vyśla. Štépán počel stavěti na lánu Fenclové; platí o sv. Jiří xví gr., o sv. Havle též; a") má Ihuotu od sv. Jiří minulého za dvě leté; léta ac devadesátého Ihuota vyšla. Matějovský (Ujal to Vdvra)*) pustý lán žádný nepožívá, než loučky se prodávají, kteréž k němu přísluší, a ty úředník z zámku roz- kazuje prodati, když čas přijde. A z těch někdy víc někdy méň přicházie, jakž se kdy tráva urodí. A na roli jestliže kto seje, tehdy třetí mandel pánu JMti z toho pfijíti má. Má?) depsáno a připsáno pozdější rukou. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. s něho platiti jako s jiného lánu. Lhuotu má od sv. Jiří minulého do roka. Actum die Vi- sitationis Marie 94. Odtud pojistebného, jakž kto sedí, platí při sv. Havle po 1 čberu ovsa a po dvü sle- pieéí a po dvü sýrů. Summa úroku Svatojifského 1j (f 22 gr. (it (P viti gr.) Svatohavelského téz. [A 14.] Lhotice. Blažek Octek drží lán; píatí o sv. Jiří à ff i gr., o sv. Havle též; berně vánoční 3 (B ii gr., robotních o sv. Janu vi gr., a praví, že k němu bylo někdy dvoje sídlo, ale toho on nepomní, než že slýchal. Vávra") (Dušek) Provázek má lán, platí o sv. Jiří j (| it gr., o sv. Havle též; berně vánoční j [P ii gr., robotních o sv. Janu vi gr.; a praví, že ktomu také seděnie bylo k j lánu, ale toho on nepomní, než že slýchal. Jíra drží lán; platí o sv. Jiří j (P tt gv., o sv. Havle též; berně vánotni j (f ii gr., robotních o sv. Janu vi gr. Matej, Petruov syn, j lánu, platí o sv. Jiff goi gr, o sv. Havle též; berně vánoční zot gr., robotnich o sv. Janu iii gr. Matěj Král má j lánu, platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční gwi gr., robotních o sv. Janě iii gr. Janda má lán, platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční j (P 2 gr., robotních o sv. Janu vi gr.; a praví, že k j lánu seděnie bylo, ale toho ten člověk nepo- mní, když jest to osedlé bylo. | Obec ze Lhotic jednú v roce platí pfi sv. Havle v gr. a nic víc. Odtud pojistebného platí, jakž kto sedí, při sv. Havle dávají po 1 čberu ovsa, po ii slepicí a po dvú sýrů. Summa úroku Svatojiřského ii} (! x gr. Svatohavelského iij (B rb gr. 1) Přeškrtnuto a připsáno pozdější rukou. 

Strana 295
Rychtářstvie Lišovské: ves Žár, Lhotice, Velechvín, Pustoty. Berné vánoéní iij (P r gr. A každý, kto berni dává, má dáti záma- zného 1 gr. Robotních o sv. Janu j (f. [A 15.] Velechvin. Mikuláš Poné&ického bratr') (Johannes) má lán Thuomovský pustý, platí o sv. Jiří j [B i gr., o sv. Havle též, berně vánoční wi gr., robotních o sv. Janu x gr., než ještě na tom stavenie žádného nemá, než tepruv sta- véti má, a?) také z toho nic ještě neplatí; má lhuotu od sv. Jiří minulého až do roka. Petr kovář ") (Dolídek) má iii čtvrti, kteréž přijal k stavenie, platí o sv. Jiří zriiii gr., o sv. Havle též; berně vánoční xvi gr., robot- ních o sv. Janu viij gr., 8?) na tom je&té lhuotu má od sv. Petra minulého ještě za ij léta anno oc nonnagesimo. Matěj Kuoth má lán; platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční wi gr., robotnich o sv. Janu y gr.; a byl ten lan prve na dvé, a jest ještě znáti, k němu že sedlišče bylo, a“) má Ihuotu ještě od sv. Jiří minu- lého doroka, a stavěti sobě na tom lánu má. Bicek má iii čtvrti, platí o sv. Jiff xxiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční rit gr., ro- botníeh o sv. Janu viij gr. Týž drží čtvrt, kterúž přijal od iii čtvrtí Draščatovských; platí o sv. Jiří viti gr., 0 sv. Havle též, berně vánoéní titt gr., robotních iij gr. Martin (Matheus) Kub má lán; platí o sy. Jifi j (T ii gr., o sv. Havle téZ, berné vá- noční s j lánu viii gr., a praví, že s j lánu neplatí berně; robotních o sv. Janu r gr.; má*) lhuotu od sv. Jifí minulého do roka. Zdich má j lánu, platí o sv. Jiří zví gr., o sv. Havle též; berně vánoční praví, že od staradávna z toho j lánu neplatí; robotních o sv. Janu pět gr.; má?) Ihuotu od sv. Ji minulého do roka. Týž drží j lánu Blahútova, platí o sv. Jiří 1) Přeškrtnuto. — ?) Odtud az do konce zápisu pretrżeno. 295 vi gr., o sv. Havle též; berně praví, že také z toho j lánu od staradávna neplatí; robot- ních o sv. Janu v gr.; a praví, že k tomu j lánu jest seděnie pusté; též ') má Ihuotu. Bárta (Hanel Prokeš) má lán; platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též, berně vá- noční praví, že z toho neplatí od staradávna; robotních o sv. Janu platí r gr.; a praví, že jest přikúpil k třem čtvrtem jednu čtvrt, k kteréž prve bylo seděnie, ale praví, že jest dávno pusté to sedění; a to jest všecko pusté přijal po otci svém a staví na tom. Má Ihuotu do sv. Jiří. Jiřík hajný drží j lánu Pičnovského, platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též; berně vá- noční viii gr., robotních o sv. Janu v gr.; a k tomu dvořiště pusté jest; ale má se k tomu, že stavěti chce; má') Ihuotu od sv. Jiří mi- nulého do roka. Tyż ?) mó lán, má platiti též všecko jako s jiného lánu; berně vánoční xvi gr. Střelček má j lánu; platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční praví, že neplatí; robotních o sv. Janu v gr.; ujal to Macek z Kolného, má počíti platiti o sv. Janě robotní peníze, a potom všecky platy platiti má, kromě pojistebnieho platu, toho dávati nemá. [A 16.] Pustoty. (Obec) lán pustý Lapáčovský, i dány jsú z něho lidem iii čtvrti za to, že jim rybníkem zatopena obec jich, a čtvrté čtvrti téhož lánu obec z té vsi; mají počíti platiti o sv. Jiřl příštím, též jako s jiné čtvrti, úroku o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr., robotních o sv. Janě iij gr. Kubcovské iij čtvrti pusté, toho žádný neužívá. — Přijal*) ji Havelka 2 Velechvína, má s nich platiti též jako jiní při sv. Jiří raviii gr., berně x gr. Maškova čtvrt pustá, té žádný neužívá. — Prijal?) ji Petr kovář, má s ní platiti jako s jiné čtvrti. 1) Odtud až do konce přeškrtnuto. — %) Přípis pozdější. — 3) Připsáno rukou pozdější. 

Strana 296
296 Drašťátova j lánu pustého, toho žádný nedrží. — Ujal?) to Hanzl odtudZ, mé platiti jako 8 jiného polilśni, Ihuotu mé od sv. Jifí minulého za dvě letě. Act. dominico die Ju- liani 94. Orpatova j lánu pustého, jest zde od něho nahoře pacholek. Přijal") to Martin Kub, má též platiti jako s jiného polúlání; má počieti platiti o sv. Jiří příštím 94. Duchoňova čtvrt pustá, té žádný nedrží. Ujal?) ji Havelka z Velechvína, má též platiti jako s jiné čtvrti, Ilhuotu má od sv. Havla ptiestieho. Act. fer. itit die s. Georgii 94; berné itii gr. A?) téch v&ech pustot nic se neužívá, než což se od nich luk prodá.. A ktož chce, na roli seje, z toho třetie mandel pánu vycházie. Jest tu krčma, ale praví, že v ní nynie nešenkují; placeno bylo s ní o masopustě rychtáři Lišovskému xvi gr.; i odjal to pán rychtáři, znaje, že k tomu rychtář žádné spra- vedlnosti nemá. — Pu&téna!) mu zase. Hajný Jiřík z Velechvśna platí o sv. Jiří dvě vědře medu. Odtud pojistebného platu při sv. Havle, jakž kto sedí, dávají po 1 čberu ovsa, po dvi slepiei a po dvû syrû. Summa úroku Svatojiřského v (P zriv) gr. (vj ff xybi gr.) Svatohavelského téZ. Berně vánoční ii (f y gr. (1$ (B. zx gr.). A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Robotních o sv. Janu [y gr. (ij ff rei gr. iii hl i s pustymi. [A 17.] Jelmo. Kuba má j lánu; platí o sv. Jiří roi gr., o sv. Havle též; berně vánoční roi gr., ro- botních o sv. Janu v gr. Ty% Kuba drif tif &tvrti Strakovské, platí 0 Sv. Jifí rro gr., o sv. Havle též; berně vá- 1) Připsáno rukou pozdější. — *) Přetrženo po- zdější rukou. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. noční xx gr., robotních o sv. Janu vi gr. {it hl.; a praví, že jest seděnie pusté, a že se v to uvázati mušel pro rukojemstvie, ješto za toho slíbil, kterýž prve na tom seděl. Šimek má iii čtvrti; platí o sv. Jiří j (P itit gr., o sv. Havle též, berně vánoční xritii gr., robotních o sv. Janu viij gr. Týž Šimek (Nikl Spatwirt) drží j lánu Setrmanovského pustého ; platí o sv. Jiří zr gr., o sv. Havle též; berně vánoční xvi gr., ro- botnich o sv. Janu v gr., a praví, že k tomu sedční pusté jest. Nikl Spatwiert má iij čtvrti (j lánu), platí o sv. Jiří j [P viii gr. (iii gr.), o sv. Havle též, berně vánoční yxviti gr. (xv gr.) robotních o sv. Janu vitt gr. ttt h. (vj. gr. iti hl.). Václav tesaf má éctvrt Hankovskü (iij čtvrti), platí o sv. Jifí ro gr. (j ff), o sv. Havle též, berně vánoční piii gr. (rr gr.), ro- botních o sv. Janu ti} gr. (vi gr. iit hl.). Jest tu?) (Ziga drZf) pustota Bacatovská; kdyby osazena byla, mélo by se platiti o sv. Jiří zotii gr. iii hl, o sv. Havle tóż; robot- nieho iiit gr. i ,$; berné vánotní zi gr. iii »: než louček a rolí též se požívá jako jiných pustin. Pfijal') ji Špatwiert a má lhuotu do roka od sv. Havla 90. A má ji osaditi a ustaviti od sv. Havla v roce anno oc 91. Přijal ji Zika. Odtud pojistebného, jakž kto sedí, platí při sv. Havle po 1 &beru ovsa a po 1 sle- pici; a Kouba odtudž praví, že s každého klisete za pastvy z té vsi dávají po 1 ». A pasú v hájemstvie Sugdolově z Úsilného, a to on každého roku vybierá a spravuje při sv. Havle a jsem lidem přivésti rozkáže. Summa üroku Svatojifského iij (P wi gr. iti hl. Svatohavelskóho tolikeż. Berné vanoční ii fP iii gr. iii A. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Robotních o sv. Janu j [f vititÿ gr. it 5. 1) Péeékrtnuto. 

Strana 297
Rychtdistvé Lisovské: ves Jelmo, Hrutov, Levin. [A 18.] Hrutov. Ondra má j lánu, platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též; berně vánoční zvi gr., robot- ních o sv. Janu v gr. Beneš má j lánu; platí o sv. Jiří zvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robot- nich o sv. Janu v gr. Má?) Ihuotu: má platiti od sv. Jiří příštieho přes rok. (Týž Ondra.) Jest půl lánu Prokopov- ského pustého; kdyby osedlé bylo, platilo by se jako s jiného j lánu, jest pusté od válek. Ujal?) to Ondra Vranka; má s toho platiti jako s jiného; Ihuotu má od sv. Jiří přieštieho za iij léta. Act. fer. II die Tiburcii 94. (Ujal Hrabané.") Jest lén Pidíkovsky pu- St; má se platiti s ného o sv. Jiff j ff ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních o sv. Janu r gr. A jest k tomu sedlišče, si- rotek pacholek u rychtáře v Lišové, jménem Janek. Má“) lhuotu za tři léta od sv. Havla přieštieho 92. Vranka Prokop jest v Branný ve vsi, 1 vědro medu dává při sv. Jiří. Piedík při témž času čtvrt vědra medu dává. Odtud pojistebného při sv. Havle, jakž kto sedí, má dáti po 1 éberu ovsa a po dvû slepici a po 1 sýru. Üroku Svatojifského j (f ii gr. (xr gr.) Svatohavelského tolikéž. Berné vánoéní j (f it gr. (Irzr gr.). A každý, kto berni dává, má dáti záma- zného 1 gr. Robotních o sv. Janě x gr. (25 gr.). Levin. Bláha má j lánu; platí o sv. Jiří xvi gr, o sv. Havle též; berně vánoční rbi gr., ro- botních o sv. Janě v gr. Havel mé iii Gtwrti, plati o sv, Jifí zriiil gr., o sv. Havle též, berně vánoční gyiiii gr., robotních o sv. Jané viij gr. Hrbek má j lánu; platí o sv. Jifí zi gr., 1) Přeškrtnuto odtud až do konce zápisu. — 2) Připsáno rukou pozdější. Archiv Cesky XVII. 297 o sv. Havle též; berně vánoční xvi gr., robot- ních o sv. Janě v gr. Prokop má j lánu, platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robot- ních o sv. Janě v gr. [A 19.] Bartoš (Haláček) má j lánu a j čtvrti. Platí o sv. Jiří rx gr., o sv. Havle též; berně vénoëni ry gr, robotnich vi gr. iii hl. o sv. Janě. Týž Bartoš má jiné seděnie v Li- šově a toto má stavěti a osaditi člověkem. I pustil to Haláčkovi do Lišova. Jan kovář má ij čtvrti. Platí o sv. Jiří zii gr. o sv. Havle též; berně vánoční rit gr., robotnich o sv. Janu iii gr. b ». A týž má jiné seděnie v Lišově a toto: má osaditi élo- věkem, a ještě Ihuotu má od sv. Jiří minulého za iii leta. Ujal!) to Klimes$ rychtář. Má Ihuotu od sv. Jakuba do roka anno oc [yrrroiti^ fer. iiit in die Jacobi. Šimek Peniezek má j lánu; platí o sv. Jiří xoi gr, o sv. Havle též; berně vánoční xvi gr., robotních o sv. Janě v gr. A týž má jiné seděnie v Lišově, a toto má osaditi člo- věkem; o sv. Havle příštím má platiti. Již *) Ihuota vyšla. Janek Vachlik má iti čtvrti; platí o sv. Jiří xriiit gr., o sv. Havle též; berně vánoční tritii gr., robotních o sv. Janě viiż gr. A tyż má jiné seděnie v Lišově a toto má osaditi člověkem. (Ujal to Jakub z Lisova.) Jest tu j lánu pustého Čunovského. Kdyby osazeno bylo, pla- tilo by se všecko jako s jiného j lánu; ale *) nyní leží pusté a žádný toho nepožívá, než trávy se z něho prodávají; a když kto seje na roli, pánu JMti z toho třetí mandel při- eházie. — Má?) ustaviti a osaditi člověkem. Lhuotu placenie i stavení má od sv. Jitie prieśtieho za it letć. Actum dominico die con- versionis secti Pauli Anno 97. Jan Peniezek a Tábor z Lišova pod v ff. 1) Pozdější přípisek. — 2) Slova ta jsou přeškrt- nuta. — 9) Připsáno a přeškrtnuto rukou pozdější. 88 

Strana 298
298 Odtud pojistebného, jakž kto sedí, platí při sv. Havle po 1 čberu ovsa a po 1 slepici. Summa úroku Svetojitského itj (P rriiii gr. (r gr Svatohavelskóho tolikéZ. Berné vánoéní iij (P ygiiii gr. (r gr.) A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Robotních o sv. Jané rlvitii gr. vij 5. Jivno. Chládek má j lánu; platí o sv. Jiří rot gr, o sv. Havle též; berně vánoční rot gr, robotních o sv. Janu v gr. Pechat má iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též; berně vánoční zr gr., robotnich o sv. Janu vi gr. iii hl. Řehoř má čtvrt a vii jitr. Plati o sv. Jiří zł gr. 5 A, o sv. Havle též. Berně vánoční se čtvrti oiii gr. a s jitr neplatí berně; ro- botních o sv. Jané iii gr. iiij ». [A 20]. Thomes Mikuov má j lánu a ri jitr. Platí o sv. Jiří xx gr. minus hl., o sv. Havle roiii gr. a z vii jitr, pravi, Ze nic berně ne- platí; robotních o sv. Janě vii gr. minus hl. Martinek md iit} čtvrti. Platí o sv. Jiří rrviii. gr., o sv. Havle též; berně vánoční zzviti gr., robotních o sv. Janě viii gr v 5. Mašek Bláhuov má čtvrt a vi jitr. Platí o sv. Jiří gi gr. iit hl, o sv. Havle té%. Berné vánoční i gr. iit hl, robotnich iiij gr. Hlaváč má j lánu a rii jitr. Plati o sv. Jif grit gr. itii 5, o sv. Havle též. Berně vánoční s j lánu a se iiit jitr rbiii gr., a praví, że z viii jitr neplati berné; robotnieho o sv. Janě vii gr. Havel Mikšuov má čtvrt a ri jitr; platí o sv. Jitf rit gr. vi À, 0 sv. Havle též, Berně vánoční se čtvrti a se ii jitr ix gr, a z vi jitr, praví, že berně neplatí; robotních o sv. Jané tili. gr. Odtud pojistebného, jakž kto sedí, platí při sv. Havle po 1 čberu ovsa a po jedné slepici. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Summa úroku Svatojiřského ij (f zritti gr. (zxvi gr.) ii » krom Martínka. Svatohavelského tolikéž. Berně vánoční ij (P viii gr. (x gr.) tit hl. krom Martínka. A každý, kto berni dává, má dáti záma- zného 1 gr. Robotních o sv. Jané lv gr. Lhotka, pustá ves, za prvních válek spustilá. Вело? г Jivna má iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xrviti gr., o sv. Havle též. Berně vánoční praví, že neplatí. Robotních o sv. Janě viti gr. НН 5. A to stavěti a osaditi má. Bláha z Jivna má čtvrt. Platí o sv. Jiří viit gr., osv. Havle též. Berně vánoční, praví, že neplatí. Robotnich o sv. Janě iij gr. A to drží do Jivna k svému sedění. Chládek z Jivna má čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční, praví, že neplatí. Robotnieho o sv. Jang ii} gr. A to drží do Jivna k svému sedění. Svojse ze Lhoty přijal k svému dvoru } lánu Mertlovského tu ve Lhotse a má platiti o sv. Jiří zvi gr., o sv. Havle též. Berně ne- platí, robotních o sv. Janu v gr., a?) má po- číti platiti teprv o sv. Jiří příštím. (Vachlik z LiSova.?) Jest tu čtvrt pustá Skákalíkova, té žádný nedrží a tak se jí nic neužívá; jest s ní plat jako s jiné, kdyby osa- zena byla, než loučky se prodávají. A na roli když kto seje, pánu třetí mandel přicházie. — Mś Ihuotu do sv. Jiří 94.2) Summa úroku Svatojifského 1 (f 8 gr. Svatohavelskóho tolikóż. gr. 1 hl). Piivofany, pustá ves, za prvních válek spustilá. Vankuov lán. Čadkuov lán. 1) Pozdější rukou přetrženo. — +) Pozdější pří- pisek. 

Strana 299
Rychtářství Li$ovské: ves Jivno, Lhotka, Přívořany, Chňava, Kaliště. Suskovy ij čtvrti. Куйиов lán a j čtvrti. Pavlovy iii čtvrti. Cánova ž lánu. Janůúšek itt čtvrti. Jiechovy iii čtvrti. Hanus j lánu. Summa lánuov bez čtvrti vii lánuov. Při- cházelo s nich platu o sv. Jiří tiij vi gr., "o sv. Havle tolikéž. Robotnieho [f vii gr. tit >. Berné j [M viii gr., neb neplatili berně než třie z té vsi, totiZto tito: Vanék s 3 lánu roi gr., Kříž s iij čtvrti x gr., Janek ze iii čtvrtí gii gr. [A 22.] Toho se nynie jinak nepožívá, než louky, kteréž k tomu jsú, ty se prodávají někdy dráž a někdy laciněji, tak jakž se tráva urodí. A ktož na roli seje, z každého obilé „pánu JMti přichází třetí mandel. Chynava. Prokop (Bicek, Ocet) má j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též; berně vá- noční zoi gr., robotních o sv. Janě v gr. A na tom seděl člověk i utekl; ale má Bicek bratr jeho to osaditi do vánoc přieštiech; a jest stavenie ustavené na tom. Týž Prokop (Křišťan) má lán. Platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční j (B. ii gr. Robotních o sv. Jané z gr. Pustota.") Mika má lán, platí o sv. Jifí # ff ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční j [T ii gr. Robotních o sv. Janě x gr. A to od staradávna společně drží. Summa úroku Svatojifského ij [P rzit gr. Svatohavelského též. Berně též. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného i gr. Robotních o sv. Janě zxv gr. i s tiem,?) co Děpolt drží. Pustoty. Bartošovské (Jíra Kubik 3) Dépolt to ujal.!) tii čtvrti pusté. Kdyby osazeny byly, platilo by 1) Připsáno později. — ?) Pripsáno rukou po- zdější. — 3) Pripisky pozdější. 299 se z nich o sv. Jiří zriiii gr., o sv. Havle 6, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu viij gr. — Má! Ihůtu za tři léta od sv. Jiří za tři léta anno vCo?, i s Vajsovskü čtvrtí. Závišovské čtvrti iii. Jankovské iit čtvrti. Petrovy ii čtvrti; ujal*) to Mikuov syn. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též; berně vánoční též, robotních peněz o sv. Janě v gr. Vajsovská i čtvrt. Ujal?) ji Dépolt. Má s ní platiti jako s jiné čtvrti. A k tomu při- koupil zahradu Dremlovská. Lhuotu má od sv. Havla pfie&tieho do roka. Act. fer. tii post Marci anno oc 93. Těch všech předepsaných pustin žádný nedrží, než loučky se každého roku vzdy pro- dávají od těch pustin skrze purgrabí Hlubo- ckého, a z těch někdy víc, někdy méně přichá- zie tak vedle úrody trávy. A na těch pustých ro- lích ktožkolvěk co vseje, pánu JMti třetí mandel. Odtud pojistebného, jakž kto sedí, při sv. Havle platí po 1 čberu ovsa, po dvi sle- pici a po dvû syrû. [A 23.] Kaliôté. Štěpán drží tit čtvrti. Platí o sv. Jiří trii gr., o sv. Havle též. Berně vánočnie trit gr. Robotních o sv. Janu viij gr. Dušek má iii Gtvrti. Platf o sv. Jifí zxtiii gr., o sv. Havle téZ; bernó vánoéní rriiit gr., robotních o sv. Janu viij gr. Havel má j lánu. Platí o sv. Jifí rbi gr., o sv. Havle též. Berně vánoční xvi gr.; ro- botních o sv. Janu v gr. Černý má j lánu. Platí o sv. Jiří xoi gr., o sv. Havle též; berně vánoční rvi gr.; ro- botních o sv. Janu v gr. Šíma 3) (Motlach) má lán. Platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční s j lánu xvi gr., a praví, že s j lánu berně ne- platí. Robotních o sv. Janu x gr. 1") Přípisky pozdější. — ?) Pripsáno pozdéji — 8) Pozdější ruka. 38* 

Strana 300
300 Jíra mé tit étvrti. Platf o sv. Jitf rxiiit gr., o sv. Havle též. Berně vánočnie se čtvrti pitt gr., a pravi, Ze s j lánu berně neplatí. Robotních o sv. Janu viij gr. Mašek má iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též. Berně vánoční xx gr. Ro- botních o sv. Janu »i gr. iii hl. Vaněk má iij čtvrti. Platí o sv. Jitf xx gr., o sv. Havle též. Berně vánoční s j lánu toi gr, a s čtvrti, praví, že berně neplatí. Robotnich o sv. Janu vi gr. iit hl Jílek má iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xy gr., o sv. Hayle též. Berně vánoční xr gr., ro- botních o sv. Janu vi gr. iii hl. Ješek má ij čtvrti. Platí o sv. Jiří xti gr., o sv. Havle též. Berně vánočnie rii gr., ro- botních o sv. Janu iii gr. v ». Jan má j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též. Berně vánoční se čtvrti viii gr., a praví, že z druhé čtvrti berně neplatí. Robotních o sv. Janu v gr. Mikuláš má lán. Platí o sv. Jiří ż [B it gr., o sv. Havle též; berně vánoční j [f it gr. Robotních o sv. Janu x gr. Summma üroku Svatojitského tiit ff. 16 gr. Svatohavelského tolikéž. Berné vánoéní iiij (P ii gr. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Robotních o sv. Jané frrr gr. minus 1 M5. [A 24.] Trebotovd Hora. Šíma má lán. Platí o sv. Jiří j [f ii gr. o sv. Havle též, berně též. Robotních o sv. Janu viii gr. o 5. A drží ti losy; platí o sv. Jiří iii gr. v 5, o sv. Havle též, nic viec. Formánek má lán. Platí o sv. Jiří j ff ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janě x gr. A drží tři losy. Platí o sv. Jiří v gr. fili A., o sv. Havle též, nic viec. Janek má lán. Platí o sv. Jiří j (T ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu x gr. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Šálek má lán. Platí o sv. Jiří j M ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též, robo- tních o sv. Janu viii gr. b 5. A drží ii losy, platf o sv. Jiff titt gr. ti minus „5, o sv. Havle též, nic viec. Kujeba lánu. Platí o sv. Jiří roi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. A drží 1 los. Platí o sv. Jiří tiit A, o sv. Havle též, nic viec. Martin má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xriiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robo- tních o sv. Janu viij gr. A drží it losy; platí o sv. Janě iii gr. v +», o sv. Havle téZ a nic viec. Kvěch má lán. Platí o sv. Jiří j (T ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu r gr. A drží ii losy. Platí o sv. Jiří iii gr. v &, o sv. Havle též a nic viec. Petr má lán. Platí o sv. Jiří j ff ii gr., o sv. Havle též, berně vánočnie též, robotních o sv. Janu r gr. A drží dva losy; platí o sv. Jiří tit gr. v A, 0 sv. Havle též a nic víc. Šimek má lán. Platí o sy. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu y gr. A drží dva losy; platí o sv. Jiří ttt gr. v », o sv. Havle tóż a nic viec. Hlach mó lán. Platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janě x gr. A drží 1 los; platí o sv. Jiří titi >, o sv. Havle téZ a nic viec. Bicek m4 iit čtvrti. Platí o sv. Jiří yyitit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robo- tnich o sv. Janu viij gr. Drží 1 los, platí o sv. Jiří xitt 5, o sv. Havle též, nic viec. Martin Slud má lán. Platí o sv. Jiří j (I ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu x gr. A drží 1 los. Platí o sv. Jiří riii M, o sv. Havle też, nic viec. [A 25.] Martin Rak má lán. Platí o sv. Jiří 3 [B ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sv. Janu x gr. A drží 2 losy, platí o sv. Jiří iii gr. 5 , o sv. Havle též a nic viec. Raková má čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též; berně ani robotniech z toho, praví, že neplatí. A k tomu jest seděnie někdy 

Strana 301
Rychtdrstvi LiSovské: T¥ebotovd Hora, Hrdéovice. bylo, ale praví, Ze pamétníkuov nenie, kdy jest ustavené seděnie bylo. Chládek má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří zyiiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viij gr. A drží 1 los; platí o sv. Jifí riii А, o sv. Havle též a nic viec. Summa ńroku Svatojifskóho viij (P vi gr. vi ». Svatohavelského tolikéz. Berné vánoétnie vij ff zviii gr. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného i gr. Robotních ii (f » gr. minus hl. Hrdéjovice. Zgar mé j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu v gr., slepic při sv. Havle v. Tošnar má čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních o sv. Janu iij gr., slepice itj. Plangl má j lánu. Platí o sv. Jifí roi gr., o sv. Havle téZ. Berné vánoéní rbi gr. ro- botních o sv. Janu v gr., slepic v. Týž drží čtyrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních o sv. Janu tiž gr., slepice tij. A Jest to čtvrt pustá. Bylo na ní někdy dávno sedliště, praví, že pamětníkuov není. Michal (Neupar)*) má j lánu; platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotuích o sy. Janu v gr., slepic v. Ozwald (Fencl) má j lánu, též platí jako Michal. Mail má j lánu, též všecko platí jako Michal. [A 26.] Mati Kevl má j lánu; platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánočnie též, robotních o sv. Janu v gr., slepic v. Raych Hanzl má j lánu, platí též všecko jako Kevl. Petr má j lánu, též všecko platí. " 1) později přeškrtnuto a připsáno. 301 Týž drží čtyrt pustú, platí s nie všecko jako s jiné čtvrti. Janek má j lánu. Platí o sv. Jiří voi gr., o sv. Havle též, berně vánočnie též, robotních o sv. Janu v gr., slepice v. Matěj Novák má tit čtvrti, platí o sv. Jiří geitit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viij gr., slepice viij. Те! mé j lánu. Platí o sv. Jiří rbi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr., slepic v. Thoman (Fencl) má j lánu; platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr., slepic v. Kayr má j lánu, platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr., slepice v. Týž drží čtvrt; platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sy. Janu tij gr., slepic tij. Petr má čtvrt, platí s ní všecko jako s jiné čtvrti. | Karas má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xviiti gr., o s. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu viij gr., slepice viij. Týž drží (Velft) čtvrt platí s nie jako s jiné čtvrti. Ondra Newwiert má $ lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr., slepic v. Matěj Buzek má ž lánu; též všecko platí jako Ondra. Jakeš má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří viii gr., o-sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o 8v. Janu viij gr., slepice viij. [A 27.] Parël mé čtvrt. Platí o sv. Jiří vit gr., .o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janu iij gr., slepice iij. Paul mé j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr., slepic v. Václav má } lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též. Robotních o sv. Janu v gr., slepic v. 

Strana 302
302 Obec všecka drží lán od dvora Trubického, kterýžto dvuor prve, tak pravie, že sem pří- slušel k zámku; platí z toho o sv. JiH j (Bit gr., o sv. Havle též; berně, praví, ani robotních že neplatí ani kůr ani jiných žádných poplatkuov. A od téhož dvora drží i lán do Opatovic a třetí lán do Hosína. Jest tu krčma, kterúž drží Václav; platí o masopusté roi gr. míš. — Puštěna zase ryehtári.) Z týž vsi dávají sumu pojistebnf pfi sv. Havle zv čberův ovsa, xo slepic, syruov gx, a pravie, Ze by za to sobé sous jméli voziti každý, jakž kto sedí, tři dni pořád podzimniem časem, ne na dlúhém voze, než na rozvoře, a to, což muož sám jeden přes klanici na vuoz sobě uvrci, a většieho nic. A to pravie, že z těch lesuov vozí, kterých Jiřík hajný z Hosína hájí. Summa üroku Svatojifského vt$ (P rrot gr. Svatohavelského tolikéz. Berné vánoénie vi ff rriiii gr. A každý, kto berni dává, má dáti zámaz- ného i gr. Robotnich o sv. Janu it f. Slepic it ff. [A 28.] Opatoviee. Philip má ž lánu. Platí o sv. Jiří gwi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu v gr. Sturm má j lánu, platí též všecko jako Philip. Svěcený čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu tij gr. Kubeš má čtvrt, též platí jako Svěcený všecko. Jan má j lánu. Plati o sv. JiM wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sv. Janu v gr. Mika má j lánu, též platí jako s jiného polúlání. 1) přípisek pozdější. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Vaněk má j lánu, též platí všecko jako s jiných polúlání. Jirsa má čtvrt. Platí o sv. Jiří viit gr., o sv. Havle též; berně vánočnie též. Robot- ních o sv. Janu iij gr. Vít má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří zritit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viij gr. Matěj Vavřinec má j lánu. Platí o sv. JiH wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sy. Janu v gr. Kuba má j lánu, platí o sv. Jiří wvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. Mareš má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří zrittě gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robot- ních o sv. Janu viij gr. Václav Salva má čtvrt; platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iij gr. Kouba"') má chalupu, platí o sv. Jiří iii} gr., o sv. Havle též a nic víc. Tito rybáři z týž vsi platí při sv. Havle: Mika o sv. Havle j (f. Dušek na rybářských chalupách platí ž (P. Jílek na rybářských chalupách platí j (P. [A 29.] Kočrček na rybářských chalupách platí j (f. Tito čtyřie rybáci praví, že ten plat z práva vzdy každý rok dávati mají, a že po vší řece Vltavě, pokudž k Hluboké přísluší, svobodu ryby loviti mají. Z týž vsi rybáři, kterýž se rok pronajmû, ten rok platí, a když se jim nezdá držeti, tehdy mohü pustiti, kdyż chtí; a též honí po vší řece jako i svrchní. Vit platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též. Kubeš platí o sv. Jiří zvy gr., o sv. Havle též. V též vsi Opatoviciech drží lán Trubičný tito společně: 1) Později připsáno. 

Strana 303
Opatovice. Rychtářství Purkarecké: městečko Purkarec. Šturm Mika Tanék Matej platí o sv. Jiří j [P ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též, robotnich o sv. Janu r gr., slepic r pfi sv. Havle. Kuba |A z toho lánu platí k Purkareckému Mareš | rychtážstvie. Zámazného nedávají z to- Salve ho länu. Tito rybáci") Jílek a Kotrček najali řeku od jezu pan- -ského až do lázně Opatovské; má dáti na sv. Havel każdy r gr. Kubeš, Dušek ti spolu drží řeku od lázně Opatovské až do mostu Bavorovského, má dáti każdy z nich na sv. Havel ro gr. 303 Vit a Jirsa drží řeku od mostu Bavorov- ského až do mezí Budějovských, má každý z nich dáti pfi sv. Havle zro gr. Summa úroku Svatojifského iiij [f uj gr. Svatohavelského tit} (P roiiÿ gr. is Trubičným lánem. Berné vánotní iiij (D rii gr. A každý, kto berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotnich o sv. Jané [rx gr. Slepic z krom dvú rybářuov nájem- ných. krom rybáruov. J [B 1.1 Ryehtärstvie Purkareeké. Městečko Purkarec. [В 1.] Šimek drží j čtvrti; platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu j gr. Mikeš má ij čtvrti a iii jitra; platí o sv. Jiří riti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rilj 5. Dames má Gtvrt. Plati o sv Jim viii gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu i gr. ; Bárta jiezný it} jitra; platí o sv. Jiří о} , o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu, praví, že neplatí. Týž drží Kunšovsků čtvrt bez ii jitr, platí o sv. Jiří vit gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu vý 5. Týž drží j jitra; platí o sv. Jiří ii 4, o sv. Havle též, berně vánoční též; a týž praví, že lovčiemu platí o sv. Jiří vit », o sv. Havle též, a jeden den na ozimi a druhý den na jeř žne lovčiemu. Puštěno *) zase lovčiemu. Thuomova vdova s sirotky má j lśnu; platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ii gr. 1; Následující tři odstavce jsou připsány později. — 3) fol A 30. jest v urbáři ponecháno prázdné. — 8) Přeškrtnuto a připsáno později Jan Moučka má j lánu; platí o sv. Jiří 20! gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ti gr. Vojtěchovský lán drží lovčí purgarecký a viti jitr; platí o sv. Jifí j ff vt gr., o sv. Havle též, berně vánoóní téZ, robotních o sv. Janu tiiij gr. Martin Kolo má čtvrt. Platí o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních. o sv. Janu i gr. A týž drží loučku v lesiech. Pravi, Ze lovciemu z ní platí při svatóm Havle jedni v roce i gr. Beněk (Květoň) má čtvrt; platí o sv. Jiří biit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě i gr. Ondráček mlynář s mlýnu platí o sv. Jiří à (f ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnieho, praví, že neplatí. Dameš praví, že k jeho seděnie sedliště jest, ješto někdy člověk na něm byl, ale jest nynie to pusté, a že jemu plat šel. A nenie k němu žádné dědiny; o sv. Jiří vii 3, o sv. Havle též lovčiemu platí. [B 2.] Jan Moučka tiem obyčejem k svému drží sedliště, ale k tomu jest pět záhonuov rolí. Lovčiemu ?) platí. 1) Přípisek pozdější. 

Strana 304
304 Prokop mlynář lovčiemu z podsedku platí o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též, a dva dni £ne, jeden na jefi a druhy na ozimi. Lovéiemu ?) platí. Vanék tiem oby&ejem platí lovčiemu jako mlynář, krom pánu platí it % každý úrok i berni, než roboty neplatí. Lovčiemu ?) platí. Z druhé strany Ťeky: Janek má j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ii gr. Velft mä 3 lánu. Též platí jako Janek. Týž má j čtvrti a ii jitře. Platí o sv. Jiří v gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu j gr. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu i gr. Týž drží Biřicků čtvrt, platí s nie jako s jiné čtvrti. Mlýniště pusto; kdyby osazeno bylo, pla- tilo by se s ného o sv. Jifí j (f ii gr., o sv. Havle též, berně též a nic viec. Tito rychtáři platívali: Mikeš z zahrady o sy. Havle jedni v roce i gr. a nic Víc. Vávra odtud se čtvrti lánu o sv. Jiří vill gr., o sv. Havle též, nic více. To drží Vel, stojí napřed psáno.*) Pojistebný plat s Malé Strany při svatém Havle. Odtudž, jakž kto sedí, má dáti čber ovsa, sýry ii, slepice ti. SS) městečka neplatí ani sýruov ani slepic, než s Malé Strany. Robota senná. Odtudž z Purkarce s každého lánu mají iiit vozy sena naséci, zsuSiti, shrabati i do dvora svésti s luk dvorských; a jest i 8 pustym b lánuov minus j čtvrti. S jitr, praví, že ne- majf robotovati. 1) Přípis pozdější. — *) Preskrtnuto a..plipsśno pozdější rukou. — 5) Přípis pozdější. D. XVII. Urbdr panstvi Hlubockého 1490 [B 3.] Jest u Purkarci mýto na řece Vltavě. Praví, že takovým obyčejem se vybierá. Když les plavie, że z každého voru po it © dávají. Tu věc pán porúčie konšeluom purkareckÿm, aby toho mýta pilni byli a je, jakož slušie, na to vybierali, a při každém svatým Jiří i při každém sv. Havle z toho úředníku na zámku aby počet slušný činili, a penieze, coZ vyberü, kladli. Summa úroku Svatojiřského it (P zii gr. Svatohavelského iii (f zriit gr. Berně vánoční tit (P zriti gr. A každý, ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních o sy. Janu rri gr. iit hl. Í Rybáři *) z Purkarce platí o sv. Jiří a o sv. Havle po rxv gr. českých. . zápisného tiii gr. i» krom mljni&té pustého a což lovčiemu platívali i krom z zahrady, kterúž Mikeš drží. Dane$ .............. txv gr Janek .............. vb gr. Bórtha. ............. reo gr Kolo od kvétné nedéle do j léta . . . xxv gr. Velice. Masař má lán. Platí o sv. Jiří xl gr, o sv. Havle též, berně vánoční ž IP ii gr, robotních o sv. Janu j [P, slepic z při sv. Havle. Thuoma il čtvrti, platí o sv. Jiří xxo gr., o sv. Havle též, berně vánoční zriiii gr., ro- botních o sv. Janu zviti gr. vý d., slepice viij. Fruman mé iii čtvrti, platí o sv. Jiří j I), o sv. Havle též, berně vánoční zžiiit gr., ro- botních o sv. Janu zritj gr., slepice viij. | Siersl md iti čtvrti, platí též všecko jako Fruman. Johan má iii čtvrti, platí též všecko jako Siersl. Kuba j lánu, platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též, berně vánoční yvi gr., robotnich o sv. Janu zv gr., slepic v. 1) Odtud přípis pozdější. 

Strana 305
Rychtářství Purkarecké: ves Velice, Volešník. Lorenc iii Gtvrti. Plati o sv. Jim j MM, o sv. Havle též. berně vánoční zzxiiii gr., ro- botnich o sv. Janu rrtij gr., slepic viij. [В 4.] Vitek iij čtvrti. Platí o sv. Jiří rw gr., o sv. Havle též; berně vánoční xr gr., robotnich o sv. Jané rotit sr. vj den., slepic vi a čtvrt slepice. Martin čtvrt. Platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr. robotních o sv. Janě viij gr., slepice iij. Serl j lánu. Platí o sv. Jiří xy gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robotních xv gr., slepic v. Nawmviert j lánu, též všecko platí jako Serl. Jest: tu krčma, platí s nie rychtáři o maso- pusté b gr. Pojistebný plat při sv. Havle. Odtud pojistebného rit éberuov ovsa, griiti sfruov à rriiti slepic. A to praví, že proto dávají za sou&, je&to vozí tfi dni z hor dfievie suché tiem obyéejem jako Hrdéjovští: a každý sajr má státi za j gr. českého. zé[pisnéh]o iii gr. i 9. Svatohavelského tolikéz. Berné váuocní iiij [V git gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotnfeh o sv. Janu iiij [P i hl. Slepic i (f x slepice. |B 5.] Voleiník. Pra£ák má lán. Platí o sv. Jiří 3 (P pi gr., o sv. Havle též, berně vánoční j [P ii gr., slepic x, orati na jef rii záhonuov a na ozim tolikéz, Zencuov wi. Peële (Vávra) lán; platí o sv. Jiří j (T vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční j (| ii gr., slepic x. Orati na ozim xii záhonuov a na jef tolikéZ, Zencuov roi. Albl j lánu. Platí o sv. Jiří xviii gr., 0 sv. Havle též, berně vánoční xzvi gr., slepic v. Orati na ozim vt záhonuov a najef tolikéZ, Zencuov viii. Čech j lánu. Platí o sv. Jiří rviti gr., o sv. Havle též, berně vánoční roi gr., slepic v. Archiv Český XVII, 305 Orati na ozim vi záhouuov, na jet tolikéž, Zencuov viii. Týž drží étvrt. Platí o sv. Jifí viii gr., o sv. Havle též; berně vánoční viii gr., slepice iij. Orati iii záhony na ozim, na jer tolike7, Zeneuov tiii. Thomášek krajčí lán. Platí o sv. Jiří j (f vi gr., o sv. Havle též. Berně vánoční } M it gr., slepic x. Orati též jako s jiného lśnu a Żencuov wi. Rajmichal j lánu. Platí o sv. Jiří xviii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., slepic v a jiné všecko, jako s jiného puol lánu. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viiit gr., o sv. Havle též. Berně vánoční wiii gr., sle- pice iij, a jiné všecko platí jako s jiné čtvrtí; a jest k tomu seděnie pusté. Rajehýrydl j lánu. Platí o sv. Jiří gwiii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční xvi gr., slepic v, a jiné všecko jako z jiného polúlání. Týž drží čtvrt. platí o sv. Jiří viiii gr., o sy. Havle též, berně vánoční viii gr., sle- pice iij a jiné všecko, jako s jiné čtvrti, ale tvrdí, že k té étvrti sedénie nebylo. . Thomásek Romar iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xxvii gr., o sv. Havle též, berně vánoční witli gr., slepice viij. Orati na ozim záhonuov viii a na jef téz, Zencuov ji. Šochaw» (Lorenc) j lánu. Platí o sv. Jiří iit gr., o sv. Havle též. Berně vánoční roi gr, slepic v, a jiné všecko, jako s jiného polúlání. [B 6.] Rozmberský j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání. Ondráček Hartluov j lánu; platí všecko jako s jiného polúlání. Václav :j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání. , Šicl čtvrt. Platí o sv. Jiří vili gr, o sv. Havle též. Berně vánoční viii gr., slepice ii}, a jiné všecko platí jako s jiné čtvrti. Sefeldar ii čtvrti. Platí o sv. Jiří zroit gr., o sv. Havle též, berně vánoční ryiiit gr., sle- pice viij. Orati na jeř zéhonuov vitii, na ozim též, žencuov zit. 39 

Strana 306
306 Pešl j lánu; platí též jako s jiného polúlání. Kašpar j lánu; platí všecko jako s jiného polulani. Lorenc Frydl iii Gtvrti. Platí o sv. Jiří uwwii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xxiiti gr., slepice viij, a jiné všecko jako s jiných tii čtvrtí. Rapl j lánu. Platí všecko jako s jiného polülání. Petr j lánu. Platí všecko jako s jiného à lénu. Martin čtvrt. Platí všecko jako s jiné čtvrti. Fencl j lánu Tomášek j lánu Klemar j lánu Neuwiert j lánu Šuorc (Matěj) j lánu Moydl má lán, platí všecko jako s jiného lánu. Jest tu krčma, platí s ní rychtáři o maso- pusté rro gr. [B 7.] Plat pojistební prisvatóm Havle dávají z týž vsi. Odtud, jakž kto sedí, platí i čber ovsa, ii slepici, ti sýry; krom Petr dává dva čbery ovsa, čtyři slepice a tit sýry; a Moydléř po- jistebné platí jako Petr; a za to souš z hor vozí tři dni tiem obyčejem jako z jiných ně- kterých vsí, při kterých prve všecko to na- psáno jest. Ti platí všecko, jakožto s jiných polúlání. Robota senná i jiná. V též vsi jest šestnádcte lánuov. Z každého lánu mají dva vozy sena naséci, ssušiti, shra- bati i svézti do dvora. A co potřebí k zámku lesu k pálení, to s Mydlovarskými a Zlivskými přes celý rok vézti mají. Z Olešníka sekati mají na Myšlíně a z Mydlovar a ze Zlivi na Blanśch, a to v tóch miestech sekati maji, kdež se jim od pojezdného ukáže. A tíž lidé z Oleš- níka, z Mydlovar a ze Zlivě mají všecko obilé, kteréž po dvoře jest, do dvora svézti, kromě hrachu a krom toho, což by bylo za pod- hradiem po rybníček vseto. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Summa úroku Svatojifskóho viiiiż (I vi 5. Svatohavelskóho tolikóż. Zś[pisnóh]o viii gr. tiit ». Berně vánoční vitij ff ii gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Slepie iij (P x Záhonuov orati na jef iii (D zii záhonuov. Na ozim tolikóż Źencuov iiż a vi. Munice. Janek iiż čtvrti. Platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, roboty peněžité neplatí; a k tomu j čtvrti, z toho hlásá, slepice vij. Mikes ") ( Fencl, Mik&üv syn) *) má ij čtvrti. Platí o sv. Jifí rit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic tiii bez čtvrti slepice. i čtvrt *) v hlásce, ta jest Mikšovi napsána. Ziman má ž lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Jira md iti čtvrti. Platí o sv. Jiří xritii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též, sle- pice viij. Maël mé j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Simon mé j lánu, též platí jako Matl. „Hanzl mé j čtvrti. Platí o sv. Jiří titi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici i a čtvrt, a drží půl čtvrti k hlásce. [В 8.] Jandl j čtvrti. Patí o sv. Jiří itii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt. A týž drží j čtvrti, z té má hlásku. Týž má ii čtvrti. Z těch praví, že nic viec neplatí, nežli při sv. Havle ii slepici, a to proto, že když byl v Zálužiciech, rybníkem Bestrevským že se jemu iii čtvrti zatopily, a za to že mu nic dáno nenie, než že jemu jest povoleno smlúvú, aby sobě na panstvie jiné iii čtvrti koupil a z těch aby nie viec neplatil, než jakož svrchu napsáno. A k tomu obojiemu mé dvoje sedénie. Matéj purkrabé má lán. Platí o sv. Jiří ^ . 1) Pfe&krinuto. — *) Připsáno pozdější rukou. 

Strana 307
Rychtářství Purkarecké: ves Munice, Chlumec. à ff ti kr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic x. Kandl má čtvrt. Platí © sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ii}. Mike’) drží čtvrt; z té má hlásku, nic s ní neplatí. Lorenc j čtvrti. Platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt. A týž drží j čtvrti druhé, z té má hlásku. Týž mů čtvrt. Platí o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, berně též vánočnie, slepice ii}. Kabát ž čtvrti. Platí o sv. Jiří iiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici l a čtvrt; a k tomu drží j čtvrti druhé. Z té má hlásku. Md?) Ihuotu stavení do sv. Havla, a potom platiti má na sv. Havla druhého anno 9c gol quinto. Brouček (Holý) iż čtvrti. Platí o sv. Jiří riť gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iiii bez čtvrti. A týž drží j čtvrti, z té má hlásku. Ziga (Plic) it} ı}) čtvrti. Platí o sv. Jiří zr gr. (itii gr.) o sv. Havle též, berně vá- noční též, slepic vi (1 a čtvrt). A drží j čtvrti, z té má hlásku. Pekar mó lan. Plati o sv. Jifí j (B ii gr., o sv. Havle též; berně vánoční též, slepic x. Krajčí ( Vilpaur) má iij čtvrti. Platí o sv. Jiří rt gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic vi a čtvrt. Filousek } čtvrti. Platí o ву. ЛЫ НН gr., о sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt. A týž ma j čtvrti, z té má hlásku. Fencl (Štefl) má j čtvrti bez it jitr. Platí o sv. Jiff ti gr. v 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt. A tyż mó j čtvrti, z té má hlásku. Matl (Rampl) má ij čtvrti. Platí o sv. Jiří rii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iiii bez čtvrti. A týž drží j čtvrti, z té má hlásku. 1) Celý odstavec vepsán později. — *) Pozdější pripis. 307 Krepjl ') má j lánu od Plice. Plati o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic vw. Pustiny: Cviclové j čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Krbcovy 1 čtvrt platnü. Michelovy ij čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Hanzlova vý jitra platného. Mikulášek j čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Frickovy j čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Neuwiertovy ij čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Liendlovy čtvrt platná a čtvrt v hlásce. Ondráčkovy à čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. . Lorencovy j čtvrti platné a j čtvrti v hlásec. Těch pustotin pán nic nepožívá, než Mu- nicští jich požívají praviec, že by se jim Zlivským rybníkem lúky zatopili a že by jim pan Jenec ty pustotiny za to oddal. Pojistebný plat při sv. Havle. Jakž kto sedí, má dáti čber ovsa a 1 slo- pici, a za to souš vozí tiem obyčejem jako z některých jiných vsí, kteréž prve psány jsú. Robota. Tíž Munieští praví, že jiné roboty od starodávna nemají žádné než toliko tu, když by se jez u mlýna pod zámkem protrhl aneb pokazil, že k tomu k opravě les a chvoji z hor voziti mají. ff v 5. Svatohavelského tolikéz; zá[pisnéh]o?) v gr. v ». Berně vánoční tolikéž. A každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Slepic (rrxvii. Uhlumec. Štiecha (Jakeš) má lán. Platí o sv. Jiří 1) Celý odstavec vepsán později. — 3) Rukou pozdější- 39* 

Strana 308
308 3 IB ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sy. Janu x gr. 1% md j lánu. Platí o sv. Jifí roi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří gwi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě v gr. A ktomu seděnie bylo prve. Dušek (Jíra) má j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sv. Janě v gr. Má!) Ihuotu od sv. Jifí za ii leté anno oc xoC quinto. Týž (Pryšník) drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané iij gr. Praví, že ji při- kúpil od Petráše k svému polúlání. Jíra má j lánu. Platí o sv. Jifí rot gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. [B 11.| Týž drží j lánu Mašanova. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. А К tomu polúlání jest pusté sedčnie. Plešník (Vrána, Doubrava) j lánu. Platí všecko jako s jiného polůlání. Blažek má Klečkovské iii čtvrti. Plati o sv. Jiří rritit gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. robotních o sv. Janu vii} gr. A jest to pusté, ale jest k tomu sirotek pacholík, nevědí o něm. "Týž (Well) drží čtvrt. Platí o sv, Jiří viii gr., o sy Havle též. Berně vánočnie též, robotních o sv. Janě ii gr. A k tomu bylo někdy sedénie, ale praví, že pamětníkuov není. Jun (Blažek) drží lán Blažkovský. Platí o sv. Jiří j В ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu x. Mašek má j lánu. Platí o sy. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. Týž drží j lánu druhého. Platí všecko jako s jiného polúlání. A bylo k tomu někdy seděnie. — 1) Odtud až do konce rukou novější. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Bohdal iti čtvrti. Platí o sv. Jiří vviiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viij gr. Kri@ (Petrlik) má lán. Platí o sv. Jiří j (B it gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě x gr. Petráš (Tunta) má lán; též platí jako Kříž. Thonta ma lán; též platí všecko jako s jiného lánu. Vrána j lánu. Platí o sv. Jifí rot gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. Týž drží druhého j lánu. Platí všecko jakožto s jiného polúlání. A k tomu někdy sedliště bylo. Ziman má j lánu, platí též jako s jiného polülánt. Petr má j lánu, platí též jako s jiného polúlání. Jira Čtvrtník má lán, platí též všecko jako s jiného lánu. [B 12.] Jest tu krčma, platí s ní rychtáři o masopustě v gr. Pojistebný plat. Z též vsi, jakž kto sedí, má dáti čber ovsa pfi sv. Havle a ii slepice a it sajry. A za to sous vozí z hor tiem obyčejem, jakž napřed u jiných vsí o týmž platu dotýčeno. Summa úroku Svatojiřského vii (| zzviii gr. Svatohavelského tolikóż; zápisného v gr. iit 5. Berné vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotnich o sv. Janu ii fP xr gr. Slepie pojistebních tj (D rri.) Neplatí.") Bavorovice. Lorenc Matěj ž lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Huorar mé j lśnu. Plati o sv. Jim wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Rychtářka vdova s sirotky má lán. Platí 1) Přeškrtnuto. — *) Připsáno později. 

Strana 309
Rychtdństvie Purkarecké: ves. Chlumec, Bavorovice, Hosín. o sv. Jiří j [P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic x. Prokeš j lánu, platí všecko jako s jiného polúlání. Matuš j lánu, též platí jako Prokeš. Mikuláš má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří rxiiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic viiž. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. A bylo k ní seděnie, ale voda je pobrala. Zigl j lánu. Platí všecko jakožto s jiného polülání. [B 13.] Voldnar má iii étvrti. Platf o sv. Jitf rriiii gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice viij. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ii}. A k tomu sedění bylo, ale voda je vzala. Martin Lek$uov má j lánu, platí všecko jako s jiného polúlání. Jakub má j lánu. Platí o sv. Jiří roi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Janek Machuov má půl lánu, platí všecko jako s jiného polúlání. Bicek j lánu, též platí jako Janek. Mikes md j lánu, též platí jako Bicek. Petr má iii čtvrti. Platí o sv. Jiff yxttit gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice viiž. Týž drží čtvrt. Platí s ní všecko jako s jiné čtvrti. A bylo někdy k ní sedění, ale voda je pobrala. | Zikl mé lán. Platí o sv. Jiří j [| ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic z. Martin má lán, též platí jako Zikl. Ondráček j lánu, platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Hazl iii čtvrti. Platí o sy. Jifí zrtiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, sle- pic viij. Borovec z lánu. ného polúlání. Kubik j lánu. Též platí jako Borovec. Janek Sart j lánu, též platí jako Kubík. Platí všecko jako s ji- 309 Jíra Šálek j lánu. Platí jako s jiného polúlání. [B 14.] Jest tu mlýn pustý. Jest k němu čtvrt role. Tu drží Lorenc Matěj. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice tij. . jest tu kréma. Platí s nf rychtáfi o maso- pusté viii gr. Pojistebny plat o sv. Havle. Odtudź summiń plati yviiii éberuov ovsa a slepic pvitit. A za to souš vozí každý z nich itt dni tiem obyčejem, jakož napřed dotčeno v jiných některých vsech. Summa lánuov v té vsi riiitj^ lánu. Robota. OdtudZ z každého lánu rei Zencuov dati mají na jef aneb na ozim. S každého lánu na jeř dvě bráně k vlá- čenie i den a na ozim ii bráně k vláčenie dáti mají. Lúku mešní sséci, ssušiti, skopiti a do dvora svézti mají. Což se v Budějoviciech kterých potřeb k zámku kúpí, to oni odtudž na zámek Hlu- boků přivézti mají. Summa úroku Svatojiřského viij (Y riti gr., bez mlýnu pustého. Svatohavelského tolikéž. Záp“ vii gr. i 5. Berné vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Slepic ii (P zzv. [B 15.] Hosín. Linhart (Jakeš) lán. Platí o sy. Jiří j P it gr., o sv. Havle též. Berně vánoční j (f it gr., robotnich o sv. Janu x gr. Kuba uhléf gwi jitr. Platí o sy. Jiff riti gr., osv. Havle též. Berně ani robotních praví, že z toho neplatí, a to proto, že sú ta jitra z lesuov vyplaněna. Vávra má j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. 

Strana 310
310 Václav Chrt má j lánu, platí jako Vávra. Petr má xj jitra. Platí o sv. Jiří v gr. ii 5». o sv. Havle též. Berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu ii gr. Jíra třetinu a x jitr. Platí o sv. Jiří gwi gr. ii minus d., o sv. Havle též, berně vánoční vi gr. ii minus d., berně z těch x jitr praví, že neplatí, robotních o sv. Janu iii gr. Hezmik mó j lnu. Platí též jako s jiného polúlání. Janek má j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., osv. Havle též, robotních o sv. Janě v gr. Bouza ž lánu, též platí jako Janek. Jiřík hajný lán. Ten jest již vysazený, z toho nic neplatí. Všeckna obec drží lán od dvora Trubického. Platí berné o vánociech j (f it gr., robotních o sv. Janu x gr. a x slepic při sv. Havle; a Svatojiřský i Svatohavelský plat dávají s něho fardfi Hosinskému. Pojistebny plat při sv. Havle. Tito všichni syrchupsaní dávají po 1 čberu ovsa, po dvi syrd, po 3 slepiciech, krom Kouba uhléř, ten nedává než 1 čber ovsa, 1 slepici a 1 sajr, a Jiřík hajný, ten toho nic neplatí. Jest tu krčma, platí s ní rychtáři o ma- sopusté vi gr. Summa úroku Svatojitského krom knéz- ského ii (B xvi gr. Svatohavelského téZ. Záp." ii gr. vi ». Berné vánoénie iij (I r gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného t gr. Robotních 1 gr., slepic x. Kněžští lidé z též vsi platí po- jistebný plat: Mandovskú čtvrt drží Augustin. Mikes Chrt iit čtvrti. Václav j lánu. Karvan j lánu. Ryneš tretinu. Žák j lánu. Bystrá (Pavel) iti. Gtvrti. Váchová jediná étvrt. D. XVII. Urbár panství Hlubockého 1490. Brykcovská čtvrt pustá (ujal ji Niedl). Kubikovské iii čtvrti pusté. Tito svrchupsaní, kteříž jsú osedlí, platie pojistebného při sv. Havle pánu každý po 1 čberu ovsa, po dvü syrü a po iii slepiciech, s pustého nic neplatí, než, když by se osadilo, platili by tíž jako i jiní osedlí. Chalupníci kněžští z též vsi: Bárta zahradu Bystrý zahradu, pusté | osedlé, Cipais zahradu | Kovářovské pusté, Šafránovské pusté, Pavlík pusté, Machovo pusté, Bobek pusté, Čermák pusté. Tito svrchupsaní, kteříž jsú osedlí, platí při svat. Havle po 1 čberu ovsa a po 1 sle- pici a po 1 sýru. A což pustého, který by se osadily, platili by též jako osedlé. Chotýčany. Jakub iii čtvrti. Platí o sv. Jiří rviiti: gr., o sv. Havle též. Berně vánoční rit gr. ro- botnich o sv. Janu viiż gr. Tyż drží 1 jitro. Plati o sv. Havle i gr. a nie vic. Tyż plati z nájmu vi gr. o sv. Jiří, o sv. Havle též. Jakub (Matúš) lánu. Patí o sv. Jiří tvi gr, o sv. Havle též, berně vänoënie viii gr., robotních o sv. Janu v gr. Týž Jakub s Kozlíkem drží spolu j lánu (1 čtvrt). Platí o sv. Jiří poi gr. (biii gr.), o sv. Havle též, berně vánoční viti gr; (itii gr.), robotnich o sv. Janě v (iij) gr. A ktomu po- lilśni bylo nskdy sedénie. Záviš j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr, o sv. Havle též. Berně vánoční wiii gr., ro- botních o sv. Janu v gr. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční iiii gr., ro- botních o sv. Janu iij gr. A k té někdy se- děnie bylo. Hanel j lánu. Platí jako s jiného polúlání. Týž Hanzl s Jakšem spolu (Martin) držie j lánu Šálkovského. Platí o sv. Jiří zvi Šafář pusté, Fricek pusté, 

Strana 311
Rychtářství Purkarecké: ves Hosín, Chotýčany, Labničie. gr., o sv. Havle též. Berně vánoční viii gr., robotnich o sv. Janě v gr. A k tomu polü- lání bylo někdy seděnie. | [B 17.] Kozlík má tii čtvrti (iiii čtvrti). Platí o sv. Jiří yxitit gr. (3 (P ii gr), o sv. Havle též, berně vánoční zit gr. (xvi gr.), ro- botnfeh o sv. Janu viij gr. (r gr.). Týž ') drží 1 čtvrt. Platí o sv. Jíří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční iii gr., robotních o sv. Janu iij gr. Martin má 1 čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr., robotniech o sv. Janě iij. Jakeš } lánu. Platí jako s jiného polú- lání.?) Pajšl má lán. Platí o sv. Jiří j (P ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční хо! gr., robot- nich o sv. Janu y gr Tyż”) drżi ii jitte, platf o sv. Havle ii gr. a nic víc. Vávra drží lán Voldnarovský. Platí o sv. Jiří 3 (P ii gr., o sv. Havle též; berně vá- noční goi gr., robotních o sv. Janu x gr. Týž platí z nájmu vi gr. o sv. Jiří, o sv. Havle též. Pajsl Štefl drží zahradu. Platí s ní po- jistebnieho platu 1 čber ovsa, 1 sýr, 1 slepici. Pustoty, posledniemitěmito vál- kami opustilé. Perdovského j lánu, Hronkovského j lánu, Kovářovského j lánu, Fenclovské iii čtvrti. Ruozenského lán pustý. Praví, že jej k úřadu hájemstvie držívali. Těchto pustotin se jinak nepožívá, nežli že se louky z nich prodávají, a ktož na rolí sejí, z toho pánu třetí mandel jde. Jest tu krčma. Platí s ní rychtáři o ma- sopustě v gr. Z též vsi pojistební plat. Jakž kto sedí, každý z nich platí při sv. Havle po 1 čberu ovsa, po ii syrü a po itt !) Zápis tento pfipsán pozdéji. — ?) Zäpis рге- tren. — 9) Odtud přípis pozdější. 311 slepiciech, krom Pajšl Štefl, ten platí z za- hrady 1 gr. 1 sýr 1 slepici. Summa úroku Svatojiřského iif (I) < wili gr. zs Svatohavelského iiij [P rri gr. = Berné vánoéní ij (I xviii gr. NA A ktož Бега! dává, má dáti zá-|^ g mazného 1 gr. = Е Robotních o sv. Jané 1 (f viij gr.| S [B 18.] Libnicie. Tomáš iii čtvrti. Platí o sv. Jiti yxtiti gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viij gr. Pojistebnieho při sv. Havle 1 čber ovsa, ii slepici, ii sajry. Hanzl ii čtvrti. Platí o sv. Jiří xriiit: gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané viij gr. Pojistebnieho 1 Cber ovsa, dvé slepici, ii syry. Toman Ešprl (Matěj) lán; platí o sv. Jiří j (D i gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu r gr. Poji- stebnieho ti čbery ovsa, iii Slepice a ii sýry. Popeluor syn má iii čtvrti. Platí o sv. Jiří rriiti gr., o sy. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sv. Janu viij gr. Pojistebnieho z obojieho iii ébery ovsa. titi slepici, ii sajry. Týž drží čtvrt pustú. Platí o sv. Jiří viit gr., o sv. Havle též, berně vánoční táž, ro- botních o sy. Janu iij gr. A k tomu někdy seděnie bylo. Ondráček iti čtvrti. Platí o sv. Jifi yriiit gr., o sv. Havle též, berně též, robotních o sv. Janu vij gr. Pojistebnieho tij čberu ovsa, slepice iii, sýry dva. Spatwiert itt Gtvrti. Plati o sv. Jim yiiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu vitj gr. Pojistebnieho 1 čber ovsa, ii slepici, it sejry. Tyšl (Bebar) j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr.. o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu » gr. Pojistebnieho ovsa ij čbera, iit slepice, sajry it. Hašek j lánu. Též platí všecko jako Tyšl. 

Strana 312
312 Obec drží j lánu. Platí o sv. Jifí rbi gr., o sv. Havle též; berně ani robotních neplatí praviec, že jsú sobě to polúlání vyklúčili k lukám. Plat pojistebnj v téZ vsí. Odtul platie summu platu pojistebnieho zitii čberuov ovsa, slepic xyit, syruov zví, každý sajr za j gr. českého. V té vsi, ktoZ šenkuje, každý po ii pe- nězích z sudu dáti má. Summa ńroku Svatojitského tit (P zroiii gr. Svatohavelského tolikóż. (Záp". ii gr. titi 5.) Berné vénotni iti (P 12 gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotnich o sv. Janě i (l. |B 19.] Dobřejovice. Ilřebenář (Jíra) má lán. Platí o sv. Jiří è (| ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční wi gr., robotnich o sv. Janó y gr. (in [../ (Belka) è lánu. Platí o sv. Jiří zwi gr., o sv. Havle též, berně vánoční viti gr., robotních o sv. Janu v gr. Cipin třetinu lánu; platí o sv. Jiří y gr. v 5, 0 sv. Havle též, berně vánoční v gr. v hl. Robotních o sv. Janě iii gr. v hl. A týž drží druhú třetinu lánu, z té má hlásku. A“) týž drží zahradu, kteráž jest v hlásce, pustá. Má s ní platiti o sv. Havle jednú v rok tit gr. alb. Mikuláš Neřád (Mikuláš) lán. Platí o sv. Jiří j [M ii gr., o sy. Havle též. Berně vá- noční gwi gr., robotnich o sv. Janu x gr. Vít Malý (Král) j lánu. Platí o sv. Jiří zvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., rohotních o sv. Janu v gr. Holík má čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční itii gr., ro- botnich itj gr. A týž drží druhú čtvrt, tu má v hlásce. 1) Pozdější přípis. — *; Pripsáno a pfe&krtnuto pozdéji. D. XVII. Urbár panství Hlubockého 1490. Jakub bubeník (Jan krajčí) ij čtvrti. Platí o sv. Jiří rii gr., o sv. Havle též, berně vá- noční vi gr., robotních v sv. Janu iii gr. v 5. A týž drží j čtvrti, z té má hlásku. Z“) tej hlásati nemá, než plat platiti, jako s jiné j čtvrti. Ujal to Jan krajčí pod plat. Má počíti platiti o sv. Janě anno 1504. Ondráček (Uhlíř) má j lánu. Platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janu v gr. Vit hajnÿ (Kemta) má j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční viti gr., robotních o sv. Janu v gr. A týž má druhého půl lánu, z toho nynie pro úřad há- jemstvie neplatí. Jan krajčí čtvrt. Platí o sv. Jiří viii pr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr. praví, že neplatí, robotních o sv. Janu iij gr. Ujal pod míšenský plat. Týž drží čtvrt. Platí s ní jako s jiné „čtvrti. Berně vánoční neplatí. A týž drží za- hradu. Platí s ní při sv. Havle jednů v rok ii gr. alb. Zikeš mů čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr., robot- nich o sv. Janu tij gr. A týž drží druhú čtvrt. Z té má hlásku. Tyšl. (Ambrož) drží lán Benešovský. Platí s něho jako s jiného lánu. Lhůtu*) má od sv. Jiří minulého do roka 94. Matis z Dobtejovic ujal j lánu Nykla- sovského orné rolí. Má počíti platiti na sv. Jiří na míšensko všecky platy, kromě poji- stebného nemá platiti. A v tom chtél-li by se kto osaditi, má pustiti. Actum fer. v in die Margarethe anno oc ziii". [B 20.] Pustoty. Vilémovy i$ čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Sokol ij čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Havel j čtvrti platné a j čtvrti v hlásce. Váchovský lán. 1) Odtud připsáno jinou rukou. — *) Odtud pie- škrtnuto. 

Strana 313
Rychtářství Purkarecké: vsi Dobřejovice, Jezmice, Poněšice, Vlkov. Kanta j lánu. Zord třetinu v platu a třetinu v hlásce. Hubenka čtvrt v hlísce. Kačer čtvrt v hlásce. Fučák čtvrt v hlásce. Těch pustin jinak se nepožívá, než že se louky každého roku prodávají. A ktož na roli sejí, z toho pánu třetí mandel přicházie. Z též vsi Dobřejovic plat poji- stebný při sv. Havle: Jakž kto sedí, každý z nich dává po 1 čberu ovsa, iii slepice a dva sýry. A na to souš vozie tři dni z hor, jakož u jiných vsí některých napřed dotčeno. Jest tu krčma, platí s ní rychtáři o ma- sopustě r gr. Summa üroku Svatojitského iii (D zrbiii gr. b 5. (Záp. iil gr. v >.) Svatohavelského tolikéZ. Berné vánoční ij (P roii gr. o hl. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotních o sv. Janě ti (P zii gr. i hl. [B 21.] Jezmice. Pecha iiij čtvrti. Platí o sv. Jiří zrotit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiij gr. Slepice viiii bez &tvrti sle- pice. Jan hajný (Beneš) iitj čtvrti. Platí o sy. Jiří zzvwiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiij gr., slepic vitii bez čtvrti. Týž Jan hajný j lánu Michalovského. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ii gr., sle- pie v. Ondra má lán. Platí o sv. Jití j (T ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě iiit gr., slepic x. Pustoty, těmi posledními válka- mi opustlé: Humpákova j lánu. Archiv Český XVII. Maříkova čtvrt. 313 Broncova j lánu. Jakoubkovy iii čtvrti. Vládykuov i lán. Ziga j jitra lesného. Těch se nic nepožívá jinak, než louky že se prodávají. A ktož na těch pustotinách sejí, pánu z toho třetí mandel jde. Plat pojistebný z též vsi: Jakž kto sedí, má dáti při sv. Havle po i čberu ovsa, po ti slepicí a po dvů sýrů. Summa úroku Svatojiřského ij (P xiiii gr. (Zápisného viii ».) Svatohavelského tolikéž. Berně vánoční též. A ktož berní dává, má dáti zámazného i gr. Robotních o sv. Janě ziit gr. Slepie rrriij slepice. [B 22.] Ponésiee. Pavel iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xii gr., o sv. Havle též. Berně ani robotních praví že neplatí. Záp“. it „5. Pustoty těmito válkami opustlé: Petrovské iii čtvrti. Kubelovský i lán. Toho se jinak nepožívá, než jakož jiných předepsaných pustotin. Pojistebny plat při sv. Havle: Z každého osedlého platí 1 čber ovsa, slepice iii, syry dva. Záp“ ii A. Vlkov. Mach iiij čtvrti. Platí o sv. Jiří zviit gr., o sv. Havle též. Berně ani robotnich praví, že neplatí. Matúš ž lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Berně ani robotních praví, že neplatí. Bylo někdy seděnie. Týž drží iij čtvrti Matějovské. Platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též, berně ani robot- ních praví, že neplatí. Bylo někdy seděnie. Tu?) pustinu má Matü& ustaviti a [na] ni do- sésti od tohoto sv. Havla ve dvü letech. A "> Odtud přípis pozdější. 40 

Strana 314
314 plat ten má jemu scházeti do těch dvü let. Ta lhuota déna jest jemu skrze JMt pána. Dominico ante Crucis anno oc 1501. Týž drží čtvrt Jírovsků. Platí o sv. Jiří titi gr, o sv. Havle téZ, nie viec. À na tom sedí. Pojistebny plat z téZ vsi: Jakž kto sedí, platí pojistebného při sv. Havle po 1 čberu ovsa, tii slepice, ii sýry. Summa úroku Svatojifského z{ gr. Svatohavelského tolikéZ. Záp." viti 5. [B 23.] V&echlapy, ves pustá, těmito válkami opustlá. Raplove j lánu, Nyklova j lánu, Matéjova j lánu, Kobikova j lánu, Martinovy ii étvrti. Zaplovy iii čtvrti. Mackova j lánu, Vamplova ž lánu. Roméřovy iit čtvrti, Koželuhova i čtvrt. Mathesovy iii čtvrti, Fetrova } lánu. Fenclova j lánu. Summa lánuov v svrehupsané vsi sedm. Byl plat s každého lánu při sv. Jiří 3 (P ii gr., při sv. Havle též, berně vánoční též. Roboty s lánu při sv. Janu po x gr., s lánu každého po x slepicích. Pojistebného z též vsi bylo, jakž kto seděl, po i čberu ovsa, po dvů slepicí a po dvú sýrů. Toho se nynie jinak nepožívá, než což se k zámku tu seje, a trav se každého roku po- žívá, někdy viec a někdy jméně se jich prodá. A když by k zámku na roli neseli a komu co té roli projednali, tehdy pánu třetí mandel dáti se má. Mydlovary. Pangrdc j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též. Slepic v. Orati záhonuov na ozim vi a na jeř též, Zencuov viii. Hanzl j lánu. Platí všecko jako Pangrác. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Šimek j lánu. Simek, Kajrü zet (Ma- čěj) j lánu. Čech Janek j lánu. Vávra j lánu. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též. slepice iij. Orati na ozim iit záhony a na jeř tolikéž, Zencuov iii. A bylo k tomu sedénie. Šaur čtvrt. Platí s ní všecko jako s jiné čtvrti. [B 24.] Hohmotar j lánu. Platí všecko jako s jiného polülání. Týž (Saur) drží čtvrt. Platí všecko jako s jiné čtvrti. A bylo k ní seděnie. Wilpamut (krajčí) j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání. Týž drží 1 čtvrt. Platí všecko jako s jiné čtvrti. A bylo k ní seděnie. Mothes j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání. Lorenc j lánu, též platí jako Mothes. Kajr čtvrt, platí všecko jako s jiné čtvrti. Hanus čtvrt, též platí jako Kajr. Ryneš j lánu. Platí všecko jako s jiného polülánf. Tomášek Šicl j lánu. Platí o sv. Jiří rvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Orati záhonuov na ozim vi a na jeř tolikéž; Zencuov (sic). Tito všickni platí též jako s jiného polúlání. Petr } lánu. | Pojistebný plat z též vsi při sv. Havle: Z té vsi sumû platí riii čberuov ovsa & riii slepic, a praví tak, Ze od staradávna nic víc neplatí, a za to vozí souš z hor iii dni, kteříž chtie, každý rok. Robota: Y té£ vsi jest viii lánuov, a z každého lánu mají dva vozy sena naséci, zsu&iti, shra- bati i svésti do dvora. A což mají drev k zámku přes rok celý voziti, to jest napsáno při Olešníku. 

Strana 315
Rychtářství Purkarecké: ves Všechlapy, Mydlovary, Zlatýšovice, Zliv. Jest tu krčma, platí s ní rychtáři o ma- sopustě v gr. Summa úroku Svatojiřského itit (f xoi gr. Svatohavelského též. Bernč vánoční též. Zép°. n gr. tit ». A ktož berni dává, má dáti zámazného t gr. Slepie ler. Záhonuov orati na ozim ij (f vi. A na jeř tolikéž. Žencuov crrviit. [B 25.] Zlatýšovice. Thuoma (Děpolt) s mlýnu platí o sv. Jiří zritiť gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „A týž drží dvě jitře louk. Platí o sv. Havle jednú v roce it gr.“ (Jest to při jitrách. Má Ihuotu od sv. Havla pfiestieho za iii léta pla- cenie i stavenie 94. Act. dominico post Vin- cula Petri.)") Král na Hoděnickým mlýně platí o sv. Jiří j3 [f ii gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Peša hajný má čtvrt. pro úřad, jest hajný. Šimek má čtvrt. Z té má hlásku. Týž (Thuoma, Peša) drží étvrt Novékovskû a dvě poloučtvrti pusté. Má platiti o sv. Jiří oi gr., o sv. Havle též; berně vánoční neplatí ani hlásku nemá, neb mu tak puštěno. Pustoty: Hanzlík (Novákovská) čtvrt; v hlásce ujal Peša. Vojtěch čtvrt. V hlásce ujal Peša. Kanka čtvrt. V hlásce ujal Pesa. Bláha čtvrt. V hlásce ujal ji Šimek. Má s ní platiti o sv. Jiří přieštím viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční neplatí ani hlásky nemá, neb mu tak puštěno 95. Pařízek čtvrt v hlásce. Raidsidl čtvrt v hlésce. Martin čtvrt v hlásce. Z té nic neplatí !) , * přeškrtnuto; ( ) přípis pozdější. 315 Michał čtvrt v hlásce. Urban čtvrt v hlásce. A těch se jinak nepožívá pustot nynie, než loučky se prodávají každého roku z nich, někdy dráže a někdy laciněji. Summa ároku Svatojifského i (f xx gr. krom hajného étvrti. Zápisného non datur. Svatohavelského téZ i (I xr gr. Berné vénoëni yriiti gr. À kto£ berni dává, má dáti zámazného 1 gr. [B 26.] Zliv. Jakub Žák iit čtvrti. Platí o sv. Jiří iii gr. vi >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Orati na ozim viiit záhonuov a na jef to- likéZ, Zencuov rit. Srerl iti čtvrti, též platí jako Jakub. Pichl má čtvrt. Platí o sv. Jiří viii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Orati na ozim iii záhony a na jeř tolikéž, Zencuov tiii. Mikeš j lánu. Platí o sv. Jiří ij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Orati na jeř vi záhonuov a na ozim tolikéž, žen- cuov viii. Hadra tit étvrti. ných tit čtvrtí. Vit ij étvrti. Platí o sv. Jifí xiiij >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Orati na Martin (Šrevl) ij čtvrti. Platí všecko jako předepsaný Vít. i Kyvisar ij čtvrti. Platí všako jako s jiné ij čtvrti. Venclík (Mikuláš) ij čtvrti. Platí všecko jako s jiné ij čtvrti. Jira t čtvrt. Platí všecko jako s jiné čtvrti. Ryneš má čtvrt. Platí všechno jako s jiné čtvrti. Hanzl 1 čtvrt. Platí všechno jako s ji- ných čtvrtí. Mareš (Říha) ij čtvrti; platí všecko jako s jiné ij čtvrti. Šiestl j lánu. Platí všecko jako s jiného j lánu. Platí všecko jako s ji- 40* 

Strana 316
316 Bárta (Janek) j lánu. Platí všecko jako Šiestl. Urban (Michal) iž čtvrti. Platí o sv. Jiří rij „5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Orati na ozim viij záhonu a na jet též. Žen- cuov r. Jest tu krčma. Platí s ní rychtáři o ma- sopusté » gr. [B 27.] Robota z též vsi. V té vsi tak praví, že ještě jest nezato- pených vit lénuov. S každého lánu mají dva vozy sena sséci, ssušiti, shrabati i do dvora svézti. A což potřebie k zámku lesu, mají vo- ziti tak, jakož jest při Olešníku o tom prve napsáno. I to také, což obilé voziti mají, jest napsáno při témž Olešníku, neb jednostajné roboty z Olešníku, z Mydlovar a ze Zlivě mají. Jakoż jest v té předepsané vsi ještě ne- zatopených vii lánuov, kteréž sú zase lidé v plat přijali takovým obyčejem, že s každého lánu nemají vedle smlúvy více platiti než po v gr. bielých o sv. Jiří i o sv. Havle i na vánoce, a že z těch sedmi lánuov nemají slepic platiti ani podymnieho: ale v té smlúvě nic o kúřiech ani o podymniem žádné zmienky nenie, by toho neměli platiti, než lidé z té vsi tak praví. A ta smlúva učiněna s nimi skrze Kamýckého. | Summa roku Svatojirskeho # (B v gr. iig >. Svatohavelského tolikéZ. Zá pis. itii gr. tiit „>. Berně vánoční tolikéž. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Orati zéhonuov na jet Iyyriiii. Na ozim tolikéz. v Zeneuov crii. Mé&téné v Podhradí. Vampl má míli jíti, když se rozkáže od zámku; den seno séci, ssušiti, shrabati i sko- piti, dva dni žíti, dva záhony konopí hlavatých vytrhati a řepy ii záhony vyrýti. Michal Tito všecko též činiti Janek | mají jako svrchupsany Janek Sita Vampl. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Mikuláškova vdova (Johannes) v témž ve všem sedí jako nahořepsaní, a drží loučku v lesi vyklucenü. Platí o sv. Jiří ij gr., o sv. Havle též. Marta v témž ve všem sedí jako svrchu- psaní, než jest to pusté sedliště, však z toho, což k němu jest, všecko činí jako Vampl. Rosol všecko též z svého jako svrchu- psaní činiti má. A k tomu drží nivu u Munic. Z té platí o sv. Jiří iiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též a nic víc. Pusté: Kubíkovské seděnie pusté. Z toho by se též činilo, kdyby osazeno bylo, jako z jiných osedlých. [B 28.] Damšovské sedliště pusté. Kdyby osazeno bylo, požívalo by se jeho jako syr- chupsanych osedlych. Predepsanych pustotin nynie se jinak ne- požívá, než což se louček, kteréž k nim pfislu- šejí, každého roku prodává. Krčma před zámkem: Prus (Jiecha) s krčmy platí o sv. Jiří j IB, a o sv. Havle též. A přidána jemu k tomu loučka a zahrada. Z Dubičných se dvú lénuov luk, kteréž držie do vsi Dubičné. Platí o sv. Jiří (xxx gr., o sv. Havle též, berně o vánociech i (f a itii gr. Kiesin. Odtud neplatí nežli berně. Bartoš v čtvrtí. Platie berně o vánociech [ gr. : Janda tit étvrti lénu. Plati bernë o vá- nociech zriiii gr. Summa 1 (f iiit gr. à zámazného po 1 gr. Toto prve týž Janda svrchupsanému Bar- tošovi platil, a v listech Bartošových ani jinak spravedlnosti Bartošovy pán JMt jmieti nezná. Janda platil jemu o sv. JiM gyiiit gr., o sv. Havle též. Stojí prve napsáno. [B 29.] Z předepsaného Purkareckého 

Strana 317
Křesín. Rychtářství Pištínské: Pištín. rychtářstvie tito duole psaní rybáři řeku drží nynie, a když se jim zdá, tehdy mohü pustiti, a jiní, kterýmž by se zdálo, mohú přijíti. A ti po vší řece honí též, jako i Opatovští. Bárta z Purkarce, každý z nich o Is Jiří xx gr. platí, o sv. Dames Havle též. A ti mají loviti i z Purkarce od toho mlýna Benick (Jan) až do Hroznějic. „Král“) z Hoděnic; o sv. Jiří zr gr., o sv. Havle též.“ (Ten umřel.) „Matěj z Bavorovic; o sv. Jiří xy gr., o sv. Havle též. “ „Linhart z Purkarce (z Křesína), o sv. Jiří zy gr., o sv. Havle tóż.* Vávra 317 „Linhart z Křesína drží kus řeky od Ho- děnického mlýna až do jezu panského u mlýna.“ Má platiti o sv. Jiří j (f, o sv. Havle xf gr. Act. dominico ante Elizabeth 93. Již má platiti při sv. Jiří [ gr., na sv. Havel tolikéž. „Šerý z Křesína má loviti s Linhartem na tom kusu. Má dávati xviit gr.“ „Šimek z Latyšovic [čti: z Zlatýšovie] drží kus řeky v Libochově až po mlýn. Má dáti při sv. Havle zr gr." „Beniek z Purkarce drží řeku z Purkarce od toho mlýna až po Libochovú. Má dáti při sv. Havle gl gr.*?) [0 1.] Rychtářstvie Pištínské. Pištín. Prunar (Bolech) lán. Z toho neplatí než dvé slepicí o sy. Havle, a to proto, že mu jest rybníkem Bestrevským zatopen jeden lán v Zá- lužiciech, a za ten mu se nic nedalo. A týmž obyčejem ten lán drží jako Jan z Munic. Huorar drží j lánu Kajrova. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iii gr, slepici 1 pfi svatém Havle. Týž drží j lánu. Neplatí z něho nic, při svat. Havle jednu slepici, a to proto, že mu rybníkem vytopeno j lánu v Zálužiciech, a za to se jemu nic nedalo. A týmž obyčejem toho 3 lánu drží. Petr tkadlec lán. Platí o sv. Jiří j (P ii gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vi gr., slepici dvě. Fres má lán. Platí též všecko jako Petr. Duchoñ Krčma lán. Též platí jako Fres. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních 1) Zde a níže v&ude ti&téno v üvodnících to, co « originále jest pfe&krtnuto; a do závorek klademe ves _ re o sv. Janu fit gr., Slepici 1. Bylo k němu někdy sedönie. Šiman j lánu. Platí o sv. Jiří xoi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních o sy. Janu ift gr., slepici 1. Pavel Všetečka lán. Platí o sv. Jiří j [f ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, 10- botních o sv. Janě wi gr., slepice dvě. Štěpán lán. Platí též všecko jako Pavel Všetečka. Šimek z lánu, Linhart j lánu, Kajr j lánu, Vavrajch (Dyr) j lánu, Charvát j lánu. Jest tu krčma. Platí s ní jednú v roce o sv. Jiří viii gr. českých. [C 2] opustlé: Vojtéchovského j lánu. Ti všickni každý z nich platí všecko jako s ji- nfch polülání. Pustoty témito válkami *) Zde v orig. následuje prázdná strana; folio B 30 není vyznačeno, jakž by se dalo oGekávati dle folia A 30, nýbrž následuje ihned fol. C 1. 

Strana 318
318 Malsovského j lánu. Chavovskÿ i lán. Těch lánuov pán nic nepožívá, neb jsú dány Pištínským za to, co jim Zlivským ryb- níkem zatopeno. Suma üroku Svatojifského tiiij (T zviii gr. Svatohavelského tolikéz. (Zépisného iii gr. v A.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotních o sv. Janu [iit gr. Slepie zzi. Céénovice. Schiestl mâ čtvrt. Platí o sv. Jiří t gr., o sv. Havle též, berně vánoční i gr., nic viec. Týž má tři čtvrti. Z těch nic neplatí, a to proto, že jemu Bestrevským rybníkem za- topeny iit &tvrti v ZáluZiciech, krom pfi sv. Havle ij slepíce. Raušar lán. Z toho neplatí než dvč sle- pici při sv. Havle, a to proto, že jemu zato- peno Bestrevským rybníkem lán v Zálužiciech. Mašek má lán. Neplatí než se čtvrti podle smluv o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též, dvě slepici, a ze tří čtvrtí nic neplatí, protože jemu rybníkem Bestrevským zatopeny v Zálu- žiciech iii čtvrti. Wolman má lán. Platí o sv. Jiří iitt gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních praví, že s lánu neplatí pro strúhu, kteráž byla vedena na rybník Bavorovský, ani slepic. Týž drží j lánu; platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též. A bylo k tomu seděnie, má osaditi. Janek má lán. Platí o sv. Jiří itit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních „o sv. Jané vt gr., slepice ii." Týž (Wolman) drží čtvrt. Platí o sv. Jiří pitt gr. (i gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních ,o sv. Janu ij gr., slepice j; a k tomu bylo sedčnie, to má osaditi." D. XVII. Urbár panství Hlubockého 1490. Vadkovský lán. Platí všecko jako s ji- ného lánu. Týž drží j lánu Kolkovského. Platí o sv. Jiří xvi gr. (ti gr.), o sv. Havle též, berně vá- noční též. Robotních ani slepic z toho neplatí pro túž věc, jako Olman; než k tomu bylo někdy seděnie. Ješek jlánu. Platí jako s jiného polúlání, krom robotních ani slepic z toho neplatí pro túž věc, jako i Olman. Týž drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr. (t gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též, „robotních o sv. Janu ij gr., slepice j.“ Bylo k tomu někdy sedliště, ale praví, že pamětní- kuov nenie, kdy osedlé bylo. Rynes lán. Platí všecko jako s jiného lánu. Týž drží j lánu. Platí všecko jako s ji- ného polúlání. Michal má j lánu. Platí všecko jako s ji- ného polúlání. Týž j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr. (it gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též. Robotních. ani slepic z toho neplatí pro túž věc, jako i Olman, a bylo k tomu sedénie. Ambrož j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání, krom robotních ani slepic z toho neplatí pro túž věc, jako i Olman. Týž drží čtvrt BaZantovskd, platí s ní jako s jiné čtvrti. Jakub má lán. Platí všecko jako s jiného lánu. „Bolech“ (Pamstl) má lán. Též platí jako Jakub. Týž drží j lánu. Platí všecko jako s ji- ného j lánu. A ktomu bylo jest seděnie. Má' stavěti. Rezek iij čtvrti. Platí o sv. Jiří rr gr. (iiž gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též; robotních ,o sv. Janu iit gr. v A, slepici 1 a čtvrt.“ Týž drží druhých iij čtvrti. Platí o sv. Jiří rr gr. (iij gr.), o sv. Havle též, berně též; robotních „o sv. Janu tit gr. » À, slepici 1 a čtvrt; a k tomu bylo stavenie.“ 

Strana 319
Rychtářství Pištínské: ves Češnovice, Zálužice, Jaronice, Břehov. [C 4.] „Mašek“ (Jíra) drží Štědrákuov lán. Má platiti jako s jiného lánu. (Obec odtud ujali bažiny, které jsú od gruntuov Zálužeckých od jich hranic až do hranic Dasenských, aby užívali pastvami nebo drvy. A když by rybník Bestrevský pust stál, mají užívati travami aneb pastvami deseti kro- čeje do rybníka. A z toho platiti mají při sv. Havle vi gr., a při sv. Jiří tolikéž vi gr. alb.) Pustotiny, opustilé: Ondra j lánu. Martinova j lánu. Těch pustin se jinak nepožívá, než což se louk prodává každého roku. A ktož na nich sejí, z toho pánu třetí mandel jde. Jest tu krčma, s kteréž rychtáři platívali při sv. Jiří jednů v roce viii gr. I odjal to pán jemu, neb nezná, by kterú spravedlivost rychtář k tomu platu měl. Suma úroku Svatojiřského i [f.. Svatohavelského tolikéZ t ff. Berně vánoční [tti gr. „Robotnich o sv. Janu t ff! tj gr.“ »Slepie rri." „A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr.“ nynějšími válkami Zálužice. Jakeš má iii čtvrti lánu (j lánu). Platí o sv. Jiří rriii gr. (liit gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané iiiij gr. (itt gr.) a nie viec, ,slepice ii." Petr má též jako Jakeš a též platí. Petr Hanzl též má a platí jako svrchu- psaný. „Pamstl iii čtvrti lánu. Platí všecko, jako gvrchupsany Jakes.“ 319 „ Suma úroku Svatojitskébo iż [P vi gr. (zit gr.). Svatohavelského též. (Zápisného vi A.) Berně vánoční též a každý zámazného po tit A. Robotnieho vitii gr. „Slepic vifi.* [C 5.] „Z těchto vsí, kteréž Kunáš drží, berné se plati.“ Jaronice. Kuelka lán. Platí j (f tt gr. Rychtář lán. Též platí. Tomeš lán. Též platí. Pavel lán. Též platí. Kucha lán. Též platí. Srub lán. Též platí. Piźmo lán. Též platí. Velek lán. Též platí. Petr j lánu. Platí rot gr. Kotleb j lánu, roi gr. Suma iii (P r[otii gr. Břehov. Řeřaba platf grit gr. vt 5. Kubeš grit gr. vi #. Tomeš též platí. Vácha též platí. Stepan tóż platí. Ondráček též platí Mikuláš též platí. Jíra též platí. Šimek též platí. Slapan též platí. Jíra platí xi gr. tit 9, pusté. Jícha platí rroiii gr. titi 5. Velek platí j (P iiti gr. it >, pusté. Vilém platí roit gr. t —, pusté. Sumy s pustin » (T xr gr. 

Strana 320
320 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. [p 1] Rychtářstvie Záblatské. Ves Záblatí. Mikeš má ij lánu. Platí o sv. Jiří zxiiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Thuoma“ (Brož) čtvrt. Plati o sv. Jiří titi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s loučky a s nivky o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Daniel“ (Jíra) j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivky o sv. Ji iitt „5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Hajfl vit étvrtí. Platí o sv. Jiff xzbiit gr., o sv. Havle též. Berně vánoční též. A se dvú nivek o sv. Jifí iii gr., o sv. Havle též, berně též. A s loučky o sv. Jifí viii >, 0 sv. Havle též, berně též. Hrušek má lán. Platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivy o sv. Jiří ti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A se dvú nivek o sv. Jiří viij 4%, 0 Sv. Havle též, berně též. „Pech“ (Velek) má lán. Platí o sv. Jiří zob gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s louky o sv. Jiří sviti » minus ž hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Carkl čtvrt. Platí o sv. Jiff iiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A ze tří nivek o sv. Jiří ilit gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. „Špulér“ (krajčí) j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivy o sv. Jiří i gr., o sv, Havle též, berně vánoční též. Zub má lán. Platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A drží iii nivky a loučku. Platí o sv. Jiří ttt gr. iit hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Jakub Ryneś (śvec) ttvrt. Plati o sv. Ji itit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A drží loučku a iii nivky. Platí o sv. Jiří zvitt >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Stiecha j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Mikuláš má j čtvrti. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivky & 8 loucky o sv. Jifí viiiż », o sv. Havle též, berně vánoční též. „Třasek“ (Jíchanec) drží zahradu a nivku. Platí o sv. Jiří ti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Jira kostelník“ (Mašek) drží loučku. Platí o sv. Jiří j gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Sielený“ (švec) čtvrt. Platí o sv. Jiří itit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A drží dvě loučky, platí o sv. Jiří zviii den., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Řehoř krajčí“ (Ambrož) iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xii gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. [D 2.] „Týž Petr“ (Mašek) čtvrt. Platí o sv. Jiří iiit gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Augustin drží ii lány a čtvrt. Platí o sv. Jiří j (| vi gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. A s nivy o sv. Jiří viii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. „Ješek“ (Jakub Černoch) lán. Platí o sv. Jiří gwi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Jíra Černoch lán. Platí o sv. JiM goi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivky o sv. Jiří ii », o sv. Havle též, berně vá- noční též. „Řicha Ruožek“ (Jakub Rynda) lán. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Beránek drží nivu a laučku. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Pavlík má iii čtvrti. Platí o sy. Jiří xii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Hynek“ (Stuchel) lán. Platí o sv. Jiří roi gr, 0o sv. Havle též, berně vánoční též. 

Strana 321
Rychtářství Záblatské: ves Záblatí. A s nivy a s lúky o sv. Jiří ti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. „Jíra“ (Švec) i lánu. Platí o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A s nivy o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Mašek j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. V též vsi jest zr lánuov. S lánu plat po tbi gr. o sv. Jifí, o sv. Havle téZ, berné vá- noéní tóz. Osmnádete lánuov jest, ješto lidé na nich sedí, než dva jsú roztrhaná, kdež jsú nivky a loučky, ješto je lidé mezi sebú na ruozno držie, a na těch loučkách a nivkách při- bývá platu v » minus j hl. Ješto jest jim připsáno. Rychtdństoś Zábořské: ves Záboří. 821 Tíž lidé praví, že robot žádných peněži- tých ani dielných nemají. Tíž lidé sluší k faře do Huorek, a jest podací Levovo Malovcovo; a praví, že z těch toii lánuov, na kterych lidé sedí, faráři na Huorky desátky dávají s lánu po 1 čberu žita, po 1 čberu ovsa, než z těch dvi roztriitych lánuov že faráři nic neplatí. Jakož v předepsaný vsi šenkují, ktož chtí, a rychtáři s každého sudu po ii » dávají. Suma úroku Svatojiřského » (P zr gr. Svatohavelského też. Berné vánoční též. Zámazného odtud nedávají. [E 1] Rychtářstvie Zábořské. Ves Záboří. „Beneš“ (Herle) itż Etvrti. Plati o sv. Jit j (f, o sv. Havle téZ, berné vánoční zr gr., robotních o sv. Janě ro gr. „Šimek“ (Šilhavý) j lánu. Platí o sv. Jiří rritit gr., o sv. Havle též, berně vánoční roi gr., robotních o sv. Janu rit gr. „Капс!“ (Moudrý) j lánu, Hondl j lánu, Tito jeden Oštírálek è lánu, každý Holec j lánu, . spüek j lánu, platí jako Týž drží j lánu Krbišova, | Šimek svr- Jest k němu sedliště. Má osaditi. | chupsany Thuoma j lánu, 8 polülánf. Ziga j lánu. Jan krajti j lánu. Platí všecko jako s ji- ného polúlání. Týž drží iij čtvrti. Platí o sv. Jiří j (l, о sv. Havle též, berně vánoční xx gr., robot- ních o sv. Janě zv gr. A k tomu jest sedénie ustavené. Hanus iit čtvrti. Platí o sv. Jiří j (P vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční rritii gr., robotních o sv. Janu rviii gr. Archiv Cesky XVII, Týž Hanus drží čtvrt. Platí o sv. Jiří xit gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotnich o sv. Jand vi gr. To má postaviti. Vaněk j lánu. Platí o sv. Jiří zriiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robot- nich o sv. Janu git gr. „Kobíček“ (Mach) j lánu. Platí všecko jako předepsaný Vaněk. Michdlkuov Thuoma platí všecko jako s ji- ného polúlání. Týž Thwoma drží čtvrt vod Krče. Platí s ní o sv. Jiří v gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Václav (Hanzalík) j lánu. Platí všecko jako s jinćho polilśni. Pešek j lánu. Platí všecko jako s jiného polúlání. „Květon“ (Pych |. 1) drží čtvrt. Platí s ní všecko jako Hanus. Jíra drží lán. Platí o sv. Jiří zlviii gr., o sv. Havle též, berně vánoční ž (P ii gr., ro- botnich o sv. Janu yyitit gr. A praví, že jest rychtářem byl, z kteréhožto pro krádež zsazen. A praví, že na to rychtářstvie listy jměl, ale że jest je ztratil. A tak že jest tento Jíra 41 

Strana 322
322 z toho lánu nic neplatil ani Špíšek, kterýž nynie rychtářem jest, také z své dědiny nic neplatil. I rozkázáno Jírovi, aby platil, tak jakož s jiného lánu v té vsi platí. Summa úroku Svatojiřského viij (P) iii gr. Svatohavelského tolikéz. Zdp®. vi gr. Berně vánoční vý (P zweit gr. Robotních o sv. Janu titt (f xetiti gr. Každý, kto berni dává, má dáti zá- mazného 1 gr. Malé Záblatiéko. Vávra lán. Platí o sv. Jiří j [P it gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viii gr., slepici dvě. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiti gr., slepici 1. A jest k tomu sedliště. „Štěpán“ (Pavel) iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xy gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě v gr., slepici 1 a čtvrt. Jíra drží iii čtvrti a iiti jitra. Platí o sv. Jiří xxwi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv., Janě vi gr. iii », slepice ij. „Volek“ (Kouba) j lánu. Platí jako s ji- nóho polilśni. Týž (Kouba) drží j lánu druhého. Platí též s něho jako s jiného j lánu. A bylo k tomu sedliště. Mikeš (Matěj zedník) lán. Platí o sv. Jiří j (D ti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě viii gr., slepicí dvé. Týž „Mikeš“ (zedník) spolu „s Ambrožem“ držíta j lánu (1 čtvrt), platí o sv. Jiří xvi gr. (viii gr.), o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sv. Janu itit gr. (ii gr.), slepice i (ž); a k tomu jest sedliště. [E 3.] Kříž titij čtvrti. Platí o sv. Jiří j (f vt gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viiti gr., slepice dvě a čtvrt. i s Jírú rychtářem D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Zemenek j lánu bez tiii jitr. Plati o sv. Jiff yiiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční też, robotnich o sv. Jand iliż gr., slepici 1. Šiman lán. Platí jako s jiného lánu. Havel (Brož) j lánu. Platí o sv. Jiří wot gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiii gr., slepici jednu. „Brož“ (Havel) tit čtvrti. Též platí jako s jiných iii čtvrtí, „Pavel“ (Jíra) j lánu. ného polúlání. Suma üroku Svatojifského o (f iiit gr. Svatohavelského tolikéž. Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních (xxvi gr. 1 hl. Slepic zviti. Platí jako s ji- Zbudov. Ondra j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iili gr. (i s zahradń od Sturma i s těmi chalupami, kteréž drží od Blažkova a Martinova gruntu). Ryneš j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních 0 sv. Janu iiii gr. Mikeš j lánu. Platí jako s jiného po- lúlání. „Týž“ (Jan mlynář) drží druhého j lánu; též platí jako s jiného polúlání. Má to posta- viti a osaditi. Jakub } länu. polülání. „Petráš“ (Albustin) j lánu. Platí jako s jiného polúlání. „Týž drží“ (Martin) j lánu. Platí jako s jiného polúlání, a jest k tomu sedliště. Mareš lán. Platí o sv. Jiří j M it gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viit gr. Vojtěch j lánu. Platí jako s jiného polúlání. [E 4.] Týž Vojčéch drží mlýniště pusté Ho- Též platí jako s jiného 

Strana 323
Rychtářství Záblatské: ves Malé Záblatíčko, Zbudov, Čičenice, Čavině. 323 řejší; platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též a nic berně vánoční též, robotních o sv. Janě rvi gr. viec. A praví, by se tu mlynář osadil, že by Macák iit čtvrti bez i jitra. Platí o sv. nic více neplatil, než což svrchupsáno. Jiří rxii gr. tii 3, o sv. Havle též, berně vá- Šturm lán. Platí o sv. Jiří j ſP t gr., noční též, robotních o sv. Janu xi gr. v S. Hlaváč lán a čtvrt (iiii jitra) jitra. Platí o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě j P ii gr i 3 (iiii gr. ii 3), o sv. o sv. Janu vili gr. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janek j lánu. Platí o sv. Jiří rvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních Janu rvi gr. (xvii gr. 1 8). itii gr. S jitr plat; držie do Zábořie od Blažek i lánu. Též platí jako svrchupsaný též vsi Čičenic a praví, že pamětní- Janek. kuov nenie, když jest to odprodáno: Druhý mlýn dolní pustý by byl osazen, Albík v jitr. Platí o sv. Jiří xx 3, o sv. praví, že z něho platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Havle též a nic viec. A toho se nynie ničiem Janě r 3. nepožívá. Jest ujat pod ten plat. Janek. Záhorský titj jitra. Platí o sv. Jiří ti gr., Summa úroku Svatojiřského üiit ( titi gr. o sv. Havle též, berně vánoční též. robotních Svatohavelského tolikéž. (Zápisného tii o sv. Janu 1 gr. gr. iii 3.) „Beneš“ (Herl) viiti jitr. Platí o sv. Jiří Berně vánoční ütj ſP xiiit gr. v gr. i 3, o sv. Havle též, berně vánoční též, A ktož berni dává, má dáti zámazného robotních o sv. Janu it gr. iii 3. Holec titj jitra. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních 1 gr. Fencl x jitr. Platí o sv. Jiří v gr. v 3, o sv. Havle též, berně vánoční v gr. v 3, ro- botních o sv. Janě rr S. Summa úroku Svatojiřského] iiij ſl rvitii i s jitry, kteréž drží do Zábořie gr. vi S. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného ii gr. it &.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních o sv. Janě ij ſP xrv gr. V no- [vých] víc o iiti gr. Robotních o sv. Janě lvi gr. Čičenice. Vaněk ij čtvrti bez ij jitra. Platí o sv. Jiří xi gr. i 3, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě v gr. iiit 3. Janek Holec j lánu. Platí o sv. Jiří rvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janě viit gr. Šlechta lán a ii jitře bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j [P iit gr., o sv. Havle též, berně vánočnie též, robotních o sv. Janě rvij gr. Vrabec j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří rvi gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě viili gr. 1 3. Škopek iii čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří xritii gr. ti 3, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rii gr. 1 s. Janek i lánu bez ij jitra. Platí o sv. Jiří xiiii gr. iiiij 3, o sv. Havle též, berně vá- nočni též, robotních o sv. Janu vii gr. iij &. Šimek lán bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří i P 1 gr., o sv. Havle též, Čavině. Suchan v čtvrtí a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří rl gr. f s, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu xx gr. 1 hl. Jíra j lánu bez iitj jitra. Platí o sv. Jiří riiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vii gr. Ondráček lán bez tij jitra. Platí o sv. i gr. 41*

Strana 324
324 Jiří j [P viti gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu zviiii gr. „Mach Raden“ (Jíra Škorně) j lánu a iitý jitra. Platí o sv. Jiří zviit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vitti gr. Týž drží 1 čtvrt od Ciéenic. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiii gr. Svátek tit čtvrti a dvě jitře bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zr» gr. o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu dij gr. Šimek Koubuov drží tii čtvrti bez j jitra. Platí o sv. Jifí xriit gr. 9 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě zi gr. vi 5. Vodňanští držie tato jitra, pra- Rychtářstvie Chvaletice. Heryně ij lánu a iiti jitra bez čtvrtí jitra. též, berně vánoční též, a vi strychuov ovsa a itit mierky bez čtvrti mierky, Żita vi strychuov a liii mierky bez étvrti mierky, p&enice ij str. a jedna mierka bez čtvrti mierky, ječmene ij str. a jednu mierku bez čtvrti mierky. A praví, že těch mierek jest Ix na strich pšenice a je- čmene, a což se ovsa a žita dotýče, jest po rb mierkách na strych. „Prokop Stuchel“ (Ješek) viii jitr Ková- řovských. Platí o sv. Jiff iii gr. iii %, 0 sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa viii mierek, pšenice ii mierce, ječmene ii mierce. „Týž Prokop“ (Saupek) xit jitr. Platí o sv. Jiří v gr. 1 >, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa zit mierek, žita tolikéž, ječmene tit mierky, pšenice tolikéž. Velek drží čtvrt. Platí o sv. Jiří vi gr. iii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa 1 strych, žita tolikéž, pšenice čtvrt strychu, ječinene též. D. XVII. Urbár panství Hlubockého 1490. vie, že od staradávna a že pamětní- kuov nenie: Martin Hanovic jedno jitro. Platí o sv. Jifí tiii >», o sv. Havle též, berně vánoční też, robotnich ii „5. Havel ii jitte. Plati o sv. Jiří viii », o sv. Havle též, berně vánoční tóż, robotnich Hd Jaroš drží ii jitře. Platí všecko z nich jako Havel z svých. [E 6.] Suma úroku Svatojiřského ti} (T ti gr. v À i s jitr. Svatohavelského tolikéz. (Zápisného xr 5.) Berné vänoënie tolikéz. A ktož berni dává, mé déti zémazného 1 gr. Robotních o sv. Janě Irrriiii gr. vi 3. Chvaletické. Ješek lán. Platí o sv. Jiří xriiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iiti strychy, žita tolikéž, pšenice 1 strych, ječmene též. Ondra Mráz lán. Platí o sv. Jiří zviiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iii strychy, žita též, pšenice 1 strych, ječmene tolikéž. Vácha mladší ii čtvrti a v jitr. Platí o sv. Jifi yilii gr. it A, o sv. Havle též, berně též. Ovsa ii strychy a v mierek, žita též, pšenice 4 strycha a о питеК, ječmene též. [Е 1.] „Holý“ (Prokop) iii čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jifí roli ет. ИН 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa 3 strychy a ij mierky, žita tolikéž, pšenice 1 strych viiż minus mierky, ječmene též. Václav Mráz lán. Platí o sv. Jiří rgiiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa tit strychy, žita tolikéž, pšenice i strych, ječ- mene tolikéž. Kohut iti čtvrti. Platí o sv. Jiří zviii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iii 

Strana 325
Rychtärstvi Chvaletické: ves Chvaletice. strychy, žita tolikéž, pšenice iit čtvrti, ječ- mene tolikéž. Janek lán. Platí o sv. Jiří rriiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A jiné všecko jako Václav Mráz. Týž Janek j lánu. Platí o sv. Jiří xit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa ti strychy, žita tolikéž, pšenice j strychu, ječ- mene tolikéž. Hustý čtvrt a 1 jitro. Platí o sv. Jiří vi gr. iii », 0 sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa strych a mierku, žita též, pšenice čtvrt strychu a mierku, ječmene též. Vávra čtvrt. Platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa 1 strych, žita tolikéž, pšenice čtvrt strycha a ječmene tolikéž. Jan iit čtvrti a vii jitr. Platí o sy. Jiří mi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iii strychy a vii mirek, Żita tóż, pienice tit Gtvrti strychu a vii mírek, ječmene též. Štěpán ii jitře bez třetiny jitra. Plati o sv. Jiří v %, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa ii mierky minus třetiny, žita též, pšenice 2 mírce bez třetiny mierky, ječmene též. Týž má lán. Platí o sv. Jiří priiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iiii strychy, žita též, pšenice 1 strych, ječmene tolikéž. Václav Bohatec itt čtvrti. Platí o sv. Jiří toit gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iii strychy, žita též, pšenice iii čtvrti strycha, ječmene tolikéž. Týž Václav (Král) drží lán. Platí o sv. Jiří xzxitii gr., o sv. Havle též, ovsa iiit str., žita itii str., pšenice 1 str., ječmene 1 strych. Janek Dubcuov j lánu bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří zi gr. iiij », o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa ii strychy minus iii čtvrti mierky, pšenice j strychu bez iii čtvrtí mierky, ječmene tolikéž. Chrapec j lánu a vti} jitra. Platí o sv. Jiří xv gr. tii hl, o sv. Havle též, berně vá- 325 noční též, ovsa it strychy a vii} mierky, pše- nice j strychu a vit} mierky, ječmene též. Nemhart j lánu. Platí o sv. Jiří zii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa ii strychy, žita též, pšenice j strychu, ječmene tolikéž. Mikuláš j lánu a zi jitr bez třetiny jitra. Platí o sv. Jiří oi gr. tiit », o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa ii strychy a zi mierek bez třetiny, žita tolikéž, pšenice j strychu a zi mierek bez třetiny mierky, ječmene tolikéž. Jíra čtvrt a xi jitr. Platí o sv. Jiří x gr. v A, osv. Havle též, berně vánoční též, ovsa 1 strych a ri mierek, Zita též, pšenice čtvrt strychu a zi mírek, ječmene též. Týž drží druhů čtvrt a iiii jitra. O sv. Jiří vii gr. v 5, o sv. Havle též, berně vá- noční též, ovsa 1 strych a iiii mierky, Zita též, pšenice čtvrt strychu a iiit mierky, ječ- mene tolikéž. [F 2.] Hubal má lán. Platí o sv. Jiří rettit gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, ovsa iiii strychy, žita tolikéž, pšenice i strych, ječmene tolikéž. Pecha lán. Platí všecko jako s jiného lánu. V tej vsi, ktož šenkují, s každého sudu rychtáři po ii » dávají. Robota, kterúž k zámku Piese- ckému dělají: Jest v té vsi lánuov rit bez iij jitra. S každého lánu dávají po i senosiku na trávu na lúku za Skále (sic) 1 den a po 1 vozi (sic) sena přivézti mají. Z též vsi, jakž kto sedí, na hrad Piesecký dávají ovsa pojistebnieho po ti strychü. Kohout z Chvaletic pronajal krčmu. Má s ní platiti o vánocíech x gr. jednú v roce, a tak vždy, pokudž by šenkoval. Suma úroku Svatojifskóho vit (P riii gr. vi A. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného vit gr. iiit 9.) Berně vánoční též. 

Strana 326
326 A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Zita Goiii tberuov. Ovsa tolikéz. Pšenice yrvii tberuov. Jećmene tolikéz. [F 3.] Milenovice. Dušek Holbuov ii} čtvrti. Platí o sv. Jiří zr gr. iit 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě z gr. iii hl., slepic vi. Janek Prcek čtvrt & it jitfe a čtvrt jitra. Platí o sy. Jiří viiit gr. it », o sv. Havle též, iit hl., slepice iii. Mareš iii čtvrti a it jitře a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří yxv gr. tit hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ziij gr. iż hl., slepice viij a čtvrt. Mikuláš iii čtvrti bez tiij jitra. Platí o sv. Jiří yxit gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu zi gr., sle- pice vii. Janek Holbuov tit} jitra. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Jané 1 gr., slepice 1. Fencl ii jitte. Platí o sv. Jiří viit À, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané itii 5, slepice čtvrt. Suma üroku Svatojitského [rrr gr. 1 hl. Svatohavelského téZ. (Zápisného i gr. v 5.) Berné vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních o sv. Jané xf gr. ij hl. Slepic pri sv. Havle go. Krtétice. Jan Novák lán a y jitr a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří 3 (P vii gr. o A, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané wiiiż gr. ii} » ž hl „Buchtele“ (Tomík) má iti čtvrti lánu ti jitře a čtvrt jitra, Platí o sv. Jiří j (| iii gr. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. it 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Janu gui gr. iitij +. „Týž“ Buchčele drží ii lány a viij jitra. Platí o sv. Jifí 1 (D otii gr. ii %, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané # ff iiit gr. 1 5. Thuoma iit Gtvrti xtit jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiff yyxi gr. iiii », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnich o sv. Janě vj gr. ii >. Kajval má iii čtvrti a 1 jitro. Platí o sv. Jiri yyiitt gr. titi », o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních o sv. Janu rii gr. ii >. Petr má lán minus jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří j [! 1 gr. 1 hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rv} gr. a j hl „Mareš“ (Šváb) lán bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří 5 (B tt gr. minus 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě xvi gr. minus hl. Mašek lán a vii jitr. Platí o sv. Jiří j (I vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotníeh o sv. Jané rvlit gr. [F 4.] Mach iii čtvrtí a itij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jifí rri gr. ili >, o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních o sv. Janu riii gr. iii hl. Dušek v čtvrtí a iii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zl gr. zi 4%, o sy. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ze gr. pj ». Marek iij čtvrti a iii jitra. Platí o sv. Jifí xii gr. 1 hl, o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu zi gr. z hl. Šimek sládek lán a j jitra. Platí o sy. Ji j (f ii gr. ti >, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě xvi gr. 1 ». Týž sládek čtvrt lánu. Platí o sv. Jiří piit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě iiii gr. Jílek lán a vitiij jitra. Plati o sv. Jiří j (f ott gr. tit », o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu xviti gr. » ». 

Strana 327
Rychtářstvie Chvaletické: ves Kovář čtvrt. Platí o sv. Jiří wiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiii gr. Robota: Z té vsi všecko robotují i pojistebné dávají na hrad Piesecky po témž s lánu jako z Chva- letic. Jitra odtudž: Mráz z Chvaletic 1 jitro. Platí o sv. Jiří itit A, o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Jané ii 5. Vácha Chrapec z Chvaletic iii jitra. Platí o sv. Jiří rit», o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě vi À. Hustý s Chvaletic dvě jitře. Platí o sv. Jiří viii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě itii „5. Ouhleda z Kloubu drží kus jitra. Platí o sv. Jiří vw hl, o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních o sv. Jané iit hl. Suimna üroku Svatojifského i s jitry viij (P ni gr. ii» Svatohavelského tolikéZ. (Zápisného ttit gr. it 5.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného Robotaieho o sv. Janě tii) (P xot gr. itii ». [F 5.] Radéice. Jan Kuobkuov (Dušek) viij jitr; iiit gr. o sv. Jiří, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ij čtvrti. „Trhlik* (Jan Kord) má iii čtvrti bez üt jitr. Platí o sv. Ji xgii gr. i1 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice tiit bez čtvrti slepice. Chlastákova mátě drží x jitr. Platí o sv. Jiří v gr. i % o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 bez ij čtvrti slepice. Václav Pražský j lánu bez dvü jitr. Platí o sv. Jiří ro gr. minus d., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice tij. Milenovice, Křtětice, Radčice. 327 Jíra lán. Platí o sv. Jiří j [P ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepic v. Týž drží druhý lán. Platí všecko jako s prvnieho lánu. Kuba Rybák tři čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří rritit gr. wii 5, o sv. Havle též, berně vánoénf tóZ rritit gr. tiii %, slepice tiit a půl čtvrti slepice. Chlasták j lánu bez otiiż jitra. Plati o sv. Jifí ri gr. 1, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ii a j čtvrti slepice. Vojík ti čtvrti a ti jitře bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zxv gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iiii bez čtvrti slepice. (Martin Salać drżi itiż jitra. Plati o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční ii gr., slepice 1 čtvrt.) Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. Šprincl čtvrt a itiij jitra. Patí o sv. Jiří t gr. tiii », o sv. Havle též, berně též, sle- pice ij. tra. O sv. Jifl xviti gr. ii o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iii. Zima j lánu a tři jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. v A, o sv. Havle též, berně též, sle- pice iij a è čtvrti. Týž drží x jitr Lankašovských. Platí o sv. Jiří v gr. b 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1. A praví, že k těm jitrám nikdy seděnie nebylo. Kouba tři čtvrti a 1 jitro bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jifi ygitii gr. ii 5, o sv. Havle téz, berně vánoční též, slepice iiii bez čtvrti slepice. Vácha iij čtvrti a t jitro bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. iii», o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice tiij bez čtvrti slepice. „Rozjiežkova vdova“ (Mlýnek) vi jitr. Platí o sv. Jiří iit gr. tii », 0 sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ij čtvrti. „Kord“ (Bárta) ii jitře. Platí o sv. Jiří vili A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice 4 čtvrti. 

Strana 328
328 Baloušek iit čtvrti a ii jitře bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zritit gr; vij A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iiit à j čtvrti slepice. [F 6.] Havel slepý iij čtvrti a iti} jitra. Platí o sv. Jiří zrit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iii a čtvrt slepice. „Černý, Staněk“ (Piknosý) drží čtvrt bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jitf vit gr. vi À, 0 sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt slepice. Kubka ii} ttvrti a iti jitra. Plati o sv. Jiří zri gr. v », o sv. Havle též, berně vá- noční rri gr. » A, slepice iiij slepice. toi 5, o sv. Havle též, berně vánoční xvt 5» slepice čtvrt. Vávra tiiij jitra. Platí o sv. Jiří zviit A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ij čtvrti. „Lovčí a Protivína drží v Radčicích j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij.“ Má na to list, že neplatil. V té vsi, ktož šenkují, s každého sudu rychtáři dávají po ii ». Robota z Radéic, kteráZ Chvalovi robotujf: Jest v té vsi zij lánu a iiij jitra. A [s] každého lánu mají dáti titi Zence na jet a titi na ozim; sena dva vozy sséci, sšutiti (čti ssu- Siti), shrabati i svésti mají s každého lánu. À vuoz drev také s každého lánu přivézti mají. Summa úroku Svatojifského vi ff rt gr. vj 2. Svatohavelského téz. i) Berné vénoénie tolikéz. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Slepic [oit a čtvrt slepice. Druhých slepic, keréž při sv. Jiří platí, keréž rychtáři dávali Ivtij slepice. (Zápisného vii gr. D. XVII. Urbd# pansivé Hlubockého 1490. Stožice. Svatüsek ii} čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří xr gr. it >, o sy. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu x gr. i À. Týž drží čtvrt bez dvû jitr a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vi gr. v À, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu tit gr. v hl. „Týž“ (Bárta) drží iii jitra Kobernov- ského. Platí o sv. Jif{ rit %, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě vi 5. Matéj lán a ri jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jifí j (f viii gr. itt 4%, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě zviiii gr., iti hl. Hawel iiij čtvrti a rij jitra. Platí o sv. Jiří zlit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rri gr. Jan iii jitra. Platí o sv. Jifí rbi 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viii >. Nekola v čtvrtí a iit jitra bez čtvrti jitra. Plati o sv. JiH gli gr. itii >, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sy. Janu rr gr. vý A. Kouba iit čtvrti a titi jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zxvi gr. i », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu zit gr. 1 hl. Šimek Misera lán bez v jitr a bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jim yxvitit gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě iri foil o sv. Jifí roit », o sv. Havle též, berně vá- nocní téZ, robotních o sv. Janu viitj >. Pecha iitż jitra. Platí o sv. Jiří tt gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních 1 gr. Vavřinec tři čtvrti a ii jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xxv gr. ii », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu zii gr. ittig ». 

Strana 329
Rychtářství Chvaletické: ves Stožice, Kloub. „Křehan“ (Václav) iii čtvrti bez ij čtvrti jitra. Plati o sv. Jifi rriiii gr. minus hl, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rii gr. minus 1 5. Beneš j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří toii gr. iiii minus d., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viii gr. iti hl. Jíra j Gtvrti a i jitro. Platí o sv. Jiří iii gr. ilii », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu xvi ». Jíra Hroch drží ij jitra. Platí o sv. Jiří it gr. vi >, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iii 5. Pusté těmito válkami: Jest tu vi jitr a étvrt jitra. Platilo by se, .kdyby osedlé bylo, o sv. Jifí iti gr. itii À, 0 sv. Havle též, berně též, robotních ij gr. ti 5. A toho se nic nepožívá, než kdy se co vseje, pánu třetina z toho jde od toho, ktož oseje. [F 8.] V té vsi, ktož šenkují, s každého sudu rychtáři po ii » dávají. Jan Misera má platiti jednů v roce při sv. Jiří s krčmy viii gr. A tak vzdy, pokudž by šenkoval. Actum fer. v post Georgii 93. Suma úroku Svatojiřského iitij (! giiiż gr. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného itij gr. it 5.) Berně vánočnie též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotnich o sv. Janě ii (P uri gr. v ». Kloub. „Jan“ (Mácha) j lánu bez iij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jirí riii gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iili gr. vj A. „Danek jlánu* (Ouhleda) dvě jitře. Platí o sv. Jiří viii », o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu tit +. „Týž“ Danek tři čtvrti a tiii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiff rroi gr. iiit 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané viii gr. vi >. Archiv Ceskÿ XVII, 329 „Mácha iii čtvrti a itij jitra. Platí o sv. Jiří rxvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vtii gr. iiij 5. Vit iii étvrti bez iit jitr. Platí o sv. Jiří cit gr. it >, o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotnich o sv. Janu vii gr. tit 5. Týž Vít drží j lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří tb gr. v », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu v gr. iit hl. Ouhleda iii čtvrti a 1 jitro bez čtvrti jitra. Plati o, sv. Jifí yyiiit gr. iii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viii gr. 1 5. [F. 9.] S jitr plat, kteréž drží do Chvaletic od té% vsi Kloubu: Heryné vii jitr. Platí o sv. Jifí iili gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vtitij X. Kohut iii jitra. Platí o sy. Jiří yti 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních ilii „>. Janek (Prokop) itiž jitra. Platí o sy. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Janě iitij 5. Hustj viii jitr. Platí o sv. Jiří iii gr. itit >, o sv. Havle též; berně vánoční též, robotních o sv. Jané rj 3. „Kropáč“ (Vávra) 1 jitro. Platí o sv. Jiří 4 A, o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janě iii hl. „Dubec“ (Vávra) vi jitr. Platí o sv. Jiří iit gr. iit 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních viii À. Vácha b jitr. Plati o sv. JiM zy 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních vij „5. (Velek xiiij jitra. Platí o sv. Jiří vit gr. b A, o sy. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Janu goiii +.) Suma üroku Svatojifského iij (f vi gr. vj À i s jitry. Svatohavelského téZ. (Zápisného ii gr.) Berné vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotnich o sv. Jané [ti gr. 1 hl. 42 

Strana 330
330 Krče. Martin j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr. iitt A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. Vávra Česnéř čtvrt. Plati o sv. Jiti titi gr. uj —, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt slepice. Neckař čtvrt. Platí o sv. Jiří tit gr. vj „», o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt slepice. „Šimek Holkot“ (Jíra krajčí) čtvrt. Panoušek čtvrt. Punčal čtvrt. Škopek čtvrt. Hronek čtvrt. Týž Hronek drží druhú čtvrt. Joháš lánu. Platí o sv. Jiří viiit gr. iit >, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. [F 10.] Kubík čtvrt. Platí o sv. Jikf titi gr. vý A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1 a čtvrt. Vávra j lánu, ) Macek j lánu, Tito v&ickni platí též ja- ko s jiné čtvrti. Jan Fučík j lánu, Ten každý „Mácha“ (Neckař) j lánu, | platí jako s Koprvadlo j lánu, jiného polú- „Pintéř“ (Martin) j lánu, lání. Machaëka j lánu, Martin j lánu. Kříž iii čtvrti. Platí o sv. Jiff ritii gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, sle- pice iiii bez čtvrti. Vañdsek čtvrt. Platí o sv. Jiří tii gr. vj A, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici i a čtvrt. Hanzl čtvrt. Platí všecko jako s jiné čtvrti. S farářských chalup: „Neckař“ (Mácha) o sy. Jiří ii gr., o sv. Havle též. Macek o sv. Jiří it gr., o sv. Havle též. D. XVII. Uvrbář panství Hlubockého 1490. Sou tu farářské nivy, luky, lesy. Praví, Ze by lesu bylo za dva lány a roli za tit čtvrti. Prve toho sami lidé s Krče požívali, ale jí sem zapověděl, aby toho bez panské vuole nepožívali, neb se toho muož každý rok nékterü kopü poZíti. Robota z též vsi Chvalovi: Jest v té vsi viitj lánu. A z každého lánu na ozim a na jef, tolikéZ sena dva vozy sséci, ssu&iti, shrabati i svésti jmàli s každého lánu a vuoz drev s každého lánu přivézti měli. Ale již jemu nic nerobotují, proto praviec, že jim v jejich dědinách rybník udělal a skrze to robota jim od něho propuštěna. A to se stalo, když pan Lev zámku Hlu- boké v drženie byl. V té vsi, ktož šenkují, s každého sudu po ti » dávaji rychtáři. (Joháš pronajal krčmu. Má s ní platiti jednů v roce při sv. Jiří x gr., a tak vždy, pokudž by šenkoval.) Suma úroku Svatojiřského i s farářských chalup iij (P xoi gr. v ». (Zépisného vi gr. it) Svatohavelského tolikéz. Berné vánoéní iij (P rii gr. v ». A ktoZ berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic xíiij slepice. [F 11.] Zar (Zzar). Vacek iiij čtvrti bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j (l vi gr. minus d., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotniech o sv. Janu oitt gr. minus hl Serÿ (Bohuëe) ti} čtvrti a vý jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jifí rrüi gr. iii hl, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ri gr. ilit © a j hl. Tfi Serj (Lexa) j lánu a ii jitfe. Platí o sv. Jifí roit gr. i 4%, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viiij gr. j hl. Bohuëe iit étvrti v jitr. Platí o sv. Jiří 

Strana 331
Rychtářství Chvaletické: Krče, Žďár, Myšenec. troi gr. vi A, O sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních o sv. Janu riii gr. tit A. „Holba i jitro. Platí o sv. Jiff itii 5, o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních ii 9." Vacat. „Sobolik“ (Velek) ij čtvrti a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří ri gr. vi 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vž gr. itt 5. Spajlíková lán a ij jitra. Platí o sv. Jiří } ti gr. minus 1 2, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu xzvij gr. mi- nus 1 hl. Kozlík j lánu bez iij jitra a bez j čtvrti jitra. Plati o sv. Ji yiitiż gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vii gr. ii 5. Michal län bez j jitra. Platí o sv. Jiří à fl rii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu zv gr. vi A. Platí o sv. Jiří rri gr. itt minus hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ri gr. minus A. Jan Haśta iiij čtvrti lánu a ti jitře bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zvviiit gr. 1 hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu zitit gr. ilii 5. Matěj Vranovec iiij čtvrti lánu a iii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jifí j [f minus iii », o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Janu riii gr. vý 5. roi gr. vi, O sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viiii gr. minus hl. Lexa ij čtvrti lánu a i jitro bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří riij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vi gr. ii ». Jíra Šindelář iij jitra. Platí o sv. Jiří z », 0 sv. Havle též, berně vánoční též, robot- ních o sv. Janu v 5. Vácha čtvrt lánu a ii jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. it », o sv. Havle též, 331 berně vánoční též, robotnich o sv. Janu iiiij gr. i À. Tharantik 1 jitro. Plati o sv. Jifi fit », o sv. Havle též, berně vánoční tóż, robotnich ti »». Držel to jitro Holba. Haëtova vdova vi jitr bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří tit gr. it ,5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ij g. i. Aykl iy jitra. Platí o sv. Jifí bt 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě 3 ». [F 12.] Robota z též vsi, kterúž k zámku Pieseckému každý rok dě- lají: Jest v té vsi r lánuov. S každého lánu všecko robotují i pojistebné dávají jako Chva- leticští. V té vsi, ktož šenkují, s každého sudu rychtáři po it » dávají. (Petr s krčmy má platiti jednü v roce pfi sv. Jiří z gr. Actum dominico post Crucis 93.) Suma (üroku Svatojifského v (D zr gr. iti hl. Svatohavelského tolikéZ. (Zápisného v gr. j » platí.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních iij (P x gr. iit 3. Myśenec. Jan Buchal ij čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jifí vi gr. iil 5, o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janě ii gr. i ». Korda Václav iii čtvrti lánu a čtvrt jitra. Plati o sv. Jif git gr. i %, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotnieho o sv. Janě iili gr. t hl A k těm třem čtvrtem praví, že se- děnie není. I drží to týž Korda v plat. A jest člověk Jindřicha ze Dvoruov. Kubík ij čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jiří vi gr. lit », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě ii gr. v hl. 42* 

Strana 332
332 Týž druhé ij čtvrti a jedno jitro. Plati o sv. Jiří vi gr. ti », o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě ii gr. v hl. Pavel iit čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jiří rit gr. iii >, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iiii gr. v hl. Vrbsky ii jitfe. Platí o sv. Jiří iiti », o sv. Havle též, berně vánoční též, robot- nich 1 5. Václav ij čtvrti a loutku od Chvaletic. Platí o sv. Jifí vi gr. itii ,», o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ii gr. iW. (Jan švec tj čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jifi vi gr. iii 5, o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotnich o sv. Janu ii gr. i 5.) D. XVII. Urbař panství Hlubockého 1490. „Jest tu pusté“ ij čtvrti Pohankovské. Kdyby osedlé bylo, platilo by se všecko jako s jiné ij čtvrti. A praví, že se jí nic nepožívá a k ní žádných louček nenie. A jestliže by kto co na tó roli vsel, pánu by z toho třetí mandel šel. (Týž ujal pod míšenský plat. Md lhuotn do sv. Havla do roka anno oc rvCiii^.) [F 13.] V té vsi, ktož šenkují, s každého sudu rychtáři po it » dávají. Suma úroku Svatojiřského i (f ii 2. Svatohavelského tolikéz. Berně též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Robotních o sv. Jané gwiiit gr. v 5.) [6 1] Ryehtárstvie Cízovské. Soběšice. Slovák j lánu. Platí o sv. Jifí riij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice dvě. Janel j lánu a čtvrtů čiest (sic) čtvrti. Plati o sv. Jifí roij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice dvě a čtvrt. Týž Janek drží druhého půl lénu a étvrté ciest čtvrti. Platí o sv. Jiří xvij gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice dvě a čtvrt. „ Velek“ (Týž) j lánu. Platí o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, sle- pice dvě. „Týž“ Velek druhého j lánu pustého. Platí o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, slepice dvě. Smola iż čtvrti. Platí o sv. Jiří viiij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice ij. Suma üroku Svatojifského [rrriiit gr. Svatohavelského tolikéZ. (Zápisného vt 5.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic zit. Predotice. Marti$ $ lánu. Platí o sv. Jiti rit gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice dvě. Mikeš tiž čtvrti. Platí o sv. Jiří rviti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. Válek ž lánu. Platí o sv. Jiří giii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice dvě. Vachel čtvrt. Platí-o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepici 1. Matěj Peškuov ij čtvrti. Platí o sv. Jiří xviii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, slepice iij. Suma úroku Svatojiřského [rr gr. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného v 4.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, zámazného 1 gr. dáti má. Slepic r. l) Fol. F 13. b ponecháno Y originálu prázdné. Spolu jest zřejmo, že foliace knihy založena jest na jednotlivých rychtářstvích; každé rychtářství má svou písmenu s přidanými běžnými čísly až do vyčerpání obvodu dle potřeby rozsáhlosti. 

Strana 333
Rychtářství Čížovské: ves Soběšice, Předotice, Bošovice, Čížová, Svajsádlovice, Krašovice. 333 [G 2.] Bošovice. Pavel Halinavóv lán. Platí o sv. Jiří roi gr, o sv. Havle též, berně vánoční j [P ii gr., slepice iiii. Týž Pavel drží čtvrt. Platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., slepici 1. Mohoš lán. Platí o sv. Jiří xvi gr., 0 sv. Havle též, berně vánoční j [£? ii gr., slepice tiit. Kubka j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., sle- pici dvě. Týž drží druhého j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., slepice dvě. Diviš iii čtvrti. Platí o sv. Jiří xii gr. o sv. Havle též, berně vánoční zritii, slepice tit. „Mareš“ (Kouba) čtvrt. Platí ¢ sv. Jiří itit gr, 0 sv. Havle též, berně vánoční tit gr. slepici 1. Jest tu louka panská. Prodává se na každý rok z ní trávy za j [P gr. Praví, že ledva na ní se tři vozy sena. Summa úroku Svatojiřského 1 [f viit gr. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného 1 gr.) Berné ii (P roi gr. A ktoZ berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic vit. Čížová. Král iii čtvrti. Platí o sv. Jifí rii gr, o sv. Havle též, berně vánoční yyiiii gr., sle- pice iii, a zámazného 1 gr. (Zápisného 1 ».) Svajsádlovice. Vávra Koryto it lány. Platí o sv. Jiří j M? ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční 1 (f itii gr., slepic viti. Týž j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., slepici 1. „Král“ (Matěj kovář) má ij lánu sirot- tieho. Platf o sv. Jiří zritit gr., o sv. Havle též, berně vánoční xzlviit gr., slepic vi. Suma úroku Svatojiřského 1 [P itii gi. Svatohavelského tolikéž. (Zápisného iii ».) Berně vánoční ii fP viii gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic rbi. [G 3.] Krašovice. Pechánek 1 lán. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční # [P ti slepice itii. Koukol j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., sle- pici dvě. Týž drží lán. Platí o sv. Jiří xvi o sv. Havle též, berně vánoční j (f ii slepice iii. Kouba lán. Platí všecko jako s jiného lánu. Mašek v čtvrtí. Platí o sv. Jiří zr gr. o sv. Havle též, berně vánoční x! gr., slepic v. Nosek v čtvrtí. Platí s nich všecko jako Mašek. Jan lán. Platí o sy. Jiří zvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční j {P ii gr., slepic titi. Janek lán. Platí s něho jako s jiného lánu. Týž drží druhý lán. Platí s něho též všecko, jako s jiných lánuov. Jan Petruov syn lán. Platí s něho všecko jako s jiného lánu. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří wiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., sle- pice dvě. Žalud lán. lánuov. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., sle- pice ti. Suma ûroku Svatojifského. iii (P rii gr. Svatohavelského téZ. (Zépisného riit —.) Berně vánoční vi [В куй ег. A ktož berni dává, má dáti zámazného 98 = MJ 4 % Platí všecko jako s jiných 1 gr. Slepic zlviii. 

Strana 334
334 [G 4.] Mladotice. Zítek lán. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční j [P ii gr., slepice titi. Týž Zátek drží čtvrt. Platí o sv. Jiff iiit gr, o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., slepici 1. Hyje lán. Platí s něho všecko jako s ji- ného lánu. Týž druhý lán. Platí s něho jako s ji- ného lánu. Matúš Jedlík ij lánu. Platí o sv. Jiří zzttit gr., o sv. Havle též, berně vánoční zlviit gr., slepic vi. Suma úroku Svatojiřského 1 (f rot gr. Svatohavelského též. (Zápisného » +.) Berné iij (f ti gr. Slepie poiiii. Drhovle Menśi. Kokos län. Plati o sv. Jiří xvi gr., 0 sv. Havle též, berně vánoční j [P ii gr., slepice itii. Týž druhý lán. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční } M ti gr., slepice iiii. Šemerka Štěpán lán. Platí jako s jiných lánuov. Týž ti čtvrti. Platí o sv. Jiří rit gr., o sv. Havle též, berně vánoční qgiiii gr., slepice iii. Vaněk lán. Platí všecko jako s jiného lánu. Týž druhý lán. Platí s něho jako s ji- ného lánu. Suma úroku Svatojiřského tj [b ii gr. Svatohavelského též. (Zápisného vt 9.) Berné iit (f itii gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic yyiit. [G 5.] Drhovle Větší. Šibal lán. Platí o sv. JiM goi gr., o sv. Havle též, berně vánoční } (I it gr., slepice titi. Petr Šum v čtvrtí. Platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též, berně vánoční xl gr., slepic v. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Pabeš lán. Platí z něho všecko jako Šibal. Týž druhý lán, Tento každý Havel lán, platí Blahen lán, jako s jiných Švihlákova vdova lán. lánuov. Suma úroku Svatojitskóho iż IB gwi gr. Svatohavelskeho też. (Zápisného vit +.) Berné iiij (f xxii gr. A ktoZ berni dává, má dáti zámazného t gr. Slepic zzeitit. Pamétice. Petr sit čtvrti. Platí o sv. Jifí rii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xrviiti gr., sle- pice iii. Heÿmach iii čtvrti. Platí s nich jako Petr. Sich j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční rbi gr., slepice ii. Klich iii čtvrti. Platí všecko jako s jiných iti čtvrtí. Pruocha lán. Platí o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též, berně vánoční # (P ii gr., slepice tiit. Kulatka lán. Platí všecko jako Pruocha. » Marsa“ (Bláha) lán. Platí všecko jako s jiného lánu. — Jakub Marsuov iii čtvrti. jako z jiných tří čtvrtí. Káče vdova j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., slepice it. [G 6.] Týž (sic) Kúče s Maškem synem svým drží lán. Platí všecko jako s jiného lánu. Šumek lán. Platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční j (P ii gr., slepice tiii. Suma froku Svatojifského ii ff zriiit gr. Svatohavelského tolikéZ. (Zápisnélio xi „*.) Berné iiiij [P xviii gr. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Slepic rxrvi. Bastréice. Jacka ij lánu. Platí o sv. Jiří gyiitt gr., o sv. Havle též. berně vánoční ziii gr., slepic vi. Platí všecko 

Strana 335
Rychtářství Čížovské. Brada v čtvrtí. Platí o sv. Jiří xx gr., o sv. Havle též, berně vánoční zt gr., slepic v. Čech lán. Platí o sv. Jiří zví gr., o sv. Havle též, berně vánoční + [P ii gr., slepice tiii. Týž drží j lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., osv. Havle též, berně vánoční xvi gr., slepice ii. Wiertl i} lánu. Platí o sv. Jiří уни gr., o sv. Havle též, berně vánoční ziviit gr., slepic vi. Suma úroku Svatojiřského ij fP it gr. Svatohavelského též. (Zápisného v 3.) Berně tit ff itii gr. А Кой berni dává, má dáti zímazného 1 gr. Slepic zriti. [G 7.] Z předepsaného rychtářstvie ze všech vsí k němu příslušejíciech platí rychtáři, ktož šenkují, s každého sudu po it » dávají. Z předepsaného Čížovského rychtářstvie Rychtárství Skalské. 335 praví, že k zámku Hluboké roboty nemají žádné, než z těchto vsí dolepsaných: z Předotic, z Soběšic. Tuto robotu mají k zámku Zvie- kovu: z každého lánu dva dni žíti na ozimi a dva dni žíti na jeři. Z těchto vsí dolepsaných k témuž zámku Zviekovu tuto robotu mají: se čtyř louk všecko seno svésti, a jménem z těchto: z Královice, z Dlúhé, z Vostrvice, a z Vostnu. Bastrčice, Drhovle Menší, Pamětice, Bošovice, Drhovle Větší, Svajsádlovice, Krašovice, ale ne všickni odtud vozí. Z těchto vsí mají robotu ke dvoru do Čížovic; pánu s Plavna k zámku Pieseckému ten dvuor přísluší. Tuto se dvú luk seno všecko každý rok zséci, zsušiti, shrabati a svésti. Krašovice, odtud iiii vozy. Mladotice, Üfzovice.") [H 1] Rychtářstvie Skalské. Ves Skály. Jan drží zahradu a dvě loučky. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu 1 gr. Šimek drží chalupy a k něm (sic) zahradu. Platí o sv. Jiří viiti „5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu itiij >. Havel j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních viit gr. Týž drží ÿ étvrti à vj jitra a f ćtwrti jitra. Plati o sv. Jiří vii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané iiij gr. Bárta Silný j lánu. Platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu viii gr. Jan kovář drží nivku a loučku. Platí o sv. Jiří vit gr., o sv. Havle též, berně vánoční téZ, robotních o sv. Janu iiij gr. Holub iy čtvrti a 1 jitro minus čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří gii gr. iii A, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vt gr. tit hl. Platí o sv. Jiří xiiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vii gr. Václav Zourek púl lánu a ii jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří roit gr. tit hl, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viti gr. i; hl. Pechova vdova lán bez v jitr a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zwiiit gr. i A, 0 sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ritii gr. iiii >. Rajda lin a vj jitra. Platí o sv. Jitf ! Fol G 7. b ponecháno v originálu prázdné, poněvadž jest poslední v rychtářství Čížovském; ná- sledující rychtářství Skalské má novou foliaci H 1. 

Strana 336
336 j (B v gr., o sv. Havle též, robotních o sv. Janě zvii} gr. wit gr. itit} A, o sv. Havle též, berně vá- noční roii gr. iiij A, robotních o sv. Janu viij gr. Lidl v čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří x! gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu gr gr. Pavel iii &tvrti a dvě jitře bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xxv gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ziij gr. Kapr iit čtvrti lánu a j jitra. Platí o sv. Jifí rrilii gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu zit gr. t 5 j hl. } Žampach drží chalupy a zahradu. Platí o sv. Jiří 1 gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu j gr. [H 2.] Slavík chalupy a loučku. Platí o sv, Jiří iti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních ij gr. Havel Svidr ii čtvrti lánu bez iii čtvrtí jitra. Plati o sv. JiM rgiit gr. ili 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu rij gr. Mácha chalupy o zahradu a nivky dvě. Platí o sv. Jifí itt gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu ij gr. Pavel (Zuzík) na Zuzíkové drží chalupy. Platí o sv. ЛМ о 5, o sv. Havle téZ, berné vánoční též, robotnich o sv. Janu itj 4%. Týž drží druhé chalupy. Platí o sv. Jiří üj gr, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu i gr. it „5. Jaroš lán a iitiÿ jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j (P tittý gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě zvii gr. ti». Mikuláš Čech ii} čtvrti a iii jitra. Plati o sv. Jitf xrit gr. 1 hl, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Jané zi gr. j hl. Podpisuje se robota z též vsi k zámku Pieseckému: D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Odtud všickni robotují na hrad Píesecký ze spolka: každý rok iiii vozy sena pfivézti mají z lúky, jenž slove Luh, à riiit sekdtuov po 1 dni séci. Podýmnieho na týž zámek, jakž kto sedí, dávají po dvú strychú ovsa, po ii slepicí ; krom chalupníci, ti neplatí ani robotují. Summa úroku Svatojiřského vj [В yriiii gr. it ». Svatohavelského téZ. Zápisného vi gr. 4 5. Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotních o sv. Janě iij [P zrvii gr. it >. [Н 3.] Budiéovice. 191 se tri gr. b W, o sv. Havle též, berně vánoční tóż, robotnich o sv. Janu y gr. vi ». Kalüs ii} étvrti lénu a v jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vit} gr. Mácha iij čtvrti a itij jitra bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zril gr. minus hl, o sv. Havle též, berně vánoční 16%, robotních o sv. Janě zi gr. Simek Odřichmel má j čtvrti lánu a j jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří iiit gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janu ii gr. iij hl. Krajík chalupy. Platí o sv. Jiří НН „5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních it». Viechek chalupy a dvě nivce a zahradu. Platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotniech o sv. Janu rj 2. Bórta j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních viii gr. Týž drží iij čtvrti. Platí o sv. Jiří xx gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních gr. Soudek } čtvrti a iiij jitra. Platí o sv. Jiří ví gr., o sv. Havle též, berně též, robotnich o sv. Janu iii gr. 

Strana 337
Rychtářství Skalské: ves Budičovice, Razice. Bečvář chalupy a zahradu a loučku. Platí o sv. Jiří viii 5, o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu iiiij ». Jan Chlup má vý čtvrti a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří gło gr., o sv. Havle też, berně vánoční též, robotnich o sv. Janu ity gr. Silhavy do Hermané páně Lévů člověk drží od Budičovie j čtvrti. Platí o sv. Jiří tiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních ii gr.; a tak praví, že jest to od gruntu Jana Chlupa. A ten zase to k svému vyplatiti má. Robota k zámku Pieseckému: Z té vsi dávají na hrad Piesecký pět se- nosikü, po jednom dni ti sekü, a dva vozy sena sklizeného přivézti mají. A podýmnieho każdy rok dśvajś tiii strychy ovsa a itii slepice. Suma üroku Svatojifského iij (f viii gr. vi A. Svatohavelského tolikéz. (Zápisného tii gr. iit 5.) Berné vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotních o sv. Janě 1 (f rviiti gr. tiitý 5. [H 4.| Razice. Mašek o čtvrtí lánu. Platí o sv. Jiří x! gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botnich o sv. Janu riii gr. ii A. Hanzl má chalupy. Platí o sv. Jikí viii A, 0 sv. Havle též, berně vánoční též, robot- ních o sv. Janu iii >. Týž má iij čtvrti lánu bez iii čtvrtí jitra. Plati o sv. Jifi rotiil gr. tiii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vij gr. Jan Mařík lán a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří j [P iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu xi gr. Jan Vojsko 1 čtvrt a ii jitře bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle Archiv Český XVII, 391 též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu iti gr. Týž drží iiij jitra. Platí o sv. Jifí riii A, 0 sv. Havle též, berně vánoční též, robot- ních o sv. Janu vi A. Jiří poiti gr. i », o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu vi gr. i hl. Thuoma j lánu a iiit jitra. Platí o sv. Jiff poiii gr. ii », o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu vi gr. i hl. Alatěj j lánu a iiii jitra. Platí o sv. Jiří roti gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu vi gr. i hl. Vojtěch v čtvrtí lánu bez dvü jitr a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j MM viii gr. v 2, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o 8v. Janu rii gr. vi 3. Kouba j &wrti & ii jitře bez j čtvrti jitra. Plati o sv. JiM o gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě tij A. Vanék Houser lán a o Jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří $ (D » gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu yi gr. vj A. Chlanda ii} čtvrti. Platí o sv. Jiří xr gr., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních 0 Sv. Janu vi gr. iiiij A. Týž drží j čtvrti 2 jitře a étvrt jitva. Platí o sv. Jifí » gr. ii, o sv. Havle též, berné vánoéní téZ, robotních riij j5. Vávra iij čtvrti a dvě jitře. Platí o sv. Jifí mi gr. 1 3, o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu vii gr. Jan, člověk páně Plavenského, drží iij čtvrti a dii jitra. Platf o sv. Jifí xri gr. 1 hl, o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janě vii gr. v hl. Adam lán bez ii jitr. Platí o sv. Jiří j [I vi +, o sv. Havle též, berně vánoční též, ro- botních o sv. Janě x gr. ii 9». Vaněk j lánu ii jitře bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří roii gr., o sv. Havle téZ, berné 43 

Strana 338
338 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. [H 5.] Jíra Mokrajš tit čtvrti a ti jitře a i čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří rrv gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též, robotních o sv. Janu viii gr. iii &. Pustoty: Jsú tu nivky pusté, seděnie k něm nenie. Plat s nich byl o sv. Jiří xii 3, o sv. Havle též, berně též, robotních o sv. Janu tiii 3. A toho se nynie ničiem nepožívá. Jan Mls, též člověk Malovcuov, j lánu. Platí s něho všecko též jako Marek z svého. K těm obojiem polúlániem jsú sedliště pusté. Suma úroku Svatojiřského i � ii gr. Svatohavelského též. (Zápisného iiii S.) Berně vánoční tolikéž. A zámazného po 1 gr. dávají. Robotních o sv. Janě z gr. Robota k zámku Pieseckému: Z té vsi Razic s lánu dávají po 1 seno- siku a po 1 vozu s každého lánu sena přivézti mají na hrad Piesecký; a praví lidé, že jest rit lánuov v té vsi. Suma úroku Svatojiřského vi ſP rvitiij gr. i 3 i s pustým. Svatohavelského též (Zápisného v gr. iii 3) Berně vánoční tolikéž. A ktož berni dává, má dáti zámazného i gr. Robotniech o sv. Janě i s pustým ii minus iiit &. [H 6.] Semnice. Mikuláš čtvrt lánu a titi jitra. Platí o sv. Jiří r gr. ii 3, o sv. Havle též, berně vánoční též, a nic viec. Matúš čtvrt lánu a iii jitra. Platí o sv. Jiří rii gr. minus ti 3, o sv. Havle též, berně vánoční též a nic viec. Týž („Svátek z předměstie Píseckého“) drží tij jitra. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. A k tomu jest seděnie pusté. Humňany. Marek, člověk Malovcuov, j lánu. Platí o sv. Jiří rvi gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též, robotních o sv. Janu v gr. Suma úroku Svatojiřského rxiti gr. Svatohavelského též. (Zápisného vi 3.) Berně vánoční též. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. [H 7. b.1)1 Rychtářstvie Milejovské. Týž drží iii čtvrti pusté a ii jitře a i Z toho nynie berú úroky na Kašperk. Tyto duolepsané vsi spravuje čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří rrv gr. t 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. Přech rychtář. Kvietek má tit čtvrti lánu bez tj jitra. Čepřejovice. Platí o sv. Jiří xxiii gr. i 3, o sv. Havle též, Jan má lán bez ij jitra a bez iti čtvrtí berně vánoční též. jitra. Platí o sv. Jiří j 1 gr., o sv. Havle „Mikuláš Pucek“ (Matúš) ti čtvrti a ti též, berně vánoční též. jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří riii gr. iti Duchon drží čtvrt a it jitře a čtvrt jitra. hl., o sv. Havle též, berně vánoční riit gr. Platí o sv. Jiří vilit gr. iti hl., o sv. Havle též, iii hl. berně vánoční též. [J 1.] Týž drží iij čtvrti. Platí o sv. Jiří Týž drží čtvrt a šest jitr a i čtvrti jitra. rr gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Platí o sv. Jiří xi gr. t 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. 1) Strany H 6. b. a H 7. ponechány v orig. prázdné.

Strana 339
Rychtářství Milejovské: ves Čepřejovice, Jiřetice, Bohunice. Mašek lán a ii jitře. Platí o sv. Jiří j (P iit gr., 0 sv. Havle též, berně vánoční též. „Bohuše rychtář“ (Španek) iii čtvrti lánu a v jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zxvi gr. vt +, o sv. Havle též, berně vánoční též. „Týž“ (Michal Němec) drží pustotu, kteréž jest iii čtvrti lánu a ij jitra bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xxv gr. minus hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. (Lhuotu má od vánoc minulých za tij léta 93.) David iii čtvrti lánu a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zrilii gr. v %, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Vácha chalupy a k něm loučku a za- hrádku. Platí o sv. Jiří vi +», o sv. Havle též, berně též. Michal Némee ij étvrti léau a iii jitra a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiff ziii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Vácha Dluhúšek iij čtvrti lánu a tit čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xy gr. tit », o sv. Havle též, berně vánoční též. Velíšek iii čtvrti a ii jitře bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jifi xyitii gr. viÿ 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Matěj Řečníček Wij čtvrti lánu bez j jitra. Platí o sv. Jif[ xiii gr. vý 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drżi pustotu iiż čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. ii A, o sv. Havle též, berně vánoční též. AMatéj lán à v jitr bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jifi j (D iii gr. ii A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Trch má v čtvrtí lánu a oi jitr bez čtvrti jitra a bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří gliii gr. 1 hl, o sv. Havle též, berně vá- noční též. o sv. Jiří # (P iii gr. iiit 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Václav iij čtvrti lánu bez ij čtvrti jitra. Plati o sv. Jifí rr gr. minus iii hl, o sv. Havle též, berně vánoční též. 339 Týž drží j lánu bez ii jitr. Plati o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně [vánoční] též. Ptáček ž lánu a ii} jitra. Platí o sv. Jiří toil gr. o hl, o sv. Havle též, berně též. Jest k tomu sirotek, než stavenie žádného nenie. A on sedí v Jiřeticiech. Suma ûroku Svatojirského vitiÿ ff iii gr. iij 9. Svatohavelského tolikéz. Berne tolikéz. A ktož berni dává, zámazného má dáti po 1 gr. [J 2.] Jiretice. fro ee čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xl gr, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží ij čtvrti. Platí o sv. Jiří xii gr. minus hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Maures tit čtvrti bez j čtvrti jitra. | Platí o sv. Jiří xxii gr. vij >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Płachta ii} čtvrti lánu a iiti jitra bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jim qi gr, o sv. Havle též, berně vánoční též. Linhart j lánu bez iii jitr. Platí o sv. Jiří zitit gr. it 4%, o sv. Havle též, berně též. Janek Novák lán a iii čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j [P it gr. tii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Vachel (sic) lán bez iii jitr. Platí o sv. Jiří 3 (P tit », o sv. Havle též, berně vá- noční též. Suma úroku Svatojiřského tij [! zxvii gr. Svatohavelského tolikéž. Berně vánoční tolikéž. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Bohunice. Matúš má ii} čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jiří xz gr. oj >, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Pecha ij čtvrti lánu a iii jitra a čtvrt 43* 

Strana 340
340 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. jitra. Platí o sv. Jiří xiit gr. vj 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. Mašek (Bláhovec) itij čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří xrviti gr., o sv. Havle též, berně též. Michal iii čtvrti lánu bez tti jitr. Platí o sv. Jiří rxii gr. iiiij 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. „Týž“ Bláhovec drží pustý podsedek. Platí o sv. Jiří viti 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. A praví, že k tomu miestu žádné rolí ani loučky nemá. Petr ij čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří xii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též rii gr. Mikuláš Motyčka j lánu bez ti jitr. Platí o sv. Jiří ziiii gr. iiii 3, o sv. Havle též, berně vánoční též. „Jan“ (Mikuláš) má lán a ii jitře. Platí o sv. Jiří i P ii gr., o sv. Havle též, berně též. — (Jest přijat na ten grunt v neděli před svatým Mikulášem [5. Dec.] skrze Joha- nesa písaře u Přecha léta oc vCo primo.) Švec ij čtvrti a iiti jitra a čtvrt jitra. [I 4.] Všechlapy. Platí o sv. Jiří xitii gr. i 3, o sv. Havle též, Václav má j lánu a vi jitr. Platí o sv. berně vánoční též. Jiří rviiii gr. tii hl., o sv. Havle též, berně též. [J 3.] Vach (Vlach) iij čtvrti lánu bez Martin má ij čtvrti bez 1 jitra. Platí i jitra. Platí o sv. Jiří rx gr. v minus hl., o sv. Jiří rviii gr. tii 3, o sv. Havle též, o sv. Havle též, berně též. berně vánoční též. Pabeš tii čtvrti bez ij jitra. Platí o sv. Vácha má čtvrt lánu a iii jitra bez čtvrti Jiří gxiii gr. tii hl., o sv. Havle též, berně též. jitra. Platí o sv. Jiří viiiij gr., o sv. Havle Vácha iii čtvrti a iitj jitra. Platí o sv. též, berně vánoční též. Jiří xrv gr. vij 3, o sv. Havle též, berně vá- Přech úředník má iii jitra. Platí o sv. noční též. Jiří rvj 3, o sv. Havle též, berně též. Mikuláš má v čtvrtí lánu bez ii jitr. Platí Chlebík j lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří o sv. Jiří j P vii gr. 1 hl., o sv. Havle též, rvi gr. iiii 3, o sv. Havle též, berně vá- berně vánoční též. (Jest od toho odepsáno noční též. Martinovi úředníku do Tvrzic ii gr.) Suma [úroku] Svatojiřského 1 � vi gr. Jan Cbounek tt čtvrti. Platí o sv. Jiří vij &. rxiiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Svatohavelského též. Summa úroku Svatojiřského iitij ſl xx„ü“ Berně vánoční tolikéž. gr. 1 S. (A ta dva groše jsou připsána k sumě A ktož berni dává, má dáti zámazného Tvrzické.) 1 gr. Svatohavelského též. Berně vánoční tolikéž. Tyto duolepsaný vsi spravuje A každý zámazného i s pustot po 1 gr. Martin úředník. Kamenná. Vávra ij čtvrti a vj jitra. Platí o sv. Jiří rv gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Mikuláš ij čtvrti a vj jitra. Platí o sv. Jiří rv gr., o sv. Havle též, berně též. Pusté: Martinovská (Ujal to Jan švec). Jest jí iii čtvrti a v jitr. Platilo by se z ní o sv. Jiří i � tj 3. o sv. Havle též, berně též, kdyby osazena byla. Z té se loučky prodávají, a pánu ten úředník to spravuje, s Ptáčkem rychtářem je prodává. („Má lhuotu za dvě létě od vánoc mi- nulých anno oc 94 dominica die conversionis sancti Pauli [25. Jan.]“). Suma Svatojiřského „i ſp“ 1 ſP iiiij s. Svatohavelského též. Berně též. A zámazného po 1 gr.

Strana 341
Rychtářství Milejovské: ves Kamenná, Všechlapy, Tvrzice, Bušanovice. Tvrzice. Jan (Macek) iij čtvrti a ii} jitra. Platí o sv. Jiří zri gr. » hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží čtvrt bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží vi jitr. Platí o sv. Jiří iii gr. 1t 4%, o sv. Havle též, berně vánoční též. Václav na Čermákovském j čtvrti lánu a iitt} jitra. Plati o sv. Jiří bij gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Prokop j lánu a ti jitře a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiří roit gr. iii hL, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží ij čtvrti a iiii jitra. Platí o sv. Jifí ritit gr. 1 hl, o sv. Havle též, berně též. Matá$ ii Gvrti lánu a iij jitra. Platí o sv. Jiří rri gr. it A, o sv. Havle též, berně též. Bušek ž lánu a itit jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xviti gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. [J 5.] Týž drží iii čtvrti lánu bez tii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří zviiii gr. HH, O SV. Havle též, berně vánoční též. Martin: úředník čtyrt lánu a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří x gr. v 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. (A ta ii gr. jsú jemu připsána od Mikuláše z Bohunic.) Týž drží ij čtvrti a iitij jitra. Platí o sv. Jiří ziiti gr. v hl., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Suma úroku Svatojifského iij (P ii gr. pititj 5. Svatohavelskóho téZ. Berně vánoční též. Ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Bušanovice. Šimek j lánu vý jitra. Platí o sv. Jiří zviit gr. bi », osv. Havle též, berně vánoční též. 341 Lech j lánu. Platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Holý j lánu a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xvi gr. 1 hl., o sv. Havle též, berně též. Týž drží j lánu bez j jitra. Platí 0 sv. Jiří xv gr. oj A, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Kalafa ij čtvrti lánu a iiii jitra a čtvrť jitra. Platí o sv. Jifí riii gr. iii hl, o sv. Havle též, berně vánoční též. Václav čtvrt a i jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. oj A, o sv. Havle též, berně též. „Týž“ (Randák) drží čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Matěj j lánu a vi jitr. Plati o sv. Jiří zbitit gr. iii hl., o sv. Havle též, berně též. Kuba iii čtvrti lánu bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. minus i 5, o sv. Havle też, berně též. Svach ij čtvrti lánu bez jitra. Platí o sv. Jiří rii gr, o sv. Havle též, berně ván. též. Týž drží čtvrt lánu a iii jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. itit >, o sv. Havle též, berně vánoční též. — (Jest jemu připsán i gr. zá- pisného, poněvadž ii k platu neb živnosti na jednom míti nemohl, i jest mu puštěno v jeden dvuor, a zámazné jediné platiti má. Act. fer. iiii in vigilia scti Thome apostoli [20. Dec.] anno 9€ yo€ iii^.) „Kouba“ (Martin) čtvrt a vý jitra. Platí o sv. Jiří xi gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Týž drží j čtvrti lánu a iij jitra. Platí o sv. Jifí o gr. it », o sv. Havle též, berně vánoční vi gr. ii 5. (A zámazného z toho nemá platiti. A ta pustina jest jemu k dru- hému dvoru přidána, a nemá tej pustiny osa- zovati, než k jednomu svému dvoru má to při- držeti a s jednoho robotu činiti. 1501.) Jan Diviš j čtvrti a v jitr. Platí o sv. Jifí ot gr. iiij A, o sy. Havle též, berně též. Týž drží j čtvrti a vý jitra. Platí o sv. 

Strana 342
342 Jiří vii gr., o sy. Havle též, berně vánoční viii gr. (Tomu též puštěno jako svrchnimu.) Kubeš j lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří Suma üroku Svatojifského iit (f rriiit gr. iij —. Svatohavelského též. Berně vánoční tolikéž. A ktož berni dává, má dáti zámazného 1 gr. Úlehle. Vávra lán bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j [P i gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží ij čtvrti a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří gii gr. titij A, o sv. Havle též, berně též. Jíra j lánu a iiij jitra. Platí o sv. Jiří xoit gr. vi %, O sv. Havle též, berně vánoční též. Stépän j lánu a iij jitra. Platí o sv. Jiří rbit gr. it —», 0 sv. Havle též, berně též. Jakub j lánu bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří rb gr. iit » o sv. Havle tóż, berně též. Jan Šafrán j lánu a iiii jitra. Platí o sv. Jiff zotii gr. i hl, o sv. Havle též, berně též. Bláha iii čtvrti bez j jitra. Platí o sv. Jiří zv gr. v minus hl., o sv. Havle též, berně též. Vácha Lízal ij čtvrti a iit jitra. Plati o sv. Jiří xiii gr. ilii >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Suma úroku Svatojiřského ii (| zxv gr. lij ©. Svatohavelského té. Berné téz. Każdy zämazného o vénociech po 1 gr. [J 7.1] Tyto duolepsany vsi spra- vuje Mácha úředník. Nahořany. Mach Lipásek j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří xvi gr. it S, o sv. Havle též, berně vánoční též. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Vaněk ij čtvrti bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiři yi gr. vi A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Chochol ij čtvrti bez iij jitra. Platí o sv. Jiří x gr. iiit ,5, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Jan Paleška iii čtvrti lánu bez ij jitra. Platí o sv. Jiří zriti gr. ii hl., o sv. Havle též, berně též. Janek j lánu a iii jitra. Platí o sv. Jiří git gr. v À, o sv. Havle též, berně vánoční též. jitra. Platí o sv. Jiří z gr., o sv. Havle též, berně též. Týž drží pusté tři čtvrti bez ij jitra. Platí o sv. Jiří rriti gr. iii hl, o sv. Havle též, berně též. Jan Svěrák ij čtvrti a itt jitra. Platí berně vánoční též. Ziga ij čtvrti bez ij jitra a bez čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří zi gr., o sv. Havle též, berně též. "Říha tif čtvrti a půl jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. tit hl, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Strnad ij čtvrti a ij jitra. Plati o sv. Jiří zit gr. vý >, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Suma Svatojiřského iii (f vtit „5. Svatohavelského též. Berně vánoční též. A každý zámazného o vánociech po 1 gr. [J 8.) Neuslužice. Jakub j lánu tit jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xvii gr. vi A, o sv. Havle též, berně též. Petr lán bez tii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří j (M yt >, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Vítek iij čtvrti lánu a iiiij jitra. Platí 

Strana 343
Rychtdrstvi Milejovské : Ulehle, Nahorany, NeusluZice, Trites, Setěchovice. o sv. Jiří prii gr. tit +, o sv. Havle též, berně též. Martin iij čtvrti a iMi jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří yrii gr., o sv. Havle tóż, berně též. Návara iiij čtvrti lánu a tij jitra a čtvrt též, berně též. Homolka ij čtvrti bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jifi gii gr., o sv. Havle též, berně též. Ruot 3 länu a ii} jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xoit gr. iii 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Jan Lichva iij čtvrti lánu a i jitro. Platí o sv. Jiff py gr. itii >, o sv. Havle též, berně vánoční též. ; Suma úroku Svatojiřského iii (I viii gr. v hl Svatohavelského též. Berně vánoční tolikéž. A zámazného o vánociech každý po 1 gr. Trieteże. Václav iiij čtvrti bez iii čtvrtí jitra. Plati o sv. Ji gii gr. ili A, O sv. Havle též, berně též. Skoba ii čtvrti lánu a iii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zxv gr. vý h, o sv. Havle též, berně vánoční též. — (Ten jest sběhl, i prodán jest jinému ten statek a dána mu lhuota za dvě letě 93 do svatého Jana.) Prokop Sadelce j lánu v jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zuiit gr. vý A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Plaček j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří wi gr. ii A, o sv. Havle též, berně též. Král má iij čtvrti lánu a vý jitra. Platí o sv. Jiří zriii gr., o sv. Havle též, berně též. Petr j lánu bez iij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zitli gr. it 9, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž (Král) drží j lánu bez jitra. Platí 343 o sv. Jiří roj gr. o sv. Havle též, berně vá- noční též. Jan Bláhovec lán a j jitra a j čtvrti jitra. Platí o sy. Jiří j ff it gr. o hl, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží s Martinem Ko/ujbú spolu j lánu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří 15 gr. minus „5, o sv. Havle též, berně vánoční též zv gr. minus 5. A to móstistć prodali ze spolka Petrovi v ż 5 platu. [J 9.] Simek j lánu a tij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří wiij gr. 1 5, o sv. Havle též, berně též. Týž drží čtvrt a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří vitit gr. iż A, o sv. Havle též, berně vánoční též. jitra. Platí o sv. Jifí xfo gr. vij A, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. „Týž“ (Šváb) drží ij čtvrti a iiiij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří giiti gr. ifii +, o sv. Havle též, berně vánoční též. Ondra ij čtvrti a iiit jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xiit gr. vi >, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Kouba ij čtvrti a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Kouba Vladyka iij čtvrti. Platí o sv. Jiří zr gr. iii hl., o sv. Havle též, berně též. Suma úroku Svatojiřského v (T xrit gr. ot 9. Svatohavelského též. Berně vánoční též. A každý zámazného o vánociech po 1 gr. Tyto duolepsané vsi spravuje Jan úředník. Setěchovice. Jan čtvrt bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří vit gr. iiit 5», o sv. Havle též, berně vánoční též. Abraham čtvrt lánu bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří oii gr. vi A, o sv. Havle též, berně též. 

Strana 344
344 Jan j lánu a iiiij jitra. Platí o sv. Jiří toitt gr. iti A, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Mikuláš čtyrt lánu a iij čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. v hl, o sv. Havle též, berně též. Ziga } čtvrti a it jitře. Platí o sv. Jiří v gr. 1.5, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Petr Velek iii čtvrti lánu a iiý jitra a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiří xyv} gr, o sv. Havle též, berně vánoční též. Koubovec z čtyrti lánu a tiii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří oi gr. it », o sv. Havle též, berně vánoční též. Suma Svatojifského [yxvitii gr. 1 5. Svatohavelského též. Berně též. A každý zámazného o vánociech 1 gr. [J 10.] Bolikovice. Liška čtvrt, ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Šimek čtvrt lánu a iii jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. tiit.», o sv. Havle též, berně vá- noční též. Ondra Borkoveuov j čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří iiii gr. o hl., o sv. Havle též, berně též. Petr Masopust j čtvrti lánu a i jitro a čtvrt jitra. Plati o sv. Jim ili gr. iillj >, o sv. Havle též, berně vánoční též. Abraham & Setéchovic čtvrt lánu a i jitro a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiff viii gr. v 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Jan Beran j čtvrti lánu a v jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. Jimf vi gr. vi „5, o sv. Havle též, berně též. Marek j čtvrti lánu a ij jitra. Platí o sv. Jitf iitt gr. ot >, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Suma Svatojiřského rfoiii gr. Svatohavelského též. Berně též. A každý zámazného po 1 gr. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Badhostice Hořejší. res s. Platí o sv. Jiří zvit gr. itit A, o sv. Havle též, berně též. Jan } lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří 2221 222 s. Platí o sv. Jiří viitt gr. tiit A, O sv. Havle též, berně též. Suma úroku Svatojifského zlit gr. v} +. Svatohavelského též. Berně vánoční též. A zámazného každý o vánociech po 1 gr. [J 11.] Radhostice Dolnéjsi. 200 ee čtvrti (sic) jitra. Platí o sv. Jiří zrii gr. iti „A», 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Jíra čtvrt lánu a iit jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří viiii gr. v 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Maté) čtvrt lánu a iitij jitra. Platí o sv. Jiří x gr. tii », o sv. Havle též, berně též. Janek Šimkuov ij čtvrti a iij jitra. Platí o sv. Jiří giit gr. b hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Martin Voruda ij čtvrti a iij jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. prr ci Plati o sv. Jif iii gr., o sv. Havle téZ, berné vánoční též. Suma úroku Svatojiřského [xrriit gr. tit >. Svatohavelského též. Berně též. A každý zámazného o vánociech po 1 gr. Stránějovice. Jan úředník j čtvrti a iiiij jitra. Platí o sv. Jiří vi gr. iii », o sy. Havle též, berně vánoční též. Týž drží pustotu Martinovski, a jest jí čtvrt a iii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. noční též. 

Strana 345
Rychtářství Milejovské: ves Bolikovice, Radhostice, Stránějovice, Milejovice. „Týž“ (Lízal) drží iž čtvrti a ii jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xiti gr. iii hl, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Jan Hnuta ttvit a ij jitra. Plati o sv. Jiří vii gr. vý A, o sv. Havle též, berně též. Bárta čtvrt a jedno jitro. Platí o sv. Jiří viii gr. iiti 5, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Týž drží ij čtvrti lánu a j jitra. Platí o Sv. JiM rii gr. iii hl, o sv. Havle též, berně též. Vácha j lánu a v jitr. Platí o sv. Jiří roii gr. o d. o sv. Havle tóż, berné. vá- noční též. Suma úroku Svatojiřského [rxvti gr. ii. [Svato Jhavelského též. Berně vánoční též. A každý zámazného o vánociech po 1 gr. [J 12.] Tyto duolepsané vsi spra- vuje Malovec úředník. Milejoviee. Kordík iij čtvrti a iiý jitra. Platí o sv. Jiří zxi gr. v hl., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Martin Vohnistéko tii čtvrti lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří priti gr. vj 2, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží ij čtvrti a i jitro a čtvrt jitra. berně vánoční též. Ondráček Smetana čtvrt lánu a i jitro. Platí o sv. JiH viitż gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží ij čtvrti lánu a ii jitře a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří riti gr. i 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Jan Kosinec iti čtvrti bez j jitra. Plati o sv. Jiti rriit gr. o A, o sv. Havle též, berně též. Mácha iii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zitj 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Týž drží tit čtvrti lánu bez iii čtvrtí jitra. Archiv Cesky XVII, 345 Platí o sv. Jifi pit gr. iiii », o sv. Havle též, berně vánoční též. Matěj Žoldán iij čtvrti a it jitře. Plati o Sv. Ji xxi gr. 1 3, o sv. Havle též, berně též. Martin j lánu a iiij jitra. Platí o sv. Jiří xvii gr. vý A, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Týž drží vo jitr. Plati o sv. Jiří ii gr. iiij A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Malovec úředník čtvrt lánu bez 1 jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. v hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Petr Fendura tii čtvrti a ii jitfe. Platí o sv. Jiří zv gr. t », o sv. Havle též, berně též. Jan iii čtvrti lánu a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří rritit gr. t À, o sv. Havle též, berně též. (A 2 toho Jan má připláceti Janovi Ko- sinci 1 hl.) . Týž drží itj čtvrti a ij jitra. Platí o sv. Jifí zr gr. uj A, o sv. Havle též, berně též. Philip ti} čtvrti lánu bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xvitit gr. vi A, 0 sv. Havle též, berně vánoční též. Jan a Martin Vohnistéko a jinÿch osm drżie spolu véickni jedno sedénie, k němuž dědiny ještě jest j lánu a iij jitra. Platí o sv. Jiří roit gr. iii ,5, o sv. Havle též, berně vá- noční též. Vávra Sirotek v čtvrtí lánu a iiit jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zlii gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. [J 13.) Václav j lánu a ij jitra. Platí o sv. Jiří rot gr. vi A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Šimek iii čtvrti lánu a j jitra. Plati o sv. Jiří xritti gr. ii hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Jakub lán bez iit &tvrti jitra. Platí o sv. .Jit( $ [B i gr. tit 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Mikuláš má zahradu. Platí o sv. Jiří ii gr. tit A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Suma üroku Svatojifského vtj ff rti gr. i hl. Svatohavelského téz. 44 

Strana 346
346 Berně vánoční též. A zámazného každý o vánociech po 1 gr. Hostice. vive se Plati o sv. Jiff goiii gr. żit hl., o sv. Havle též, berně vánoční též. Václav tit čtvrti ldnu a v jitr a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiff yroii gr., o sv. Havle též, berně vánoční též. Velíšek j lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří roi gr. iiiij A, o sv. Havle též, berně též. Jan Hrubý j lánu bez dvü jitr. Platí o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně vá- noční též. Pelr ij čtvrti bez j iitra a bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xi.gr. iiiiż 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Havel itż čtvrti bez } čtvrti jitra. Platí D. XVII. Urbář panstvé Hlubockého 1490. o sv. Jifí ywilii gr. vij », o sv. Havle též, berně vánoční též. Matěj iij čtvrti lánu bez ij jitra. Plati o sv. Jiří xviiii gr. 1 A, o sv. Havle též, berně vánoční též. Martin Vondrovec iij čtvrti lánu bez čtvrti jitra. Plati o sv. Jim ygoii gr. vi 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. [J 14.] Šimek iiij čtvrti bez v jitr čtvrti. Plati o sv. JiM zxvit gr. ti 5, o sv. Havle též, berně vánoční též. Martin Němec j lánu bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří xv gr. iii +», o sv. Havle též, berně vánoční též. Suma úroku Svatojifského itt (I roti gr. ü 5. Svatohavelského té. Berně vánoční též. A zámazného každý o vánociech po 1 gr.') [K 1] Rychtářstvie Kamýcké. Městečko Kamýk. Rychtář Kamýckýtoatyto duole- psané vsi spravuje. Velek má čtvrt bez 1 jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. itt ,», o sv. Havle též, berně vá- noční zitii gr. vi >. — (Drží pod míšensko.) Koukol j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří roi gr. ii >, o sv. Havle též, berně vánoční à [P ti gr. titt >. Ješek má ii} étvrti lénu. Platí o sv. Jiří r gr., o sv. Havle též, berně xl gr. Ziga má lán a ii jitfe. Platí o sv. Jiří j (B iii gr. 15, o sv. Havle též, berně vá- noéní 1 (f vt gr. it ». Marta iii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zit A, o sv. Havle též, berně iii gr. iit A. Štěch ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří vii », o sv. Havle též, berně ii gr. Havlíček z Veliké iiii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří it gr., o sv. Havle též, berně vánoční itii gr. : Jan Machovic z Veliké tiit jitra bez &tvrti jitra. Platí o sv. Jiří gitiż A, o sv. Havle též, berně vánoční tit gr. vi 5. Svëflik j lánu a iiit jitra. Platí o sv. Jiří wit gr. i hL, o sv. Havle též, berně j [f bt gr. i À. Dlúhý } lénu bez 1 jitra. Platí o sv. Jiří zb gr. iii 5, o sv. Havle téZ, berné j fl vt 5. Vyduna iij čtvrti lánu bez j jitra. Plati o sv. Jiff rvitit gr. v A, 0 sv. Havle též, berně vánoční j [P vitit gr. iit 5. Bradáč ž čtvrti lánu a i jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jif itit gr. v +, o sv. Havle též, berně vánoční vitii gr. tit +. Motyčka iiit jitra a j čtvrti jitra. Platt ') Strana J 14. b. ponechána v orig. prázdná. Následuje pak ještě jeden prázdný list, jenž však původní foliace nemá, nýbrž označen tužkou rukou zcela novou jakožto běžný list 112. 

Strana 347
Rychtářství Kamýcké: městečko Kamýk. o sv. Jiří ii gr. iii hl., o sv. Havle též, berně vánoéní iiii gr. iii h. — (Ta jest grunt vzdala k ruce JMti pánu. A na tom nenf co vzieti, neb luk ani dédin neni.) Vacek z Veliké iiii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří ti gr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr. Stron z Veliké iii jitra. Platí o sv. Jiří it gr. i 4%, o sv. Havle též, berně vánoční titt gr. it 5. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoční iiii gr. Druhá strana. Tuliha má čtvrt lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří vitij gr., o sv. Havle též, berně vánoční zvii gr. — (Ujal to Psik pod mi- Bensko.) Jeník čtvrt lánu a iii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viiti gr. vj 5, o sv. Havle téZ, berně vánoční той! вт. ПН +. Linhart má čtvrt a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jifí viii gr. iiij X, o sv. Havle téZ, berná vánoéní riii gr. ii ». Václav kovář iij čtvrti lánu a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiff zx gr. iiiij +, 0 sv. Havle též, berně zli gr. it ». — (Platí na míšensko.) | Velik má iii čtvrti lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří rxiii gr. v A, o sv. Havle též, berně vánoční zlvii gr. iii +. Bradáč $ lánu bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jifí ro gr. vi >, o sv. Havle též, berně vá- noční ž (P rii 5. jitra. Platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, berně vánoční rit gr. — (To jest mu puštěno pod miSensky plat, protože žádný držeti ne- chtěl.) Jan ze Lhoty přidrží k svému j čtvrti lánu. Platí o sv. Jifí itii gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr. Beneška z Dražkova přidrží k svému 347 o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle téZ. Berné rii gr. — (Pu&téno mu pod míBensky plat.) Jan z Drazkova j jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří » hl, o sv. Havle též, berně vánoční v ». — (Puštěno mu pod míšenský plat.) V Kamýku ze mlýna má se platiti na sv. Jiří z gr., na sv. Havla tolikéž a nic viec. Kostelní podací. To sluší do Mi- levska k klášteru. [K 3.] Jest tu mýto na vodě Vltavě u Kamýku. Praví, že takovým obyčejem se vy- bierá: Když les po vodě plavie, že ze tří pa- cholkůov po vii S bielých dávají. A s plavu s každého, buď veliký nebo malý, také po vii » bielých dávají. A jest tu míli nad Kamýkem na vodě jez, kterýž slove „na korciech“ ; ktož níže toho jezu les na vodu pustí, ten žádný mýta nedává. Než ktož výše nad tiem jezem plavie, ten tak mýto dávati má, jakož svrchu psáno. A k špitáli k mostu do Prahy když kto les plaví odkudkolivěk mimo Kamýk, ten mýta neplatí. A to mýto rychtář Kamýcký vybierá. Suma ńroku Svatojitského iii ff zriii gr. ti » i s mlýnem. Svatohavelského tolikéž. Berně vánoční viii ff rroi gr. iiii dh. A ktoZ berni dává, má dáti zámazného po i gr. Suma s chalupníkuov rrvii gr. alb. Suma od řezníkuov. [K 4.] Tito chalupnici platili rych- táti. Jsü osedlí: Mikuláš rychtář | рай jedný v roce při Richa e sv. Havle po ritij 5. Fw vee A kterému by se tre- imek krajčí filo konšelem býti, ten ema (1) toho roku nedává než ermach (Ту o ij gr. Kovár po i} gr 44* 

Strana 348
348 Světlík Koukol (Týž) Herada (T$ż) Platí jednú v roce pri sv. Havle po riiij 2. A kterému by se tre- Svatoň filo konšelem býti, ten Kliment Psik toho roku nedává než Petr (Týž) řezník po 1} Br. Tito jsú neosedlí: Ziga (Týž) Je . kdyby ose- Vyduna truoje | Štěch dlí byli, pla- Velček Psik Kliment tili by t6% Bares Vyduna jako svr- Janat chupsaní. Janek J Tito knězi faráři platí s podsed- kuov: Tomec | Platí o sy. Jiří 1 gr., o sv. Havle Duchek | též, a po 1 slepici každý. A po Manová L jednom dni každý žíti má, anebo Štěch | | každý za robotu dáti 1 gr., ktož Dlúhý by nežal. Lhota. Z té platí faráři. Švástal drží osmero seděnie a z každého platí o sv. Jiří vt gr., o sv. Havle též. Žieti po 1 dni anebo po 1 gr. dáti za žeň, jestliže by nežal. A po 1 slepici. Velislav drží dvuoje seděnie. Z toho platí o sv. Jiří xti gr., o sv. Havle též. Žieti po 1 dni anebo po 1 gr. za žeň dáti. A po 1 slepici, Jan dvuoje seděnie drží. z nich platí jako Velislav. A též všecko Radobyle. Petr čtvrt lánu a iiiij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří zj gr., o sv. Havle též, berně vánoénie rri gr. — (Pod mf&ensko.) Týž drží čtvrt lánu a iitij jitra. Platí o sv. D. XVII. Urbár panství Hlubochého 1490. Jiří x gr. v hl, o sv. Havle též, berně vá- noční zt gr. v h. — (Po mí&ensku.) Kubík z Dražkova čtvrt lánu a vj jitra. Platí o sv. Jiří gt gr., o sv. Havle též, berně vánoční rrit gr. A praví, že pamčtníkuov nenie, by kdy k tomu sedčnie bylo. Tomu puštčno na míšenský plat proto, že by bylo pusto, a jest s jiného pána zboží. [K 5.] Jest tu pustota, kterúž někdy Hronek držel a na nie seděl. Bylo s ní platu rit gr. o sv. Jiří, o sv. Havle též, berně vá- noční gyiiit gr. Ale tu nynie drží a přijal „předepsaný Petr“ (Vaněk z Kamýku) skrze povolenie Vojtěcha purkrabie, a má s ní pla- titi o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též na mí- šenský groše. Suma üroku Svatojifského ríiit gr. vi » i s pustym. Svatohavelského té. Berně vánoční [rzrvit gr. 0.» i.s pustym. A z každého, z kteréhoZ se platí, zá- mazného po 1 gr. Veliká. Havlíček má čtvrt lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jifí viii gr., o sv. Havle též, berně vánonf zoiii gr., robotnieho o sv. Janu vi gr. A k tomu jest pusté sedliště. Týž drží čtvrt lánu. Plati o sv. Jifi vii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xvi gr., robotnieho o gr. it ». A na tom sám sedí. Týž drží j čtvrti lánu a iit jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vý gr. tit 4%, 0 Sv. Havle též, berně vánoční ri gr. vi 2, ro- botnieho iiti gr. o hl. Jan Lopata j čtvrti lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří iit gr. iti hl, o sv. Havle též, berně vánoční viii gr. iii », robotnieho ii gr. vj m. Jan Machuov j lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří gwi gr. ii », o sv. Havle též, berně vá- noční j [P ii gr. tiii +, robotnich r gr. vi «>. Týž drží čtvr[t] lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiff viiti gr., o sv. Havle též, 

Strana 349
Rychtářství Kamýcké: ves Lhota, Radobýle, Veliká, Zhoř, Zduchovice. berně vánoční xviii gr., robotnich vi gr. Má to osaditi. Hodek má čtvrt lánu a iitij jitra. Platí o sv. Jiří y gr. iii ©, 0 sv. Havle též, berně vánoční ry gr. vt —, robotnich vit gr. Sram má vj jitra. Platt o sv. Jiff ttt gr., o sv. Havle též, berně vánoční vi gr., robot- nieho ii gr. [K 6.] Týž drží ij čtvrti a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří riti gr. o sv. Havle též, berné vánoéní zri gr., robotnich viii gr. iiitj A. 0 Sv. Jiff zoiit gr. 1 5, o sv. Havle též, berně vánoční j {P vi gr. it „5, robotnich pit gr 1 hl. Týž drZi tiii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří it gr, o sv. Havle též, berně vá- ‘noëni iitt gr, robotnfch vitii 5. A k tomu pusté sedlisté. Týž drží druhé iiti jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též, berně vánoéní iiit gr., robotních vitii 5. K tomu nenie sedénie. Hasta mó čtvrt lánu a ij čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xviit gr., robotnfch vt gr. Jan Rezek ij čtvrti lánu a tit jitra. Platí o sv. Jiff xiii gr. iiii À, o sv. Havle též, berně vánoéní rroii gr. 1.9, robotnieho viii gr. vi A. Mach Lopata iii} čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří zxviti gr., o sv. Havle též, berně vánoční Ivi gr, robotnieho yvitt gr. iitij —. Bartoň ij čtvrti a 1 jitro. Platí o sv. Jiří zit gr. itit 5, o sv. Havle též, berně vá- nocní rro gr. i A, robotních viii gr. v hl Michalec j lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří xvit gr., o sv. Havle též, berně vánoóni j (f iii gr., robotních ri gr. v hl. Summa üroku Svatojifského tit (f viii 5. Svatohavelského tóż. Berně vánoční vi ff it gr. tt 5. A s každého platného zámazného po 1 gr. Robotních o sv. Janu ii [P v 5. 349 [K 7.] Zhoř. Svach ij čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří zli gr. it >, o sv. Havle též, berně vánoční zeittt gr. iti „9, robotnich viii gr. iti hl. Mikeš iij čtvrti lánu. Platí o sv. JiM zr gr., o sv. Havle též, berně vánoční xl gr., ro- botnich rii gr. 1 minus 5. Blažek ij čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří gii gr., o sv. Havle též, berně vánoční vvtiit gr., robotních viii gr. Mikuláš rychtář Kamýcký it} čtvrti lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří vx} gr. o sv. Havle též, berně vánoční gli gr., ro- botnich riii gr. tiii 9. Koren (Ujal Śvóstał) iiż čtvrti lánu a iit čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. tit A», o sv. Havle též, berně vánoční xl gr. vi », robotních ziii gr. iiti ». Má Ihuotu od sv. Margrety za 8 léta 95. — (Leží pusto.) Pustota: Pechalovská. Když držána byla, platilo se s ní ri gr. v hl, o sv. Havle též, berně 2247 (pro úřad.) Přijal ji Svach pod míšenský plat. Suma úroku Svatojiřského ij [P vi gr. ilit » i s pustym. Svatohavelského téZ. Berně vánoční iij ( viii gr. i 5 i s pu- stym. . A zámazného z každého platného po 1 gr. Robotnich o sv. Janu 1 [B iif gr. it 5. Tyto duolepsané vsi spravuje Šiška úředník: Zduchovice. Airotci mají ij čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří xti gr., o sv. Havle též, berně vánoční rriiit gr, robotnich viii gr. Janek Palec čtvrt lánu a tii jitra. Platí o sv. Jiří r gr. i A, o sv. Havle též, berně vánoční xr gr. ti —, robotnich vi gr. v A. Kouba Lichuov čtvrt lánu a iiij jitra. Plati o sv. JiM vitit gr. vi A, o sv. Havle 

Strana 350
350 též, berně vánoční zbiiti gr. b À, robotnich vi gr. iiii >. Miel má j čtvrti lánu a itii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vi gr,, o sv. Havle též, berně vánoční zii gr., robotních titi gr. Mach Dub j čtvrti lánu a dvě jitře a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří v gr. tit hl., o sv. Havle též, berně vánoční x gr. tit >, robot- nich iitż gr. Mikuláš j lánu a itiž jitra. Platí o sv. Jití roii gr. ot A, o sv. Havle též, berně vá- noční j (f v gr. v », robotních zii gr. minus hl. Kubik lán a iii jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří j (P iii gr., o sv. Havle též, berně vánoční 1 (M wiii gr., robotních zzii gr. Hit} >. [K 8.] Šorda čtvrt lánu a iiii jitra. Platí o sv. Jifi x gr. 1 %, o sv. Havle též, berně vánoční ry gr. ii A, robotnich vi gr. v À. Týž drží čtvrt a ij jitra. Platí o sv. Jiří bilt gr. vi », 0 sv. Havle též, berně vánoční roii gr. v A, robotnich v gr. vi À To mé osaditi, jest seděnie pusté. Ondráček ij čtvrti lánu bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří zi gr. tiit », o sv. Havle též, berné vánoéni rriii gr. i », robotnich 8 gr. ii minus A. Květ čtvrt lánu a iiż jitra. Plati o sv. Jiff vitii gr., titij hl., o sv. Havle též, berně Prokop Hmilice ij čtvrti lánu a v jitr a čtvrt jitra. Platí o sv. JiM zitii gr. vi 5, o sv. Havle též, berně vánoční rxvitit gr. v A, robotních piti gr. vi} X. Jíra iž čtvrti lánu. Platí o sv. Jiří zit gr., o sv. Havle též, berně vánoční rriiii gr., ro- botnich viii gr. Bárta ij čtvrti lánu bez i jitra. Platí o sv. Jiří xi gr. tit >, o sv. Havle též, berně Beneš čtvrt lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční xviii gr., robotních vi gr. Matěj Šiška úředník j čtvrti lánu a iiij D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. jitra. Platí o sv. Jiří vi gr. tit », o sv. Havle též, berně vánoční zii gr. vi „5, robotnieho it gr. ii >. Jiláček j čtvrti lánu a j jitra. Platí o sv. Ji itii gr. ii ,», o sv. Havle téZ, berné vá- noční oiii gr. iiti», robotních rr À. Blažek j čtvrti lánu a iiij jitra. Plati o sv. Jifí vi gr. iit >, osv. Havle též, berně vánoční rit gr. vi A, robotních itii gr. ii >. Ondráček Mičal čtvrt lánu a v jitr a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiří ri gr. o sv. Havle též, berně vánoční zrit gr., robotních vii gr. iiij ^. Koňata j lánu. Platí o sv. Jiří rot gr, o sv. Havle též, berně vánoční # [P ii gr., robotních x gr. iiiij À. Pecha Sajstr má tij čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří xx gr. ii », o sv. Havle též, berně vánoční zl gr. iiit ,$, robotních riii gr. iiij A. Horčice čtvrt lánu bez j jitra. Platí o sv. Jifi bit gr. b „5, 0 sv. Havle též, berně o vá- nociech zo gr. tit %, robotních itii gr. vi 5. Týž (Jiláček) drží Stöhovskü pustotu. Jest jí čtvrt lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří viit} gr., o sv. Havle též, berně vánoční wii gr., robotních v gr. v d. K té jest člověk zběhlý v Příbrami pro vraždu. Menhart i$ &vrti a bez » Q. jitra. Platí o Sv. Jifí roitii gr. ii », o sv. Havle též, berné vánoéní j (f viii gr. iii >, robotníeh tit gr. vi ». ; Biskup čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., 0 sv. Havle též, berně vánoční rot gr. robotních v gr ii» Bażek ij čtvrti lánu bez ij d. jitra. Platí o Sv. Jifí zt gr. ij hl, o sv. Havle téZ, berné vánoéní rrii gr. itt hl, robotních vii gr. iii À. [K 9.] Hermach j lánu. Platí o sv. Jiří tvi gr, o sv. Havle též, berně vánoční zriiii gr., robotnieho viti gr. A se čtyř groší robot- nieho ani berně neplatí, protože to kněžský plat byl ty iiit gr, i schází roboty tiit gr. iiltÿ », a berně schází viii gr. Kněz Zedbit [ze Dbit, ze Tbit] j čtvrti 

Strana 351
Rychtářstvie Kamýcké: ves Solenice, Lhota, Kosobudy, Planá. Platí o sv. Jiří titi gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotnieho ii gr. titij +. Suma üroku Svatojifskóho v (f rri gr. ii} » a j hl Svatohavelského též. Berné vánoónie rj (f iii gr. itii >. A zámazného s každého platného po 1 gr. Robotních o sv. Jané iiij (P viiiij A. Solenice. Hron j lánu a iili jitra bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiff roiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční j (P vt gr. robotních zii gr. (Ten mé lhuotu za iii léta od sv. Havla anno oc 1501.) Jan, člověk Lisuov odtudZ, má čtvrt lánu a iti jitra. Plati o sv. JiM vitit gr. itii M, -o sv. Havle též, berně vánoční rotiti gr. 1 >, robotních vi gr. v hl. A k tomu jest sedliště pusté. Martin Liška čtvrt lánu a j jitra a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jifí piti gr. v hl, o sv. Havle též, berně vánoční roi gr. b +, robotnfch » gr. tiii ^». Suma Svatojitského j (P v gr. vij >. Svatohavelského téz. Berně vánoční Igri gr. vi À. A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotních pfi sv. Janu zritii gr. minus hl. [K 10.] Tyto duolepsané vsi spra- vuje Jan úředník: Lhota. Jan rychtář j lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří zo gr. vj A, o sv. Havle též, berně vánoční j [f xt „5, robotniech z gr. iiit ». Tyż drżi pustotu Smajkalovski, a jest ji čtvrt lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viiit gr., o sv. Havle též, berně vánoční goiii gr., robotnich vi gr. A k tomu jest se- děnie pusté. Praví, že pamětníkuov nenie, kdy osedlé bylo. Velček ij čtvrti a titi jitra bez čtvrti jitra. 351 Platí o sv. Jiří (iti gr., o sv. Havle též, berně vánoční zrviit gr., robotních viii gr. iif +. Janek čtvrt lánu a itiii jitra. Platí o sv. Jíří x gr. iii} », o sv. Havle též, berně vá- noční xri gr. it A, robotních vii gr. 1 hl. Šíma ij čtvrti a tiit jitra bez G. jitra. Platí o sv. Jiří riiti gr., o sv. Havle též, berně vánoční zrviii gr., robotních »iiii gr. iij 5. Hadač z Plané drží Vávrovské pusté, jitra. Platí o sv. Jiří vi gr. ti A, o sv. Havle též, berně vánoční rii gr. iiii A, robotnich tiit gr. 1,5. Jest sedliště pusté. Havlín iiy čtvrti bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xvitii gr., o sv. Havle též, berně vánoéni j [P viii gr., robotnich rit gr. iiij ». Suma Svatojifského [ryroiit gr. v A. Svatohavelského tolikéz. Berné iij (f rroit gr. iii >. A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotnich o sv. Jane Ivitit gr. 1 hl. [K 11.] Kosobudy. Hajný čtvrt lánu a tii jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. v A, o sv. Havle též, berně vánoční zvitit gr. iii %, robotnieho vi gr. iiij 9. Martin čtvrt lánu a ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří viiii gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotnieho vi gr. Suma úroku Svatojifského xviit gr. v A. Svatohavelského též. Berně vánoční x (P vii gr. tit >. A zámazného každý po 1 gr. Robotních při sv. Janu zit gr. tit} A. Planá. Koded má vii jitr. Platí o sv. Jiff tit gr. bj 5, o sv. Havle též, berně vánoční vii gr. iii „>, robotnieho it gr. iiiż +. Vácha ż čtvrti lánu a v jitr a čtvrt jitra. Plati o sv. Jiff vi gr. vi », o sy. Havle též, 

Strana 352
352 berně vénoënf ziit gr. b >, robotních itii gr. titi A. Hadač čtvrt lánu a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří vit gr. 1 >, o sv. Havle též, berně vánoční rvi gr. it », robotnich v gr. itt ah. Suma úroku Svatojiřského xviit gr. vý +. Svatohavelského téZ. Berné j [ff vit gr. iiit À. A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotních o sv. Janu zit} gr. [K 12.] Klenovice. Velček ze Lhoty drží pustotu, a jest jí i} čtvrti a j jitra. Platí o sv. Jiří grit gr. it 5, o sv. Havle téZ, berné vénoënf rrtiit gr. titi —, robotnich viii gr. ij >. | Matěj Šíma ij čtvrti lánu a vw čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří zii gr. v >, o sv. Havle též, berně vánoční xxv gr. tit >, robotnich viti gr. lit 5. Pustota: Jest tu pustina Puckovská, a jest jí tij étvrti lánu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Té žádný nedrží. A jest s ní platu o sv. Jiří xviiti gr., o sv. Havle téZ, berná o vánociech j (f viit gr. A to se každého roku pronajímá, a přichází s ní někdy více někdy méně. (Ujal ji Matěj Šíma pod míšenský plat, ale ještě o ni konce nemá, neb jí něco drží člověk páně Švamberků a tento dává viii gr. úrokuov, robotniech o sv. Jané v gr. it A.) Suma Svatojifského j [P iii gr. i s pustÿm. Svatohavelského též. Berně 1 (P vi gr. A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotních zxi gr. vi} — i s pustÿm. Milešov. Máša čtvrt lánu bez iii čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří wii gr. tiii 5, o sv. Havle též, berně vánoční xv gr. 1 A, robotních v gr. 1 hl. Týž drží čtvrt lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční zvi gr., robot- D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. ních v gr. it A. A jest k tomu sedliště pusté, těmito válkami spustlé. Suma úroku Svatojiřského z» gr. iiii A. Svatohavelského téz. Berně vánoční # [P viit >. Zámazného po 1 gr. Robotních o sv. Janu z gr. v hl. [K 13.] Prudkovice. Vit mà ij čtvrti. Platí o sv. Jiří zit gr., o sv. Havle též, berně vánoční zeit gr. Týž drží 1 čtvrt. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně o vánociech xvi gr. Matúš j lánu. Platí o sv. Jití rot gr., o sv. Havle též, berně o vánociech j (f ti gr. Pecha j lánu. Platí o sv. Jiří poi gr, o sv. Havle též, berně o vánociech j (f it gr. ‘Suma Svatojiiského [ii gr. Svatohavelského [téZ]. Berně vánoční ij (P titi gr. A zámazného po 1 gr. Robotnieho sumú dávají rit gr. Tyto duolepsané vsi Miklas úředník: spravuje Hrměždice. Rychtář Niklas } čtvrti lánu a vi jitr bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. t hl, o. sv. Havle též, berně vánoční ziiit gr. i 5, robot- ních iii gr. v 5. Hoch j čtvrti lánu a 1 jitro a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří {iti gr. v +», o sv. Havle té%, berně vánoční viiti gr. iii », robotních iii gr. t >. Kubička ij čtvrti lánu a j jitra. Platí o sv. Jiří rii gr. ii A, o sv. Havle též, berně o vánociech rriiit gr. iiti À, robotních iit gr. ij». Vít &vrt lánu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří vii gr., o sv. Havle též, Mácha čtvrt lánu bez v čtvrtí jitra. Platí o sv. Jiří vit gr. it >, o sv. Havle též, berně vänoëni ziiit gr. titi „>, robotních iiit gr. vi è. 

Strana 353
Rychtářství Kamýcké: Klenovice, Milešov, Proudkovice, Hřiměždice, Vesce, Přívozec. Jindřich čtvrt lánu bez ij jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. 1 9%, o sv. Havle též, berně vénoëni ritit gr. ti A, robotnich iiii gr. v A. Dalečák ij čtvrti lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří ri gr. vý A, o sv. Havle též, berně vánoéní rriii gr. tiii ,5, robotních vii gr. vij è. [K 14.] /aroš čtvrt lánu a iiii jitra. Platí o sv. vánoční zviiii gr. it A, robotnich vi gr. iii >. Vávra čtvrt lánu a iiij jitra. Platí o sv. Jifí piitt gr. vi >, o sv. Havle též, berně vá- noëni rvitit gr. iiti A, robotních vi gr. iiij >. Bezrouëka čtvrt lánu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Plati o sv. JiŸf vit gr, o sv. Havle též, berně vánoční ani robotních ne- platí. Homole čtvrt lánu a 1 jitro. Platí o sv. Jiří viti} gr., o sv. Havle též, berně vánoční roii gr, robotnich » gr. iiiij >. Sirotek ij čtvrti lánu a v jitr bez étvrti jitra. Platí o sv. Jifí zitit gr. iiit 9, 0 sv. Havle též, berně vánoční zxviiii gr. 1 4, ro- botních viiii gr. iiij +. Hruška ij čtvrti lánu a iij jitra. Platí o sv. Jiff riii gr. ii +, o sv. Havle též, berně o vánociech yxot gr. iiti À, robotnich viti gr. ot A. Vaněk Domik j linu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří xv gr., o sv. Havle též, berně vánocní j (f, robotních x gr. Týž drží pustotu Přibíčkovsků, a jest jí j čtvrti lánu a ii jitře a j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří v gr. i >, o sv. Havle též, berně t gr. ii >», robotnich iii gr. tit ». A k tomu jest seděnie ustavené, ale ještě člověk nenie. Týž drží Mikšovskú, pustotu, a jest jí čtvrt lánu a iii jitra. Platí o sv. Jiří viiti gr. iitt >, o sv. Havle též, berně o vánociech rviili gr. 1 5, robotnich vi gr. iii ». A na tom jest stavenie. M4 osaditi bratrem. Suma úroku Svatojiřského ii [P yyvitiij gr. i A». Svatohavelského též. Bernë iitij (! ro gr. iii A. Archiv Český XVII. 353 A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotních o sv. Janu ij [f » gr. 1 5. [K 15.] Vesce. Jan Machovic z Veliké 1 jitro. Platí o sv. Jiří iti », o sv. Havle též, berně o vánociech vi >. K tomu nenie sedénie. Robotnieho ti 4. Martin z Hrměždic ij jitra a čtvrt jitra. Platí o sv. Jiří vii >, o sv. Havle též, berně pusté, dávno opustlo spálením. Krch z Hrachoviší, člověk páně Popeluov, drží iiit jitra bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zitit} 3, o sv. Havle též, berně vánoční titi gr. 1 %, robotnich 1 gr. v hl. Pfijal to pod mí- Benskf plat. K tomu sedliště pusté jest. Mikeš Tvaroh ij čtvrti lánu a tiiij jitra. berné vánoéní xyvitii gr, robotnich vitit gr. iiij 5. Tesař Jan čtvrt lánu bez j jitra. Platí o sv. Jiří vii gr. v A, o sv. Havle též, berně vánoční xv gr. iii , robotnich v gr. 1 À. Murtin mlynář, člověk páně Předboruov odtudž, drží dědiny iii čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří ití %, o sv. Havle též, berně vánoční vi 5, robotních ii >. Vaněk z Hrměždic přidrží dédiny 1 jitro. Platí o sv. Jiří iitii 5, o sv. Havle též, berně vánotní viii +, robotnich v hl. K tomu nenie sedlisté. Suma Svatojitského ouroku rrii gr. minus ii 5. Svatohavelského též. Berné [iit gr. iii ». A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotnieho roii gr. 1 hl. v A. [K 16.] Prievozec. Vik ti} lánu bez ij jitra a bez čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří roit gr., o sv. Havle též, berně vánoční liiii gr., robotních zviti gr. Petr Pobuda ij čtvrti lánu bez ij jitra a bez j čtvrti jitra. Platí o sv. Jiří zi gr. 1 hl. 46 

Strana 354
354 o.sv. Havle též, berně vánoční xrii gr. 1 », robotních bii gr. iii +. Prokop čtvrt lánu a ij jitra. Platí o sv. Jiří viii gr. vij A, o sv. Havle též, berně vánoční rvii gr. vi A, robotních vi gr. Týž drží čtvrt lánu. Platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též, berně vánoční ybi gr., robotnich bv gr. ii ». K tomu jest sedliště pusté. Pustota: Jest tu pustota Boukalovská. Bylo s ní platu o sv. Jiří vii gr., o sv. Havle též, berně o vánociech xvi gr., robotnich v gr. it ». Ujal to svrchupsaný Prokop pod míšenský lat. P Suma úroku Svatojiřského 1 (f iii gr. i s pustým. Svatohavelského též. Berně vánoóní ii (B »i gr. i s pustym. A z každého platného zámazného po 1 gr. Robotnieho o sv. Jané. jii gr. v hl. i s pustym. !) [129. b.*)] Tyto vsi jsú páně z Rozm- bergka. Plati z nich z každé vsi jakž kto sedí, kdež dým vychází, pojistební plat po třech slepiciech a po dvú sýřech a po jednom čberu ovsa od staradávna. A pástevnie platí z těch vsí. s koně po jednom peniezi kerlickým při letniciech. Drahotésice. Žižka, druhý Novák, Tista, Mikuláš, Novák, Vacek, Bláha, Václav, Vones, Mazanéek, Leza, třetí Novák. Soukup, 1) Tímto foliem K 16. b. končí původní stará foliace dle písmen, kterážto v pořádku abecedním přidávána bylá jednotlivým rychtářstvím s běžnými čísly potud, pokud tomu potřeba (t. j. počet vsí) kizala. — Další listy jsou označeny novou rukou č. 129--167 (fol. K 16 staré — 128 nové). ?) Fol. 129. a. jest v orig. prázdno. D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Vitín. Jaroš, Fencl, Tomášek, Stránský, Šimek, Martin, Thuomu, Bátě, Bártha, Ritbuch, Janek, Matěj, Hupl starý, Flucka, Petřík, Janek, Koukol, Hupl mlady. Ševětín. Urban, Jelen, Michal, Meskal, Janek, Paur, Kostelník, Špatlák, Frajtok, starý rychtář. Tito podsedci: Oldřich, Mikuláš kostelník, Švec. [130.] Znamenávají se jitra lesnie vypla- néná z lesuov, z kterfch se jednü v roce pri svatém Havle platívá. ' Jitra na Svétlikn pod ûtadem Ji- říka hajného z Hosína: Kajr z Hrdéjovic iii jitra iii gr. (Ondráček z Suchého Vrbného) ,Sizovi z Hor'it jitre ii gr. Jakeš z Hor i jitro i gr. „Hapaur z pfedméstie Budájovského. Zi- govń z Oselnóho.* (Ondra Hartl z Budéjic drží tato jitra) ij jitra ,ij" (iii) gr. Bohuslav z Oselného 1 jitro 1 gr. Tkadlec z Libniče j jitra j gr. Mika z Chiavy ti jitfe it gr. (Vocdsek z Kolného) ,Ærdl ze Lhotic“ it jitfe ii gr. Jaksík z Hrdéjovic ti jitfe it gr. Ajsl z Huor tiii jitra itii gr. Sajmhor z Budéjic v jitr t gr. Z toho se 

Strana 355
Rychidrstvi Kamýcké: Drahotěšice, Vitín, Ševětín, jitra. tráva prodává každý rok, platu se z těch nebéře; platný. Wosserfierar z Budějic iii jitra vi gr. Vojs z Budějovic iitij jitra iiitý. gr. Domin kožišník odtudž iii jitra vi gr. Bleh z Uoselného ii jitře ii gr. Jiřík hajný z Hosína ii jitře ii gr. Vinklar z Budéjic v} jitra ri gr. Buzek Hartl odtudž ii jitre iiti gr. Frydl Hanzl z Budějic it jitře iiit gr. Fiechtingar z Budéjic v jitr x gr. [130 b.] Ondrharël z Budéjovic ii jitfe itii gr. Jíra Pražák z Budějic ii jitře iiii gr. Křišťan z Budějovic ii jitfe iiit gr. Zigl z Vrbného v jitr x gr. Uher z Hrdéjovic ii jitre ii gr. „Bělík z předměstie“ (Michal z Starého města) ij jitra iii gr. Václav kožišník iti jitra vi gr. Zeman z Hanuškova dvorce i jitro ii gr. Jakeś krajéf iit jitra vi gr. Stépdn kozeluh ij jitra iii gr. Miertl Hypë tit} vii gr. Jakub Zanrychiar iij jitra vii gr. Nykulej z Budéjic iii jitra vi gr. Fencl krajti odtudź iiitż jitra ir gr. Blažek krajčí odtudž ii jitra iiit gr. Sugdol hajny z Uoselného titi jitra iiit gr. Matěj tkadlec z Budějic iii jitra vi gr. Zelený Kunkl ii jitfe iiit gr. Zaumar 7 Budójie ii jitfe iiii gr. Lorenc z Starého města ii jitře iiii gr. Jakeš rybák ii jitře ilit gr. Zigl z Budéjovic ii jitře ii gr. Partl odtudZ ii jitfe ti gr. „Matěj z Rybářské“ (Václav Šnedl z ulice České: iij jitře v gr. Honz Mawrar i jitro ii gr. Hanuš Špernzok ü jitte ilii gr. 355 Fixl z Německých Huor ti jitře ii gr. Vojta z Starého města ii jitře iiii gr. [132 b.!] Jitra pod úřadem Sukdola, hajného z Voselného: Andrl z Vrata 1 jitro it gr. ii 5. Chládek z Jivna 1 jitro i gr. „Tyšl z Libniče“ (Tkadlec z Vrata) iij jitra v gr. Vicenc z Vrata ij jitra iii gr. Hons Mawrar i jitro ii gr. Štaf z Lišova itii jitra iiit gr. Urban z Oujezdee itt jitra iii gr. Néméek z Jelina oj jitra vj gr. Vít knihař z Lišova ii jitfe ii gr. Kříž odtudž i jitro i gr. Kvěch z Ničovy Hory i jitro it gr. » Haupaur z předměstí ij jitra tit gr." ; jeu na Jiříkově úřadě. Urban z Oujezdee ii jitfe iiii gr. Linhart z Lišova i jitro i gr. Trojan z Lišova i jitro i gr. Šatra z Lišova i jitro i gr. Prokůpek z Lišova i jitro i gr. [133 b.] Jitra pod úřadem Jiříka, hajn6ho z Velechvina. Macek z Slovenic titt jitra viii gr. Mażek z Slovenie vitii jitr rotit gr. „Jaroš z Slovenie“ (Idem) ii jitre tiii gr. Jaroš z Slovenic iiti jitra viii gr. Slwnce z Slovenie iiit jitfe ?) ptit gr. Ondra z Slovenic it jitfe ilii gr. Cästra z Slovenie ii jitre ilii gr. Kratos z Slovenic i} jitra iii gr. Uhlér odtudž vj jitra xi gr. Kovářík 7 Smržova iiij jitra vit gr. Mare$ z Huorek wii Jitr vii gr. Mramor z Lišova iiti jitra iiit gr. Dolśdek z Huorek vi jitr vi gr. Fikaska z Huorek itii jitra tiii gr., 7) Fol. 131 à 132 a. jsou v orig. prázdna. 2) Původně bylo „ii jitře“, pak ke ii připsáno 45% 

Strana 356
356 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Kříž z Huorek ij jitra iij gr. Cvorek z Huorek v jitr v gr. Trhla Filaska vi jitr vi gr. Prchlice z Smržova iiti jitra viit gr. Pecha z Smržova iii jitra vi gr. Kovářík z Smržova 1 jitro ti gr. Jakub z Smržova ti jitře titi gr. Pavlová z Hrutova iti jitra iii gr. Machová z Huorek iit jitra tit gr. Šach s Suškových iiti jitra itit gr. Beneš z Hrutova vij jitra vij gr. „Cvorek z Huorek iij jitra tij gr." Pavel z Huorek iii jitra iit gr. [134.] „Štaf z Lišova“ (Uhléř z Slovenic) iij jitra (ti jitře) tij gr. (itit gr.) Vávra z Dinína it jitře iii gr. Frajtek z Dinína v jitr x gr. Václav z Dinína ii jitře iiii gr. Šram z Lišova vi jitr vi gr. Peniezek z Lišova xxx jitr i ſ. Lichva z Lišova ti jitře ii gr. Havel z Lišova ii jitře ti gr. Mráček z Dinína i jitro it gr. Urban z Lišova ttit jitra ittt gr. Pekař z Lišova vii jitr vii gr. „Pavel z Huorek i jitro i gr.“ „Mareš z Huorek ii jitře ii gr.“; jsú ta jitra napřed. „Cvorek z Huorek i jitra i gr." Stárek z Dinína ti jitře iiii gr. Bicek z Dinína ij jitra iit gr. Havel z Slovenic i jitro ii gr. Tomášek odtudž ii jitře iiii gr. Vaněk odtudž i jitro ii gr.; byla za dvě napsána, nemá než jedno. Janek odtudž ji jitře iiii gr. Václav odtudž ii jitře iiii gr. Širáček odtudž iii jitra vi gr. Fencl z Lišova it jitře ii gr. Janek švec z Slovenic vi jitr rii gr. „Havel z Slovenic i jitro ii gr.“; jest napřed napsáno. Kovář z Slovenic ti jitra minus 1 pro[va- zec] tii gr. ii minus d. Ambrož z Slovenic tj jitra tii gr. Tábor z Lišova 1 jitro 1 gr. Matouš krajčí z Lišova iti jitra tit gr. Jitra pod úřadem Víta hajného z Dobřejovic. „Thuoma“ z Latyšovic [čti: z Zlatýšovic (Děpolt) ti jitře ti gr. Matěj z Uopatovic iij jitra tij gr. Vávra z Hosína itj jitra iij gr. Kouba z Hosína iti jitra iii gr. Hřiedel z Hosína iii jitra iii gr. Marek z Hosína 1) ii jitře ii gr. Mach z Hosína 2) iii jitra tit gr. Jiřík z Hosína tiij jitra tiij gr. Dušek z Bavorovic i jitro i gr. Neuwiert z Hrdějic i jitro i gr. Mikeš pojezdný z Hosína i jitro pusté. Fricek z Hosína i jitro pusté. Pavel z Hosína j jitra j gr. Niedl z Hosína ij jitra ij gr. [137. b.] Jitra pod úřadem Ruožen- ského z Chotyčan hajného. Jakub z Chotyčan 1 jitro 1 gr. Hansl z Chotyčan 1 jitro 1 gr. Kozlík z Chotyčan 1 jitro 1 gr. [138.] Jitra pod úřadem Jakuba, haj- ného ze Zlivě. Šerl z Velice ii jitře ii gr. Švec z Zahájí vi jitr vi gr. Mikeš 1 jitro 1 gr. Zlivští ri jitr. Ti nic neplatí nikdá. [139.] Jitra podúřadem Janka, haj- ného z Jezmice. Čech z Týna viii jitr vii gr. Týž Čech itii jitra ttit gr. Dušek z Týna iiti jitra viii gr. „Týž vi jitr rit gr.“ Vacat, nemá tolik. Jakeš z Slovenic ii jitře itii gr. Matěj z Slovenic ii jitře tiii gr. 1) In marg. pozdější rukou připsáno „Čipajd“. — 2) Připsáno: Hezmík.

Strana 357
Jitra. — Způsob o rychtářích. 357 Kaderávek odtudž iii jitra vi gr. Petr Purkarecký ij jitra tj gr. Kantor z Týna iii jitra vi gr. Dušek odtudž i jitro ii gr. Tomec ze Zvěrkovic i jitro ii gr. Ambrož odtud i jitro ii gr. Jakub odtud ii jitře üit gr. Mlynář Třesohlavý z Hněvkovic ii jitře iiii gr. Zmrhal odtudž tii jitra vi gr. Holý i jitře titi gr. Pavel t jitro ti gr. Matěj i jitro ti gr. [140 b.] Jitra pod úřadem Buzka, hajného z Velice. Kozák z Knínu iti jitra vi gr. Huort z Knínu ii jitře iiii gr. Rubínů syn odtudž i jitro it gr. Mikeš z Knínu ti jitře iiii gr. Nyklas z Knínu j jitra i gr. Rubín starý z Knínu i jitro ti gr. Rybka z Kočin ti jitře tti gr. Brádka z Kočin i jitro ii gr. Tkadlec z Dřietně i jitro it gr. Kopáč z Dřietně i jitro i gr. Studihrach z Temelince ij jitra tit gr. Koláčík z Týna v jitr x gr. Matěj Škrluov odtudž iit jitra vi gr. Kutiš z Dřietně i jitro ti gr. Blažek i jitro ii gr. Mrakeš z Kočin t jitro it gr. Jaroš z Kočína i jitro ii gr. Belian z Kočína i jitro ii gr. Purkarecký i jitra i gr. Matúš z Knína i jitro ti gr. [141 b.] Jitra pod úřadem Jana, lovčieho z Poněšic. Lexa z Drahotěšic iii jitra vi gr. Erazim z Hroznějic i jitře iiti gr. (Peša) hajný z Latyšovic [z Zlatýšovic]. Mlynář z Purkarce i jitra i gr. [143.] Zpuosob o rychtářiech. Rychtářstvie Lišovské. Jakož rychtář Lišovský praví, že z každé vsi pod jeho úřad příslušející každý člověk zámazného při každém úroce jemu dávali po ii 3, pán JMt znaje, že k tomu spravedlnosti rychtář Lišovský žádné nemá, o tom rozkazuje, aby viec podnes on i budúcí rychtáři toho zámazného nebrali. Jakož týž rychtář praví, že jemu Welfl z Německých Hor s krčmy své jednú v roce rvi gr. platil, a Václav z Hrdějovic s krčmy též a z Velechvína z krčmy též a v jiných vsí (sic) v jeho rychtářstvie, kdežkolivěk šenkovali, že s každého sudu po ti 8 jemu dáváno bylo, pán JMt nezná žádné spravedlnosti, by ji k tomu rychtář Lišovský jměl. Protož v to se uvazuje a k svému požívánie to obracuje a opatřiti rozkazuje. (Pán JMt ráčil jest propustiti rychtáři Lišovskému ty svrchupsané věci skrze pana Bohuslava z Zertína (sic). Actum fer. vi post festum Margarethe virginis anno oc 1507). [143 b.] Rychtářstvie Purkarecké. Jakož rychtář Munický praví, kterýž Purkarecké rychtářstvie spravuje, že by mu z těchto krčem jednú do roka o masopustě plat dávali: z Velice v gr., z Volešníka xrv gr., z Chlumce v gr., z Bavorovic viit gr., z Hosína vi gr., z Chotyčan v gr., z Dobřejovic r gr., a ze Zlivě x gr., z Mydlovar v gr.: pán JMt nezná žádné spravedlnosti, by ji k tomu rychtář Purkarecký jměl. Protož v to se uvazuje a k svému požívánie to obracuje a opatřiti rozkazuje.

Strana 358
358 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Jakož týž rychtář praví, že Mikeš z Purkarce z zahrady platí jemu při sv. Havle 1 gr., a Vávra odtudž z Purkarce se čtvrti o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též; Šerl z Velice z j lánu o sv. Jiři xx gr., o sv. Havle též, berně o vánociech rvi gr., robotnieho o sv. Janě rv gr., slepic v; a Kříž také z Velice s polúlání tolikéž rychtáři platil, jakož i svrchupsaný Šerl, Lorenc z Munic platí rychtáři se čtvrti o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, berně též, slepice iij; Jan krajčí z Dobřejovic platí rychtáři se čtvrti o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, robotních o sv. Janě tij gr.: pán nevidí, by rychtář k těm platóm jakú spravedlnost jměl. Protož jemu to pán béře a k svému požívánie ty platy obracuje. [144.] Rychtářstvie Pištínské. Jakož Pištínský rychtář praví, že jemu s krčmy odtudž z Pištína jednú v roce při sv. Jiřie viii gr. bielých platí: pán JMt nevidí žádné spravedlnosti, by kterú k tomu platu rychtář jměl. Protož pán se v to uvazuje a to k svému požívánie rychtáři odjímá. Rychtářstvie Záblatcké. Jakož rychtář praví, že tu v Záblatie šenkuje ktož chce, a že jemu rychtáři po ii 3 s každého sudu platí: i nezná pán JMt, by k tomu platu rychtář kterú spravedlnost jměl, aby jemu ten plat dáván býti jměl. Protož v to se uvazuje a jemu ten plat odjímá a k svému požívánie obracuje, a o ten plat rozkazuje a konšelóm té vsi porúčie, aby oni jeho pilni byli a jej vybierali, a každé suché dni úředníku na zámek aby nosili a počet z toho úředníku při každých suchých dnech aby činili. [144 b.] Rychtářstvie Chvaletické. Jakož týž rychtář praví, že lovčí z Protivína s j lánu, kterýž v Radčiciech drží, platí o sv. Jiří rot gr., o sv. Havle též, berně o vánociech rvi gr., slepic iij; a Štěpán z Chvaletic s lánu platil rychtáři o sv. Jiří xriitt gr., o sv. Havle též, berně o vánociech xxiiit gr., ovsa iiii strychy, žita tolikéž, pšenice i strych, ječmene též; a sládek ze Křtětic platí rychtáři se čtvrti o sv. Jiří viti gr., o sv. Havle též, berně vánoční viii gr., robotních o sv. Janě iiti gr.; a Hanal z Krče se čtvrti o sv. Jiří ttt gr. vj 3, o sv. Havle též, berně titi gr. vj 3, Michal z Záboří o sv. Jiří v gr., o sv. Havle též, berně též rychtáři platil: pán nezná, by rychtář jakú spravedlnost k předepsaným platóm měl. Protož jemu to odjímá a k svému požívánie obracuje. Jakož rychtář praví, že z těchto vsí podepsaných ktož šenkují, z každého sudu po dvú penězí jemu dávají, z Račič, z Stožic, z Žáru, z Míšence, s Krče, s Chvaletic: pán nezná, by k tomu rychtář kterú spravedlnost měl. Protož jemu to odjímá a k svému puožitku obracuje. Jakož týž rychtář praví, že jemu při každém úroku každý člověk v jeho rychtářstvie platil zámazného po i S, toho on ani žádný jiný rychtář aby viece nebral. Jakož rychtář praví, že jemu z Radčic každý rok platievali lviij slepice: pán JMt nezná žádné spravedlnosti, aby rychtář ty kury vybierati jměl. Protož jemu to odjímá a úřed- níku to porúčie, aby ty slepice vydávati každého roku z Radčic rozkázal.

Strana 359
Způsob o rychtářích. 359 [145.] Rychtářstvie Čížovské. Jakož rychtář praví, že v Soběšiciech šenkuje, ktož chtie, a že jemu s každého sudu po ti 3 platili: to jemu pán JMt odjímá a v to se uvazuje, a konšelóm té vsi porúčí, aby oni toho pilni byli a ten plat vybierali, a při každých suchých dnech úředníku na zámek penieze aby nosili a počet z toho činili. Jakož rychtář praví, že z předepsaného Čížovského rychtářstvie ze všech lidí při každém svatém Jiří a při každém svatém Havle jemu každý člověk zámazného po i 8 dával: o tom pán JMt tak purkrabí porúčí a rozkazuje, aby jemu pověděl, aby viec s lidí toho zámazného nebral. Pakli by se naň dovědělo, an je vždy před se béře, o to bez milosti aby on i jiní trestán byl. Rychtářstvie Skalské. Jakož týž rychtář praví, že z těchto vsí, ktož šenkují, s každého sudu jemu po ii 3 platili, z Skal, z Razic: to jemu pán odjímá, a konšelóm těch vsí to porúčie, aby toho pilni byli a ten plat aby vybierali, a úředníku při každých suchých dnech aby počet činili a pe- nieze nosili. Jakož týž rychtář praví, že ze všech vsí pod jeho úřad příslušejících při každém úroku každý člověk jemu platil zámazného po ii 3, o tom pán JMt rozkazuje, aby on ani žádný jiný rychtář toho zámazného viece nebral. [145 b.] Rychtářstvie Zábořské. Praví rychtář, že v Záboří jest krčma, a že se žádnému z toho nic neplatí. Item týž praví, že v Zbudově šenkuje ktož chce, a že z toho žádného platu žádnému neplatí. Item v Čičenici praví, že šenkují ktož chce, a že žádnému nic neplatí z toho. Rychtářstvie kraje Milejovského. Jakož praví, že ze všech vsí v jeho rychtářstvie jsúciech a příslušejících, ktožby kolivěk v které šenkoval, že s každého sudu po ti s jemu dáváno a placeno bylo: pán neznaje žádné spravedlnosti, by ji rychtář k tomu platu jměl, jemu to odjímá a k svému užitku obracuje, a konšelóm v těch vsech ve všech i v každé zvláště přikazuje a mocně porúčí, aby toho platu pilni byli a jej vybierali a úředníku při každých suchých dnech z toho aby počet činili. [146.] Rychtářstvie Kamýcké. Jakož rychtář praví, že s každého celého varu jemu platí po iti s bielých a s j varu po iti hl. bielých, a ktož by pod to méně vařil, ten nic neplatí: pán nevidí žádné spravedl- nosti, by ji rychtář k tomu jměl. Protož to k svému puožitku pán obracuje a rychtáři porúčie, aby ne k svému puožitku, ale k panskému puožitku to vybieral, a z toho při úrocech při sv. Jiřie a při sv. Havle aby počet úředníku že [. .. ] činil. Jakož praví rychtář, že všickni dědiníci na většie straně Kamýcké platie jemu jednú v roce každý po ritj 3 při sv. Havle: pán nevidí, by k tomu jakú spravedlnost rychtář jměl. Protož jemu to pán odjímá a rychtáři porúčie, aby k panskému puožitku to vybieral a při časiech svrchudotčených aby z toho počet úředníku činil.

Strana 360
360 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Jakož týž rychtář praví, že jemu tu z městečka Kamýku z každého dobytčete veli- kého zabitého každý řezník platí po iti hl., a jsú nynie dva řezníci: pán jemu to odjímá, a k svému požívánie to rychtáři porúčí, aby on ne k svému puožitku, ale k panské ruce to vybieral a úředníku počet z toho při svrchupsaných časiech aby činil. [146 b.] Jakož rychtář Milejovský sedie v Jiřeticích, a k tomu drží troje seděnie v Čepřejovicích, a z toho čtverého jměl by platiti při sv. Jiří Ixxxviij gr. i 3, jakož registra hlavní ukáží: pán JMt o tom tak rozkazuje, aby, duokudž rychtářem jest, neplatil z toho, na kterémž sedí, a to pro úřad, než z toho trojieho seděnie, kteréž přidrží k svému v Čepře- jovicích, aby platil, tak jakož na něm plat stojí. [153.] Znamenává se zpráva a zřiezenie o pojezdném, o lovčiech i o hajných na zbožie Hlubockém. [fol. 154] Léta oc devadesátého pamět a zřizenie, při čem který hajný nebolito lovčí zuostati má. Petr lovčí z Purkarce jakož listy ukázal krále Václava a naň potvrzení krále Jiřieho, v kterýchžto listech předkóm jeho a jemu zapisují se k svobodstvie v Purkarci jeden lán dědiny a ve vsi Jezmici 1 lán s městištěm pustého mlýna pod túž vsí nad řekú Vltavú položený, a za ta obdarovánie od svrchupsaných králuov Jich Mtí má spravovati a službu vésti lovcovstvím nad hajnými: při tom vysvobozenie, jakož se svrchu píše a podle listuov královských pán JMt jej zuostavuje. Týž lovčí požívá těchto dolepsaných věcí mimo listy. Jakož praví, že po každém provazci prodajném j čberu ovsa jemu býti má až do rlti dčbernov jemu vyplněných oc: pán JMt nevidí, by na to v listech svých jaké obdarovánie jměl, aby mu těch xl dčberuov vycházeti jmělo. Proto JMt jemu toho dále trpěti nechce, aby to vybieral, než sám pán jakožto svého toho požívati chce. Jakož také praví, že když který plav po vodě kto učiní, že jemu z toho libra pepře dána od toho, ktož plaví, býti dána (sic) má: pán nevidí, by k tomu jakú spravedlnost jměl listy svými. Protož pán jemu toho viec bráti nedá, než k sobě to přijímá, a s těmi, ktož les poplaví, uhoditi rozkáže. Jakož praví, v kteréhož hajného hájemstvie les seká, ten, ktož jej dolů plaví, že 1 gr. hajnému od každé kopy dřev z toho býti má: pán nevidí žádné spravedlnosti, by hajní k tomu ji měli. Protož viec žádný hajný aby toho nebral, že pán k sobě to přijímá. Jakož praví, že z každé krávy dojné vajce jemu dávají, ale praví, že nepomní, kolik vajec z krávy, a to jsú vajce za pastvy; a praví, že se jemu z těchto vsí vydávají: z Hněvkovic z páně Zdeslavovy vsi, z Vítoradic z páně z Rozmberga vsi, z Knínu z Kořenského a z Bý- šovcovy vsi, a z těchto vsí panských k Hluboké příslušejících: z Velice, z Olešníka, z Zahájí, z Mydlovar, z Chlumce, z Purkarce, z Jezmice: pán JMt nevidí žádné spravedlnosti by k tomu jměl. Protož pán JMt nechce, aby to viece bral, že pán sám ty pastvy projednati a opa- třiti rozkáže. [Fol. 154. b.] S žalud, když se na horách obrodí, takto praví, když kto svině do hor žene, že lovčí sám na svuoj náklad pásti má, a z toho pánu z každé svině 1 čber ovsa a jemu

Strana 361
O tovčím Purkareckém a hajných jemu podřízených. 361 lovčiemu z každé svině vit 3. A když se málo žaludu obrodí, tehdy pásti mají, z čehož se najmú, to pánu buď, a sami sobě pásti mají, lovčiemu z každé svině po ti 3 jde a hajnému po ti s tomu, v kterémž se hájemství pase: pán JMt nezná, by lovčí nebolito hajní kterú spravedlnost okazovali, aby jim ti platové z těch sviní pastevních příslušeli, protož pán nechce, aby to viec bráno bylo, než že sobě to pozuostavuje a pastvy ty svinské k svému vzatku projednávati rozkáže, když čas přijde. Týž lovčí Petr Purkarecký drží lán rolí s oné strany řeky, a v jeho listech od králuov daných na to lovcovstvo nikdež předkóm jeho ani jemu zmienky se v nich nečiní o ten lán, ani kterak jinak spravedlnosti své na to okazuje: protož pan neznaje toho, by k tomu lánu spravedlnost jměl, uvazuje se v to jako v své. Týž lovčí tyto duolepsané věci potom pověděl pravě, že se prve byl zapo- menul. Jakož drží dvě louce, o kterých pověděl, že k jeho úřadu přísluší, jménem tyto: Vrbici a Beničku: pán JMt v ty se uvazuje, poněvadž žádné spravedlnosti na ně neukazuje. Jakož drží rybníčky dva s této strany řeky na louce Rachatce, a na oné straně řeky tři rybníčky v Žárských polích, jestliže jsú ti rybníčkové v těch gruntiech, kteréž on od krále Václava i tudíž od krále Jiřieho vysazené má: pán JMt jeho při tom zuostavuje; pakli v těch kruntiech nejsú, pán se v to uvazuje jako v své; leč on na to jakú jinú spravedlnost svú ukáže, tehdy pán, vida ji, v té věci spravedlivě se mieti ráčí. Praví, že z těchto vsí pastevné jemu dávají: z Hněvkovic r gr., z Vítoradic xxiiti gr., z Knínu rviti gr., z Velice rvi gr., z Olešníka j � bez vi 3, z Mydlovar z gr., z Zahájí rvi gr., z Chlumce rxiiii gr., z Purkarce rvi gr.: pán JMt to jemu odjímá a v to se uvazuje, neb JMt nezná, by on toho spravedlivě užíval, a to jako své opatřiti rozkáže. Jakož praví, že z Purkarce jemu s každé krávy dojné po 1 sýru dáváno bylo: pán JMt tak praví, poněvadž žádné ukázané ani nikterak spravedlnosti od něho nevidí, že se v to jako v své uvazuje a jemu to odjímá. Jakož drží k jednomu platnému lánu svému jeden podsedek, a k druhému neplatnému lánu, kterýž praví že k úřadu jeho přísluší, dva podsedky, a z toho každého podsedku že jemu o sv. Jiří 1 gr. platí a o sv. Havle též a po dvú dní žnú: pán JMt v ten plat a v ty podsedky se uvazuje a k svému držení obracuje, poněvadž žádné spravedlnosti v jeho listu ani jinak nikterak na to nezná; pakli jinak jakžkolivěk spravedlnost svú na to slušnú ukáže, JMt pán praví, že se v tom spravedlivě jmieti ráčí. (Fol. 155.] Hajní k Purkareckému lovcovstvie příslušející. Peša hajný z Zlatýšovic. Týž Peša z Zlatýšovic hájí lesuov u Zlatýšovic, a praví, že žádných listuov na to hájemstvie nemá, a praví, že k svému úřadu nic nepožívá než u Všechlap loučky, pravě, že k tomu hájenstvie příslušie. A praví, že má čtvrt role a že z ní nic neplatil ani jeho předkové. Poněvadž Peša praví, že nic jiného v svém hájemstvie nepožívá, nežli že se čtvrti role, kterúž má, neplatí, pán jeho při tom hájemstvie nyničke do své vuole nechává, než když pán jiného hajného usadí, povinen bude z té čtvrti platiti, tak jako i jiní platie, poněvadž Archiv Český XVII. 46

Strana 362
362 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. na to žádné výsady neukazuje; než jestliže najmenší věcí čím svého hájemstvie viec požíval neb požívá, a to naň uznáno bude, o to bez milosti tresktán býti má. Jakož praví týž Peša, že loučky u Všechlap požívá, pravě, že ta loučka k tomu hájemstvie příslušie: pán nevidí žádných na to výsad, by ta loučka k tomu hájemstvie aneb k čemu jinému příslušela; protož pán se v tu loučku jako v svú uvazuje, aneb se jemu zdá, že ji nespravedlivě drží. Tyto duolepsané kusy pověděl otec jeho, žetoho všeho k svému hájemstvie požívá. Jakož praví, že z každého provazce i 3 jemu jsú, a k tomu z každého dřeva pro- dajného na výbor vybraného it 3, a by jich pak x neb xx tak vybraných prodal, nic viec nežli i 3 z těch jemu jde, a že ktož plav z jeho hájemstvie na vodu učiní a pustí, z toho jemu vii 3 jde od každé kopy drev: pán k tomu tak praví, že poněvadž žádné spravedlnosti na to neukazuje, by to bráti jměl, že jemu to odjímá a všecko to k svému užitku béře. Jakož praví, že ktož souš z jeho hájemstvie vozí, že ten jemu každý vi 8 dává, a on že se s jinými úředníky o ty peníze dělí: pán JMt k tomu tak praví, poněvadž žádné jeho spravedlnosti na to nevidí, že to všecko jemu odjímá a k svému požívání béře. [Fol. 155. b.] Buzek hajný z Velice. Hájí lesuov u Velice. A praví, že listuov žádných na své hájemstvie nemá, a praví, že jiných puožitkuov k svému hájemstvie nemá, než že v roce jednú tři dni lidé z Velice a z Olešníka vozí suché dřieví z hor, dřevo, kteréž mohú dva pacholci přes kolo na vuoz vložiti, a nic přes to většieho že vzieti nemají. A ktožkolivěk vozí, za ty tři dni dá jemu hajnému i 3. A tak praví, že má k svému seděnie lán rolí. Jakož Buzek z Velice praví, že k svému hájemstvie nemá nežli lán rolí: pán JMt při tom nynie tak nechává, aby z toho lánu nic neplatil nynie, než když se jiný hajný udělá, bude z toho lánu povinen platiti též, jako se i s jiných lánuov platí, poněvadž žádných výsad neukazuje. Jakož týž Buzek praví, že z Velice a z Olešníka lidé třikrát v roce suchý les z hor vozí a že jemu od každého člověka, kterýž veze, ti a jdú: pán toho viec jmieti nechce, by hajný od těch lidí co viece kdy bráti jměl; jdá-li pán kterému člověku suchý aneb syrový les, tu ten člověk vez sobě svobodně z lesa a hajnému ani pojezdnému ani lovčiemu z toho nic neuplacuj; a týž, když by se nedalo, nežli prodalo, bez uplacovánie hajnému ven z lesa sobě vez. A les syrový ani suchý bez páně vuole se darmo nedávaj, než ktož chce jmieti, ten kup. A jestliže jest týž Buzek čeho viece v svém hájemství požíval aneb požívá a to naň uve- deno bude, má o to tresktán býti bez milosti, nežli toho čeho viece, jakož jest nahoře sám pověděl. Janek z Jezmice hajný. Hájí lesuov u Jezmic k Týnu v tu stranu. A praví, že má iii čtvrti rolí, a že z toho platiti má teprv od letnic příštích ten rok, a co má platiti, praví, že se v registrách najíti má. A týž praví, že k svému úřadu požívá tohoto: komuž provazec drev prodá, že jemu z každého provazce ti 3 býti mají, a sobě k stavenie i k pálenie lesu, což jemu potřebie, že darmo nasekati má.

Strana 363
Hajní na lovcovství Purkareckém. Lovcovství Poněšické. 363 Pán JMt jeho při tom hájemstvie nyničke nechává do své vuole, než když pán jiného hajného miesto něho usadí, bude povinen z svého, což drží, platiti jako i jiní platie. Jakož také praví, že z každého provazce jemu ti 3 jdú, a že les k pálení i k sta- vení sobě darmo bráti má: pán jemu toho viec dopustiti nechce, než přikazuje, aby z těch provazcuov viec nebral, ani lesu k stavenie neboli k palenie sobě darmo aby také nesekal. Jan hajný z Munic. Hájí lesuov těchto: Zlivského, Myslínského, Uhlištče a lesu na Blanách; listuov žádných na to hájemstvie nemá, a má k svému dvoru lán rolí. A z toho neplatí. A k tomu drží louku na Myšíně, z té také neplatí, a druhú lúku na Myšíně také drží zarostlú; o té praví, že jí nepožívá; a praví, že z každého provazce, kterýž prodá, jemu ti 3 jdú; a což suchého dřievie zsekají od sv. Havla až do sv. Jiří, kteréž k zámku k kuchyni vezú, a z toho dřieví což vrchuov aneb větví zuostává, že sobě on to prodává. A praví, že pastevná vajce z těchto vsí má z každé krávy po jednom vajci: z Olešníka, z Mydlovar, z Zahájí, a o to že se dělí s lovčím. Z týchž vsí praví, že z každé krávy po 1 3 dávají pastevného, krom z Mydlovar sumú v roce dávají r gr. A o to se dělí s lovčím i s pojezdným; pojezdnému polovice těch peněz, a z druhé polovice lovčí béře ii 3 a hajný třetí peniez. A že v horách pásti mají od sv. Jiří až do svatého Jakuba. A týž hajný jest nynie rychtářem Purkareckým, a miesto něho spravuje hájemstvie Jakub ze Zlivě. Jakož praví Janek z Munic, že pro to hájemstvie s lánu, kterýž ke dvoru drží, neplatí: pán JMt jej při tom nynie zuostavuje, aby z toho lánu nic neplatil; neb když by se jiný hajný udělal, bude on z toho lánu povinen platiti, tak jako s jiných lánuov platí, poněvadž žádných výsad na to neukazuje. Jakož praví, že drží louku na Myšíně, z kteréž neplatí, a druhú louku na témž Myšíně, kteréž nepožívá, a že jemu z každého provazce, kterýž prodá, po ti jde, a k zámku což suchého dřieví zsekají od sv. Havla až do svatého Jiří, že z toho dřieví vrchy a větvie sobě prodati má, a že pastevná vajce z každé krávy po jednom vajci z Olešníka, z Mydlovar, z Zahájí béře, a z těch vsí že také z každé krávy po jednom peniezi béře, krom z Mydlovar sumú x gr. v roce, a že se o to všecko dělí s lovčím a s pojezdným: pán JMt jemu toho viec dopustiti nechce, aby těch věcí viec užíval ani je aby bral, poněvadž na to žádné spra- vedlnosti neukazuje, a pán JMt v to se ve všecko uvazuje. A když čas přijde, že pastvy sám pronajíti rozkáže k svému užitku. Lovcovstvie Jana Poněšického Jakož týž Poněšický ukázal list krále Jiřieho, v kterémž listu jemu a předkóm jeho vypisuje se k svobodstvie pět čtvrtí dědiny ve vsi Poněšiciech, a ve vsi Vlkově j lánu a tři louky, s právy a s užitky k tomu zbožie a úřadu příslušnými, a za to obdarovánie od svrchu- psaného krále JMti má spravovati a službu vésti lovcovstvie nad hajnými: při tom vysvobo- zenie, jakož se svrchu píše a podle listu královského, pán JMt jej zuostavuje. Týž lovčí požívá těchto duolepsaných věcí mimo list svuoj. Jakož praví, že z těchto vsí duolepsaných jemu pastevní oves jde: z Chotyčan 1 strych ovsa, z Hrdějovic ti strychy ovsa, z Huor Německých ti strychy ovsa, z Huorek itj čberu ovsa, z Libniče ii strychy ovsa, z Hosína ti čbery ovsa, z Dobřejovic 1 strych ovsa; pán JMt 46*

Strana 364
364 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. nevidí, by na to jaké obdarovánie jměl v listu svém, aby jemu ten oves vycházeti jměl; protož JMt jemu toho dále trpěti nechce, aby to viece vybieral, než sám pán toho jakžto svého užívati chce. Jakož praví týž lovčí, že jemu z každé krávy dojné z týchž svrchupsaných vsí po ii vajcí dávají pastevnieho, a praví, že z těch vsí nemají dále pásti v horách od sv. Jiří až do sv. Jakuba: pán JMt nevidí, by na tom kterú spravedlnost jměl vedle listu svého. Protož toho jemu viec užívati nedá, než k svému užitku to obrátiti chce. [157.] Jakož praví týž lovčí, že když se žalud v horách obrodí a svině do hor ženú, že lovčí sám na svuoj náklad pásti má, a z toho že pánu z svině každé čber ovsa dává se, a lovčiemu z každé svině po vii 3; a když se málo žaludu obrodí, tehdy pásti mají, z čehož se najmú, to pánu buď a sami sobě pásti mají, lovčiemu s každé svině po ti 3 jde a hajnému po ti S tomu, v kterémž se hájemství pase: pán JMt nezná, by lovčí nebolito hajní kterú spravedlnost okazovali, aby jim ti platové z těch sviní pastevných příslušeli. Protož pán nechce, aby to viec bráno bylo, než že sobě to pozuostavuje a pastvy ty svinské k svému užitku pronajímati rozkáže, když čas přijde. Jakož praví, když který plav sě na vodu udělá, že lovčiemu z každého plavu po 1 libře pepře se dává: pán JMt nevidí, by k tomu jakú spravedlnost měl listem svým, protož pán JMt toho jemu viec bráti nedá, než k sobě to přijímá a s tiem, ktož les poplaví, uhoditi o to rozkáže. Jakož praví o lesu, což se jeho prodá, že jemu lovčiemu od každého provazce po vii 3 z toho jde, a hajnému, v kterémž se hájemstvie prodá ten les, který na vodu pustí, z toho jemu hajnému jde od každé kopy pařezuov po vii 3: pán JMt tak praví, poněvadž žádné spravedlnosti v listu jeho psáno nestojí, že jemu i hajnému to odjímá a k svému užitku že to béře a v to se uvazuje. K témuž lovcovstvu Poněšického tito hajní příslušejí: Jan Poněšický také drží hájemstvie Vlkovské. Hájí lesuov těchto: Hory Šije od páně z Rozmberga hor, kteréž nynie pán Týnský drží, a praví, že na to hájemstvie žádných listuov nemá. A tak praví, že k tomu hájemstvie jiných puožitkuov nemá, než když se prodá provazec lesu, tehdy hajnému ti 8, anebo když sobě kto dřevo na výbor vybéře a je koupí, tedy také ti 3 z toho, a kdyby kúpil dřev xx až do kopy, také z toho nežli i 8 hajnému: pán JMt nynie jej při tom hájemstvie zuostavuje až do dalšieho rozkázanie, než těch žádných věcí aby nepožíval, kteréž se svrchu píší. [Fol. 157. b.] Jiřík hajný z Hosína. Jakož jest list okázal na výsadu svého dvora k hájemstvie krále Vladislava, v kte- rémžto listu se vypisuje k svobodnému držení lán role a louky, a za ta obdarovánie má službu vésti a lesuov těchto má hájiti: lesu Světlíku a Borkuov: při tom vysvobozenie, jakož se svrchu píše, a podle listu královského pán JMt jej zuostavuje. Jakož praví, že z každého provazce prodajného jemu po ii 8 jde, a z Hrdějovic, z Huor Německých a z Libniče že jemu z každé krávy dojné pastevnieho také jde po ti vajcí do roka: pán JMt jemu to odjímá a v to se uvazuje a k svému užitku to obracuje, poněvadž nezná, by jemu na to v listu jeho jaká spravedlnost se vypisovala.

Strana 365
Hajní na lovcovství Poněšickém. 365 Také jakož praví, že z Hor Německých a z Libniče z každého čberu ovsa, který k zámku Hluboké pojistebný vezú, po i s jemu dávají: pán JMt tak praví, že jemu to odjímá a v to se uvazuje, poněvadž nezná, by na to jakú spravedlnost listem aneb jinak ukázati mohl. Jakož praví, že k svému úřadu drží dvě louce, jednu louku na Mojíku a druhú lúku na Světlíku: pán JMt praví, poněvadž žádné spravedlnosti na to listovní ani jiné neukazuje, že se v to pán JMt uvazuje jakžto v své. Vít hajný z Dobřejovic. Hájí lesuov těchto: na Stráních, na Boru, na Kanínu pod Libochovú až k silnici, a praví, že na své hájemstvie žádných listuov nemá, než že drží lán, a s j lánu že platí a s j že neplatí pro úřad, a že to, což s polúlání platí, Václav písař v registrách má. A ptán jest, co vzatku (sic) k svému úřadu má, praví, že z provazce dva denáry, a že jest člověk z seděnie tu sběhlý, kterýž jemu platíval čber ovsa a jii kur v roce. Pán JMt nynie jeho při tom hájemstvie až do své vuole nechává, než když by jiný hajným udělán byl, povinen bude z toho i lánu jako s jiných polúlání platiti, z kteréhož praví, že neplatí. [Fol. 158.] Jakož praví, že z každého provazce prodajného ii 3 má jemu býti, a že jest člověk tu zběhlý, kterýž jemu platieval čber ovsa a ütiro slepic do roka: pán JMt jemu to všeckno odjímá a v to se uvazuje, poněvadž nezná, by na to jakú spravedlnost hajný jměl. V středu den sv. Jiljí Pajsl z Chotyčan pověděl před pánem JMtí, že jemu z zahrady, na kteréž sedí, platí v roce 1 čber ovsa, 1 sajr, 1 slepici. Sukdol hajný z Úsilného. Hájí lesuov těchto: Jivenské hory a Čáhovy hory a praví, že na své hájemstvie listuov žádných nemá, než že má j lánu a z toho nic neplatí. Ptán jest, jaké puožitky z toho úřadu má. Praví, že nic jiného, než z každého provazce ti 3, a z Jivna ze vsi panské že jemu sedm člověkuov po 1 dni každý žnú a po jednom sýru dávají: při tom hájemstvie nynie pán JMt jej zuostavuje. A když by jiný hajný udělán byl, povinen bude platiti z toho j lánu, jako i s jiných polúlání v té vsi platí. Jakož praví, že z každého provazce ii 3 má a z Jivna ze vsi jemu sedm člověkuov po jednom dni žnú a po jednom sýru dávají: pán JMt jemu to všechno odjímá a k svému požívání béře, poněvadž JMt nezná žádné jeho spravedlnosti, by kterú na to jměl. Pán JMt slyší, že drží 2 louce a z nich že nic neplatí: pán JMt, poněvadž žádné spravedlnosti na to nevidí, jemu ty louky odjímá a v ně se uvazuje. Pakli co jistého a pra- vého [o] těch lukách pánu JMti ukáže, JMt pán vida spravedlnost vedle toho spravedlivě se jmieti ráčí. Jiřík hajný z Velechvína. Hájí lesuov těchto: lesu, jenž slove Luh, Radkovy hory a hory Boru; listuov žádných na to hájemstvie nemá, než praví, že jemu v Budějoviciech shořely. A ptán jest, který puo- žitek úřadu svého má, pravil, že nic jiného než z každého provazce ii 3 béře. A dřevo na výbor ktož kúpí, z toho také ii 3 má, a by jich pak rx až do kopy kto kúpil, nedá jemu viece, nežli jako z jednoho dřeva ii S. A s lovčím spolu se dělí, a z Huorek což berú vajec a ovsa, lovčiemu dvě čésti a Jiříkovi hajnému jedna čásť. A s Kolného iiii gr. v roce. A má

Strana 366
D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. 366 k svému sedění lán role, a praví, že k tomu louku drží, jenž slove Zahradaštce, a platí z nie v roce dvě vědře medu. [Fol. 158. b.] Pán JMt nynie jeho při tom hájemstvie až do své vuole nechává a zuo- stavuje. Než kdyby jiný hajným udělán byl, povinen bude z toho lánu jako i s jiných lánuov platiti, poněvadž na to žádné výsady neukazuje. A jestliže najmenší věcí čím svého hájemstvie požíval aneb požívá přes to, což propověděl, a uznáno naň to bude, mušie o to bez milosti trestán býti. Jakož praví, že z každého provazce ii 3 má, anebo dřeva na výbor vybraného též ti 3, a ovsa což z Huorek ze vsi béře, a o to se s lovčím dělí: pán JMt to jemu všecko odjímá, neb se JMti zdá, že toho nespravedlivě užívá, poněvadž na to výsady a žádné spra- vedlnosti nemá. Jakož praví, že jemu v roce ze vsi Kolné tiit gr. s pustiny dávány byly, pán JMt v to se uvazuje, neb se JMti zdá, že to nespravedlivě z té vsi béře, nemaje k tomu žádného práva. [Fol. 159.] Jakub hajný z Kolného na miestě Ruoženského pekaře jest hajným učiněn.1) [160. b.] Takto se pojezdný Jícha aneb jiný, kterýž by byl, v svém úřadě zachovati má. Na té službě, na kterúž jest zjednán, dosti jmieti má, a od žádných těch, kteříž les kupují aneb v lesiech pásti budú, nic bráti nemá, buďto peněz aneb jakých kolivěk jiných věcí k stravě aneb k jakému jinému puožitku, aneb jakýchkolivěk robot aneb jiných pomocí od lidí. Pastvy v lesiech panských lidem ani cizím dopustiti nemá z žádných daruov ani z kterých úplatkuov, než budú-li chtieti kteří pásti odkudžkolivěk, má to pojezdný na úředníka vznésti, aby úředník s nimi o ty pastvy uházel. Než duokudž úředník s kterýmižkolivěk neuhodí o pastvy, dotud žádným lidem nedopúštěti v lesiech pásti, totižto kravské, svinské i jiného všelijakého dobytka. A z čehož se kolivěk pastvy kravské, svinské aneb jiné pro- najmú, z toho pojezdnému, lovčiemu žádnému ani hajnému nic býti nemá, než všecko k páně ruce vybráno býti má. Tu aby se pastva žádným lidem neprojednávala, kdež jsú seči a mladiči. A toho pojezdný pilen buď, aby se tu nikděž, kdež seči aneb mladiči, nepáslo. Kdyžby se lesové prodávati jměli, tu pojezdný na úředníka vznes, a v kterých lesiech úředník prodávati rozkáže, v těch ať se prodává. A při tom pojezdný při lovčiech i při hajných pečlivost jměj a pilen buď, aby se les prodával, což najdráž vyvésti muož, buďto k stavenie aneb k pálení aneb k plavení po řece aneb kterakkolivěk jinak, a to tak, aby žádný lovčí ani který hajný za to peněz ani kterých jiných úplatkuov nebrali, než což se prodá a zač- kolivěk, to aby k páně ruce vybráno bylo. Pakli by který lovčí aneb který hajný za to jakéž- kolivěk úplatky neb dary od kohožkolivěk bráti chtěli, toho pojezdný pilen býti má. A na kteréhož by kolivěk zvěděl, an to činí, má to hned na pána vznésti. Pakli by pána nebylo, ale na úředníka. Pakli by to pojezdný věda zamlčel, o takovú věc k němu k hrdlu i k statku seženo bude. A též jestliže by sám pojezdný jakéžkolivěk úplatky aneb dary od kohožkolivěk bral aneb čeho kolivěk za to užíval, a to naň uznáno bylo by, bez milosti hrdlo jemu odjato buď jako tomu, ježto by svému pánu zlodějsky a nepravě slúžil. By pak pána na Hluboké nebylo, tehdy úředník jinak nečiň, než tak jako tuto psáno jest. A též lovčím aneb hajným, kteří by se téhož dopustili. 1) Fol. 159 mimo tento nadpis jest celé prázdné, taktéž i fol. 160. a.

Strana 367
O pojezdném, lovčích a hajných. — Privilegia. 367 Pojezdný toho pilen býti má, aby žádný v horách, když pronajme kravský dobytek, při tom sviň nepásl. Pakli by kto pásl, tehdy zajieti a na zámek přihnati. Pakli by kto chtěl svině pásti, o to se s úředníkem zvláště umlúvaj. [161.] (Pamět purkrabí.) (Jakož jsú prve lovčí s každého plavu, kterýž po vodě doluov k Praze plaví, po 1 libře pepře brali, purkrabie to před se vezmi, a což muož najvýš na penieze vyvésti, to vyveď a penieze z toho beř, ale ne pepř. Jakož jsú lovčím i některým hajným pastevné dávali a platili penieze, vajce, obilé i jiné mnohé věci, jakož napřed psáno stojí, toho již purkrabie nedopúštěj, aby jim co dáváno býti jmělo, než když čas pastvám přijde, ty purkrabě pronajmi, a což muož najvýš zvésti na penieze, ty pastvy zveď. Ačby se který hajný purkrabí nelíbil a listu na své hájemstvie neměl, tehdy purkrabě ssaď jej doluov a jiného člověka hajným udělaj, kterýž by se jemu k tomu hodný zdál. A ten, kterýž by se ssadil, plat dávaj s své dědiny jako jiní platní lidé. A tomu, kterýž by se na to místo usadil, plat ten, v kterémž jest, ať se promiejí jemu dotud, dokudž v tom úřadě bude.) V témž urbáři Hlubockém z roku 1490 vepsána jsou některá privilegia, jež se týkají součástek panství Hlubockého, a jež tuto též otiskujeme. Čísla 1—3 jsou překlady z originálů latinských. Pod čísly 4—6 vydáváme zápisy, jichž originály chová u sebe p. František Lexa v Poněšicích; opisy jich jsou též v urbáři, odkudž pocházejí i další čísla 7—11. 1. List na rychtářstvie do Lišova [daný císařem Karlem IV. Kelfridovi a Mikulášovi bratřím z Lunkovic]. V Praze 1360. — Urbář Hlubocký fol. 164 b. Karel Čtvrtý, z božie milosti Římský ciesař, vždy rozmnožitel [sic] a Český král, oznamujem tiemto listem všem, že po smrti Hanzlově, někdy rychtáře v Lišově, kterýžto vnově umřel bez řádných dědicuov, rychtářstvie tudiež v Lišově, kteréžto jest týž Hanzl měl, na nás vedle řádu a obyčeje královstvie našeho Českého řádně připadlo jest; protož věrným našim milým Kelfridovi a Mikulášovi bratřím z Lunkovic pro věrné služby jich, kterýmižto našie jasnosti mnohými časy líbili sú se věrně a povinni budú v časiech budúciech věrněji se líbiti, i dědicóm jich všecko právo, kteréž nám jakožto králi Českému na již psaném rychtářství mohlo by příslušeti anebo příslušie, jistým naším vědomím mocí královstvie Českého z zvláštnie milosti dáváme milostivě tiemto listem a dali sme, chtiece konečně, aby již psaný Kelfrid a Mikuláš již psaní a dědicové jich již psané rychtářstvie se všemi právy, poctami, duochody, užitky a příslušnostmi všelikterakými, jakož to týž Hanzl již psaný, duokudž jest živ byl, řádně jest držal a na nás jest připadlo, držeti, mieti a vládnúti měli věčně a k svým užitkóm aby to obracovali vedle své vuole; však dvě straně všech užitkuov a peněz z již psaného rychtář- stvie, kterýmižkoli obyčeji přicházejície, a clo v Lišově k našim, dědicuov a budúciech našich králuov Českých užitkóm úplně ovšem zachovajíce. Tomu na svědomie majestát náš ciesařský přivěšen jest k tomu listu. Dán v Praze, léta božieho tisícieho třístého šedesátého, království našich léta čtrnádcstého a ciesařstvie šestého. *)

Strana 368
368 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Listem ddo. 1462, 4. března v Budějovicích potvrdil král Jiří výše psaný majestát Janovi Neumay- strovi z Budějovic, t. č. rychtáři Lišovskému. Registra hlavní zb. Hlubockého fol. 165. — *) V chatrném pře- kladu schází bližší datum. 2. List krále Václava na lovcovstvo do Purkarce [daný kuchaři a čeledínu domácímu Kundovi]. V Praze v lednu 1377. — Urbář Hlubocký fol. 163. Václav z božie milosti Římský král, vždy rozmnožitel říše a Český král, známo či- níme tiemto listem všem, že skrze mnohé věrnosti a služby milého nám Kundy, kuchaře a čele- dína našeho domátcieho, kterýmiž týž Kunda jasnosti našie od dlúhého předešlého již času pilnú slúžil jest snažností, slúží ustavičně a potom tím snažnějie aby slúžiti mohl, čím většími milosti dary od našie svobodnosti bude obdarován, milostivě vzhlédajíce jemu, dědicóm a bu- dúcím jeho s dobrým rozmyslem, s zdravú věrných našich předešlú radú na zboží našem ve vsi totižto v Purkarci jeden lán dědiny, a ve vsi Jezmici jeden lán s městištěm pustého mlýna pod túž vsí nad řekú Vltavú položené, aby k užitku a užívání svému stavěti a ustaviti muož a mohl by, i také z téhož zbožie i mlýna právy i příslušnostmi všemi, jakož táž zbožie k nám a kteráž také nám kterakžkoli příslušeti vidie se na týchž zboží neb příslušeti mohly by, dali sme a přidali a tiemto listem z našeho jistého vědomie a mocí královskú českú dáváme, při- dáváme a milostivěji obdařujeme jemu, dědicóm a budúcím jeho od nás, dědicuov a budúcích našich králuov Českých, aby měli, držali a dědicky vládli pod právy a službami vdole psa- nými: aby totižto týž Kunda, dědicové a budúcí jeho lesy naše týmž zbožím ku Purkarci pří- ležícím obyčejem jiných polesných, jenž hajní česky nazváni jsú, lesy též tu opatrovati a hájiti a ku polesných úřadě neb hájenství lesuov prve řečených s týchž zboží věčně přidrženi a za- vázáni byli; dávajíce také z hojného našeho obdarovánie milostivě témuž Kundovi, dědicóm a budúcím jeho plné odpuštěnie a moc, prve jmenované zbožie všecko spolu neboliž po ruoznu prodati, směniti, odprodati a k užitkóm svým dobrovolným obrátiti pod právy a službami na- před řečenými. Protož přikazujeme všem královstvie našeho Českého úředníkóm, purkrabiem, rychtářóm, konšelóm měst, v městečkách i vesním obcem i jiným, jimž náleží neb náležeti muože, poddaným a věrným našim pevně a přísně, aby oni ani kto z nich prve jmenovaného našeho věrného, dědice a budúcie jeho na témž zboží překážeti ani obtěžovati nesměli kterakž- koli, ale raději též při jich vládnutí pokojném mocí naší nad nimi ruku držali a obhajovali a obraňovali dostatečně, jakož královského našeho hněvu chtěli by se uvarovati, tomuto pod královského našeho majestátu na svědomí listu. Dán v Praze léta božieho tisícieho třístého sedmdesátého sedmého, měsíce ledna [sic] království našich léta českého čtrnádctého a řím- ského prvnieho. Obdarování toto potvrdil Janovi lovčímu z Purkarce král Jiří listem ddo v Praze 23. dubna 1461. Reg. hlavn. zbož. Hlubock. fol. 163 b. 3. List na dvuor služebný do Munic [daný králem Václavem Jindřichovi z Črnoklad]. V Praze 1415, 4. prosince. — Urbář Hlubocký fol. 165. Václav oc známo činíme tiemto listem všem, že pro věrné a snažné služby velebnosti našie skrze Jindřicha z Črnoklad, čeledína našeho věrného milého, vděčně činěné a v časiech budúciech tiem vděčnějie aby činil, jemu ne skrze omylnost ani neopatrně, ale s dobrým roz-

Strana 369
Privilegia z roku 1377—1417. 369 myslem a z jistého našeho vědomie dvuor poplužný v Municiech, k hradu našemu Hluboké příslušející, dali sme a obdařili, dáváme a obdarujem a mocí listu tohoto i královskú českú mocí milostivě poddáváme, aby on, dědicové a budúcí jeho měli, držali, užívali a věčně v po- tomniech časiech vládli bez všelikých ovšem překážek. Však má a povinen bude prve řečený Jindřich a budúcí jeho s téhož dvoru k hradu našemu Hluboké s jedniem koněm a s jedniem samostřielem věrně slúžiti, když a kolikrát skrze nás anebo purkrabí hradu našeho prve řeče- ného byl by napomenut. Tomuto pod královského našeho majestátu pečetí na svědomie listu. Dán v Praze, léta božieho tisícieho čtyrstého patnádstého den čtvrtý měsiece prosince, krá- lovství našich léta Českého padesátého třetieho a Římského čtyřidcátého. Ad mandatum domini regis Johannes Weilberg, decretorum doctor. Registrata Caspar de Lewbicz. 4. Král Václav osvobozuje Svojši z Vilhartic od úroku, jejž platil ze dvora ve vsi Křesíně, a za to příště má sloužiti ke hradu Hluboké se psem loveckým a troubou. V Praze 1417, 8. ledna. — Orig. Fr. Lexy v Poněšicích. Wenceslaus Dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex, notum facimus tenore praesencium vniuersis, quod non per errorem aut improuide, sed animo deliberato Swoysyum de Wilhartic, fidelem nostrum dilectum, a solucione duarum sexagenarum grossorum Pragensium et octo grossorum census annui et per- petui, in quibus ipse nobis de curia sua in villa Krzessin, quam a Martino dicto Horzielka cum suis pertinentiis emit et comparauit, ad castrum nostrum Hluboca soluere tenebatur, exemimus et libertauimus, eximimus et virtute presencium regia auctoritate Boemie et de certa nostra scientia graciose libertamus, sic videlicet, quod ipse, heredes et successores sui legitimi nobis, heredibus et successoribus nostris, regibus Boemie, ad prefatum castrum nostrum Hluboka de predicta eorum curia in Krzessin predictas duas sexagenas grossorum Pragensium et octo grossos census ex nunc inantea perpetuis temporibus dare et persoluere non debebunt nec tenebuntur, quin pocius de eisdem liberi esse penitus et soluti. Loco tamen census supradicti ipse Swoyssius, heredes et successores sui sin- guli, nobis ad prefatum castrum nostrum Hluboka de predicta eorum curia in Krzessin cum uno cane venatico et tuba perpetuis temporibus obsequi et seruire debebunt, dum quocies et quando per predicti castri nostri Hluboka burgrauium super hoc fuerint requisiti. Mandamus igitur eiusdem castri nostri Hluboka burgrauio, qui est seu pro tempore fuerit, fideli nostro dilecto, presentibus firmiter et districte, qua- tenus ipse prefatum Swoyssium, heredes et succesores suos in prefate libertationis nostre gracia non impediat nec per quempiam quoquo modo impediri paciatur, quin pocius circa hanc nostro nomine manuteneat, protegat et defendat, prout indigna- Archiv Český XVII. 47

Strana 370
370 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. cionem nostram grauissimam voluerit euitare. Presencium sub regie nostre majestatis sigillo testimonio literarum datum Prage anno Domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, die octaua Januarii, regnorum nostrorum anno Boemie quinquagesimo quarto, Romanorum vero quadragesimo primo. Ad relationem Johannis de Lestkow subcammerarii Johannes de Bamberg. [Tergo:] R. Caspar de Lewbicz. Pečeť u originálu pergamenového schází. — Týž majestát vepsán jest do Register hlavních panství Hlubockého z r. 1490 s nadpisem: „Majestát na dvuor v Křesíně, na kterémž Bartoš sedí.“ — Majestát tento potvrdil listem ddo na hradě Pražském 1489 dne 5. října král Vladislav Bartošovi z Poněšic. Reg. hlavn. zb. Hlub. fol. 163. 5. Král Jiří Jindřichovi lovčímu z Poněšic stvrzuje list daný otci jeho na pět čtvrtí dědiny v Poněšicích a půl lánu ve Vlkově s povinností, aby konal službu hajného. V Praze 1461, 24. dubna. — Orig. perg. Fr. Lexy v Poněšicích. My Jiří z božie milosti král Český, markrabě Moravský, Lucemburský a Slezský vévoda a Lužický markrabě, oznamujem tiemto listem všem, že přistúpiv před nás věrný náš milý Jindřich lovčí z Poněšic zpravoval nás, kterak list, kterýž najjasnějšie knieže pan Václav Římský a Český král, předek náš, někdy Petrovi z Poněšic otci jeho dal na zbožije jeho, kteréž on drží, zejména na pět čtvrtí dědiny ve vsi Poněšicích a ve vsi Vlkově na puol lánu a na tři lúky, s právy a požitky k tomu zbožiji a úřadu příslušnými, a že ten list skrze příhodu zlú ohně jemu shořel jest, a prosil nás pokorně, abychom jemu jiný list náš na též zbožije dáti ráčili: My jeho prosby jakožto slušné nechtiece oslyšeti a škodu zlé příhody jemu chtiece opraviti, pro pilnost služeb jeho, kteréž nám činil jest, činí a potom v budúcích časiech tiem lépe a pilněji má a moci bude činiti i budúcí jeho, vida nás k sobě milostiva, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královskú těch pět čtvrti dědiny ve vsi našie Poněšicích a ve vsi Vlkově puol lánu a tři lúky v lesiech, jichž on v držení jest, témuž Jindřichovi, bratruom jeho, dědicuom a budúcím jich se všemi a všelikými toho zbožije právy a příslušnostmi k držení a požívání věčnému a dědičnému podali sme a podáváme, i toho drženie jeho potvrzujeme tiemto listem pod službami tuto psanými, tak aby již psaný Jindřich, dědicové i náměstkové jeho lesuov našich k tomu úřadu příležících podle obyčeje jiných hajných hlédali a opa- trovali a k tomu hlédání po věčné časy byli zavázáni; dávajíce také jim, dědicuom a budúcím jeho moc plnú to zbožie prodati, směniti neb dáti anebo k užitku svému obrátiti, jakž jim líbiti se bude, pod službami předepsanými. Protož přikazujem všem královstvie našeho Českého úředníkuom, purkrabiem, rychtářuom, konšeluom měst, městeček i vsí obcěm nynějšiem i budúcím, věrným našim milým, aby oni ani který

Strana 371
Privilegia z roku 1461—1472. 371 z nich již psanému Jindřichovi lovčiemu, dědicuom a budúcím jeho na již psaném zboží nikdy nepřekáželi ani překážeti dopouštěli, ale raději je při pokojném držení a požívání toho zbožie drželi i zbraňovali, pod uvarováním hněvu našeho králov- ského. Tomu na svědomie pečet naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v pátek po svatém Jiří léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyř- stého šestdesátého prvního, královstvie našeho léta třetieho. Ad relationem domini Procopii de Rabenstein cancellarii. Tergo: Registrata: Jacobus de Cadano. Týž list vepsán do Registr hlavních zbožie Hlubockého z r. 1490 s nápisem: „List na lovcovstvo do Poněšic.“ 6. List na manstvie do Lhotky, na kterémž manstvie Svojše sedí [daný králem Vladislavem Janovi ze Lhotky]. V Praze 1472, 17. srpna. — Urbář Hlubocký fol. 161 b. My Vladislav oc . . . že předstoupiv před nás slovutný Jan ze Lhotky, věrný náš milý, zpravil jest nás i svědomím slušným to okázal, že z toho dvoru jeho, kterýž ve Lhotce má a drží po otci svém, služba jest z staradávna k hradu našemu Hluboké takováto: když král Český na hrad Hlubokú přijel by, že s voštěpem u mostu za čtyři neděle tředu [sic] s jinými má a povinen jest státi, anebo miesto sebe jiného hodného člověka postaviti; a že listové, kteréž od předkuov našich králuov Českých na to jměl, otec již psaného Jana potratil jest [sic]. A prosil nás, abychom jej a Václava bratra jeho při témž právě a službě, jakož jeho předkové byli zachováni, zachovati a list jim na to dáti ráčili. My prosbu jeho jakožto slušnú znamenavše, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královskú řečeného Jana ze Lhotky a Václava bratra jeho, dědice i budúcí jeho, kteří by ten dvuor ve Lhotce drželi, při té službě, kteráž z toho dvoru předkuom našim králóm Českým na hrad Hlubokú činěna jest, zuostavili sme a tiemto listem zuostavujeme, moc jim dávajíce, aby ten dvuor ve Lhotce, komuž by se jim zdálo, mohli dáti, prodati neb zastaviti v témž právě a pod takovú službú, jakož oni sami držie a jakož ten dvuor od starodávna vysazen jest, však člověku zachovalému a kterýž by se nám aneb budúcím našim králóm Českým k té službě hodil. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze, v pondělí po hodu Matky Božie Na- nebevzetí léta Božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého druhého, královstvie našeho Ad relacionem domini Vilhelmi de Ryzmberg et in Rabie, léta prvnieho. supremi camerarii regni Bohemie. Dobrou volí ddo. 15. pros. 1472 postoupil týž Jan ze Lhotky i na místě Václava, bratra svého mladšího, dvůr ve Lhotce Ondřejovi Kocencoglovi z Budějovic Českých za jistou sumu peněz. 47*

Strana 372
372 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. Pečeti přivěsili: Vilém mladší z Ryzmberka a na Rabí, nejvyšší komorník království Českého, Mikuláš z Lanštajna, nejvyšší písař desk zemských, a Oldřich z Waldeka, hajtman na Hluboké. Reg. hlavn. zbož. Hlubock. fol. 162. Ondřej Kocencogl, měštěnín v Budějovicích, postoupil dvůr výše psaný dobrou volí ze dne 23. dubna 1479 Janovi Svojšovi z Brloha a ze Lhotky. Pečeti přivěsili: Zikmund z Mirošovic a v Olešnici, Petr z Houžné a z Stupného, Jindřich Cinšpan z Heršlaku a na Vidově, Mikuláš Pešík z Bělé. Reg. hlavní zb. Hlubock. fol. 162. 7. List Krckých, [kterým Chval z Pohnání a na Protivíně činí jim náhradu za zatopené grunty dědinami v Dobrném a v Rabini]. 1489, 22. dubna. — Urbář Hlubocký fol. 165 b. Léta Buožího tisícého čtyřistého osmdesátého devátého v středu před svatým Jiřím stala [se] jest smlúva dobrovolná mezi urozeným panoší panem Chvalem z Pohnání a na Protivíně s jedné, a lidmi královy milosti ze vsi Krče k zámku Hluboké příslušejícími z druhé strany: Jakož jest již psaný pan Chval udělal rybník na Protivínských lukách a na Krckých lukách a dědinách, i dal jest nadepsaný pan Chval lidem Krckým s jich dobrú volí odměnu v Dobrném v lukách za tu stranu, kteráž jest ode vsi k Krči, a za druhú stranu, kteráž jest od Rabině, odpustil týmž obývateluom Krckým robotu, klerúž sú měli na žni, na vozbě sen a na vozbě drev v zimě, kterúžto robotu na Protivín dělali jsú, ale již nejsú povinni žádné roboty věčně dělati oni ani jich budúcí; a k tomu přidal jim Závišóv kout. A vedle toho kouta Závišovského má sobě pan Chval udělati haltéř, a což by po tom haltéři zuostalo, toho mají obyvatelé Krčtí užívati bez překážky páně Chvalovy až do mezníkuov pod hrází sazených. A ti mezníci nemají dále býti od hráze než šestnácti loket. Také pan Chval má pod hrází strouhu dělati v šest- nástém lokti zduola pod rybníkem, aby jim louky nepodvíraly, a má na své metati z té strouhy. A když by se lidem Krckým tú strouhú škoda dála, tu má pan Chval opraviti a prázdniti. Také předepsaný pan Chval má pod Rabiní v té strúžce položiti trubku malú, aby jí dopúštěl vodu z rybníka, kdyby nemohla jinými trúbami dojíti. A jindy nemá tú trubkú vody púštěti. Také v chobotě rybníka jest meze dub pod průhonem, po kteréž meze dále topiti nemá. A tu má sobě pan Chval slup udělati, kdež se jemu zdáti bude. A cožkoli od Rabině zatopí, za to odměny nemá dáti, než což by jim zatopil ode vsi z druhé strany k Krči přes meze měřené, za to má jim odměniti vedle slušnosti. Také což jest od Rabině, mají Krčtí pásti svobodně i do- bytky napájeti bez škody luk, kteréž by séci mohli. A když by rybník pust byl, tehdy předepsaní Krčtí mají pásti v jamkách i žíti trávy i prut i růždie sekati. A když by rybník stál, mají také okolo rybníka pásti i dobytky napájeti po Krckých gruntech svobodně. Také cesta má býti puštěna mimo rybník k horám od Protivína, a bude-li

Strana 373
Privilegia z roku 1489. 373 potřeba, pan Chval má prosekati cestu svým nákladem a opravovati i mostek udělati. A cesta ode Žára do Krče pod Rabiní má býti vedle rybníka. A kdež by tu cestu pan Chval zatopil, má opraviti. Také co se dotýče luk farářských kostelu Krčskému příslušejících, kteréž jest častopsaný pan Chval týmž rybníkem zatopil, ty jest od- měnil slušně a právě v Dobrném podle týchž lidí odměny. A s těch luk v Dobrném mají míti Krčtí svobodu voziti seno doluov do Krče i farář také. Na potvrzení smlúvy svrchupsané i pro lepší jistotu a pevnost my oboje strany svrchupsané prosily sme urozených pana Petra z Říčan a v Talině, Votíka Kamýtského z Stropčic, purkrabí ty časy na Hluboké, Jana ze Strpi a v Újezdě, Jiříka od Dubu a na Sedlci a Alše Kočky z Skal, aby své pečeti k této naší smlouvě dobrovolně učiněné přiložiti dali, jakož sú to k prosbě a k žádosti naší učinili, však sobě i svým budúcím bez škody. Jenž jest dána a napsána léta Buožího jakož se svrchu píše. 8. List na výsadu dvoru Jiříkova v Hosíně k hájenství, [daný králem Vladislavem Jiříkovi, krá- lovskému pojezdnému na panství Hlubockém]. Na hradě Pražském 1489, 5. října. — Urbář Hlubocký fol. 164. My Vladislav oc . . . že s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím mocí královskú vysadili sme a tiemto listem vysazujem dvuor náš ve vsi v Hosíně, příslu- šející k zámku našemu Hluboké v hájenstvie lesuov našich Hlubockých, robotnému Jiříkovi pojezdnému, dědicuom i budúcím jeho, na kterémžto dvoře týž Jiřík sedí nynie, k kterémužto dvoru lán dědiny s lukami i s některými jinými věcmi příslušejí, tak aby týž Jiřík, dědicové i budúcí jeho ten dvuor s lánem dědiny, s lukami i s ji- nými příslušnostmi k tomu dvoru od starodávna příslušnými měli, držali a toho po- žívali, nejsúc z toho se všeho povinni žádných poplatkuov platiti k hradu našemu Hluboké. Však proto týž Jiřík, dědicové i budúcí jeho, držitelé téhož dvora mají hájiti lesuov našich těch, kterýchžto jest Ryšák hájil z Oselného, kteréžto hájenstvie přivedli sme a tiemto listem přivodíme na již psaný dvuor v Hosíně, chtěje, aby již ten dvuor s dědinú, s lukami i s jinými příslušnostmi k tomu příslušnými ostal v té svobodě, a to hájenstvie také aby na témž dvoře a na jeho příslušnostech bylo věčně. A jestliže by týž Jiřík, dědicové neb budúcí jeho chtěli ten dvuor prodati nebo jej osaditi, to mají učiniti s volí úředníka na Hluboké, kterýž té miery bude, aby ten dvuor byl osazen člověkem hodným, kterýž by ten úřad hájenstvie slušně spravoval. Přikazuje purkrabí našemu i jiným všem úředníkóm našim na Hluboké věrným našim milým, nynějším i budúcím, aby téhož Jiříka, dědice i budúcie jeho při té svobodě a při tom vysazení tak, jakož se svrchu píše, zachovali, jim v tom nepřekážejíce ani překážeti dopúštíce po věčné časy budúcie, jakož se hněvu a pomsty našie uvarovati chtie. A ktož by tento list jměl s již psaného Jiříka, dědicuov neb budúciech jeho

Strana 374
374 D. XVII. Urbář panství Hlubockého 1490. dobrú volí a svobodnú, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchu- psaných. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán na hradě Pražském v pondělí po svatém Františku léta Božieho tisícieho čtyř- stého osmdesátého devátého, královstvie našeho léta devatenástého. Ad relacionem domini Procopii de Rabensteyn cancellarii. 9. List do vsi Olešníku, [jímž král Vladislav za sumu 100 gr. udílí výsadu, že pode vsí nikdo žádných rybníků zakládati nesmí]. Na hradě Pražském 1490, 23. dubna. — Urbář Hlubocký fol. 161 b. My Vladislav oc ... Jakož urozený Jan z Janovic, najvyšší purkrabie Pražský, věrný náš milý, byl jest udělal rybník pode vsí Volešníkem na zbožie našem Hlu- bockém, a ten rybník jest spustil, že pak lidé té vsi dali jsú nám sto kop gr. za to, abychom toho rybníku nedělali ani drželi i také skrze dědiny jich žádné vody nevedli ani pojímali: my chtiece, aby lidé jmenované vsi toho dánie nám již psané sumy škodni nebyli, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královskú již psaným lidem jmenované vsi nynějším i budúcím tuto milost učinili sme, činíme a dáváme, že my i také budúcí naši králové Čeští ani žádný jiný nemáme aniž budem moci tu zase pod tú vsí toho rybníka dělati ani držeti i také vody vésti přes grunty té vsi na které rybníky věčně, přikazujíce úředníkóm našim na Hluboké nynějším i budúcím, aby lidi již psané vsi nynější i budúcí při tom při všem, jakož se svrchu píše, zachovali, jinak toho nečiniece pod uvarováním hněvu a pomsty naší i budúcích našich králuov Českých. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán na hradě Pražském, v pátek den sv. Jiří léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého, královstvie našich léta devatenádctého. Ad mandatum domini regis. 10. Zapsány jsou ještě dále: Na fol. 166 list Vilíma z Pernšteina ddo 22. srpna 1496, kterýmž propouští právo odúmrtní lidem na panství Hlubockém, jež od krále v zástavě drží. Vytišt. v Arch. Č. V. 557. Na fol. 166 b. smlouva ze dne 1. čce 1506, kterou učinil Zdeněk Malovec z Chýnova mezi lidmi Viléma z Pernšteina a obcí Vodňanskou o pastvy, lámání kamene, o cihelnu, rybník a zahradu. Vytišt. v A. Č. XVII. 64. v diplomatáři Vil. z Pernšteina č. 839.

Strana 375
D. XVIII. URBÁŘ PANSTVÍ PARDUBICKÉHO A KUNĚTICKOHORSKÉHO založený po roku 1494. K vydání upravil František Dvorský. Ze dvou neúplných v archivě Musea Českého chovaných původních rukopisů sestavili jsme tento urbář panství Pardubického a Kunětickohorského. Z prvního kodexu vzaté zápisy označeny jsou římskou I, z druhého vypsané kusy znamenali jsme římskou II. Po jménech měst, městeček a vsí přiložené římské číslice značí prvotní pořad míst k panství náležitých; vsi nečíslované do register zboží panského vepsané byly později přikoupeny. Platy, dávky jednotlivých osadníkův více méně stejné vynechali jsme, otiskli však výměru rolí, luk oc i souhrnný účet platů, dávek při každém místě. Pro příklad uveřejněny platy majitelů domů v městě Pardubicích a osadníků vesnice Počapel. Bližší popis rukopisů musejních viz v úvodě tohoto svazku. Tu platí úrok svatohavelský s do- muov jednú vrok na české groše. Též mají robotu žennú, a dávají všickni po slepici, jakž kto sedie. „Jakub“ (Vačkář) platí o sv. H. i gr., slepici i. „Jana barvířka" platí o sv. H. i gr., žní ti dni, slepici i. (To pán svísti ráčil pro ma- štale.) „Vaněk sedlář“ (Jan pokryvač) platí o sv. H. j gr., žní it dni, slepici i. „Šnajder" (Vorsák) platí o sv. H. ir hl., žní tit dni, slepici t. Bekovský platí o sv. H. j gr., žní ti dni, slepici t. „Mečíř“ (Jiřík řezník) platí o sv. H. i gr., žní ii dni, slepici t. „Stibor“ (Kryštof) platí o sv. H. i gr., žní ti dni, slepici i. „Jan švec" (Jonáš) platí o sv. H. i gr., slepici i. „Pavel kovář“ (Kulíšek) platí o sv. H. i gr., žní ti dni, slepici i. „Kloboučník“ (Pražáček) o sv. H. j gr., žní ti dni, slepici t. „Martin krajčí“ (Pulatý) platí o sv. H. 3 gr., žní ti dni, slepici t. „Pavel tesař“ (Makuovka) platí o sv. H. j gr., žní ti dni, slepici t. (Týž ze tiii pro- vazců luk každého úroku ii gr. ti 3.) Fasolt kožišník o sv. H. i gr., žní ti dni, slepici i. [I. fol. 245 oc.] Město Pardubice. I.

Strana 376
376 Masulka plati o sv. H. j gr., slepici t. „Havel“ na mostku (Stajcar) o sv. H. à (i) gr., slepici i. Říha mydlář platí o sv. H. j gr., žní it dni, slepici i. Zámečník platí o sv. H. j gr., Zní it dni, slepici i. „Jiřík“ krajčí (Štěpán) platí o sv. H. j gr., žní it dni, slepici i. Havel železník o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici i. „Jakub švec“ (Mišťa) platí o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici i. » Habuska® (Matus sedlář) platí o sv. H. ir hl, Znf ii dni, slepice i. Jakub soukeník platí o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici t. Matúš z domku o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici i. Kožišník z domku o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici i. Jíra řezník z domku o sv. H. j gr., žní it dni, slepici t. Jakoubková platí o sv. H. j gr., žní ii dni, slepici i. Kubík truhlář platí o sv. H. i gr., žní ii dni, slepici i. Tyż z jitra luk za haltyfi itt gr. každého. Rýček platí o sv. H. i gr., žní tik dni, slepici i. Šnajder platí o sv. H. i gr., žní iiit. dni, slepici i. „Tranda“, „Lojek“ (Burjan) i gr. o sv. H., zní iiit dni, slepici i. Též z haltýře j platí při každém úroku ii gr. Jiřík rector o sv. H. i gr., Znf ilii. dni, slepici i. Matějek platí o sv. H. i gr., Zní vj dne, slepici i. Týž z příjmu vedlí jeho oddání ka- ždého ii gr. it ». Týž z it zahrad každého úroku, které mu pán ráčil dáti, zx gr. Týž z j haltýře každého úroku ii gr. Boreš ix hal. o sv. H., žní iiii dni, sle- pici t. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494, Jiřík Kobyla o sv. H. j gr., žní it dni, slepici i. TyZ z j haltýř každého úroku ii gr. Jančiek o sv. H. j gr., žní iiij dne, sle- pici i. Jiřík z Rychnova o sv. H. i gr., žní tilt 9, slepici. Týž z louky každého üroku rii gr., „Boukal“ (Vondráček) platí o sv. H. i gr., žní » (iit) dni, slepici i. Libera o sv. H. i gr, Zní iii dni, sle- pici i. Šafář z domu i z louky o sv. H. u gr, o sv. J. též, žní ix dní, slepici i. Martin postřihač o sv. H. i gr., žní iii dni, slepici i. Balaś. o sv. H. i gr., Żni iii dni, slepici i. Strizka o sv. H. t gr., Znf titt dni, slepiei t. ‘Roman platí o sv. H. 1 gr., Znf iiii dni, slepici i. Jiřík „Holý“ (soukeník) s domu „a s lúky platí o sv. J. viii gr., o sv. H. téZ, Znf vj dne, slepice i“ (o sv. Havle i gr., žní tiit dni, sle- pici i.) Fazolt syn o sv. Havle i gr., Znf iiii dni, slepici i. Bílovský platí o sv. Havle i gr., Zní itti dni, slepici i. Jan pekaf o sv. Havle t gr., Zní {iii dni, slepici i. „Petřice“ (Tranda) o sv. Havle i gr., Znt itit dni, slepici i. Mistr. Paul o sv. Havle i gr., žní itii dni, slepici i. (Pan Wolf o sv. Havle t gr., žní titt dni, slepici i.) „Mikuláš platí o sv. Havle i gr., Zni ii dni, slepici i.“ „Sedlář o sv. Havle j gr., žní ii dni, sle- pici i.“ (Jan švec o sv. Havle i gr., žní itit dni, slepici i.) „Petr pivovarnik“ (Špalek nožíř) o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. 

Strana 377
Město Pardubice. (Jiřík Holý o sv. Havle j gr., žní ti dni, slepici i.) (Johannes rychtář o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i.) (Týž s puol haltýře každého úroku ii gr.) (Tranda o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i.) (Týž s jitra za haltyfi každého úroku iii gr.) „ Vaněk kovář o sv. Havle i gr., Zní ti dni, slepici i.“ (Řehák z Rychnova o sv. Havle ž gr., žní it dni, slepiei i.) (Týž s loučky za haltýři ka- ž|djého [úroku] iiit gr. „Kuba švec“ (Vaněk řezník) o sv. Havle à gr., Zní ti dni, slepici 1. »Kolát^ (Ví, soukenfk z Rychnova) o sv. Havle i gr., zuf iiii dni, slepici i. (Petr krajčí o sv. Havle i gr., Znf {iti dni, slepici i.) (Týž s puol haltýře každého ti gr.) Blažek kožišník o sv. Havle i gr., žní itit dni, slepici i. (Mates z DBoleslavé o sv. Havle i gr., žní tiit dni, slepici i.) „Trubač o sv. Havle i gr., žní ii dni, sle- pici i." (Kačice s domu j gr., žní ii dni, slepici i, hrabného iij gr.) (Týž s jitra každého úroku itt gr.) „ Vaněk masař o sv. Havle j gr., Znf ii dni, slepici i.“ (Spalek s domu j gr. o sv. Havle, žní ii dni, slepici i. (Týž s jitra luk každého iii gr.) „Žid Kapřík o sv. Havle i gr., žní ii dni, slepici i.“ „Vávra švec platí o sv. Havle i gr., žní ii dni, slepici i.“ „Jan Vichtorinuov o sv. Havle i gr., žní it dni, slepici t." „Jan Kouřimský o sv. Havle i gr., žní ii dni, slepici i.“ (Trubka o sv. Havle i gr., žní iiii, sle- pici i.) „Ješek“ (Petr Dordzka) plati o sv. Havle i gr., Zní iiti dni, slepici i. Archiv Ceský XVII. 377 „Lancman“ (Pavel Koutský) platí o sv. Havle tt gr., Zní tiii dni, slepici i. (Týž s hal- týře iii gr. každého.) „Křepelka“ (Štefková) o sv. Havle i gr., inf iiit dni, slepici t. (Vaněk soukeník o sv. Havle i gr., žní liit dni, slepici t.) Brych platí o sv. Havle i gr., Znf itii dui, slepici i. „Makuovka“ („Poděbradský“) (Thomášek) s zahrady podle pana Karla každého iii gr.) „Čiečera“ (Kačice) o sv. Havle ij gr., žní itit dni, slepici t. (Zlatník o sv. Havle xv gr., o sv. Jiří též, slepici i. (Týž s haltýře každého iiii gr.) „Kačice platí o sv. Havle i gr., žní tiii dui, slepici i." (Jan zedník o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i i s těch ii jiter, kteréž jemu přidány ode dvora.) (Holý švec o sv. Havle ž gr., žní ii dni, slepici i.) „Kuba z Hradce“ (Jiřík, který hakovnice dělá) platí o sv. Havle j gr., žní ii dni, sle- pici i. (Týž s šliferny každého úroku i [P.) (Mikuláš zámečník o sv. Havle j gr., žní it dni, slepici i.) „Uzdař Němec s domku nad vodou platí o sv. Jiří v gr., o sv. Havle též, slepici i.“ „Týž z dílně při každém úroku ii gr.“ (Janek krajčí o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i.) (Motyčka o sv. Havle j gr., žní it dni, slepici i.) (Pekař o sv. Havle j gr., žní ii dni, sle- pici i.) „Lazebník platí o sv. Jiří j (R, o sv. Havle též.“ „Týž z vody, kteráž jemu dove- dena, má platiti o sv. Havle giiż gr., o sv. Jif též, a má se jemu nákladem panským opra- vovati, když by se trúby pokazily.“ „Malý“ (Boukal) platí o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. 48 

Strana 378
378 „Zlatník“ (Burjan) platí o sy. Havle j gr., żni ił dni, slepici i. Slaměný o sv. Havle j gr., žní ti dni, slepici i. (Černý kožišník o sv. Havle ž gr., žní ii dny, slepici i.) (Stašek o sv. Havle ž gr., žní ii dni, sle- pici i.) (Král cihlář o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i.) „Vondrák“ (Pechanec) o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. „Pasíř“ (4mna vinopalka) o sv. Havle j gr. žní ii dni, slepici i. Holý švec o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. „Jiřík kuchař“ (Jan řezník) s domu o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. (Týž s puol haltýře každého ti gr.) „Pokryvač s domu o sv. Havle j gr. pla- titi má.“ Jan ,tkadlec“ (Reëiek vačkář) s brány platí o sv. Havle j gr., slepici t. (Týž s za- hrady opletené, kterúž pan Karel držal, ii gr. každého úroku.) „Němec střelec“ (Jan tkadlec) na bráně platí o sv. Havle $ gr., slepici i. Střelec Trebický z brány o sv. Havle j gr., slepici i. Blažek lazebník z lázně, a k tomu jemu přidáno ii jitra luk a ii jitra rolí, každého üroku t (f! viij gr. „Němec truhlář“ (Sedláček proti pivovaru) z domu o sv. Havle ž gr., slepici i. Petr řezník nad řeků o sv. Havle j gr., slepici i. „Havel Starý“ (Kolbaba) z domku za Kutlosem platí o sv. Havle j gr., slepici i. Mydlář z domu o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. Jan proti německému kostelu na zdi o sv. Havle j gr., slepici i. Bednář platí o sv. Havle j gr., slepici i. Žid platí o sv. Havle j gr., slepici i. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Stibor na zdi platí o sv. Havle j gr., slepici i. Mečíř platí o sv. Havle j gr., žní ii dni, slepici i. „Jan švec“ (žid) v baště mezi branami platí o sv. H. j gr., slepici i. Klobúčník mezi branami o sv. Havle j gr., slepici i. „Kovář z Ředic“ (Jan nox) platí o sv. Havle j gr., slepici i. Barvieř podlí Mikuláše zámečníka z domku o sv. Havle i gr., slepici i. Uzdař z domku o sv. Havle i gr., sle- pici i. Kohout švec z domku o sv. Havle i gr., slepici i. V témž městě úrok peněžitý na české groše z luk a z rolí, též jest robota ženná. „Jakub švec“ (Vondrák soukeník to drží) z louky platí o sv. Jiří gii gr., o sv. Havle tóż. Habuška ze ii jiter platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Štefek z louky Jakubovské každého úroku viii gr. | „Jakoubková z j lánu rolie platí o sv. Jiří roi gr, o sv. Havle též, žní v dní.“ „Tóż* (Jan Moravec) z iii} jiter v kopaninách platí o sv. Jiří zitit gr., o sv. Havle též. „Rýčiek z i čtvrti platí o sv. Jiří zit gr., o sv' Havle též, Zni it dni.“ (Rydiek z i prutu rolí a z dvú jitr a z kusu lesu, kterýž slove Vokrouhlík, platiti má ka- ždého úroku viž gr., žní i den.) „Týž Rýčiek z louky platí o sv. Jiří v gr., o sv. Havle též.“ (Snajder z rolí z i prutu a z ti jitr ka- ždého vi gr., žní t d.) (Týž z louky u Buko- viny každého úroku v gr.) „Tranda ze ii jiter a z kusu od Huoška platí o sv. Jiří zi gr., o sv. Havle též.“ Lojek ze ii jitr luk každého úroku vi gr. Jiřík rektor starý ze ii jitr luk každého vi gr. 

Strana 379
Město Pardubice. Matejek z louky platí o sv. Jiří ii gr., o sv. Havle též. Boreš z louky platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též. „Týž“ (Jan Vichtorinuov) ze iiii jiter luk platí o sv. Jiří xvi gr., o sv. Havle též. Jančiek z louky platí o sv. Jifi iii gr, o sv. Havle též. Boukal z rolie platí o sv. Jiří zviti gr. i 4%, („0 sy. Havle téZ, žní vj dne, vlačby na jet } dne, na ozim j dne.“) Týž. Boukal z louky o sv. Jiří rii gr., o sv. Havle též. (bi gr.) o sv. Havle též. Od téhož domu ij jitra. Roman z louky platí o sv. Jiří zit gr., o sv. Havle též. Jiřík soukeník z iij jitra luk a ze iii jitr rolie a z ij provazce a vi provazcuov z zahrady a ze ii jitr lesu platiti má každého úroku viiij gr., Zní iti čtvrti dne. Jiřík z ij prutu rolí platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Fazolt mladÿ z ii} jitra luk a ze iii jitr a z iż provazce roli a ze it jitr lesu každého üroku viij gr., žní iii čtvrti dne. Bílovský Jiřík ze iit jiter platí o sv. Jiří rit gr., o sv. Havle též. A též od Orsáka každého úroku viit gr. „Petřice z louky platí o sv. Jiří gii gr, o sv. Havle též.“ Tranda z zahrady od toho domu, který měl vedle Matějka, každého úroku iii gr. Týž z ij jitra luk každého vi gr. Paul zedník z ij jitra luk každého vi gr. Kuba ze ij jitra luk o sv. J. vi gr., o sv. H. též. | Pan Wolf z ij jitra luk o sv. Havle vi gr., o sv. Jiří též. Bílovský (Bílovského zeť Jiřík) z ij prutu platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, žní it dni. Spalek ze ii jiter luk pod BlaZkovü za- hradú každého úroku ij gr. i h., Zní j dne. 379 rolí platí o sv. Jiří zitij gr. t hl., o sv. Havle též, žní j dne.“ „Štěpán krajčí“ (Bekovský) od Vaňka ko- váře z ij jitra luky platí o sv. Jiří v» gr., o Sv. též. „Kolář“ (Ví) z louky platí o sv. Jiří zii gr., o sv. Havle též. Týž z jitr od pana Karla každého úroku iiij gr. „Týž“ (Petr krajčí) od Havla rybáře z louky o sv. Jirí zii gr., o sv. Havle též. Týž ze iii jiter o sv. Jiří zii gr., o sv. Havle též. Blažek kožišník z louky platí o sv. Jiří r gr., o sv. Havle též. Vaněk masař ze ii jiter platí o sv. Jiří viii gr., o sv. Havle též. Žid Kapřík z louky platí o sv. Jiří zii gr., o sv. Havle též. Jan „Kouřimský“ (Trubka) ze ii jiter platí o sv. Jiří viit gr., o sv. Havle též. Ješek i čtvrt ii jitra, platí o sv. Jiří x gr., o sv. Havle též. „Týž“ (Petr Dorázka) z louky platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též. Týž z druhé luky o sv. Jiří rii gr., o sv. Havle též. „Křepelka“ (Štefl) i čtvrt, platí o sv. Jiří zit gr., o sv. Havle též, žní it dni. Týž z louky o sv. Jiří xviii gr., o sv. Havle též. Brych ze ii prutuov platí o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též, žní ij dne. Brych z louky každého úroku iti gr. „Týž“ (Vaněk soukeník) z ij jitra luk platí o sv. Jiří wi gr., o sv. Havle též. Makuovka z louky o sv. Jiří vi gr., o sv. Havle též. .. Čečiera z prutu rolí platí o sv. Jiří iitt gr., platí o sv. Jifí rii gr., o sv. Havle též. „Kačice“ (Cech) ze tit jiter platí o sv. Jiří tii gr., o sv. Havle též. Pardubští měšťané z v lánuov, které jsü ode pána JMti zespolka za C [f gr. küpili, platí o sv. Jiří iii (P gr. r gr., o sv. Havle též, i se všemi robotami ženné i orné na pe- níze v tom platu položeno. 48* 

Strana 380
380 Tíž platí z pastviště jednü v rok o sv. Havle peněžitý plat a vajce. To se z zadu najde mezi jinými past- višti. Za robotu hrabnú, chmele čiesánie a vína tažení, jakž kdo sedí v městě i v předměstí, dávati mají jednů v rok při sv. Havle po üj gr. Summa ńroku sv. jirského z domuov ,i ff vj gr." (itj gr. tt ^) (iit (f t hl) Summa sv. havelského üroku ,ii ff vitij gr., (titi (D rii gr. itj 5") Summa Zenné roboty ,ij C xrroi dní“ (HC zxrit dni). Summa slepic „t (P ii slepice“ (ij (f ir slepic). „Obec ze iii lánuov platí o sv. Jiří iii (| r gr., o sv. Havle též.“ (Měšťané ze iii lánuov sv. jirského úroku ii [f xr gr, sv. havelského tolikéž.) Summa úroku sv. jirského z rolie vij (f viiit$ gr. iti hl. Summa sv. havelskóho ńroku tolikóż. dne. Summa vlatby i den. Předměstí. V témž městě úrok z předměstí peněžitý na české groše. Též jest robota ženná, vlačebná a slepice. Jirchář (Landsman) má šlajfernu; Jaroš kovář má dům; Dajmek švec; Vondráček kovář má s jinými kováři šlajfernu; Špalék nožíř, Jan truhlář (švec); Kohouč nožíř (pekař) má šlajíernu, jitro, kteréž kovář držel; Štěpán nožíř má šlajíernu; Pečy mlynář" má mlýn, šenk. Jíra vybář, cihlář Šimon, Ziga na srubě, Šimon podle valchy (pilař z pily) má stoupy, kde prach dělá; bednář má dům; pan Karel (Luskřině) má iiit pruty rolí, ii pruty role. Řehák tkadlec, Menšík (Václav mlynář) roli D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kumětickohorského po r. 1494. a loučku; kovář it pruty role; Jan lihař (kolář), pan Karel má dům, role; Matouš dům a kus lúky, čtvrt role; Blažek tkadlec, Matěj cihlář, Šajfar, mlynářka, Vopička. Vašek má dům, iii čtvrti role; Mikuláš koželuh má dům a dělně (sic); Vaška syn má louku od Zizína; Čečerha, Orsák (lékař), Žlutický ii jitra, Boreš, Tuhý pivovarník, Havel soukeník (mydlář), iit jitra role, kteráž jest nad loukou páně Karlovou; Tůma, Vilém, Havel (mydlář), pan Bašek (Brož) dům, zahradu, louku, ij honu, ii hony přikoupený; Slavék má dům a zahradu, kus zahrady. Nožíř (sbor pikhartský) na baště; Vichtorín (pikhart) má dům a role, louku; svíčník má dům a role; Martin švec má dům a role; nožíř (Vávra švec), pan Hynek (Nosek švec) má dům a role, louku; paní Zdena (Orsdk, Prokop Holý, řezník) má dům a role, louku též; Prokop Śvec mó dim a role; Viż soukenik (pan Hynek, Křepelka) má ii jitra luk podle strúhy u haltýřův, iii jitra rolí za Boukalovou sto- dolou; Mavtin &vec má dům; Mikuláš Bušků má ii jitra, dva pruty, louku; kovář Kulhavý, Skalický, pan Bartošovský (Šváb) má dům; Mikuláš Beškovec má kus zahrady za svým domem, jeden prut; hrnčíř má kus zahrady; bednář má kus zahrady; tkadlec má kus zahrady; Širůček (sklenář) má kus zahrady; Vaněk kovář má kus zahrady; Šimon (Petr tkadlec) má kus zahrady a i jitro luk za haltýři; pernikář má kus zahrady; mydlář má kus zahrady; Široček, Duchek kuchař, truhlář, Vondráček kovář má Slajfernu; Motéj hliňák má čtvrt roli Kašparovský; Vašek tesař, Jan z Bechyně má i jitro luk za haltýři; Du- cháček forman má vii prutů rolí minus jitra i s tím lesem za cestami k Přerovu; též má keník, Vašek tesař má dům; Možřyčka (Valentin cihlář) Vaněk kolář má louku; Jan tesař, Jan švec, pekař (Vávra), David (Mikuláš soukeník), Gregor z hutí, Pešača, truhlář (koželuh) u lab- ského mostu i má louku od pana Stibora při- danou, a ij jitra od pikharta z Trnové; truhlář 

Strana 381
Město Pardubice a předměstí. za labským mostem má dům, jedno jitro louky, zahradu podle stodoly panské, též jitro luk. Předměstí u staré cihelny. Тиота rybář má dům, it jitra louky a za- hradu podle Kubského; Haneliéek mé dûm a i jitro louky podle truhláře; Hwček má dům a i jitro podle Hanzle; Havlíček má dům a t jitro luk; trubač má dům a i jitro luk; Kubský má dům, i jitro louky za haltýři, iiij provazce; Ziga má dúm aj jitro luk; Šimek tesař má i jitro luk; Jiřík nádeník má i jitro louky; Krytina má dům ai jitro louky; Pavel tobolář má i jitro zahrady; Žehák tesař má t jitro luk; Jan tesa má i jitro luk, Pe- líšek má i jitro luk; Prokop má i jitro luk; Michal. Úrok z jitr, kteráž ujímali od panského dvoru pod plat. Brož nožíř ujal i jitro a kus. Vondráček, kovář má jitro a kus. Dajmek švec (Jakub nožíř) má jitro. Valentin cihlář má jitro. Jíra rybář má jitro. Velík střelec má jitro. „Boukal má jitro. Burian písař má jitro a ti} jitra za Pře- rovem. Kohút nožiť má ii jitra à palûtek. Pan Wolf má iii jitra a iii jitra za Pře- rovem. Jan Pechancü má jitro. Pokrývač (pan Wolf) má jitro. Holý švec má it jitra. Jan Mokrý (Makovka) má jitro a kus. Masulka má ii jitra a kus. Kulíšek má ii jitra. Pražáček má ii jitra, kus pod Studenkü, it jitra luk na vostrově. Jonáš má jitro. Mikuláš zámečník má ij jitra a it jitra za Přerovem. Kuba tesař má jitro. 381 Jan švec lysý má jitro. Matěj Zima má jitro, ii jitra za Přerovem. Jan Hubka. Pekaf od mostu má jitro, kus pod Stu- denkü. Jiřík řezník mó ti jitra, kus pod Studenki. Černý kožišník (Pulatý) má jitro, kus pod Studenkú. Petr mlynář má jitro. Pekař Kolínský má jitro. Fazolt mé ij jitra. Mečíř má ij jitra a provazec. Jan šrotéř má jitro. Sedláček má, jitro. Petr zámečník má jitro. Snajder (Orsák) má jitro. Antošek pivovarník má jitro. Bekovský má ii jitra, ii jitra za Pardu- bičkou. Kristof má ii jitra. Zlatník (Mišťa) má ii jitra a kus, ii jitra luk. Ziga soukenník má jitro. Pan Albrecht má ii jitra. Jakub zedník (Zojek) má jitro. Pan Strachota (Šváb) má i jitro, it jitra u haltýřův. Uzdař má jitro. Útrata (Kolbaba) má jitro. Zlámalpivo má jitro. Jan Liberüv (Moravciv) má it jitra minus provazce. Trubka má tit jitra za Přerovem a ij pro- vazce. Pan Mikuláš Beškovec má, iii jitra za Pře- rovem. Vaněk kovář má ii jitra za Přerovem. Martin švec ii jitra za Přerovem, iii pro- vazce za Panzerovem. Jan mošnář má i jitro a kus za Přerovem, kus roli od Vichtorina. Poděbradský (mydlář) má ij jitra za Pře- rovem. Mikuláš koželuh má ij jitra za Přerovem. Johanes sedlář má ti jitra za Přerovem. 

Strana 382
382 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. David žid (Mikuláš soukeník) má ii jitra za Přerovem. Koutský za dvorem má tii jitra rolí, role za chmelnicí pod strání, též louku. Janek krejčí má i jitro. Tuhý má jitro vedle něho. Šajfar má jitro. Duchek kuchař má ii jitra, za špitálem i jitro, ti jitra luk na ostrově. Kloboučník z Sezemic má jitro. Mates Boleslavský má ti jitra, tž jitra uk na ostrově. Jan nožíř má tj jitra. Tůma tesař má i jitro. Dajmek švec má jitro. Vilém má tt jitra. Mistr Paul má i jitro. Stašek má i jitro. Jan kloboučník (Kolbaba) má i jitro. Vopička má jitro. Tůma rybář má jitro. Jiřík Poděbradský platí každého vi 3. Tranda má ti jitra za Přerovem. Jakub koželuh od labského mostu má it jitra a kus luk za mosty. Jan z Bechyně má ij jitra luk. Vorsák mladý má tj jitra luk. Lupskřině má iii jitra, ii jitra luk. Petr provazník má t jitra luk. Pernikář má tj jitra luk. Jakub nožíř má ti jitra luk. Kučera kutléř má i jitro luk. Štěpán tkadlec má i jitra. Štěpán krajčí má it jitra a kus klučeniny za Přerovem. Huje má t jitro luk podle Havlíčka. Horčice má jedno jitro a kus. Bekovský má iii pruty rolí a šenk. Jakub Forma má tit pruty rolí.) V témž městě znamená se jiná ro- bota sena hrabání v Zábraží, chmel česání, konopě trhání. Jakž kdo v městě sedí, každý s svými podruhy z domův i z měštiště má jednoho vyslati na hrabání do Zábrazí, pokudž stává. Z téhož města chmel mají trhati každý hospodář od Filipovské lúky po všech luzích, pokudž chmele stává; a má každý vyslati, i z pustin. Z téhož města všickni podruzi mají ko- nopě trhati i záhon poskonných a druhý hla- vatých. A záhon zelé saditi. V témž městě znamenají se jiní peněžití důchodové na české groše. Kdož pivo vaří, má každý dáti od varu tiiij gr. Též od vody od každého varu t gr. Též od sladu ii gr. každý dáti má. V tom městě jest plat od řezníkův z krá- mův, každý z krámu xrv gr. jednú v rok při sv. Jiří. Též s kutlofu každý ii gr. jednú v rok o sv. Jiří platiti mají. V témž městě každý súkeník domácí od valchování postavu sukna každý daj i gr., s rámu zvláště i gr. Hostinští soukeníci, kteří by chtěli val- chovati, od postavu sukna každý dáti má ii gr., a s rámu j gr. Což by se v valchovni pokazilo, to má panským nákladem opraveno býti, též i při rámu; a drev pod kotel má se jim dáti. Předměstí u dvora.*) (Vít švec má i jitro luk. Jan řezník má i jitro luk. Jan pokrývač má jitro luk. Havlíček má jitro luk. Beránek má jitro luk. *) Tento odstavec připsán nemnoho později. [II. fol. 1—5.] Městečko Sezemice. II. Odtud platí úrok na české groše, obilí, všecko robota ženná, orní i sle- pice. Kořínek (Jan Bajček), Václav Slepý (Ma- hač), Mach Kukla, vohniště Duchončino, Jiřík

Strana 383
Městečko Sezemice, ves Počáply. bednář, Vávra švec, (Marek Matouš), Diblička (Vaněk pekař), vohniště Tochančino (Vávra švec, Matouš), [vohni]jště Krdlovy,*) Anna Vítová, Mikuláš řezník (Vaněk pekař), Ka- mínek (Půhonný), Vávra švec (Matúš), Ku- bíček krejčí (Gabriel tesař), Jan klíčník (Ma- chać), škola (Petr Císař, Jan Klamář), Vy- šehlíd, Kříž starý.**) Vatlásek (Jan Svoboda), Duchek (Draho- rád), Jíra Molek (Matúš Arkleb), Václavík, švec (Havlíček), Jíra krejčí (Petr Pekárek, Petr Plichta, Diwiš krejčí), Tětiek (Jiřík Vo- toček, Vaněk tesař, Adam Kajhal), Benda, Mach Košlan (Jakub Suchánek), Maděr žid (Matěj Šatka, Vávra kolář), Vondra Škodů (Matěj řezník, Jiskra švec, Jan Valášek), Mojžíš žid (Vávra pekař, Pavel mládek, Jiskra švec), Jan Vaverků (Vondra Němec, Diviš Stehlíček), Martin Sedláček (Polívka, Matúš Černaj), Kraupka vdova (Matéj zahradník, Peťr pleták, Vávra hrnčíř), Jíra Rada (Petr Černý, Jiřík Hrdina, Pavel Květoň), Svečera (Vávra pleták, Pavel Lysý), Vávra Hada (Jiřík Rabas), Kubík jezdný (Vaněk tesař, Šimek sladovník, Jakub sládek), poustka Škoda (Vít Libdk), Pavel rybář (Jiřík Ralus, Jan Pala), Jaroš kovář ( Vondra Charvát), Petera (Jiřík Ukvapil, kovář), Tomáš (Petr Šimek, švec, Jiřík Falc- krabie, Vávra kolář, Dušek), Košlan (Petera), Vašek (Burjan, Vašíček, Straka), Mikeš (Jiřík Koza), Petr Hoch (Vaněk tesař, Jiřík Karpička), Melda (Jiřík syn), Šimák (Vávra Rada, Jan Vašíčků, Pulač), Jíra Zmrhal (Vaněk Mašatů, řezník), Vávra (Blažek kožišník). V témž městečku znamenávají se jiní peněžití důchodové. Item, kdož pivo vaří, má dáti od pivovaru iti gr. alb. Też kdo pivo vaří, z vody od každého varu mají dáti ii gr. Tržné v témž městečku má se vybírati, na +) Utrženo s následujícím jménem. **) Následující dvě jména utržena. 383 každý trh, toho přichodí někdy více někdy míně, jak trhové ukazují. Ševci, kožišníci, kramáři na každé suché dni mají dáti po i gr. Z soli z každé bečky má dáti i gr., kdož ji prodává. Týž z herinkův, kdož by kterú tunu prodával, ten daj i gr. Když se kosy a srpové prodávají, každý, kdož prodává, daj z místa i gr. Hrnčíř, kterýžkoli hrnce přes pole přiveze a prodává, každý má dáti z místa j gr. Řezníci, kteříkoli dobytek tepou na prodaj, má dáti v roce ii kameny sádla a k tomu každý má dáti na každý trh j gr. kromě iii trhů do roka. A ti krámové mají nákladem panským opraveni a sděláni býti. Hostinští řezníci, kteří by koli v městečku stáli a prodávali maso, každý má z místa dáti i gr. Když by koňští trhové byli při jarmarku aneb při trzích, kdož by koli koně prodával, povinen jest a bude každý z koně dáti i d. alb. To rychtář nyňajší a budúcí má pilně opa- trovati. Na Špičkách u Sezemic z městečka hra- bati. A kdož koně mají, voziti i hrabati, Po- čapelští též hrabati i voziti, Lukovenští též, Chotečští též, Lanští též hrabati i voziti, z Malajch Koloděj též, Kladinští též. [IL fol. 6.] Ves Poéaply. III Vtejvsi jest úrok peněžitý, obilí osepnie, žito, pšenice, ječmen, oves, robota ženná, ornie, slepice, vajce. Ješek Drahorád ii lány, platí o sv. J. rer gr. v hl, o sv. H. též, vobilí po iij korci, roboty ženné xii dní, roboty orné wi dní, slepic rii, vajec [grti. | Týž z rolí od Vašíka z iii honů z Sezemic každého úroku iiii gr., slepic i. [Něco později]: Týž z i čtvrti role Duch- kovské od gruntu Blažkova z Sezemic každého ti gr., slepic i. 

Strana 384
384 Vach i lán a loučku, platí o sv. J. zviit gr. it d., o sv. H. též, žita ij korce, pšenice ij korce, ječmene ij korce i vértel, ovsa ij korce i vértel, roboty Zenné vt dni, roboty orné iii dni, slepic vii, vajec rriitt. Týž z čtvrti od Sezemic přikoupené ka- Zdého üroku iiii gr. Vobilf kaZdého po i vérteli krom ovsa iii vértele, Znf ii dni, orného j dne, slepic ti. Jiřík Arkleb j lánu, platí o sv. J. viit gr., o sv. H. též, žita j korce, pšenice j korce, ječmene j korce, ovsa ii věrtele, ženné roboty iti dni, roboty orné ij dne, slepic iii, vajec rit. Summa üroku svatojirského 1 (I viij gr. i2». Summa svatohavelského tolikóż. Summa pšenice iiij korce t vértel. Summa ječmene » korci. Summa ovsa vý korce. Summa żenny roboty ygiit dni. Summa orné roboty zi dní. Summa slepic zrvi slepic. . Summa vajec ij (P rotii vajec. (IL. fol. 7.] Lukovna. IV. Vtéž vsi platí peněžitý úrok, dá- vají osep žito, pšenice, ječmen, oves, robota ženná, robota orní, slepice, vajce, beránec. Šimek (pan Hynek) i lán, i čtvrt. Jakeš (Jan Janda) i lán. Jan Voleník (Šimek Němec) iit čtvrti a } čtvrti. Martin Hoch (Brych) i lán minus j prutu, druhý j lánu. Bartoň Mahulik (Petr Hlaváč) iii čtvrti. Jíra (Jan) čtvrt. Kubík Machulík vi čtvrtí. S uobce platí o sv. Jiří a sv. Havle. Suma úroku svatojirského ii [P ij gr. i >. Suma svatohavelského tolikéž. Suma žita vi korců i věrtel. Suma pšenice vi korců i věrtel, Suma ječmene vi korců ii věrtele. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Suma Zenné roboty rroii dní. Suma orné roboty zoiii dní i čtvrt dne. Suma slepic [iiit slepic. Suma vajec vj (f iiit vajce. Suma beráncüv i beránec. [IT. fol. 9.] Ves Choteó. V. Tu platí úrok penčžitý, obilé osepnie, žito, pšenice, ječmen, oves, robota ženná, ornie, slepice, vajce. Jiřík Lych (Vaněk koželuh) ij lánu i prut. Roháč (Hnátek) i lán i čtvrt. Vaněk Kořínků (Adam Kubínů) ij lánu t čtvrt, pustina. Matěj Črený (Petýrka) ij lánu ij prutu. Mikeš ij lánu, zahradu. Duchek Chotečský (Martin Píč) i lán i čtvrt. Vaníček (Mach koželuh) čtvrt ij prutu. Martin Karvan (Pavel Kořínek) ž lánu ij prutu. Matěj Koutský (Šimek, Martin tkadlec) j lánu. Jan Kroupa (Matěj Šafránků) lán. Petr Šafránek (Hynek) ž lánu. Suma üroku svatojirského v (f iii gr. v hal. Suma svatohavelskeho tolikóż. Suma žita vi korcův ij vértele i čtvrt. Suma pšenice vi korců ij věrtele i čtvrt. Suma jeémene vi korcü ij vértele i čtvrt. Suma ovsa rip koreü j vértele. Suma ženné roboty ryrvý dne. Suma orné roboty xix dní. Suma slepic [iii slepic. Suma vajec v [P iiii vajce. [II. fol. 11.] Ves Lány. VI. V tej vsi jest úrok penčžitý na českej groš a robota ženná, nie víc. Dich Humpolc (Pavel Dichü) © čtvrtí. Matěj Beran (Dušek) i lán minus prutu, louku. Jan Mrštík (Pavel Rajnuš, Petr. Pravec) ž lánu. 

Strana 385
Lukovna, Choteč, Lány, Koloděje, Časy, Zminný. Prokop (Marek, Jiřík Falckrabé) i lén minus prutu, itit} provazce chrastiny, kopaninu. Petlich Jan iti čtvrti. Mach (Vondráček, Mach Vlček) 1 lán minus prutu. Petr (Chlad) j lánu, tii pruty, kus od Dašic. Jíra Snětivý ij prutu. Jíra Placenda (Pavel Rajnuš, Petr Pravec) ii pruty. Janek i lán minus prutu, kus pastvišť, za- hradu, měštiště. Blažek vychtář i lán, i prut. Tomáš ziiit prutû, kus role. „Mlynář (Gabriel) mlýn a j prutu, louku, iiit pruty, pastvisté“. Suma üroku svatojirského viij (f roi gr. ri den. Suma svatohavelského tolikéz. Suma Zenné roboty rzr dní a j dne. [L fol. 11.] V tejZ vsi, ktoZ pivo Senkuje, má dáti z každého sudu ii alb. [II. fol. 13.] Ves Koloděje Veliké. VII. Tu platí úrok peněžitý na české groše a jiného platí obilé, slepice, vajce a žeň. Mikeš v čtvrtí. Brouček j lánu. „Martin Hůlek“ (Marek) i lán. Kuba Janků i lán, iii honův, louku, iii pruty. Hanuš iii čtvrti a dij jitra tii pruty od Dašic. Martin Huošek. [Výměra neudána.| Suma üroku svatojirského vj (P roii gr. vi» Suma svatohavelského tolikéZ. „Suma žita i čtvrt. Suma pšenice i čtvrt. „ ječmene i čtvrt. » Oovsa j věrtele. » vajec iii. „ orný roboty od Šichaře j čtvrti dne.“ Archiv Český XVII. 385 Suma slepic i. Suma Zennf roboty i den. [II. fol. 14.] Ves Kolodéje Malé. VIII. V tej vsi platí úrok penčžitý na české groše, obilí osepnie čtvero, také dávají slepice a vajce. „Jan Beran“ (Tomáš) i lán, louku. Klubečka (Jan Pöhonnej) v čtvrtí, lán minus prutu, zahradu. ; Havel Sich v čtvrtí, kousek nad Hrobkami, i čtvrt. Kdož pivo šenkuje, má dáti s každého sudu it >. Suma roku svatojirského ij (B iii gr. i hal. Suma svatohavelského tolikéž. Suma Zita iiitz korce. Suma jećmene iiiiż korce. Suma ovsa rii korcü minus vértele. Suma ženné roboty rrrvi dní. Suma orné roboty pit dni. Suma slepie rxxv. Suma vajec {ity (P xviit. [II. fol. 15.] Ves Časy. IX. V tej jest úrok peněžitý načeské groše a jiného nic. „Šimek“ Rurać („Jira Dichů,“ Macák). „Jan Budin* (Jakub Šrámek) i lán. „Hledik* (Jira Dichů) i lán. Bláha (Víšek) i lán. | Suma üroku svatojirského itj (P rriüi gr. Suma svatohavelského tolikéZ. [II. fol. 16.] Zminnaj. X. V tej vsi platí úrok pené2ity na české groše, v tej vsi jest obilí osepnie, robota ženná, ornie, slepice, vajce. Pavel Hanura lán, j lánu, louku, iii pruty rolí. 49 

Strana 386
386 „Klíma i lán, ij prutu, rolí od Zizfna.* „Václav Štuček i lán, it pruty.“ Haëek (Mach Jezvec) iit čtvrti ii jitra i} provazce i čtvrt. Jeník (Jan Zika) iti čtvrti, Zizínskou rolf, Boukal (Martin Voříšek) iii pruty, šenk. Prokop Špičatý (Jan Krupička) zahradu, roli. Řehák (Šimánek) i lán, pruty ii. Rod mladý (Vojtěška) ii pruty, ti jitra, loučku, v lánův. | V tejž vsi kdož pivo šenkuje v krčmě nesvobodné, má dáti s posudného sudu ii „» alb. Bílek mlynář, mln, it jitra roli Štuč- kovský vedle strihy. Suma üroku svatojirského iij [В rrotii gr. Suma svatohavelského üroku tolikóż. Suma, žita ri} korce (bitit korcü t vértel). Suma ovsa rj korceü (vitij korcü t vártel). Suma roboty Zenné xvi dní. Suma orné roboty viij dne. Suma vajec ij (P roii vajec. [П. fol. 18.] Ves Kladina. XI. V tej vsi platí úrok peněžitý na české groše, též jest obilé osepnie, robota ornie, ženná, slepice, vajce. Kuba Jakuška (Vávra) iii čtvrti, pustinu Nučenovskou. Matouš (Valenta) ij lánu. Jan Ješek (Matěj Křička) iti čtvrti i prut, pustinu Nučenovskou. Macáček (Mikuláš Lacino) i lán minus prutu, měštiště pusté. Matéj (Gabriel) i lán ii pruty. Havránek (Jan Havlíčků) iit čtvrti minus prutu, j prutu od měštiště, pustinu od Broučka z Koloděj. Karvan (Jan Havlíčků) j lánu min. ž prutu. Kruosa (Marek) zahrada. Suma svatojirského üroku ii ff zrxviii gr. 3 hal. (ypoij gr. tit. hal.) D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Suma svatohavelského úroku tolikéž. Suma žita vi korcův j věrtele i čtvrt. Suma pšenice vi korců j vértele à étvrt. Suma ječmene vi korců ž věrtele i čtvrt. Suma ovsa zii korcü ij věrtele. Suma orného zviij dne i čtvrti dne. Suma roboty Zenné j В ин аш. Suma slepic rrritij. Suma vajec v (P z. [II. fol. 20.] Ves Dříteč. XII. Tu platí úrok peněžitý na české groše, dávají obilí osepní, roboty ženné, slepice, beránečné svatova- vřinské, vánočné a vajce. Matouš (Jan Matoušů) ii lány. Bartoň Vašků (Kateřina Vanková) titij prutu. Vašek (Šťastnej Holánek) j lánu ii pruty, i prut, louku. | Vaněk Kužel (Jan Blatnickej) ii lány minus ij prutu, louku. Jan Sraëka (Marek Handke) iij prutu. Vondráček (Vávra Sajda) viij prutu. Jiřík Mrkva (Jam Branciek) iit čtvrti. Šimon ix prutů, louku. Dráb (Pavel Slávků) i lán. Dušek (Jan Kožíšek) viij prutu. Burian (Vonásck) j lánu, 1 prut. Jan Votruba (Vochen) lán. Čížek (Řehák) j lánu. Jan (Tomáš Petrků) j lánu. | Hanzal vinař (Jan Jelinek) iii čtvrti. Řehoř. (Mikuláš rejthar) 1 čtvrt. Kuba Paňata (Vondra Taraba) i lán. Jan Znenáhlo (Jíra Hes) ij lánu ij prutu. vazce luk za Labem. Dřítečtí mají louku, kteráž jest pod Něm- čici, séci, shrabati a svezti. Odtudž dávají s mostu žita zespolka vši- suse eftt? P seat tO 1 5. 

Strana 387
Ves Kladina, Dříteč, Bukovina u Hradce, Borek. Suma svatohavelského tolikéž. Suma Zita xvitit korcův j věrtele. Suma pšenice zv korcův j věrtele. Suma ječmene xv korcúv j vértele. Suma ženné roboty i [P dní. Suma slepic beránečních rgyviiij slepice, aneb vit berśncuov a j čtvrti beránce (dávají Zà beránce). Suma kufat svatovavrinskfeh rroiiil. Suma slepic vánočních j fT i slep. Suma vajec iit ff iii. Suma ovsa ro koreüv j vértele. (II. f. 282.] Ves Bukovma u Hradce. XIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tej vsi dávají obili osepnie, též jest robota ženná, beránečné, slepice, vajce. Vondřej rychtář (Pavel Kořínek) j lánu, louku, j lánu od Vysoké, j lánu, pustinu Holikovskou, k ní i čtvrt rolí. (1545 Georgi pastviště Vohrádku.) Jeník (Matěj Kubka) j lánu, i lán, i prut. Vaněk krčmář i čtvrt, krčmu. Martin Tomkův (Śimek Drlik) v čtvrtí. Sévira j lánu, louku, j lánu, Radovského j prutu. Šimek zahradník (Jan Karčeba) j lánu Špišovského. Jiřík Kratěk (Vaněk Svečera) j lánu, 1 čtvrt Janečkovské. Mikeš (Jan Vladyka) j lánu, j lánu Roli- kovského. Drób (Nach (sie) Zitko) } lánu, prut ko- paniny za Labem, 1 čtvrt. Pavel Vrba (Blažek Šedivej) itt čtvrti, Kokšovskou pustinu, i čtvrt. Vondra Mráček (Jiřík Novák) kus od rychtáře, čtvrt od pana Matyáše danou, j lánu role, kteráž jemu dána skrze pana Matyáše. Kuba Hudec (Matěj rybář) ii pruty. Jiřík Krtička (Pavel Mráz, Vaněk Semhura) 1 lán. 387 [Později připsáno]: Odtudž dávají všickni zespolka žita s mostu 1 kor. Jan Pelestrovskej (Matëj Korenovskej), kterej se znova vystavěl, ii pruty a ii jitra a ij provazce lánu svobodného, měštiště od Pavla Kořínka.) Suma üroku svatojirského iiij (B roti gr. is pustin (itii (D pitt gr. tiit 5). Suma svatohavelského üroku tolikóż. Suma Zita riii Korcü t vértel i z pustin. Suma pšenice zii korců i vértel. Suma jeśmene rii korcu i vértel. Suma ovsa rii korcü i vértel. Suma slepic svatovavrtinskfch rroiij slep, Suma berśncuov o Veliké noci vi, za be- ränec po itii gr. Suma slepic vánočních xv. Suma vajec ii (P ryt. Suma Zenné roboty i (P viii dnf. [II. fol. 26.] Ves Borek. XIV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tej vsi dávají obiléosepnie, robota ženná, slepice. Cláník (Martin Šampak, Mikeš Hysků) iii čtvrti ii pruty. Pavel Hošek (Jan Hvězdář) i lán min. prutu. Martin (Jira Martini) ili čtvrti. Rousek (Kašpar) j lánu 1 prut. Barthoň Prášek (Jan) j lánu i prut, hon pustý. Nechvíle (Dušek) j lánu ii pruty. Vávra (Martin) j lánu i prut. Matěj Polák (Tomáš Šarovec) iii čtviti, čtvrt. Svatoń (Jan Liněk, Řehák) i lán. Vondra hajný (Jakub Říhů) j lánu j čtvrti. Havel rychtář (Martin) i čtvrt. V tej vsi s krčmy nesvobodné mají platiti, kdož pivo šenkuje, posudného s sudu ii » alb. Odtudź dśvaji vsiekni zespolka s mostu żita 1 korec. (O paměť: jakož platí v té vsi obilí na konve, pak ty tři konve jsou v 1 věrtel.) 49* 

Strana 388
388 Suma úroku svatojirského it (f ziii gr. Suma úroku svatohavelského tolikéz. Suma Zita viit korcüv iii třetiny. Suma pšenice vii korcü iii třetiny. Suma ovsa vii korcü iii třetiny. Suma ječmene vit korci tii třetiny. Suma roboty Zenné rrr dni. Suma slepie rrrij slep. [IL fol. 28.] Ves Oujezd. XV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Dávají obilí osepnie, robota ženná, slepice. Pavel krčmář iii pruty, krčmu. Skřička (Šťastnej) tit čtvrti. Václav (poustka) iii čtvrti ij prutu. Menšík (Jan Nechvíle) ii čtvrti. Pavera (Adam Mensikà, Maïous Tulis) iii: čtvrti. Jiřík Ryšavý (Marek) i lán minus prutu. Jíra Malaj (Blažek Houser, Jan Kuška) ii} étvrti. Sloup (Vaněk rychtář) j lánu, nivu. Martinec (Vaněk Poníženej) j lánu. Dušek Chelků (Jíra Hysek) zahradu. Obec, hony u vsi nad rybníkem. Od Bu- koviny role. Odtudž s mostu dávají všickni zespolka Zita tit vértele. Suma úroku svatojirského ij (f rroij gr. (ii ff j gr.) Suma svatohavelského tolikóż. Suma Zita vij korce. Suma pšenice »j korce 1 vértel. Suma jetmene vj korce i vértel. Suma, ovsa vý korce i vértel. Suma roboty Zenné zriiii dnf. Suma slepic zrij (rritj slepice). [II. fol. 30.] Ves Bokytno. XVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Vtéž vsijetolikorobota ženná. Barthoň (Vávra Hloupej) iii čtvrti tý prutu. Prokop (Beneš Sobol) j lánu, druhý j lánu. D. XVIII. Urbář panství Pardwbického a Kunétickohorského po r. 1494. Jan Zchupa (Matéj Soukota) iij prutu. Kuba Kluček (Jan Kubínů) i lán i prut. Vichtorin (Matěj Hodek) iii čtvrti minus prutu. Dibel (Matéj Chmel) ii čtvrti j prutu . Průšek i lán i prut, druhý j lánu. Kuba Hodek (Vondra Pšil) iii čtvrti. Havel (Jan Haveliců) i lán minus prutu. Hrdina (Jan Vlasina) tii čtvrti 1 prut. Šimek (Jam Mlejnek) i lán, louku od Řehoře. Jíra (Matěj Průšků) ij lánu méně iii prutů. Václav Chmel (Jíra Jenickej) i lán i prut. Bláha (Drychta) i lán i prut. Matej Rud (Vávra Bouzek) v prutů. Jan Melhuba (Vaněk IHolinka) v prutů. Jan (Vovesnik, Václav Mikulka) j lánu it pruty. Martin Kuna (Bartoň) j lánu 1 prut. Beneš (Dušek Stržil) iii čtvrti j prutu. Ješek (Jan Kořínek) j lánu i prut. Václav (Vachula) j lánu, od poustky Beranovy i prut, měštiště. Vondra Dlouhý (Jan Třešňák) ii pruty. Řehák (Prokop Průšek) i lán i prut, kus rolí Kunovského. Krčmář krčmu, it pruty, iii pruty role i s lukami od pustiny Bernovské, iii jitra ko- paniny na pustiné Beranovsky. Jan Polák (Vaněk Konečnej) vż prutu. Vondra provazník (Jíra Sedláček) v prutů, v prutů, ii pruty. Jíra Holý (Lampach) it pruty, ij jitra luk pod rybníkem. Machek Sádlo (Tomáš Pechánek) lán. Kulhavý Petr (Matouš hejnej) rychtu. Suma úroku svatojirského yiiit [P ri gr. Suma iroku svatohavelskeho tolikóż. Suma Zenné roboty i^ vj dne. [IL fol. 33.] Ves Bohomileé. XVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Též dávají obilí osepnie, též jest robota ženná a slepice. 

Strana 389
Ves Oujezd, Rokytno, Bohumileč, Dražkov, Býště. Hrbek vychtář (Fuk Petr) j lánu, sádek. Jan Hrdaj (Macháček) ij lánu. Petr Ješků (Marek Hysků) j lánu ii pruty. Hlaváč (Mikuláš) iii čtvrti. Ješek (Jan Štěpánek) i lán ii} prutu, ii pruty rolí a jitra a it mé&tiSté, Jirkovskü pustinu. Tama Zebeuchà (Jan Bezděk) iij čtvrti i prut, kus louky. Jiřík Vsebilik (Petr Martinců) 1 lán méně prutu. Vanék Podsehlid (Vondra Konečný) iit čtvrti. Suma úroku svatojirského ii (P iitij gr. (tý gr.) Suma svatohavelského tolikéž. Suma Zita vi} korce j věrtele. Suma péenice vij korce j vértele. Suma jeémene bij korce j vértele. Suma ovsa vij korce 3 vértele. Suma roboty Zenné rri dní. Suma slepic rrrviiii. [IL fol. 35.] Ves DraŻkuov. XVIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Martin (Kuba rychtář) v čtvrtí, pustinu. Matěj Koblaša (Vaněk Oujezdecký) iii čtvrti i prut, pustinu. Pavel Podhola (Vit Némec) iit čtvrti minus prutu. Štěpán Vrtal (Bartoš) j lánu tj prutu, loučku a kus pustiny. Taraba (Tomáš Jirsa) j lánu. Martin Koubek i čtvrt ij prutu. Havel voráč (Jíra) ij prutu, přikoupenou roli. Mach Hylman (Jan Štěrba, Petr Vozinka) iti čtvrti i jitro. Jan Květoň (Jíra Fousek) lán méně prutu. Vaněk Benešků (Jonáček) v čtvrtí. Tůma Podlaha j lánu. Kuba lamač (Jan řezník) ž lánu. Mike$ rajthar (Petr rejtharü) t lán. 389 Suma üroku svatojirského viijff xriiij gr. it ». Suma úroku svatohavelského tolikóż. [IL fol. 37.] Ves Bajsté, XIX. Odtud platí úrok svatojirsky, svatohavelský na groše české; dá- vají slepice a vajce. Urban Kuželů syn (Havel Smetáků) iiij pruty. ^ Vediéka (Matéj Macas) x prutà. Václav Proch (Jan) xi prutů. Vaněk Chýlka (Moravec) v prutů. Kuba Hwolků (Jan Laba) z prutů. Kuba Pavlů (Adam Mazura) iii pruty. Vochlaf (Kuba Medek) iiii pruty. Hanuš (Jan Jírů) vi prutů. Rákos (Bartoň Bareš) v prutů. Kuba Zelena (Nečesaný) vitii prutů. Matěj z Lukšova (Tramba, Matouš) vi prutů. Mníšek (Vítek Jakoubků) viii prutův. Šafář s Martincova (Matyáš) vi prutů, s Chasovského iii pruty, louku nad rybníkem Drahošem u splavu. Martin Halaš (Vaněk Vaňas) vitit prutû. Víšek (Petr. Pytlík) vi prutů. Petlycha (Vávra Dědinků) vii prutův. Kozák (Jan Kolbaba) v prutů. Roubík (Šebestian) vi prutů. Chlup (Mach Vréas) o prutů. Vašek (Jan Kozák) roii prutóv, ii jitra. Cervenaj (Adam Robínek) viii prutuov. Jakoubek (Jan Kolbaba, Vondra Jindra) iiti pruty. Zeman (Blažek Dčdinká) tit pruty. Němec Hanuš (Vondra Špinka) vi prutúv. Kuba Luhák rit prutüv. Václav (Jan Kulhavej) v prutů. Průšek (Tomek) z prutů. Myška (Prokop) itit pruty. Medek iiti pruty. Vávra (Urban Dudek) ii pruty. Mařan (Mikeš kostelník) zahradu. Pivák (Simon Šimák) iit pruty. 

Strana 390
390 Janek (Urban Vorovků) ii pruty. Proch starý (Adam Hloušků) j lánu. Hloupÿ (Jan Vochlicka) riii prutü. Jan krémár. Suma üroku svatojirského vtiij (D xiii gr. Suma svatohavelského tolikés. Suma slepic i ff v slepic. Suma vajec vit} [P zititÿ vajec. TII. fol. 40.] Ves Chvojence. XX. Odtud platí úrok sv. jirský, sv. havelský na groše české; dávají sle- pice a vajce. Jirek (Vaněk Potměval) vii prutů. Kuba Rybka (Jíra) ri prutů. Čičalka (Žižka) v prutů. Sopoušek (Jíra Novák) v prutů. Kuba Lisuov i lán. Ješek Rychlík (Petr Řezníček) viij prutu. Turek (Jíra) wii prutů. Kubíček (Vaněk) x prutů. Vašek Šich (Matěj Myšatů) vi prutů, Ne- hybovského tiii pruty, louku nad Blśznem, louku Les vedlí té louky, kus louky. Kuba Satoplet (Havel Hankotü) it pruty. Pravda (Petr Klas) ii pruty, tiii pruty od Vrabcovské poustky, pustiny rychetní i s tou loučkou, kterou Šavrnach držal. Havel (Řehák Havlů) yiij prutu. Košíšek (Jan) i lán. Beneš Čapek (Jíra) viii prutův. Nechvśle (Matouś Capek) i prut. Vítek (Prokop Čápů) vi prutů. Dédinka (Matéj Vítkà) iitij prutů, iii pruty Břeklovský. Jan Vidldk (Martin Soukal) vi prutu. Jíra Čelík (Urban Némci) itit pruty. Vávra Beneš (Martin Podšehlíd) i lán. Vaněk Kořínek (Petr Čavrnoch) s Kulhán- kovy poustky iii pruty. Jíra Kučera viii prutů. Michal (Vanék Michalà) rii prutà. Drahos xiiii prutü. Suma üroku sv. jirského viitj fT zo gr. itj A- D. XVIII. Urbář panství Pardubického a. Kunétickohorského po r. 1494. Suma sv. havelského toliké£Z. Suma slepic xrri. Suma vajec ij [I viii vajec. [II. fol. 43.] Ves Ředice. XXI. Odtud platí úrok peněžitý na české groše. Šach (Havel) i lán, vii prutů od Holic. Martin Houžvík (Jakub) viii prutů, ij prutu od Holic, ii pruty od Holic panského dvoru. Petr Koktan (Havel Berdné) iiti pruty, Vlkův statek, vi prutů od Holic. Chlup (Marek Chlup) viii prutů. Kroupa (Havel Jakeš) x prutů, v jiter na Ženových. Tomek Adámek (Jan Jansa) i lán. Šimčiek (Pekárek) ziti prutů. Runda (Pavel Němec) i lán, kus za Muzkou až do louky Mikolášovy, louku v Černovicích, mez v Poběžovicích, ii pruty od Petráčka z Holie, od Šimona z Holic. Vlková (Vaněk Vídenskej) xi prutův, v prutů od Holic. Pavel Némec (Pavel Sachá) rj prutu. Jireska (Vondra) xo prutü j lánu. Matěj Kapas (Vaněk Hanus) vi prutiv, vii prutüv Kovářovské pustiny. Bártha (Vaněk Hanus) zi prutův, v Čer- novicích k klučení, louku od Dašic. Dudek Zourufit (Vondra Huéek) itti pruty, pustinu Vávrovu. Vávra Kufr (Trojan) vi prutů, od Holic též. Jiřík Cokičl 1 lán, luka od Dašic. Benda (Jíra Děrávek) viii prutů. Matěj Víšků (Jan Kučiek) viii prutů. Rychtář pustiny vitii prutů. Gabriel (Vávra Hečanskej) viit prutů. Prdášek (Pavel Prdášek) i lán. Raus (Havel) xiii prutü. Mida (Petr) wa prutů. Kaluha (Janéick) vititj prutů. Viktorin: Šlegl (Jan Doležal) i lán. Vichoć (Vaněk Bílů) x prutuov. Koutek (Beneš Benda) x prutů. 

Strana 391
Ves Chvojenec, Ředice, městečko Holice. Vlk (Pavel) vitii prutu. Petr Hluchý (Vašek Marvan) vitiiž prutu. Beníška (Řehák Moravec) vit prutů. Svach (Remid$) itit pruty. Vávra Palatÿ (Bušek) vii prutů, louku od Dašic. Vrbata vi prutů, louku a hony od Dašic. Petr Václavà (Jíra Lanek) i lán i prut, ouku, Jiřík Bílů (Víšek) zi prutův. Ambrož (Jan Lajc) Martinovskou roli. Havel (Řehák Kukaně) v prutů. Martin Hubka (Lukeš Macek) ii pruty. Kabát (Kríž Jandá) ititý prutu. Matoušek (Šimek Morašickej) zi prutů. Havel Bečata (Petr Pečáč) wiitij prutu. Jeníček (Jíra Tkadlík) v prutů. Gabriel (Vit) xoti prutů. Petr. Vačata (Jíra sedlák) vitii prutů. Vondráček (Vaněk Brožků) i lán. Sirnádek (Jan Srotvas) i lán, březinu. Tomek Bartoníčků (Vaněk Matoušú) viii prutů. Labík (Jam Mlejnek) viii prutů. Husková (Mach Koliska) i lán, Kraví důl od Havelky. Jiřík Šlechta (Martin švec) ix prutův. Petr. Vachek (Vaněk Labíků) j lánu. Adam (Jíra Kabát) j lánu. Roháč zj prutu. Sust vit} prutu. Řeháček Labikä (Chrochta, Vävra) iii pruty. Holaÿ ii} prutu. Řezníček (Martin Škoda) iitij prutu. Svatoñ (Chrochta) iii pruty. Adam Kroupů bratr i lán # prutu. Kuba Zajdl (Hostovskej) v prutu, pustiny Chudohradovské vi prutů. Valenta (Matěj Koutek) viii prutuov, luka od Dašic. Štěpán Michalů (Matěj Hrubej) viiij prutů. Brožek (Vaněk Kuchynka) ii pruty. Janda (Janák) iz prutů, louku v Žernově. Vašek hajný iij prutu, příloh. 391 Beníška (Vašek hajný drží) i prut. Vašíček Havelků (Martin Vranovskej) tii} prutu, iii pruty od Holic. Havelka (Matěj Srulda) itti prutů, Kraví důl. Jan zahradník (Vaněk Nosek) ii pruty. Kuba Matějského (Vondra Kufrà) i lán, louku. Janek Heldynk (Tobek) iy prutü, j lán od Holic. Macas Lorek páně Hynků pustinu. Vik v prutů. [I. fol. 135. b.] Jest v tej vsi rychta svobodná, na tu má výsadu. Tito platí z Ředic s luk, kteréž drží od Dašic. Obec Redické mé louëku. Vávra Pulatý. Bárta. Jan Raus. Vrbata má Trávníčkovskou pustinu. (Cokytl má luka od Dašic.) (Zelena má luk na Žernovích v jiter.) (Havelka v týmž místé má vit jiter.) (Vašek má příloh v chobotě rybníka Ře- dického.) (Zanda má vokraje nad Smílkem.) [II. fol. 48. b.] Suma uroku sv. jirského veri (P. Suma úroku sv. havelského tolikéz. Suma Zní iii dni. Suma slepic ti. Suma vajec zi. Suma ovsa bij korce i vértel. [II. fol. 49.] Městečko Holice. XXII. Odtud platí úrok svatojirský, svatohavelský na české groše, mají robotu žennú a dávají oves, slepice a vajce. Mikuláš (Vaněk Stržil, Filípek) lan, iiii pruty, kus rolí za svou loukou. Beran (Jérek krejčí) iij prutů, louku u stezky Chvojenské. 

Strana 392
392 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Petr švec (Vašek) iiii pruty, louku v Žer- novích. Martin Klimšů (Řehák) v prutů. Tůma (Dušánek sladovník) itt pruty. Berka (Pavel Berků) iiii pruty, iit pruty rolí od rybníka Mušky. Šimek (Martin Matoušů) titi pruty, tiit pruty panské. Vávra Košťálů (Martínek) vůtj prutu. Vaněk Vařečků (Jíra Hubáček) viti prutů. Staraj řezník (Antoš) tiit pruty. Vaněk Farářů (Jan Pestule krajčí, Václav tkadlec) v prutů. Vaněk tesař vili prutů. (To drží Vlček.) Matěj Houžvíků titj prutu. (To drží Šimon rychtář.) Pavlíček vij prutu. Hevo (Václav Šichů) ij prutu, v prutů rolí panské. Huňatý Pavel (Faltys) vilj prutů méně tj provazce i s loukou, od Mikuláše řezníka itti pruty. Šich (Blažková) xi prutů. Václavek (Jan Šimůnků) tiitj prutu, titt pruty i provazce panské roli. Kubíček (Bartoň Hůlka) itit pruty, kus louky. Jan Kačíků (Petr krejčí) it pruty. Polenek (Jíra Rabas) vili prutů. Jan Remiášů (Matěj Lehkej) vit prutů. Mach Petráčků jtt pruty, vt prutů panskérolí. Jíra Diblíčků (Martin Diblík) vt prutů. Kříž (Bartoš) üj prutu. Vaněk švec (Bartoň Mikulášů) od Miku- láše iiii pruty, t lán, kus rolí za svou loukou. Prokop Starý (Mikeš Bártů) x prutů. Rychtář titj prutu. Martin kovář (Jan Vlček) dům a zahradu, i jitra pastviště, pastviště u Návesního rybníka, (Georgi 1543 üit pruty rolí). Tůma dům a zahradu, kus rolí za Šibe- ničným rybníkem. Ševčík (Tomek Šarovců) dům a zahradu, kus rolí od Diblíka. Tito jsú ze vsi. Matěj Lorků (Jan Macas) rv prutů. Jíra Pacek (Jíra Vydržel) xi prutů. Kubka Petrášků (Michal Zběhvajce) pustiny Macákovský xi prutů. Jan Šatný (Viktorín Huda) j lánu. Martin Košťálů (Šimůnek) xvj prutu. Vaněk Jiroušů (Havel Havlíček) vitij prutu. Jíra Hrnečků (Tomek Jirmanů) víti prutů. Michal (Janásek) x prutů. Pruošek (Kašpar) viij prutu. Janák (Jakub Holej, Vaněk Lubeč) iiitj prutu. Jan (Kubíček Bílej, Mikeš Šichů, Jakub Kohoutků) vit prutů. Zmrhal (Kubíček Bílej) iti pruty. Vávra Horynů xiii prutů, pustinu. Diviš (Vašek Horáků) ix prutů. Ondra Mikšů (Jan) 1 lán, loučku na Hrad- Urban (Jan Kohout) 1 lán. Vokounek (Štěpán Vondrů) iiij prutu. Nejedlý Jíra (Sloup) vilii prutů. Jan šafářů xij prutu. Pešek vitt prutů. Vacek (Jíra Vohralík) viij prutu, vi prutů pustiny Flaškovský. Jirouš (Jíra Bukač) x prutů, ti pruty Vlhovské rolí, iti pruty pustiny Flaškovský. Říha [Vac ..] xiti prutů, iii pruty pu- stiny Flaškovský. Mach (Jira Tarabů) riii prutů. Jíra Velina (Vaněk Hranička) vitit prutů. Hrnček starý (Vacek, Jan Chlupáčků) iii pruty. Pištora (Tomáš Košťálů) x prutů, loučku v Žernovích vedle Blaška rybníka. Martin (Tomek Půjč) vilt prutů. Hloušek (Jíra Kavka) vi prutův, v prutů pustiny Flaškovský. cích. Hladký (Jan Dvorskej) xitij prutu, louku, kus sadu, lán bez t prutu. Kubka (Petr Krátil) domek.

Strana 393
Ves Chvojno. 393 Vařečka starý (Petr Košťálů) i lán. Víšek (Mikulka) i lán. Sladovník. Botka (Jakub Prušků) ix prutů. Kovář Jíra itti pruty. Ducháček (Kubíček Novák, Vojtěch Čapka) iij prutu. Kavka (Pavel Mikulků) i pruty. Rouchal (Martin hrnčíř) zahradu. Z téhož městečka každý řezník, který krávu drží, má dáti při velicenoci jednú ourok ii kameny loje aneb po rriiit gr. Z pivovaru každý, kdož vaří, má dáti iii gr. Holičští za žennú robotu mají platiti za 1 den po iij gr. při sv. Janě. [I. fol. 358.] Tito z Ředic platík Ho- licím z rolí, kteréž ujímali podúrok: Vlk v prutóv. Chlup v prutóv. Jan Morávek iii pruty. Petr Hajman vi prutóv. Vávra Kufr iii pruty. Martin ij prutu. Janek Ondrů i lánu. Šach vii prutů. Martin z Redic od panského dvora ti pruty. (Runda kus za Mezkou až do louky Mi- kulášovy:) týž v Žernovicích louku. Vaněk Bartlů z Ředic pustinu Mačakovskú, na kteréž se má stavěti, jest jí ri prutů. [I. fol. 358.] Tito z Holic ujímali rolí od panského dvora pod úrok: Šimek itii pruty a stodolniště. Antoš v prutóv. Petr vj prutu. Petr švec iii pruty. Mach vi prutóv. Prokop xiiij prutu i s lúkú, kus sadu. Rychtář ittž prutu. Jiřík Diblík kus. (Antoš dům.) Archiv Český XVII. (Barták ii jitra.) (Mikuláš kus rolí za svú lúkú.) (Farář kus loučky v Žernovicích.) (Beran loučku u stezky Chvojenský.) Martin tkadlec kus louky.) [II.] Suma úroku sv. jirského rriliij ſ? gr. vj hal. (xxvi ſ vii gr. j hal.) Suma sv. havelského tolikéž. Suma ženné roboty tie xri dne. Suma ovsa iiij vij korcuov i věrtel. Suma slepic itt I j slep. Suma vajec vit ſP ro vaj. Suma za oves při vánocích ti � xviti gr. [II. fol. 56.] Ves Chvojno. XXIII. Tu platí úrok s. jirský, s. ha- velský na groše české a dávají oves a slepice. Nehyba (Jan Manda) titj prutu. Bartoš (Tomek) i prut, Šavelka (Vítek) viii prutů. Matějek tii pruty. Vávra (Vaníček) x prutů. Havelka (Vaněk Šaulavej) viti prutů. Jiřata (Váňa) x prutů. Taraba (Tomek Šimečků) víti prutů. Holý (Váňa, Vondráček) itt pruty. (Při- psáno 1542: i jitro i provazec klučeniny.) Václav (Zikmund Šaulavej) i lán. Černý (Mach Koudelků) i lánu. Janek (Jíra Mišol) i lán. Zikmund (Jan Černů) xiti prutů, důl kopa- pod Chvojnem. Bláha (Vaněk Plícha) viiii prutů. Martisa (Kříž) i lán méně prutu. Šich (Matěj Pecnej) zahradu. Štěpán (Mach Ješků) vitj prutu. Karásek (Matouš Skoktů) vit prutů. Šlicha (Pavel Jiřatů) iii pruty. Zelený (Jan Váňů) vj prutu. Beneš Křehčice (Blažek Skoktů) vj prutu. Z též vsi za sečnú robotu, co lúku seká- vali, mají platiti při sv. Janě jednú v rok rrii gr. niny xxv 50

Strana 394
394 TitozChvojenceslušejík Holicím a dávají úrok rychtáři do Chvojna. Rehdk (Jan Bobëk) piitj prutu. Pavel (Mach sedlák) viii prutů. Řehák (Jan Chocholák) i lán. Vdova Vondrouška (Mach Tchořík) i lán. Ševira (Kuba Vítků) i lán. Kubec (Matouš Čápů). Kožíšek. Suma úroku sv. jirského v (f roiiij gr. it} À. Suma sv. havelského tolikéz. Suma úroku sv. jirského z Chvojence iij [f roii gr. iit hl. Suma sv. havelského tolikóż. Suma ovsa fotij korcüv. Suma slepie rxzitit. Suma za robotu seénü yii gr. [IL fol. 60.] Ves Vostfetin.*) XXIV. Tu platí üárok sv. jirsky, svato- havelskÿ na groše české a mají ro- botu żenni, téz dévaji slepicea vajce a telat ij. Mařánek (Martin Švasta), Duchek (Beneš Horčička), Matouš Vavrlů (Maté Kostki), Martínek (Jan Pekárek) poustku, Jiřík hajnaj (vychtářů) poustku Kadeřávkovskou, žlábek louky vedle meze Jelenské, Říha Tikal (Jan Pochop) poustku, Jam Šálenaj (Jiráček Ne- šporů), Hanzele (Vávra Pšilů), Budinka (Beník), Rous (Panostika) poustku, Hanuš (Matouš Fi- lipů) poustku, Dušek Kubců (Kostečka) louku na Hradeich, ij jitra klučeniny na Hradcích, Dušek Šlechčů (Dušek Nešpor) i jitro louky na Hradeích, Horciéka (Urban uhltf) poustku, Ko- lesko (Jam Pil) iij jitra louky na Hradcich, Prokop Knajclik (Jan Lišků), Kohoutek (Jan Šálenej), Vondroušek (Zeman) roli od Holic, Klhovskou pustinu, Adam (Kuba Převěsil), Kuba hajný roli podle Jirákovy pustiny, ii jitra it pro- vazců klučeniny na Hradcích, Kuchynka (Ku- *) Při vsi té je jen někde výměra udána. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a. Kunétickohorského po r. 1494. bíček, Sopoušek) ij jitra chrastný rolí, viiž pro- vazci luk, Jan Kubdika (Matój) roli od Holic, Blažek, Klima (Kuba Převěsil), Sula (Jira Vyšehlíd) iiti provazce louky na Hradefch, Vaněk Kubový (Diwiš Pačín), Dajčman (Jan Psil),- Srytar (Štěpán), Jan Smetana (Mikuláš), Mach Kolisků (Prušková), Bartoň (Vích Liška), Mikeš (Vávra hajnej), Marchal poustku, So- poušek (Vaněk Mazánek), Bartáček (Matěj kovář) poustku, Vávra Matějů (Jíra Vlček) poustku, Jíra Horčička (Matěj Hubenej), Jan Chyba, Kříž (Václav Braun), Jan Němec (Hloušek), rychtář. [Z týž vsi dávají JMti pánu k velcenoci telat ii. Za ty budoucně dávati mají jednú . v rok pfi veleenoci j ffi. Též k velcenoci dávají vajec viti (f. Za roboty dřevné, kteříž mají koně, platí při vánocích jedna v rok i (PB vi gr. Za roboty Zenné dévati maji pti sv. Jané za den po iij gr. Z též vsi dávají slepic při sv. Havle i (l zuiii.] *) [I. fol. 347.] Tito od Holic drží rolí k Vostřetínu. Jan Kubců, Dušek, Dušek Kubcuov od Rovné; Kuba hajnf má pustinu podle Jirákovy role, Jérek Suvart mó Jirovskou pustinu, Jan Braninuov má příjem, co platil panu Špínovi. (IL] Suma úroku sv. jirského zi (T tit gr. Suma sv. havelského tolikóż. Suma roboty Zenny iiit dni. Suma. vajec vfti (l. Suma za telata za dvě jednú v rok při velicenoci j (P gr. Suma slepic i (f. roitt. Suma za roboty dfevnó jedni Y rok pii vánocích i (B vi gr. [II. fol. 64.] Ves Veliny. XXV. i Tu platí úrok sv. jirsky, svato- *) Hranatou závorkou opatřené připsáno o něco později. 

Strana 395
Ves Ostretin, Veliny, Litéting. havelsky nagro&e české, též mají ro- botu Zennü a dávají slepice a vajce. Rychtář mlýn, iiit pruty rolí od poustky Holikovské. Hulman (Vávra) i lán. Petr Vichtorinà (Matous Peträ) xoit prutû. Vondráček Kacbal (Pavel Doležal) i lán. Víšek (Petr Ukvasil) vit prutû, Sulkovské. Bárta (Dušek) z prutů. Vít (Matěj Macek) viti prutů, pustinu. Jíra (Lukáš) j lánu, iii pruty. Jan Kašč (Čermák) i lán. Křivka (Jan) roi pruti. Tomás x prutů, vi prutů Mařatovy pustiny. Petr Smolař (Malena) Trojího voi prutü. Šimon (Jakub) Sulkovskou pustinu. i s těmi dvěma příjemnejmi. Z tejž vsi dávají vajec НИ} (P x vajec. Za robotu žennů mají platiti při sv. Janě zà i den po tij gr. Za füry drevné platiti mají o vánocích xi gr. jednú v rok. Suma ńroku sv. jifského iiij (f! i gr. v 5. Suma sv. havelskóho tolikóż. Suma Zenné го triti. E sers [Za roboty drevné jednú v rok pti vé- nocích platiti mají ri gr.] [II. f. 66.] Ves Litčtiny.“) XXVI. Odtud platí úrok peněžitý na české gr. Dušek Nešetřil (Jan) rt prutů a čtvrt, iii pruty. Jíra Lusk (Vaněk) zii prutů. Petr vitii prutü. Pavel Mucek yii prutü, vi prutü poustky Holubovské. Vacek páně Špínů (Vávra) j lánu. Vávra klučeniny v lesích viii provazců, vi provazců klučeniny v lesích. — *) Připsáno: Ta všecka není páně. 395 Urban (Vašek sedlák), Tomáš rychtář) louku, iij jitra klučeniny. Prokop (Vondra řezník), Nožička (Adá- nek) it jitra klučeniny. Agrman (Jíra Nešetřil) poustku Bartáčkovu. Janek (Jakub Menšík) iii jitra klučeniny, týž priklučil sobě kus k tomu, kus pod Rou- dným. Bartáček, Mikuláš (Mazánek) jitro klu- čeniny pod Roudným. Vašek (Martin Bečka), Kuba Plšek ( Ji- ráčková) louku. Mikeš (Jiřík Bažant), Jírek krčmář (Matěj) louku i s kouskem majta od Uherských hranic. Janek, Vávra Tchořek (Tomek Cibulků) vi} provazce klučeniny v lesích Litótskych. Barvśk (Vašek) v lesích vi provazců klu- čeniny, i jitro klučeniny v Roudnym. Kuba (Vávra) Křčin zahradu, vitij pro- vazce klučeniny v lesích Litětských. Urban Malý (Jan Jirečků) luka, role od poustky Jirečkovy. [1. 143.] Tito pfiküpeniod Majtskjch: Bervík, Jiřík Mañdnek, Mañdnek, Agr- man, Kuba Novdk. Dušek z Vostfetina (jest pfi Ostretinu vepsán.) [1. 143 b] Toto přikoupeno od pana Spíny. Tomáš má louku. Prokop, Tomášek Bro- žuov, Vaněk, Jíra hajný, Janek, Brož, Duše- ková, Vašek, Kuba Plšek, Jan Brożuov. [L 144.] Toto v Litětinách přikou- репо od pana Štěpána. Martin rychtář má louku, piesky, kousek majta od Uherských hranic. Vávra Tehorec. Urban Velký. Kuba má zahradu. Urban Malý. [IL] Suma kazdého üroku rij (P rviij gr. it ». (Pavel 50* 

Strana 396
396 Suma plecního jednú v rok o sv. Jiří z gr. Suma slepic zitti. [IL f. 69.] Ves Roveń. XXVII. Odtud platí úrok peněžitý na české groše, též platí oves a slepice úroční. Smetana (Vávra Staněk) i prutü, iil pruty od Kabouska. Matyaska (Vondrová vdova) iii pruty. Breminka (Petr. Pehma) iiit pruty. - Krenych (Petr Lojchar) v prutů. Petr Kekl (Prokop Průšků) viij prutu, louku od Dašic. Kryštof (Matěj Palatü) vit prutů, prut louky od Dašic, poustku od pana Špíny. Šedivý (Mikuláš Motyčka) z prutů. oś (Jan Bartuski) it pruty. Jírek Pehm (Matěj Ucesanej) viiż prutu, louku od pana Dašickýho. Havel Kranych (Tlampačka) vii prutů, pustinu Šandovskou. Petr Hlaváč (Jan Svasta) vitiz. Eremiáš (Martin Šejbal) tj prutu, j prutu od p. Dasického. Urban Vlk (Matěj Kučera) viiiij prutu, ti pruty od Dašic. Petr. Ješkův (Marek) i lán ix prutů, louku od střelce od Dašic. Vondra Hrochů (Petr Petlacha) ri prutů. Michal Puolpán (Blažek) xv prutů, luka od Dašic. Martin Knaplà syn (Hanzl) má viij prutu, j prutu louky od Dašic. Jírek Prudič (Martin) viitij prutu. Hynek (Antoska) z prutů: Vacek Beránkův (Vávra Malak) vitit} prutu. Vondřej Kufr (Matěj Kubíčků) x} prutu, louku od Dašic. Jakub Pešl (Štěpán Racek) vitii} prutu. Bláha Fajstarů (Urban) ix prutů. Martin Toch (Bartoš Berouš) i lán, prut louky od Dašic, prut od Štossa. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kumnětickohorského po r. 1494. Martin Šanda vi prutů, louku od Dašic. Petr. Košík (Vaněk Nosek) ix prutů, è prutu louky, roli od Štěpána. Štěpán Razek (Košík) iiii pruty. Beneš (Pavel Palata) ri} prutu, louku od Dašic. Petr. Šrámek (Vondra Bílek) viii prutů, poustky ii pruty. Jan Prchal (Vaněk Šklubal) z prutů minus čtvrce, louku od Dašic. Martin Petr. Vávrà (Jíra) viii prutü j (P, iii pruty od pana Śpiny. Vacek Petr Vávrů (Jakub, Čeradská) viiž prutu i čtvrt, j prutu louky od Dašic. Knapl (Pavel Šedivej) iii pruty, j prutu louky od Dašic. Рей (Petr Pech) zj prutu, louku od pana Dašického. Štíšek (Martin Čermák) i lán. Štěpán Fuksü (Vondráček Šustů) x prutů. Jakub Fuks (Jan) riii prutů, louku od Dašic. Pavel zahradník (Kohowč) iti pruty. Kohoutek (poustka) viiii} prutu. Petr Benešů (Jam Jandsek) viij prutu, louku od Dašic, poustku od Smetany. Benes (Petr Rafoušek, Jírek Šmer) titij prutu (iiii pruty též j provazce). Franćk (Petr Rafousek) prut rolí. Petr Rafouśck (Jirck Smer) vii prutů. Fierekl (Petr) viii prutu, iii pruty rolí od Rafouska. Jakub Vohnout (Mikuláš Strouhal) viii prutů, iii pruty roli od rychty. Cibulka (Jirdłek Cibulki) ix prutů. Hanuš (Dušek Duáma) viitj prutu. Sedláček (Mikuláš Čapek) ri prutu. Pavel zahradník (Holanka) v prutü.. Štěpán (Petr Sobel) roj prutu. Mikuláš Boček (Petr) xiij prutu. Mucek (Martin Mucků) ri} prutu, i čtvrt, louku od Dašic. Ušek (Matěj Štuček) riti prutů. Krajea (Vit Hataš) zitiz prutu. 

Strana 397
Ves Roveň, Komárov. Jiřík rychtář (Mach) zy prutů, i od pana Špíny, zahradu od Jakuba Vohnouta. Kovář tii pruty, vajheii, ti prutu od rychty. Blažek (Jiřá krajčí, Pěknej krejčí) i prut, i jitro i provazec louky v lesích Litětských. Machal Carda (Vávra Pešl) iż prutu. Jakub kostelník (Jan Brynda), Jan Kabouš. Šus Hanuš (Zikeš) viij prutu. Hyxa (Petr Hrachá, Prášek) j lánu, louku od Dašic. Jan Prudič (Dušek Opršalů). Vaněk Vlk (Martin) x} prutu i čtvrt, pu- stinu. Jakub Mucků (Ilavel Kubrnát) xvi prutů. Jíra Pavlásek (Kuba Ryšánek) ix prutů. Marek Malák (Matěj Loutka) pustiny, obého x prutův; poustku Jiříkovu. Václav (Hanousková). Petr Lhotský (Martin) yj prutu i čtvrt. Mikuláš Šajflar x prutů. Dlouhý (Vondra Hroch). Jiřík (Marck Malák). Vacek kravák (Matěj Bocek) vt prutů. Staraj (Adam Fierckl) y prutů. Víšek (Mach Víšků) tij prutu rolí. Vávra Klouček (Martin). Prchal vychtář krám řeznický. Z též vsi, kteří prve do Kunětic plativali: Vávra Klouček (Martin) poustku. Víšek (Mach), Antoš (Jan Král), Hyxa (Petr Hrochů, Nepraš), Jan Bachura (Mikeš Hranička), Janck Prudič (Dušek Opršalů, pou- stka), Cibulka (Jiráček (ibulkú, poustka). Obec kostelní luka od Dašic každé iiiij gr. V tej vsi jest rychta, na ty jest Pulaży, z tej plat platí a ze všeho, což k ní jest, a pivo šenkuje, z toho lidem rozkazuje. [I. fol. 141 b.] Úrok s luk od Dašic [platí:] Obec, Šanda, Jakub, Kohoutek, Vondřej, Matéj Mucek, Puolpán, Jakub Hrochuov, Jiřík Fux, Václav Pešil, Pety. Huml, Beneš, Hyza. (Šanda má iii pruty pustin.) 397 Prchal má iii pruty Jindrákovské pustiny. Z té rolí oddáno lidem za škody, co se jim zatopilo Rovenským rybníkem. [L fol. 142.] Tito platí s příjmóv, kteříž k tej vsi nepřísluší. Machek z Platěnice, Remeš, Hoch, Matys z Komárova. V tej vsi jest rychta, na tej jest Pulatý. Z tej plat platí ze všeho, což k ní jest, pivo šenkuje, s toho lidem rozkazuje. [I. fol. 142 b.] Též s luk Dašických. Knapl i prut. Petr j prutu. Krystyn i prut. Bartošek j prutu. Šedivý j prutu. Petr Kývl j prutu. (Pešl j prutu.) (Martin j prutu, druhý 4 prutu.) [IL] Suma ńroku sv. jirskóho plviii (B yiit gr. v h. Suma sv. havelského tolikéz. Suma zvláště co do Kunitic plativali ka- ždého iii [P iliiż gr. Gylbii korci i vórtel. Suma ovsa ij“ minus iii vértele. [Grfvit korcü i vértel.] Suma slepic ziii. [IL fol. 77.] Ves Komárov. XXVIII. V tej vsi jiného není než toliko úrok peněžitý na český peníze. Burian (Martin Burianü) i lán minus prutu. Pavel Matys (Petr Boweck) } ldnu, iif prutu. Martin Racek (Vaněk Vencák) j lánu a ii} prutu. Havel Lauman (Vašek Šupáků) i lán j prutu. Vaněk hrnčíř (Janásek) lán iii pruty. Jíra Řepík (Martin Macasů) j lánu it pruty. Václav (Šarovec) j lánu iiti pruty. Král iit čtvrti minus j prutu. Havel Menšík (Bílek) j lánu j prutu, luka od Dašic. Jan Halama (Jíra) j lánu ii pruty, iii čtvrti bez j prutu, měštiště. Jíra Matysův (Martin Krška) prut. Šupík (Matěj Koudelka) iii čtvrti j prutu. Janek Haškuov (Jan rychtář)i lán i prut. 

Strana 398
398 Štuček (Vašek Houževnej) iii čtvrti i prut, ii pruty od Dašic. Jira Koliska (Jan Fizdk) itt čtvrti minus prutu. Pavel Kostečka (Vašek Pleskot) t 14n i prut, měštiště, zahradu, luka od Dašic. Rychtář iiij prutu, ti pruty od Dašic. Libánskaj z Pardubic tit pruty. Štěpán Štěch (Jan Šupík) xix prutů. Obec z kostelního platí o sv. Jiří vttit gr., o sv. Havle též. [Kněžští: Juon krajčí (Blažek Šárovců) zahradu, prut od Dašic. Dušek zahradu, kněžskou roli. Rychtář kněžskou roli.] Suma úroku sv. jirského roiij (P viiij gr. iż h. (roit. (P. xxo gr. tij h.) Suma úroku sv. havelského tolikéz. (II. fol. 80] Městečko Dašice. XXIX. Odtud platí úrok svatojirský sv. havelský na české groše a mají ro- botu sečnoua žennú a dávají slepice. Blažček (Janček, Pavel Vrabec) tiii pruty. Л Holen (Sabinskej) vit prutů. Hašek (Mikeš Víchů) ij prutu, ii pruty panské rolí. Vlachý pivovarničkovu. Tomková (Havlín) iiii pruty, i prut panské rolí. Bartošek (Petr Bečička) ИН ргшу. Zikmund (Pavel Hušek, Vaněk Snetwej) iit pruty, od Vaška ij prutu, j prutu panské rolí. Jan Śestók (Iiżek) ilitż prutu. Václav j prutu, poustku Tůmovskou. Pavel (Jan Pavlů) zi prutů, 3 prutu od Chlubného. Vaněk bednář (Jakubec) iii pruty. Hanousek (Černej švec) tij prutu. Jan bednář domek. Martin krajčí ii pruty, prut od Zítka, prut od Martina ševce. [To jest proto vyma- D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. záno, že jest JMt ten grunt k obci skoupiti povoliti rátil.] . Vaněk pekař domek. Zavriüsta (Jan sladovnikü) ii} prutu. Václav Prevésil (Matěj Nepas) ii pruty a kus panské rolí. Vašek (Brož Polák) iii pruty minus čtvrti, pastviště od lazebníka. Písať ii pruty, kopec u tvrziště, ii pruty panské rolí, od šafáře zahradu, iii provazce i čtvrt kopce. Jan krajčí (Vaněk Ješurů) ii pruty, ij pro- vazce kopce. Jan Střelec (Jíra Silnej) i prut, louku od Vícha, rolí od Huráně. Jiřík (Pavel Štěbytka) iit pruty, pastviště pod Husojedským rybníkem. Dušek Hlaváč (Fanta, Mrkvice) iij prutu, ii provazce a i čtvrt kopce. Dušek Kyselo (Pavel Štěbytka, Petr ko- žišník) iij prutu, pastviště od Zítka, grunt Vaňka bednáře, v prutů. Vávra kolář. Vaněk Kyselů (Vávra Špalek) v prutů. Štěch (Jan Matoušů, Zeman) vi prutů, j prutu louky. Vích iit pruty, loučku, ii pastvisté na Podhájí, j prutu louky, prut rolí Šemberovský. Bukač s Vaňkem j prutu. Vaverka tkadlec ij prutu, loučku. Vaněk Kutků z Kostěnic louku. Hubka (Jan Blatnickej, Tomáš) viii prutů. Kuba (Marek) i prut. Šichuť (Jíra Rosypal, Zavřiústa) i prut, prut rolí od Zítka. Zítek (Jan Foukal, Zdarsa), louku. Jan Bukač (Blažek Šichařů, Vaněk Licků) i prut, zahradu, od Vaška louku, od Holýho prut, pastviště Štěpánovské, ij prutu ij jitra a ij provazce, prut rolí od Zítka. Hornik (Jan) ой prutů, i prut ij jitra rolí Semberovskf, ij prutu, ij jitra ij pro- vazce i s trnim Zákovství. Jan Sedláček (Vašek švec) ii pruty, 

Strana 399
Městečko Dašice. Ves Hedčany. Bárta (Mareš) vý prutu, Trávníkovskou, měštiště od Petra Vávry, j prutu podle Ješka. Jíra kolát (Martin Čejka) itii pruty, Su- &ov8ké. Petr Vávra (vobec) ij prutu. Matouš Holý (Herinků) vitij prutů, prut rolí Šemberovské. Pétibabka i prut, zvii záhonův od Duška, zahradu. Petr švec (Maděr Jíra) i prut. Mitaš (Čapek, Borůvka, Jiřík Strajčěk) i prut Žákovství v prostředních honech. Mikuláš kožišník prut rolí panské, j prutu od Rihy, ij provazce kopce. Blažek (Jan Bílek) od Zítka rolí, kus palouku pod rybníkem. Kovář iii pruty. Šafařík (Říha Borovec) vi prutů. Matěj pivovarník (Jan Dromeddr, Kyselo). Chlubnÿ (Jan Puta) od Zítka rolí. Havlíček (bednář), Mach Vlasák (Jiřík Doubrava). Mlynář pastviště za dvořištěm. Dlach z Kostenic j prutu louky. Labezník lázeň. (1542 Georgi. iiiij jitra i provazec i čtvrti rolí na pastvišti). Mlynář. Obec dvořiště, louku a hony. [Z těch rolí udělali Dašičtí obec, a z té obce tento plat JMt pán ráčil jest jim Dašickejm od- pustiti na budoucí časy). O roboty drevné s Dašickými, kteří koně mají, jest uhozeno, aby dávali za zrxi fur při vánocích gwi gr. Z téhož městečka za hrabné roboty každý z prutu má platiti j gr. při sv. Janě, učiní t (P rywiiii gr. Za žennú a seni robotu mají platiti za 1 den po itj gr. pfi sv. Jané. Z téhož městečka každý řezník, kterýž krám drží, má dáti k velicenoci jednü v rok ( gr. Odtudž z pivovaru každý, kdož vaří, má dáti iii gr. Jan 399 Od vody vedení 1 gr. od varu. [I. fol. 331.] Z téhož městečka úrok svatojirský a svatohavelský s rolí, kteréž ujímali od panského dvora. Písař ii pruty. Odjat mu i prut a oddá- váno z toho lidem za škody. Týž má kus, co zbylo na Vankově prutu. Jan krajčí ti pruty, pastviště pod rybníkem. „Vaněk Váchóv ii pruty." (Odjato mu a z toho oddáváno lidem za škody.) Kuśśk i prut. Vanék Pfevésil i pruty a kus. Dra- šťata i prut. Vašek iij prutu na Poříčí. Zítek iitý prutu. Martin švec i prut. „Šafář zahradu“ (Hašek ii pruty). Dušek xvii záhonóv. Lukáš j prutu a kus. Petr Vávrü měštiště. Jan Bro- Żuov ii pruty. Trojan ii pruty. Šafář příjem od panského dvora. Jam Šichovec pastviště na Podhájí. Michal Pilař pastviště na Podhájí. Zdarsa pastviSté. Stepdn i prut a pastviště. Ješek ii jitra luk od řeky. Dusek Benysko j prutu luk podle Ješka. Řehák Štyc j prutu luk podle strouhy rybníka Hájského. Jan Bro- Íuov podle Rehákového. Jéeha j prutu podle Du&kova. Martin Kyselá j prutu. (Vaněk Stary it pruty rolí Šemberovské.) (Rajnus louëku a kus podle Lanského.) [IL.] Suma ženné ij“xrrij dne. Suma hrabnýho každého dne žní po j gr. Gní 1j (f. Suma secí (tilt dni. Suma slepic (viii. . Suma pki vénocich za drva prot gr. [II. fol. 87.] Ves Helany. XXX. Tu platí úrok sv. jirský a sv. ha- velsky na groše české a mají robotu Zennü. Väclav (Vit Moravec) j prutu u Hečan, i prut žákovství na předních honech. Marek (Martin krejčí) kus od panského dvora vedle své rolí, méň než prut. Falckrabě (Matouš Šavlů) + lán, titt jitra luk té ohrady za Vankovü lükü, prut od Trojana. 

Strana 400
400 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. [I. fol. 60.] Ves Trojovice.*) Tu platí peněžitý plat na české groše. Strachotka má i čtvrt ti pruty. Brychta má i lán ti pruty. Lanc i prutu. Babčie j lánu ti pruty. Hora iii čtvrti j prutu. Jiřík Hruška tit čtvrti. Summa úroku sv. jirského vi ſP xxviiij gr. it &. Summa úroku sv. havelského tolikéž. [I. fol. 144b.] Ves Čeradice. Ta všecka není pánie. Odtud platí úrok peněžitý na český groš. Zmrhal má ix prutóv. Racek má xj prutu. Hrdouf má xi prutóv. Krátký má riiit prutóv. Voděratský má xi prutóv. Tito přikoupeni od pana Markvarta: Matěj Strajček má pústku, poustku a louku. Krčmář. Jindřich z Ruprechtova. Hedouf. Jiřík Merda. Odtud platí úrok svatojirský, sv. havelský na groše české. Jan Blatnický (Jakub Zeman) xiiti prutů. Huml (Jíra) xit prutů. Václav Landa (krčmář) iij prutu, past- viště za mostem. Dušek (Petr Vávrů) vii prutů. Jíra zahradník (Jan Carda) ii pruty. Petr Vávrů (Jan Humlů) xi prutů. Martin Krajza (Jíra Tráva) ti pruty). Vacarda (Jan Černej) viiii prutů. Jíra Babek (Jan Černej, Mikeš, Jan Říd- Matouš (Mikeš Vlachej) rii prutů, pastviště. košil) xtt prutů, i od Tobišky, ti pruty od Lau- Kozel zahradník (Mikeš Hlahůlek) kus mana, xit provazců. rolí, loučku. Timlárek (Matěj Šarhan) viii prutů. Vašek zahradník (Mikek Hlahůlek) kus Tichánek (Jan Řídkošil) zahradu, Červí- rolí a loučku. kovskou zahradu. Tobeško it pruty. [Tu poustku drží Mikeš [II. fol. 88.] Ves Plátěnice. XXXI. Vodička (Martin Vertelíček) viit prutů. Radouš krčmář (Pacák) v prutů. Dušek Nechvíle (Petr Nechvílů) riti prutů, kus loučky mezi rybníky. Martin Černý (Jan Remiáš) viii prutů, kus loučky mezi rybníky. Rychtář Remiáš (Vondráček rychtář) xitit prutů, rvitt záhonů od mlýna. Petr Hušek v prutů. Pícha (Jíra Troják) v prutů. Purkrábek (Jan Starej) ti pruty. Vávra tkadlec (Vávra Kubínů) ii pruty. Jan (Mach sedlák) vit prutů. Dušek Kréma (Václav krejčí) ii pruty. Martinek Vondráčkový (Jan Košík) ti pruty. Jíra Vacarda (Tomáš Rada) vii prutů. Pavel Miranů (Jan Tkadlíků) viiii prutů. Obec it pruty. Týž obec luka. Suma úroku sv. jirského viiiij ſ viiit gr. v &. Suma sv. havelského tolikéž. [II. fol. 90.] Ves Prachovice. XXXII. Z tej vsi platí peněžitý na české groše. Též mají robotu žennú a dá- vají slepice. Suma úroku sv. jirského tj � rrvij gr. Suma sv. havelského tolikéž. Suma ženné roboty v dní. *) Zápis jest mřežován.

Strana 401
Vsi Trojovice, Čeradice, Plátenice, Prachovice, Turov, Moravany. k svýmu gruntu (dědičně pod tejž plat, než za ty iit dni roboty Zenné vZdycky budoucné platiti má jedná v rok pfi sv. Havle po iij gr. Štěch (Jan Humlů). Tito z Prachovic ujímali roli od panského dvora: Jan Blatnicky (Jakub Zeman) ii} prutu, i prut, ż prutu luk od Dasic. Racek (Petr Vávrů) i prut vi provazci. Obec odtudž z prutu rolí od Dašic od panského dvora platiti mají úroku vi gr. Tito lidé cizí platí z kruntóv Prachovských: Dorota z Hečan (Vít Moravec) louku. Rychtář z Komárova (Vít Šarovec) iij prutu. Jiřík z Komárova (Havel Menšík) rolí. Frančk z Rovné louku. Machkův Václav z Plátěnic rolí. Jest tu řeka, ta se někdy dráž, někdy laciněji najme. Tito platili pánu Dašickému: Kuba (Michal), Huml (Jira). Suma troku sv. jirského vit [P itij gr. 1.5. Suma svatohavelského tolikéz. [II. f. 93.] Ves Turov. XXXIV.*) OdtudZ platíürok sv.jirský, sva- tohavelský na český groš a dávají slepice. Čermák (Martin Racek) Kuželovské, na Bělošicku i prut, iiii provazce rolí. Janek Šilhavý (Matěj Půlpán) Kuželovské sedlisté.**; Mikuska (Jan) Kuäelovské. Michal (Reif). Kuba rychtář (Pavel Kabous) pusté. Pavel Kubíků syn (Petr Hýsků), Vavřinec z Tradovského (Vašek Vavřinů) prut, Strnad krčmář (Jan Hlahůlek), Janek Hrbek z Stan- **) V$méra dále neudána. Archiv Český XVII. 401 kovského (Macháček Dvorský), Jíra Mikušků syn (Hrdaj), Bumbal (Hyksa rychtát), Štroch (Viktorín Kačer), Hixa prut a kus od dvora, Hlahuolek (Jan Hýsek), Staněk (Jan Matějek), Kuba Staňků (Hýsek) přijal pod plat k tomu, k té zahradě kus rolí. Kubele (Beran) chudé [role]. Jíra švec (Jíra havíř), Mlýnek (Šmídek krejčí) prut od dvora, Hesek krémáf (Matéj Mlajnek) krčmu, Matýsková, Reček prut, Martin (Havel Dvorskej) na dvoře ii lány. * Turovští mají obec. Suma üroku sv. jirského z [I itij gr. it h. Suma sv. havelského tolikéž. Suma slepic zxviii. (IL. f. 96.] Ves Moravany. XXXV. Tu platí úrok sv. jirsky, sv. ha- velský načeské groše, dávajíslepice a vajce. Jan rychtář (Vaňásek) viii prutů, zahradu, ij prutu i jitro i provazec rolí. Víšek ij prutu. Pavel Novák (Vaněk)i lán. Kuba Pechura vii prutů, rybníček Hlu- bečice. Štěpán (Mikuláš, Vaněk Polák) vii prutů, měštiště Rajcovské, it prut rolí u Moravan. Kovář ti pruty. Nožička (Vít Koutský) iittj prutu, j prutu luk. Hanuška (Hanúšek) vii prutů, i prut j jitra rolí Šalomúnovské. Jakub Pilo (Jíra Holub) viij prutů, mě- štiště Rudkovské. . Matěj Nedvěd (Jira Tchorek) wii prutů. [Galli 1545. sc. Týž z vii prutuov na Vřesích proti Kostěnicím každého úroku »rroiii gr.] Antoš (Kuba Nešpor) xt prutů, i prut rolí Neřádovský. Vik Jan (Němec, Mach Kowtského) iiii pruty. Kubka (Vaněk, Bárta) vii prutů, poustku Matějovskou. 61 

Strana 402
Anna Havlíčková (Šimek Zakopečin) i prut. Martinek (Urban Vokounů) vi prutů. Morávek (Vondra Holubů) viiż pruti, j prutu louky od Dašic. Farář (Vaněk Hejtmánck, Martin Kuchta) ví prutů. Šimon zahradník (Jonášů Jírou) má Ne- řádovské. Jíra Lacina (Mareš Kwhánck) x prutů. Jíra Pipičků (Michal, Martin Kuchta) ij prutu. Kuba Pechw viij prutu minus mé&tiBté, loucku, i prut a kus. Vladyka (Kuba Ryzek, Václav Víšků) ferro kl 11. se roli u Moravan. Rýsek (Vondra Vanickü) iii pruty. Vaněk farářů (Jan Pipicà) iii pruty. Gregora vi prutů, Michalovského iij prutu, j prutu luk, j prutu k svý poustce. Eliáš (Vaněk Holubů) z Michalovského, 4 prutu k poustce své. Valenta (Řehák Koutský) itiiž prutu, j prutu, rolí Matějovskou. Janek Pechurů (Jan Chránek) it pruty. Martin Pešatů (Vondra Čejka) zi prutü Netádovské. Martin: kovářů (Jira Jandů) vi prutů, j prutu louky. Mach Miranů (Petříček) z prutů, u Bělo- Éovic 1$ prutu j jitra rolí. Václav Hanousků (Jíra Melounů, Kuba Z tejž vsi platí pospolně k velicenoci vajec ti ff a tele i, za to platí pfi sv. Jifí ziii gr. OdtudZ platí pospolně slepic ii (P xv při sv. Havle jednú v rok. Suma úroku sv. jirského wviiii [P. Suma svatohavelskóho zvitii ffl. Suma slepic ii (f xv. Suma vajec ii (f. Suma tele i. O to s nimi uhozeno, Że mají za né dávati jednü v rok pfi sv. Jirí riii gr. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. [IL fol. 101.] Ves Kostěnice. XXXVI. Odtud platí úrok svatojirský, svatohavelský na groše české. Též mají robotu žennú. Tůma (Blažek) xv prutů. [Od toho drží Jan Adámků do Hostovic ij gr.] Kuba krčmář ij lánu, prut louky. Janda (Jira Bloum) xiii prutû. Šilhan (Vaněk Vsteklej) ii pruty a čtvrt, palouk za struhou. Jan Němců (Vaněk Nejedlej) iii pruty, lesu čtvrt. Jíra Viktorin (Jakub Nešpor, Krychta) viiž prutu, měštiště Jirkovo, prut luk od Dašic. Jirák ii pruty. Jan Trla rychtár xi prutü, pustinu Michál- kovskou, pustinu Semberovskou. Martin Němec riii prutü, pustinu Micha- lovskou, role od Belecka. Sich iii pruty. Kučera Młynek (Kuba Jozyf) x prutů, pustinu, rolí od Belečka, kus lesu pod Bí- lečkem. Martin Čajka (Štěpán) viij prutu, v prutů Borkovské rolí, od střelce z Dašic kus louky, riti provazcù rolí, v jiter roli na pustinách. Martin Dlach viii pruti. Machek Dlachů (Martin) i lán. Martin Hulej (Jan Dlachi) i prut, pustinu. Vaněk Kubka (Jan Zeman) i lán. Vaněk Vlček (Jíra šafář) viii prutü, pu- stinu, i prvt od Belečka, ij prutu rolí pustý. Šimek (Vondra Lembera) z prutů. Vondráček Králů (Macháček) iij prutu. Remid$ (Jan Rohlik) viij prutu, les od Kosténic. Šlišek (Mandik) viiti prutů, pustinu, ii pruty Šemberovské pustiny, j prutu luk od Dašic. |I. fol. 336.] Tito platí s přijmuov s luk Dašických: Valentin Rutck j prutu. Jíra j prutu. Mikeš j prutu. 

Strana 403
Ves Kostěnice, Bližňovice, Čankovice, Skalice, Blansko. Šilhan palouk za struhü. Kuba Červenka z Vakačovic ij prutu vrchóv. Pavel Srámek ij prutu vrchóv. (Tu pustil.) Mlýnek Matěj pastviště u močidl. Jíra Černý prut vrchů u Kostěnic. Beneš týž vrchy. Ti oba pustili a držeti nechtí, a již se to najímá. Summa üroku sv. jirského rij (f xiij gr. Summa sv. havelského tolikóż. Summa ženné roboty [otj dne. |II. fol. 108.] Ves Bliżńovice.*) XXXVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše, slepice a robotu. Kuba (Adam) v čtvrtí. Jíra zahradník ij prutu. Václav Koddsek (Matěj) iii čtvrti, ii pruty. Vašek (Bartoň Malek) Šustovského ii pruty. Jirík rychtár (Jetmar) i lán ii pruty, Šu- Stovského ii pruty, zahradu od Pavla i příloh ii pruty minus jitra, řeku, i prut, ij provazce rolí. Matěj Sedlák (Jan Březina, Vaněk) v čtvrtí minus ij prutu, it pruty od Sustovského. Jan Martinäv (Petr Mudronkü) iii čtvrti minus j prutu, ii pruty od Vondrovského. Vaněk (rychtář) i lán minus j prutu, půl prutu louky. Toch (Martin Vojtěchů, Zech) itt étvrti minus ij prutu, iii pruty Sustovského. Viktorín: (Martin mlynář) mlýn, kus rolí. Jira Zila (Jan Psotnovskej) mlýn, j prutu louky od Bližňovic a kus rolí Ježkovské z Čan- kovic. Suma úroku sv. jirského zvij [P. Suma sv. havelského tolikéž. Suma ženné roboty ii dni. Suma slepic it. [II. fol. 105.) Ves Cankovice.*) XXXVIII. Tn platí úrok peněžitý na české groše. Též jest robota ženná a sle- pice. *) Celá ves mřežována. 403 Vondra dráb iii čtvrti. Štěpán páně Kostků (Vach páně Hrochů) i lán. Matěj zahradu, ii pruty od Ješkova. Janek (Jíra Kodásek) ij prutu. Jan Kuklík (Eliáš) i prut, řeku. Bartoň (Jíra) i čtvrt. Jan Pechura j lánu, od Vondrákovského i prut. Jan Kalaba (Sedlačka) zahradu, ii pruty. Duchek Horčice (Jan Mazánék) rix prutú. Vondra Pešata (Fink Petr) zahradu a prut. Víšek (Matěj Beránck) i lán tii pruty. Suma úroku sv. jirského vit ff! ot gr. iti} h. Suma sv. havelského tolikéz. Sumu roboty Zenné rvitj dne. Suma slepic (tiii. [IL fol. 107.] Ves Skalice.*) XXXIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Jan Skalický (Martin v čtvrtí i prut, za- hradu. Beneš Vnuk i lán ii pruty. Matej Svajéman (Martin tkadlec) i prut. Bartoš (Jan Motyčka) j lánu, na Bělo- šicku i prut rolí Šaldovský. Mlynář (Mikuláš Sedlák) mlýn, ij prutu. Suma úroku sv. jirského »i ff ii Gtvrti. Suma svatohavelského tolikéz. [IL fol. 108.] Yes Blansko.* XL. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Vávra (Tomáš) iii čtvrti ii pruty, iii pruty, j prutu. Mudroñka j lánu ii pruty. Jan Rataj (Pavel Němec) j lánu ij prutu, přikoupený i prut. Pavlíček (Šimek) zahradu. Pešata (Hanousková) zahradu. Bartoš (Vaněk Beran) zahradu. Suma úroku sv. jirského iii (P zx gr. tti d. Suma úroku sv. havelského tolikéž. 51* 

Strana 404
404 III. fol. 109.] Ves Hostovice. XLI. Tu platí úrok peněžitý na české groše a slepice. Aksamit (Vaněk Matoušů) vi prutů, mě- štiště, ii jitra, ij provazce, roli od dvora p. Hy[n]kova. Rohlik iii čtvrti, příjem u řeky. Jakub Tomášuov (Jaroš) t lán it} prutu. Vojtek (Jan Zdarsa) zahradu, role a luka. Smrček (Mikuláš Ješínů) j lánu j prutu, v jiter od Žižína. Duchek (Martin Racek) ij lánu i čtvrt, iti} jitra i provazec kopaniny. Vařouch (Vondra) zahradu, ij jitra i pro- vazec rolí. Matouš (Kuba tkadlec) i čtvrt j prutu, pastviště mezi Radišem, dvůr, louku. Synek krčmář (Jan) krčmu, měštiště, ij prutu rolí. Mach (Jan Leksa) itt čtvrti prutu. Jan Adámků (Jiřík Kučera) tj lánu. [Týž Jan Adámků z Hostovic přijal pod plat dva rybníčky pod svým dvorem, s toho má platiti při každém úroku rv gr. alb. A nemá toho hájiti, kdyżby struhy přidělávali, co by jemu brali v těch rybnících k tej potřebě aneb v dě- dině jeho vokraji; a s těch rybníčků Jan vdámků pánu JMti ničímž nebude povinen dostávati, než toliko plat svrchu psaný, a všeho jiného má prázden býti. A to jemu má budúcně držáno býti i jeho potomkóm. | Machek (Řehák Šišan) j lánu. Hodík (Petr Vlk, Vaněk Víšků) j lánu, i prut a j jitra rolí od dvoru p. Hynkova. Holý zahradník (Mikuláš Luňák) i prut a i provazec rolí u drah, ii jitra i provazec louky. Prokop zahradník (Bartoň Němců, Jiřík Ježek). Machek Synkův (Jiřík Zdarsa) ij lánu rolí, luk a pastviště. Kuba Duchků ij lánu i prut luk rolí i s rybníčkem, ir jiter rolí Hynkovský mezi Radišem. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Mach Němec (Štěpán truhlář) zahradu, prut rolí. [Mach Ryšavý s tý rolí, za kterúž se stala směna mezi pánem JMtí a Likavským o plat domovní, rolní i louční, platiti mají každého úroku i [f.] Suma úroku sv. jirského riii (f vii gr. v 5. Suma sv. havelskóho üroku yiiiż ff zr gr. if 5. Suma slepic ii. Suma roboty ženné iiii dni. Suma konopí vytrhati ii záhony po i gr. za záhon. Suma řepy rytí ti záhony po i gr. za záhon. Suma prosa plíti ii záhony po i gr. za záhon. [IL fol. 111.) Ves Lhota Úrecká. XLII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Žák (Průcha), Jaroš od Laviček ij lánu it pruty, klinek. Staněk v čtvrtí i prut. Václav i lán Martin Čapek (Matouš) zj prutu, ii pruty od Stanka, it pruty. Blažek (Holej) v čtvrtí, ii pruty. Šimek (Románek) i lán ij prutu, Ztařeč- kovské, ii jitra ij provazce. Jan Vořiešek v čtvrtí ii pruty, šenk. Víšek i lán i prut, přikoupeného iii čtvrti, měštiště. Tobiáš (Jan Figola) j lánu j prutu. Kuba (Pavel) i lán, rolí Vaválkovskou. Dušek (Jíra Král) j lánu tiii pruty, mé- štiště Kovářovské. [I. fol. 63 b.] V též vsi složen jest plat s krčmy, kdež se při každém úroku po xv gr. platilo; i na to miesto vložen jest plat na všecku obec pobečného s každého sudu iii ©. A to jsú dobrovolně dědičně na se přijali, a že oni již mezi sebů šenk mohú dáti, komuž chtie. [II.] Suma ároku sv. jirského xt ff xvi gr. ii >. Suma sv. havelského tolikéz. 

Strana 405
Ves Hostovice, Lhota Úřetická, Mnětice, Tuněchody, Ostřešany, Blato. |II. fol. 113.) Ves Mnétice. *) Jan Lysý, Jíra Machků, Krška, Beran, Jíra Skalický, krčmář, Chloupek, sládek, Landa, obec. Suma ouroku sv. jirskóho iiż (P gyij gr. Suma úroku sv. havelského iii ff rrit gr. Suma slepic zžii. [IL 113 b.] Ves Tunéchody. *) Jiřík Topolský, Kuba, Matouš, Zejdl, Prokop, Vlček, Jan Malej, Píša, Petr, Šimek, Chaloupka, Srb, Smolenaj, Jíra tkadlec, Vašek Husák, Petr Nečák, Filip, Vávra, Jíra Valentů, Peská krčmář, Růsek, mlynář, Vávra Nečák, Pavelka, Adam, Tmánek, mlynář Štětínskaj, mlynář Rybnickaj. Suma úroku sv. jirského wii (I xij gr. Suma sv. havelského tolikéž. Suma slepie iż (P yyviii. Při té vsi jest podací kostelní. [II. fol. 115.] Ves Ostřešany. XLIII. Tu platí peněžitý plat na české groše. V též vsi dávají slepice dvě. Brož (Brlička) ii čtvrti, j prutu, louku od Nemošic. „Bartoš Cibulár (Jan Vlček) zahradu: kus rolí. Pavel (Jan Malánků) j lánu i prut, mě- štiště, prut pustiny. Cibulář (Mikuláš Kohoutek) j lánu. Matěj havíř (Bacháček) i prut. Macák (Vašek Macáků) i lán j prutu, louku od Nemośic, iż prutu Havelkovsky pustiny. Horák i lin minus j prutu, kus palouku. Jíra Morávck (Jan Kodásek) iii čtvrti ij prutu, ii pruty z Nemošic, iij prutu, jitro jedno, ij prutu Havelkovské pustiny. Kříž Šichovec (Martin Sajkora) iii čtvrti, patery hony, zahradu Smakovskou, Vávrův Němcův prut. Janek Pivčí (Morávek) i čtvrt. Kuba (Jan Holas) i lán a prut rolí. *) Výměra není udána; přípisy pozdější než ostatní. 405 Barták (Tomek) ri prutů, prut i a čtvrt Zedníkovského a rolí Zajíčkovskou. Bláha Macáků i prut. Michal (Vlastník) ij prutu, prut Zední- kovského. Zikmund Heranů (Velas) i prut, prut Zedníkovského. Radouš (Bohuška) i lán. | Havelka krčmář (Vondra Vanáíčků) krčmu, iit pruty Zedníkovského. Jan Klich (Linhart) louku, prut, čtvrt prutu Zedníkovského. Holaj Pešíků (Šimečková) prut od poustky Zedníkovské. Vávra Tučenka (Vaněk Semhura) z prutův. Vondra Zalabáků (Vít Kohoutek, Jíra Ma- lánků) iij prutu iii provazce. Mach Macáků (Malánek) j lánu i prut, prut Makovský. Martin Sajkora (Šimek Valenta) i lán minus prutu. Jančék Heranů (Matěj Janečků) i lán minus prutu. Heran iii lány. Roprecht (Fusa) iij čtvrti. Skokan ii pruty. „Z tej vsi obec telecího x gr. iii » o sv. Jiří jednú v rok dávají.“ Z tej vsi kdyby soused který kterýmu sousedu zajal v škodu, má dáti zájemného ii slepice na hrad pánu JMti od každého zájmu a o škodu se umluviti. Suma úroku sv. jirského zxix (Prrj gr. iý hal. Suma üroku sv. havelského rrir (P zroiij gr. ij hal. Suma Zennjho pfi sv. Havle jednü v rok è DP zai gr. Suma telecího při sv. Jim jedni v rok t gr. iii À. Suma slepic při sv. Havle ti. [II. fol. 118.] Ves Blato. XLIIII. Tu platí plat peněžitý na české groše. 

Strana 406
406 Velek itit pruty, zéstavného j lánu itii pruty. Suma üroku sv. jirského ij ff ro gr. Suma sv. havelského üroku tolikéž. [II fol. 119.] Ves Nemosiee. XLV.. Tu platí úrok peněžitý na české gr. V též vsi jest robota ženná, orná, řepu rýti, konopě trhati, beránce a slepice. Mach Záričkú (Petr) i čtvrt. Sajkora (Jíra Mandys) v jiter pod Par- dubičkami minus ij provazce, j sadu. Vik (Vondra Mandys) čtvrt ij prutu, kus štěpnice. Pavel tkadlec (Vondráček Stanků) ii pruty, j jitra, j prutu přikoupeného. "Vaněk provaznik (Burian Želézko) ii pruty, kus sadu a prut rolí. Machek (Petr Machků) i lán ij prutu, prut, který Řepíček držel od Tlučhoře. Prokop (Jan Čapek) j lánu iiij prutu, přikoupeno v prutů. | Románek (Jan Paták) j lánu iit pruty. Svatos (Kuba Sust) tii étvrti i prut, ij jitra vedle Kuby. Diblíček (Řehák, Strejček) ij prutu, sad. Kuba krčmář i prut, krčmu, štěpnice od Kubatky. Jan Polák (Michal Černý, Jan Malek) iii pruty, kus lesu. Pavel rychtář (Voršila vdova) i lán, sad. Ješek (Martin Hruš). Václav Pešík (Michal Černej) ili pruty, ij jitra kopanin vedle Bekovského. Mlynář mlýn, t prut pfikoupeny, t prut v kopaninách, ostrov Kozlovec, zahradu, kus ostrova pod Hayrany. V též vsi mají všickni konopě hlavaté trhati, každý i záhon, kromě krčmáře a mly- náře. V též vsi mají všickni chmel česati nad řekami okolo Nemošic v lesích, pokudž chmele stává. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po v. 1494. Ze spolka mají všickni proso pleti, jakž kdo sedí, kromě krčmáře a mlynáře. *) Suma úroku sv. jirského zij (P xxi gr. iii 5. Suma sv. havelského tolikéž. Suma Zenné roboty [rrviti dní. Suma orného i den. Suma slepice na Štědrý den x. Suma konopi trhati riiii zdhoni. Suma prosa pleti riiti záhonü. [Odpuiténo JMtí pánem). Suma beráncuov iij. [Repy rfti riii záhonüv. Chmele česati giitt dnf]. [IT. fol. 122.] Ves Pardubićky. XLVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, ornie, vlačby a slepice. Kubka krčmář (Jan Pardus) iiij prutu, Senk, ti} jitra, konec Kubkova pastviště. Havel (Vávra Tlučhoře) i lán, kus smýtí (sic) břeh Pardubský, jitro kopaniny od Brože, kus roli a měštiště Šutlovo, itii jitra podle mlynáře Nemošického, prut rolí Byščitého u Boru. Stary iit pruty, fardistvi. Kučera (Michal) zahradu a rolí za kostelem. Černý j lánu i prut, ii pruty v Kopani- nách, tt pruty rolí za Benešovou rolí i s pa- loukem aZ k lesu, pokud vyméreno. [Galli 1542. Týž z ii jiter luk přiměřenajch při jeho každého úroku iii gr.] Mikuláš (Černý) iii pruty. Beda (Bíba) i lán j prutu, prut v Ko- paninách. Kuba Votruba prut, zahradu. Tlučhoř i lán ij prutu, louku, prut v Ko- paninách. Beneš Němec pj prutu. role od Petra z Pardubic, za Beškovým pastviště, bahna, od Kubatky z Drozdic hloží, prut rolí za příkopem jdouc k Pardubičkám. *) K tomuto odstavečku připsáno 1546: Toto J. M. pán jim odpustiti ráčil. 

Strana 407
Ves Nemo&ice, Pardubitky, Drosdice, Černá za Borem, Żiżin. Z übce v&ickni zespolka platí o sv. Jiří vii gr., o sv. Havle též. Suma üroku sv. jirského oj (P zr gr. t hl. Suma sv. havelského üroku tolikóż. Suma ženné roboty [zziii dni, dva dni po ij gr. Suma orného itij dne. Suma vlaéby ii étvrti dne jedná branou po j gr. Suma slepic zri. [II. fol. 125.] Ves Drozdice. XLVIL Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná i jiné roboty. Vaněk Smetana (Vaněk Kozel) x prutů. Jiránek (Jíra Vrabec) it pruty. Jan Těžkaj (Křížek) i čtvrt. Dušek j lánu, louka, rolí od mlynáře. Vaněk Vonek (Jan Těžkaj) j lánu. Vávra krčmář zahradu, krčmu, kus rolí, iii jitra, stráň za svými lukami, rolí od otce Usránkova, od Usránka pustinu. Štěpán x prutů. Vašek Zítka (Kubíček) ii pruty. Janek Piha (Hulant) j lánu j prutu. Matěj Usránek (Brožek) j lánu, pustinu od Nemošic. Koubek Jiřík (Vaněk Svrbik) j lánu i prut. Smetana iiit jitra, kus kopaniny. Brož iii jitra. Sousedé z též vsi ujali k obci ij prutu za řeků podle své obce. Též sousedé ujali i jitro podle Havla z Nemošic. V též vsi Drozdicích mají všickni trhati hlavaté konopě, každý i záhon. Též mají vypleti prosa každý i záhon. Mají chmel česati všickni okolo Nemošic v lesích, dokudž jeho stává. V též vsi každý má vyrýti řepy a vykle- stiti jeden záhon. 407 Mlynář mlajn, prut rolí, od rychtáře kus zahrady. Suma úroku sv. jirského vj (P j gr. titj h. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma ženné roboty [viii dní. Suma slepic jedmi v rok od mlynáře itii. Suma konopi trhati zi záhonů. Suma prosa vypleti ri záhonů. Suma fepy ryti ri záhonů. [Chmele éesati rt dní]. [IL. fol. 128.] Ves Cern4 za Borem. XLVIIL Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tej vsi dávají slepice. Petr Karvan (Vondráček Havránek) i lán, iż honuov roli. Matěj (Jirdżek) iii čtvrti i prut, prut od Žižína, louku. Janek (Tůma) iii čtvrti, it pruty a iiit jitra a klínek od Žižína. Blažek iit čtvrti i prut, louku. Jan Sochorek (Martin) iii čtvrti, louku u Žižína. Kuba Koudelka (Jiřík Vodička) zahradu a loučku, šenk. Obec ze spolka ujali pastvistě, rybníček. Suma üroku sv. jirského iij (P vj gr. ij h. Suma sv. havelského tolikéz. Suma slepic zii. [IL fol 130.] Ves Žižín. XLIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tejž vsi jest robota ženná, konopě trhání, prosa pletí a slepice. Václav Smetana (Martin Šús) čtvrt, rolí ode dvora, kus rolí, kterúž Pavel držal. Viktorín. Rys (Jan Krčmář) kus rolí, kus rolí od panského dvora a s jitra lúky. Šuma (Vašek) zahradu, j prutu rolí. Matěj Chlad (Simon) rolí ode dvora, pastviště. Rajéí (Jan Doubrava) ii jitra louky. 

Strana 408
408 Janček (Jíra Tlačvoda) prut rolí, louku ode dvora, kus štěpnice. Trojánek (Jan Holej) rolí ode dvora iij jitra. Bajček (Petr Chaloupka) kus sadu, j prutu rolí ode dvora. Obec pastviště. Suma úroku sv. jirského tij ff xrij gr. Suma sv. havelského tolikéž. Suma prosa pleti riti zahoni. Suma slepic zzoiii. [II. fol. 132.] Ves Bukovina.*) Tu platí úrok peněžitý na české groše. V też vsi jest robota ženná, orní a slepice. Mikuláš zahradu, t jitro od panské za- hrady, iii jitra a kus u cesty k Bukovině, jitro rolí od Misky. Koutsky i čtvrt. Řehák Černý (Šimrada) i prut. Jíra Chocholatý i čtvrt. Vit Abraháč i lán i prut ii jitra minus tý provazce. Řehák Kylavý j lánu i prut. Kule i lán minus ij prutu, od panského dvora i jitro. Suda i lán ití pruty. Vaníčková (Bartoš Kopet) i čtvrt. Vávra Velký (Řehák Černý) i čtvrt, jitro od Pešíka, jitro od Pešíka neplné. Jan hajný i prut. Blažek Rohlík j lánu. Pavel Malik j lánu. Petr Kuli i lán. Martin i$ btvrti. Beneš krčmáť i čtvrt, krčmu. Mach Prokůpků. Hajský iii čtvrti minus j prutu. Vranaj i čtvrt. *) Celý zápis později mřežován. D. XVIII. Urbdi panstvi Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Janeba i prut. Brychta (Jirsa) vitt prutů, loučky. V tej vsi jest robota na lukách roztřesání i hrabání za Labem a na Svrchnici a na Kar- lici, pokudž jich stává, a to všickni sousedé ze spolka. V tý vsi všickni má na lukách hrabati a roztřesati, zejména na těchto lukách: na Karlici, na Vrchnici, okolo Stříště, na Vlčím Hrdle, Filipskú lúku. A to všecko seno z těch luk mají na kopy sklásti. V tej vsi jest robota chmele česání za Labem od Hradiště až do Filipské lúky, všichni mají chmel k zámku, pokudž jeho stává. [I. fol. 283.| O vénociech plat: Žák platí xv 5. Vlček platí xv 5. Janek platí yo 3. [IL] Suma troku sv. jirského vi [B zitij gr. Suma sv. havelského tolikéz. Suma ovánočního platu vi gr. tit .» jedni v rok při sv. Jiří. Suma Zní ij^iiij dno. Suma orné roboty rriij dne t &tvrt dne na jaro i na vozim. Suma slepic rxt. (IL. fol. 136.] Ves Lhotka.*) L. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota Zenná, orní a slepice. Vaverka i lán. Duchek i lán. Suma úroku sv. jirského 1 (f rbi gr. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma zenného xiii dní. Suma orného na ozim Suma orného na jef Suma slepic ii. (II. fol. 137.] Ves Prerov.*) LI. Tu platí úrok peněžitý na české '*) Celá ves mřežována. tij provazce | iij dne. 

Strana 409
Ves Bukovina, Lhotka, Přerov, Stolany, Jestbořice. groše. V tejž vsi všickníi dávají po slepici, jakž kdo sedí. Ondřej (Kantora) iii čtvrti j prutu, kus volšiny od obce až k suché vrbě, kus v lískách. Janek j lánu ij prutu, labek podle silnici. Řehák iii čtvrti i prut. Janel: Krytina (Kantora) i lán i čtvrt prutu. Vondráček (zeť krčmářův) i čtvrt i prut, kus volšiny a březiny podle obce veliké, kus v lískách. Petr Veliký iii čtvrti, vrbinu za humny, kus v lískách, druhý kus v lískách od Jaroše. Petrášek (Matys) iii čtvrti ij prutu, louku. Kuba i čtvrt, podle Jaroše iiiij provazce. Pavel sirotek ij lánu ii pruty. Jira Dlihy iii čtvrti ij prutu. Jíra Svik j lánu. Mašek i prut. Červenka iii čtvrti. Jaroš j lánu, iii provazce, i čtvrt, louku od Klimše. Dušek iii čtvrti j prutu. Kuba šenk, pustinu. Suma üroku sv. jirského vit (f ii gr. Suma sv. havelského tolikóż. Suma slepic na Stédrf den roi vüickni po slepici, krom Jaroš ii platí. (II. fol. 139.] Ves Stolany.*) LII. V té vsi platí peněžitý plat na české groše, dávají slepice, vajce a beránec jeden. Jan rychtář (Kuba hejnej), Pavel Výšek (Maršová, Jíra Soukup), Jan Koutský (Jíra Zíta), Řehák (Markyta Zabilka) roli Havli- kovskou, Vavřinec (Šimon), Petr Sedlák (Jan Čermák), Jiřík Soukup, Michal (Mach, hejnej), Kuba, Blažek, Jan Novák, Vítek (Vondráček), dvořiště Havlovské, Vaněk Lanek, Pavel Sou- kal (Švejlka vdova) role Havlíkovská, krčmář, Rybníček z Čejkovic. Suma úroku sv. jirského zrvoiiij (T vij gr. *) Celý zápis jest mřežován a výměra není udána. Archiv Ceský XVII. 409 Suma sv. havelského tolikéž. Suma slepic iii ff rii slepic. Suma vajec rij [P zlii vajec. Suma beránec t. [Ta jest prodána panu Burianovi Andélovi]. [II. fol. 141.] Ves Jestbofice. LIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, orní a slepice. Masik (Tobek) iit čtvrti, měštiště, čtvrť, druhou čtvrt. Václav Knóżnik (Jan Hudec) i lán, mě- štiště, čtvrt, pastviště. Václav Radim (Kuba Starej) ij lánu, měštiště, čtvrt, druhou čtvrt. Matouš (Vaněk Červenej) 3 lánu, mě- štiště, čtvrt. Šimek (Vondráček) třetinu čtvrti, měštiště. Žiška (Blažek) třetinu čtvrti, měštiště. Bartoň Hýček (Tobin) t lán, druhý, mě- štiště, čtvrť. Jan Žid (Boček) ij lánu j čtvrti, mě- štiště, čtvrt. Vondráček (Vaněk Vrabec) j lánu, mě- štiště, čtvrt. Kovář j čtvrti, měštiště. Matěj (Jan Švehla) j čtvrti, měštiště. Janek (Kuba Lejhanec) i lán. Mach Žáček (Jan, Prokopka) i lán, čtvrt. Václav Žáček (Jakub) it lány. Martin Plhovsk (Jan Žid) dvě zahrady, čtvrt. Krčmář krčmu, ž čtvrti od Bartoně Hýčka. Jan mlynář (emeš) čtvrt. Křepelka v čtvrtí. Křepelka (Vik) a Jan Židů (Bořek) ujali liky pod plat. Crček mlynář i čtvrt z poříčí, mlajn. Václav mlynár (Remeš) druhý mlajn a kus rolí, kus obecky, louku u mlajnu Mezří- ckého. 52 

Strana 410
410 [I. fol. 307.] V té£ vsi jest plat s mé&tiát. Ten plati jedni v rok o sv. Havle: Mašík, Havel, Řehoř, Novák, Řehoř Šil- havý, Jan Lajhanec, Jenka, Matěj Žid, Houser, kovář, Ondřej. [I. fol. 308.] V též vsi přikúpili jsú lidee dědiny od panského dvora pod plat na české groše: Créck mlynář i čtvrť. Václav Kněžník i čtvrť, pastviště. Václav: Radim i čtvrť, druhou čtvrť. Novák i čtvrť. Martin i čtvrt. Matěj i čtvrť. Houser i čtvrť. Kovář t čtvrť. Václav mlynář t čtvrť. Brožek i čtvrť. Machek Žáček i čtvrť. Maëik i čtvrt. Václav Žáček v čtvrtí. Václav a Matěj Žáčkové ujali liky pod plat. (II. 143.] Suma üroku sv. jirského ztiij (T vitilj gr. tit >. Suma üroku sv. havelského zrt (T! zoiiti gr. à». Suma Zenné roboty ij (I! zroii dne t &tvrt dne. Suma orné roboty zxvtii dní. Suma slepie zziiij. [П. fol. 144] Ves Barchuov. LIV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, orní a slepice. Bušek (Matěj) i lán j čtvrti, kus. Jíra Barchovský (Pavel) j lánu, i čtvrt, i lán, louku, i čtvrt Píchovskou. Jíra rychtář (Martin Barchovského) ij lánu. Řeháček (Jiříček) iii čtvrti. Jan Purkrábek (Hulata) i čtvrt. Vašek (Pavel Poledne) iii čtvrti. Mašek Jenků (Vít Černej) v čtvrtí, krčmu. Jenka (Blažek Popel) v čtvrtí. Simon (Martin Slanina) i lán, j čtvrti. Pavel Pertukú (Martin Stodola, Turabák) iti čtvrti. Vondra (Jan Hunéek) i lán v čtvrtí. Václav Barchovský (Jakub Bušek) i lán minus j čtvrti, rolí od poustky. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Vojtěch Novák (Tomáš) i čtvrt. Mlynář mlajn, ij čtvrti Píchovské, od Vaška j čtvrti. Suma úroku sv. jirského iiiž (f zrtiij gr. Suma üroku sv. havelského ritij fT xxi gr. ii. Suma żennó roboty xl dni. Suma orny roboty ygii dni. Suma slepic gi. [IL fol. 146.] Ves Bezdékov. LV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota Zenná, orní a slepice. Jíra i lán. Vávra (Beneš Bubák) iii čtvrti a kus lesu. Řehák (Jíra Plch) i lán j čtvrti. Semenec i lin minus ž čtvrti a kus lesu. Jan Krupička (Martin rybář) Ш čtvrti. Staněk Zalabákuov iii čtvrti, rybníček, kus rolí. Blažek Kába (Jiřík Purkrdbek) i lán minus čtvrti, kus lesu, tit rybníčky, kus rolí. Havlíček (Vojtěch Plihů) i lán minus j čtvrti, les. Václav Vach (Vít) i lán. Vodička (Jíra Vodička) t čtvrt a kus lesu. Jan Hlávka (Pavlík) i lán minus čtvrti, rybníček. Zich i lán ij čtvrti. Vit (Jíra Šilhan) j lánu, rolí od Barchova. Suma úroku sv. jirskóho iii [В хо) gr. tit h. Suma sv. havelského üroku riiij [В стой gr. it 5. Suma Zenné roboty rľvij dne. Suma orné roboty rroii dni. Suma slepic riii. [IL fol. 148.] Ves Lány na Dülku. LVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota Zenná, orní a slepice. 

Strana 411
Barchov, Bezděkov, Lány, Opočen oc, Preloudi. Tomáš Čiholka (Zich lamač, Matěj Pabian) i lán j čtvrti, j lánu. Jan Chromý (Vaněk Kwulhavej, Vondra) à lénu i prut. Martin Sokol (Vít Blaťskej) ii lány minus j čtvrti. Václav Ütrata i lán. Jan Petráček (Havel) iiž čtvrti. Jíra Zchop (Rambouzek) j lánu i čtvrt. Beneš (Křížek) + lán j čtvrti, čtvrt od Husáka. Matou$ krćmat (FHamboweek) iii čtvrti i prut, krému, poustku Kubíkovskou. Jan Šochel (Bartoš, Havel) v čtvrtí. Martin Poustka (Nyčel, Tomáš) iii čtvrti, i čtvrt. (Lidé přikoupeníodpanaBurjana Pochobradského v též vsi:*) Jan Morávek (Bartoš), Vaněk Chlup, rybář zahradník, Matčtouš Novák, Vondrák, Adam (Jan Šrámek), Martin Špinka, Pavel Starej.) Suma úroku sv. jrského viij (I vj gr. Suma sv. havelskóho tolikóż. Suma ženné roboty уу: dní bez j dne. Suma orné roboty rriij dne. Suma slepic ziii. [I. fol. 150.] Ves Opoécen. LVII. Tu platí peněžitý úrok na české groše. V té vsi jest robota ženná a slepice. Řehák Sokol (Beneš) t lán, louku. Bartoš (Bureš) iii čtvrti minus prutu, jitro, čtvrť, čtvrť Kozlíkovsků. Dušek (Beneš) i lán minus prutu. Simon ij čtvrti, čtvrť Kozlíkovskou, druhou čtvrt Kozlikovskou, ii jitra a ii provazce. Michal (Macháček) i lán minus prutu, louku, čtvrt od Kozlíka. Štěpán (Jíra kovář) i lán. Jan i čtvrt. +) Tento celý zápis jest asi z r. 1645; míra není udána. 411 Matéj (Martin Рид!) v čtvrtí, iità jitra kopaniny. Suma üroku sv. jirského iij (f retiÿ gr. t5. iiti 5. Suma Zenné roboty ylviiij dne. Suma slepic r. [IL fol. 152.] Ves Opoéenek. LVIIL Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. Václav (Jíra Strniště) ij čtvrti. Havlíčků syn z Bezděkova (Vaněk Jišala) itt hony z Hušhavlova. Duchek zahradu. Myška à lánu, lán z čtvrti Bulíkovské, zahradu rybářskou. Šmaroch zahradu, iit čtvrti jiter. V té vsi hromničné s krčmy přichází. Suma úroku sv. jirského ij (P rxiij gr. i ». Suma úroku sv. havelského tij (T zzj gr. i 5. Suma Zenného zri dní. Suma orného j dne. Suma slepic rzi. [IL fol. 154.] Ves Krcheby.*) Horčice, Bartoň, Buben, pekař, Václav Hromádka, Košlanskaj. Suma úroku sv. jirského ii (| zxzitij gr. Suma ouroku sv. havelského iii (f rj gr. [II 154 b.] Ves Srnojedy.*) Matěj Kníšek, Martin, Mach, Jira Sedivaj, Kniżek rybář. Suma ouroku sv. jirského ii ff xit} gr. Suma sv. havelského tolikéž. [IL fol. 155.] Městečko Přeloučí. LIX. Tu platí úrok peněžitý i oukol při svatém Jiří i při s. H. na groš alb. *) Zápis celý pozdější bez udání výměry. **) Zápis celý pozdější, míra neudána. 52* 

Strana 412
412 V témž městečku jest robota ženná, orní a slepice. Káča (Tomáš, Matouš Tintěra). Jechková (Vaněk Čížek, Pavel Zelený), Blažková (Mokoška, Eliáš, Jan Mobeský), Leto (Žid), Boukal (Václav Dajčman), Smolík (Cho- bot), Nečinská (Černej švec, Jam Uher), Žid (Petr. sklenář, Martin krejčí), Chlup (Jan), Jan krajčí (paní Eliška, Kašpar Špička), Kuba Jakub Mrázků), pan Košín (Štěpán Klaudius, Tomáš Pelař), Důlský Novák (Vávra Malej, Jan Kavalec, Jíra Fousek), Trlikář (Petr Pexa, Jan Cafour), Vondra (vozka), pan Vrbka (Tomáš Velký, Vit Hostovskej), Voříšková (Jiřík Satoplet, Duchek Starej), Huhlánek, Simerka (Havel Lysy), Adam (Petr hrnčíř, Jan bednář), Safránková (Anna provaznice, Bartoš Vonšů), Šebestian (Jan Kučera), Hodanka (Šimon krajčí), páně duom (Martin Šárů), Václav (Jan Ze- lenej, Petr švec), Pexa (Matěj švec, pusto), Duchek Kulhavý (Bartoš kožišník, Matěj švec), Jiřík kožišník, (Beneš řezník), Martin tkadlec, (Jíra Zastudil), Pletka (Petr Chlupatý, Pavel Kavalec), Duchek rychtář (Jan Macáků, tkadlec, rychtář), Jan Matoušků (Bartoš kožišník, Jiřák Plašil), Šimek tkadlec (Bartoš Čáp), Zachař (Kuba, Vondra mlynář), Kučera (Jiřík Třasák, Jan Barva), Zuga (Pavel Žilka, pan Jan Střib- skej), Zana (Tomášek tesař, Dušek Horynčin), pik- hart (Pavel Žilka, p. Jan Střibskej), Sopousek (Šrámek, Jakub Korbisko), Duchek řezník (Jira Mokośskej), Vávra (Matyáš Trojan, Mikuláš Kocour), Bartoš (Matěj tkadlec, Zítek krajčí), Matěj (Anna Bartoška, Jan Láto, Kašík), po- nocný (Brychtová), Vondráček kovář (Bartoň), Basiba (Petr kovář, Jan Patočka), Jan Hluchý (Holý, Mikuláš Čermák) Hodaňec (Vaněk po- střihač, Kuba Tlustej, Jirák Kvasničků), Kubík (Jakub švec, Ambrož truhlář), Huspeka (Mi- kuláš Sluka, Tomáš Kučerů), Tintěra (Jiřík Kužel), Jan Pěkný (Vávra Kwvasničků, Jan Hubáček), Bartoš kožišník (Cikán tkadlec, Kříž pekař), Dolský (Valenta krajčí, Kulhánek), Něm- covské, sladovní, Jochek (Martin Čermák, Vaněk D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Žid), Šich (Vaněk krajčí), Petříček (Jíra Pe- tříčků), Rakuškovské, Jiřík krajčí (Jan Tluček, Vávra), Kapoun (Petr), Kovář (Jam švec), Holec (Trojan), Matouš (Jiřík horník), Vašek řezník (Jan Kašiba), Šimček (Vaněk Ryšavý), Vávra Kubíků (Matoušek, Petr Peterka), Bazich (Vávra), Hanzal krejčí, Slepáškovského, hrnčíř (Táborka), Houdek (Vlna starý, Průša švec), Valach (Vávra Mwlků), Vávra Kvín (Dušek tkadlec), Kubec (Jan Lażek), Tábor (Jirák tkadlec, Martin hrnčíř), Nájamný (Zikmund, Jan Čížek), Brlúžek (Martin Patočka), Jiřík Michálků (Havel hajnej), Huptele (horník), Bareš (Průša rybář, Jan Hořčice), Beránek (Tomáš Vozka), Mwka (Vávra krejčí), Tomáš (Vaněk, Pečr sládek), Vašek (Jíra Bartoš, Petr Hostovskej), Čečena (Jakub Stračka), Košek (Petr), Jan Chlupka, Křížek (Václav), Jan Hnát (Martin Čiepek), Víšková (Mikulášrybář, Tomek), Petr kolář (Jíra rybář), Duchek Novák (Vaněk Chlup, Pavel Starý), Vaněk (Jam Hostovský, Mikuláš rybář), lazebník, vobec, Mikuláška, zádušní louka u Kozašic, Kwba z Labětína, pan Vaněk z Benešovic, Plaček, kovářka, Jan bednář. V témž městečku jest oukol od podruhuov, někdy toho víc přichází a někdy míně. Týž z soli a s pekařů někdy víc přichází, někdy míně. Při témž městečku clo se béře z mostu labského tímto způsobem: Forman, který ná- klad veze šesti koňmi, ten každý má dáti s vozu i s koní ti gr. alb. Formané hradečtí, kteříž piva vezü, ten S vozü, s piva i s konf, kolikáZ kolivék vez, dáti mají po t gr. alb. Jiní lidé, kteříž vezů cožkolivěk čtyřmi nebo třími koňmi, každý dáti má po i gr. alb. S vozu. Jizdny każdy mó dáti ti 5 b. Pěší každý má dáti i 5» b. V témž městečku vybírají se suché dni v branách čtyřikrát do roka a vybírají se tajden. 

Strana 413
Městečko Přeloučí, Dvuor u Přeloučí, ves Mokočín, Lhota, Lhotka. S vozu dávají formané všickni po i gr. b., krom hradeckých formanů, kteří piva vezou, ti nedávají. Sedláci. Pěší, ti toliko v úterý v trhový den dá- vají po à » b. Jiné dni nedávají. Odtudž řezníci všickni zespolka dávají jednú v rok o sv. Martině (rviii kamenů loje aneb za kámen rii gr. b. V témž městečku varný jest, dávají od každého varu od pánve a od jiných nádob tit g. b. Týž z vody od každého varu dávají iiit gr. b. Suma každého úroku ziiij (f rrviii gr. Suma oukolu každého úroku i (f. Suma roboty Zenné ij? rij dne i čtvrt po tii gr. Suma za vornü robotu tij (PD zi gr. tij A. Suma slepic fiij i čtvrt slep. Dyvuor u Přeloučí. Tu platí peněžitý plat na české groše, robotu žennú, ornú a slepice. Duchek kovář (Václav Ptáček) i lán. Ptáček (Jakub Hubdéek) i lán ii pruty. Týž louku a iii hony rolí. Suma úroku sv. jirského [i. Suma sv. havelského tolikéž. Suma žní viii dní. Suma za ornú robotu rii gr. Suma slepic tiii. (IL fol. 164] Ves Mokošín. LX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, orní a slepice. Ješek (Jíra Ježek) tij čtvrti. Tomáš Uher (Matouš Strejček) iii čtvrti. Vávra Bartákà (Matéj Ježků) iij čtvrti. Pavel (Jira Kocourek) iitij čtvrti. Vávra Bartáků (Matěj Ježků) v čtvrtí, čtvrt od pana hajtmana, měštiště od Kabátů, od Kabáta j čtvrti. 413 Malaj Pavel (Vdvra Bahencá) vij čtvrti. Pavel Bubák (Havel Bubínkü) ij Gtvrti. Pan Václav z Benešovic (Mikuláš Vilím) j lánu Jirákovského, z Petrovského j čtvrti. Cborce g Benešovic (pan Václav Holec, Suda) à lénu. Zehlik Zich z Benešovic (pan Mikuláš Vi- lám) j čtvrti. Martin tkadlec (Václav Ptáček, Petr švec, Jan Zelenej) z Přeloučí j lánu. Boukal ij čtvrti, čtvrt podle obce. V též vsi každý má platiti ze čtvrti za ornü robotu, kdyZ by nevorali, po ij gr. Suma üroku sv. jirskéko iij (P. Suma sv. havelského iij (f itii gr. Suma Zenné roboty rrroj dne. Suma za orná robotu I gr. iiij h. Suma slepic zrj. [IL fol. 166.] Ves Lhota.*) LXI. Jirček (Vaněk Třeštíků), Tuček (Jan Čer- mák, Kuba volejník), Štícha (Vaněk Martinců), Hladký (Martinová), EMichková (Matěj Tře- štíků), Martin (Petr Pešek), Zich (Tomáš Ně- mec), Bříško (Marek), Jetřich (Jan Čermák, Petr Znendhlo), Cepek (Jan Janovec), Stanëk (Jan Krejcar), Šimon (Bláznová, Vaněk Váňa), Košek. Suma každého úroku iij (P ro gr. Suma louényho pii sv. Havle gli gr. ij A jh Suma za vornou robotu 1 (P ij gr. Suma slepic rrj i čtvrt slepic. [II. fol. 168|. Ves Lhotka.*) LXII. Kuba Bělach, Pruoša, Brožík, Matěj, Šam- Sola, Bahence. Suma každýho úroku [viii gr. Suma roboty Zenné riiii dní. Suma za vornú robotu rri gr. Suma slepic vii. [Ty všecky sumy platí obec Přeloutská, +) V¥méra neni nddna. 

Strana 414
414 neb pán tu ves koupivše svedl je, a tomu mě- stečku ti platové pfipséni]. [II. fol. 160.] Ves Śkudly.*) LXIII. Píšek (Jakub Kučera), Krížek (Václav Vacek), Vaka (Jan Jančourek, mládek), pou- stka Vakovská, Blažek (Jan Starej), Šimon (Jíra Šimonců), Smutná (Kuba Kubík), Martin (Jan volejník), Jirček (Jíra Machků). Suma kazdjho üroku ij (P x gr. Suma louénfho pfi sv. Havle zriiij. gr. Suma roboty Zenné ij dne po iii gr. Suma za robotu vornou j [f vtij gr. Suma slepic ziij. [II. fol. 170.] Ves Kozašice.*) LXIV. Petlach (Jan Semenec), Ješek Čermák (Va- něk), Ješek (Linhart), Brož (poustka), Machek, Špulačka (Vávra Špulák), Jan rychtář (Jan Sluka), Blázen (Jíra Čermáků), Janček (Václav Tuček), poustka Chlemestovská. Suma každého úroku ti (P rtiti gr. vd. Suma roboty Zenné zrritij dne po iii gr. Suma za vornou robotu [ gr. iiij h. Suma slepic roij t Gtvrt. [II. fol. 172.] Ves Jankoviee.*) LXV. Mlynář, Jiřík (Lukeš), Vlna (poustka), Blázen (poustka), Mikulášek (Havel), Sedláček (Jan Sedlák), Kosek (Jíra Sluka), Blažček (Pavel). Odtudž příjmu od poustek: Jan Mikulášek (Havel) tit pruty rolí a ii provazce od poustek. a tiit provazce. Buloch (Jan Sedlák) iii pruty ti jitre it provazce roli od tajchż poustek. Suma každého úroku ii} (f viil gr. vi A. Suma za vornou robotu yliiit gr. tit} h. Suma slepic zv a i čtvrt slepic. *) Výměra neudána. D. XV1I1. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. [II. fol. 173.] Ves Trnová. LXVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše; v též vsi dávají oves, slepice, vajce. Kubíček (Jan Pechura) i lán wi jiter. Mikuláš (p. Jindřich Mřen) ij lánu. Mikeš (Havel Havlík) i lán vi jiter, půl lánu. Vávra (Jan Pechek) ij lánu, jitro. Valentu (Boháč, Václav Kukla, Mikuláš Hyksa) i$ lánu minus ij jitra, loutku, iiit ji lüky v klestí za Steblovnu na Bahnich. Vondráček Hrbek (Martin Hůlek) i lán. Jira Dedow (Vondra Němec) i lán tiit} jitra. Jíra Matoušů (pan Aleš Rodovský, Václav Jasek) ij lánu. pustinu Polákovskou z Don- bravice, kus rolí od Marhulíka z Ohrazenice, kus rolí od Jana Vojtěcha z Doubravice. Martin Hloušek (Václav Kukla) i lán, kus u cesty. Benák (Tomáš Benák) v čtvrti. Vávra (Martin Zajíc) zahradu, ij jitra pastviště. Strach (Jan Strach) ti čtvrti. Suma sv. jirského üroku vit (I t gr. Suma sv. havelského tolikóż. Suma ovsa i korec ij étyrce. Suma slepic fiij. Suma vajec vii (P ziii. (I. fol. 175.] Ves Doubravice. LXVIL Tu platí úrok peněžitý na české groše. Dávají oves, slepice, vajce, konopě. Bernart (Mikeš Klaba) iii čtvrti vi jiter, lii jitra pastviSté v klestí pod Sentínem. Hlava (Dušek Matys) j lánu viii jiter, ititÿ jitra pastviště u rybníka Rosického. Havlan (Jíra Kožíšek) zahradu, ii jitra pastviště. Kuba (Jan Vojtěch) ttij čtvrti. 

Strana 415
Škudly, Kozašice, Jankovice, Trnová, Doubravice, Ohrazenice, Rosice. Hynek iiiż Gtvrti, pustinu Polśkovskon z Trnový. Vobec Polákovskou pustinu. Suma úroku sv. jirského it (I zrviitiž gr. Suma sv. havelského tolikéž. - Suma ovsa iilii korce. Suma slepic zvii. Suma vajec iż (f ygiii. Suma oblačúv v po v » pii sv. Havle. [II. fol. 176.] Ves Ohrazenice. LXVIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše; v též vsi dávají slepice. Simon Marhulík (Dušek) i lán, j čtvrti Kříž i lán bez prutu. Ješek (Jíra pivovarník) zahradu. Jiříček (Bartoš) ti} čtvrti. Pavel (Jan Machků) i lán. Suma üroku sv. jirského (litt gr. Suma sv. havelského tolikéz. Suma slepic vii. [II fol. 177.] Ves Rosice. LXIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše, dávají obilí osepní, slepice, vajce, oblači konopí. Antoš ij lánu, krčmu. Vondra Myšák (Jan) i lán minus jitro. Mikuláš (rejthar) i prut. Bartoň Vondrák i lán. Janček (Jiřík rychtář) tit čtvrti minus prutu, to jest poustka. Koutskÿ j lánu iiit jitra, tůň, zahradu. Vaněk pikhart (Vondra Škraboška) iii čtvrti iiii jitra, krčmu. Houska i lán wi jiter, krčmu. Květoň (Houska) j lánu, krčmu. Duchoň (Vlasák) i z Maršálkova iit čtvrti iii jitra, krám masný, krčmu, krčmu Satople- tovskou. Knotek (Tomáš mlynář, Vaněk Hložek) i čtvrt, krčmu. 415 Maršálek (Prokop) i čtvrt minus jitra, krčmu. Lučák (Vaněk Boháč) pustinu. Dušek Nechvíle (Jíra Vodička) ij čtvrti, krčmu. Koutek (Matěj Knap) iti čtvrti, louku, krčmu. Mikeš Klába (Tavel Vacíčků) ij čtvrti. Vit (Kuba Kuiran) itii jitra. Mach Ondrákü (Jam Pospíšil) ij prutu. Vojtěch (Jan Bílej) zahradu zj jiter. Mníšek Petr (Rozinek) čtvrci zahrady, měštiště. Jíra Trik (Jan Pechek, Kuba Špehař) ij čtvrce. Bartoň Polák (Dušek) i čtvrt iiii jitra. Vácha (Jan Trpiš) j lánu v jiter. Václav Vacečka (Matěj Rubín) iw čtvrti minus ij jitra, krčmu. Vojtěch (Jíra přívozník) i čtvrt, přívoz. [L fol. 97.] Plat v té% vsi s krčem peněžitý na české groše: Priekaza platí o sv. JiM iii gr., o sv. Havle též. Pavel Beran platí o sv. Jiff itii gr., o sv. Havle též. Václav platí o sv. Jiří iii gr.; o sv. Havle též. Týž z druhého platí o sv. Jiří liti gr., o sv. Havle též. Lučák platí o sv. Jiří itit gr., o sv. Havle též. „Hařík platí o sv. Jiří tiii gr., o sv. Havle též. Benda platí o sv. Jiří titt gr., o sv, Havle též. Šrámek platí o sv. Jit iit gr, o sv. Havle též. Kočár platí o sv. Jiří iiii gr., o sv. Havle též. Petr Šatoplat platí o sv. Jiří iiit gr., 0 Sv. Havle též. Lučák z tejž vsi z mastného krámu v roce dává i kámen posvéta neb rii gr. (IL] Z Rosic, z Trnové, z Doubravice, z Ohrozenice ty čtyři vsi za roboty, kteréž ke mlýnu robetovali pánu JMti, při každém úroku ii gr. 

Strana 416
416 alb. platiti mají vedle o to mezi pánem JMtí a jimi učiněné smlúvy. Suma sv. jirského üroku zj (P v gr. vij +. Suma sv. havelského úroku zj [f zii gr. 9 À. Suma ovsa rj korce i vértel j Etvrce. Suma slepic zloittij. Suma vajec vi (P itii. Suma oblačů roiii po 5 ». [II. fo. 181.] Ves Svitkov. LXX. Tu platí úrok peněžitý na české groše; dávají slepice vánoční. Luda ij lánu i prut, štěpnice. Prokop (Vaněk Lačnej) j lánu. Václav Curydlo (Vávra Moravec) zahradu, j &wrti, &tépnici. Jan Krabośka (Jíra Curydlo) ii čtvrti. Vacek (Klíma) j lánu, ij čtvrti, měštiště a à čtvrti. Kubidek (Martin Strach) lán. Kubíček (mlynář, pan Burjan) i lán, dědinu. Pavel Karytan zahradu. Pan Burjan s ti jiter luk od Macha zá- mečníka z Pardubic každého úroku v gr. Týž s i jitra louky od zámečníka každého iii gr. b. V též vsi, jak kdo sedí, vánočního dávají každý jednu slepici, kromě zahradníkuov, ti dá- vají každý po j slepici. Suma úroku sv. jirského vj (f rroit gr. iti h. Suma sv. havelského üroku tolikéž. Suma slepic vii i s zahradníky. [IL fol. 183.] Ves Materov.*) Z té vsi platí úrok peněžitý na groše český, a roboty mají seno shra- bati na louce, slove Pastviště, (se všechluk, což ktomudvorujichjest), aovce prátiastříci dvakrát do roka, což se jich chovati bude koli ve dvofe, a slepice jedni v rok platf. *) Výměra není udána, zápis pozdější. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Šimon rychtář (Vaněk Hlinák, Martin Svoboda). Prokop (Řehák, Matouš Řeháček), Jan Medek (Tuhánek), Kuba zahradník, Řehák za- hradník, [Ten plat má všicek vepsán býti na- horu Řehákovi a to vymazati], Mikšať, [To se všicko má vymazati], Vaněk zahradník, [To 8e má vymazati v$ecko], Petr zahradnik (Mażój cibulé#), [To se mé vymazati véecko], Vondra Kmentový zahradník, Drož (Tomáš), Vávra (Šimon Morák, Vondráček), Macek zahradník, Jíra Kolínský (Vaněk, Jíra Janečkový), Vaněk Vondráček (Pavel zahradník), krčmář. Suma úroku sv. jirského iij (P xt gr. it h. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma slepic viii. [IL fol. 184.) Ves Hradiště.*) LXXI. Tu platí úrok peněžitý na české groše, mají roboty, též platí obilí a slepice. Tuoma Hataëuov (Kuba Nečák) j čtvrti, kus loučky. Dušek Holý (Štěpán Hlava), Janek Pe- kárkův (Jíra Kovenskej), Havele (Jan švec), Victorin (Duchek kuchař, Jan Rambouzek), Martin z Dašic, Martin (Jíra Vostřešanskej), Boháč (Bartoň), Martin (Štěpán), Dobeš (Ješek), Hotaá krémát. Suma úroku sv. jirského ii (i rzriti gr. Suma sv. havelského tolikéž. Suma Zenné roboty iiij dne. Suma orné roboty j dne. Suma žita i věrtel. Suma ovsa i věrtel. Suma slepic v. [IL fol. 186.) Ves Brozany. LXXII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest obilí osepní, ro- bota ženná, orná a slepice. Vyzerka (Tomáš Mulka, Jan Hnát) j lánu. *) Výměra není udána. 

Strana 417
Ves Svítkov, Mateřov, Hradiště, Brozany, Kunětice. Jíra Zvole (Vondra, Svatoň) iit čtvrti. Václav šafář (Jan Vlk) i jitro. Petr (Kuba, Jan Hrubaj) zahradu. Barták (Ročan) i lán. Michal (Petera, Pavel Plšek) vii prutův bez iii provazcův, rolí od Jana. Mach Hryzlík (Čihák) ij lánu minus j čtvrti. Holiska (Jan Smolík) tit čtvrti i prut, kus loutky. Duchek (Jíra Váchů) i lán minus ij jitra. Havrda (Mikuláš Nihek) v čtvrtí minus j jitra. Kvasnička koželuh iii lány. Brož Kukla (Jan Ryšánek, Jan Kolisko) i lán. Vondra Kambaččin (Martin zedník, Ma- tous Jumicka) } čtvrti. Vašek (Petr. Zima) i lán. Z tejž vsi seno voziti s Havrani do sto- doly pod Huoru a hrabati s lánu iii Vozy. Suma üroku sv. jitského v (I! itt gr. it 5. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma žita zr korcü ij vértele. Suma pšenice viiÿ koreû # věrtele i it štvrce. Suma ovsa mj korce j vértele. Suma Zenné roboty [yyviij dní. Suma orného xvii dni. Suma slepic j (l vitit. (II. £. 188.] Ves Kunétice. LXXIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tej vsi dávají obilí osepní, žito, pšenice, ječmen, oves, robota ženná, orní, slepice. Jarošek Malaj (Jíra Bohatej) ž lánu i prut. Martin Malaj (Jan Zvědl) it čtvrt. Matěj (Mikuláš Jaroš) i lán. Matouš (Petr zet& Sowmelü iii čtvrti. Martin Katerinsky i lán. Popel (Martinek Malej) iii čtvrti. Tomáš Soumele v čtvrtí. Jiřík Novák (Vondra Novák) i lán. Archiv Český XVII. 417 Antoś (Kuba Hrbek) i lán. Jiřík Bezděk (Jam Bezděk) i lán. Vávra Němec (Jan Vachour) i čtvrt mi- nus prutu. Jiřík Kačina (Jiřík Výletnálek) ij lánu bez i čtvrti. Jiřík Múdrý (Matéj Nejedlej) iii čtvrti. Jiřík Březina (Matěj rybář). Vitéek převozník dům a lodí, čtvrt od Kačiny. Mašek Jméno (Šimek tkadlec). Hošťalka čtvrt od Diblíčka, haltýř. Tomášek (Jan švec). Uobec. [I. f. 81 b.] Kněžskýplat: Koktanka platí o sv. Jiří tit gr; o sv. Havle tz. K Jauchovský platí 0 sv. Jiří iii gr., Havle též. [IL] Kryštof (Jíra Kutík), Březina (Matěj Rybář), Hošťalka (Vojtek). (Z tej vsi seno voziti mají z Havraně pod Huoru do stodoly i hrabati každý se čtvrti i vuoz a s lánu iiii vozy.) (V neděli před proměněním Pána Krista na huoře Tábor léta 1520 skrz přímluvu pana Příbka k jeho milosti pánu, co se roboty s Ku- nětic a z Brozan dotýče, uhozeno s nimi skrz pana Bohuslava Beškovce, ten čas hajtmana na Pardubicích, že každý soused z nich i za- hradníci hrabati po jednom dni mají pod Huorú aneb kdež se jim ukáže. Týž každý z nich, kdož koně mají, má vuoz sena aneb obilé při- o sv. ' vézti; a to má trvati napotomné, a peněz za to platiti nemajf.) Suma úroku sv. jirského itii (D ij gr. iii A. Suma sv. havelského tolikéz. Suma Zita prij korce ti čtvrce. Suma pšenice zj korce 1 vértel j &tvree. Suma ječmene ri korcü ij čtvrce. Suma ovsa zrii koreü ii étvrce. 53 

Strana 418
418 Suma ženné roboty [xrzvitj: dne. Suma roboty orné zxv dní. Suma slepic glo. [II. £. 191.] Ves Néméice. LXXIV. Tu platí úrok peněžitý na české groše, též dávají obilí osepní. V též vsi jest robota ženná, orní a slepice. Bojman (Adam Pepírků) ij prutu. Matěj (Vondráček) iiž čtvrti. Vaněk Kubki (Dorota Rejdovna) it pruty t jitro. Hudík (Jan Macháčků) i lán. Havel Březník (Jíra rychtář) v čtvrtí. Kučera krčmu, j lánu. Vobliza (Jan rybář) iiit jitra i pro- vazec. Lukeš (Vít Poustka) ij prutu j jitra j provazce. Janek Žofka (Adam Tlustej) j lánu. Benešek (Mach Mrázek) loučku. Mikuláš Sladký (Vaněk Jančiek). Z tej vsi lúky na chmelnici mají pomá- hati hrabati holomkům. [Z tej vsi mají každý s lánu přivézti po itit vozich sena a vobili; to jim prominuto od jeho milosti pána. Actum anno 1519 in festo Jacobi.] Suma úroku sv. jirského it (B ij gr. ii. Suma üroku sv. havelského tolikéZ. Suma Zita iti korce iż vórtele. [To (Zito) jest ukázáno knězi do Bohdanče.| Suma pšenice iii korce ij věrtele. Suma ječmene iii korce ij věrtele. Suma ovsa iii korce ij věrtele. Suma ženného xvž dne. Suma orného vi dní. Suma slepic xv. [II. f. 193.] Ves Hrobice.*) LXXV. Tu platí úrok peněžitý na české *) Výměra neudána. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. groše, dávají obilé osepní, též jest robota Żennś. Jan Heraus (Beneš Píválek, Tomáš) za- hradu. Jan Kambáčků (Dušek Hájek). Mikuláš (Jan) Sezema iii čtvrti. Kučera j lánu. Blažek (Beneš Ptválek) lán. Holý (Mach) krčmář krčmu, ii jitra. Suma úroku sv. jirského ij ff rr gr. v 5. Suma sv. havelského tolikéz. Suma žita iii korce ij věrtele, [To (žito) jest oddáno knězi do Bohdanče. j Suma pšenice tii korce ij věrtele. Suma ječmene iii korce ij vértele. Suma ovsa iii korce ij vértele. Suma Źni giiit dni. [IL f. 195.] Ves Sreh. LXXVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V tejž vsi jest obilí osepní, robota ženná, orná a slepice. Martin (Jan Rysü) i čtvrť. Jan Luňáček (Ječnaj) j lánu. Rys (Václav) iit čtvrti. Bartoň (Jíra Košlan) i čtvrt a prut. Vondrák (Mikeš Chaloupka) j lánu minus prutu. ' Šedivý Pavel (Martin rychtář) j lánu Zi- chovskóho. Blažek Řeháček (Medková) iii čtvrti. Vávra Vobliga (Mach Novák) i lán minus ž čtvrti Homolka (Vaněk Podsehlíd) ii čtvrti. Jiřík (Martin Duchků) i čtvrť. [ Václav Polák ž lánu. Macháček ii pruty. Jíra (Vaněk) Nečista i čtvrť. Havel ii pruty. Matúš krčmáť, krčmu, role, luka, šenk.] Suma úroku sv. jirského ij (f viij gr. it 5. Suma üroku sv. havelskóho tolikóż. 

Strana 419
Vsi Němčice, Hrobice, Srch, Černá, Steblová, Pohranov, Hrádek, Kavèiny. Suma žita vii korcü.*) Suma ovsa rii koreü L vértel i čtvrce.*) Suma ženné roboty [v dní i čtvrt dne. Suma orného yviiż dne i ćtvrt dne. Suma slepic j kopy bez ž slepice. [II. fol. 198.] Ves Černá pod Šeperků. **) LXXVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. Kulhánek (Václav Polák) j lánu. Havel (Janek Pachole) i čtvrt i prut. Petr Polák (Jan Holota) zahradu. Matéj Malaj (Macháček) ii pruty. Simek (Huñdéek) ii} prutu, zahradu. Jíra Vyskočil (Vocásek) zahradu. Vítková (Matéj Sála) iij prutu. Molek (Jíra Nečista) j lánu. Suma uroku sv. jirského got gr. ilit 5. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma Zenné roboty iii dni. Suma slepic iii [Ta ves jest svedena a vytopena rybnikem Voplatilem.] [IL fol. 199.] Ves Steblová.***) LXXVIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. Šimon Chaloupka iii čtvrti. Jan Zemánek (Štěpán, Kuba tkadlec) j lánu. Jan Michků (Šimůnek) tit čtvrti. Jirmas i étvrt, kus pole a loučku a kus lesu. Petr Hrebák (Kuba Hloušků) ii pruty a it jitra. Vach Hynků (Jíra Hřivna) j čtvrti půl prutu. | Dušek Molikü (Linhart) i čtvrt j prutu. Dlouhý Jan (Barták, Molík) j čtvrti. *) Později při žitu a ovsi připsáno: To jest uká- záno knězi do Bohdanče a do Ždanic. ++) Celý zápis mřežován. ***) Celý zápis mřežován. In margine připsáno později: Svedeno rybníkem Oplatilem. Zase vystavena. 419 [Pavel Štěbetka ii pruty a štěpnici. Jíra Huňáček iy prutu. Jan Pachole, Matěj Šála iiż prutu, Jan Vocásek zahradu. Svedeno rybníkem Oplatilem. Zas vystavena. | Suma úroku sv. jirského j (f xtit gr. b 5. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma Zenné roboty vj dne. Suma slepic vi a i čtvrt slepice. [II. fol. 200.] Ves Pohranuov. LXXIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi dávají slepice. Matěj Malík (Jan Čermák) j lánu j prutu. Pavel (Vondra Kozák) i čtvrť, dvojí hony. Krtek (Dušek) j lánu i prut. Tůma (Jan Holoťa) půl čtvrti, kus pustiny, hony role od Vítka dané. Václav Lašan (Jan Vrabec) v čtvrtí. Suma úroku sv. jirského ij [! zj gr. vi >. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma slepic zr slepic. [IL fol. 201.] Ves Hrádek. LXXX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Vtéž vsitoliko dávají slepice. Jan Vachtele (Naháč) iij čtvrti. Kuneš hajný (Matouš Kašků) i čtvrt, druhý à lénu, ii jitra. Brenil (Jan Melhubka) iii ttvrti. Pechánek (Burian, Vávra) i čtvrt. Krkánek (Václav, Bartoň Bareš) j lánu ž prutu. Jan Holoubek (Václav Krkdnek) iii čtvrti. Jiřík (Jan) Kaška i lán ij čtvrti. Suma úroku sv. jirského it (P rxvitiij gr. Suma sv. havelskóho tolikóż. Suma slepic j (f it. [II. fol. 202.] Ves Kavéiny Veliké. LXXXI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, slepice, vajce a sajr. 63* 

Strana 420
420 Beneš i lán, ostrov v Bohdaneckém ryb- níku, v Vůlšině u Kavčin iii jitra itii provazce, Časňovského loučku a kus roští od pana Ma- tyáše. Kubka iii čtvrti. Jíra Vodička iti čtvrti, it jitra v Vuolšině. Jiřík Zimka (Havel, Petrek) j lánu, prut v Vůlšině u Kavčin, Časňovskou rolí. Petrek i lán, iti jitra bez provazce v Vůlšině. Petr Komoráček j lánu minus j prutu. Křížek i lán, tit jitra v Vůlšině u Kavčin, Časňovský měštiště. Vávra Brouček (Petr) tit čtvrti. Hromádka i lán. Kříž Chudaj j lánu, rolí Časňovskou. Obec i lán. V tej vsi každému Duchoň složil j úroku pro škody, kteréž se jim staly příkopy a ce- stami. Suma üroku sv. jirského ij (P gwiż gr: i». Suma svatohavelského tolikóż. Suma roboty Zenné rviiii dní. Suma slepic vilitj. Suma vajec iij (P. Suma za sýry vitti} A. *) [Ta jest ves svedena a vytopena rybníkem Oplatilem, a vymazána při počtu sv. havelském l. 1548.] [II.. fol. 204.) Ves Kavéinky Malé.*) LXXXII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest toliko robota ženná. Jan Král j lánu. Jarošek j lánu. Staněk Krajník i lán i prut. Jan Hluchý i lán. Petr Verdyškú ij čtvrti. Jan zahradník má Kaluhovské. Obec j lánu i prut. V tejž vsi složeno jim úroku každému půl *) Celý zápis mřežován. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. nebožtíkem Zahrádkú pro zatopení rybníkem Seperki. Suma úroku sv. jirského [oiiij gr. Suma sv. havelského tolikéz. Suma ženné roboty viiii dní. [Ta ves jest svedena a zatopena rybníkem Oplatilem a vymazána při počtu sv. havelském Jéta 1548.] [II. fol. 221.] Méstecko Bohdaneé. LXXXIII. Tu platí úrok peněžitý z domuov načeskégroše, též mají robotu žennú a slepice. | Jan Holej švec, dům), Jan Katrašínek dům, Matěj Váňa (Jan Chropot) dům, Rambousek (Maděr) dům, role, role od Kubše, Kwbeš (Jan Kubeš) dům, role, Pavel Vylezlo (Jan Vlček) dům, Vaněk Humla (Holas) dûm, Jan Husdk (Chräpal, Jan Topič) dům, Jan Zástěra dům, kus rolí od Mráza, od Voženílka. Jan Konůpka (Matěj Donát) düm, role, OZenílek (Prokop Skorepa) düm, role, Jan Derané (Zrno) düm, role. Beran (Matouš Vanků) dům, ůstrov u Bohda- neckého mlýna, louku, Bartoňkovskou roli; Mż- chek düm, role, role od Hatavóza; 73a (Melichar Vlček) dům; Kubáček švec (Tomáš truhlář) dům, kus rolí od Konüpky; [Martin Mis düm]; Kříž lazebník (Šimek) dům; Jan Psajk (Jakub kożiśnik) dim; Petr Kouiskÿ (Martin Kdnó) dům, kus lesu, vodu, kteráž jest puštěna z roz- kázání pána JMti od haltýře, kus rolí od Ka- báta, rolí Rambouzskou, role od Katrašínka, role od Kovana; Jam horník (Mikuláš Vy- skočil) role, ii jitra v Lužci; Martin pekař dům, role od Hatavóza, ij jitra u Blatnika; Havel Néméek (Matěj Stolanskej) dům; Jíra Vrabec (Petr Náblů) dům; Dušek (Ančoš, Řehák řezník) dům; Kuba Vaniš (Mikuláš Chocenskej) dům, role; Zdeněk (Martin Kunštát) dům; Machek (Vaněk řezník) dům, od Kabáta role, od Hatavóza; Jednorožec (Petr Rožec) dům; Kuba Dubaňků (Valenta Žalud) dům, role, iii jitra u Blatníka; Pavel sladovnik (Have 

Strana 421
Ves Kavčinky Malé. feznik) dim; Marek dim, role; Jam kovář (Bartoš) chalupu a zahradu; Vanék řezník (Řezníček) měštiště vosazené, várku přijal, od Valáška role, role od Kabáta; Macas domek; Hatavuog (Jan provazník) role i od Kuby Va- niše, role od Valáška; Žehák Cikán (Petr tkadlec); Vaněk švec (Zikmund tkadlec) dům, role; Vaněk švec (Matéj Rolenc) ii} jiter u Blatníka; Vojčěch sladovník (Jan Košlan) dům; Vaněk kožišník (Václav Mušků) dům a zahradu; Jan Kulhánek dům, várku přijal, role, iiti jitra u Blatníka; Jam Škop dům; Viktorin (Řehoř krejčí) dům; Hušák (Slovák) dům, role; Valášek dům, role; Václav koželuh (Jan Žáků) dům, role od Hatavóza, svý role; Jan Kosík dům, iiii jitra u Blatníka, kus rolí a palučiny Benešovské od Nivčic; Jan Škoda (Tomáš Marků) od Subity role; Andreas dim, role; Jindřich Uher (Jan Cirek) dům, má platiti peníze z rozkázání pána JMti za robotu, jakž psáno v ouroce ; Bibas Ondřej (Zikmund Balas) ; Smrkáček (Jiřík Vopršal) dům; Matouš Ko- vanda (Jíra švec) dům, též má platiti za ro- botu peníze z rozkázání pána JMti, jakž psáno v ouroce; Jiřík Rys (Jan Němec) dům; Mikeš níka; [Kolínskaj tkadlec domek; Jan Černaj myslivec domek ;] Karpíškova vdova (Vč) dům; Vaněk řezník (Šimon Jezbera) dům; Mach Přibyl (Jan Černaj) dům a zahradu, louku, ii jitra u Blatníka; Kuba Šubita (Vaněk švec, Máslo) chalupu; Jan Poupek (Jiřík Sejkora) chalupu, má platiti peníze za tu robotu z rozkázání pána JMti, jak psáno v ouroce; Pabíček (Jan Pa- bíček) dům; Jan Sádlo (Vavřinec cihlář) dům, role, ii jitra V Útoce; Jan Mokrořit (Martin sedlák) dům, role, louku; Havel Veverka (Peksová) dům, ii jitra u Blatníka; Jan Topič (Pavel Jasek) dům, role; Petr Bednářík dům; Vaněk krajčí dům, role od Šubity; Vondráček bednář (Jan Muška) od Kubáta roli Antošov- skou; Martin Kramářík (Dominik řezník) dům, role; Mach Rychnovský (Petr Ježek); Machek Kramářík (Václav Koška) dům, zahradu; Havel Městečko Bohdaneč. 421 kovář (Dorota Beránkova) chalupu; Martin sladovník (Jan sládek); Michálek (Jakub Kle- čečka) dům, várku přijal, ii jitra V Lužci; Barták (Kubíček švec, Havel Zimka, kolář Martin) várku přijal, ti jitra a kus u Blatníka; Jan Zelený (Mikuláš sládek) dům, má i pivo vařiti, louku pod Černou, role; Axna kovářka louku; vobec pastviště, louku Jiříkovskou, mlýn; [táž obec váhu, kterúž sobě sami budúcně opravovati mají; kolář ix provazců; Vaněk švec Máslo.| V témž městečku znamenávají se jíní peněžití důchodové: Kdož pivo vaří, má dáti od pivovaru od každý várky v gr. Též každý má dáti od vody od každý várky i gr. Též má dáti od každého sladu mlení ii gr. V témž městečku jest tržné, přichází někdy více, někdy méně, jakž trhové ukazují, Kdožkolivěk vuoz hrncův přiveze, má dáti t . Kdožkoli vůz prken přiveze neb nádobí bečvárské, má dáti i gr. Kdož tunu herinků přiveze a složí ji, má dáti od každé tuny i gr. Kdož suol přiveze a složí ji, též má dáti od každé bečky i gr. Kramáři, pekaři, hrnčíři, ševci a rybáři a kdož můúku aneb krupici prodávají, každý z nich od místa má dáti i » na každý trh. Překupníci, kteří na trh přijedů a nakúpí másla, sýruov, slepic, Inu, konopí i jiných věcí, někdy se z nich béře více, někdy méně. „Kterýž řezník stojí na trhu a má dvé telat, má dáti iii A, a pakli má více, tehdy má dáti i gr. Každý řezník, kterýž krám drží, má dáti kámen posvětu točeného aneb xii gr. alb. za kámen při velicenoci.“ Aby žádný řezník v trhový den v sobotní čtvrtmi se nedělili, než aby dva spolu jedno hovado zabili a masem aby se zachystali, aby 

Strana 422
422 městečku potřeba dána byla; a každý mistr aby sám v krámě seděl a prodával, leč by beze lsti nemohl; pakli by se v tom nezachoval, aby bez milosti pokuty do cechu dal xv gr. alb. [I. fol. 155.] V témž městečku úrok s rolie na české groše: Kubsová má rolí. O£enilek roli. Bartoněk mé roli. Michek má roli. Nechwile mś liku. Kovan mé roli a liku. Rambousek má roli. Vanis mé rolf. Pavel Dubanů má roli. Petr Koutsky mó roli. Marek má rolí. Martin švec mó roli. Antoś má rolí. Vávra Petříků má roli. Husák má rolí. Zich má rolí. Václav koželuh. Mach. Pan Kabáť má rolí. Týž má Bartoňkovskou čtvrť. Týž má Kotrčovskou rolí. Týž má Antošovskou rolí. Týž od Hatavuoza rolí. Žid má rolí. Matéj Salava má rolí. Týž má louku pod Kfiteni. Týž ujal kus pustiny mezi Bohdaneckým rybníkem a Nadymačem. Jiřík řezník má louku. Mníšek má rolí. Hata- vuoz mó roli. Jan Kramářík má kus rolie od Rysa. „Šimek Jektavý“ (Mikeš krajčí to drží pod týž plat) má kus lúky pod Neratovem. „Beran řezník má kus lúky pod Neratovem.“ (Ten své zase drží pod týž plat.) „Blažek krajčí ujal kus lúky v témž místě.“ (To jest oddáno Vanišovi za škody.) Zelenÿ zet jezdného ujal pod úrok vostrov proti Košlanu, má sobě lúku dělati, jest toho vostrovu vi jiter. (Blažek krajčí má kus rolie od Kabáta.) (Machek má kus rolie od Kabáta.) (Žezníček má čtvrt rolie od Kabáta.) (Obec odtudž má pastviště, kteréž přijali od Bukůvky.) („Klárka má ij jitra v Bohdaneckém rybníce.“) [Rybníkem vyto- peno.] („Kulhänek krajčí.“) (Mikuláš krajčí v chobotě Bohdaneckého rybníka kus louky.) (Beran řezník má kus louky v témž rybníce.) Týž má vostrovek u mlýna. [II.] Suma kaZdfho úroku zviiit3 ff xititj gr. Suma roboty Zenné [rviii dní. Suma slepic ix. [IL f. 231.] Ves Nivéice.*) LXXXIV. Tu platí úrok peněžitý na české D. XVIII. Urbóń nanstoś Pardubického a Kunětickohorského po v. 1494. groše. V též vsi jest robota ženná a vlačby. Vavřínek iti čtvrti. (Antoš lán.) Jan Meda ii} étvrti. Jan Krkánek iii čtvrti, čtvrť. Prušan v čtvrtí minus prutu. Jan Lajsek ij lánu. Ondřej Romeš i lán i prut. Mach iti &tvrti i prut. Štěpán iii čtvrti i prut. Petr iti čtvrti © prut. Kubka iitż Gtvrti, od Nebeské Vítové louku. Šimon Chřápal j lánu. [Vobec Nivčická nivu Kulhánkovskou, kteráž slove Borek.| Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma Zenné roboty rroi dni. Suma vlaéby x dni. [Ta ves vytopena rybnikem Rozkożem a z registr těchto vymazána při počtu sv. ha- velském 1. 1548.] [II. fol. 283.] Ves Bystrec.*) LXXXV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Téžjest robota ženná. Vaněk Vyleťálek iii čtvrti, j lánu, past- visko a vír. Krystajnek j lánu. Kulip v čtvrtí. Prokop provaznik iit čtvrtí. Vaněk v čtvrtí. Jeníček j lánu. Vaněk Hwvězdář iii čtvrti. Štěpán hony, loučku, i čtvrť. Suma úroku sv. jirského tij ff vj A. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Summa ženné roboty v dní. [Ta ves zatopena rybníkem Rozkošem a vymazána z těchto registr při počtu svato- havelském 1. 1548.] *) Celý zápis mřežován. 

Strana 423
Ves Nivčice, Bystřec, Černá u Bohdanče, Lhota na Blatníce, Rybitví, Neratov. [II. fol 235.] Ves Černá u Bohdanče. LXXXVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Též jest robota ženná. Pavel hajnÿ (K#izdnek) v čtvrtí, Labe, kus rolí a kus loučky, jezero. Petr (Jira Uher) v čtvrtí i prut. Šimon (Martin Novák) i lán. Pavel Rybka (Krymáč) i čtvrť, Kvitek (Bartoñ Koktan) ii} lénu, psinec, pustina. Mikeš (Matěj Herskej) i lán i prut. Vávra (Bares) ilániprut, Poprdovskou rolí. Slantich (Víšek) i čtvrtí. Jiřík (Pavel Jasek) ii čtvrti. Heršík (Víšek) chalupu. Mlynář mlýn, v jiter klučeniny v Lužci. Suma úroku sv. jirského z (f xii gr. iij ». Suma sv. havelského tolikéZ. Suma Zenné roboty rr dní. [IL fol. ?27.] Ves Lhota na Blatnice. LXXXVII. Tu platí plat peněžitý na české groše. Pavel (Beneš) Lhotský ij lánu, kus při- koupený, pustinu, kterúž přijal pod plat, té rolí jest iii jitra jménem Pařeznice, kus od Dlouhého z Rybitví. Matěj Haraburda iii čtvrti, kus Kavyčov- ského klínu nad cestů. Bartoň kněz (Mačouš Macek) zahradu. Šimek Václavů (Petr Petrle) i lán, při- koupené od Kabáta. Jiřík přívoz, od Pavla z Rybitví roli Kav- čovskou, přikoupený prut, kopaninu, kus bahen 8a loučku vedle Labe, iti pruty, kteréž sobě vyklučil. Houser (Jiřík) domek a šenk, iij jitra luk minus j provazce u Rybitví. Suma sv. havelského úroku tolikéž. 423 [IL fol. 239.| Bybitví. LXXXVIII. Tu platí peněžitý plat na české groše. V též vsi jest robota ženná. Kožíšek (Vondra) zahradu. Vávra (Jan Lhotský, Vašek Knězů) iii čtvrti, iii jitra. Pavel (Jíra Pavlů) lán, hony a ii palouky od Kabáta, Kavéovského j étvrti ii jitra. Jan tkadlec (Vondra) ij čtvrti, kus rolí. Havel (Matouš kněz) lán a kus příjemného. Mach Doufal (Jan Stajskal) iit čtvrti, hony pod LuZcem, iit jitra Kavéovského, louku. Vaněk Žabák (Jan Vaňourek) j lánu i prut a gtiit jiter. Matěj (Mach Bubáček) má Kavčovské. [Ze Lhoty, z Blatníku a z Rybitví, z těch tří vsí platí z pastvy v lesích na Polabí okolo těch vsí jednů v rok pti sv. Havle ij [P gr. místo těch ovsův a slepic, kteréž prve nájmem z těch pastev platfvali. TiZ sousedé z pustin Vohnoušovských pod Sentinským rybníkem jednü v rok pfi sv. Havle vit gr.] Suma sv. jirského üroku iit (P zx gr. i 5. Suma sv. havelského üroku tolikéZ. Suma ženné roboty vii dní. [II. fol. 241.] Ves Neratov. LXXXIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná. Pavlíček (Tomáš) j lánu, it hony rolí. Hylan (Bartoš, Dušek Hylanů, Jiřík) i lán. Jiřík Hanzl (Václav, Dušek Bělehradskej). Mikeš krajčí (Petr Fišmejstrů) zahradu. Jira Víšek (Bartoň Růžek) j lánu, kus. Jan Bezouchý (Molek) čtvrt. Šíp, Bartoň Hylan (Jíra Kvasnička). kus loučky. [Molek iij jitra klu&eniny]. Suma troku sv. jirského ij (I groi gr. if hl. Suma sv. havelského tolikéZ. Suma ženné roboty x dní. 

Strana 424
424 [II. fol. 248.] Ves Živanice. LXXXX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest toliko robota ženná a slepice. Vávra Štíšek kostelník (Petřík) titý čtvrti. Kučera (Jíra Petříků). Kaluha Martin (Mikuláš Bezouchej) ž lánu, má Víškovské. Crkanka (Hatovouz) iii čtvrti. Jiřík Vyletdtek (Janččk) itij čtvrti, čtvrt, Labe. Jan Petras i lán j prutu. Martin Kroupa iij čtvrti, kuos tuoně Bo- chocovské a Popadovské, má Víškovskou roli. Pecha (Duchoň) wit} čtvrti. Maňák (Jíra Bradec) i čtvrť. Štěpán rybář (Kubíček, Havel). Vrchota (Mikżaż) v čtvrtí. Jan Sot (Urban Wachtel) i lán j čtvrti i prut. Jiřík Heršík (Konečnej) iii čtvrti. Jebový Mach (Štěpán) i čtvrt. Mach Houdek (Martin Pilnej). Mach Kodýdek (Petr) i lán j prutu. Pavel Hyrbovatý (Mikuláš Heršíků, Holou- bek, Skála) iit čtvrti i jitro. Vaníček Kodýdků (Martin rybář) měštiště pusté. Jan Hlas (Matěj Kyselo) 3 lánu j prutu. Havel Háj (Jakoubek) v čtvrtí. | Petřík (Jaroš, Mikuláš) iti čtvrti minus prutu, zahradu. Krčmář krčmu a měštiště. Martinek Poustka (Mach Drobíček, Holej) # lénu. Suma üroku sv. jirského vij (T zoj gr. j >. Suma sv. havelského tolikéZ. Suma ženné roboty xrvit dní. Suma slepic vi. [IL fol. 246.] Ves Prelovice. LXXXXI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. D. XVIII. Urbáf panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Kuba krčmář (Vyžánek, Martin Prudič) i lán i prut, šenk. Jíra (Pivonka) iij prutu. Mládek (Mikuláš rychtář) i lán ii pruty. Hlaváč (Jan Kaluha) i lán j prutu. Janck (Jan Mráz) i lán minus prutu. Komora (Jirásek) i čtvrť. Jan (Pavel Janů) i lán. Bartoñ Brh (Jan Pankartek) i lén. Matalík (Matouš, Bartoň Kalhaus) j prutu, Hloukovskou roli. Vít Brh (Vojtíšek) i čtvrt i prut. Markleta vdova loucku a roli. Bartoň Kalhaus (Vojtíšek) ij čtvrti. Řehák Bumbule i čtvrť. Obec má rybníček. Odtudž dávají oukolu s mostu Přelouckého sousedé při každém úroce vi gr. Suma úroku sv. jirského iit (P giiż gr. vi >. Suma sv. havelského tolikéž. [II. fol. 248.] Ves Mělče.*) LXXXXII. Tu platí úrok peněžitý na české groše, ale žádný znich nevie, co kdo držírolí, nežtak plat dávajíodstaro- dávna. Blažek (Jiřík), Michal Vocásek (Řehák), Janek (Matěj Chřápal), Jíra Rabek (Martin Rabin), Matěj (Jan Jírů), Staněk (Vašek). Odtudž sousedé dávají oukolu s mostu Pfelouckého pfi sv. Havle jednü v rok iiij gr. Tyż z üstrova, kterÿ Semenec drżel, każ- dého úroku vi gr. o sv. Jifí jednü v rok. Suma üroku sv. jirského iiij (T xxii gr. it». Suma svatohavelského üroku iiij (I roiiitj gr. ii ». [IL fol. 249.] Ves Lohynice. LXXXXIIL Tu platí úrok peněžitý na české groše. Jira (Jan Voštirálek), Havel Vóchiw *) Výměra neudána. 

Strana 425
Ves Živanice, Přelovice, Mělče, Lohynice, Břehy, Semín. 425 (Eliáš), Mikuláš (Jan Moudrej), Havel (Martin cedule řezaná jest s ním, na iij �P gr. každého úroku. Mikulášů), Prokop (Kuba Kadrle) louku, Bo- Odtudž sousedi dávají oukolu s mostu hataj Jíra (Vávra), Jan (Jíra) louku, Václav Přeloučského při sv. Havle jednú v rok viti gr. (Havel Kambáčků), Havel (Matouš), Kučera (Dušek), Kuba (Vondra Herman) jezero, louku; Suma úroku sv. jirského viii ſP xxviiij gr. Vaněk (Martin Vaňků), Petr (Vondra Kam- iii h. báčků). Suma sv. havelského úroku vii ſl xviiii gr. Odtudž sousedé dávají oukolu s mostu tii hl. Přeloučského při sv. Havle jednú v rok vij gr. Suma kur o Vánocích v kur. Suma úroku sv. jirského v ſ gxiit gr. 1 3. Suma sv. havelského úroku v �P xxvitiij gr. 1 &. [II. fol. 253.] Ves Semín. LXXXXV. [II. fol. 251.] Ves Břehy. LXXXXIV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. A platí zlánupo rl groších. Tu platí úrok peněžitý na české Vondra Dubánků (Martin) 3 lánu. groše. Též dávají slepice. Dušek (Jan Skuhra) iij čtvrti. Matouš (Vaněk Novosad, Jan Bílej) i Ješek (Macháček) dvůr, tt lány. čtvrt. Tůma rybář (Šimon) chalupu, jezero, Labe, Kačer (Mach Kačer) titj čtvrti. kus louky, ježto sobě vyklučil za Labem, tvrziště, Kuba Hylan (Petr Sláma) i lánu, louku. jezero, Labe. Jíra Halama (Jan Janebáček) tij čtvrti, Jan z dvorce (Václav Řepka) tit čtvrti, mě- kus louky. štiště a kus pustiny Petrovské. Jiráček (Mach Zizin, Vaněk Krejník) Vaněk (Jíra Žďanera). ti lánu i čtvrti. Jíra Dubánek (Bartoň) iii čtvrti, pustinu Vávra (Jan Vávrů, Havel Hylan) kus rolí. Matějovskou. Vaněk (Martin Mrštík) iii čtvrti a kus. Vít (Vaněk Soukal) i čtvrt. Martin Nosků (Vaněk Jezbera) iti čtvrti. Jíra (Štěpán Klaudus) čtvrt. Janata (Martin Štětka, Jíra Košťál, Havel Čáslavský (Vaněk Hladkej) i lán, tii čtvrti krejčí) i čtvrti. u Kladerub, čtvrť a prut pod Havraním, role Jan Karčer (Jíra Hešťálka, Vaněk Kurka) a měštiště od Ježka, les za kostelem. tij čtvrti. Dušek převozník (Jíra Smrček) role, Dušek Borovec (Vávra Dutského, Jíra Ne- ti pruty louky. jedlaj) iii čtvrti. Petr (Mach Žižinskej) krčmu, čtvrt rolí, Pavel Řepa (Jíra Janebáčků) ittj čtvrti. od Jindry louku. Mašek Necoud (Jíra Košťál, Matouš, Va- Mlynář mlajn. něk Suchej) loučku. Huptele (Šimon rybář) přívoz Duchkovský. Douša (Janček Kačerů) tij čtvrti, Rychtá- Jan Matějků (Vašek) chalupu, jezero, řovské. Polák (Jan Schovanec, Vaněk Novosad) kus Labe. Suma úroku sv. jirského x ſP vitij gr. iij čtvrti. Suma sv. havelského tolikéž. Jan (Tóma) krčmář iii čtvrti, krčmu, Suma ženné roboty j � dní a iii dni. iii čtvrti rolí, měštiště. Suma slepic i ſP. Ten mlajn zase najat Ježkovi, jakož toho Archiv Český XVII. 54

Strana 426
426 [II. fol. 255.] Ves Sopřeč.*) LXXXXVI. Tuplatíúrok penčžitý načeské gr. Vít (Svatoš) i lán ii pruty iii jitra rolí, luk i lesův. Mrva (Vávra Benedický, Jan Hovorka) ž lánu rolí, luk i lesův. Spaska (Mikulds Petrdëkü) i lán, s lukami i s lesy. | Kuba Hájkà (Václav Sedskoník) i čtvrt. Sedskoné (Batra, Matéj Řepíček) à čtvrt. Jíra Majhan (Petr Spas) ij lánu s rolí, lukami i s lesy. Kuba (Jakub Svatošů) čtvrť a jitro. Řehoř (Jíra, Vondra Hovorků) i lán. Jan Kulich (Kuba Vychytil) it pruty. Šich Vít (Listopad, Jan Mráček) role, co mu dána. Krčmář (Žaravský, Jiřík Křičenskej, pan Burian) ij lánu, krčmu. Odtudž sousedé dávají oukolu s mostu Pfelouéského pri kazdém ûroce bij gr. Suma üroku sv. jirského iitij (T vitit gr. Suma sv. havelskóho tolikéZ. [II. fol. 257.] Ves Zaraviee. LXXXXVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Brůna (Pavel Sedivaj) ij lánu. role nad rybníčkem Sušinským. Jan Žaravský (Václav Šour) ij lánu, druhého iii čtvrti, pustiny v panských polích u Sušin, vi jiter iiil provazce, od Sušinského dvora pustiny, ij čtvrti rolí, louku nad Su- šinským rybníkem. Janák mlynář v pustinách Sušinských, aby sobé lúku udělal a jí budůúcně užíval, štěpnice. Jíra Holý (Vaněk Král) chalupu, kdež jeho otec seděl, a k tomu jemu přidáno ii jiter luk. (Valach) zahradník (Burian krčmář) za- hradu a kus louky. i *)v I f 120 při vsi Sopřeči připsáno: „vyto- penu“, a zápis mřežován. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Jíra mlynář role a kus louky. Týž s mostu Přelouckého oukolu jednú v rok o sv. Havle j gr.] Suma üroku sv. jirského iiij ff 1 gr. tiii A. Suma üroku sv. havelského tolikéZ. [IL fol. 259.] Ves HabFina. LXXXXVIIL Tu platí Grok penéZity na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. Janek Perda (Jan Klubečko) i lán minus i jitra. Janek (Tomáš Junek) i lán j čtvrti. Bartoň Hylanův (Jakub Bahenec) i lán è čtvrti ii jitra. Mikulášek (Jirásek krčmář, Pavel krčmář) i čtvrt. Matěj Žižka, drží Jan Kučera. Vlk ž lánu i prut, čtvrť od Jana. Jan Skuhra (Vašek Duchoňů) j lánu, 3 lánu i čtvrt prutu. Tomek (Vaněk Kučera) iiij čtvrti. Jan Kučera (Vaněk Žába) i lán. Perda (Kuba Marhulka) j lánu. Jezbera (Machek) chalupu, role, les, louku. [2 listy vytrZeny.] [II. fol. 261.] Ves Jílovka.*) C. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. Havel (Němec) i lán. Láhvička i lán, od Petříčka čtvrť, druhou čtvrt lachčajší, louku. Martin rychtáf i lán, j lánu od Hanzle. Éehák j lánu. Petříček j lánu. Matěj Žába (Kubíček) i čtvrt. Mulácek i čtvrť, od Petříčka j čtvrti. Pavel Brácha j lánu. Pařan i čtvrť, šenk, ž čtvrti od Petříčka. *) Celý zápis jest mřežován a později připsáno: „Ta ves prodána Bohdaneckým.“ 

Strana 427
Ves Sopřec, Žaravice, Habřina, Jílovka, Vyšehňovice, Habřinka, Bělá, Voleč. [II. fol. 261(b).] Ves Vyšehňovice. Tu platí úrok peněžitý na groše české. A jest robota ženná, konopě trhání, řepy rytí a slepice. Dušek rychtář i lán rolí a luk, i jitro od Němečka, j lánu rolí a luk od dvoru. Janček (Kučera) i lán a kus rolí a luk. Jan Burda (Jíra Jarej) j lánu rolí a luk, E tit jitra rolí od dvoru. Štěpán (Jakub Havíř) j lánu ij čtvrti rolí a luk. , Kryštof (Jan Doležal) i lán a kus rolí a luk. Petr iii čtvrti a kus rolí a luk, iii pruty Vávra Kulhavý iii čtvrti rolí a luk, 1j prutu rolí ode dvoru. Mikeš Švehla i lán rolí a luk, j měštiště. Martin Hohać (Mach Dopito) j lánu rolí a luk, j měštiště Zákovskóho, iii pruty rolí a ii jitra luk ode dvoru. Jíra Pšenička zahradník i čtvrť rolí. Říha (Beneš Schupa) iij čtvrti rolí a luk, ii pruty i jitro ij provazce rolí a ii jitra luk. Havel Listopad zahradník (Mach Lebeda) i čtvrt rolí, měštiště. Pavel zahradník (Mach, Tomáš Kalina) i čtvrť rolí a luk, měštiště. Jan zahradník (Buben) iž čtvrti rolí a luk. Jíra Capek kr&mát j lánu rolí a luk, měštiště, šenk. Tomáš, který se osadil na dvoře, ij lánu rolí a luk, měštiště a sídlo. Vobec Vyšehňovská všickni sousedi v prutů rolí obce od dvoru. Matéj Sperátů z Volče i jitro klučeniny pod rybníkem Chmelníkem. Suma úroku každého iiij (P roiiij gr. Suma žní ii dni. Suma slepic zri. (IT. fol. 263.] Ves Habřinka. CI. Tu platí úrok peněžitý na české groše a slepice. 427 Jan (Jakub) ii lány. Mach (Václav, Jan Váňa) j lánu. Simon (Kuba Růt) pustého iit čtvrti. Suma üroku sv. havelského ij (T r gr. Suma sv. jirského üroku tolikéz. Suma slepic vi. (IL fol. 264.) Ves Bélá. CII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice, za jablka a za vořechy dá- vají peníze. Kuba (Jan Vorlů) pusté měštiště. Jan Vorlice (Matěj Klapač), Havel Michků (Petr Novák, Vorlice starý) krčmář horní; Voče- nášek(Jan Valach, Mikuláš), Jíra Zítův i čtvrt, i čtvrt roli bez ij jitra, poustky Řezníčkovský. Mlynář (Jíra) ii jitra klučeniny. Česek (Jan Krupička), Kulíšek (Šimek), Ře- hák (Martin Záveskej) měštiště od Pavla Vanise. Martiška krčmu, j lánu roli. Jíra j lánu. Brož (Jan Škahla, David), Mikuláš (Du- chek Bélohradskej, Jan Chlumskej), Jan švec (Bélohradskej, Jan Škahla, Kuba Čásek) prut roli, iiiż jitra iż provazce klułeniny, i prut roli, iiż provazce kluóeniny. Martin Liška (Petr Prachovskej, Zdivesky) i čtvrt rolí i lúčky. [Šimek iž jitra klučeniny, dvůr Holcovský. Obec má lázeň.] Suma úroku sv. havelského viiit B vij gr. iit 5. Suma sv. jirského ûroku tolikéz. Suma slepic ryt. Suma roboty Zenné iii dni. Suma jablek i vórtel| a Suma vofechi i font} při sv. Havle ii gr. [II. fol. 266.] Ves Voleč.*) Vanèk Kñourek (Jan), Jan Korpa (Jan Beran) louku; Jan Kulhánek, Stašek (Sourka *) Celý zápis pozdější. 51 

Strana 428
428 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. vdova), Havel (Kuba, Sperát, Jan Sperátů), Matěj Vodolánek, Hovorka (Jíra Valachů), Bo- žek (Macek), Jan Capek (Jan Němček), Vávra (Kafunk), Janek (Vaněk Šilhavej), Křížek (Krýzel, Vodolánek), Selinovský, (Kuba Huneš), Vodolánek (Havel Rendl), Petr Slanaj (Jan Vocásek), Mach Komárek (Prokop krčmář), lázeň, sousedé vobec. Suma ouroku sv. jirského vij ſP x iiij gr. Suma ouroku sv. havelského tolikéž. Suma ženné roboty xxv dní. Suma slepic úročních xrxviit slepic. [II. fol. 267.] Ves Kasalice (Kasaličky). CIII. V tej vsi platí úrok peněžitý na české groše. Vítek rychtář ii lány minus čtvrti, t pruty, ij jitra rolí v Horkách, tij jitra t provazec klučeniny v Horkách, ij jitra pastviště. Martin Kurka i lán. Vašek (Bureš) i lán. loučku. Prušan (Jakub Rejsmanda) iti čtvrti, i čtvrť rolí. Jan (Vávra) iti čtvrti. Obec měštiště. Suma úroku sv. jirského titj ſ xxv gr. v S. Suma úroku sv. havelského tolikéž. [II. fol. 269.] Ves Křičeň (Krziczien*) CIV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a orná a slepice. Blažek Šajnoha (Jan Pankhartek) iit čtvrti, kus, co zůstalo pod oddávání každého úroku. Vavřínek Černík (Matěj Husák) i lánu ii pruty, tj čtvrti od Mokrýho. Martin Spíváček (Matěj Kulů) i lán minus prutu, krčmu. Kuba (Jan Piválek) t lán minus ti prutu, přikoupeno ij prutu. Martin (Hnátek) ij lánu. Svatoš (Michal Trumba) iti čtvrti, i čtvrti Mokrýho. Vondřej (Prokopka) v čtvrtí ij prutu. Matěj (Tomáš Žáček) v čtvrtí minus prutu, i čtvrt od Mokrýho. Šimek (Kuba Bečka) iii čtvrti i prutu. Jíra Slavík (Vítek Bančička) j lánu j prutu, i čtvrti od Mokrýho. Martin Pacek (Sedláček, Jíra Vodolánků) iit čtvrti. Suma úroku sv. jirského vili ſ xxitj gr. v &. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma slepic diij. Suma ženného li den. Suma orného rxvti dní. [II. fol. 271.]. Ves Rohoznice. CV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ornie, ženná, sečná, konopí trhání a slepice. Matěj Sajkora (Horáček) jit čtvrti, pastviště. Václav Vodrolík (Štěpán Michků) i lánu, pustého j lánu. Vondráček (Marek) tit čtvrti ij prutu. Brych Novák (Kuba Zítů) iüi čtvrti. Zíta (Petr Petlan) iii čtvrti, druhého ttt čtvrti, pustiny vitij jitra a provazec. Dušek Kardánek (Martin Hodan) tit čtvrti ij prutu. Pavlíček (Jíra Vyleťálek) j lánu tj prutu, druhého j lánu, přikoupeného i čtvrt minus prutu; pustiny iitj jitra. Jan Šebek (Mikuláš) i lán ti prutu, pu- stiny vilj jitra, louku. Pavel Zítů i čtvrt. Toto jest vymíněno těm, kteří pustiny přijali, což by jim výše topil rybník Rohoz- nický, bez toho mají býti. A také zase, což by osechlo a rybník netopil, každý má užívati toho proti svému. K těm ke všem pustinám a měštištím sú lesové, jakž měštiště ukazují, těch všech kusův lesu pán JMt má užívati prodajem a majcením. *) V I. urbáři napsáno „Krziczen“.

Strana 429
Ves Kasalice, K¥iieh, Rohoenice, Dolany, Zdanice. Suma üroku sv. jirského iiij M ymwiż gr. i. Suma úroku sv. havelského tolikéz. Suma ženné roboty (rzrrviiij dne j čtvrt dne sečnýho. Suma orného rroiti dní i čtvrt dne. Suma konopé trhati rit zéhonû. Suma slepic x. [IL fol. 273.] Ves Dolany. CV. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, konopí trhání. Janček (Jan Mařík) i lán minus j prutu. Vávra (Pronék) $ lánu i prut, pfikoupe- ného iij prutu. Duchoň (Václav) iti čtvrti, pfikoupenou zahradu, druhého ij čtvrti. Dub (Václav Dub) čtvrť. Jaroš Mařanuov (Vávra Barták) iii čtvrti minus ij prutu, přikoupené od Lysky. Tüma (Martin Hanék) ij lánu minus j prutu, kus v Svatoné, přikoupený kus, prut v Bohdaneckém rybníce. Pácha (Ví) kr&mát i prut, pfikoupeného kus. Junck (Jíra Jírek) i čtvrť t prut. Brych Mařanů ij čtvrti, Úsickou roli. Jan Vodička (Matěj, Jan) iit čtvrti minus ij prutu, prikoupeného t prut, t jitro kluceniny. Jan Duëkà (Pañisek) i} ttvrti. Jan šafář iti čtvrti minus j prutu, üstrov v Bohdaneckým rybníku, ii jitra. Petr Kalhous (Václav) iii čtvrti, j prutu, üstrov Kodýdkovský za Rohoznicí, přikoupe- ného i. prut. Trsek (Prokop Průšek) i lán minus tj prutu, pfikoupené, üstrov v Bohdaneckém rybníce. Žabka (Jan) vž čtvrti. Petr Širůčkový j lánu, Üsickou roli, üstrov v Bohdaneckém rybníce, üstrov v témž ryb- níce Slabnovsky. Vondráček (Jan Zima) i lán j prutu, v rybníce Bohdaneckém má Voznici. 429 Duchoň j lánu. Penoušek (Haněk) zahradů, přikoupené i ostrov v rybníce. Lazebník (Dušek Trumbú) role od Hanka. Z tejž vsi, kdož by konopě netrhal, za záhon dávati mají po i gr. [L 184b.] V též vsi známená se rolye, kterúž sú kúpili odDuchonč od dvoru panského : Janek it} prutu. Václav zahradu. Jaroš Mařanuov od Lesky ii} prutu. Thuoma pfiküpeny küsek. Pecha přikúpený kúsek Jan i prut. Kalhous i prut. Martin j prutů. Penousek, (Šáfář. vostrov z Bohdaneckého rybníka) (Proněk vostrov » „ ) (Maićj Slabina vostrov). (Bedlc má vostrov Bohdanecky). (Zralik stary kus (vytopeno). [I. 185. Tito ujímali v rybníce Bohda- neckém : Haněk rychtář prut. Vondráček na Voznici prut. Pecha krčmář iii jitra. Širuočková vostrov. Kalhous Kodÿdovskÿ ostrov a Rohoznici.] Z tejż vsi, ktoż by konopi netrhal, za záhon dávati mají po i gr. V též vsi mají vSickni zespolku liku sekati i shrabati, kteříž ženné roboty mají, kdež se jim ukazuje. [II.] Suma úroku sy. jirského z ff xiij gr. Suma sv. havelskóho tolikóż. Suma Zenné roboty ij (f a »j dne. Suma konopfí trhání viii záhonů. [II. fol. 276.] Ves Zdaniee. CVII. Tu platí úrok penézity na české groše: V též.vsi jest obilí osepnie a robota ženná. 

Strana 430
430 Lhotský i lán. Kříž (Mikuláš sedlák) iii čtvrti. Jan Kněz (Duchoň) j lánu, měštiště. Svatoh (Adam Salava) ii lány minus prutu. Jíra (Tomáš Jirsa) i lán minus j prutu, čtvrť rolí. Jan Jirsa (Vaněk Kurka) i čtvrt. Kyrian (Vondráček Kambáček) j lánu. Jiřík Sekyra (Vaněk) ž čtvrti. Bedla (Svatoš krejčí). Matěj (Antoš) it čtvrti, přikoupeného j prutu. Pavel (Kroupa) j lánu j čtvrti prutu. Vaněk zahradník zahradu. Štoček krčmu a j lánu. Jiřík Čáp (Matouš Maloušků). zahradu, uostrov. Žola (Matěj tkadlec, Marek) it jitra klu- čeniny. Jíra Němec (Vojtěch Kobza), Urban za- hradník (Michal Němec) hony. Kalous (Mikuláš Šed, Jan Polák) zahradu. Dušek (Vávra Sedlák) iii čtvrti. Šed (Mikuláš) zahradník. [Jakub tesař zahradník, Jan Hrubej za- hradnik.] Kněžský plat. Valatka (Jan Komenda), Polák Všerubský (Jan Holotä), Adam (Jan Hudec). [I. 193.] Těmto jest oddána rolye od pan- ského dvora, a tak platí, jako v Hrobicích platili : Martin tit čtvrti. Kolhous zahradu. Řehák tit čtvrti. Sed zahradník. [II.] Suma üroku sv. jirskóho x ff zz gr. t». Suma sv. havelskóho üroku tolikéz. Suma Zita i korec. Suma pšenice tolikéž. Suma ječmene tolikéž. Suma ovsa tolikéž. Suma Zenné roboty iii dni. Suma slepic ii. *) *) Tyto čtyři položky jsou mřežovány a připsáno : Toto jest ukázáno za zatopení k faře Zdénské. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. [IL fol. 278.] Ves Vosice veliké. CVIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, konopě trhání a slepice. Matěj Souček (Jakub Puhlovskej) ij lánu. Vávra vinařů bratr (Jan Pelikán), Dušek (Vávra Machů) iii čtvrti, Jaroš (Diviš) ij lánu, Bartoš (Eliáš) iii čtvrti, Mikeš Kmarků (Kuba Chlist) itit Gtvrti. Jíra iii čtvrti. Matouš hajný (Víšek Hunt) iii čtvrti. Roháč (Bartoš Pelamt) palouk a rir zá- honüv. Nekola (Puhlovskij) ostatek té rolí, prut od Jaroše. Matouš Karkule (Janček) iii čtvrti, čtvrť od Martina ze Ždanic. Král (Pavel Tlapa, Vávra Buloch) iii čtvrti. Marian (Pavel hajnaj) kus rolí a chalupu od Součka. Kubíček (Pech) zahradu. Kovář chalupu, role. Vinař j čtvrti od Poláčka, vinici, krčmu, od Součka role. Jíra it} čtvrti. Král (Vávra Buloch) j lánu. Marek (Jiřík Medek) iii čtvrti, iž čtvrti. Matěj hajný Lešák (Vít Hunt) i čtvrt. Štěpán (Jíra Hora) i lán j čtvrti, čtvrť rolí od Martina ze Ždanic. Kuba šafářů (Kwbešků Vávra) ij lánu. Jan Bartoňů (Matěj Karkule) j lánu j čtvrti. V též vsi všickni mají robotu seno voziti, každý s iii čtvrtí dva vozy, kdož tu prve sedí. V též vsi Osicích, kteří tu prve sedí, všickni společně platí jednúů v rok lúčného z luk při sv. Havle roiit gr. tit hl. [L 220.] V též vsi plat s lidí, kteříž na dvoře sedí, jimžto dědina jest dána pod plat, ale úrok jest s nich menší; tak jakož platili v Hrobicích a v Živanicích, též tuto platiti mají: Petr ij čtvrti. Král j lánu. 

Strana 431
Osice Veliké à Malé, Dobrenice, Roudnice. Marek iii čtvrti. Týž ij čtvrti. Matěj Lešák i čtvrí. čpán i lán j čtvrti. Týž čtvrt role od Martina z Ždanic. Machek iž lánu. Bartoň j lánu j čtvrti. [IL] Suma úroku sv. jirského rij [f rro gr. ij ». Suma sv. havelského üroku rii (P. zziii gr. tii A. Suma Zita iij korce j vértele. Suma pšenice tolikéž. Suma ječmene tolikéž. Suma ovsa tolikéž. *) Suma konopé trhání rij dne. Suma slepie rrj. Summa Zenné roboty tj? iij dne. (II. fol. 281.] Ves Osice malé. CIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, konopie trhání a slepice. Vaněk Kačírek (Petr Valdoch) iii čtvrti, jitro a t provazec v Trávníku. Martin (Řeháček) iii čtvrti. Matějíček (Havelka) j lánu a kus, Stří- brníkovskou roli. Kuba Němec (Řehák) ii čtvrti, it jitra luk v Trávníku, pfikoupeného tii étvrti. Matěj (Řeháček, Holý, Remiáš) i čtvrť. Dušek (Machek) v čtvrtí, iij honův, jitro kopaniny. Vašek v čtvrtí, iij jitra luk v Trávnfku. Václav Tkadlík (Lukeš). Blažek (Jan Nečesanej) iii čtvrti, ij čtvrti, kopaninu od vinaře. Holý Šilhavý (Zemánek, Zbyněk) ij lánu. Simon (Jan Sedivej) ij lánu. Petr tkadlec (Jan Zbyňků), Václav Pik- níku, rri záhonü, role od Du&ka z Vosic. *) Čtyři tyto obilní položky jsou přetrženy a ozději na straně připsáno: To jest oddáno knězi do dánic za zatopení rybníky. 431 Vaněk Novákův dvůr, roli Stříbrnovskou. V též vsi při každém úroku platí po- svátnieho j [f vii gr. Též loučního s luk při sv. Havle platí jednú v rok zr gr. Obec má měštiště. Suma úroku sv. jirského x (P viiiž gr. ii ». Suma úroku sv. havelského x (| xviij gr. è 5. Suma ženné roboty ij“ dní vii dní. Suma konopie trhání ritit zéhonüv. Suma slepic ziiiij. (II. fol. 283.] Ves Dobrenice. CX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Václav (Špeldová) iit čtvrti. Ješek (Havel) itt čtvrti, hony rolí, j lánu Patavého měštiště. Suma úroku sv. jirského ii (f ij gr. Suma úroku sv. havelského toliké?. [U. fol. 284.] Ves Roudniee. CXI. Odtudž platí úrok sv.jirský a sv. havelskýnagrošečeský,robotužennů ahrabni, konopie trhati a slepice. Za Zennü robotu po iij gr. za i den platiti mají, za hrabnü po ij gr., za konopě po j gr. za záhon. Mlynář, Vavřínek (vychtář, Martin Va- vříků); Vondra Votruba (Jan Netřeba) jitro luk, i jitro i provazec v Svíbu; Vondráček (Jira Vondráčků), Martin (Petr Petramec), Ctvera (Martin Čtverů), Valášek (Jan Michek), Vit Vondráků (Martin Husovec) i čtvrt rolí; Pernštejnský (Dušek zahradník), Macek (Ša- fránek), Kubík (Jan Žáků) ii jitra v Svíbě; Jan Hrubaj (Jakub Trubač) it jitra v Svíbě; Klime$ (Trojan, Havel Valáskà). Havel Valáškův (Jan Stěhule, Klimeš) Cerný (Mareš Velkej, Kumštát) ; Machan (Adam) ii jitra v Svíbě; Kuba (Pavel Hanák) čtvrť, jitro 

Strana 432
432 luk, ti jitra v Svíbě; Wareš (Macek Benešů, Ma- cková) jitro luk, iii jitra v Svíbě; Jíra (Hrůzů) jitro; Havel Píchů (Jan Hradeckej); Křížek (Jan Clubdéek) ; Čečerka (Vašek Čečerků) ii jitra v Svíbě; Dušek rychtät (Jan Sitina) v jiter kopaniny v Trávníku; Vondra (Pavel Vondrů) ; Jan Konečný; Žák (Vaněk Čížek, Jíra Šitina) ; Bárta (Jan zahradník jitro v Svíbě; Janek (Beneš Muchamů) ii jitra i provazec v Svíbě; Bobek (Vondrák Kopečnej, Jan Utratil) i jitro v Svíbě; Bradáč (Jan Hradeckej); Vaněk Ne- jedlého (Havel); Kuba Mastík (Michal Bo- lounskej, Petr) i jitro luk; Vik Pícha (Havel kréméf) krému; Zeman (Matéj krémét) druhÿ krčmář, lán i jitra. Těm všem svrchupsaným lidem, kteří ro- boty svrchupsané mají, tu milost ráčí pán JMt činiti, aby za ně platili, jakž psáno jest, a na roboty ke dvoru aby jim nebylo hýbáno, a při sv. Havle za ně platiti mají. [Ti svrchu psaní lidi Roudnická obec ujali sou pod plat řeku, budoucně z řeky mají platiti jednú v rok při sv. Jiří i [P titi gr.] Suma üroku sv. jirského rrriij (f xiii gr. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma hrabné roboty ryr dni. Suma záhonuom konopí trhati rroitj zá- honü po j gr. Suma slepic i (P zr slepic. [Suma z řeky při sy. Jiří i (f itit gr.] [IL fol. 287.] Ves Lhota pod Libéany. CXII. Odtudž platíúrok na české groše a slepice. Havlata (Jan Halama), Martin Krk (Jan Salava), Pavlík panie Kdulincové (Vaněk Ry- chlák), Dryáfek též panie (Jan Kwmů, Dušek Gdulinců člověk), Pašák (Jan Košmeda, Petr) též Kdulincové člověk, má krčmu; Jíra Horák (Petr Lysej) iiż jitra kopaniny; Jira Havlata (Martin), Havel (Beneš), Bláha (Matěj Choraj), Hanoušek (Vaněk Havlů, Mareš), Hřib (Jíra D. XVIII. Urbdi panstvi Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Hřib), Vávra hrnčíř (Jira Zavdal), Cipera panie Kdulince (Kuba). (I. 244.] Tito jsou od Rohovlada koupeni : Jira Horák ii} jitra kopaniny v Trávníku. Jíra Havlata. Havel. Bláha. Kuba. Hřib. Jan. Čepera páně Kdwlincuov. [II.] Suma úroku sv. jirského viij (f xcotitiÿ gr. v h. Suma sv. havelského úroku tolikéž. Suma slepic xtiij. [IL fol. 249.] Ves Pravy. CXIIL *) Odtud platí úrok peněžitý při svatém Jiří i při sv. Havle na groše český. Též vtéž vsijestrobotaženná, slepice, řepy rytí, konopě trhati.**) Za den žní po ii gr., za slepice po | gr. za kuřata po j gr., za záhon konopí trhání po j gr., za záhon řepy rytí po j gr. Urban (Jíra Přibík), Vaněk tesař (Mi- kuláš, Pavel Mokro$inskej), Mikeš Vlk (Jira Víchů, Vondráček), krčmář, Matěj z Hubenic (Rohdé, Jira Kmonik), Janek (Kuba Mastik) má poloulání a Stépnici. Michal Zajíc (Matúš tesař, krčmář, Jan tesař), Jíra Víchů (Kuba, Batra, Jan tesař), krčmář má krčmu i role; Vích (Bartoň, Jan Lyskà), Simon Lyska (Jam Špáta) dvůr a ij lánu, sad, i čtvrt rolí od popluží panského, ijitro ii provazce klučeniny v borku pod Pravkou. Všickni ti lidé svrchu psaní jmají za právo ktomu dvoru pomoci sena hrabati všeho k tvrzi. Též ovce práti i stříhati. Suma každého úroku vj (M roi gr. j h. Suma slepic po i gr. zii. *) Celý zápis o té vsi jest pozdější. **) Slova „robota ženná, slepice, řepy rýti a ko- nopě trhati“ jsou přetržena a nadepsána slova „jsou slepice a kuřata“. 

Strana 433
Lhota pod Libčany, Pravy, Kasalice, Hubenice, Polisy, Podolšany. Suma kuřat po j gr. x. Suma roboty ženné po ii gr revi dní. [Ty všecky Suma záhonů řepy rytí po| roboty ráčil 4 gr. ciii. jim JMt od- Suma záhonů konopí trhání po } gr. riiti. [II. fol. 292.] Ves Kasalice.*) CXIV. Vich (Petr, Dušek, Pavel Vorliců) i jitro od panského popluží, ii jitra i provazec klučeniny. Pacek (Pavel Hrbek) má panskou štěpnici, i čtvrt rolí ij provazce. Jan Liskü (Pacek, Vích) i čtvrt rolí, i} jitra roli, ij jitra. Janek rychtář (Hájek). Pustina Šimánkovská (Vích, Pacek). Tu drží pod plat Jan Liski. Týž má měštiště od poustky Blažkovské ii jitra. Pustina Kornousovská (Hrbek). Pacek. Pustina Blažkovská. Tu nedrží žádný. Benes (Pavel Vorlů) i provazec rolí, ii jitra luk. Tito lidé pana Viléma Dobrenského 2 Kra- tonoh platí s nějakých kusů lesu, kteréž drží: Vondráček na štědrý den v gr. slepice it. Suma úroku sv. jirského ii} (P rriii gr. Suma úroku sv. havel. iiż (P zvi gr. i gr. Suma ovsa při vánocích vii korců. Suma slepic při vánocích zrroitit. Suma roboty ornó gii dni. Suma roboty Zenné loiiii dní.| Ty vsecky Suma záhonů řepy rytí po|roboty rátil à gr. xitii. jim JMt od- Suma záhonů konopí trhání) pustiti. po j gr. citii. [IL fol. 294.] Ves Hubenice. *) Tu platí úrok peněžitý na groše české a slepice jedni v rok. Blażek Socha (Pavel Kośmidr) pildruhóho jitra louky rychetni. *) Celý zápis vepsán později. Archiv Český XVII pustiti.] Tu drží 433 Nčmec (Kuba) iij prutu i jitro, týž dvě jitra louky, půldruhého jitra palučiny u drah. Hubka. Křížek krčmář ij jitra ij provazce, jedno jitro louky. Petr Kundt z Poliz. Suma úroku sv. jirského iii (P riii gb. ilit Sb. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma slepic zi. [IL fol. 295.] Ves Polizy. CXV. Tu platí úrok peněžitý na české groše, dávají obilí osepnie, robota ženná, slepice a vajce. Blažek (Jan Buran) ij lánu iiij jitra. Mašek (Matěj Kulhánků) iii čtvrti i prut. Úsickou rolí. Vaněk (Jan Hanušů) ij lánu ij jitra. Kunát i lán i čtvrt, Úsickou rolí. Obec při sv. Havle platí iii gr. Suma üroku sv. jirského it fP ziii gr. iit hl. Suma úroku sy. havelského it (f! oi gr. tit hl. Suma žita x korcuov. Suma pšenice x korcuov. Suma ovsa zrvj korce i věrtel. Suma ženné roboty x dní. Suma slepic zr. Suma vajec i ff ti vajce. [II. fol. 296.] Ves Podolsany. CXVI. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná, orná a slepice. Mráz (Šimon) i prut. Jan Vaniéek (Matéj Macháč) iii čtvrti. Petr (Jíra Peterů) ž lánu. Jira Hluchpecen (Jan Spudal) i prut. Ranšperský (Vondra Svatoňů) w čtvrtí. Martin Hrebec (Marta Matouska) 1 lánu minus prutu, ti kusy rolí Pánkovské. Kaluha (Mich) ii lány minus tj prutu. Jiřík Mikulášů iij lánu. 55 

Strana 434
434 Matouš (Vích Mořele) iž lánu, dvojí měštiště. Jíra Purkrábek (Pety Purkrábků) iii čtvrti. Jíra krěčmář i čtvrt, krčmu, t čtvrť od Lva. Řehák (Vondra Svažoňů, Jíra Aksamit) tit étvrti. Jan Kaziles (Kuba Siwka s Chrastnice) i prut. Obec má pastviště u rybníka Śeperky. Suma úroku sv. jirského vj (f zrtj gr. it >. Suma üroku sv. havelského viij (P rij gr. ii 5. Suma Żennó roboty yliiiż dne ij. étvrti dne. Suma slepic j (P i slepice. [II. fol. 298.] Ves Pohřebačka. CXVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše z lánu po xy gr. Ten plat polo- žen na ně s povolením pána JMti i sjich dobrú vuolí léta oc. 92. první stfedu v postč. Vtéž vsi dávají obilí osepnie, jest robota ženná, orná, ko- пор! trhání a slepice, týž řípu ryjí- Blažek i lán. Tošek j lánu, panskou rolí, rolí u Vo- patovic. Janek Žižka (Chalupa) j lánu, rolí panskou. Vávra Peperek (Průšek) j lánu, panskou roli. Mach (Adam zahradník, Pavel Pospíšil) j lánu. Jan Rušna (Beránek) j lánu, břehy při jeho rolí, panskou rolí. Sopele (Jiroudek) j línu, panskou rolí, it pruty. Matéj Chdje (Vañura) ÿ lénu, panskou roli. Václav (Berdnek, Hdjek) j lánu, pan- skou rolí. Jiroudek (Macháček) j lánu, panskou rolí. Petr z Praskačky (Vaňura, Horáček z Pra- skačky) louku pod Beranovou lukou. Odtudž obecního platiti mají ix gr. při každém úroku za to, že jim pán JMt odpustil D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. šenkovati pivo v jedné krčmě, a to sú již ten plat budúcně k dědictví všecka obec zespolka na se přijali. Sousedé mají pastviště, slove Vokrouhlice. Též dvořiště mají. [I. fol. 200.] V též vsi rozdána dědina lidem od dvořiště pod plat úročný dědičně na české groše, a též z toho mají roboty: Tošek kus rolye. Janek kus rolye. Janák kus rolye. Beránek kus rolye. Václav kus rolye. Senohrábek. Jíra Hudec kus volye. Dušek kus rolí. Beran z Stěžer kus louky podle jeho, která mu oddána za škody. [IL] Suma üroku sv. Jirského © [В zvý gr. Suma úroku sv. havelského vj (I! viiij gr. Suma Zita vj korce. Suma jećmene vj korce. Suma Zenného rrr dní i séci. Suma na lukách hrabání viii dní. Suma konopí trhání zviiii záhonuov. Suma řepy rytí viit dni. Suma slepic zr. Suma husí jednú v rok pri sv. Havle x po ij gr. Suma ornóho roij dne. [П. & 301.] Ves Opatoviee. CXVIII. Tu platí úrok peněžitý na české groše, v též vsi mají robotu síci na lukách i hrabati. Dávajítakéslepice a hus vykrmenůúo sv. Martině. Mikeš (Dušek) j lánu, prut od Matouše. Vaněk (Kňoura, Jíra Vodička) ż lánu. Hašek (Kašpar) j lánu, jitro, půl lánu, kus rolí u mostku. Bartoš hajný (Simon Polák) j lánu, 3 lánu. Jiřík krčmář má krčmu, j lánu. 

Strana 435
Vsi Pohřebačka, Opatovice, Libišany. Ondřej (Pavel) } lánu. Smetana (Martinec) ž lánu, čtvrt od pan- ského dvora. Zralík (Houhal rybář, Bartoň Zralík, Matěj Zralík) j lánu, it čtvrti od panského dvora, $ lánu. Šimon (Adam) j lánu. Kadeřávek j lánu, kus pustiny. Jan vinař (Jan Marků) j lánu, čtvrť od panského dvora, j lánu. Mach (Švihnos) j lánu. Simünek (Jira Kachel) i čtvrť, j lánu. Vaněk Melhuba (Jíra Němec) j lánu. Hlaváč (Zralik, Eliáš, Houhal vybář) louku. Revelík (Kňoura) kus louky. Jan Tůma (Bartoš rychtář, Vondra Třeb- skej) tij čtvrti a ii pruty. Vaněk Košťál (Vondra) ii lány. Marek (Kroužal Šimon) i lán. Krajza (Vaměk Revelikü, Revelik mladý) chalupu a kus rolí. Jan Jechera s Sedlce ii jitra chrastin. [I. f. 205 a.] Těmto jest rolye oddána v Opatovicích za Podolsansku, a maji tak pla- titi, jako jsú v Podolšanech platili i jiných robot dostávali: Petr ii lány. Marek i lán. (Týž ujal zbytek vrbní podle lúky Vantás- kovy, jest toho iiij jitra.) Kadeřávek chalupu a kus rolí. [I. f. 205. b.] Ode dvora panského v též vsi Opatovicích plat na český groš: Dušek čtvrt. Petr Polak čtvrt. Thuoma čtvrt. Zralik čtvrt. Martin Vantdsek ze Lhoty pod Libčany přijal chrastinu, má sobě vyklučiti. Jan Jechera z Sedlce ujal ii jitra chrastin podle své lüky. [IL] V tej vsi jest robota t&ch luk hrabati, 435 na loukách všickni ze spolka, pokadZ téch lu stává, i séci mají, jakož se nahoře píše. Sousedé z Opatovic jakož sú za seči pla- tili za i den iij gr. alb., i již jim pán JMt okazuje, aby za den platili po ii gr. alb., a za to tím snażnóji, když by se jim rozkázalo, stavu Opatovskému pomáhati mají. Suma üroku sv. jirského iiij (P rij gr. tit ». Suma sv. havelského tolikóż. Suma na lukách séci i Zní t (f! xoitiij dne. Suma orné roboty vij dne. Suma slepic bi. Odtudž krčmář o sv. Havle za hus ii gr. [IL f. 304.] Ves Libisany. CXVIV. Tu platí Grok penéZity na české groše. V též vsi jest obilí osepnie, robota ženná, orná, slepice, robota na lukách séci, konopě trhati každý s lánu po dvú záhonů. Matej krčmář i lán, krčmu. Vaněk Haneš (Jan, Mach Spudil) j lánu. Jan Poteč (Buben, Vondra Košíček) j lánu. Jiřík Cholynč (Vávra Hloupej, Nekysnej) j lánu, chrastinu. Vanék (Jan Polívka) i lán. Kuba (Jíra Houska) j lánu. Beneš z Chupa (Petr Venich) i lán. Vaněk Noval (krejčí) prut Pánkovského. Dušek Chalupa (Tomáš, Jira Zejka, Martin Hloupej) i lán. Vaněk Habuška (Voklípka) j lánu. Matěj Doubek (Martin Mikeš) j lánu. Voteklík (Tůma Němec) i čtvrt a jitro. Vobídek (Martin Holčík, Jan Mařík) j lánu. : Štěpán (Dušek, Marek, Chalupa) iit čtvrti viii jiter. Václav Dumčík (Jíra Štverák) vii prutů iit jitra, kus trochu víc než jitro. Holý (Havel Věček, Martin Holčík) j lánu. Martin (Pavel Volejník, Matěj Satranský) НН jitra, zahradu. 56* 

Strana 436
436 Matěj Kulhan (Petr Rarák) i lán i prut Stanëk (Martin Kaëtrek) xt prutû tit jitra ti provazce. Jan Jeník i lán iii provazce. Barták (Jan Numskej) i lán t prut ii jitra. Dušek Rarák (Barták Krpata) i čtvrť ii pruty i jitro. Žabka (Marek Vamníčků) i lán i prut. Vítek (Jan Miska) zahradu a palúček. Obec má pastviště. [L f. 215.] Tito se přistavili z Po- dolšan do Libišan, a tak platí, jakož jsú v Podolšanech platili: Vobiedek i čtvrt a jitro. Vinař j lánu. Štěpán iii čtvrti viii jiter. Václav vit prutů iii jitra. Holý j lánu. Kubka itii jitra, zahradu. Matéj i lán i prut iiti jitra i provazec. Staněk ri prutuov iit jitra ii provazce. Jan Andreska i lán iii provazce. Janák i lán i prut ii jitra. Ondřej i čtvrt ii pruty i jitro, Vavñinec i lán i prut. Beneš zahradu a palúček. Obec pastviště. [IL] Suma üroku sv. jirského vt (P xotit gr. Suma ńroku sv. havelskóho viij ff vtii gr. t hl. Suma Zita vii korcü. Suma ječmene vit korci. Suma żennóho i séci t ff dní a zij dnet čtvrť. Summa orné roboty ríoj dne. Suma konopí trhati giiti zdhoni. Suma slepic [rvi. [II. f. 307.] Ves Maslojedy.*) CXX. Tu platí penéZity plat sv. jirsky, Sv. havelsky, sumu sv. janskü pe- nčžitú na české groše a slepice. *) Celý zápis mřežován. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. Jíra Třebský ij lánu, jezírko, i prut a za- hradu. Václav Bruožek (Šimon) v čtvrtí a louku. Purkrábek (Václav Trebskj, Brniżek) j lánu i prut, louku, ii jitra. Prokop Brnůžků j lánu, iii pruty rolí panský, loučku, rybníček. Tůma ii lány minus ii pruty. Machek iii Gtvrti minus j prutu, louku, t čtvrt i prut rolí panské. Kalina v čtvrtí j prutu. Hazuka. Květoň i lán minus prutu. Říha Patik x pruti. Jira Patik v čtvrtí minus prutu. Martin Kulhánek j lánu ti pruty, i čtvrt rolí panské. Martin: Kobos i lán ij prutu. Koubek i čtvrť, i lán. Buben krčmář ii jitra, rybníček, krčmu, má Kalinovské, prut od Kulhánka. Hromádka tit čtvrti. Martin ij lánu a rybníček, kus louky. [I. fol. 233.] Tito platí z rolye přikúpené od dvora panského peněžitý plat na české groše, též dávají slepice: Martin ij lánu a rybníček. Týž louku, kterú prve Pavelka držal. Jan Hendrych i čtvrt i prut. Kuba i čtvrt i prut. Surdaiiti pruty. Týž rybníček pod Maslojedy. [П.] Suma úroku sv. jirského zotitiz (P tbi gr. Suma sv. havelského úroku tolikéž. Suma sv. janského vit {P titt} gr. à h. Suma slepic goiiiij. [Ta jest prodána panu Vilémovi Trčkovi a vymazána při poétu sv. havelském 1. 1548.] [IL fol. 309.] Ves Benátky.*) CXXI. Tu platí peněžitý úrok na české groše, summu sv. janskü penéZzitü, slepice. *) Celý zápis mřežován. 

Strana 437
Ves Maslojedy, Benátky, Račice, Habřinka, Březhrad, Plačice. Simon Harovnik v čtvrtí t prut přikou- pené ode dvora. Pavelka © čtvrtí, it pruty, rybníček. Havel v čtvrtí, panské. Průšek i lán i prut, přikoupené, druhý j lán ij prutu. Jan iii čtvrti ij prutu. Dibdlek i lán ij prutu. Jan Luňák v čtvrtí, přikoupené. Bláha krčmát (Pavelka) j lánu. louku ode dvora panského. Suma úroku sv. jirského yj (0 otj gr. Suma üroku sv. havelského tolikóż. Suma sv. janského iiti) [P roij gr. Suma slepic ii. [Ta ves jest prodána panu Vilémovi Trčkovi a vymazána při počtu sv. havelském 1. 1548.) [II. fol. 311.] Ves Bačice.*) CXXIL Tu platí úrok penčžitý na české groáe,sumupenéZitü sv. janskü,dávajt obilí osepní, žito, pšenice, ječmen. Martini} lénu, louku mlaj[n]skou a méstisté. Jan i län, Vankovskou poustku. Vít j lánu tj prutu. Martin Jarochovskj i lán t prut. Bartošek iii čtvrti. Jíra uhlíř iii čtvrti, kus rolí od Habřinky, prut od Kvasničky. Vach i lán ii pruty. Vaněk i lán ii pruty. Vitek Myslivj v čtvrtí. Hanuš v čtvrtí. Hlava v čtvrtí, jitro a provazec. Matěj ii pruty. Vanék iii čtvrti minus půl prutu. Vitek tii čtvrti. Kvasnička i lán ij prutu, od Habřiny, krčmu, dvojí honce rolí Bulíkovské i ten palouk, který jest při rybníku Račickém. Duchek ij lánu minus půldruhého prutu. *) Celý zápis mřežován. 437 Čeněk i lán ii pruty. Dušek mlynář má mlajn, roli od Habřiny. Kovář ti} lánu minus ij prutu. Jíra Roznovský zahradu. Jan zahradu. Suma úroku sv. jirského viij (P xriiiij gr. iit. Suma úroku sv. janského zi (P zij gr. itt h. Suma üroku sv. havelskóho viij [f rriiiij gr. ij 5». Suma Zita ryzviiii kore 1 věrtel i čtvrt. Suma pšenice rrrviit korců. Suma ječmene xi korec i věrtel i čtvrce. [Ta ves jest prodána panu Vilémovi Trčkovi a vymazána z těchto registr při počtu sv. ha- velském 1. 1548.] [IL fol. 314] Ves Habrinka.*) CXXIII. Tu platí peněžitý úrok na české groše, sumu penčžitú sv. janskú, též dávají obilé osepnie, žito a ječmen. Michal } länu j prutu, kus rolí pri vsi. Bartoš tii čtvrti t prut, louku při vsi. Václav Čert iii čtvrti i prut. Vaněk Pekelský (Štěpán Němec) iii čtvrti ii pruty minus jitro. Martin Havelků ij lánu minus ij prutu (I. fol. 315.] Ves Březhrad.**) Jan Šimunkův, Kovář zahradník. Lidé příplatní: Jan Damašek z Hradce má louku. Jaroš zahradník z Travnic. Suma ouroku sv. jirského (oj gr. Suma ouroku sv. havelského tolikóż. Suma slepic iii. [If. fol. 316.] Ves Plačice.**) Kubec, Votava (Jiřík), Kuba Votavů, Vá- vrová vdova (Šťastnej Plech), Blažková (Vávra Blażkiw), Vondra Mały, Kubina, Jan Halda,tza- *) Celý zápis mřežován. ++) Celý zápis vepsán později. 

Strana 438
438 hradník (Hýsková zahradnice), Strunka, Pach- tová, Kryštof Panský. Kostelnici od sv. Anny z Hradce. Suma ouroku sv. jirského vit [P zi gr. it À. Suma sv. havelskóho tolikóż. Suma plecního i (f itij gr. Suma vajec viij (P rrt. Suma pšenice 1 vértel. Suma žita [xj korců i vértel. Suma ječmene z[ korcü. Suma ovsa zlix korcû. Suma slepic iii. (IL fol. 318.] Ves Vlčkovice jinak Vlékova Lhota. *) Václav, Jan Němec, Hýsek, Jan zahrad- ník, Matěj, Valenta, Bartoň Jamský, Marajnek, Maićj Kośmidr zahradntk. Suma ouroku sv. jirského titi (f zritt gr. t9. Suma ouroku sv. havelského tolikóż. Suma pšenice viiti korci vórtel. Suma žita gwiitż korce. Suma ječmene x korců. Suma ovsa gviiiż korcü t vértel. [II. f. 319.] Praskaóka ves.") Jan Nováků, Šimon Blažků, Jiřík Klouba, Jan Hořiňoveský, Dušinský, Bartoň, Barůšek, Jan Tamchyna, Havel, Pavel Šrámek, Václav Bouzků, Vondřej, Zich krčmář, Kuba od Ur- banic. Lidé příplatní ktéž vsi: Havel Barbora z Hradce, Úborek z Hradce. Suma z nadepsané vsi, z lidí osedlých i pifplatnich ouroku sv. jirského viij [I xxi gr. u» Suma ouroku sv. havelského tolikóż. Suma, pšenice rii korcü j čtvrce. Suma žita yi korci j vórtele. Suma ovsa zriti korci j vértele. *) Celý zápis vepsán později. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. (IL f. 321.] Ves Stóżery.*) Jan Neëesanej, Mikulds Zadrazdnÿ, Pa- velka, Pavel Prchal, Šimon z Trnisté, Matous z Rakušan, Pavel Krabalka, Bareš, Petr Pe- tránec, Jíra Machek, Petr z Benešova, Jíra z Prokopova, Jan Hunyšků, Šimon Licks, Řehouněk. Konšelé mají luka zádušní; Jan Karásek z Hradce. Příplatní lidé ktéž vsi: Dušek Glatz z Hradce md louku od Pa- velky. Pan Hamza z Hradce má kus rolí. Vondřej písař z Hradce má kus rolí. Morávková z Světí louku. Johanka Beránková má kus rolí a dvůr. Havel Barbora z Hradce soukeník má louku, druhou louku. Suma napřed psané vsi z lidí osedlých i příplatních ouroku sv. jirského x ff roj gr. Suma ouroku sv. havelského tolikéž. Suma pšenice [rriij korce j vértele. Suma je&mene [rriii korcü # vértele. Suma ovsa [yxiiig korcü ij vértele. Suma vajec rij (f gi vajec. Suma pleeního ij ff roi gr. ii 5. Při té vsi jest poddací kostelní. Z té příčiny ta ves Stěžery jest z těchto registr vymazána, že jest prodána panu Šťast- nému Pravětickému I. 1550. (IL. f. 324.] Ves Sedlec. **) Jíra Augustýnův, Václav Jecherův, Martin, Bílek, Matěj Machuka, Matyáš, Jan Šilhavý. Blažek Jecherův, Jan Ravelků, Havel, Jiřík Skála má šenk. Suma ouroku sv. havelského vj [T x gr. iij 5. Suma ouroku sv. havelského tolikéz. [IT. f. 325.] Ves Chrastnice.**) Vávra, Tuoma (Havel), Jira (Kuba) Sovka, *) Celý zápis nověji připsán a mřežován. **) Celý zápis vepsán později. 

Strana 439
Ves Vlčkovice, Praskačka, Sedlec, Chrastnice, Urbanice, Kladruby. Městečko Týnec. Pavel, Petr (Dědic), Jiřík Hryzlśki, Vávra zahradník. Suma ouroku sv. jirského iit (P z( gr. i À. Svatohavelského tolikéz. [II. f. 326.] Ves Urbanice.*) Janutka, Vachková, Matějková, Petr, Jíra Sedlák, Jan Novák. Příplatní: Řehák Halířek má dvory. Vít má dvory. Suma ouroku sv. jirského z lidí osedlých i pifplatních viij (f rri gr. ij A. Sv. havelského tolikéz. [IL f. 327.] Ves Éipsko.*) Vitousek, Jíra, Matěj Konečný, Máslo, Matéj Jamskej, Vanková. Suma üroku sv. jirského vij (f zroit gr. i5. Sv. havelského tolikéZ. [IL f. 328.] Ves Kladeruby.**) Tu platí úrok peněžitý na český groš, a mají robotu žennůú a slepice. Machek, Jeníček, Havelka, Bradáč, Jan Kulhavý, Vaněk Kožuov, Křesťánek, Vanèék, Velek, Jan Smrček krčmář, Jan Luod. Suma üroku sv. jirskóho v [M ii gr. Suma üroku sv. havelského v (f vi gr. Suma roboty Zenny ríoii dnf po iii gr. Suma slepie zrrij. [II. f. 330.] Městečko Tajnec. CXXIV. Z téhož městečka platí úrok pe- něžitý na český groš a mají robotu žennů a slepice. Rychtář (Jan starý rychtář) i lán rolí svobodné, čtvrt, čtvrt od Bacha, čtvrť Blaž- kovskou, louku, kus louky v Polabí, iii čtvrti Bělošické rolí. *) Celý zápis vepsán později. *#) Mřežováno a připsáno: „Tu ves pán sved k užitku svýmu“. Pavel Matěj z Vackova, 439 Jiřík (Starý) ij lánu a čtvrt. Michek ij lánu. Jiřík písař (Vondráček tesař) ti pruty, loučku u Chrčic. Šimon (Jan) Čep (Vondráček) roti prutů, kus louky v Polabí. Urban (Vaněk Novák) má i lán, pivovar- níkovo měštiště, Blažkovský měštiště, kus louky pod Horkami. Říha (Jan Štěpánek, Petr Brož) ij lánu. Jan Vrabec zahradník. Mikan (Simon Fran[c], Tíkálková) iii étvrti. Krunckÿ (Staněk Krákora) tit čtvrti. Buriánek (Matěj Maso) j lánu. Ventikal kovář (Martin švec, Černý) j lánu. Vondráček (Vítů zet Jan Bradatý, Václav Kučera) role. Diblíček (Jíra, Homolka) ij lánu a čtvrť. Vít (Řehoř, Václav Byšiek) louku, dům, role, haltýř. Jan kolář (Hrubej) j lánu, dům. Flašar (Václav Byško, Vaněk Dlask, Martin Antoś) i lán. Matěj švec (Vaněk Suchý) i čtvrt, Dílinu. Mlajnek (Jan Michků) v čtvrtí, louku, v prutů a i jitro Blažkovské roli. Trojan (Adam, Vaněk Vaňourek) xiiij prutů. Mach Pleskaë roii prutü roli. Němec (Martin Antoš) v» prutů. Jíra Yeznfk (Tomášek tkadlec) t lán. Jantkadlec (Bartoň Bareš, Matouš) domek a měštiště. Tomek rybář (Martin) domek a zahradu, louku Sedmíkovskou od Chréic. Vlček zahradník (Jíra rybář, Martin). Vávra Franc (Vaněk Bezruký, Šimon Bez- ruký) zahradu. Petr Tchof (krejét, Jan Druba) zahradu, měštiště. Vávra (Jan Lavička), domek. Říha řezník (Jíra Horáček, Štěpán Ška- rýdků) i čtvrt, louku. Šimon (Beneš, Matěj Hrbek) ii lány a čtvrť. 

Strana 440
440 Jindřich (Blažek krejčí) v čtvrtí a honce, louku u Chrčic. Petr Mazanec (Jan Jazyků) iž lánu a čtvrť, louku u Chréic. Martin Hrbovatj kus roli. Jan tkadlec hon roli, Francova Duška dílna ( Václav provazník), Vlček a Tomek Labe, kteréž drží u přívozu. V témž městečku každý řezník, kterýž drží krám, platiti má při sv. Jiří jednú v rok zeit gr. alb., a to i za luoj i za beránec, kterýž platili, sečteno v sumu i platí po ž (P gr. Ze Lżovic każdy osedly mó dśvati jedni v rok krom zahradníků z přívozu o sv. Jiří ii gr, a podruh aneb chalupník každý ij gr. Při témž městečku jest přívoz, z toho pe- níze přievozník klade do pušky a v neděli, což vybere, vyčítá Jiříkovi písaři a končeluom. Z Záboří platí o sv. Jiff jednd v rok Zita iitiž korce i věrtel, každý dává po i věrteli. Z cizích vsí za sýry, jakž kdo sedí, dá- vají po t syříčku aneb vii h. o sv. Havle. Z týchž vsí platiti mají za pecny chleba po it » o sv. Havle. Z týchž vsí platiti mají za vajce o sv. Jiří. Z týhož městečka a vesnic příslušejících panských mají les voziti k stavu k úpravě, tak jakž od starodávna činívali tak podle toho listu, kterýž jest od Sedleckého opata a kon- ventu na ten mlajn vydaný. Suma úroku sv. jirského vitti} (f rœvij gr. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma żennó roboty zlbiiii dni. Suma slepic droćnich ylviiit. Suma beránec t. Suma ńroku z Labe kazdého itii ff. [Z týhož městečka platí z příjmův grun- tuov od Bělošicka a Biskupic rolních, jakž jim to vyměřeno a pod plat dáno leta oc 33.] [II. fol. 335.| Ves Selmice. CXXV. V té vsi platí úrok peněžitý na české groše, též mají robotu žennůú a dávají oves a slepice. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunétickohorského po r. 1494. Krčmář ii čtvrti, krčmu, j lánu panské roli. Matěj vybář (Vaněk) iii pruty. Říha (Jan Blázen, Šimůnek, Tomáš Bříško) ii čtvrti. Zítek (Bartoň) lán rolí. Matéj hajnf (Vondráček Šrámek, Křišá- nek) ij prutu, i lán rolí. Jan Chlupatý (Pavel Šedivaj) ij čtvrti. Petr (Mikeš Velkaj) čtvrt rolí, panskou lúku. Váša (Martin Váša) i lán, kus panské rolí. Vidourek (Kozminka) iii čtvrti. Sedmík (Vondráček) čtvrť. Jan Bochnik (Jan Havlä) vi prutüv. Blažek (Václav dräb) i län. Mach Žižka (Kuba) v čtvrtí, kus rolí panské. Vaňášek (Toman) j lánu, kus panské rolí. Jan Skazil (Brož Bochník). Duchek i lán. Blažek (Vávra dráb, Václav) chalupu a rolí panské, palouk. Myška (Vondráček Šrámek, Kuba) i lán. Jíra Blažků zet i ln. Rybář má Labe. Vávra dráb má měštiště. Vaněk rybář domek u vobory. Dušek rybář (Šimek rybář) domek u vobory. Suma úroku sv. jirského vii (T vit gr. Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma z Labe každého úroku i (f. Suma ovsa úročního iC vii korcú. Suma slepic úročních gl}. Suma Zenné roboty ríj dne. [II fol. 337.] Ves Chréiee. CXXVI Odtud platí úrok peněžitý na české groše a robotu žennú a slepici. Lukeš (Jan hajný, Hrubaj) vi prutův. Blažek (Kuba Kubánek, Vávra) viij prutu. Kavin hajný (Jan Mach) má lán. Průšek (Řehák, Tůma) vi prutů, itit hony rolf Sedmikovsky. ku un 

Strana 441
Ves Selmice, Chrčice, Lhota, Krakovany, Vinařice, Kojice. Vávra (Jan, Janček) j lánu. Duchek (Matěj, Vítek) j lánu, louku, měštiště. Suma üroku sv. jirského it (f rrij gr. Suma sv. havelskóho üroku tolikéz. Suma ženné roboty rvij dne. Suma slepic úročních xvi. Suma ovsa vi korcú. (II. fol. 338.] Ves Lhota. CXXVII. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Jan Smajkal (Mikuláš Kulhavej), Bartoň Tomků (Vaněk Jirásků) kus rolí od krčmářov- ského; Martin (Tománek), Matěj uhlit (Petr Filousû syn), Jan Mikeš (Mach tesař) kus panské rolí, Jíra Udínek (Jan), Petr Černý (Filoušů syn), Jíra Datel krčmář (Pavel Láska), Ma- šek (Mach Mudr) iii jitra j provazce louky, Hlaváč (Vít, Šturmík), Staněk (Jan Tománků), Dusy (Jan Petrů). Filas rychtät (Jan), Jan Žid (Vávra). Toto platí z též vsi s rolí přijatých od Bélo&icka: Jira Udinck (Jan) čtvrti. Jíra Datel (Vondra Tytej) ž čtvrti. Filouš rychtář j čtvrce. Brož na Biskupsku viit} Jitra klučeniny. Suma úroku sv. jirského viij (f viii gr. Suma úroku sv. havelského tolikéZ. [II. f. 340.] Ves Krakovany. CXXVIII. Z té vsi platí úrok peněžitý na české groše. Též mají robotu žennú a slepice. Tomek i lán. Šimon (Pavel) i lán. Petr Vicholka (Jíra Dolívka) i lán. Čiperný (Jan Smíšků) j lánu. Matěj Brožů (Jíra Datel, Vaníček) i lán. Jan rychtář (Matěj Zub) ij lánu. Vondráček (Šimůnek) lán. Archiv Český XVII. 441 Jan hajnýho (Vašek, Havel, Vít Zajíců) vý prutu, kus panské rolí. Vondráček Smíšek (Tůma Smíšků) i lán, kus panské rolí, rybníček Žabinec u Bělošic. Hrbek (Jan Sturmäk) i lán, kus panské rolí. Jakub (Pavel Bouzek, Vondra Tytaj) vi prutů. Hwuneš (Jan Hunešů) i lán, kus louky. [Dále zapsán plat z též vsi z gruntuov při- jatych od Bélosicka a Biskupic.] Suma úroku sv. jirského »i (B rj gr. ii hl. Suma sv. havelského üroku tolikéz. Suma ženné roboty zliití: dní. Suma slepic ûroënfch rrit. [II. f. 342.) Ves Vinařice. CXXIX. Tu platí úrok peněžitý na české groše. Též jest robota a slepice. Jan Pecha, (Tůma Kozák) i lán, klučeninu, louku u Chrčic. Bartoň (Jan Prokopi) viiż prutu. Mikeš rychtář (Jan Mikšů) ij lánu. Havel (Štěpánek) xj prutu. Jira Kostecko (Jam Troska?) vitii prutü. Z též vsi jakož platili s přívozu žito, chléb, sajr a vajce, za to podvolili se dávati jednü v rok pfi sv. Jit po iij gr. ti ». (Toto platí z té vsi s rolí a luk přijatých ode dvora Kojickyho: Pícha étyrt. Mikeš rychtář i čtvrť, titi jitra bez ii pro- vazců, vii jiter louky v Polabí u Jehelných uší.) Suma üroku sv. jirského iii (P wii gr. ij A. Suma sv. havelského tolikéZ. Suma ženné roboty rix. Suma slepic rir. Suma s přívozu jednú v rok při sv. Jiří zii} gr. iii >. [II. f£. 348.] Ves Kojice. LXXX. Odtud platí úrok na české groše. V též vsi jest robota ženná a slepice. 56 

Strana 442
442 Vávra Černýho (Mikuláš Vachů) viii prutů. Brož Plech (Vašek Dumkü) ti} čtvrti a jitro, louku. Krčmář má krčmu, iij čtvrti rolí. Jiřík rychtář (Vondrák) tif čtvrti. Jan hajný v čtvrtí, jitra. Simon xj prutu. Vaněk Musil (Jíra Kotrlík) ij lánu a čtvrť. Kuba Uhlir (Jan Dumik) j línu. Hašek (Mikuláš Slanina) v čtvrtí. Jan Brtvíků (Mikuláš Kroupa) itij čtvrti. Jérek hajny (Pavel Sulan) i lin. Pechek zahradník (Michal) měštiště. Bartoň Troskač (Mach Přistrčil) itý čtvrti. Kuba Pavelkà (Vávra Kadrlà) i$ čtvrti. Duchek Čuháků (Štěpánek) lán. Kuba (Jira knéz, Martin) chalupu. Martin rybář (Jindra) chalupu a Labe, louku a čtvrt rolf od Svatošova. Sousedé všíckni zespolka mají lázeň. Z též vsi co prve platili s přívozu chléb, sajr a vajce, za to podvolili se každý dávati pfi sv. Jifí jednü v rok iij gr. ii 5, krom rybář. Suma üroku sv. jirského viij (M ritij gr. ü A, č gr. did Suma úroku sv. havelského tolikéž. Suma z Labe každého úroku ii (P ro gr. Suma roboty Zenné [vij dne. Suma slepic úročních Ivj. Suma berśnec jedni v rok i pri sv. Havle. Suma s pfívozu jednü v rok pti sv. Jiří tliiii gr. itii ». [Následující ves schézi.] [IL f. 219.] Znamenś se zbożi Krś- lovství duochoduov všecko na české groše: Městečko Albrechtice. *) Tu platí peněžitý plat na české groše. Kuba Seba (Vondráček) chalupu, louku. *) Vyméra neudána. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po v. 1494. Vašek (Jan bednář) role. Řehák (Kučera) louku a chalupu. Pavel Juonka (Voplečka). Batěk (Jan Kudrna) role. Mikes Mhourek (Jíra Řeháků) role. Bartoš (Vaněk tkadlec) chalupu a louku. Dušek (Vítek) chalupu a role. Nešvara (Martin pláteník) chalupu. [Uhlíř panskou louku. Jakož jsou z Albrechtic a z Štěpánovska louku panskü, kteráz jest pod plat dána, ssíci, shrabati i svísti robotou méli, za to mají jedni v rok pfi sv. Havle platiti viii gr. iiti hl. Jakwb kovát (Václav koláf) stary mlejn, chalupu, louku. Toto platí z též vsi s rolí přijatých od dvoru Kojickyho: Vávra Cernýho (Mikuláš Vachů) i čtvrt tit provazce. Krčmář ž lánu i} étvrti, tii jitra pustého dvorièté. Jiřík rychtář (Vondrák rychtář) i čtvrt. Simon (Dumk) j lánu. Jirek hejnÿ (Pavel Bulan) i čtvrt j prutu. Martin rybát (Jíra Knée, Martin cha- lupník) ij étvrti. Vobec ii jitra u Labe.] Suma úroku každého ii (P it gr. ii} h. [II. f. 346.] Ves Štěpánovsko. Tu platí peněžitý plat na české groše. Junek (Mikeš hejnej), Malaj Sajkora (Ji- ráček), Suchan (Havel Muž), Jan Hamáček (Mikeš Hamáček) louku; pekař (Jan Tkadlec) měštiště; Janek Duško (Zizim), Duchoň (Jíra Vzteklej), Marek (Jan Nešvara) má sekati liku lovecki; Dušíček (Jíra Vzteklej) louku, paloucinu; Mafoué vostrov (Martinek), Malaj (Du&ícek) louku, Jan Dušků (Zizin) hracho- visté. Vlček (Malina) kus luk Ročňových z Tý- niště. 

Strana 443
Albrechtíce, Štěpánovsko, Bělče Veliké, Bělček Malý, Hoděšovice, Poběžovice. Suma úroku sv. jirského ii (!! ziz gr. ti X. Suma úroku sv. havelského tolikéž. [IL f. 348.) Ves Bělče Veliké. Tu platí peněžitý plat na české groše. Jan Holubář (Jíra Kopečnej), Matěj Kuba (Kuba Novák), Janák (Kuba Randa), Jíra Hubka (Jíra, Kwba Bukva), Vondráček (Havel Kolberár), Kubíček (Šimák), Nádoba (Jira Trubka). Hovorka (Jiříček), Dušák (Vaněk Dušáků) má měštiště, Jíra Holaj (Macháček), Kubeš (Řehák Holárek), Miketa, Bartoň Mandalík (Tomáš Mandelík), Valeš (Pavel Bašta), An- drle (Martin Benýško), Pavlásek (Martin krejčí), Matouš krčmář má krčmu, rolí Bělehoubkov- skou, druhou rolí. Suma úroku sv. jirskóho iii ff vit gr. Suma üroku sv. havelského tolikóz. Suma slepice ii. [II. fol. 35').] Ves Bělček Malý. Tu platí úrok peněžitý na české groše. V též vsi jest robota ženná a sečná a slepice. Beneš Kujal (Smetdk) mé kus, Matouš kolečkář (Jirmánek, Blažek), Pavel Šedivý roli od Kujala, Tráva (Řehák Hapal, Jan Fousek), Jíra Pěší (Řehák Hapal, Kříž Doležal) má od Kujala role, Jíra krčmář (Petr) má rolí pan- skou za humny, ii dvořiště, krčmu, nivu, rolí pod Kroužkem, měštiště. Sedláček (Kapounek) má dědičné a kus panské rolí, louku panskou. Beneš Kužel (Janák). Jelínek = (Havlíček, Rehák Hapal) má panské, lúku nad rybníkem Vrchním i s tím, co zarostlo, to sobě má vyklučiti, své dědičné, druhý kus, kus rolí od Kujala. Suma üroku sv. jirského ti (P. rit gr. i5. Suma úroku sv. havelského ij fP vii gr. ii À. 443 Suma sečného roi dní. Suma žní xritii dni. Suma slepic zví. [IL. fol. 352.] Ves Hoděšovice. Tu platí peněžitý plat na české groše. Tětěk (Jan Hrbek), Hnáť (Krejsa) liku, krčmu, Šimon (Matěj Silhavej) lüku. Jan šafář (Havel) lüku. Jíra Souchota (Marek) louku. Malaj (Petr Čech) louku. Rathouzskÿ (Marek Kirka) louku. Smótdk (Petr Petráček) louku. Pavel Prasatů zet (Jíra). Suma üroku sv. jirského ii (f rri gr. Suma úroku sv. havelského tolikéz. [II. fol. 354.] Ves Poběžovice. Tu platí plat peněžitý na české groše. V též vsi dávají slepice. Vávra Kokeš (Šimon). Mikeš (Pavel) má rychetné, louku, dvojí hony rolí, druhou louku, krčmu. Bažaní (Vaněček Houžvíků); Jan Hladík (Václav Vyleťal) má rychetné; Vaněk Ště- droňů (Řehák) má rychetné; Nechvíle (Matěj, Jan Sadima), Urban (Bartoš Žába), Václav Jakubů (Martin Marchal). Suma úroku sv. jirského ij (P zutiti} gr. ili h. Suma úroku sv. bavelského ij (P zutiti} gr. iii h. Suma ovsa tit korce. Suma slepic ztiit. [L 382] Znamenají se mlýnové po zbuoží Kunětickéhorskéhoa Pardub- ského panství. Mlýn Sezemský. Ten se mlýn nenajímá, než požitkové jeho jsú obrácení ke dvoru pána JMti; a také se píše, co se z ného prijme vobilé a jiných věcí, 56% 

Strana 444
444 neb toho některý rok víc, některý méně přichází. Mlýn Bohdanecký. Bohdanečtí platí se mlýnu o sv. Jiří iiij (P zo gr.; o sv. Havle též. Mlýn Černský. Mlynář platí se mlýnu o sv. Jift itiÿ (M xv gr., o sv. Havle též. Týž s v jiter klučeniny v Lužci každého vit} gr. S každého ûroku iitt (P zrti} gr. [I. 383.] Mlýn Bližňovský. Mlynář se mlýnu platí o sv. Jiří j [! ii gr., o sv. Havle též. Týž s kusu rolí platí o sv. Jiří tiii gr., o sv. Havle též. Mlýn Psotuov. Mlynář platí o sv. Jiří j {P viii gr., o sv. Havle též. Týž s j prutu louky od Bližňovic a s kusu rolí Je&kovaké z Čaňkovic každého iiiij gr. S každého úroku } (P zii} gr. Mlýn Skalický. Mlynář se mlýnu a s ij prutu platí o sv. Jiff xeix gr, 0 sv. Havle též. [I. 384.] Mlÿn Lánsky. Mlynář se mlýna a s ž prutu platí o sv. Jiří i (P vi gr., o sv. Havle též. Týž mlynář, když pivo šenkuje, má platiti s sudu ii ». Týž s louky a s honuov rolí od Komor- nictva platí každého úroku z! gr. Týž s pastviště a s honuov rolí proti pastvišti má platiti o sv. Havle xv gr., o sva- tém Jiří též; slepici i o sv. Havle. Týž se tiit prutuo u Ruprechtovce každého úroku zriiii gr. Týž s pustiny od Huolka z Koloděj kaž- dého úroku zv gr. Suma üroku sv. jirského itj ff xv gr. Suma svatohavelského iij (f ro gr. Suma slepice i o sv. Havle. D. XVIIl. Urbár panství Pardubického a. Kunétickohorského po v. 1494. Mlýn Nemošický. Mlynář se mlýnu platí o sv. Jiří i (P iii gr., o sv. Havle též. Týž s i prutu přikúpeného platí o svatém Jiří v gr., o sv. Havle též. Týž s prutu v Kopaninách platí o svatém Jiří v gr., o sv. Havle též. Týž s vostrovu Kozlovce platí o svatém Jiří vi gr., o sv. Havle též. Týž s zahrady má dáti o veliké noci be- ránec dobrý jednü v roce. Týž ujal kus vostrova pod Havraní, platí o sv. Jiří z gr., o sv. Havle též. Týž s příjmu, co mu dáno od pana Hynka, každého úroku i gr. Summa úroku sv. jirského tj (f. Summa sv. havelského tolikéž. Summa beránec o velicenoci i. Slepice ii. Mlýn Drozdický. Mlynář se mlýnu platí o sv. Jiří i M it gr., o sv. Havle též, slepic iiii. Týž s prutu rolí platí o sv. Jiří iii gr., o sv. Havle též, roboty ženné i den. Týž s kusu zahrady ij gr. každého. Týž s přikúpeného i prutu platí o sv. Jiří r gr., o sv. Havle též. Týž s příjmu, kterýž mu dal p. Hynek, každého úroku i gr. Summa üroku sv. jirského i (f roi gr. Summa sv. havelského tolikéZ. Summa Zní i den. Summa slepie itii. [L 386.] Mlfnové na Jestborfském zbuożi. Mlynář Václav se mlýnu a s kusu rolí platí o sv. Jiří j [P vii gr., o sv. Havle též, slepici i. Týž s kusu obecky platí o sv. Jiří i gr., o sv. Havle též. Týž s louky u mlýna Mezeříckého platí o 8v. Jití j (P it gr., o sv. Havle též. Summa üroku sv. jirského i (f x} gr. 

Strana 445
Mlýny a podací kostelní. Summa sv. havelského tolikéž. Summa slepice i. [I. 387.] Druhý mlýn. Bartoň platí se mlýnu o sv. Jiří ž (P ti gr., o sv. Havle též. Mlýn Barchovský. Janek mlynář se mlýna platí o sv. Jiří zl gr., o sv. Havle též, slepic viii. Mlýn Opatovský. Z toho dávají summou do roka jedni při sv. Havle roiit (f gr. Mlfn Némticky. Ten mlýn jest obrácen ku požitku pána JMti. [II. 366.] Ten se najímá od sv. Havla do roka na iC rrr koreích Zit& po vii gr. b. Za vepfe vykrmení t ff! gr. [I 3887.] Mlýn Ždánský. Ten mlýn jest obrácen ku požitku pána JMti. Mlýn Břehský. Ten jest obrácen ku požitku pána JMti. Ten se jest najal na vi (P do roka, o sv. Jifí platí iii ff, o sv. Havle též iii f. Ten se zase najal Ješkovi, jakož toho ce- dule řezaná s ním jest, jmá platiti každého úroku ij IM gr. [IL 366.] Mlyn Čeradský. Ten se najímá od sv. Havla do roka na iżC korcich Żita po vi gr. Za vepře vykrmení üj ff gr. [IL 366. b.] Mljn Plátenicky. Ten se najífmá od sv. Havla do roka na ij€ korcích Zita po vi gr. Za vepte vykrmení ij M gr. Mlýn Dašický. Ten se najímá od sv. Havla do roka na i3C korcich Zita po vii gr. Za vepfe vykrmeni iij (P gr. 445 Mlýn Přeloučský. [II. 856.] Ten se najímá od sv. Havla do roka na zl (! gr. Na Tajneckémzbožísúdvamlýny. Ty se pronajímají, jakž který rok muož. A nyní se jeden najal, který jest při městečku, na gp [BP gr. A druhý, který z druhý strany mésteéka jest, na zrii (T gr. Podací kostelnie. [I. 389.] Ves Ředice. V tej vsi jest kostel a panské podací, k tomu jest poplužie; toho sousedé užívají a na to kostel opravují. Ves Roveň. V tý vsi jest kostel a podací panské, k tomu jest poplužie a něco luk, toho kněz užívá. A když kněze nenie, tehdy sousedé, a na to kostel opravují; (A knězi, který jim přislu- huje v třetí neděli křtem, zpovědí, když po- třeba káže.) K tomu záduší jest člověk u Čeradic, Roprecht, plati uroku o sv. Jiff xv gr., o sv. Havle též. Ten plat sousedé vybieraji. Ves Bělá. [II 367. b.] V t$ vsi má JMt pán podací kostelní a člověka jednoho v vübci, kterémuz Křížek říkají, platí k tomu záduší každého úroku viij gr. Zvláště člověk páně Kwnaťů odtudž platí každého úroku k tomu záduší xv gr. [II. fol. 207 9c] Znamenají se ho- nové na zboží Kunětické Huoryi Par- dubském zaječí. Najprve hon v tom boru za Pardubicemi od Jesenc[e], tu jest s 1 den honu. Podruhé na Trávníce za Vosici, tu jest ge tí dni honu. Tfetí hon na Víná nad Rohoznicí, tu jest se tt dni honu. U Maslojed na Svíbu, tu jest s i den honu. U Roudnice na těch lesích od lesů páně Boharynskýho s i den. 

Strana 446
446 Na lesech Jestborských tu jest se iii dni honu. Hon u Sušin a vokolo Habřiny, tu jest se ii dni honu i vokolo Přelovic. [. . .]lan, tu jest s i den honu. Toto jsń zvláštní páně honové, když by kázal: Hon na Křivci okolo Borku a vokolo Ro- kytna, tu jest se tiii dni honu. Za Sezemice od Radise, tu jest s t den honu. U Semina, tu jest také srní hon i zaječí s i den. Lesové od pana Štěpána [Kali]ny koupení: Lesek, kterýž slove Roudný, od pana Ště- pána Kaf[liny), a můž se jeho prodati za i (© gr. rok k roku rovnaje, neb jest velmi smýcený, tím nemuož víc. Les, kterýž jest od pana Špíny dobrý vy- spělý, toho se můž prodati za vi (P gr. v každý rok, a tím se nepřemýtí. [Lesové u] Vostřetína, těch hájí hajní z Vo[střetín]a: Těch lesův se můž prodati pálicie každý rok za x (P gr., [a] tím se nepřemajtí; a borové, kteří jsú, ti jsú zastavení, aby nebyli prodá- váni, než k potřebám chovati se mají. Týž z těch lesuov majtin přichází peněžité z koní. Týž čižebné od tajchž hajných jeho mi- losti přichází. Lesové Semínští, těch hájí z Se- mína: Na ty lesy položeno jest » ff gr., tu sumu budú moci [vyljnášeti, neb jest pálicie ještě dosti pozůstalo, a také k tara[suom] necháno jest dvú vrškú lesu mezi rybníky, a pod h[rází] nového Velikého rybníka také jest kus lesu na taras nechán. V choboté Velikého rybníka jest bor dosti veliký místo jeho [..], ten se prodávati nebude; D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. než pro potřeby chovati se bude, neb jest les vyšlý, který se k stavení hoditi můž. [Lejsové nad Rohoznicí, těch le- suov hájí hajní z Osic az Rohoznice: Na ty lesy položeno jest z (! gr., ta suma můž vycházeti každý rok, a majta jiná také dospievati budou, že za tu sumu bude se moci prodávati; a cožkolivěk výstavkův jest dubí, toho neprodávati bez vuole úředníkuov. Les Trávník nad Osici, na ten les polo- żeno jest v M gr. Tu sumu bude moci vyná- šeti, i víc by mohl vynášeti, ale proto že zdrží, aby se v Rohoznických lesích více mohlo pro- dávati, neb sú lesové vyspělajší. Ochoz, kteráž slove Víno nad Rohoznicí, ta jest nechána k tarasům k rybníku Rohoz- nickému, Hlubokému a k Ždanskému. Týž v tajchž lesích jest majto z dobytkův na ovsy a slepice, jak se kdy můž pronajiti, někdy víc a někdy míně. Týž od tajchž hajných čižebné přichází, jestliže v panských lesích číhají. A když se žalud obrodí, také se můž několik korců při- vézti. [Lejsové u Roudnice od pana Ra- dikov[ského]: Ti jsou velmi vymajceni, ale když vy- spějé, bude se jich moci prodati rok k roku rovnaje za iii [I gr. Těch hájí hajní z Rou- dnice. [Lejsové Dolanští,těch hájí hajní z Dolan a [Ka]včin: Volšina, kteráž leží mezi Ždanicemi a Do- lany na bahniech velikých, kdež v zimě umrzne, dobře můž se jí prodati za iit (P gr. Volšina, kteráž leží mezi Bystrcem a Ka- včinami, když umrzne, se jí prodati za it (f gr. Volšina, kteráž leží mezi Kavčinami a Čer- nou, když stálá zima jest, můž se z ní utržiti i s klesti ił P gr. Týž v těch lesích majtního ovsa bývá ně- kolik korců s dobytkův, a slepice po tom ovsu. 

Strana 447
Hony a lesy. Les pod Huoráü Kunétickáü, těch [há]jí [haj]ní z Brozan a z Kunětic: Ti lesové od Huory až k Srchu leží a mezi nimi i |... J]ští lesové sú, nyní se v nich nic nemá prodávati, le[č] jaký souš aneb proutí při rybníce Šeperce. [Lejsové na Polabí u Opatovic, těch hájí [haj]ní z Pohřebačky azLi- bišan: Na ty lesy jest položeno Ir (I gr., sumu tu mohü vyná&Beti, kdyZ zima tvrdá bude, aby lidé mohli s vozy na bahna, a přes tu sumu se ještě můž vajš prodatíi. Na těch lesích jest nájem na pastvy z koní a z krav. Z každého koně i věrtel ovsa a sle- pici, a z krávy též. Z těch lesů, když se žalud obrodí, přichází oves pánu jeho milosti, a také z čihadl čižebníci dávají. Volšina u Pohřebačky, v kterých ještě les nevyspělý jest, neb jest porubán k hrázi, kteráž brání vodě labské vycházeti lidem na rolí, ta jest též přidána k svrchupsané sumě k utr- žování. Les Bor Veliký u Opatovic, ten leží nad Šeperkou v chobotě, ten se také mýtiti nebude. Les Křivec, toho hájí hajní zf[....] Borku: Na ten les položeno zxr M gr., tu sumu [muož vynášeti], a také k potřebě jest v něm necháno smrčí a[..... ] výstavčí duby, to se prodávati nemá, než chovati. Z těch lesův jsú majta na ovsy z pasek a z dobytka, také peníze čižební přicházejí. Lesové, kteří jsú u Bohomilče na pustinách, ti si k tarasim obráceni k Bohomilečskému rybníku, k Újezdeckému a k Bukovskému. Týž slepice posrpní i pastevní přicházejí, a když se žalud obrodí, také můž několik korců ovsa vymýtiti. (Les od Vysoké stránkou malou, kterajž Hradečtí drželi frajmarkem od Petra z Vysoké. Toho hájí hajní Křivečtí.) Hájemství Sezemské. [Těch] le- 447 suov, ktefí sá pod tím hájemstvím, [háj]í hajní z Kladiny a z Lánüv: [...] Labská, v tom lese jest néco ol&f i jiných drev k palivu, položeno naň i [P gr., co není vykleštěno. Les Sezemskf, na ten poloZeno vtit ff gr., za tu sumu můž se prodávati. Ten jest za- staven a má se chovati pro potřebu k zámku pardubickému. V týmž lese nechána jest k tarasóm ochoz, kteráž cesta jde od Novočernského rybníka až do Staročernského. V těch lesích má se hned mýtiti v Strajci, v Chobotě, v volšie a vosyčie. A ten bor, kterýž posekán k pivováru, zdělati a votepky z voklestí těch dělati se mají. Ten břeh až po příkop od Bukovských mezí má se smýtiti i s tú ochozí, kteráž jest při něm. A též ta paseka, jest víc jí než jitro na bahně proti obci Bukovské. Ruprechtovec, toho jest za lán, bylo naň položeno [...], tý sumy nemůž vynášeti, neb v ném dra [..] i (f gr. z něho se můž utržiti. Také jest v tom [vfstav]ét dubí, to se k té sumě má prodávati. Při těch lesích jest majto z dobytky na ovsy [...], jakž se můž který rok bez škody s mytí pronajeti, [. . .] čižebného vi neb viti gr. se nachází. Les Svíb u Maslojed. Toho lesu hájí hajní z Maslojed:*) Na ten les položeno v (P gr., tu sumu bude moci vynášeti, jedné aby se pilno bylo sj mýtí. Lesek Račický. Ten jest nechán k potřebě k rybníku Račickému a k tarasu. Lesové Pardub§tf. [Téch] lesuov h4ji z Pardubitek a z Buko[viny] hajní: Bor Pardubský, jest v něm ochoz, kteráž leží od Černé, tu [sú] olšiny veliké a osyčí a dubí, to leží mimo Vlčí rybník k Studénce a zase až k Drozdicóm, ale jest velmi pře- *) Celý zápis mřežován. 

Strana 448
448 mýcen [k] tarasóm i na opravy k Pardubicím a k zámku k palivu. Jest v tom lese boru k stavení drahně, to se vše chovati má k po- třebě k zámku. Les Nemošický; což jest v něm kolivék dubí výstavčí a boroví, též i pálicí, to se cho- vati má k potřebě zámku. Les Mniš[s|ký, kterýž leží mezi Borem a Nemošickým lesem, jest v něm [...] a bor. Hřeben ten, kterýž jest mezi Strýcem a Stříbrným rybníkem, ten se obrací k tarasóm na rybníky, neb vyspievá, a leží od Bukoviny až [. . .] rybníčku. Hájek, kterýž leží pod Pardubičkami, jest v něm dubí, [z něhož by] mohl dobrý kůl býti, ten les můž chován býti k zámku na po- třeby, kolé, buď ke dvoru neb k čemuž koli. Borek, kterýž leží mezi Nemošicemi a Par- dubicemi, co jeho zů [stává], ten se chovaj k ha- těm ke mlýnu. Tüné Rosická, jest v ní topolf a dubf. Ta jest pod plat rozdána lidem, na lüky ji sobě klučí. vj jitra lesu podle pastvišť: Pardubských k Bukovině od Jírova gruntu, kterýž koupený odtudž z Bukoviny. Od týhož gruntu Jírova jest za i prut boru u Bukovského rybníku. Jest majto z dobytkův, na ovsy a na sle- pice, ale toho se musí šetřiti, aby se v těch místech pronajímalo, aby s mýtem se neuškodilo. Týž hajní okolo rybníka Nemošického pro- najímají jakž kdy na peníze. co se nezatopí rybníkem. Čižebného také některý groš můž se najíti při těch lesech. Toto pořízení pán JMt o lesích, [jež se| potřebují k zámku Pardubicím, uči- [nil,] jakým zpuosobem ti lesové mýtiti se m[ají], Natojest vyslán byl pan Bo- huslav [...] Zdeněk Vorelský a p. Matyśś a J[...] Vaniš. Léta tisícího pétistého tfiná[ctóho] v pondélí po sv. Trojici [1518, 23. kvétna]. D. XVIII.. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. První rok tíž lesové Sezemští aby se mý- tili, a již tak stačí do roka, jakž je při Se- zemských lesích napsáno. Druhý rok nad rybníkem Bartošovským ten vrch i s tú strání smýtiti. Týž rok od lesův sedlských, sú při Mniš- ství, ta ochoz veliká smýtiti se můž od cesty až k Dolči toho. Třetí rok od cesty Stříbrného rybníka tu ochoz naskrz i s tím kusem za cestá nad Studenki. Čtvrtý rok od polu [polí?] Pardubských sedlákův až po cestu. Pátý rok ten břeh od pastviště Benešova pfi cesté s übü stran aZ do prostřední cesty, kteráž jde skrze Bor. [Šestý] rok zase se do Sezemských lesův vrátiti a tu paseku, [kteráž] podle trávný cesty od čižbiště jde k Staročenskému [rybn]íku, můž mýtiti až do rybníka s úbú stran cesty. [Sed]mý rok Mnišství, kteréž jesti od polí Pardubických k Drozdicím, toho bude se dvé letě v Pardubických lesích. Devátý zase do Sezemských lesův. V ta léta vždy se každý rok můž některé jitro lesu na pomoc dáti těch lesüv pod Semtínem a v rybníce Rosickém, ač by kterému růstu nedostalo. Týž za Pojhranovem zim- nim éasem ta vrbina a voláina můž některé jitro vtrósiti, v ta léta nahoře psaná. A řád a pilnost, ti pak najprospěšnajší pomocníci budú, jestliže se na ná bude pamatovati. Les Hunkov pod Opoénem, toho hájf z [. ..] hajní: | Na ten les položeno ii (P gr., tu sumu můž vynášeti, [když] se toho pěkně hleděti bude; a na smýti aby nepásli. Týž v tom lese lidi chmel češí a na Horu jej dávají, a čižebného také některý groš můž přijíti. [Les]ové Bezděkovští na Crkáni, těch [hájjí hajní z Barchova a z Bez- děkova: 

Strana 449
Lesovć a pustiny. Na ty lesy položeno jest x» [P gr., ta suma můž vycházeti, a tím se nepřemajtí. Také jest majto na oves a na slepice, a něco také čižebného přichází z těch lesuov. Hájenství Stolanské: Stolanští lesové, každý rok se bude moci prodati rok k roku rovnaje za vi (f gr., a tim se nepfe[majtt]. TZ GiZebného pfi téch lestch jest. [Lejsovéna Dašickém zboží, [těch] lesuov hájí hajní z Dašic aKostěnic: [L]es Radiše a Roprechtovice, na ty suma žádná uložena není, neb sú velmi smýcení le- sové, a z té příčiny prodávati nemají leč souše a jaké oklestí, až zase lesové povyspějí. Těchto lesuov hájí hajní z Pře- lo[ute] a [ZJivanie: Les Svrchnice nad Zivanskym rybnikem, na ten les poloZ[ena] suma z (f, t& suma mü£ vycházeti, jestlize pán JMt ráéf r[ozká]zati prodávati. V tom lese jest bor krsovaty, jeZto se nehodí k stavení, a leží od Zivanského stavu až do Břehské cesty, ten jest zůstaven na tarasy k rybníkóm k Sopřeckému, k Živanskému a k Lo- hynickýmu a k Nadymači. K týmž lesům sú přidány březiny a osyčiny Neratovské, a jest tu také lesek pod Rozhrnou rybníkem panie Bavorčičiným, jest blízko nad Neratovským rybníkem, říkají mu Lipovic, můž ho býti za čtvrt lánu. Téehto lesuov hájí hajnízSoprée a z Bfehuov: Lesové Soprčtí, ti jsou svedeni, neb rybník v nich udělán, než lesův -Břežských okolo Vajrova pod Nadymači, těch jest drahně smaj- ceno a ještě se smajtiti musí časem zimním, téch se můž prodati za iii (! gr. rok k roku rovnaje. Lesové Sušinští, na ty lesy položeno jest vi (P, tu sumu mohou vynášeti. Přibylo lesu pánu JMti nad rybníkem Sopřeckým, jest jeho za prut. Archiv Český XVII. 449 Borek Brunikovský, toho jest za v pro- vazců, týž jest obrácen k lesům Sopřeckým. Týž jest drahně boru vyšlýho pod rybní- kem starým Sopřeckým, slove Horčičky, a v cho- botě Semínského rybníka, těm se nemá prodá- vati ani k jakým panským potřebám obraceti bez zvláštního rozkázání panského. [II. fol. 357.] Znamenaji se pustiny po zboží Kunětické Huory a Pardub- ského panství, která kde jest, a kdo kterú v čem drží aneb které se jak užívá. [I. fol. 390.| Městečko Sezemice. Hovorkovská pustina, k ní nic není, žádné dědiny. Z té bylo úroku j gr., ženné roboty iii dni, slepice i. To schází. Vitkovské pustina, také k ní nic není, dědiny schází. Úroku j gr., žní ii dni, slepice ii. Michalovo měštiště pusté, také k tomu nic není. Bylo úroku } gr., Zni ti dni, slepice ii. To schází. Zuováko|[vo] měštiště, nic k němu není; bylo üroku j gr., žní ii dni, slepice ii. To také schází. Václav Pavelkuov syn drží Panenské mě- Bti&té pusté ve it (fl, z toho úroku j gr., žen- ného ii dni, slepice ii. To nyní přibylo. (Jest v rajstffcich při městečku.) Lukášovo měštiště, k tomu nic není. Ten člověk jest za panem Dašickým, úroku z toho bylo iiit gr., Zenného ii dni, slepice ii. To také schází. Rodovo měštiště, také k němu nic není. Bylo z něho úroku iiii gr., slepice ti, Zenného ii dni. Pavlova rybáře pustina Zahrádka, platí z tee úroku j gr. o sv. J., o sv. H. téZ. (To schází.) Martinec drží pustinu Kustošovsků okolo rybníka Sezemského. Z té platí při každém úroku i (P gr., jiného nie. Týž z rybníka, který jemu dán skrze pana Hynka, má platiti j (P gr. každého úroku. 57 

Strana 450
450 (Summa üroku sv. jirského ij (f. Sv. Havelského té.) [I. fol. 391.] Ves Choteč. Velek drží měštiště pusté, k tomu jest j lánu. Byl tu prve člověk, platí z toho úroku o sv. J. viii gr., o sv. H. též. [II. fol. 357.] Ves Lány. V tej vsi jest tvrziště a to slove Komor- niestvo, k tomu jsü dédiny i lük[a]. Louka za dvorem a líska, druhá líska, ty drží Janek komorník, má z nich platiti itt (B jednd v rok o Matce boží na Hradecký jarmark. Ale pán JMt to mu ráčil dáti do své vuole za práci jeho, ježto jest pohončím. A když pohončím nebude, tehda platiti má. [I. fol. 391. à.] Ves Kasalice. Jest tu lán rolí. Ta se najímá setím neb pastvami. Jest tu lúka také od tej pustiny, slove Branišov; ta se prodává na sečení každý rok. [I fol. 392.] Ves Bukovina u Hradce. Jan Borovec drží j lánu, platí o sv. J. viii gr., o sv. H. též, žita j korce, pšenice j korce, ječmene j korce, ovsa j korce, žen- ného iti dni, slepici svatovavřinsků i, vánoční t, beránce i čtvrť, vajec vi. Ondřej rychtář j lánu, platí o sv. J. pitt gr., o sv. H. též, žita j korce, pšenice j korce, ječmene j korce, ovsa j korce, Zní tii dni, slepici sv. vavřinsků i, vánoční i, beránce i čtvrt, vajec vi. Týž Ondřej drží pustinu Holikovskú, k ní i čtvrt rolí, platí o sv. J. iii gr, o sv. H. též, žita i věrtel, pšenice i věrtel, ječmene i věrtel, ovsa i věrtel, žní iti dni, sv. vavfinskó j slepice, vánoční j sle- pice, beránce j čtvrti, vajec tit. Martin Jarošuov j lánu, platí o sv. J. viit gr, o sv. H. téZ, Zita j korce, pšenice j korce, je&mene j korce, ovs& j korce, Zní iti dni, sv. vavfinskd slepici i, Vánoční i, be- ránce čtvrť, vajec bi. Šebek drží j lánu Spišovského, platí o sv. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. J. viii gr., o sv. Havle též, žita j korce, pše- nice j korce, ječmene j korce, ovsa j korce, Zní tii dni, sv. vavfinskü slepici i, vánoční i, beránce čtvrt, vajec vi. Duchek j lánu platí o sv. J. viit gr., o sv. H. též, žita j korce, pšenice j korce, ječmene j korce, ovsa } korce, žní iii dni, sv. vavfinski slepici i; vánoční i, beránce čtvrt, vajec bi. Týž drží Radovského j prutu, platí o sv J. vii gr., o sv. H. též, žita j korce bez konve, pšenice tolikéž, ovsa tolikéž, sv. vavřinské slepice tit čtvrti, beránce j čtvrti, vajec v. Janek Janečkovského pustina i čtvrt, platí o gv. J. iiit gr., o sv. H. též, žita i věrtel, pšenice i věrtel, ječmene t vértel, ovsa věrtel, žní iii dni, sv. vavřinské j slepice, vánoční j slepice, beránce j čtvrti, vajec iii. Blažek j lánu Rolikovského, platí o sv. J. viii gr., o sv. H. též, žita j korce, pšenice 3 korce, ječmene j korce, ovsa j korce, žní iit dni, slepici sv. vavřinský i, vánoční slepici i, beránce čtvrt, vajec vi. Jan Adamuov drží i čtvrť, platí o sv. J. litt gr., o sv. H. téz, Zita i vértel, pšenice i věrtel, ječmene i vértel, ovsa i vértel, Znf iit dni, sv. vaviinské j slepice, vánoéní j sle- pice, beránce j čtvrti, vajce iti. Pavel Vrba s Kokšovské pustiny i čtvrt, platí o sv. J. iiit gr. titi 5, o sv. H. też. žita i věrtel, pšenice i věrtel, ječmene věrtel, ovsa t věrtel, žní iii dni, sv. vavfinské slepice j, vánoční j, vánoční ž čtvrti. Summa üroku sv. jirského t ff ri gr. iiit 5. Summa úroku sv. havelskóho tolikéZ. 2280 aux. Summa ječmene tiii korce minus konve. Summa ovsa titi} korce minus konve. Summa žní xxx dní. Summa slepic sv. vavfinskych viii a iii čtvrti. Summa slepic vánočních viii. Summa beréncuov it a ž čtvrti. Summa vajec [. 

Strana 451
Pustiny. [II. fol. 357.] Ves Borek. Pustina Bolíkovská, ta se rozdala lidem za rybníky topení. A ještě jí kus zůstává, ten kus se najímá na peníze na každý rok. Ves Nivčice. Vlčkovská pustina, na tý stavení není; zpravoji, Ze bylo k ni roli iii čtvrti, drží Bar- táček i čtvrt pod úrok, a druhů Herous. A třetí čtvrt ta jest lesem položená a pcrostlá, ta se drží k ruce pánu JMti, tak že JMti nic platu neschází. Druhá pustina jest, ta jest k uobci dána, s toho měštiště nic neschází, neb se z něho platí i robotuje. (I. fol. 394.] Ves Dobfenice. Ješek drží Patavého měštiště pusté, platí o sv. J. } [P, o sv. H. též. Ves Opatovice. V tejž vsi jest úrok z měštiší i z pustin, tak že pánu JMti nic neschází. Též z těch méštišť mají robotu sečnú. Vávru žlánu, platí o sv. J. riiij gr., 0 sv. frt. Jan krémár j lánu, platí o sv. J. xiiij gr., o Sv. H. téZ, séci iiit dni. Zralík j lánu, platí o sv. J. xiiij gr., o sv. H. téZ, séci iiit dni. Jirík Kriv j lánu, platt o sv. J. xiiij gr., o sv. H. téZ, séci iii dni. Vach j lánu, platí o sv. J. ziitj gr., o sv. H. též, séci iiit dni. Summa úroku sv. jirského t (P zxi gr. Summa úroku sv. havelského tolikéž. Summa sóci ygiiii dni. Ves Kačice.*) V tej vsi jest pustina mlýniště, na tej pustině jest ještě stavení, a k tomu jest také loučka, odtudž mlynář utekl a jest v Hradci, +) Zápis jest mřežován. 451 řickají mu Svatoň; z tej pustiny platu schází oSv. J. roii gr., o sv. H. též, summy sv. Janského zviit gr., Zita tii vértele, slepici ii. Ves Vysoká. V tej vsi jest dvuor, kterýž pán JMt kúpil od Bartoše, k tomu dvoru jest iij lánu dědiny, lúky, kus lesu; toho se požívá nájmy rolí a prodajem luk. Od téhož dvoru lauka, ta jest zastavena do Hradce v [ kopách. [1. fol. 396.] Ves Crkaň pustá. Ta se na pastvy najímá. Na tej pustině jest kus lesu, obec Tito rolí od Crkanč drží a dávají s toho plat o sv. Havle jedni v rok: Zalabák z Bezděkova kus rolí, platí o sv. H. vj gr. Rychtář odtudž z kusu rolí o sv. H. viii gr. Jan z Opočna platí o sv. H. vý gr. Summa úroku sv. havelského rviiti gr. Ves Makušín. Toto dědin držíod Makušínalidé pánie Anjelovi do pánievuole, a když pán bude ráčiti, tehdy jim bude od- jato. Simon z Přeloučí j lánu, platí o sv. J. zo gr. o sv. H. též, žní ii dni, orného viii zá- honů, slepici i. Jan Boukal odtudž ij čtvrti, platí o sv. J. vi gr., o sv. H. též, žní ij dne, orného vi záhonů, slepice i čtvrť. Šrámek ij čtvrti, platí o sv. J. vi gr. o sv. H. též, žní ij due, orného viit záhonů. (Rychtar Bartoń ujal louku od pustin za vi let, má platiti při sv. H. najprv piiśćim iż gr. a při sv. J. též. Léta 1508 Filipi Jacobi.) Summa úroku sv. jirského zrrroiiij gr. „ Sv. havelského tolikéž. ženné roboty v dní. orného viij gr. „ slepice i a i čtvrť. 57* 

Strana 452
452 [L fol. 398.] Ves Ostřešany. Šichovec i čtvrť, platí o sv. J. # ff, o sv. H. též. Jiřík Kasek z měštiště prut, platí o sv. J. biij gr, o sv. H. té. Vichtorín ij prutu Havelkovského, platí o sv. J. ri gr. v A, 0 sv. H. též. Macák z též pustiny ij prutu, platí o sv. J. gi gr. v A, 0 sv. H. též. Jan ze it prutuov platí každého úroku rj gr. Summa üroku sv. jirského i ff roi j gr. tii 5. Summa úroku sv. havelského tolikeż. Ves Naboéany.*) o sv. J. (vi gr., o sv. H. též. Ves Prachovice. Z Přibíkovské zahrady o sv. J. x gr., 0 sv. H. též, žní ii dni, slepice iiit; z tej platí Rajnu$ rot gr. do üfednickó vuole, a jest to k jeho úroku při vsi připsáno. [II fol. 358.] Ves Litětiny. Pustina Holubovská, s té jest platu ka- ždého úroku xxv gr. Ta se pronajímá na peníze. Pustina Kubíčkovská, s té jest platu ka- ždého úroku j (P vii gr. Ta se také pronajímá na peníze. (IT. fol. 358.] Znamenajf se pustiny na Dašickém panství. [I. fol. 399.] Městečko Dašice. Pustina Hamrovská rolee iit pruty, s tee jest platu o sv. J. riiij gr. o sv. H. rii gr. vi A, sóci i den, Zní iii dni, slepice i. Ta se najímá. Poustka druhá Hamrovská. Tu drží ruko- jmie, platí 8 nie o sv. J. iiit gr. it , o sv. H. též, žní i den, slepici i. Vilémovská poustka. K tee jest přidáno na pomoc od Víškové iij (I gr. A jest s nie *) Zápis mfe£ován. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. platu každého úroku vi gr., žní i den, slepice i. Ta se stavěti má. [IL. fol. 358.] Ves Moravany. Neřádkovská : jest role itti pruty, platí o sv. Jifí roiiii gr. vi „5, o sv. Havle též. Ta se pronajímá, což vostalo po oddání za škody. Rotkovské poustka : jest role ti pruty, platu o sv. Jiří z gr., o sv. Havle též. Ta se pro- najímá, což vostalo po oddání za škody. Machova poustka: jest role viiti prutů. platu o sv. Jiří yliiż gr., o sv. Havle též. Ta se pronajímá, což zůstalo po oddání za škody. Ves Veliny. Poustka Velíkovská: jest role vi prutů, platu o sv. Jiří git gr. 4, o sv. Havle též, Zní iii dni. Ta se pronajímá na peníze a na oves. Roveň. Hendrychovská pustina od pana Špíny, jest jí z prutů. Ta se pronajímá. Selmice. Pustina Podsedkovská zahrada, jest s ní platu v registfích iiij gr. Ta pod plat bude-li se moci dáti, ale nyní se najímá. Též pustina Kulhánkovská, jest s ní platu ij gr. [II. 360.] Znamená se Labe a řeky na kusy rozdělené na zbuoží Kunč- tickohorském a Pardubském; kto s kterého kusu co platí, zvláštně se- psáno bude. První kus Labe od Hradecké meze až do drah Vysokých. Druhý kus Labe od drah Vysokých až do stavu Opatovského. Třetí kus Labe od stavu Opatovského až do strúhy Opatovské, kteráž vypadá ode mlýna. Čtvrtý kus Labe od strúhy mlýnské až do vazu a vrbí pod Přibirozkem. Pátý kus Labe od Čakaně, od dubu, až do drah Bukovských. Též drží strúhu Opa- tovskú. 

Strana 453
Labe a řeky; hon na Labi. Šestý kus Labe od vazu a od vrbí až do Čakaně. Sedmý kus Labe od dráh Bukovských až k rohu kněžské lúce pod černý pařez na druhé straně. Osmý kus Labe od tý lúky a od toho pařezu až konec strúhy hořejší Hrobický. Devátý kus Labe od tf strůhy hořejší aZ po pfívoz Dfitecky i strühu Hrobickü. Desátý kus Labe od přívozu až do stavu Němčického. Jedenáctý kus Labe od stavu Němčického až do brodu Lukovenského, Dvanáctý kus Labe od brodu Lukoven- ského až do Arklebovy řeky. Třináctý kus Labe od Arklebovy řeky až do slupi Lhotské. Čtrnáctý kus Labe od slupi Lhotské i s jezerem až do Kamení. | Patnáctý kus Labe od Kamení až do brodu Bukovského. Šestnáctý kus Labe od brodu Bukovského až do zátoky Hradištské, které slove staré Labe, s tú zátokú i starým Labem. Sedmnáctý kus Labe od zátoky Hradištské až do Ústí. | Osmnáctý kus Labe od Ustí až do řeky Pardubské, kteráž od města padá. Devatenáctý kus Labe od řeky Pardubské až do Přerytiny. Dvacátý kus Labe od Přerytiny až do řeky mlýnské, kteráž padá do řeky mlýnské, i s jezerem Trnovským. Jedenmecítmý kus Labe od řeky Pardub- ské až do tůně Vavřinovské. Dvamecítmy kus Labe od tůně Vavřinov- ské až do břehu Přerovského po štěp. Třimecítmý kus Labe od Přerova až do tůně Liškovské, ježto slove Les. Čtyřmecítmý kus Labe od tůně Liškovské až do zátoky Řehákovské. Pětmecítmý kus Labe od Řehákovské zá- toky aZ do stavu Rosického. 453 Šestmecítmý kus Labe od stavu Rosického až do Ludovy slupi. Sedmmecítmý kus Labe od kněžský slupi až do strühy Zivanskó, kteráz tete od Rosi- ckého rybníka, jeden břeh, kterýž jest páně, a druhý Vohníšků. Osmmecítmý kus Labe, kteréž držala paní Otcová u Blatníka. Devětmecítmý kus Labe Duchoňovský, Třicáté Jestborský kus Labe. Druhý kus Labe Jestborského až po Crkaň. Od Labe, kterýž drží pan Kunata k valu, to jest s týto strany Přeloučí počnouc až pod Semín bez přítrží JMti páně Labe všecko jest. Znamená se hon na Labi. Všickni rybáři, kteří Labe drží, mají pánu JMti honiti, po všem Labi jednú v rok shon udělati spravedlivě a pilně, a když by obesláni byli k honění, kterýž by kolivěk nebyl, tehdy ten každý má rv gr. českých propadnúti a k tomu v věži trestán býti do pána JMti vuole. Tyto sú řeky na kusy rozděleny: Pod Sezemici jest řeka od Sezemské řeky až do Počapl do řeky Arklebovy. V té sú raci vsazeni. A má se dáti každému rybáři za i ff rakü i gr. b. Reka nad Sezemici ode mlýna až do Koloděj. V té raci sazeni. Jest řeka nad Koloději až k Lánóm. V té raci sazeni. Řeka. která teče ode mlýna Pardubského, s jezerem. Řeka, kteráž jest k Roudnici, ta se pro- najíti má. Řeka za haltéři. V té raci sazeni. Řeka od Pardubic až do Nemošic. V té raci sazeni. Řeka u Nemošic od příkopů vrchních až do Drozdické řeky. V té raci sazeni. Řeka od mlýna Drozdického až do řeky Kunétické. V té raci sazeni. Kus feky u Lhoty Ufetické. Řeky kus u Bližnovic. 

Strana 454
454 Řeka Dašická a Prachovská, a kteráž s Turovem koupena. [II. fol. 364.] Znamená se úrok s Labe a s řek na groše české; polovici úro- ku platí na svatého Jana, a druhů polovici na sv. Ondřeje, aněkteří při sv. Havle a při sv. Jiří. Kuba Huodcú syn ze Lhotky (Jan rybář z Bukovna) platí i (!. Týž z Ticháně platí i (P. Revelík z Opatovic (Kňava) platí ij (B wiii gr. Bartoš odtudž (Jirka truhlář z Hradce), (Košlan, Revelik) plati 1} [P. Hlaváč odtudž (Svatoň) platí ij (! xv gr. Kubík z Němčic (Jan Ševirů zeť z Němčic) platí it (I yo gr. Havel z Dřítče platí ii (P x gr. Převozník z Kunětic platí ij (P xv gr. Pavlata s Janečkem ze Lhotky s i kusu platí ii (B. Týž z druhého kusu platí ij (£ w gr. Týž z Zalabákovského, které jim pan Hynek dal, j IP. Klubečko z Pardubic (Jan truhlář) s kusu pod mostem, kterýž Háček držal, ij (P. Tůma rybář (Beneš pokryvač) odtudž s kusu pod valchů zv gr. Jan Hladký písař s panem klićnikem s struh okolo panských haltéřův každého ij gr. Ondřej z Přerova (Vaněk Konšelký, Martin Bradilka) platí iž (P. . Petr. (Mareš) odtudž platí ij M. Vít Houska z Rosic s kusu od Přerova až do tůně ij (! zrv gr. Kouřský z Rosic platí $ [P gr. Houska s kusu Labe horního i s řekou Svitkovskou rrrrv gr. Houser z Blatníku platí i (i. Týž z Přie- kazova platí i (P. Knéz a Luédk z Blatnfku platf ii} [P. Mach Opoëinka plati à {M xv gr. Michálek Rybka odtudž platí i (Ř xv gr. Petříček a Huptele z Přeloučí platí iiiij (P. Brožek a Průša ze Lhotky platí tit [P. Marek rybář (Dušek) platí xx gr. D. XVIII. Urbář panství Pardubickćho a Kunetickohorskćho po r. 1494. Tito platí z řek: Holek z Koloděj s kusu, kterýž drZal Mach z Lénûv, iii gr. Duchek z Sezemic plat! ÿ [P xv gr. Parlata odtudź plati ż {P v gr. Rybáři ze Lhoty Úřecké o sv. Havle jednú v rok zl gr. Radouš z Žižína a Janek odtudž s kusu řeky nad Drozdicemi a z jezirka plati ż [I u gr. Jiřík z Pardubic s Kučerú s kusu od krčmy až k pastvišti rychtáře z Pardubiček platí xx gr. Týž s kusu od mostu Nemošickýho až do lúky rychtáře z Pardubiček rr gr. Polák z Nemošic z zátoky až k Farářství viit gr. Mlynář odtudž s kusu meze topolní při sv. Havle a při sv. Jiří iii gr. Jan truhlář z Pardubic z řeky od valchy až do Labe i s jezerem za pansků štěpnicí od sv. Jiří do roka na x gr. Rychtář s sousedy z Roudnice jednú v rok o sv. Jiří i (M x gr. Jindra z Čeradic z řeky u Turova jednú v rok o sv. JiM I gr. Juonek: z Štěpánovska i (P xv gr. Úrok z řek Dašických: Kuba z Prachovic stoku mezi lukami platí ritit gr. TyZ z kusu nad Prachovici plati giii gr. Václav (Sigmund mlynář) drží kus od páně Heřmanových gruntuov až po stav, platí u er. Jiřík Zdarsuov a Pavel. Drží druhý kus od stavu až ke mlýnu Plátěnickému a kus staré řeky, mají platiti s toho zr gr. Krupička z Hečan s bratrem (Vích rychtář z Dašic) s kusu od Prachovic až po mlýn Dašický, s toho platí při sv. Havle a při sv. Jiří j M. Gabriel mlynář z Lánuov z řeky proti Lánóm ryxb gr. při sv. Jiří a při sv. Havle. S haltéfuov: Vávra mlynář z Sezemic platí o sv. Jiří jednú v rok j (P. 

Strana 455
Úrok g Labe, z rek, z haltéřův ; louky, robota. Vatlásek (Martin Mokrajš) z haltýře též o sv. Havle vi gr. S8 tek u Tunéchod a Mnétic:*) Jan rychtář Hostovskaj s feky u Mnétic jednou v rok při sv. Jiří i M. Sládek z Mnětic s kusu řeky jednou v rok při sv. Jiří [ gr. Mlynář Tuněchodskaj s řeky při sv. Jiří zv gr. a při sv. Havle tolikéž. Znamenají se lúky po všem pan- ství, kdo kterú drží aneb kde která jest. (IL. 369.] Mčstečko Sezemice. U téhož městečka jsú lůky, těch pán JMt užívá s senem sečením ke dvoru. Špičky, louka veliká: Louka veliká. Louky kus Vohradnice. Ten se najímá. Kuchynka, loučka malá pod Sezemským ry- bníkem, ta se najímá každý rok na trávy sečení. V lese v Skřivci lúka jest. Ta se prona- jímá na každý rok hajnými na peníze. [I. 408.] „Zákruh nad Ohradní lúkú. Ten drží Komínek do panské vuole a platí z něho x gr. jednú v rok pri matce boží o Hradeckém jarmarce.“ Dva zákruhy a zábřeží. Ty Slašek drží do panské vuole a platí z nich zri gr. pfi každém úroku. Loučka malá Volšinka. Ta se každý rok prodává na trávu sekání. Summa üroku sv. jirského zzi gr. Summa üroku o matce BuoZí rri gr. [II. 369.] Ves Vysoká. V této vsi lúky jsú, ježto se pronajímají na každý rok na peníze, zejména tyto dole psané. A pronajímají je hajní Opatovští. Lüka veliká. I. Láka Dlühf Láz. II. Láka Hnánénf. Lüka Kopanina. Mladcovska lúka. "FF Zápis pozdější. 455 Ves Opatovice. V tý vsi lúky, které se [...] Lüka Sladovská. Lúka Mladcovská. Přední lúka. Lüka Písárka. Lúka Přibihroz (v I. Přibihráz), malý kus zůstává. I. Lúka Bizena. Lúka Těchanie. Lüka Borek. (Lúka Sezemská a pastviště). Lika Kopanina. Lüka Bychlov, v té louce jest ostrov, tu se požívá prutem sekání. Lüka Syrovátecká. Lika vedle ní dláhá. Lüka Formanská. Spitalská lüka. (L. fol. 410b.] Znamenají se roboty ze vsi Opatovic, co mají robotovati na lukách Opatovských, každýslánu viii dní. A potěch sekáčích všickni mají seno rozmetati a hrabati, i pán jim má dáti piva, chleba, hrách, sla- niny. [II. 370.] Ves Pohřebačka. II. V tej vsi jsú lúky. Ty se prodávají na peníze. Slovou Bahna. Lika Kosténee, v tom Kostěnci se pro- dává prut, když dospěje. [I. fol. 411] Ves Zaravice. Tu jsú dvě lúky. Ty se prodávají na každý rok na peníze. Znamenají se lúky u Sušin. Lúka dlúhá vedle rybníka. Lika nade dvorem. Ty lúky se prodávají každý rok na peníze. [П. 371.] Lüky u Kasalic, které kon- peny od pana Strachoty. Ty se prodávají na peníze. *) *) Celá tato vložka připsána později. 

Strana 456
456 Toto jest vyměřeno*) luk na vostrově u Vopatovic u mlejna, co jich kdo drží: Mlynáři z Opatovic u mostku itit} jitra. Burjancovi z Praskačky v týmž za cestú vij jiter. Kvasnickori od Pohfebatky v tfmz iiij jitra. v grę ee provazce. Zachystalovi z Hradce v týmž ii jitra ij provazce. Mikšoví z Libišan v týmž ij jitra i pro- vazec. Panu Bořkové z Hradce v týmž vý jitra. Zmrhalovi z Libisan v tymż i jitro i pro- vazec. Tümovi z Chrastnice v týmž ij jitra. Sovkovi v tÿmè ti jitra. Vranÿmu z Praskačky v týmž ij jitra. Týž v týmž místě, což se nenajalo, jest v} jitra i provazec. Matyášovi z Sedlce v týmž iij jitra. Jenikovi z Libišan v týmž ij jitra. Křičenskýmu u Zbraní v týmž t jitro i provazec. Bificovi z Hradce v týmž iž jitra i} pro- vazce, Tkadlcovi ze Lhoty v týmž i jitro it pro- vazce. Revelikovi z Üpatovie v tfm ij jitra. l-armotlacovi z Hradce v týmž tiij jitra j provazce. Stoëkovi ze Ždanic v týmž iiij jitra i pro- vazec. Mlynáři Zábřezskýmu z Hradce v týmž it jitfe it provazce. Týmuž v týmž iti jitra j provazce. Bifici odtudž v týmž iij jitra j provazce. Kvasničkoví z Pohřebačky vtýmž i jitra. Rychtáři z Opatovic pod stavem i jitro ij provazce. Duëinskÿmw'z Praskaëky -u stavu v} jitra ii provazce. “*) Celé tato vloŻka pfipsśna pozdóji. D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494, Vondrovi z Březhradu nad Jezírkem liil jitra ij provazce. Týmuž v Jezírku ii jitra titi provazce. ÆKaluhovi z PodûlSan v týmž it; jitra i provazec. Toto jest vyměřeno za Labem u Vysoký na Veliký lúce luk, co kdo drží: Hrubý z Hradce v týmž ii jitra i pro- vazec. Prášek v Borku v týmž ij jitra j pro- vazce. Karáček z Bukoviny ii jitra ii provazce v týmž. Hloušek z Borku v týmž tij jitra j pro- vazce. Martin v týmž ij jitra ij provazce. Dlouhý z Hradce v týmž ij jitra ij pro- vazce i čtvrť. Trumba z Vysoký v týmž u Labe ii jitra ž prov. j čtvrtí. Celádka na Hnahninách i jitro ii pro- vazce. Polák z Borku za smýtiny ij jitra. Čeládka z Vysoký na tůni ii jitra. Toto vyměřeno luk v Polabí za Hro- bicemi : *) Rychtáti z Podûlsan louky Vantasky v jiter i provazec. Zmrhalovi z Libišan v týmž paloutku t jitro ij provazce i čtvrť. Jírovi z Podůlšan pod Seperkou v jiter j provazce. Rychtáři z Opatovic z příložce i jitro i provazec. Labský za Sezemicemi louky odměřeno jest *) [rex jiter, to jest i lán i čtvrť lánu v jiter. Louky Kopaniny pod Hůrou vyměřeno jest Ixrr jiter iii provazce. To jest i lán i čtvrt lánu v jiter iii provazce. Zvláště v též kopanině, kteráž ukázáua *) Tento odstavec později připsán. 

Strana 457
Trávy, louky, pastviště. k sečení panu Zárubovi, vyměřeno jest xx jiter, to jest i čtvrt lánu v jiter. Znamená se trav prodaj s past- vinami okolorybnika Bohdaneck6ho. Někde více někdy méně, jakž voda topí, v rybníce toho přichází. To hajní Dolanští spravují. Okolo rybníka Živanského u Naratova u Přelouč, tu se bude moci prodati trav za i (f neb za dvě, což rybník nezatopí. Ves Benátky. Jsú lúky ode dvora panského, které se na každý rok prodávají. [I 412b]. Ves Dříteč. Louky. Tyto lúky jsú od Hrobic, kteréž Dřítečtí drží. Kroupa s louky platí o sv. J. v gr., 0 sva- tém H. též. Vašek s louky platí o sv. Janu v gr., o sy. H. též. Šimek s louky platí o sv. Janu iij gr., o sv. H. též. Summa úroku sy. jirského riij gr. Summa sv. havelského tolikéZ. [II. 372. Louky okolo Kunětické Huory. [I. 413] Louka Havraní pod zámkem. Tu lúku mají shrabati a svoziti lidé z Kunětic, z Brozan, z Hradiště a z Srchu. Louka Němčická. Tu louku lidee z Dřítčě mají séci, shrabati i svoziti. Loučka malá Klauchovská. [IL. 373. b.] Lúka Chmelnice. Ta se klidí k zámku Kunětické Hoře. A pomáhají hrabati z Dříče. Louka Klauchovská. Téch luk hájí Havel Havrda z Brozan & Vostrovskf z Kunétic. Ves Turov. Louka veliká za řeků. l Loučka pod Turovským ryb-[ty se pro- níčkem. najímají. Louka, kteráslove na Pastvišti Archiv Český XVII. 457 Ves Litětiny. Loučka, slove Kopanina, od pana Špíny koupená, ta se pronajímá. Znamenají se lúky na panství Tajneckém. Loučka pod zámkem. Louka v Čížovce. Louka pod Krakovany. Těch luk hájí Kubík hajný z Krakovan. [II. 374] Znamenají se pastvisté po z[b]oZ[f] Kunétické Huory a Pardub- ského panství, kte které jest a jak ‚ ве které pronajímá. [L 415.] Městečko Sezemice. „Pastviště za klášterem. To se pronajímá každý rok.“ (Dáno pod ourok a vostatek za škody). Pastviště okolo panských stodol. pronajímá každý rok. Pastviště veliké za panskými stodolami To se pronajímá každý rok. To se Ves Opatovice. V též vsi jsú pastviště tato: V Jelitě rybníce jest pastviště. Za zahradü pastviště. Pustý rybníček pastviště. [L fol. 416.) Na Klášteřišti pastviště. Na ostrově pastviště. [I. 416b.] Ves Pohřebačka. Pastviště v tee vsi jsú tato: V tej vsi jest pastvišté Vokrúhlice. To drží lidee Pohřebačští do panské vuole a platí s něho j (f gr. jednú v rok při sv. Havle. V tejž vsi jest pastviště Dvořiště, s toho platí x husí k sv. Martinu z pastvy. [II. 374 b.] V tý vsi jest pastviště Olšina. To se každý rok lidem pronajímá, a dříví se v něm prodává. Suma úroku sv. havelského j (©. Summa husí o sv. Martině x po ij gr. 58 

Strana 458
458 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského po r. 1494. [I. 417.] Městečko Bohdaneč. Při lese Otoku jest pastviště. To se najímá každý rok. Ves Račice. Tu se pronajímají pastvy okolo rybníka Račického. Ves Ždánice. [II. 375.] Vokolo Ždánského rybníka tu se pastvy najímají, když rybník nezatopí. Město Pardubice. Městské pastviště, to drží měšťané, platí s něho ti ſ gr. tit I vajec jednú v rok. Pod rybníčkem novým k končinám Bu- kovským až k Labi ujali pastviště od pana Bezkovce, mají platiti o svatém Havle jednú v rok j ſB. S pastvišť nových, kteréž sú od Bukoviny po cestu odměřeny, každého úroku rlv gr. Rolí a lúky u Tuněchod.*) To se najímá na peníze, jak bajti můž, někdy víc, někdy míně. Z pastvišť v rybnících. Z luk a rolí v Srchově. Nájem rolí u Štětína. Mnětice.*) Tu jsou lúky panské, kteréž se najímají na penězích. *) Celý zápis připsán později.

Strana 459
D. XIX. REGISTRA RYBNIČNÁ NA PANSTVÍ KUNĚTICKO- HORSKÉM, PARDUBICKÉM A NOVOBYDŽOVSKÉM z let 1494—1520. K vydání upravil František Dvorský. Tato registra vydávají se zde z původní rukopisné knihy, kteráž nyní jest ve dví roztržena, a každá částka nachází se jinde. Jeden zlomek obsahuje prvních 13 listů, na nichž jsou zápisy z let 1494—1496, a jest nyní majetkem musea města Pardubic. Druhou mnohem větší část má pan Jan Kyselka v Golčově Jeníkově. Vydání naše uspořádáno jest podle pořádku let, kterýž nevšude srovnává se s pořadem, v němž prvotně bylo do knihy zapisováno; prvotní označení listů, na kterém co bylo zapsáno, klademe všude do hranatých závorek. Na konec položili jsme tři malé skupiny zápisů, z nichž jedna týče se panství Bydžovského, druhá obsahuje zápisy o povinném cídění struh na Pardubsku, ve třetí pak jest několik smluv, ježto v původním rukopise jsou roztroušeny. Založena jsú registra pro budúcí pamět, co jeſst/ lidem za škody rybníky udělanými na panstvie [Kuſnětickohorském a Pardubském oddáno, za urozenſého] pána pana Viléma z Pern- štejna, najvyššíího] hofmistra královstvie Českého, pána těch pſanlstvie, jakož se v těchto re- gistrách všecko znſamenává, kterého léta komu jest co oddáno a za kterého úředníka, všecko se najde napsáno zejménſa], a to počna od léta Páně tisícého čtyrstého a [XCIV] a tak dále, pokud se jest lidem oddávalo. [Fol. 1.] Ves Podólšany. Léta od narozenie syna božieho oc LXXXXIIII. ten pátek před svatým Duchem [1494, 16. května] stalo se jest svolenie a frajmark mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernštejna na Helfenštejně, najvyššiem hofmistrem královstvie Českého, a súsedy Podólšan- skými skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a pana Pavla Kabáta z Buohdanče o dědiny Poduolšanské a Libišanské oc. Klíma dal pánu JMti i čtvrt t jitro tu v Podůlšanech i s měštištěm, a přijal dobrovolně bez přinucení od pána JMti v Libišanech podle dvora jiné měštiště, kteréž jest jemu ukázáno panem Janem Zdechovským a Pavlem Kabátem, a k tomu za jeho orné rolí i čtvrt i jitro jest jemu zase dáno; a za lúky ty, kteréž jest měl v Poduolšanech, jest jemu dáno a odměřeno v Libišanech viti jitr tu proti jeho rolé na pastvišti. Kteréž oddání jest on od pána JMti za spravedlivé přijal a pánu JMti z toho velmi děkoval; a také pán JMt z milosti své ráčil jest jemu odpustiti dva úroky, a toho roku všecky roboty pán JMt jemu prominúti a propustiti ráčil. 58*

Strana 460
460 D. XIX. Registra rybničná Léta téhož oc tu středu před ochtábem Božího těla [1494, 4. června] Vinař odtudž dal jest své rolé ku potřebě pánu JMti v Poduolšanech za Libišanskú rolí dobrovolně, kteréžto rolí jest jemu odměřeno za jeho rolí j lánu ti pruty, a luk iit jitra iitj provazce, a lesu za prut; za ten les i za lúky pán JMt ráčil oddati Libišanskú rolí od dvora svého, kterúžto on rolé přijal jest dobrovolně od pána JMti. A pán JMt ráčil jest jemu odpustiti, aby s žádnými robotami neměl nic činiti do toho roku, a úrokuom dvěma ráčil jest jemu lhotu dáfti; a to] pán JMt ráčil učiniti z milosti své. Léta téhož a dne Vachek odtudž učinil též frajmark jakožto svrchupsaní lidé se pánem JMtí o rolí a o lúky, kterúžto rolí a lúky měl v Poduolšanech. A pán JMt ráčil jemu oddati za jeho Libišanskú rolí i lukami, kteréžto rolí jemu odměřeno tii čtvrti a vili jitr a luk tiii jitra i provazec; kterúžto on rolé i s lukami dobrovolně jest přijal a za to pánu JMti veliké děkování učinil, že jest se jemu dosti za jeho dalo. A pán JMt ráčil jest jemu za jeho [upříjmost a dobrú vuoli odpustiti, aby s žádnými fůrami tento rok neměl nic činiti, a lhotu úroku i všěho placenie ráčil jest jemu dáti za tit leta s lhotú. A jestliže by se jemu co na stavení přiškodilo aneb dřevo které zlámalo, ráčil jest jemu rozkázati dáti ku potřebě jeho, což by potřeba [kázala]. A to kamení, kteréž jest u tvrze, pan Jan Zdechovský a Kabát ku potřebě dali] jsú jemu je k studnici dělání, když by koli studnici dělati chtěl. Léta téhož a dne oc Ondřej Rarak z Poduolšan dal jest svú rolé ku potřebě pánu JMti v Poduolšanech za Libišanskú rolí dobrovolně, kteréžto rolí jest jemu odměřeno za jeho rolí i čtvrt ti pruty i jitro, luk vi jiter tiit provazce, lesu jitro tiii provazce. On jest to od pána JMti přijal s svú dobrú vuolí [a beze] všěho přinucení jest k tomu přistúpil. A pán JMt za jeho dobrú vuoli a upřímost jeho ráčil jest jemu odpustiti, aby s žádnými robotami neměl nic [činiti] tohoto roku; a úroku lhotu i všeho placení ráčil jest jemu dáti z milosti své čtyřem úrokuom. A 1 ſP m. na pomoc ráčil pán JMt dáti. Léta téhož a dne Pánek odtudž učinil jest frajmark jakožto svrchupsaní lidé s pánem JMtí o rolí tu, kterúž jest měl v Poduolšanech, a o lúky. Kteréžto role jest jemu odměřeno t prut, luk ii jitře. On pak od pána JMti to všecko dobrovolně a upřímě jest přijal a za to pánu JMti veliké děkování jest učinil, že jest se jemu dosti za jeho dalo. A pán JMt ráčil jest jemu za jeho upřímost a dobrú vuoli odpustiti, aby s žádnými fuorami tento rok nic neměl činiti. A lhotu úroku i všeho placení ráčil jest dáti čtyřem úrokuom z milosti své, a tesaře za dvě neděli, a j � m. na pomoc dáti. Léta téhož a dne oc ten čtvrtek vochtáb Božího těla [1494, 5. června] stal se jest frajmark zahradú na zahradu mezi pánem JMtí a Jankem Kotkem z Poduolšan o zahradu, kterúž jest měl v Poduolšanech, na Libišanskú zahradu, kteráž jest pod tvrzí, z kteréžto zahrady platil jest úroku Tomkovi hajnému vtt h. a roboty den dělal pánu za Tomka. I těch vil h. a ten den má na svrchupsaném Jankovi zuostati, a Tomek z toho platu a roboty jest propuštěn. A na to pán JMt ráčil jest jemu dáti tesaře ku pomoci za dvě neděli. Léta téhož oc tu sobotu po ochtábu Božího těla [1494, 7. června] stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Janem Hanušem o rolí tu, kterúž jest měl v Poduolšanech, na rolé Libi- šanskú; a té role jest bylo ne úplně čtvrt, a odměřeno jemu za ni úplně čtvrt. Z kteréžto čtvrti v Poduolšanech neplatil jest úroku úplně jako jiní čtvrtníci, neb úplně čtvrt nebyla; ale již má úplně platiti i robotami též jako jiní čtvrtníci. A pán JMt z milosti své ráčil jemu dáti

Strana 461
z roku 1494: Podolšany. 461 lhotu pěti úrokóm, a tento rok aby všech robot prázden byl, a s jistbu lesu nového má jemu dáti a kolé, prútí nebo což potřeba bude; a také kamenici svú, kterúž má, aby ji prodal, děl, kam by chtěl, bez překážky všech úředníkuov; a tesaře ku pomoci za iit neděle. Stalo se svolenie a oddání role mezi pánem JMtí a Mikulášem z Poduolšan, kterýžto osedl na purkrechtiech svých, dědinou vrchní, kteráž má zatopena Šeperkú býti; má k té dědině přidati, protože jest pána JMti lepšie dědina, slad žita a itti P m. hned, neb jest jeho dědiny bylo čtvrt a prut, oddalo mu se vrchnie dědinou tolikéž. A úroky též má platiti jako prve platil. A to oddánie stalo se skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče léta oc LXXXXIIII ten čtvrtek před svatým Vítem [1494, 12. června]. To jest přijal dobrovolně on svrchupsaný Mikuláš s svú dobrú vuolí bez přinucení s velikým děkováním od pána JMti. Témuž Mikulášovi oddáno luk tit jitra tij provazce, a má se jemu ještě dodati dva pruty ij provazce; les, kterýž jest jeho byl, kterýž jest již v rybníce, aby ho požíval, což muož tu pod olšími, a dílec Petrovský, kterýž jest mezi jeho, ten se jemu taky přidal; a smlouvu dokonalú udělá se pánem JMtí. Léta a dne téhož stalo se jest oddání rolí mezi pánem JMtí a Bartoněm z Poduolšan skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče, kterýžto Bartoň osedl tudiež na purkrechtích svých, dědinou vrchní na dolní, kteráž má zatopena Šeperkú býti. Má pánu JMti přidati k té dědině, protože jest pána JMti dědina lepšie, viti P m., a má zavdati o Hradeckém jarmarce ti � a v rok it �, a tak do vyplnění té svrchupsané sumy. Ktežto svrchupsaný Bartoň s svú dobrú vuolí bez přinucení k tomu jest přistúpil s velikým děkovániem. Kteréžto role jest jemu odměřeno i čtvrt ii jitra titj provazce, a úroky též platiti jako prve. O role i o lúky konec s niem máme. Má nade vsí lúku jednu, i nemuožem rozuměti, zatopí-li se jemu rybníkem čili nic; než má jí požívati, dokudž bude moci, a když by jemu zatonulo, má se jemu tolikéž jiné louky dáti. Léta a dne téhož stalo se svolenie a oddánie rolí mezi pánem JMtí a Tomkem hýným z Poduolšan, kterýž jest osedl na purkrechtiech svých tudíž v Poduolšanech, o čtyři pruty role, kteréž jest měl dole pode vsí. I dalo se jemu tolikéž role nade vsí panské. Kdežto on svrchupsaný Tomek seznav to, že by JMti pána role lepší [fol. 2.] byla, i přistúpil jest k tomu dobrovolně a přidal pánu JMti it m. Má dáti v Hradeckém jarmarce i m. a v rok druhú i IP. A to se stalo skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče. Za ty iit jitra dalo mu se itii jitra pro tu příčinu, že jest tam dále u Libišan, a to dobrovolně bez přinucení dokonalá smlúva stala se jest. Actum fer. VIa post Corporis Christi [1494, 6. června]. Léta a dne téhož stalo se jest svolení mezi pánem JMtí a Benešem z Poduolšan, kterýž jest osedl tu na svých purkrechtích, o iti čtvrti a tiii provazce, kteréž se jemu zatopiti mají Šeperkú rybníkem dole pode vsí. I oddávají se jemu jiné itti čtvrti a titi provazce nade vsí lepší rolí, než jest jeho byla. Na kterúžtu rolí uvolil se svú dobrú vuolí bez přinucení přidati pánu JMti xr �P m., a má počíti platiti o Hradeckém jarmarce tii �P m. a v rok iti ſP m., a tak vždycky platiti po iit � až do vyplněnie té sumy. A to se jest stalo skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče. A luk jemu dáno i jitro, a má se jemu ještě dodati vit jitr i provazec.

Strana 462
462 D. XIX. Registra rybničná Léta božího oc ten pátek před sv. Vítem [1494, 13. června] stalo se svolení a oddání skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče mezi pánem JMtí a Staňkem z Poduolšan, kterýžto osedl tudíž na purkrechtích svých, tj prutu j lánu j provazce rolí orné, kteráž byla dole pode vsí; i oddáno mu jest jiného j lánu puol druhého prutu nade vsí lepší role; za] kteréžto role svolil se pánu JMti přidati rviit � m., proto že jest JMti lepší role, s svú dobrú vuolí bez přinucenie. A má počieti platiti o masopustě it P m. a v rok ii �P m., a tak až do vyplněnie té svrchupsané sumy; a úroky též jako prve platí. Luk vii jiter ti provazce má se jemu odměřiti za těch vii jitr luk oddaných, viti jitr luk jiných za Libišany. Léta a dne téhož stalo se svolení a oddání mezi pánem JMtí a Ondřejem krčmářem z Podůlšan skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče o roli tu, kterúž měl dole pode vsí, kteréž měl dva pruty; i oddány jsú jemu jiné dva pruty nade vsí lepší role. Ktežto svrchupsaný Ondřej seznav to, že by pána JMti lepší role byla, svolil se jest pánu JMti přidati k tej roli tt m. bez přinucení s svú dobrú vuolí, a to konečně o Hradeckém jarmarce najprv příštím má dáti. A témuž krčmáři za prut louky i s lesem dána mu za to jiná louka, týž prut louky jiný u Libišan i jitro. Léta a téhož dne stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Janem Hanykſé]řem z Po- duolšan zahradú tú, kterúž měl v Podolšanech, na jinú zahradu tu v Poduolšanech, kterýžto Hanykéř přijal to za své s svú dobrú vuolí bez přinucení. A pán JMt ráčil jest jemu od- pustiti všecky roboty tohoto roku, a lhotu pán JMt ráčil dáti tii úrokóm z milosti své pro jeho upřímost a dobrú vuoli, a lesu, kolí k vopletání pán JMt ráčil jemu dáti, a s srůbek lesu to má jemu dáno býti, a také mu má všecko svezeno býti k té zahradě, což mu potřebí bude. Léta a dne téhož stal se frajmark mezi pánem JMtí a Ptačkem z Poduolšan o rolé tu, kterúž měl v Podolšanech, na rolé od dvora panského v Přelouči, kteréžto rolé jest jemu od- měřeno x prutuov jitro iii provazce za tu rolé Podolšanskú; ktežto svrchupsaný Ptaček i s synem svým k tomu jest přistúpil dobrovolně bez přinucenie s svú dobrú vuolí, děkuje pánu JMti z toho velmi. A pán JMt seznav jeho v jeho upřímosti a chudobě, ráčil jest mu dáti lhotu dvěma úrokuom, a robotních má všech prázden býti do toho roku, a úrokuov robotních má dostávati, tak jak předci ty dostávali. A za lesy jest jemu odměřeno ti pruty i jitře, a za lúky prut a jitro. Z toho všeho má tak dostávati jakožto svrchupsaní předci jeho, kteříž tu seděli. Léta božího oc XCV° v pondělí po sv. Žofii [1495, 18. května] stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Mrázem Janem z Poduolšan skrze pana Jana Zdechovského a pana Pavla Kabáta z Buohdanče úředníka na Pardubicích o jeho rolí, a kterýžto Jan má zase osésti v Po- dolšanech na svém purkrechtě. I oddalo se jemu za jeho rolí jiný i prut rolí, a za lúky tij jitra jiné louky míru za míru. A to se s ním smluvilo a o všecko konec vzalo, kdež jest to přijal bez přinucení dobrovolně s velikým děkováním pánu JMti. Témuž Mrázovi pozůstalého za toho puol tij jitra, kterýž jsú Šeperkú zatopeny, dáno mu za to jiného ij jitra pod Osicemi anno oc XCVI° . Actum fer. VIta post Corporis Christi [1496, 3. června]. Léta božího oc XCIIII [1494] stal se jest trh mezi pánem JMtí a Václavem zahrad- níkem z Poduolšan skrze pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče

Strana 463
z roku 1494—1496: Podůlšany. 463 o zahradu, za kterúžto zahradu má jemu pán JMt dáti tit m.; když by se z tej chalupy pohnul, má jemu hned i m. zavdána býti, a v rok druhá, od téhož roku opět v rok třetie, a to takto, že nemá každému[?] kúpení přinucován býti od žádného pro nedostatek jeho, neb se jest smyslem pominul. A k tomu na svědomí pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buhdanče. A to dříví, kteréž má štiepané, má sobě je pobrati aneb dáti, komuž by se jemu líbilo. Léta a dne téhož stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Markem z Poduolšan o měštiště to, kteréž jměl v Podolšaneah i o roli, kteréžto měštiště dáno mu jest u Hradecké cesty a Libišan, kterúž on rolé i měštiště od pána JMti přijal bez přinucenie. A pán JMt skrze jeho povolnost a upřímost ráčil jest mu odpustiti všecky roboty do toho roku, a úrokuom čtyřem lhoty dáti ráčil z milosti své; a ti m. ku pomoci mají se jemu dáti Kabátem. Léta božího oc XCIIII ten úterý před sv. Vítem [1494, 10. června] stal se jest fraj- mark mezi pánem JMtí a Petrem, Jiříkem bratřími svými z Poduolšan na Opatovský dvuor a roli, na kterýžto dvuor mají přidati pánu JMti x m. na tři lány, kterýmžto dvorem se rozděliti mají s bratrem svým; oni jsú za to přijali dobrovolně bez přinucenie od JMti pána s velikým děkováním, a mají počíti platiti o Hradeckém jarmarce, dáti tt ſP m. a v rok ii ſP m., a tak až do vyplněnie té svrchupsané sumy. A úrokové se jim žádní nepromíjejí ani roboty, a úrok mají platiti jako v Podólšanech i robotami dostávati. Léta téhož a dne stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Petrem Bojmanem z Puo- duolšan o rolé tu, kterúž jest měl v Poduolšanech, na rolí Rohoznickú, kteréžto rolí měl jest čtvrt bez provazce. A dává mu se v Rohoznici za to plná čtvrt, z kteréžto čtvrti má platiti a robotami dostávati podle jiných soused tu v Rohoznici. Kterýžto Petr dobrovolně jest přijal od pána JMti bez přinucenie s svú dobrú vuolí. A pán JMt vida jeho povolnost a upřímost, ráčil jest jemu odpustiti, aby s žádnými robotami neměl nic činiti do toho roku, a úroky jemu pán JMt prominúti ráčil z milosti své čtyři. Léta a dne téhož Vávra Fikda z tejž vsi dal pánu JMti k potřebě rolé svú, lúky a lesy ty, kteréž jest měl v Poduolšanech. A pán JMt ráčil jest rozkázati, aby jemu za všicku rolí, za lúky, za lesy oddáno bylo Libišanskú rolí, lukami, lesy; kterémuž on frejmarku jest dobrovolně upřímě bez přinucení přivolil. Jemužto rolé jest odměřeno vít prutů tii jitra, a lesu titi pruty i jitro iti provazce, a louky i prut litt jitra ii provazce. Kterúžto on rolé, lesy, lúky jest dobrovolně od pána JMti přijal pravě tak, že jest se jemu spravedlivě stalo a dosti se jemu za jeho dalo. A pán JMt vida jeho upřímost a dobrú vuoli, z milosti své ráčil jest jemu odpustiti iii úroky a aby nic neměl s robotami s žádnými činiti do toho roku; a ráčil] jest jemu pán JMt k stavenie pomoc učiniti a dáti jemu it P gr. č., nyní t gr. a v rok druhý ráčil jest jemu dáti z milosti své. A lesu sobě jest nětco v Poduolšanech pozuostavil dotud, dokudž by muohl požívati, a když by toho požívati nemuohl, tehdy aby pán JMt ráčil jemu tolikéž lesu dáti, což by se jemu tu odměřilo. Léta téhož a dne Holý z též vsi rolé postúpil jest pánu JMti u Poduolšan jmenovitě za j lánu dobrovolně beze všeho přinucení, a luk ze iti jitr. Kdežto pán JMt seznav jeho v jeho upřímosti a dobré vuoli, ráčil jest jemu tolikéž na jeho dá[ti] u Libišan od dvora svého, a více nežli jeho jest bylo, a ráčil jest jemu odpustiti, aby s žádnými robotami neměl nic činiti do toho roku, a ráčil jest jemu prominúti v úrokuov z milosti své a ti � dáti na pomoc.

Strana 464
464 D. XIX. Registra rybničná [Fol. 3.] Léta téhož ten pondělí před sv. Duchem [1494, 12. května] Kubka z Po- duolšan učinil frajmark se pánem JMtí o tu zahradu a roli, kterúž jest měl v Poduolšanech, na Libišanskú [za]hradu i také roli, kteréžto zahrady jest odměřeno t jitro a provazec a orné rolí tti jitra, i přebylo jest kus loučky na svrchupsanú zahradú za iij provazce. Tu jest přijal pod plat dobrovolně a má s toho platiti každého úroku xti peněz bílých. A pán JMt ráčil jest jemu odpustiti úrok svatohavelský skrze jeho upřímost a dobrú vuoli, kteréhožto úroku platí [z] zahrady vitit 3 bíl. a s prutu ti gr. bíl. a roboty ženné tij gr., a ta se jemu robota letos promíjí, než úrokové se jemu promíjejí titt; a ty slepice, kteréž platí o vánocích, také jemu pán JMt odpustiti ráčil z milosti své, a na pomoc jemu dáti ráčil xxii gr. míšenských. Léta téhož oc tu středu před ochtábem božího těla [1494, 13. června] Kulhánek z tej svrchupsanej vsi učinil jest frajmark se pánem JMtí o roli, o lúky, o lesy, kterúž jest měl v Poduolšanech, na Libišanskú roli, lúky i lesy. Kteréžto jest role jemu odměřeno lán, prut iiit jitra tii provazce, a luk i prut tiii jitra provazec, lesu tii jitra ti provazce. To jest přijal za spravedlivé a dobrovolně a z toho pánu JMti velmi děkoval. A pán JMt pro jeho upřímost a dobrú vuoli vzezříti jest naň ráčil milostí svú a ráčil jest jemu odpustiti iiii úroky, a do roka aby nic nerobotoval ani jměl co s robotami činiti. To jest jemu pán JMt z milosti své odpustiti ráčil. A lesu anebo latí, což mu bude potřebie, to se jemu dáti má. Item pivovar, který jsme vymínili ve dvoře Opatovském, ten sem dal Petrovi, kterýž má ve dvoře býti, za tii m., a peníze má dáti o Hradeckém jarmarce. Co zuostalo v Poduolšanech rolí po všech jiných, kousek neveliký za t jitro a za ti provazce po všech jiných po měštištích, když sem rozdal rolí, i prodal jsem to Hanykéřovi odtudž z Puoduolšan za iit � m.; ktežto má zavdati prvnie penieze o Hradeckém jarmarce ii ſ� m. a v rok i ſ, a má z toho platiti každého úroku tit s bílé. Léta téhož a dne Šimerka odtudž učinil jest frajmark se pánem JMtí o rolí Poduol- šanskú na Libišanskú rolí, kteréžto rolí jest jemu za jeho rolí odměřeno xi prutuov iiit jitra ii provazce. Kterúžto on rolí jest od pána JMti dobrovolně s svú dobrú vuolí k tomu dal, i také dobrú vuolí k tomu jest přivolil bez přinucenie. A pán JMt vida jeho upřímost a dobrú vuoli, ráčil jest mu odpustiti, aby tento rok neměl s žádnými robotami nic činiti, a úrokové se jemu promíjejí čtyři. Pán JMt ráčil se jest k němu tak jmíti jak k člověku svému, a ráčil jest jemu pomoci na stavení ii míš. Léta a dne téhož Něta vdova odtudž učinila jest frajmark s pánem JMtí o rolie Po- duolšanskú na Libišanskú rolí, kteréžto rolie jest jí za její rolí oddáno a odměřeno t lán iit pro- vazce lesu, it jitra i provazec, luk viii jitr; kterúžto rolé jest od pána JMti za vděk přijala a děkuje pánu JMti i s sirotky svými velice. Ktežto pán JMt ráčil jest zezříti na její pokoru a dobrú vuoli, kterúž jesti učinila i s sirotky svými, ráčil jest jí odpustiti, aby všech robot do toho roku prázdna byla; poznavši to ona i [s] sirotky svými, že by pán JMt kázal jí dosti za její dáti a nad to víc než dosti, i svolila se pánu JMti dáti v � gr. č., a má dáti o Hra- deckém jarmarce i � gr. a v rok druhú, a tak po kopě gr. má platiti] až do vyplnění sumy svrchupsané. Léta téhož a dne rychtář Žabka odtudž učinil takový frajmark se pánem JMtí o rolí tu, lesy, kteréž jest měl u Poduolšan, na Libišanskú rolí i na lesy, kteréžto rolí jest jemu odměřeno i lán prut ti jitře, lesu it jitra; to jest on přijal od pána JMti s děkováním velikým

Strana 465
z roku 1494: Podolšany. 465 děkuje pánu JMti z toho, že jest s ním milostivě učiniti ráčil a dosti bez nedostatku jemu jest za jeho dáti ráčil. Pán JMt seznav jej v takové upřímosti a dobré vuoli, kterúž jest pánu JMti ochotnú tváří udělal, ráčil jest jemu odpustiti, aby do toho roku nic neměl činiti s žá- dnými fuorami, to jemu pán JMt ráčil prominúti pro jeho upřímost a dobrú vuoli z milosti své. Léta a dne téhož stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Vavřincem Trskem z Po- duolšan o rolí tu, kterúž jest jměl u Poduolšan, na rolé Libišanskú, kteréžto rolé jest jemu odměřeno u Poduolšan lán prut, a dáno mu jest za to zbytek, kterýž jest zuostal po všech jiných u Libišan; a on jest za to přijal dobrovolně, děkuje JMti pánu velmi z toho, že mu dosti ráčil učiniti za jeho. A pán JMt skrze jeho dobrú vuoli a upřímost ráčil jest odpustiti, aby tento rok s žádnými robotami neměl nic činiti, a pět úrokuov jemu ráčil odpustiti z milosti své. Léta téhož a dne v pondělí den sv. Prima [1494, 9. června] stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Řehákem o zahradu tu, kterúž jest jměl v Poduolšanech, na jinú zahradu v též vsi a rolé, kteréž jměl prut; dán jemu za to rolí jiný prut tu v Poduolšanech. I přijal jest to dobrovolně bez přinucenie od pána JMti s velikým děkováním. A pán JMt pro jeho upří- most a povolnost ráčil jest mu odpustiti, aby za žádnými robotami neměl nic činiti do toho roku, a ráčil mu prominúti za pět let úrokuov z milosti své, a lesu jemu ráčil za týden ku pomoci dáti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Blažkem Hyzbanem o za- hradu tu, kterúž jměl v Poduolšanech, na jinú zahradu v též vsi, za kterúžto on zahradu od pána JMti přijal jinú zahradu v Podólšanech i s měštištěm. A pán JMt vida jeho povolnost chudú a upřímost, ráčil jest mu odpustiti z milosti své, na pět let aby úrokuov neplatil a ffuor] všech aby prázden byl do toho roku, a ráčil jemu přidati na pomoc k stavenie j � gr. bíl. z milosti své. Léta téhož a dne stal se jest frajmark mezi pánem JMtí a Havlem z Poduolšan o zahradu na zahradu v též vsi Poduolšanech, kterúžto on zahradu od pána JMti za svú za- hradu s dobrú vuolí a s upřímostí jest přijal. A pán JMt seznav jeho v jeho chudobě a upří- mosti, dobré vuoli, ráčil jest jemu odpustiti, aby s žádnými robotami neměl nic činiti do toho roku, a ráčil jest jemu lhotu dáti úrokóm za pět let z milosti své. S těmito pan Zdechovský má uhazovati, a jakž s nimi uhodí, aby toho cedule sepsané byly pod jeho sekretem, a oni aby zde v neděli byli a k tomu se přiznali, že jest se za jejich dosti stalo. Do Steblový s těmi se jest uhodilo o všecko. Najprv aby se stavili v Poduolšanech. Potom ve Ždanicích s těmi se jest uho- dilo o všecko. Potom v Kavčinách s těmi se také uhodilo. Potom v Černý s těmi se také uhodilo. Potom v Živanicích s těmi se také uhodilo. Potom v Němčicích s těmi se také uhodilo. Potom v Dúbravici a v Hrádku s těmi také se uhodilo. V Sopři s těmi se také uhodilo. V Lehnicích s těmi se také uhodilo. Archiv Český XVII. V Neratově také se uhodilo. [V] Přelovicích s těmi také. V Zminným tu také jest konec. V Kolodějích také jest konec. Ti, s kterýmiž Kabát uhodil, ti ať také jsú a seznají se k tomu. V Srchu že jim hnoje vzato, tu jest o ty hnoje uhozeno i o všecko, co jim pobráno. V Pohranově jest konec. V Opatovicích jest konec. Potom v Ohrazenicích jest konec. 59

Strana 466
466 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: [Fol. 3. b] Ždanice. Léta Božího oc LXXXXVI° stal se jest dokonalý frajmark mezi pánem JMtí a Zralíkem ze Ždanic o dvuor na dvuor v Benátkách; pán JMt ráčil mu jest dáti dvuor za jeho dvór ze Ždanic a rolí za rolí, lúky za lúky, a s jistbu lesu má jemu pán JMt dáti; a úrok svato- jiřský najprv příští má platiti ve Ždanicích. Dá-li jemu pán JMt co stavenie ze Ždanic, to jest při pánu JMti. Actum Pardubic sabato post conductum Pasce [1496, 12. dubna]. Trčkovi role zuostalo tit jitra titj provazce. U Chrastnice, to jest role pána JMti. Kubcovi má odměřeno býti i čtvrt ii jitra Vachkovi role zuostalo vii jitr i provazec. Petrovi role zuostalo i prut iit provazce. provazec, jestliže se jí zatopí pode vsí. Kteráž jest obec u hráze, za tu se jim Hřebcovi luk viit jitr ttii provazce. Témuž role vitit jitr; ten chce tak nechati, až zvie, má odměřiti prut, jestli že jim zatopí nade vsí. co se jemu jí zatopí. Jsú ještě měštiště dvě panské k ůbci za tiit provazce, prve s nich nic neplatili, než jak pan Bušek byl na úřadě, tak jest jim přičiněno z toho tiii gr. bíl, tak súsedé přijali, a to bude v rybnice zatopeno. [Fol. 5.] Zminné. Léta oc XCVI° stala se jest smlúva se pánem JMtí a súsedy Zminskými vo obec skrze urozeného pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta z Buohdanče, úředníka ty časy na Pardubicích: jakož jim jest obec zatopena rybníkem Novočernským, i jest jim oddáno od pána JMti pustinami a niezkým lesem dosti za jich. A k tomu jsú všickni dobrovolně při- stúpili, pánu JMti z toho velmi děkujíce. Act. fer. IIa post Johannis Baptiste [1496, 27. června]. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a Martinem Kolcem ze Zminného skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu se jest škoda stala strfúhú], a zatopilo role vit provazcuov, i oddáno mu od pána JMti zase tolikéž luk u [...Jday, a on jest k tomu dobrovolně přistúpil, pánu JMti z toho velmi děkujíc. Černá u Pardubic. Léta toho a dne [1496, 27. června] stala se jest smlúva se pánem JMtí a Černskými súsedy vo cestu za[...] lúky prve oddali a cesty jim neukázali; i ukázána jim cesta] přes tu pústku, jako sem kúpili, ale však [s] takovú výminkú, ač jestliže by tu k....] jaký člověk byl, aby jemu bez škody jezdili. A ta smlúva jest se stala skrze urozeného pana Jana Zde- chovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích; a pakli by jakú škodu učinili, aby jemu ji zaplatili. Bukovina u Hradce. Léta téhož a dne [1496, 27. června] stala se jest smlúva se pánem JMtí a Ondřejem z Bukoviny skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, úředníka ty časy na Pardubicích: jakož jemu zatopili lúky iti rybníkem Újezdecským, i oddáno mu od pána JMti tolikéž lúky u Vysoký, a to jest dobrovolně od pána JMti přijal. Bukovina u Pardubic. Léta božího oc XCVI° [1496] stala se jest smlúva se pánem JMtí a Petrem, starým rychtářem z Bukoviny, skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích:

Strana 467
Ždanice, Zminné, Cerná, Bukovina. 467 jakož mu jest strúhú zkaženo a vyryto v louce, i dáno mu jest za tu škodu i � m. od pána JMti, a on to jest dobrovolně přijal. A taky toho všeho, což tu pozuostává, má tu požívati, a nemá mu toho zbraňováno býti od pána JMti ani úředníkuov JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a Machem odtudž skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, úředníka na Pardubicích, jakož mu se jest škoda stala strúhú a což mu jest vybráno, i dáno mu od pána JMti za tu škodu i m. ti gr., a [což tu pozuostává, toho všeho má požívati, a nemá mu toho od pána JMti ani od úředníkuov JMti zbraňováno býti. A to jest od pána JMti dobrovolně přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a Vaňasem odtudž skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu se škoda stala strúhami na lukách, co jest mu vybráno a zkaženo, i má jemu pán JMt za tu škodu dáti iiii [ m., a on má toho předce požívati, což muož, a to jemu nemá zbráněno býti od pána JMti ani od úředníkuov JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Matúšem odtudž skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož se jest mu škoda stala na lukách strúhami a co mu jest vybráno, i dáno mu za to a za tu škodu od pána JMti i � m., a on jest to dobrovolně od pána JMti přijal; a toho všeho předce požívati má, toho jemu pán JMt ani úředníci JMti zbraňovati nemají. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a pekařem odtudž skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta z Buohdanče, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu se jest škoda stala strúhami a což mu jest vybráno, i dáno mu za tu škodu od pána JMti i � m., a toho všeho předse má požívati, a toho mu pán JMt zbraňovati nemá ani úředníci JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a Vondrou ratajem skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu jest strúhú luk zkaženo a vybráno, i dáno mu za tu škodu vi �P m. od pána JMti; a což můž, aby svého požíval, a toho aby mu nebylo zbraňováno od pána JMti ani úředníkuov JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a s Kramelínem z Bukoviny skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu jest luk zkaženo a vybráno strúhú, i dáno mu jest za tu škodu od pána JMti tj m., a což muož toho požívati, aby požíval, a to mu nemá zbraňováno býti od pána JMti ani JMti úředníkuov. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Vaňasem odtudž skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu se jest škoda stala strúhú a co mu jest luk vybráno za titi provazce a zkaženo, i oddáno mu od pána JMti v Koulovský lúce za to bezmála vi provazců, a to jest dobrovolně přijal; a toho, což jest tu, aby on toho požíval, aby jemu toho zbraňováno nebylo od pána JMti ani od JMti úředníkuov. Léta téhož stala se jest smlúva s pánem JMtí a Havlem z Bukoviny skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu se jest škoda stala strúhú, zkaženo it lúky provazec, i oddáno mu od pána JMti v Karlici takýž provazec takéž, i přidáno mu kúsek, protože jest jeho lepší byla. A on jest to od pána JMti dobrovolně přijal bez přinucení. 59*

Strana 468
468 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496 a 1497: Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Beranem z Bukoviny skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož jsú mu lúky zkaženy a zatopeny strúhú, i dáno mu od pána JMti za tu škodu ttit �P m., a on, což muož, aby toho požíval, a to aby jemu nebylo bráněno od pána JMti ani od úředníků JMti. A k tomu jest dobrovolně přistúpil bez přinucení. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, mezi pánem JMtí a rychtářem mladším z Bukoviny, což mu jest strúhú zkaženo a silnicí k mostu a průhon, vykoupeno od něho tiii záhony rolí přes dvoje hony, i dáno mu jest tolikéž zase od pána JMti v Karlici, a provazec mu jest přidán, protože jest jeho poněkud lepší bylo. A k tomu jest dobrovolně přistúpil a pánu JMti z toho děkuje. [Fol. 6.] Lhotka u Pardubic. Léta oc XCVI° [1496] stala se jest smlúva s pánem JMtí a Jankem rybářem odtudž skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu jest se škoda stala stavem a zatopilo se jemu, a co mu země pobráno i co mu se ještě bráti bude, má se jemu dáti ti m. za tu škodu. A on jest to dobrovolně přijal od pána JMti, a což muož, aby toho j[..] požíval, aby jemu toho od pána JMti hájeno nebylo ani úředníkuov JMti. A jestliže by jemu co lesu sekali, dělajíce zástavu jakú, má mu se zase jiného od pána JMti oddati. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a sirotky a poručníkem Pavlovými skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta úředníka: jakož se jim škoda stala strúhú, a což jest jim vybráno a k úbci od nich vykúpeno, to jest jim za obec ten kus dán; i má se jim za to všecko od pána JMti dáti vit ſ m. A to ten kus od nich proto vykúpen, nebo sena jim obce strúhú mnoho zkazila. K tomu jest poručník jich na místě těch svrchu- psaných sirotků přistúpil a k tomu vuoli dobrú dal, jakož jim se jest škoda stala na obci, i nemají k té obci kudy příjezdu, má se jim most dělati přes tu strúhu od pána JMti anebo JMti úředníkuov, a lesu dáti, a oni jej mají svézti, a také pán JMt má jim k úpravě toho mostu dávati lesu, a oni mají potom jej sami opravovati. Dúbravice ves. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a súsedy Dúbravskými skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož se jim škoda stala na obci rybníkem Jeserem, i oddáno jim za tu všecku škodu ttit jitra lesu Jezera, a oni to od pána JMti všickni dobrovolně přijali. A k tomu jest jim na svědomí dal list pod svú pečetí. Léta téhož a dne stala se jest smlúva se pánem JMtí a Pavlem odtudž skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, jakáž mu se koli škoda stala rybníkem Jezerem, má jemu pán JMt za tu škodu dáti xl gr. m., a to jest dobrovolně od pána JMti přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Martinem z Dúbravice, jakož mu se škoda stala, ješto jemu rolí vybrali ti provazce k stavu Jezerskému, i za tu škodu má se jemu dáti od pána JMti ii � m. i za to, ješto jemu hony podměkují, za to za všecko.

Strana 469
Lhotka, Doubravice, Rosice, Podůlšany. 469 Léta téhož stala se jest smlúva se pánem JMtí a Hynkem z Dúbravice skrze pana Jana Zdechovského: jakož jsú mu tti hony vybrány i podmokají, i oddány jsú mu za to jiné hony od pána JMti, a to jest dobrovolně přijal. Léta tého ž] a dne kúpeny jsú od vdovy dvoje hony za üt � m., a ty dvoje hony od Hynka jí přidány, kteréž pánu JMti Hynek pustil, kteréž jsú zkaženy pod rybníkem. [fol. 6. b.] Rosice ves. Léta Božího MCCCCXCVII“ stala se jest smlúva tu sobotu po svatém Janě Křtiteli Božím [1497 1. Jul.] se pánem JMtí a Janečkem z Rosic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu lesu porubali a země pobrali na rybník Jezero, za tu škodu má se jemu dáti od pána JMti j P m.; a to jest vděčně od pána JMti přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, mezi pánem JMtí a Vaškem z Rosic: jakož mu jest les pobrán a země pobráno, i má se jemu od pána JMti za tu škodu dáti t � m. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta se pánem JMtí a Hlařitkovými sirotky, že se jim má dáti za tu škodu, co jest jim lesu a země pobráno k rybníku Jeseru, i P m.; i jest jim již dáno. Šrámkovi co jest lesu posekáno, země pobráno, za to od pána JMti nic vzíti nechce, než dává to JMti jako pánu svému. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Baranem z Rosic, jakož mu jest lesu pobráno a země pobráno, i jest mu za to od pána JMti dáno j � m.; a on jest to dobrovolně od pána JMti přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Příkazú z Rosic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích: jakož mu jest lesu srubáno a země pobráno k rybníku Jezeru, i má se jemu za to dáti od pána JMti i �P m. [fol. 7.] Znamená se, s kým se smlúva stala, komu se Jezerem co zatopilo. Matějovi ze Lhoty rolí i lesu za čtvrt, a má jemu pán JMt za to dáti vi � m., na sv. Jana iti ſ a v síž rok iii ſ. Pavlovi z Rybitví zatopili jedny hony, má se jemu dáti i P m. Sádlovi odtudž, co jest stav dělán i pod stavem tj honuov, má jemu dáti pán JMt tit ſP m. V útoce pustým pán JMt ráčil mu dáti šíři na itt lokty a vzdéli na provazec. Ondřejovi z Libitvi (sic) topí se rybníkem lesu iiii jitra a tit provazce, a role v stavě a pod stavem ti jitra a provazec, i má pán JMt za to dáti 4 ſ m. Z Rybitví Karcubovi jedny hony mu se topí, i má jemu pán JMt za to sraziti svato- havelský úrok. Prokopovi a Rybitví topí se jemu ti jitra role a lesu, pán JMt ráčil mu za to dáti v útoce pod Labi jitro a provazec. Poduolšany ves. Léta XXCVI° stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a súsedy Poduolšanskými vo obec skrze urozeného pana Jana Zdechovského z Sekyřic a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Par- dubicích, že jest jim dána louka za obec, kteráž slove Kutna, a k tomu titi jitra lesu smajce-

Strana 470
470 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496 a 1497: ného k obci za prvnie vuobec, a oni jsú to dobrovolně přijali od pána JMti, neb jest se jim tak dalo, jakž jsú sami chtěli. Actum fer. VIa post Corporis Christi [1496, 3. Junii]. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Hřebcem o všecko, což mu jest zatopeno a zkaženo rybníkem Šeperkú, skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích; dáno mu za to za všecko louka v Loktích, kterúž jest Haneš držel, týž potudž Hřebec má všecko držeti; a to jest Hřebec před sousedy za své dobrovolně přijal bez přinucení a z toho pánu JMti velice děkuje, že mu za jeho dosti dáno. Act. fer. VIe post Corporis Christi. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Bartoněm z Poduolšan o louku, louka za louku, má se jemu dáti prut a 1 jitro, urozeným panem Janem Zdechovským a Pavlem Kabátem, ty časy úředníkem na Pardubicích, a k tomu jest dobrovolně přistúpil bez přinucení. A pán JMt přidal mu, aby lesu svého za lúkami požíval budúcně. A k tomu na svědomí urozený pan Zdechovský oc svú vlastní pečeť přitiskl, a on z toho pánu JMti velice děkoval, že jemu za jeho jest dosti dáno. Act. fer. VI» post Corporis Christi. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Markem z Poduolšan ten pátek po Božím těle panem Janem Zdechovským a Pavlem Kabátem o lúky, lúky za lúky, za prut dalo se jemu vit jitr ze příčiny, že jest tam dále. A z toho pánu JMti velice děkoval a dobrovolně k tomu přistúpil bez přinucení. [Fol. 7 b] Rybitví ves. Léta Božího oc XCVII° [1497] stala se jest smlúva dokonalá s urozeným pánem panem Vilémem z Pernštejna oc a súsedy Rybitvitskými a Matějem Lhotú ze Lhotky skrze Pavla Kabáta z Buohdanče, ty časy úředníka na Pardubicích, o rolí, o lúky, o lesy i o jiné věci, kterýž se jim zatopily rybníkem Jezerem, že se těm všem za to dosti stalo a zaplatilo k tomu jsú všickni dobrovolně přistúpili a pánu JMti z toho velmi děkujíce. [Připsáno rukou pozdější:] Item. Řeháček, který měl kousek louky pod Rybitvím za Lhotskýho rolí podle panskýho, tu jest pánu JMti pustil. A dána jest Houserovi rybáři na Blatník, a sraženo Řehákovi z tý loučky každýho úroku ij gr. Actum fer II ante Georgii anno 1516 [21. dubna]. [Fol. 8.] Srch ves. Léta Božího tisícieho čtyřstého devadesátého šestého [1496] stala se jest smlúva s Srchovskými sousedy, co jim škody učinili, hnoje pobrali, když se Šeperka strhla, i jiných věcí, dochů, lesu. Vojtějovi z Srchu za xlt doch a za xxiiti vo- zuov hnoje i ſP. dt. Matúšovi za les jiný les, za hnoj jiný hnoj a vi gr. m. dt. Brožovi za jeho škodu, co jsou mu ve dvoře pobrali hnoje a dochuov, má mu za to Vítek dáti za vit gr. lesu. dt. Janovi Rysovi co mu pobrali hnoje a krokvi, má se mu za to dáti rvi gr. m. dt. Jiříkovi za jeho škodu má se jemu dáti itit gr. m. za hnuoj. dt. Václavové Sračkové za její škodu srážejí vosep žita t korec i věrtel a ovsa korec a i věrtel a slepice tit a xx gr. úroku. dt. Boříkové vdově za její škodu a za hnuoj rvi gr. má se dáti. dt. Klimšovi za hnuoj a za prkna za dvě iiii gr. m. dt.

Strana 471
Podůlšany, Rybitví, Srch. 471 Šimkovi co mu hnoje pobráno, má se mu za to dáti i gr. míš. dt. Ondřejovi za konopě netřené, ješto jemu pobrali, x gr. m. dt. Léta Božího oc XCVI° [1496] stala se jest smlúva skrze urozeného pana Jana Zde- chovského a Pavla Kabáta z Buohdanče mezi pánem JMtí a mezi Ondřejem z Srchu o lúku, kterúž rybníkem Šeperkú topí, že jest jemu ode pána JMti za jeho dosti dáno lesem kusem v Olšině u Pohranova, a jestliže by kdy mohl tý lúky čím požiti, nemá jemu toho zbraňováno býti od pána JMti ani od úředníkuov JMti. A on s toho pánu JMti velice děkuje, a pan Jan Zdechovský dal jemu ceduli na to pod pečetí svú. Kozlovi za jeho škodu a za hnuoj v gr. m. dt. Suma toho učiní iij �? m. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a mezi lidmi JMti z Srchu Kozlem a Bobříkovou Margetou s každým z nich o hony role, že pán JMt kúpil trhem od nich od Kozla hony za j P m. a od Bobří- kové za i P m. A k tomu jsú dobrovolně přistúpili pánu z toho děkujíce; kterýž hony ležely pusty mnoho let, nemajíce k nim žádného příjezdu, a ty jsú oddány Černskajm, ješto se jim jich role zatopila Šeperkou. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, mezi pánem JMtí a Janem Mechem o louku, kteráž mu jest zatopena Šeperkú. I oddáno mu jest za to u Hrobčic it jitra od pána JMti, a jestliže by jemu co víc zatopeno bylo v tom místě, za to jemu nemá víc oddáváno býti; a taky co by muohl toho místa požiti sečbou neb pastvami, toho mu hájeno býti nemá od pána JMti ani úředníkuov JMti. A z toho pánu JMti velice děkuje, dobrovolně to přijal beze všeho přinucení. Léta téhož v úterý po sv. Vítě 1496 [21. Junii] stala se jest smlúva dokonalá s uro- zeným pánem panem Vilémem z Pernštejna oc a súsedy z Kavčinek Malých, jakož jim jest zatopena obec i zkažena rybníkem Šeperkú, i za tu obec i za tu škodu oddáno jest jim z roz- kázání pána JMti tři čtvrti rolí, a oni jsú to přijali s svú dobrú vuolí bez přinucení a pánu JMti velice děkují z toho. A což se jiných škod dotýče, kterýž jsú se dály v tý vsi i okolo tý vsi, tu jsú za to žádali pana Zdechovského a Pavla Kabáta, aby jim strúha udělána byla tu pod stavem. A oni jsú jim řekli, že udělána bude, pán JMt má jim bez meškání rozkázati udělati tu jistú strúhu; a kdyby potřeba byla cajzení, tehdy pán JMt má tu strúhu cajditi i JMti potomci. A taky jest jim přiřčeno to, že pán JMt má jim na ty tři čtvrti list udělati, kterýž jsou jim dány k obci, aby jim tím hýbáno nebylo věčně. A všem súsedóm za jich škody má se jim dáti sena letos, ale víc nic. To jest Vítkovi polesnýmu rozkázáno skrze pana Jana Zdechovského a Kabáta. Léta téhož oc z tý vsi zatopila se jest čtvrt Šeperkou; i pán JMt ráčil mu jinou dáti Krajníkovi, z toho pánu JMti velmi děkuje, že mu jest za jeho dosti dáno. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Ka- báta a súsedy z Kavčin Velikých, kterýmž se škoda děje Janovi a Hášovi, kterýmž strúhú zkazilo tit jitra role. Dalo se jim tolikéž, a oni pánu JMti velmi děkovali a dobrovolně k tomu přistúpili. A všem sousedóm za jejich škody má se jim dáti sena letos, ale nic víc; to jest Vítkovi polesnému rozkázáno skrze pana Jana Zdechovského a Kabáta.

Strana 472
472 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: Léta Božího tisícího oc XCVI° [1496] stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechov- ského a Pavla Kabáta ten úterý po sv. Vítě mezi pánem JMtí a mezi sousedy Steblovskými, že jest se jim nějaká škoda stala těmi strúhami, kteréž pan Bušek dělal na Jezero, za ty škody všecky dáno jim lesu pod Šeperkú místo za místo. A k tomu jsú dobrovolně bez při- nucenie přivolili, a z toho pánu JMti všickni vespolek děkujíce; i s těmi všemi, kterýmž se země brala k podvezení, těm všem jest za to dosti oddáno místo za místo, a z toho pánu JMti velmi děkují. Co se Hoščalky dotýče, co mu jest lesu sroubáno, za to mu jest jiného dáno, a o všecko konec a místo. A z toho pánu JMti velmi děkuje. [Fol. 9.] Černá. Léta téhož a dne [1496, 21. Junii] stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Halamú z Černé skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, že týmuž Halamovi za jeho škody a za jeho rolí, kterýž jsú jemu vzaty k obci, má pán JMt jemu dáti titi gr. č. A on má pánu JMti ty všecky poplatky platiti, kteréž jest prv platil, i roboty i vše jiný vystávati, jaké jest kdy prve vystával. A což k obci není oddáno, muož-li ještě co toho požívati, toho mu nemá zbraňováno býti od pána JMti ani od JMti úředníkuov. Léta téhož oc stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta ten úterý po sv. Vítě [1496, 21. Junii] mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernštejna oc a súsedy Černskajmi vo obec, tak že za jejich obec, co jest jim koli zatopeno, za to jim jest jiná obec oddána; a k tomu sú všickni dobrovolně přistúpili a z toho pánu JMti velmi děkujíce. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Ka- báta mezi pánem JMtí a Blahútem o tu čtvrt, kterúž jest měl po otci v Černé, za kterúž jest otec jeho tj ſ dal; i co jemu zatopeno, za to se také jemu dáti má ij ſP m. od pána JMti, a což není zatopeno, toho má požívati a úrok pánu JMti týž platiti, jako jest prve platil; a což jest mu jiný rolí zatopeno, za to mu jest oddáno Oblizovský i luk poněkud a těmi hony u Vítka a ostatek lúkami u Hrobic. Item. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a Jírú Karcubú skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, že jemu pán JMt ráčil dáti za jeho lúky a za škody, kteréž se jemu staly rybníkem Šeperkú, ii jitra lúky u Hrobic; a on z toho pánu JMti velmi děkuje. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Ka- báta mezi pánem JMtí oc a Janem z Černý, co jest se jemu koli rolí zatopilo a pobráno, za to za všecko jest mu oddáno lúkami u Hrobic od pána JMti; a on z toho pánu JMti velmi děkuje. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a Tomáškú Machnú, že co se jí škody stalo na lnu, když se Šeperka spu- stila, za tu za všicku škodu, jakžkoli se jí stala, za to pan Jan a Pavel Kabát od pána JMti dal jí i P m. A ona z toho pánu JMti velmi děkovala. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a farářem z Černé. Zatopeno jest jemu rybníkem Šeperkú vi jitr role, i dáno

Strana 473
Ves Cerná, Němčice, Hrádek. 473 jest mu za to 1 jitro a titi provazce role, a ostatek luk jest jemu dáno od pána JMti, a za len, kterýž mu jest zkažen, když se Šeperka strhla, x gr. m. Léta téhož stala se jest smlúva tu středu před svatým Janem [1496, 22. Junii] skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a Vítkem polesným z Černé, tak jakož jest jemu pan Jindřich Špetle oddal za jeho škody, kteréž mu se staly rybníkem Še- perkú, a pan Jan Zdechovský a Pavel Kabát vyptavše se na to, že jest mu za jeho dosti od- dáno tu v Černé Oblizovského, a Vítek k tomu dobrovolně přistúpil, i ještě co jest více bylo, toho jest všeho zase postúpil pánu JMti. A k tomu jsú svú vuoli dali a Vítek to dobrovolně přijal, pánu JMti z toho velmi děkoval, a dal pánu JMti rolí hony, a z té příčiny dalo mu se za to to měštiště Oblizovský, a co mu lesu zrubáno, zatopeno tit pruty, i za to mu jest zase dáno jiný tit pruty lesu v Olšinách u Pohranova. A on z toho pánu JMti děkuje. Léta týhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a Hoščalkú z Černé, co jest mu Šeperkú zatopeno a lesu sroubáno a vy- bráno, za to mu jest od pána JMti dosti lesem za jeho dáno. A on to od pána JMti vděčně přijal. Léta téhož stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a Valšem odtudž o rolí, co mu jest pobráno a zatopeno, i oddáno mu za to tý rolí od Vítka, kterúž pánu JMti dal, ti jitře, a za ostatek rolí, nemajíc tu žádný jiný rolí, oddáno mu luk ij jitra u Hrobic. A on pánu JMti z toho velmi děkoval. [Fol. 9. b.] Němčice. Léta Božího tisícího oc XCVI° [1496] stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechov- ského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, tu středu před svatým Janem [22. Junii] mezi pánem JMtí a rychtářem Němčickým, co mu jest tím Velikým rybníkem za- topeno i zkaženo, byl mu Dubánek nebožtík dal a něco řekl platu vyraziti: i nezdálo se to panu Zdechovskému i Kabátovi, i přidali jsú mu kousek louky, aby platu nic vyraženo nebylo. A on jest k tomu dobrovolně přistúpil beze všeho přinucení a pánu JMti z toho děkuje. Léta Božího (sic) stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi pánem JMtí a Vlkem z Němčic, že mu porubali lesu k tarasu, kdež nemajíce jiného lesu, má mu se dáti za tu všecku škodu i �P m. od pána JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, mezi pánem JMtí a Jirkem Hylickú, jakož mu jest zatopeno rybníkem Šeperkú rolí, i jest mu za to dáno od pána JMti i jitro a provazec lúky u Hrobic. A to jest přijal od pána JMti dobrovolně. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí a mezi Martinem z Němčic, že jakož mu se škoda děje v rolí pod Šeperkú, i má týž Martin strúhu dělati vedle rolí své, a pán JMt má jemu dáti xl gr. m. od tej strúhy. [Fol. 10.] Hrádek. Léta Božího oc stala se jest smlúva mezi pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta mezi Krkanem z Hrádku; ztopeno mu prut lesu rybníkem Jezerem, i oddáno mu od pána JMti za to zase jiného lesu tolikéž; a vybráno k stavu tit jitra rolí, i oddáno Archiv Český XVII. 60

Strana 474
474 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: mu za tu rolí ti jitra lúky u Hrobic. A on z toho pánu JMti děkuje a dobrovolně k tomu přistúpil bez přinucení. Actum fer. Ve ante Joannis Baptistae [1496, 23. Junii]. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta a Prokopem z Hrádku, že mu bylo zatopeno luk ii jitra rybníkem Jezerem, i oddáno mu od pána JMti zase tolikéž lesu v Hlavi. A on to dobrovolně od pána JMti přijal. Neratov. Léta téhož oc stala se jest smlúva mezi pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta a Rušmú z Neratova: jakož jsú jemu všecky louky zatopeny i něco rolí rybníkem Živanským, na kterýchž lukách sedm vozuov sena jest nasekával, i maje lásku ku pánu JMti, dobrovolně k tomu svolil, aby sobě mohl s v vozuov sena naséci u Živanského rybníka a nic víc. A co se rolí dotýče, pustil pánu JMti hony rolí, a proti tomu jest mu oddáno od pána JMti viiti záhonuov přes dvoje hony a rolí jiné. A tu, kdež by to seno sekl, aby tu mohl požívati pastvú anebo votavú. Léta a dne téhož stala se jest smlúva mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pern- štejna oc skrze urozeného pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta a Habartem z Buohdanče, jakož jest kúpil dvuor v Neratově za rit ſP m., i prodal to pánu JMti zase za iiti � m. za hotové bez svrchkuov. [Fol. 10. b.] Živanice. Léta od narození Božího XCVI° stala se jest smlúva na den sv. Jana Křtitele Božího [1496, 24. Jun.] mezi pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta s Prokopem z Živanic, jakož mu jest zatopeno rybníkem Živanským vilit jitr a t provazec rolí, i sraženo mu jest tij gr. bílého úroku každého i svatojiřského, a dáno mu jest za tu rolí od pána JMti tii �l gr. č., a což mu jest lesu zatopeno iii jitra, i jsú jemu jiná iii jitra dána za to lesu; a on to dobrovolně přijal bez přinucení. Léta téhož a dne stala se smlúva s pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta a rychtářem odtudž, jakož mu jest zatopeno rolí orný 1 jitro a tii provazce, i dáno mu jest za to v Tůních tolikéž 1 jitro a tti provazce, a přidán mu jest klínek u Černý tu vedle jeho, a to proto, že jest rychtářovo bylo lepší. A on jest to od pána JMti dobrovolně přijal i s synem svým; a na to má list pod pečetí páně Zdechovského. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta a Víškem odtudž [z] Živanic, že mu zatopeno rybníkem Živanským i jitra a provazec; i jest mu za to oddáno v Tůních tolikéž od pána JMti; a on jest to dobrovolně bez přinucení přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, a Zalabákem odtudž z Živanic; zatopeno mu jest rybníkem Živanským dvoje honce rolí orné, i dány jsú mu za to jedny tu [n]a Píscích. A on jest je od pána JMti dobrovolně přijal. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva s Měřičkú skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, že mu zatopeno ti jitra a čtvrt provazce,

Strana 475
Neratov, Živanice, Lohenice, Opatovice. 475 i dáno jest mu za tu škodu od pána JMti 3 P m. A to jest dobrovolně přijal od pána JMti bez přinucení, ale úroku mu není nic sraženo. Léta téhož a dne oc stala se jest smlúva s Putrasem skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, úředníka na Pardubicích, že mu zatopeno rybníkem Živanským rolí orné, i dáno jemu za to v Tůních tolikéž. A on to ode pána JMti dobrovolně přijal bez přinucení. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s Pavlem z Živanic skrze pana Jana Zdechov- ského a Pavla Kabáta: jakož mu sě jest zatopilo ifit jitra tij provazce, v Tůních sě mu dalo tolikéž od pána JMti; a on to dobrovolně přijal. Léta téhož a dne stala sě jest smlúva s Mikulášem odtudž skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, jakož mu jest zatopeno vi jitr 2 provazce, od pána JMti tolikéž za to v Tůních dáno; a on to dobrovolně přijal bez přinucení. Léta téhož a dne stala sě smlúva s Mamakem odtudž skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, že mu jest zatopeno ti jitra a provazec, i oddáno mu za to od pána JMti tolikéž v Tůních. A on to dobrovolně přijal. [Fol. 11.b.] Lohenice. Léta Božího oc stala se jest smlúva s pánem JMtí skrze urozeného pana Jana Zdechov- ského a Pavla Kabáta s Pavlem Palatú z Lohenice, že mu zatopeno rybníkem Podlučím xii provazců lesu, i oddáno mu od pána JMti za ten les ttit provazce louk. A to jest od pána JMti dobrovolně přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s Duchecem odtudž skrze pana Jana Zdechov- ského a Pavla Kabáta, úředníka ty časy na Pardubicích: jakož mu zatopeno rybníkem Podlučím xxxv provazcuov, i oddáno mu za to luk viitj provazce, a to od pána JMti zatopeno tomu Duch- kovi vi provazcuov, i oddáno mu za to luk ttti provazce. A z toho pánu JMti velice děkuje. Léta Božího oc stala se jest smlúva s Klimšem odtudž z Lohenice skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest se stalo týmž rybníkem svrchupsaným a zatopeno, i oddáno mu za rolí a lesy luk ti provazce. A z toho pánu JMti velmi děkuje. Opatovice. Léta Božího oc XCVI° stala se jest smlúva ten pátek den sv. Jana Křtitele Božího [1496, 24. Junii] mezi pánem JMtí a sousedy Opatovskými o vuobec, kteráž se jim strúhú zka- zila a stavem, že jim od pána JMti za jejich obec dosti oddáno rybníčky dva pustý a pruchon k tomu, že tu pánu JMti nic nepuozuostává až tu do sousedského. A k tomu jsú všickni dobrovolně přistúpili všickna vuobec; a ta jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta; a dáno jim na to list pod pečetí pana Jana Zdechovského. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí skrze urozeného pana Jana Zde- chovského a Pavla Kabáta a rychtářem odtudž: i oddáno jest jemu od pána JMti za jeho škodu, což mu jest strúhú zatopeno ix provazcuov, i dáno mu za to tolikéž luk a lesu. A on z toho pánu JMti děkuje a dobrovolně k tomu přistúpil. Léta téhož a dne stala se jest smlúva mezi pánem JMtí [a Jiříkem ... ..] skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta; zatopeno Jiříkovi v provazcuov minus čtvrti, i oddáno 61*

Strana 476
476 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: mu jest od pána JMti tolikéž lesu a luk; a z toho pánu JMti [děkuje] a k tomu dobrovolně přistúpil bez přinucení. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Křížkem skrze pana Jana Zde- chovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest zatopeno a zkaženo strúhú tú Opatovskú ii provazce rolí, i odddáno mu jest tolikéž rolí od pána JMti. A k tomu dobrovolně přistúpil. Léta téhož a dne stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta [mezi pánem JMtí] a krčmářem: jakož mu zatopeno ti provazce rolí strúhú tú u Opatovic, i oddáno mu od pána JMti za to tolikéž lesu a luk. A k tomu dobrovolně přistúpil a pánu JMti z toho velice děkuje. Léta téhož tu středu před sv. Vítem [1496, 8. Junii] stala se jest smlúva s pánem JMtí skrze pana Jana Zdechovského a urozeného pana Pavla Kabáta z Buohdanče s Lukšem z Hrobic, že mu vybráno rolí po prvnějším oddávání, i dalo mu se za to od pána JMti za tu škodu tj jitra lúky. A on k tomu dobrovolně přistúpil a pánu JMti z toho děkuje. Léta téhož oc jakož se na druhé straně svrchu píše, stala se jest smlúva skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta [mezi pánem JMtí] a Matúšem z Opatovic: jakož mu jest strúhú zkaženo a zatopeno ttt provazce rolí, i oddáno mu za to tolikéž lesu a luk od pána JMti. A z toho pánu JMti velmi děkuje a k tomu dobrovolně přistúpil. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Benešem z Opatovic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest zatopeno it provazce rolí a strúhú zkaženo, i oddáno mu jest od pána JMti tolikéž lesu a luk. A k tomu jest dobrovolně přistúpil bez přinucení a pánu JMti děkuje z toho. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Polákem z Opatovic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest strúhú zkaženo a zatopeno titi provazce rolí, i oddáno mu tolikéž lesu a luk od pána JMti. A to dobrovolně přijal bez přinucení. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Žandú odtudž skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest strúhú zkaženo a zatopeno tti jitra iti provazce rolí, i oddáno mu jest od pána JMti tolikéž zase rolí. A on to od pána JMti dobrovolně přijal. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Štěpánem skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest zatopeno ii provazce rolí a strúhú zkaženo, i oddáno mu jest za to tolikéž lesu a luk od pána JMti. A z toho pánu JMti velice děkuje a dobrovolně k tomu přistúpil beze všeho přinucení. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Vávrú z Opatovic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest titi provazce zatopeno rolí strúhú a zka- ženo, i jest mu za to od pána JMti oddáno tolikéž lesu a luk. A k tomu jest dobrovolně přistúpil beze všeho přinucení a pánu JMti z toho velice děkuje. Léta téhož a dne stala sě jest smlúva s pánem JMtí a Duchkem z Opatovic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta: jakož mu jest strúhú zkaženo a zatopeno ii provazce rolí, oddáno mu jest za to od pána JMti tolikéž lesu. A on z toho pánu JMti velice děkoval. Léta téhož a dne stala sě jest smlúva s pánem JMtí a sousedy odtudž: jakož jest viit provazců zatopeno strúhú a rybníkem, oddáno jest za to týž vitit provazců na polúlání od pána JMti k záduší tu v Opatovicích. A k tomu sú dobrovolně přistúpili.

Strana 477
Ves Hrobice, Pohranov, Stéblová, Ždanice. 477 [Fol. 12. b.] Hrobice ves. Léta Božieho tisícého čtyřistého XCVI° [1496] stala sě jest smlúva s Vávrú z Hrobic skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, že jemu jest od pána JMti místo ukázáno a oddáno, od soused vykúpeno, kdež sě on má stavěti. A to jest přijal dobrovolně od pána JMti bez přinucení s velikým děkováním. Léta téhož a dne stala sě jest smlúva v týž vsi mezi pánem JMtí a sousedy Hrobi- ckými, kterýmž sě jest podruhé škoda stala, těm jest všem dosti oddáno od pána JMti. A to jsú dobrovolně přijali, a s těmi všemi jest konec a smlúva dokonalá. [Fol. 13.] Pohranuov ves. Léta Božího oc stala se jest smlúva s pánem JMtí a Malíkem z Pohranova skrze pana Jana Zdechovského a Pavla Kabáta, ty časy úředníka: jakož mu se zatopilo ti jitra rolí i pro- vazec, i jest mu za to dáno od pána JMti tii vozy sena letos, ale víc nic za tu všecku škodu. A on jest to od pána JMti vděčně přijal s velikým děkováním. A toho svého aby požíval, což bude moci, aby jemu toho zbraňováno nebylo od pána JMti ani od úředníkuov JMti. Léta téhož a dne stala se jest smlúva s pánem JMtí a Homolkú skrze pana Jana Zde- chovského a pana Pavla Kabáta, ty časy úředníka na Pardubicích, že jest mu zatopeno ryb- níkem Jezerem rolí a luk vitt jitr, i jest mu za to oddáno luk tti jitra u Hrobic, a za pět jitr má jemu pán JMt dáti v m., a on má předse plat platiti jako jest prve platil. A k tomu jest dobrovolně přistúpil a pánu JMti z toho velmi děkuje.*) .... [Fol. 14.] Ourok podvolili jsú se platiti ten s toho dielu, kerýž jest od Martina koupen, a jim oddáno z toho dielu za jich škody, a toho úroku mají platiti na svatý Havel viii gr. českých a na svatý Jiří tolikéž, a to budúcně trvati má; a to mají počíti platiti na svatý Havel najprv příští. Item nad týmiž Kavčinami od Kola nad kněským hájem pod hrází až do vršku má jim pán dva plotce udělati a navézti, aby se jim tudy voda netáhla a škoda nedála, a po- tomně má jim to pán JMt opravovati, když by toho potřeba byla, aby se jim škoda nedála. Ves Steblová. Item [s] sousedy Steblovskými srovnáno tak, že při první smlouvě zuostávají, tak jakž s nimi pan Zdechovský a pan Pavel Kabát zuostal, a ti na tom přestávají. Item pán JMt aby jim dal i �P g. českých na pomoc, aby sobě struh pohloubili a po- šířili, aby od Šeperky voda mohla prostranněji jíti, aby od Kavčin také mohla voda doluov scházeti. Ves Ždanice.**) Item jakož jsú lidé vinili, že by se jim škoda dála tiem stavem, kerýž jest jim udělán ve vsi, a že by jim voda nemohla jíti starým tokem: již jsú na tom zuostali, aby sobě lidé *) Až dotud tiskli jsme ze zlomku register rybničných, jenž se chová v museu města Pardubic. Odtud dále vše, co tato sbírka D. XIX. obsahuje, pochází z rukopisu nyní pana Kubelky v Golčově Jeníkově. **) [In marg.:] Rybník Ždanský.

Strana 478
478 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: strúhu zase prokopali sami skrze stav anebo vokolo stavu obvedli, kudyž se jim zdáti bude, již oni sobě budúcně opravujte, aby se jim škoda nedála, jakž se jim zdáti bude; a toho stavu k obci zase aby užívali. S Plchem o všecko srovnáno, vo lúky, vo les, vo pastviště, že on za své dosti jmá a pána JMt z ničehož neviní, na nic se víc táhnúti nemá ani navracovati ani jeho potomci, a což by rybník zatopil, bez toho aby byl, a což by nezatopil, toho aby požíval bez překážky pánuov budúcích. Valentinovi Hyckovi keráž se jemu škoda dála zástavou, za tu škodu přidalo se jemu pastvy proti jeho do puol zástavy, když by voda netopila u Ždanského rybníka, aby požíval, a když by voda zatopila, tehdy on o to mluviti nemá, a pánu JMti to k škodě nic býti nemá. A k tomu jest dobrovolně přistúpil, a v tom jemu sousedé ani žádný překážeti nemá; a pán JMt má jemu k stodole přidati xi dřev. Sýkorovi kdež se cesta vedle jeho pole pokazila strúhou, tu se jest stala smlúva, aby sousedé jemu pomohli zadělati, aby jemu formané ani přespolní lidé přes pole nejezdili a škody nečinili; ale sousedóm jest odpustil, keříž lúky vedle něho mají, aby mohly na lúky a s luk jezditi. A to budúcně jest zjednáno, a na tom sú se všickni súsedé srovnali a svolili. A také když sú strúhu dělali, na jeho metali, také to pánu JMti dobrovolně pustil, a nikdy se vo to víc věčně nenavracovati ani jeho potomci. A pán jemu má za to dáti z dřev k stavení. Vinaře, což se dotýče jeho loukfy], kdež jest v nie hráz udělána, skrze tu hráz, má sobě z své louky vodu vyvésti a strúhu vymetati, a toho mají jemu pomoci sousedé, kteříž tu lúky mají, Plch a Kříž; tu, kdež jest strúha za starodávna byla, až do nové strúhy mají vodu vyvésti, a to aby budúcně trvalo. Křížovi když sú strúhu dělali, tehdy jest země na jeho metána, tu škodu jest všecku dobrovolně pustil pánu JMti, a za to nic nežádá a věčně toho víc nemá naříkati ani jeho po- tomci; a za to pán JMt má jemu dáti xii dřev k stodole stavení. Jirsovi Hrotovi také dělali strúhu do jeho, to jest pánu JMti dobrovolně pustil, a toho nikdy víc nenaříkati ani jeho potomci; a za to pán JMt má jemu dáti x dřev k stavení. Janovi Odrolíkovi krčmáři, ješto jest se jemu metalo [z] strúhy na jeho louku na dvou místou, on jest to dobrovolně pustil pánu JMti, a na to se nemá víc nikdy nenavracovati ani jeho potomci. Za to jemu dáno kus roždí rokytového vedle jeho pole a vedle strúhy a k bu- dúcímu požívání jeho i jeho potomkuom. A to jest přijal dobrovolně za své. Matěj Kotas, co jemu zkazili strúhou v jeho louce, neb jsú diel strúhy v jeho dělali a diel na jeho metali, a pod rybníkem pod Šeperkou jedny hony rolí podmokají, jemu za ty za všecky škody jest jemu oddáno xx záhoncuov u Kola podle jeho role, a titt dřeva k stavení pán JMt má jemu dáti, ale proto aby Matěj těch honuov požíval, jakž najlépe muož, kteréž jemu podmokají pod hrází. A to jest za své dobrovolně přijal, a budúcně to trvati má. Martinovi, kterýž sedí na místě Ondráčkově, dalo se jemu roždie rokytového kus nad mostkem, aby toho k svej potřebě požíval za ty škody, kteréž jemu zatopili pastviště Ždanským rybníkem; ale však takto aby Martin toho pastviště požíval: pokudž rybník nezatopil, a což by zatopil, bez toho aby byl; to jest přijal za své, a zase aby se na to nikda nenavracoval ani jeho potomci, a by pak všecko pastviště zatopil, tehdy aby bez toho byl, a když by všecko oschlo, aby také všeho požíval.

Strana 479
Ves Kavčiny Veliké, Neratov. 479 [Fol. 15.] Ves Kavčiny Veliké. Item stala se smlúva s lidmi konečná a věčná na věčné a budúcí časy za jich všecky škody, keréž sú se jim koli dály aneb díti budou rybníkem Šeperkou anebo struhami, tak že pán JMt za to dává ten lán dědiny Hášovské s lukami i s lesy i se vším, což k tomu lánu přísluší. Také se jim stavení přidává, kteříž mají zlé, aby sobě opravovali. Také ti lidé páně JMti poplatkuov dostávati mají, tak jakož jest ten dostával, ktož jest na tom sedle seděl. Také mají sousedé všecky dluhy zastati a zaplatiti peněžité, kteréž by spravedlivě pokázány byly před úředníky, a vobilí, kterážkoli seta sú na poli jarná i vozimná, to mají úředníci skliditi a zaplatiti obilé, komuž by dlužen byl, a že by to dostatečně prokázal. Což se svrchkuov do- týče jakýchžkolivěk, to úředníci mají opatřiti, aby sirotkóm nezahynulo, a pán JMt má dáti sirotkóm a zaplatiti a povinen jest na právě jich položiti xii P m., aby sirotci brali, a kteříž bráti budú, aby statek odevzdali a čistili, aby jim čisto bylo a držemno (sic). A to sou slíbili všickni sousedé sdržeti pod svú dobrú věrú a zachovati i jich potomci, a pána JMti nikda více z ničehož neviniti, ani JMti budúcích potomkuov. A to jsú jednali pan Heřman, pan Bartou- šovský, pan Bušek, pan Hynek. [F. 15. b.] Neratov ves. Item sousedóm co jim jest pán JMt struhou skazil, dělajíc na obci rytím a jinými věcmi, kerouž struhou vedou vodu na rybník Živanský, na Sopřecký, za to jim jest pán JMt oddal vedle jejich obce. Nad to vajše nadal s té strany od Bohdanče. A to sou dobrovolně přijali beze všeho přinucení; a pánu JMti má býti strúha svobodná, dědičná i JMti budúcím potomkóm bez překážky soused Neratovských i potomkuov jejich, jakož sou sobě hned sami meze udělali, pokud mají požívati. A pán JMt přes strúhu na tu vobec má jim most udělati, a voni potom mají sobě sami vždycky opravovati. A pán JMt má jim k tomu mostu k opravě dřievie dávati, když by k té opravě požádali. Item Bobříkovi jest oddáno za jeho louky, kdež sú jemu se škody dály strúhou svrchu- psanou děláním a podmokániem u týchž lukách (sic), ode dvora Neratovského i jitro a tiit pro- vazce. A to jest přijal dobrovolně, a zase se nemá nikdy nenavracovati ani napomínati ani jeho potomci pána JMti ani JMti budúcích potomkuov. Item Hudienkovi jest dáno v týchž lukách ode dvora Neratovského, kdež jemu doto- povalo i podmokalo rybníkem Živanským, prvním oddáváním kus louky; a von jest za své přijal, a na to se nemá zase víc nenavracovati ani napomínati ani jeho potomci pána JMti ani jeho budúcích potomkuov. Item také s těch luk jest jim dána cesta svobodná jezditi na lúky i s luk, když by jim potřeba byla, bez překážky. Item jestliže by se jim kdy jaká škoda stala tiem rybníkem nebo strúhou, tou oni nemají pána JMti ničímž viniti buďto zatopením aneb podmokáním, to sou všickni slíbili věrně a právě zdržeti. Item Kmínovi Mikulášovi oddáno za jeho škody v jeho dědině, kteréž sú jemu udělali strúhou děláním za rybníkem Neratovským, nad strúhou i jitro a tiii provazce v lukách i v dě- dinách Matějovských. A to jest za své dobrovolně přijal, a z toho více viniti nemá ani napo- mínati pána JMti ani JMti potomkuov budúcích ani JMti potomci [sic]. A jestliže by se jemu kdy jaká škoda stala podmokáním, von nemá z toho víc napomínati ani viniti ani jeho potomci.

Strana 480
480 D. XIX. Registra rybničná z r. 1496: Item témuž Kmínovi jest přidáno kousek až do strúhy, muož býti za iitj provazce, s toho má platiti úroku i g. alb. při každém úroku, a má počíti platiti při svatém Havle najprv příštím. Item Rehákovi dána jemu louka, keréž říkají Kopanina, a ta dána jemu pod plat ku prvnie rolí čtvrti, a s toho má pánu JMti platiti při každém úroku x g. alb. s toho se všeho, s role i s lúky, i jeho potomci budoucně. Item Hylance vdově [s] sirotky oddáno a odměřeno za škody, kteréž jsú se jí staly ryb- níkem Živanským a strúhou, kerouž se voda vede na rybník Živanský a Sopřecký, za všecky lúky její, kteréž sú se jí zkazily strúhou děláním a podmokáním, takže jest pánu JMti strúha svobodná a čistá před sirotky i před každým, kdož by potomně na tom gruntu seděli, věčně a budúcně. A oddáno jim jest luk za jejich škody vit jiter z těch luk, keréž sú byly od sedla Matějovského, a jest jim přidáno ku požívání jejich a k držení; a také mají sobě mostek udělati přes tu strúhu za svými, a pán JMt má jim za to dáti i m. a lesu k tomu dosti, což k tomu mostu příslušie. A potom když by jim potřeba byla, aby sobě sami opravovali. A také pod strúhú má jim pán strúhu udělati nad jejich lúkou, kerouž sú sobě pod strúhou z rolie louku udělali, a potom oni sobě sami mají budúcně opravovati. Item co se jim v rolí škody stalo těm sirotkóm děláním i podmokáním tou strúhou, za to jim dáno rolí mezi jich rolí za horou v rolí Matějovské vi jiter; a jest jim za jejich oddáno dosti a učiněno, a oni sú za své dobrovolně přijali, a na to se nemají nikda víc ne- navracovati zase ani jejich potomci ani pána JMti napomínati ani JMti budúcích potomkuov. Item Pavlovi krčmáři oddáno za to, což se jemu jest škody stalo tou strúhou děláním i podmokáním, keráž jest svrchu luk ode dvora Neratovského, za jeho lúky, keréž jemu zkazili, tttj jitra. A tu jest on za své dobrovolně přijal, a více se na to nemá nikda víc nenavracovati ani napomínati ani jeho potomci pána JMti ani jeho budúcích potomkuov, Item Rušmovi oddáno za jeho, což se jest jemu škody stalo strúhú svrchupsanú děláním i podmokáním v lukách a v rolí jeho, za to jest jemu oddáno za délánie i za podmokánie v týchž lukách ode dvora Neratovského tt jitra. A za to jest přijal a na to se nikda nemá víc navracovati ani jeho potomci, ani napomínati pána JMti ani jeho potomkuov budúcích. [F. 16. b.] Ves Přelovice. Item s těmi lidmi jest konečná smlúva a věčná, a to taková, že jim jest oddáno najprve za vobec, kdež jest přes vobec strúha dělána, kterúž se voda vede na rybník Sopřecký, kdež se jest jim vobce zrylo tit jitra, tu jest jim oddáno rolí dvoje hony, keréž Vít držal, a za ty dvoje hony Vítovi dáno kus luk u Soprče, tu kdež se jiným súsedóm dalo; a také jest jim role dáno j čtvrti, kerouž Kalhaus držal, a platil z ní každého úroka tit g. alb., a jest té rolí i čtvrti, a ten plat pánu JMti sejde. A tu sú oni přijali obec věčně a budúcně, a z toho JMti pána nemají nikda viece viniti ani JMti potomkuov budúcích ani jejich potomci, když by se škoda dála buďto braním nebo podmokáním strúhú buď v lukách nebo v rolích; v též vsi oddalo se každému jednomu za jeho dosti v lukách Sopřeckých. Komendovi oddáno luk vij provazce a čtvrt, Martinovi Knězovi ij šichty a ti provazce, Viktorinovi iit provazce, rychtáři v provazcuov a čtvrt provazce, Brhovi i provazec a t čtvrt provazce, Vávrovi vii provazcuov, Kalhausovi iii provazce, Kubovi iit provazce, Dudlíkovi v provazcuov, Škřečkovi tit provazce, Vítovi it provazce též jako jiným, což se jemu zkazilo luk strúhou děláním aneb podmokáním.

Strana 481
Ves Přelovice, Lohenice, Živanice, Blatník. 481 Tu jest všem dosti za jich oddáno, nad to více každému nad jich mieru učiněno. A oni sú přijali a věčně více nemají pána JMti ani JMti budúcích potomkuov viniti ani napomínati ani jejich budúcí potomci, a JMti z toho děkovali, že jim JMt dosti za jich ráčil oddati oc. [F. 17.] Ves Lohenice. Item lidem v Lohenicích, které se jim škody dělají rybníkem Sopřeckým i Nadymačem podmokáním v lukách, v dědinách i v lesích, tu pán JMt má jim rozkázati strúhu udělati pod rybník Lohenicský, a tu aby se strúhy pod ves scházely, aby do jezer vody vpadaly, a tudy aby se jim lúky, lesy i dědiny vosušily; a potom když se strúha udělá, aby pán JMt ráčil na to poslati, jestliže by se jim kde v kterém místě škody dály, ješto by toho strúhú opraviti nemohl, za to aby se jim oddalo; a na tom jsú všickni dobrovolně přestali, a za to jsú žádali. Ves Živanice. Bartoňovi, kterémuž se najvíc škoda děje podmokáním rybníka, tomu jest kněžské rolí přidáno se lili korce, aby sobě na ozim přisel s té rolí; pán JMt má dáti k záduší víti grošův bílých, a panská rolí, kteráž také leží vedle jeho prosa, také jest jemu přidána, aby sobě na vozim přisel, neb se jemu mnoho orné rolí zkazilo, ale proto to všecko bude moci opraviti příkopami, že tak veliké škody nebudú. Duchkovi orné rolí dáno se tii korce, aby sobě vozim vosel a také aby on toho vosení užil a sobě sklidil, a tak aby to držel až do dalšího opatření miesto tej rolí, kteráž se jemu zkazila podmokáním rybníka Živanského, ješto jí nyní požiti nemuož, a zatím se strúha udě- lati má. Anně vdově, manželce někdy Víškově, má jí pán JMt odpustiti úrok tento svatoha- velský najprve příští i s robotami za tu louku, kteráž se jí zkazila [u] Živanského rybníka podmokáním, neb tej louky nyní nemuož ničímž požiti; a když se strúhy udělají a té louky že by nemohl struhami vosušiti, aby jí za tu louku oddáno bylo takéž, jako i jiným sousedóm se oddávati bude, ale se nám zdá, že se ta louka osušie. Škody, kteréž se jim v Živaniciech dělají z rybníka podmokáním, pán JMt má rozkázati jim strúhy dostatečné udělati na svuoj náklad, aby jimi voda scházela, aby se jim lúky, role i lesy osušily, a kdy budú strúhy hotovy, aby pán JMt ráčil na to vyslati, aby to vohledali, jestliže se jim těmi struhami vosušil, aby oni svého předse užívali; a což by nemohlo stru- hami opraveno býti, a že by jim proto v některých místech škoda byla, za to aby jim bylo oddáno. Za strúhu, kteráž jim jest vnově udělána v jejich lesích, kterúž se voda vede na So- přecký rybník, když se tyto nové stráhy zdělají a pán JMt bude ráčiti na to vyslati. Při tom také aby se jim za ty lesy oddalo. Na tom jsú všickni sousedé přestali tak, když strúhy budú hotovy, aby pán JMt hned na to vyslati ráčil a tím neráčil meškati JMt. [Fol. 17. b.] Ves Blatník. Jiříkovi přívozníku dáno jemu kus lesu za jeho zahradu, aby sobě vyklučil za puol čtvrti lánu bez jitra; s toho má platiti každého úroku iitj g. bílých. A týž Jiřík má sobě to Archiv Český XVII. 61

Strana 482
482 D. XIX. Registra rybničná z r. 1500: ohraditi až po vodu a to sobě vyklučiti a požívati, jakž moci bude. A již jest úrok počel platiti při tom s. Jiří minulém. Ves Rosice. Stala se smlúva se všemi lidmi v Rosicích o škody o všecky, kteréž jsú se jim dály rybníkem Semtínem pod hrází podmokáním v lesích neb v lukách aneb i v dědinách. Pavlovi Příkazovi kteráž se jest koli škoda stala v jeho lesích, pánu JMti tu škodu všecku promíjí dobrovolně a odpouští, ale takto: což jemu jest ještě lesu zuostalo, toho aby mohl Příkaza budúcně užívati i jeho potomci, a pán JMt aby jemu nikda víc v tom lese neráčil škody dopúštěti, v tom lesu škody činiti ani sekati bez vuole jeho, ani JMti potomci budúcí ani úředlníci, kteříž jsú nyní, ani kteříž potom budúcně bývati budú; a v ten břeh, kterýž jest nad Rosickým rybníkem, kterýž jsú jemu knížata dala za tu škodu, co jsú jemu rybníkem zatopili, aby jemu naň nikda více nesahali, a on beze všech překážek pána JMti i JMti budúcích potomkuov mohl toho břehu užívati budúcně i jeho potomci. Šrámkovi za jeho škodu, kteráž se jemu tím rybníkem dělala pod hrází v jeho lesech, za ty za všecky škody pán JMt má jemu dáti üit m.; a Šrámek to jest dobrovolně přijal, ale proto Šrámek aby toho požíval budúcně i jeho potomci, budú-li čím moci místa toho, kdež se jest jemu škoda stala, bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích. Vaškovi kteráž se jest jemu škoda stala v jeho lesích pod hrází podmokáním týmž rybníkem, za to JMt pán má jemu dáti iii m., a proto aby toho místa požíval, kdež se jemu škoda stala, bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov on i jeho potomci; a to jest dobrovolně od JMti přijal. Janovi Beranovi kteráž se škoda stala týmž rybníkem v jeho lesech pod hrází, za tu škodu jest jemu tolikéž dáno v panské smyti vedle jeho. A to jest od pána JMti dobro- volně přijal a proto on toho místa má zase požívati, v kterémž se jemu škoda stala, a tak bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov on i jeho potomci. Jankovi Kotkovi za ty škody, kteréž jsú se jemu staly pod hrází týmž rybníkem v le- sech jeho, oddáno jest jemu kus smyti panské vedle Berana, tolikéž což se jest jemu škody stalo, a toho místa předse požívati čím moci bude, v kterémž se jemu škoda stala. A to jest dobrovolně přijal, a toho má budúcně požívati on i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích, a on ani jeho potomci věčně se zase na to nenavracovati. Témuž Jankovi Kotkovi má pán JMt dáti jemu i m. za ty škody, kteréž se jemu udělaly, neb jsú jemu byli les podsekali na taras a zemi v jeho brali, takéž jako jiným sou- sedóm, a jiným jest pan Zdechovský jich škody všem uplacoval s panem Kabátem, ale těmto nic dáno není, neb ten čas doma nebyl. Ondráčkovi Koutskému za tu škodu, kteráž se jemu v jeho lesích pod hrází stala týmž rybníkem podmokáním, za tu škodu za všecku jest dobrovolně přijal i P m., a z toho věčně nemá pána JMti viniti ani JMti potomkuov budúcích on ani jeho potomci. A proto toho místa má požívati zase, v kterémž se jemu škoda stala, on i jeho potomci. [Fol. 18. b.] Ves Dúbravice. Stala se smlúva věčná a konečná mezi pánem JMtí a lidmi z Dúbravice o všecky škody, kteréž jsú se jim dály rybníkem Jezerem Starým, buďto rybníkem děláním, buďto ryb- níkem zatopením anebo podmokáním, o všecky věci konečná a dokonalá smlúva.

Strana 483
Ves. Rosice, Doubravice, Ohrazenice. 483 Najprve co se obce dotýče, kterýž les se jim sroubal i prodával, za to má jim JMt pán dáti tt ſP m., a na to aby sobě stávek udělali přede vsí, když se rybník spustí, aby jim voda do vsi nešla, a příkopy aby sobě vydělali, kdež by jim bylo potřebí v jejich. Každému sousedu zvlášť která se škoda stala: Hynkovi podmokaly hony orné rolí pod hrází, za to se jemu daly jiné hony orné rolí na Polabí nad Rosickým rybníkem od pustiny Vachovské, a těch honuov, v kterýchž se jemu škoda dála, těch on proto má požívati budúcně i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích. A to jest dobrovolně přijal a věčně se nemá zase navracovati ani JMti čím viniti ani budúcích potomkuov JMti on ani jeho potomci. Martinovi podmokaly troje hony rolí rybníkem Jezerem Starým, za to jemu jest dáno jiné orné rolí troje hony od pustiny Vachovské, a proto té rolí, kteráž jemu jest podmokla, aby on požíval, což bude moci i jeho potomci; a kterýž les jemu podmokal pod hrází pod rybníkem pod Semtínem, za škodu jest jemu dáno kus smyti za klestí pod tím rybníkem. A toho všeho má požívati budúcně i jeho potomci beze všech překážek pána JMti i JMti budúcích potomkuov. Barboře vdově, někdy manželce nebožtíka Pavla, kteréž sú jí dvoje hony podmokaly pod hrází pod Semtínem, a třetí hony, kteréž jsú se jí zkazily a vymlely strúhú, kterúž se voda vede na rybník Rosický, za to jsě jí dalo jiné troje hony orné rolí od pustiny Vachovské, a proto těch, kteréž jsú se jí zkazily, aby užívala, což bude moci, i její potomci bez překážky pána JMti i JMi potomkuov budúcích. A to jest dobrovolně přijala, a více pána JMti nemá z ničehož viniti ani její potomci ani JMti pána budúcích potomkuov. Havlovi zkazily se hony rolí pod Semtínem podmokáním, za ty jest jemu oddáno jiné hony pode vsí nad cestou z pustiny Vachovské, a proto aby on těch svých honuov, které jsú se jemu zkazily, užíval budúcně i jeho potomci, čím bude moci, bez překážky pána JMti i jeho potomkuov budúciech. A on to jest dobrovolně přijal a věčně se nemá na to navracovati ani potomci jeho. Toškovi kteráž se jemu škoda stala v louce nade vsí pod hrází rybníka Starého Jezera, za to jest jemu oddáno hony rolí orné s pustiny Vachovské za tu škodu pode vsí nad cestú, ale proto aby on i louky požíval i jeho potomci, i těch honuov rolí, bez překážky pána JMti i potomkuov budúcích JMti. A více nikda nemá s toho viniti ani jeho potomci pána JMti ani JMti potomkuov budúcích. Příkop, kterýž se jim má protrhnúti, s luk s jich aby voda scházela až do struh Rosi- ckých, a to pán JMt má jim na svuoj náklad rozkázati vydělati, a oni sobě potom mají sami opravovati budúcně i jejich potomci. [Fol. 19. b.] Ves Ohrazenice. Item s lidmi z Uohrazenice smlúva věčná a konečná, kteráž se jim škoda děla pod hrází rybníkem podmokáním, pán JMt má jim rozkázati strúhu udělati vnově na svuoj náklad, aby tou struhou vodu svedli až do staré strúhy, aby se jim pole vosušila, a ani potom budúcně i jejich potomci sami opravovali, a také staré příkopy aby sobě všecky vydělali, kteréž od starodávna byly jsú, a tak sobě vodu svedú a budú moci tu voseděti. Na tom jsú přestali a toho sami žádali. 61*)

Strana 484
484 D. XIX. Registra rybničná z r. 1500: Ves Pohranov. Item v sobotu po hodu Těla božího statek koupen tit čtvrti rolí, luk i lesuov, a má pánu JMti tak se vším zase postúpiti, jakž jest sám byl kúpil od Homolky. Item má nechati koní patera dobrých, item kráva jedna a tele jedno, item svině dvě, item slepic pět, item kohout jeden, item vuoz a rozpoře zadní i přední, item šle čtvery. Jan sobě má z toho dvora vzíti pluh, brány, item obilé má sobě skliditi s polí všecko, item lúky zséci a seno probrati, kromě tej louky, kteráž leží v rybníku Buohdaneckém, tu mají úředníci pánu JMti skliditi. Item má sobě Jan s toho dvora vzíti sroubek, který stojí u studně, a druhý, který vedle toho jest zlý, maličký, ten také má vzíti. Drva všecka má pobrati sobě a odvésti, kteráž jsú na dvoře i před dvorem i u stodoly, kterýchž sobě byl nachystal. Pán JMt má jemu za to dáti rrriiii �P m., a má se jemu zavdati od tejto neděle příští v témdni ti . m., a potom se má jemu počíti platiti na den sv. Bartoloměje najprv příštího po ii P m., a tak na každý sv. Bartoloměj po ii � až do vyplnění tej sumy. Item s toho statku má se dáti sirotkóm nebožtíka Ondřejovým rvi �P m., a jest pa- cholek a dívka. Item Jan má pánu JMti dáti ii korce žita mláceného, když sklidí s polí. Item tou dědinou má se odbývati lidí Pohranovských za jejich škody. Item v Dúbravici jsme přisadili člověka Matěje Uhléře. Matějovi Uhléři to měštiště Vachovské dáno pod úrok, aby se stavěl na něm, a role Vachovské dáno jemu troje hony, a čtvrté hony, kteráž jest porostlina, aby sobě vyklučil; a jest kus loučky vostřišovaté v olšině, ta se jemu také přidává, bude-li moci čím požívati. Item ouroku s toho má platiti každého ot gr. bílých, při sv. Havle vi g. a při sv. Jiří tolikéž. I jestliže jest úroku co více s toho siedla bylo, to se má vymazati, neb jest rolí od- jata a lidem za škody rozdána. [Fol. 20. b.] Paměť pánu JMti o lidi Rosické. Item co se Přiekazy dotýče za knížat, když jsú rybník Rosický dělali, co jsú jemu zatopili rybníkem v rybníce i podmokáním i pod rybníkem, za to jemu jest oddán ostrov pod mlýnem a dva kusy rolí, která jsta oba zase zkažena tím rybníkem podmokáním, a od- dáno mu měštiště pusté; a nad to měštiště pusté měl stavení převésti a převedl jest a přestavěl své, na kterémž seděl, ale proto platu nic neschází pánu JMti tou poustkou. A tak byla smlúva skrze úředníky kniežecí, skrze pana Lišku a pana Zahrádku, a pan Sudlice a pan Duchoň také při tom byl. Item kterýž jest byl povoden [sic] o Matce boží z dopuštění božího, že jest voda na rybník přišla veliká, že šla přes hráz i mimo hráz a tu jest mnoho země pojala z sebú a v po- lích vydřela, a tou zemí jest se zavezla strúha, kterúž jest voda odpadala, a za tím záspem drží se voda v rolí Vaškově i v lukách a jemu se veliká škoda děje, neb toho nic požívati nemuože a poplatky JMti pánu všicky zastává, proto a také ten jistý Vašek tomu sám nic učiniti nemuož, aby sobě to vypravil, neb jest člověk chudý; a toho místa, kdež se jest za- vezlo, jest zdélí za úit provazce neb za pět, a také do toho štoku vod Rosického rybníka voda vrchoviště jdou, a tu se jemu škoda děje, neb vody odtud odbývati nemohou.

Strana 485
Ves Pohranov, Rosice, Živanice. 485 Havlovi Ondrákovi když jsú za knížat rybník Rosický dělali, zatopili jeho předkóm, kteří jsú v ty časy na tom seděli; prvé rolí jsú jemu zatopili v rybníce čtvrt lánu, a to jest všem sousedóm svědomo, a že jemu za to nic není oddáno, a to takto: že jsou chtěli oddati za jeho, a jemu se zdálo, že jest toto lepší byla a více jí bylo, kterúž jsú zatopili, i nechtěl za své toho přijíti; a to jest tak stálo, až ten jistý člověk umřel, a po tom člověku jest zuostal sirotek dcera jedna, a k tej se jest přiženil tento jistý Havel; a jak se jest přiženil, tak jest vždycky zúplna i s té čtvrti zastával, kteráž zatopena v rybníce, dotud platil, až teď vochudl, že nemuože již platiti, a velmi dielný člověk jest, tak v té vsi sousedé praví o něm. A také za úřadu páně Buškova jest mu připsáno v grošuov bílých. Ten jistý Havel již by na tom chtěl přestati, těch v grošuov bílých, kteréž jemu při- psány za pana Buška, aby jemu byly zase vymazány, a k tomu ještě aby jemu bylo v grošuov bílých vymazáno každého úroka, a to by chtěl za tu čtvrt přijíti, která rybníkem zatopena, i ten les, kterýž ještě jeho jest, v rybníce stojí, zatopen jest, pánu JMti chtěl by dáti; a jestli toho nebude, jistě nebude moci oseděti; a jest toho lesu drahně, ješto by se jemu mělo zaň oddati. Jirek starý, kterýž jest louku držel od sídla Janova Kotkova, tu jistú louku pan Bušek jest rozkázal Jirkovi, aby ji pustil Janovi Kotkovi za penieze. To jest Jirek učinil a louku pustil Janovi, ale proto Jirek vždy musí předse z tej louky platiti úrok, tak jako by louku držel, ü g. bílá každého úroku. Jan Kotek také platí s tej louky iit g. bílé, kteréž pan Bušek rozkázal napsati; ale tak lidé praví, jest na tu louku připsáno každého úroku i g. bílý, ješto nikda] neplatívali tolik předkové jich s tej louky. Havlovi Vondrákovi, kterýž tu napřed psán stojí, ještě připsáno úroku k oněm pěti grošóm bílým, kteréž za pana Buška připsány, j korce ovsa, item slepice i jedna, item vajec vi, item konopí voblač. Ondrákovi Koutskému úroku připsáno svatojiřského titi g. bílé, svatohavelského tolikéž, a to všem sousedóm svědomo. Janovi Táborovi připsáno každého úroku vti 3 Gerlických, item věrtel vovsa, item vajec viii. Janovi Huolkovi když sú rybník Rosický dělali, i udělali jsú jemu v rolí škodu velikú pod hrází pod velikú, místo oddávání, co jsú jemu měli oddávati za tu škodu, i vyrazili jsú jemu byli za knížat každého úroku iij g. bíl. a věrtel ovsa a oblač konopí, potom za úřadu páně Buškova jest jemu připsáno zase iij g. bíl. každého úroku a ovsa i čtvrtci a oblač konopí. Janovi Kotkovi kterýž jsú zatopili les otci jeho Rosickým rybníkem, když jsú jej dělali, za tu škodu jemu nic neoddali, ale místo oddání každého úroku jemu vyrazili tii g. bílé, i věrtele ovsa. Pan Bušek rozkázal jemu zase připsati tt g. bílé každého úroku a věrtel ovsa a vajec vi. Za páně Buškova úřadu Šrámkovi připsáno každého úroku tiit g. bílé. Květoňovi Nováčkovu připsáno každého úroku i g. bílý. Parlovi Beranu připsáno ovsa věrtel a dvě vajce. Jiříkovi Lučákovi připsáno každého úroku i g. bílý, vajce itit, a oves. Přívozníku také praví, že mu připsáno, i nebylo jeho doma. [F. 22.]. V Živanicích za úřadu páně Buškova úroku připsáno: Duchkovi Pilátovi iii s bíl. Petrovi synu Mikulášovu i g. bíl. Říhovi Jezberovi i g. bíl. Pavlovi ii & bíl. Vdově Uhrové ttit 3 bíl. Vackovi na Brožovském i g. bíl.

Strana 486
486 D. XIX. Registra rybničná z r. 1500. Za páně Buškova úřadu v Dúbravici připsáno: Vítkovi, brvaři z Trnové, na pustinu, kte- Havlovi každého úroku vi 3 bíl. a jednu čtvrtci ovsa a itit vajce. růž ještě drží žena jeho v Uohrazenici, při- Toškovi připsáno každého úroku viiij a bíl. psány slepice tt, a to vyznávají všickni sou- sedé, že jich s toho nikdy žádný neplacoval Martinovi připsáno každého úroku v 3 (sic). bíl., ovsa čtvrtci, iti vajce. [F. 22. b.J. Ves Rybitví. Item stala se smlúva s Petrem, synem nebožtíka Zmrhala, s Duchoňovým bratrem, a to taková: když jest nebožtík Zmrhal umřel, tu jest Duchoň svrchky téhož sirotka do dvoru svého pobral, a potom purkrecht a sídlo jest dáno nebožtíkovi Havlovi, který jest z Hrobic byl vytopen rybníkem, za jeho statek, kterýž jměl v Hrobicích; i pán JMt má dáti Petrovi, synu Zmrhalovu, za jeho statek ilza svrchky i za jeho všecko právo xxx � míšenských, a to takto: když by se sirotek osadil pod pánem JMtí, tu má pán JMt hned pět kop míšenských zavdati, a potom po v P vždy platiti až do vyplnění té sumy, počna od závdavky vždy v roce; a sirotek má hned bez meškání odevzdati statek pánu JMti na právě Buohdaneckém, a pán JMt má jemu rozkázati uručiti tu některými sousedy Buohdaneckými vedle práva purkrechtního. [F. 23.]. Ves Pojhranov. Item rybníkem Starým Jezerem co sě Malíkovi zatopilo i podmokalo, i ještě co sě zatopiti má rolí vorné i luk, hony patery, za to sě jest jemu oddalo jiné patery hony rolí i luk z dědiny Janečkovské, a což by koli rybník zatopil, bez toho býti má, a což by nezatopil, toho požívati má, krom toho, což jest pánu JMti nechal rolí více; nežli hony na Podpolí, to jest pán JMt ráčil k vobci dáti; a k tomu což sě jest jemu více dědiny nad jeho přidalo, na to jest jemu úroku přičiněno každého ti g. alb. nad prvnější úrok, což jest platil, a to má počíti platiti při svatém Jiří najprv příštím. A to jest od pána JMti dobro- volně přijal, a JMti pána ani JMti budúcích potomkuov věčně nemá více viniti z toho on ani jeho potomci. Jonášovi co sě jemu koli týmž rybníkem zkazilo buďto topením aneb podmokáním rolí, luk i lesuov, za to jest jemu oddáno luk za jeho lúky i za jeho lesy a rolí za rolí, ale lesu cožkoli zkaženého, to on má posekati a rozprodati sobě; a k tomu což by koli rybník nezatopil, toho požívati má, a což by zatopil, bez toho býti má on i jeho potomci, a toho mají budúcně po- žívati bez překážky práva pána JMti i JMti potomkuov budúcích. A to jest dobrovolně přijal a pána JMti více z toho nemá věčně viniti ani JMti budúcích potomkuov on ani jeho potomci. Václav Kabele: týmž rybníkem co sě jemu koli škody stalo topením i podmokáním v rolí, v lukách i v lesích, za to jest jemu oddáno s Janečkovského za rolí i za lúky jiné orné rolí, a les, kterýž jest jemu zatopen a zkažen, ten on sobě má smýtiti a prodati; a za to místo, kdež les smýtí, dáno jemu jiné místo smyť v březinách Janečkovských. A to jest dobro- volně od pána JMti přijal, a toho má požívati i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov, a věčně víc JMti nemá viniti ani jeho potomci. Obec, která sě jim zatopila Starým Jezerem, neb sě rybníka přivýšilo, za to jim jest oddána obec jiná, záhumní Janečkovské i s dvořištěm; kromě Jonášovi jest dáno vedle jeho příkopy pět záhonuov za tu cestu, kterúž jim jest pustil k vobci svobodnú i Hrádkovským.

Strana 487
Ves Rybitví, Pohranov, Steblová, Cerná, Hrádek. 487 A to jsú dobrovolně přijali, toho aby požívali i s tím vrškem Malíkovským na Podpolí budúcně i jejich potomci, bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov; a víc nemají viniti pána JMti ani JMti potomkuov budúcích oni ani jejich potomci. A co sě jim více tím rybníkem obce zatopí, bez toho býti mají, a pánu JMti ani JMti potomkuom to k žádné škodě býti nemá. [F. 23. b.] Ves Steblová. Janovi Šebkovi rybníkem Jezerem Starým co sě jemu zkazilo rolí, luk, lesuov, za to jest jemu oddáno z rolí Janečkovské z Pojhranova tolikéž za jeho; a toho, což sě jemu zkazilo, aby on toho předse požíval, čímž bude moci, a což nebude moci, aby bez toho byl, a to bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích, a věčně sě nemá zase na to navracovati ani viniti on ani jeho potomci pána JMti ani JMti budúcích potomkuov. Týmuž Šebkovi jest dáno rolí orné v strychů od pustiny Bobřikovské, toho aby on i jeho potomci užívali bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích. Témuž Šebkovi dány hony orné rolí mezi olšinami mezi jeho rolí z Janečkovské rolí z Pojhranova pod úrok, z toho má platiti každého úroku i g. alb., a to má počíti platiti na svatý Jiří najprv příští. A to jest dobrovolně pod ten úrok přijal, a to na budúcí trvati má časy. Hošťálkovi co sě jest jemu týmž rybníkem lesu zatopilo v provazcuov, za to jemu jest oddáno jiného lesu v Březinách Janečkovských z Pojhranova tolikéž. A to jest dobrovolně přijal, a toho má budúcně požívati i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti budúcích potom- kuov, a věčně nemá víc viniti on ani jeho potomci pána JMti ani JMti budúcích potomkuov. Janovi z Steblové týmž rybníkem co sě jemu zatopilo i podmokalo rolí i lesuov v pro- vazcuov, za to jest jemu tolikéž oddáno z rolí a z lesuov v březinách Janečkovských z Pojhra- nova. A on jest to ode pána JMti dobrovolně přijal a JMti nemá více z ničehéhož viniti ani JMti potomkuov budúcích on ani jeho potomci, a proto on toho má požívati, co sě nezatopí, a co sě zatopí, bez toho býti má. Jíra Vyskočil týmž rybníkem co sě jemu louka zatopila], za to jest jemu oddáno jiné iiii provazce rolí orné z rolí Janečkovské z Pojhranova. A to jest dobrovolně přijal, a toho, což sě nezatopilo, aby požíval, čímž bude moci, budúcně i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti potomkuov budúcích, a více nemá z toho pána JMti viniti ani JMti budúcích potomkuov on ani jeho potomci. [F. 24. b.] Ves Černá pod Šeperkú. Vítkovi která sě jest škoda stala rybníkem Šeperkú a rybníkem Starým Jezerem v lesích jeho, která sě škoda stala prvé i nyní kerá sě děje, za tu za všecku škodu pán JMt má Vítkovi dáti viit P m., nebo by sě jemu musilo mnoho oddávati. A Vítek ty všecky škody pánu JMti promíjí a propúští a věčně pána JMti ani JMti budúcích potomkuov z ničehož viniti nemá on, ani jeho potomci viniti nemají, i za ty všecky lesy to přijímá, což jemu jest srubáno k tarasuom. A což jest ještě lesu na mokřině, to aby sobě mohl Vítek prodati. [F. 24. b.] Ves Hrádek. Jiříkovi Kaškovi škoda keráž sě jest mu stala rybníkem Semtínem zatopením i podmo- káním luk i lesuov, za ty škody pán JMt dává mu iii m., tak aby sě na ty penieze stavěl;

Strana 488
488 D. XIX. Registra rybničná z r. 1501: a ty penieze aby dány byly Vítkovi, a Vítek těmi penězi aby sám jeho tesařóm platil, pokudž jich statčí. A k tomu keré sě jemu lúky zatopily rybníkem Jezerem Starým, kdež jemu nyní topí neb dotopovati bude, za ty za všecky škody ty tři kopy jest dobrovolně přijal, a proto což bude moci, aby toto požíval, a což nebude moci, to jeho škoda. A k tomu jest přistoupil dobrovolně a JMti pána ani JMti potomkuov věčně viniti nemá on ani jeho potomci. Vaškovi louka kerá sě jest zatopila rybníkem Starým Jezerem v čtvrtí provazce, za to jest jemu oddáno lesu v panském, v Hlavách tolikéž. A toho, což sě jemu topí, bude-li moci čím požívati, aby požíval, pakli nebude moci. to jeho škoda má býti. A to jest dobrovolně přijal, a JMti pána nemá z toho věčně viniti ani JMti budúcích potomkuov on ani jeho potomci. Bartoň Žid, co sě jemu zatopilo aneb ještě zatopí rybníkem Starým Jezerem luk i rolí, za to jemu jest oddáno z Pojhranova rolí Janečkovské rrviti záhonuov přes jedny hony vzdéli nad cestú; a toho, což sě topí, aby požíval, pokudž bude moci, a což nebude moci, to buď škoda jeho. A to jest dobrovolně přijal, a to má držeti a požívati bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov on i jeho potomci, a pána JMti nemají z ničehož viniti. Duchek Krkan, co sě jemu zatopilo rybníkem Starým Jezerem palouček, za to jest jemu dáno x záhonuov rolí orné z Projhranova (sic z Janečkovské vedle toho, kdež Bartoňovi dáno. A to jest přijal dobrovolně a JMti pána ani JMti budúcích potomkuov nemá víc viniti on ani jeho potomci. Hrádkovským sě pouští za obec, keráž sě jim zatopila rybníkem Malkovem a Starým Jezerem, za to aby pásli, když by koli rybníci pusti stáli, kdež by mohli po rybnících, a k tomu aby pásli po lesích bez škody pána JMti, krom smytí; a to aby budúcně trvalo bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov, voni i jejich budúcí potomci, a to jim pán JMt ráčil dáti, aby tím lépe pod JMtí mohli seděti. [Fol. 25.] Ves Nivčice u Bohdanče. Item co jest sě jim škody dálo rybníkem Semtínem podmokániem v obci, v rolí, v lu- kách, v lesích, za ty za všecky škody jest jim dáno na Bohutíně k vobci mezi bahny aby pásli, i ty chrasti mají sobě klučiti neb sekati u vršku až po bahna], neb sú se jim také lesové zkazili, a dán jim průhon na ten vostrov skrze panské lesy šíři provazce. A Bystřičští v týmž Bohutíně mají právo také pásti, a pakli by se Nivčickým zdálo a nemohli by s By- střickými srovnati, aby sě od nich oddělili. A proto Nivčičští aby všeho toho, co se jim zka- zilo a podmokalo, požívali budúcně i jejich potomci bez překážky pána JMti a JMti potom- kuov budúcích, a oni pána JMti z toho nemají věčně viniti ani JMti potomkuov budúcích, oni ani jejich potomci. [Fol. 25. b.] Ves Němčice pod Hůrou. Beránkovi kterú sú škodu udělali rybníkem Němčickým podmokáním i zemí, ješto v jeho brali, když hráze přivyšovali, za to jemu pán JMt má dáti i �? m., a on ani jeho potomci nemají pána JMti ani JMti budúcích potomkuov nikda více z toho viniti ani napomínati. Jiříkovi Hyličkovi co jest jemu pod týmž rybníkem uděláno škody, když hráze při- vyšovali, neb sú mu zemi na hráz v jeho rolí brali, za to jemu má pán JMt dáti j �P m. a on pána JMti ani JMti budúcích potomkuov nikda více z toho viniti nemá.

Strana 489
Nivčice, Němčice, Počaply, Rybitví, Lhotka. 489 Vítovi pod týmž rybníkem co sú mu škody udělali, když sú jemu rolí jeho do hrází brali, za to sě jemu má dáti j P m. A on ani jeho potomci pána JMti ani JMti budúcích potomkuov více nikda viniti z toho ani napomínati [nemají]. [Fol. 25. b.] Ves Počaply. Stala sě smlúva s Vachem o strúhu, kterúž sú skrze jeho pastviště udělali, kteráž voda teče ku Pardubicím, a to taková: Vach v tej strúze má sobě ryby loviti a má jí rybami požívati i jeho potomci bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov; a pán JMt má jemu dáti lesu, aby sobě přes strúhu mostek udělal, což k tomu mostku potřebí, a t ſP m. na ten mostek udělání. A potom Mach budúcně i jeho potomci mají sobě jej sami opravovati. A on ani jeho potomci pána JMti ani JMti potomkuov budúcích věčně víc z toho nemá viniti, i za ten kus louky, kteráž jemu jest zatopena. Ješek Drahorád. Stala sě jest s ním smlúva a to taková o strúhu, kteráž jest udělána skrze jeho pastviště, kterúž voda teče od Počapl k Pardubicím, a on sobě má rybami lovením i jeho potomci tej strúhy užívati bez překážky pána JMti i JMti budúcích potomkuov; a mostek, kterýž jest přes tu strúhu, pán JMt má jemu k němu lesu dávati na opravu. Také Drahorád má cestu pustiti súseduom přes své pastviště s hnojem anebo s senem i s vobilím na pole nebo s pole jíti i s pluhy, když by nemohli cestú jeti; a branky mají pomoci jemu udělati a zavierati každý po sobě. A k mostku jim má pán JMt lesu dáti a dělníkuom zaplatiti, ale oni sami sobě mají les k tomu svésti, a potom budúcně sousedé sami mají jej opravovati, když by jim potřebí bylo. A to má na budúcí časy trvati bez hadrunkuov, a pána JMti ani JMti budúcích potomkuov víc nemají viniti oni ani jejich potomci. A pán JMt má jemu dáti vi � m. za tu za všecku škodu, kteráž sě jemu stala, i kus louky, kerá sě jemu topí, i za tu zemi, která v jeho vybrána k stavu opravování. I tu strúhu, keráž jest v jeho udělána, kterú sě voda vede na rybník Sezemský od Lačnova, tu JMti věčně propúští a budúcně pánu JMti i JMti budúcím potomkuom. Jiřík Arkleb. Škoda, která sě jest jemu stala vodú topením v louce, a také přidal kus vostrovu svého k zemi braní, stavu opravování, a to na budúcí časy pánu JMti dává, aby pána JMti i JMti potomkuov budúcích on ani jeho potomci nikda z toho nevinili ničímž, a to JMti ku požívání mocně dává i JMti potomkuom budúcím, a za to nic nežádá. I tu strúhu, kterú sě voda vede od Lačnova na Sezemský rybník, neb jest jí kus v jeho uděláno, i to JMti věčně dává. [Fol. 26. b.] Ves Rybitví. Psík kterú jest pustinu držel po manželce své po Kateřině, někdy ženě Kavrzově, již jest sě ta pustina přijala k ruce pánu JMti, a Psík sě má odevzdati i s ženú svú; a sirotek jest k tej pustině, syn nebožtíka Kavrdy, toho má Psík otbýti s statku svého. A k tej pustině jsú přidávali obilí sutého tomu, kdož jest na tom seděl, ale již to má býti pánu JMti dáváno: Bubák i věrtel žita, Škytka i věrtel žita, Haraburda i věrtel žita. [Fol. 26. b.] Lhotka na Blatnici. Bubákovi co sě jest koli škody stalo v lesích, za ty za všecky škody pán JMt má jemu vyraziti iitt m. z těch z P., keréž jest pánu JMti dlužen. Proto Bubák toho lesu požívati má budúcně i jeho potomci bez překážky pána JMti i budúcích JMti potomkuov. A jest s ním o všecky věci konec, které sú se jemu koli škody dály rybníkem Semtínským. Archiv Český XVII. 62

Strana 490
490 D. XIX. Registra rybničná z r. 1501: Ves Lány u Dašic. Item stala sě smlúva s Lánskými a z Malých Koloděj, a to taková: Strúhy, které sú pod Lánským rybníkem pod hrází, pokudž Lánských soused i Kolodějských dědiny zastává od konce dolejšieho až do horního, ty všecky příkopy mají sobě sami čistiti, šířiti i hlúbiti, aby sě jim škoda v jejich dědinách nedála, bez práce panské i bez nákladuov mají dělati. A za to jest jim dáno ty dědiny nad cestú od Lánského rybníka až k lesu doluov, aby jich oni uží- vali pastvami aneb čímž mohú budúcně i jejich potomci bez překážky pána JMti i JMti budú- cích potomkuov, ty obě vsi vespolek; a pán JMt má jim k vydělání strúhy dáti nyní i m. a potom nikda víc. A to na budúcí časy má trvati, a oni JMti pána ani JMti potomkuov budúcích nikda víc z toho nemají viniti oni ani potomci jejich. A lesu což Novočernský rybník netopí, toho aby budúcně užívali, tak jakož i prvé. Pavlovi což sě jemu škody udělalo Lánským rybníkem podmokáním na ri záhoních, za to sě jemu tolikéž oddalo z rolí od Komornicstva vedle jeho. A to jest přijal dobrovolně. A JMti pána ani JMti potomkuov budúcích nemá nikda více viniti ani napomínati on ani jeho potomci. [Fol. 27.] Ves Zminnaj. Haškovi, co sě jemu lesu zatopilo rybníkem Novočernským, oddá[no] jemu za to jiného lesu panského klínek vedle Haškova, a to jest dobrovolně přijal, a toho má budúcně požívati. Rychtáři, kterú sú škodu jemu udělali v jeho rolí i v louce, strúhu jemu v ní dělajíc, kterú voda teče na rybník Novočernský, za to jemu oddáno smyti prut a nad Novočernským rybníkem, a toho má požívati budúcně i jeho potomci. Václavovi za jeho škodu, co sú jemu zkazili strúhú děláním v jeho louce, za to jemu pán JMt dáti má rviit gr. [m.] Martin Štuček za jeho škodu, kterú sú jemu udělali v jeho poli strúhú, keráž de na rybník Novočernský, za to jemu pán JMt dáti má j �P m. Pavlovi za jeho škodu, kerú sú jemu strúhu udělali v jeho poli, vodu vedouce na rybník, za to pán JMt má jemu dáti xl g. m. Haškovi za jeho škodu, kdež mu louku strúhú zkazili, má jemu pán JMt za tu škodu dáti roiii gr. m. Klímovi za jeho škodu, neb mu kus louky zkazili, odu [sic] vedúc na rybník strúhou, za tu škodu dán mu srubek starý v Žižíně, aby sobě chlív udělal, a to jest dobrovolně za tu škodu přijal. [Fol. 27. b.] Bukovina u Pardubic. Jiřík Surda, kdež mu sě rybníkem zkazilo vřit provazcuov, týmuž již za to dáno dě- diny jedno jitro a dva provazce. Černému zkazilo sě v čtvrtí provazce rybníkem, tomu sě za to má dáti xx g. m. Vaňasovi, co sě jemu rybníkem škody udělaly, i co jsú jemu u rybníka země na hráz vybrali, má pán JMt za to dáti i � m. Machovi, což mu sě týmž rybníkem dědiny zkazilo, za tu za všecku škodu má jemu pán JMt dáti tij �P m., a on JMti nemá víc věčně viniti on ani jeho potomci. Myškovi za hony rolí má sě mu dáti ij P vi gr. m. Rehákovi za kus rolí má sě mu dáti j � m.

Strana 491
ves Lány, Zminný, Bukovina, Černá, Malé Kavčiny. 491 Markovi týmž rybníkem zkazilo mu rolí titi provazce bez čtvrti, za to jemu dáno jiné rolí tolikéž. Item Petříkovi tii provazce bez čtvrti i za jinú dědinu, co sě u něho koupilo, kdež sě jiným lidem tú dědinú oddalo, má sě jemu dáti za to za všecko iti � m. [Item] kdež konec stavu byl přidělán přes Pekárků kus, toho jest za provazec, dáno mu jiné rolí tolikéž za to. Item Vaňasovi zkazilo sě rolí tři provazce bez čtvrti, také jest k pruohonu za vobec dáno, a Vaňasovi jest oddáno dědinú za to tolikéž. Item příkop sě má dělati od trúby horní, kteráž jest vnově [po]ložena, až do Sezem- ské strúhy. [Fol. 28. Později vepsáno]: Item v Hradišti stal se frajmark s Odrolíkem Hatašem o [lújku jeho, kerúž jest měl mezi panskými lukami [u] Pardubic vedle zákopu, kerýž de od Hradiště [k panjským lukám, i dána jest mu za tu louku jiná] louka proti Hradišti vedle té zátoky i s tou [strajnou, kteráž jest se na pastvu najímala, až po [záko]py Zalabákovy. A cesta tudy má býti svobodná [přes] tu louku Zalabákovi a z panských lesuo vozenie, [dolů] neb nahoru vez, a Pardubským z jich lésku vezenie] hájeno nebuď, než každý po sobě branku zavři. Kdo by nezavřel, ten bude trestán. A ten jest frajmark činil pan Bartoušovský a pan Bušek. [F. 136.] Ves Černá pod Šeperkou. Item pán JMt má jim udělati mostek přes strúhu, kteráž teče na jezera, a oni sobě sami potom mají budúcně opravovati. A od Steblové má jim pán strúhu vymetati skrze ves Černou a po- šířiti [i] pohlúbiti až do trouby rybníka, kterouž se rybník spouštie, a to proto, když se rybník spouštie, že jim do dvoruov teče voda. A voni [--] sobě sami mají mostky ze dvoruov udělati, ale na vobci pán JMt má jim mostek přes strúhu udělati, a oni sobě sami budúcně opravovati. A sousedé všickni mají pomoci Blahoutovi od vobce plotu zaplésti, a von potom sám sobě má vždycky opravovati i jeho potomci; a vokolo louky Blahoutovy vod obce mají strúhu vymetati sousedé iii lokty zšíři svrchu a zezpod dvú, a shloubi s tou strúhú mají srovnati, kteráž teče z Šeperky, a vodu do ní svésti. A pán JMt má jim na pomoc přidati i � m. A to mají tyto hody udělati, a jestliže neudělají, tehdy Vítek má na své peníze udělati. Item Pavlovi co jest Bartoušovský zkazil louku, když jest strúhu dělal z Šeperky, za jeho škodu dali jsme jemu kus vedle jeho, aby sobě vyklučil a k louce své přidělal, neb jest vedle jeho louky; a von jest za své dobrovolně přijal. Item Blahoutovi jest provazec rolí zkaženo, neb jest k trúbám ta země brána, když se Šeperka spouštie. Za to jemu jest oddáno u Hrobic provazec louky, a von jest za své dobro- volně přijal. A tu zemi pán JMt má k potřebám bráti. Ves Malé Kavčiny. Item od Martina statek koupen za Irviiij � na míšensko; má se jemu hned zavdati rit ſP m. a sirotkóm se vostatek má doplacovati vždycky na masopust po ti ſP m. A ti peniezi mají se klásti na právě v Černé. A Martin má sobě pobrati svrchky všecky i obilé sžieti a pode pánem JMtí má sobě zase kúpiti, a tou dědinou hned zase jiných súsed má se odbýti. Item stala se smlúva se všemi sedláky o všecky škody, kteréž sú se jim dály rybníkem Šeperkou, buď struhami děláním neb podmokáním neb čímžkolivěk; jim jest dosti za jich 62*

Strana 492
492 D. XIX. Registra rybničná z r. 1502: uděláno a voddáno nad smlúvy prvnějších úředníkuov, kteréž sú s nimi byli učinili, oddávali, a to jest oddáno z té rolí a z toho dielu, kterýž jest koupen od Martina, kerýž leží za humny od drah Kavčinských až do končin Ždanských: Item Matějovi Královi přidáno jest riti záhonuov zšíři a zdéli od drah Kavčinských až do končin Ždanských. Item Antošovi oddáno rvit záhonuov zšíři a zdéli, tak jakož i prvnějšímu. Item Jiříkovi Bílému oddáno xili záhonuov zšíři i zdéli také jakož i prvnějšiemu. Item Staníkovi Kramíkovi oddáno vřiti záhonuov zšíři i zdéli, též jako i prvnějšiemu. Item na takový spuosob, aby oni i těch všech dědin požívali, na kterýchž se jim škoda dála. Item cesta, kteráž jde od drah záhumní vedle tej rolí, keráž jim jest oddána, a ta jim jest dána k obci, aby jí sousedé svobodu jměli jezditi každý na svá pole. Item Štěpánovi Štětkovi jest oddáno na druhé straně drah na pravé ruce ze vsi jedouc, mezi struhami u vrbiny po cestu a po mezi, kus role a palouček; a příkopy aby sobě [s] sou- sedem spolu čistili a opravovali mezi sebou. Item tato všecka zřízení a oddánie vděčně přijali a JMti pánu velmi děkovali. A sousedé té vsi aby tú cestú na pravé ruce drah ze vsi jedouc svobodu jměli jezditi na pole i do lesa i kdež by jim potřebí bylo. Item Pavel Verdeško: v též dědině za Štětkovú v Kamenci ku prvnějšiemu oddání dáno jemu xlvi záhonuov za hony zdéli, a v druhých honech jemu přidáno za provazec zdéli, a tu sobě máta spolu [s] sousedem strúhu dělati. Item v těch ve všech dědinách, když by kerému kolivěk sousedu bylo potřebí vodu [s] svého svésti přes druhého souseda rolí, toho aby jeden druhému nebránil, a toho aby sobě vespolek pomáhali jeden druhému. Item vrchní diel, kerýž slove Hoštálkovský, kerýž leží pod rybníkem Šeperkou, kerýž leží vedle diela Antošova, ten jest jim přidán k vobci k jich držení a požívání budúciemu bez překážky budúcích pánuov i každého člověka. [F. 28. b.] Ostřešany. Léta Páně tisícého pětistého druhého za úřadu a hajtmanstvie v ty časy na Pardubicích pana Jana Bartoušovského z Labouně a za úřadu též páně Hynkova z Heřmenína těmto lidem z Ostřešan oddávalo se jest za to, co jest jim Nemošickým rybníkem potopeno, v ten pátek před s. Bonifaciem [1502, 13. května]: [Pozdější rukou připsáno do textu]: V neděli po Rozeslání apoštolóv léta oc 14 [1514, 16. července] s nížepsanými lidmi uhozeno, neb co jim bylo oddáno, že jsú obojího požívali a škoda se jim nedála topením rybníka, to Mravenec drží v dielu, které vzal. Horákovi zatopilo se jeho louky x provazcuo, a oddáno mu za to v provazcuo z palouku panského vedle louky Viktorina Morávka. A z té příčiny oddáno mu v provazcó[v] za r, aby on, kdyby voda vopadla, svého prvnieho pastvú neb čímž bude moci užíval. A na tom dobro- volně přestav, přijal jest to za své. Němcovi oddáno z téhož palouka vedle Horáka za to, co mu se potopilo rybníkem Ne- mošickým, tj provazce, ale ten již potud má prázden býti svého, což mu jest prv zatopeno. Hnátovi z též vsi týmž rybníkem zatopeno xxi provazcuo, oddáno mu za to xi provazcuo

Strana 493
Ostřešany, Břehy, Dvakačovice. 493 z louky Nemošické, a též když voda vopadne, měj vuoli svého požívati, a když potopí, z toho pána JMti aby nevinil. Macákovi z též vsi zatopeno týmž rybníkem vitit provazcuo, oddáno mu za to z též Ne- mošické louky v provazcuo, ten také, když voda z rybníka vopadne, užívati svého má bez překážky. Vítkovi Dolanskému z též vsi co mu týmž rybníkem zatopeno tlij provazce, oddáno mu z též louky Nemošické iiii provazce na ten také zpuosob, když voda vopadne, aby svého užíval. Šíchovcovi z též vsi což mu se jest zatopilo týmž rybníkem vi provazcuo, to mu oddáno nic nenie, než za toto jest sám žádal, když voda vopadne, aby svého napřed požíval, potom pokudž bude moci najdál do rybníka, aby požíval bez překážky, a když voda zatopí, tedy bez toho býti má. Ferútkovi odtudž týmž rybníkem ti provazce zatopeno, ten jest na témž přestal jako Šíchovec předepsaný. Perdíkovi odtudž též tj provazce zatopeno, a též jako [s] Šíchovcem a Peroutkú s ním smlouva o to stala se jest. [Pozdější rukou:] O to s nimi oddávánie svrchupsané uhozeno, že platie. [Fol. 29.] Ves Břehy. Item léta Páně tisícého pětistého druhého v pátek den svatého Martina [1502, 11. list. oddáváno jest Břežským súseduom za jich škody, keréž rybníky jim učiněny sú, panem Janem Bartoušovským z Labouně, v ty časy hajtmanem Pardubským, a skrze Lhotského Pavla měřiče jednomu každému z nich odměřeno jest: Jeronymovi z Břehuov za rit jiter, keréž jest měl v škodách], oddáno mu v panském lesu v Krajině kus pod hrází Břežskú, a on to za své přijal jest. Témuž jakož bylo rybníkem Semtínským odjato iitj provazce, oddáno jest jemu za to v témž miestě tolkéž. Novákovi za jeho, což jest v škodách měl, oddáno jsemu] dosti, a nad to viec i čtvrti lesu a tiij jitra v lukách jemu odměřeno, kdež on z toho viec přijatého vyměřenie plat na se přijieti má budúcně. Témuž odměřeno jest ti provazce, což mu hrází rybníka Semtínského bylo odjato. Vrabcovi odtudž odměřeno i jitro za to, což mu hrází rybníka také odjato bylo. Krčmářovi Břežskému kdež jest se vyměřilo t jitro a bez čtvrti dva provazce, co jest měl v škodě, za to jemu v témž miestě tolkéž odměřeno jest. Janovi Borovcovi na Němčovském, kdež mu se jest bylo hrází i jitro zasulo, za to jemu v témž podhrází zase odměřeno jest tolkéž. Jindřichovi též v Břesech co mu jest hrází zasuto, i provazec, za to témuž pod hrází Břežskú tolkéž odměřeno jest. Koktanovi odtudž oddáno i provazce za to, což mu se hrází rybniční přisypalo. Ti všickni svrchupsaní lidé za své přijali sú, což jest jim rybníky uškozeno bylo, a z toho již viec nikdy napomínati pána JMti nemají. [Fol. 29. b.] Vakačovice ves a smlúva mezi pánem JMtí a panem Zdenkem Kostkou. Léta Páně tisícého VCIII° ve čtvrtek na den sv. Thomáše [1503, 21. pros.] stala se smlúva mezi urozeným pánem panem Vilémem z Pernštajna, najvyšším hofmistrem královstvie

Strana 494
494 D. XIX. Registra rybničná z r. 1503 a 1505: Českého, s jedné, a mezi urozeným pánem panem Zdenkem Kostkú z Postupic strany druhé, o tyto kusy dolepsané stala se jest smlúva, a to taková: Najprve že mlynář JMti pana Zdenka Dvakačovský má pustiti cestu skrze sad svůj za stodolú a budúcně a věčně, a za to má jemu dáno [býti] tj � g. alb., a k hrázem, kteréž budú v sadu okolo té cesty, má jemu dáti kolé a prútie, když ji najprve hraditi bude, než potom budúcně k těm hrázem nemá jemu nic dáváno býti, než na svůj náklad dělati. Pan JMt pan hofmistr přes tu strúhu, kteráž na mlýn jde, má most dobrý udělati na svůj náklad; než potom JMt na časy budúcé nemá mieti s tiem mostem nic činiti, než za to aby JMti lidé páně Kostkovi Dvakačovští na časy budúcé ten most opravovali a dělali, má jim JMt pan hofmistr iit P g. českých dáti. Rečkovi, člověku páně Zdenkovu, za kus lúky k té cestě za mlýnem od něho kúpené má dáno býti itii � g. alb., a má jemu udělán býti přiekop a plot súhradní od jeho lúky po- prvé, než potom na časy budúcé má sobě sám Reček ten přiekop dělati i plot také. A což zbude toho kusu lúky po cestě, toho má obec Vakačovská užívati na časy budúcé. Item cesta, kteráž půjde k tomu mostu před mlýnem ode vsi přes tu jámu, má jim od JMti pana hofmistra poprvé opravena býti; a též i z druhé strany mostu za mlýnem přes jámu než potom budúcně majie sobě sami Dvakačovští opravovati. A k uopravě té cesty má země v uobci sorána býti bez překážky. Což se řeky dotýče pod mlýnem, pokudž jest jich obecné, tu mají D[vajkačovští čistiti na časy budúcé, když by toho koli potřeba byla; a pan hofmistr JMt také své řeky pod tú obcí čistiti má, když by koli toho potřeba byla na časy budúcé, aby mlýn mleti mohl. A při té smlúvě byli úředlníci JMti pána pana hofmistra pan Jan Barthošovský, ty časy hajtman na Pardubicech, pan Jiřík Kolenc, pan Jan Bušek, pan Hynek z Heřmenína, a JMti] pana Zdenka úředlníci tito: pan Zdeněk Vorelský, ty časy úředlník na Novém Hradě, pan Kuba Knobloch. A při tom byly urozené vladyky pan Heřman Slepotický a pan Mikuláš Tajnecký] a pan Jan Zaječický. [Fol. 30.]. Léta 1505 toto jest oddáváno skrze pana Jana Bartošovského, hajtmana ty časy na Pardubiciech, lidem, kterým se škody zdělaly rybníkem Novým pod haltéři Bohda- neckými, když dělán byl: Živanice a Bohdaneč. Tarandovi z Živanic ix provazcóv se zatopilo, a za těch ix provazcóv dáno jemu jiných x provazcóv boru; i což jest jemu koli zatopeno i přiekopy skaženo, za to za všecko dobro- volně jest přijal těch tx provazcóv. Kabátovi z Bohdanče tit provazce vdělali lúky do haltéřóv Bohdaneckých, i dáno jemu jiné miesto pod Novým rybníkem pod haltéři podle jeho louky a po příkop, a po boku toho má užívati, jakž dlúhý rybník vedle jeho přiekopu. Farářstvie Bohdaneckého jest víj jitra zatopilo se rybníkem a iitj provazce, i jest jim tolikéž za to oddáno lesu v Lužci. Kubšovi s Bohdanče jest zatopeno i prut a ij provazce, za to jest jemu oddáno kus březiny a volšin z Neratovských pustin vedle Bobříka. A to jest za dosti přijal. Též dáno jemu, co se jemu dálo škody Novinským rybníkem podmokáním v lukách, něco i v lesích, za to jemu dáno vochůzka boroví, pokud jemu znamenáno nad rybníkem Bohdaneckým podle obce Bohdanecké.

Strana 495
Živanice, Bohdaneč, Doubravice, Rosice, Mělčí, Lohynice, Cerná, Neratov, Podůlšany. 495 Vanišce jakož v jejie rolí jest rybník udělán, za to jest dána jí] louka pod Košlanem, kteráž se najímala. [Fol. 30. b.]. Léta tisícího pětistého pátého [1505] toto jest oddáváno lidem za jich škody skrze pana Hynka z Heřmenína a pana Jana Vahanského, a každý za své za dosti přijal: Doubravice ves: Poláčkovi a Hynkovi z Doubravice oddáno za jich, co se jim země k Rosickému rybníku vybralo k nové hráze povyšování. Za dosti to přijali. A Hynek hned při tom ujal kus lesu pod úrok, má platiti každého úroku ij g. alb. Rosice: Přibkovi oddáno za jeho, co jemu též země brali v jeho k témuž rybníku, oddalo se jemu pod hrází kus volšiny. Přijal za dosti. Mělčie: Matějovi má se dáti za jeho škodu, kdež se jemu strúha v jeho dělala pod Živanskými struhami, ro g. alb. Item Jankovi odtudž též na ten zpuosuob za škodu má se dáti t �P m., a ty strúhy majie sobě na budúcé časy čistiti a dělati. Lohynice : Matúšovi jest strúha v jeho dělána, kteráž jde na Sopřecký rybníky; má se jemu dáti za tu škodu xx g. alb., a jest toho v provazcóv. Jiříkovi též za škodu túž strúhú udělanú má se dáti rviit g. alb., a jest jie v provazcóv. Hořicovi též za škodu má se dáti též za tu strúhu roiiit g. alb., a jest té škody v pro- vazcóv a tii čtvrti. Žádný z nich nemá té strúhy čistiti nikdy, než sám pán JMt na svůj náklad ji čistiti má. Černá u Bohdanče: Kvietkovi kdež jemu jest mlýn na jeho gruntu ustaven, a miesto ke dvoru toho mlýna také jemu z jeho gruntu vzato, a strúha se v jeho dělala dvoje hony zdéli, která jde na ten mlýn: za to se jemu oddalo kus trnie vedle Psince a rybářské louky a Na piescích, v Lužci dvanácte zahonóv rolie, a on to za dosti přijal. Neratov: Neratovským zatopili rybníkem Novým pod haltéři obec a dva haltéřě udělána v jejich; za to jest jim oddáno vedle strúhy za Neratovem a vedle obce Přelovské kus lesu a smyti; a oni to za dosti přijali. Kmínkovi zatopeno strúhú, která jde na rybníky, a podmokalo jemu. Dáno jemu za to jiný kus pustiny u Živanského rybníka. Černému dáno kus pustiny nad strúhú pod lesem. Má platiti každého úroku ti g., a pruohon sousedóm má tudy pustiti, neb jim průhon Nadymačem zatopen. To oddáno za škody obci Neratovské. Poduolšany: Jakož Poduolšanským byl se próhon zatopil, i jest jim za to oddáno rolie od gruntu Pánkovského, a oni jsú za své přijali, že dosti jim oddáno.

Strana 496
496 D. XIX. Registra rybničná z r. 1506 a 1507: Ždanice: Kotašovi co jemu novú strúhu pod mlýnem udělali v jeho, za to se jemu oddalo kúsek pustiny hned tu u mlýna, a to jest za dosti přijal. Opatovice: Obec, kteráž jim zadělána v strúze nové, té jest za v provazcóv. Jest jim za to oddána loučka v Kopaninách, kteráž se najímala na v g. alb. Přijali [za své). Za cestu, kteráž byla silnice pravá, kudyž próhony také měli, ta se jim zadělala též tú strúhú. I pustil krčmář v svém poli cestu za to za iii záhony ja- -] hony zdéli. Za to se jemu tolikéž oddalo na Polabí vedle jeho louky trní. Kadeřávkovi též vzato za iti záhony k též cestě rolie jeho. Za to jemu dáno v Polabí vedle jeho louky kus trnie, a přijal to za své. [Fol. 31. b.] Živanice ves. Léta 1506. Item ten pátek po Hradeckém jarmarce postniem pan Hynek kúpil od Jana rychtáře za xx P statek s polúláním rolie i frajmarčil jest s Víškovou statky, a statek ten Víšková jest přijala dobrovolně. A při tom jest byl pan hajtman Bartošovský a všickni sousedé odtudž. A toliko jest statky sfrajmarčeno, než svršky své jest Víšková všecky, kteréž měla, pobrala a pustého nechala. A tou rolí Víškovskú oddal jest pan Hynek všem lidem Živanským za škody, kteréž se jim dělaly rybníkem Živanským podmokáním v lukách a v rolech, a vedle nich Janovi z Lohynic, a prvnějšého všeho jim jest necháno, co jim podmokalo, aby sobě v tom strúhy dělali, což se komu bahnilo, a požívali, čímž budú moci. Těmto oddáno zejména: Loudkovi u vsi luk oddáno za jeho ti jitře Pavlovi iii provazce i čtvrt provazce. Vrchotovi potřetie viii provazcóv. a viij provazce. Pechovi viij provazce. Vrchotovi dvě jitře a vřij provazce. Genzetovi vj provazce j čtvrti provazce. Šuotovi iiti provazce. Duchkovi i jitro a iti provazce a i čtvrt prov. Maňákovi iitij provazce i čtvrt provazce. Šustovi podruhé vj provazce. Vrchotovi podruhé vij provazce. Heršíkovi vi provazcóv a i čtvrt provazce. Janovi z Lohynic ii jitře ij provazce. Petrasovi dvě jitře. Ostatek té rolie Vyškovské co zuostalo, to jest prodal pan Hynek Janovi rychtáři, jedny hony u vsi za viti �P m., úroku každého přijímá ttit g., a těch viit ſ? vyrazil sobě na tu chalupu, kterú jest od něho kúpil za xx �, a dal jemu závdavku iiii ſP, a na Pavlovi tu ve vsi odkázal jemu vilt � za hony rolie, kteréž jsú jemu prodány, a tak ten dluh již vyplněn bude Janovi rychtáři, že zaň nic pán JMt povinovat nenie. [Fol. 32.] Břehy ves. Jiřík Komárovský, kterýž jest rychtu kúpil v Živanicech, koupil od pana Hynka Vyškov- ského role iije hony za xit �P a kus tuoně podle svého, a loučku pod Břehy; přijímá na se každého úroku rii g. alb., t z těch xitt . Jiřík Komárovský má dáti Prušanovi do Břehóv viit � miešenských za iitje hony, kteréž jest od Prušana koupil. A tú rolí Prušanskú oddáno jest lidem v Břiezech všem, což se jim rybníkem Sopřeckým a Semtínským luk a rolí bahnilo. Ves Břehy anno 1506. Item těmi čvery honmi [sic] role, kteréž jsú od Prušana kúpeny, těmto lidem jest oddáno, a sraženo jest úroku tii g. alb. každému z toho:

Strana 497
Ždanice, Opatovice, Živanice, Břehy, Lohynice, Sopřeč. 497 Vrabcovi iiii provazce i čtvrt, Halamovi iii provazce i čtvrt, Polákovi ij provazce, Ka- čerovi ij provazce i čtvrt, krčmáři viij provazce, Vávrovi titi provazce, Kubovi ii provazce, Koktanovi ix provazcóv, Polákovi podruhé tit provazce [i] čtvrt, Borovcovi za ix provazcóv jest odkázáno ti � m. na Jindrovi v Semíně, Janatovi xitt provazcóv, Bartošovi gvit provazcóv, Kačerovi podruhé ri provazcóv, Polákovi po třetie iiti provazce, Vrabcovi podruhé v provazcóv, Novákovi Jiříkovi v provazcóv, Kroupovi it provazce t čtvrt, krčmáři podruhé ix provazcóv, Prušanovi vii provazcóv, Matúšovi v provazcóv, těm jest všem za jejich dosti dáno, již aby sobě jedné strúhy opravovali, což jim prvé podmokalo, aby se viece nebahnilo. [Fol. 32. b.] Léta božieho tisícého pětistého viiď ten pondělí před svatým Vítem [1507, 14. června] pan Jan Bartošovský, hajtman ty časy na Pardubicech, a pan Hynek z Heřmenína s těmito dolepsanými lidmi o škody, kteréž se jim dělaly rybníky neb struhami, uhazovali jsú a jim za jich oddávali. Při tom byl jest Jiřík Vaniš a Pavel Lhotský. Ves Lohynice. Václavovi za lúku, která se jemu zkazila podmokáním Břežského rybníka, dány iiii � m., a on přes to požívati má svého, čímž bude moci. Václavovi Hořicovi odtudž, co jeho týmž rybníkem lúka podmokala, dáno ij ſP m. Janovi za jeho škody luk podmokánie dány iiii provazce lesu volšie a vrbie pod Nadymačem. Hermanovi též co se jeho týmž rybníkem Břežským luk zbahnilo, dáno lesu od strúhy, která jde s Nadymače k Janovu, muož býti za jitro. Thómovi odtudž dáno jitro lesu podle jeho a jezer páně Andělových, vrbiny a volšiny, co se jemu lúky pokazily rybníkem Lohynským. Matúšovi rychtáři za zbahněnie luk Lohynským rybníkem dáno lesu pod Nadymačem volšie a vrbie od Janovy meze až do bahen a do smyti miesto [sic]. Témuž, co jemu podmokalo Lohynským rybníkem a vybráno země na hráz, dáno jemu za to kúsek lesu a smyti, kdež Zalabák Živanský pravil, že by to prvé otce jeho bylo, a za to sám jest prosil Matúš. Jiným všem sousedóm, kteříž lesy majie pod Lohynským rybníkem, za podmokánie a přivyšovánie hráze co zemi v jich brali, dala se i � m. Ves Sopřeč. Benešovi co jemu boru zatopeno Semínským rybníkem, dáno jemu tolikéž miesto boru z Henzlíkovské a Huhlavkovské pustiny. Kučerovi co se jeho boru zatopilo Semínským rybníkem, dáno jemu rl záhonuov role u Sušin za tu škodu. Zemanovi Dolniemu což se jemu týmž rybníkem Semínským zatopilo, dáno role u Sušin podle Kučerova až k lesu nahoru, a loučka proti tomu až k rybníku, a přijal na se úroku viece každého ti g. alb. Vítovi což se jemu týmž rybníkem lesu zatopilo, dalo se dvořiště, louka u Sušin, a má z toho platiti každého úroku iii g. alb. viece. Mrvovi rychtáři za les, kterýž jemu týmž Semínským rybníkem zatopen, dáno kus lúky, kterúž Vít držal na rii g. alb. vedle luk Přelovských. Archiv Český XVII. 63

Strana 498
498 D. XIX. Registra rybničná z r. 1507: Mojhanovi a synu jeho dáno kus lúky podle luk Přělovských u Soprče za bor, kterýž jemu strúhú podmokal. Ty všecky lesy, kterýž ještě jim v rybníce Semínském zuostaly a stojie, ty se jim pustily, aby oni k svému užitku to obrátili, jakž najlép mohú, a stavení svá na to aby opravili. Živanice ves. Petrasovi, co se jemu Lohynským rybníkem při výšení zatopilo, a Dědkem rybníkem nad Živanským, jest toho ti jitře a it provazce, za to jest jemu tolikáž miera odměřena lesu nad Živanským rybníkem nad samú strúhú, kteráž jde na Sopřěcký rybník. A to jest i za tu škodu přijal, co se jemu strúhú v jeho roli brala, když ji dělali na Černský mlýn. Šotovi, co se jemu Lohynským rybníkem zatopilo a podmokalo Živanským, jest toho ij jitra, i dána jemu tolikáž miera lesu podle Petrasova nad strúhú. Žloutkovi se zatopilo Dědkem rybníkem lesu a rolie za jitro, i jest jemu dáno jiné jitro lesu pod strúhú, která jde na Sopřecký rybník od mostku. Dědkem rybníkem Jezberovi ij jitra podmokalo, i jest jemu dáno jiného ij jitra lesu podle Žloutkova. Tarandovi týmž rybníkem zatopeno ij jitra, i jest jemu jiného ij jitra dáno podle Jezberova nahoru podle strúhy. Dušíkovi týmž rybníkem ij jitra vytopeno, i jest jemu tolikáž miera oddána lesu podle Tarandova. Pavlovi za škody jeho též Dědkem rybníkem učiněné dány tiii provazce lesu a chrastin podle Dušíkova k Přelovicem. Maňákovi podle strúhy předse k Přělovicem dány vrbiny a pastviště za škody, kteréž vzal skrze Dědek rybník. Ti všickni dobrovolně za své přijali; a lesu, což v Dědku rybníku majie, ten sobě majie vysekati, a miesto pánu JMti zuostati má. Bohdaneč a Neratov. Bohdanečtí jakož majie lúky pod úrok přijaté a někteří oddané za jich grunty v chobotě Živanského rybníka, též i Neratovští, s těmi uhozeno na tento zpuosob: jestliže by se jim jich který rok polovice zatopilo, aby s nich polovici úroku dali, a ti jsú sami za to žádali. Bohdaneckým jakož se rolie kazily podmokáním od haltéřov Bohdaneckých a Nadymače, i jest dána strúha vydělati, aby mohla voda spadati, neb jim to nemohlo jináč se napraviti. [Později připsáno]: (Actum Martini anno 1507 [11. list.], když byl pán na Liticech. Kubovi Vanišovi jest dán kus louky podle té louky, kteráž byla nebožtíkovi Vanišovi dána za škody podmokánie rybníka Novinského, skrze pana Hynka z Heřmenína v chobotě rybníka Živanského, a to jest zamezeno, pokud móž do rybníka, prútím i trávú pokudž muož užívati.) Ves Křičeň. Item což se Kričenských dotýče, kteříž pravili, že by se jim škodilo rybníkem Bohda- neckým při výšení, na tom jest byl rychtář s konšely odtudž, a okazovali, pokud rybník topil ponajprv, jakož se potom byl strhl: i jest jim (sami pověděli) potud, pokudž topil, oddáno za kniežat skrze pana Zahrádku, pana Lišku, pana Duchoně, a tak aby požívali, jestliže by kdy rybník vsákl, aby požívali až do vody; pakli by jim kdy přivyšováním rybníka škoda se dělala,

Strana 499
Živanice, Bohdaneč, Křičeň, Dolany, Němčice, Pohranov, Podolšany, Hrobice. 499 to aby jim oddáno bylo. I ještě těch miest nedotopoval luoni, když najviec nahnán byl na i provazce. Na tom s ním zuostáno, bude-li přetopovati, že se jim za jich dosti učiní. Ves Dolany. Martinkovi za lúku, kterúž kúpil od kniežetských úředlníkóv, dáno vi �P, neb nebylo jemu čím oddati, a on pánu JMti louku pustil. Hankovi ohrada puštěna za kus lúky, které se jemu topiti bude, a má s nie platiti každého úroku vi g. alb. A přijal za své vdě[čně, a prvnieho svého, čímž bude moci, aby požíval. Pechovi krčmáři odtudž dán i provazec a j čtvrti v Svatoníně k klučení, co se jemu topiti má rybníkem podle Hankova. Petr Kalhaus za to, co se jemu zatopiti má, přijal ostrov Kodédkovský v rybníce, a prvnieho svého požívati má, a viec t g. každého úroku na se přijal. Jan Vodička přijal za škodu svú, která se jemu dieti bude, ostróvek, který Duora držala, a prvního svého požívati má. V Nemilinských pustinách pod Křičení, jakož Duchoň nepožíval, Proněk, Palata, Dub, Bedlo, Pařiezek, Hnátek a vdova, to jest jim zase puštěno k požívání, pokudž jim pokázáno bylo od Zahrádky a Duchoně na budúcé časy, neb se to prodávalo pánu JMti k ruce. Vobec Dolanským kteráž se topiti bude, jest jim k tomu přidána louka Ludovská, aby obého požívali. [Fol. 32. b.] Němčice ves. Item Beránkovi škoda jeho nemóž se jináč napraviti, než když se rybník Něm[či]cký spustí, aby se strúha zase jemu vydělala, neb jest zarostlá. Ves Pohranov a Hrádek. Což se Pojhranovských dotýče, ti při prvniem oddávání zuostávají, neb jim ještě opodál těch miest nedotopuje, kdež jest jim oddáno. Hrádkovští majie po lesech pásti i u rybníka, za to, že jim obec vytopena; podle Dúbravské obce pásti majie i u rybníka, pokudž požívati budú moci. Poduolšany ves. Jakož Poduolšanští žalovali, že by se jim pastviště kazilo držením Šeperky rybníka: i již jsú na tom přestali, aby předse ten plat platili, neb se jim toho podávalo, jestliže by se jim zdálo mnoho s toho platiti, aby pustili; i nechtěli k tomu přistúpiti, než aby předse platili; na tom zuostáno. Vankovi odtudž topily se lúky, když se vysoce rybník drží, kteréž k jeho gruntu od starodávna jsú, i dány jemu tři jitra chrastin podle jeho v kraji rybníka, aby sobě vyklučil; na tom jest přestal, a k tomu svého prvnieho požívati má. Hrobice ves. Vávrovi jakož lúka podmokala Šeperkú, dána jemu jiná louka z luk Mandelovských a Havlovských, a prvnieho nemá požívati. Sezemovi v témž miestě dána louka za jeho lúku, kteráž jemu se bahnila, a též nemá prvnieho požívati. 63*

Strana 500
500 D. XIX. Registra rybničná z r. 1507 a 1509: Oujezd ves. Jakož Oujezdeckým jest v uobci jich na Svinské rybník udělán, jest toho miesto veliké, co topí a co ještě topiti bude, i jest jim za to oddána louka od rychty Bukovské, a té majie požívati až po vodu rybníka Bukovského, a staré pustiny, tak řečené Lesu, jsú jim přidány vedle Mikšova až k Bohumileckým. Srchovskému odtudž, jakož louka zatopena a dvoje hony role, dána jemu jiná louka a dvoje hony role v staré pustině. A přijal za své. Ves Bohuměleč. Rybníkem na Svinské topí se obec Bohuměleckým a ještě topiti bude, i dáno jim za to za všecko ij čtvrti role pustiny Krškovské podle Mikšova. Mikšovi odtudž zatopila se týmž rybníčkem loučka a lesu drahně, dána jemu za to louka Prdákovská a kus role vedle jeho pustiny Krškovské, i za to za všecko, což se jemu ještě zatopiti má, i sejde úroku riii g. alb. s té louky, neb jemu byla dána pod úrok. Sezemice ves. Jakož Sezemští mluvili o próhon, že nemohli jeho mieti, pro spojenie pak loučky s Kabátem, i jest jim dán jiný próhuon po hrázi na Kabátě a přes hráz. A na tom přestali. Item Antošovi odtudž louka se topiti bude Labskú rybníkem, jest toho za prut, i jest jemu dáno nad kostelem pastviště tij jitra kus za cestú nad Labskú, aby svobodně jeli, a on proto, což bude moci, má svého požívati, a což by se zatopilo, má bez toho býti. Ves Černá za Borem. Jakož Novým rybníkem v Boru Janečkovi louka zatopena a strúhy dělány v jeho, i co se jemu Starým Jezerem topiti bude, a také co země v jeho bráno, za to jemu dáno nad rybníčkem podle jeho role vij provazce role, kteráž prvé Ochnova byla, a vij provazce dáno jemu luk za Žižínem, které Vaškóv syn z Pardubic držal, na xl g. alb. do roka. A má se jemu stará strúha v jeho roli zadělati. Vochnovi odtudž zkazilo se rit provazcóv i strúhú, co v jeho dělali, a co topiti se bude Starým Jezerem, i jest jemu dáno rti provazcóv též lúky jako Janečkovi. A za své jest přijal. Matějovi Vařouchovi dáno za to, že strúha v jeho rolí dělaná, kus obíře[?] podle jeho, a přiekop starý má se zarovnati jemu. A to jest i za to přijal, co bráno z loučky jeho na strúhu země. Jiříkovi a Karvance, co jim loučky se pokazily strúhú tú, kteráž na Nový rybník jde, a také co topiti bude Staré Jezero, dáno jim té louky za Žižínem i jitro aneb viec, a při- jali za své. Vostalo té louky tij jitra, má Vochen z toho platiti každého úroku xi g. alb. [Fol. 36.] Bukovina u Pardubic. Anno actum 1507 f. V. ante Largum sero [23. pros.]. Item jakož lidem Bukovským u Pardubic škody dály jsú se struhami, kteréž jdú od Sezemic, a některým těmi struhami, kterýmiž Bukovský rybník jest se spúštěl oběma trubama, také za ty role, v kterých se kámen láme, a cesty k tomu lomu přes lidské grunty byly, o to jest s [nimi uhozeno a oddáno panem Janem Barthošovským, ty časy hajtmanem na Pardu- bicech, a panem Hynkem z Heřmenína; a zejména těmto, kterýmž se škody dály, jest oddáváno: Brožovi, tomu se jest škody dálo za xrrvtt provazcóv, za to jest jemu oddáno v dědinách

Strana 501
Újezd, Bohuměleč, Sezemice, Černá za Borem, Bukovina u Pardubic. 501 od dvoru Pardubského riii provazcóv; a svého, což muož užívati, toho aby požíval na budúcé časy. Žáčkovi v lúce jeho zbahnilo se a podmokalo tou strúhú Sezemskú titij provazce lúky, za to jemu dány iii provazce v týchž dědinách svrchupsaných, a muož-li čím, aby svého prvnieho užíval. Abrahačovi a Blažkovi, jima spolu škody bylo rii provazcóv; dáno jima za to vj pro- vazce, neb jsú za to prosili, a což mohú svého užívati na budúcí čas, aby užívali. Sirotkóm Machovým což se jim svrchupsaným rybníkem Bukovským škody dálo a dieti bude potomně spúštěním, dáno za to v týchž dědinách titi provazce. Adámkovi mladému podmokalo strúhú v lúce i v roli xütj provazce, za to jemu dáno vi provazcóv vorné role, a ostatek aby svého užíval, čímž móž. Čurdovi podmokáním touž strúhú dálo se škody rit provazcóv, za to jemu dáno vj pro- vazce z rolí svrchupsaných, a on svého prvnieho aby užíval, jakž bude moci. Vlčkovi dálo se škody podmokáním túž strúhú Sezemskú za titi provazce bez čtvrti, za to jemu dáno role ii provazce a i čtvrt. Vaníčkovi dálo se škody strúhú podmokáním vii provazcóv, za to jemu dáno z rolí svrchupsaných titj provazce. Hošťálkovi lúky a role vi provazcóv túž strúhú, za to jemu dáno role tij provazce. Pešíkovi za humny louky jemu ttj provazce strúhú, kterúž se rybník spouštěl, za to jest vzal titt záhony přes hony zdéli, muož býti za i provazec. Duchkovi luk a role záhumenie zbahnilo se a topilo strúhú a přiekopem rybníkem spúštěním xij provazce, za to jemu dáno role z svrchupsaných dědin vi provazcóv. Ti všickni lidé svrchupsaní, kterýmž jsú se škody dály strúhú Sezemskú aneb rybníkóv spúštěním, toto oddánie zavděk přijali, a za JMt pána pána Boha prosé; a také svých gruntóv těch skažených, budú-li moci čím užívati, beze všech pánuov budúcích překážky aby užívali. Za prótrž za tu, kdež se Labe protrhlo proti Hradišti, Adámkovi jest oddáno role ij jitra a i provazec z dědin od dvoru Pardubského. Sirotkóm Machovým za túž prótrž, co jest v jich děláno, dány ti jitře z týchž dědin svrchupsaných; a ten ostrov, kterýž zuostal, pánu JMti má zuostati na budúcé časy ku požívání. Duchek v též vsi má rolí a loučku na té strúze, kterúž se rybník spouštie Bukovský, i pravie lidé, že někdy rybníček byl, neb ještě hráze okolo všeho jsú; toho jest vyměřeno xxxvti provazcóv a i čtvrt provazce; za to jemu nic nenie oddáno, neb pravie, že s něho nic pánu JMti neplatí, a praví, že jest svobodný, a že na to list má, i ten list má panu hajt- manovi ukázati. Fol. 37. Připsáno později]: Actum anno 1509 f. V. post Pasce [12. dubna]: Šurdovi odtudž za to, že jemu strúha dělána v jeho, kterúž se spouštie rybník Bukov- ský, oddáno role tolikéž u panské zahrady v popluží skrze p. Běškovce. Vaněčkovi odtudž též že jemu dělána strúha v jeho gruntiech táž, kterúž rybník scházé, dáno podle Šurdova tolikéž, co se jemu škoda stala, v tém]ž popluží panem Bohu- slavem Běškovcem. Kulovi odtudž za tu škodu, co v jeho gruntiech kámen se lámal, dány tit záhony role zdéli za jitro podle toho jitra, které pod úrok přijal od pana Běškovce, ty časy hajtmana na Pardubicech.

Strana 502
502 D. XIX. Registra rybničná z r. 1508—1516: [Fol. 37. b. Připsáno později]: Actum Penthecosten anno 1516. Item jakož se škoda stala Bukovským podmokáním od struh, kterými se spouští rybník Bukovský, a strúhou, která jde od Počapl k haltéřuom Pardubským, takto jest s nimi uhozeno a oddáno jim skrze pana Zdenka Orelskýho a pan Glaugvice a Pavla Vaniše, a oni jsou za své přijali dobrovolně a již nemají více napomínati oni ani jich potomci JMti pána ani JMti budúcích: Šurdovi podmokalo rolí a luk riii jiter bez i provazce strúhou od Bukovskýho rybníka, týž i podle strúhy Počapelský, i jest jemu dáno z rolí panské podle Lísky iii jitra; a prvněj- šiho svýho aby požíval, jak bude moci. Martínkovi odtudž kazilo se i jitro titi provazce a i čtvrt provazce podle obce Pardub- ské a při strúze Počapelské, i jest jemu za to dáno z panský rolí podle Šurdy iti provazce; a prvnějšího svého má požívati, čím bude moci. Pardusovi odtudž podmokalo v tajchž místech jako Martínkovi v jiter a tii čtvrti pro- vazce, za to jemu oddáno týž z panských rolí podlí Martínka t jitro a ti provazce; a prvního svýho aby požíval, jakž muož. [Fol. 40.] Bohuměleč. Léta patnáctistého viii“ tu středu před svatým Matějem [1508. 23. února] stal se jest frajmark skrze pana Hynka z Heřmenína a pana Jana Mřeně z Čechtic takový: Jakož Bohumělečtí měli jsú obec svú Olšiny pod hrází rybníka Bohuměleckého a též okraje obce, kteréž jsú měli podle rybníka nahoru k Oujezdu až po cestu, ty pánu JMti obce jsú pustili pro potřebu k tarasóm všecky, a jest jim zase za ty obce dána zahrada Krškovská. A k tomu jest vuole všech soused byla. [Fol. 40.] Ves Veleny. Léta božího XVCIX° [1509]. Item pustiny Plechovské a Váchovské. Jest oddáno Velenským za to, co jest rybníkem zatopeno obce, i za to, co býval hadrunk s Jelenským až po dolec, který jest mezi drahami jich. Též oddáno jim hony u branky od pustiny Sulkovské za též zatopenie. Rychtářovi Velinskému oddány dvoje honečky od pustiny Medkovské, za to, ješto jemu mlýnec rybníčkem zkazili, i za to, co jest jemu zatopeno. Ves Kostěnice. Hubkovi krčmáři oddáno i prut role, ttj prutu pustiny těch za Kostěnici podle toho, kdež ujali pod plat do Dvakačovic, za ten kus rolí, který jemu zatopen nad rybníkem Mora- vanským, i za to, co tu více rolí ostalo, krom zatopení. Actum f. III. ante [... 9°. Ves Moravany. Rajskovi z Moravan oddáno kus loučky podle Ondrova za to, co jemu ujato k té puštině do Plátěnic, na které se staví [...] Jíra Černého, neb za pana Dašického bylo jemu oddáno od té pústky tam kus proto, ješto se bylo jemu rybníčkem zatopilo, a jest toho lesu za čtvrt prutu. Actuom (sic) die Johannis Baptiste anno Domini 1509 [24. června]. [Jinou rukou:] Item pastviště, které držel Lauman, to dáno lazebníkovi za to, co jemu zkazili, dělajíc strúhy; a jestliže by kde byla potřeba bráti zemi k opravě stavu aneb struh, má se v tom pastvišti bráti, toho lazebník hájiti nemuož.

Strana 503
Bohuměleč, Veleny, Kostěnice, Moravany, Chvojence, Hedčany, Opatovice. 503 [Fol. 40. b.] Ves Chvojence. Jakož jest zkaženo Kubovi z Chvojence louka, kteréž jest tiii jitra a titi provazce v cho- botu rybníka starého Rykytenského, i oddáno jemu za to jiný kus lúky nad rybníkem u Chvo- jence podle lúky Janatovy z Vysokého Chvojna, a cokoli na cé (sic) lúce neprodaného ostalo, to sobě Kuba skliditi má, a co prodáno, za to peníze pánu JMti býti mají. Actum f. III. post Diuisionis apostolorum. Tajmž rybníkem skaženo jest Mišelovi z Chvojence kus lúky za titij jitra, za to jemu oddáno jest také kus lúky podle Kubovy; a jakož leží hony rolí za tou loukú, kteráž byla Mišelova a již jest panská, ty také Mišel pánu JMti pouští, a za ty hony také dává se jemu ostatek té panské lúky u Chvojence a něco lesu u konce té louky, pokudž lezy zdělány sou, a to má také vyklučiti a požívati má té lúky i Kuba své, pokudž se rybníkem nezatopí. A pán JMt má také vuoli držeti ten rybník na této hrázi, jak ráčí, toho oni také hájiti nemohú, než jestliže by kdy se hráze té přivyšovalo a co se jim zatopilo, to jim napraveno býti má. Mišel na té lúce letos nic séci nemá ani jí čím požívati, než této, kderá pánu JMti býti má, té letos požívaj, jakž můž, i z těch honuov, ale potom nic. Actum ut supra. [Fol. 40. b.] Ves Hečany. Item oddáno souseduom k uobci to pastviště, kteréž Bobek držel do Prachovic, za tu obecku a za to měštiště, na kterémž se Horčice staví, a k tomu se jim přidává ten kopec za řekú podle obce jich. Actum f. III. die Georgi anno 1510. [23. dubna]. [Fol. 41.] Ves Opatovice. Strúhy Opatovské, kterýchž se přidělávalo léta 1511, těmto lidem se zkazily rolí, lúky, a oddávalo se jim takto: Křivové vdově, té jest skaženo rolí vi provazců, za to jí dáno lesu podle její lúky vii provazců, a má to vyklučiti. Petrovi Polákovi, tomu zkaženo ti provazce a i čtvrt provazce, za to jemu dáno kus lúky a lesu za ii provazce při lúce Písařské. Mikšovi zkazeno itij provazce role, za to jemu oddáno lesu při lúce Sezemské itii provazce. Janovi, tomu zkaženo ti provazce rolí i čtvrt provazce rolí, za to jemu oddáno lesu podle lúky jeho ti provazce. Krčmáři, tomu zkaženo iij provazce a půl čtvrti provazce, za to jemu oddáno kus lesu při jeho lúce, kteráž slove Štěpovská. Křížové vdově jest skaženo za i provazec sadu, za to jí dáno kus lesu při její louce, kteráž slove Zadnená (sic). Janovi Tůmovu, tomu se zkazilo za viiiij provazce; za to se jemu plat vyrazil s té klučeniny, která jemu dána pod úrok, a z rejstr jest vymazáno titt g. alb. Nalíkovi zkaženo jest v provazců. Za to má se jemu vyraziti tti dni roboty ženné. Havlovi zkaženo ti provazce. Obci se ujalo za ti provazce a kazí se jim všudy podle strúhy, jedno že se země béře, druhé, že voda kazí proti splavuom a stržem; a za to se jim oddalo na Zálesí kus lesu podle Havlova a Křivova, a pán JMt té obce zemí všudy užiti má od strúhy jednoho provazce zšíři, a oni pastvami.

Strana 504
504 D. XIX. Registra rybničná s r. 1511: [Fol. 41. b.] Ves Ředice. Kdež se strúhy dělaly z rybníku od Holic. Item most na splavu, který jest přes rolí Martina Húžvíka, ten se má dělati na panský náklad budúcně. A přes ten most mají právo jezditi ti všickni, kteříž drží rolí do Ředic od Holic vedle rybníka podle role Bartlovy, a Bartl cestu má jim pustiti od své role; za to jemu oddáno kus lesu za jeho končinami, toho můž býti za tti provazce. Martinovi Houžvíkovi zkaženo role tú strúhú za ii provazce, za to jemu oddáno za jeho končinami kus lesu bez míry až do chobota rybníku Hlubokého, toho můž býti za titi provazce; též má se jemu dáti i korſec] žita za to, co jemu setí zkaženo jest. Matěj Lorek, tomu zkaženo za i provazce, za to jemu oddáno lesu kus za jeho konči- nami až do rybníka Hlubokého, a má se jemu dáti t korec žita, co jemu zkaženo ozimu. Šach, tomu zkaženo za i provazce, oddáno jemu za jeho končinami kus lesu až po rybník Hluboký. Vlkové vdově, té zkaženo za iitj provazce, oddáno jí kus lesu za jejími končinami až po rybník Hluboký, a má se jí dáti za zkažení ozimi t korec žita. Matějovi Lorkovi, tomu zkaženo na druhém místě za ülij provazce a za i čtvrt provazce; dáno jemu za to za jeho končinami lesu tx provazců. Šach, Vlková, Lorek, ti mají sobě spolu most jeden udělati, a pán JMt má jim [k tojmu dáti lesu, co potřebí, a na tesaře r g. Jan Ondrů, tomu zkaženo za iitý provazce, tomu oddáno vit provazců za rybníkem Hlubokým podle té cesty, která jde od stavu na Chvojno; má sobě most udělati sám, k tomu se jemu má dáti lesu, co třeba, a na dělníky r g. alb. Morávkovi, tomu zkaženo za ti provazce, oddáno jemu iii provazce lesu za jeho končinami. Janovi Chlupovi zkaženo za ij provazce a i čtvrt provazce, oddáno [jemu] ittj provazce lesu za jeho končinami. Ta dva máta spolu most udělati; k tomu se jim má dáti lesu, co třeba, a na dělníky r g. alb. Jírovi Chlupovi, tomu zkaženo za t provazec, tomu oddáno kus lesu za [i] provazec za jeho končinami. Adámkovi zkaženo za j provazce; oddáno jemu za to lesu za jeho končinami i provazec. Ta dva máta sobě jeden most udělati, k tomu se jim má dáti lesu, co třeba, a na dělníky x g. alb. Vlkové zkaženo na druhém místě za i provazec, oddáno jí kus lesu za jejími končinami za ti provazce. Kufrovi zkaženo za ij provazce, oddáno jemu za jeho končinami lesu tit provazce. Ta dva máta spolu jeden most dělati, k tomu se jim má dáti lesu, co potřeba jest, a na dělníky x g. alb. Rundovi zkaženo za ij provazce, tomu oddáno za jeho končinami tii provazce lesu; ten sobě má most sám dělati z lesu panského, a na dělníky dáti jemu r g. alb. Němcové, té zkaženo za ti provazce, oddáno jí lesu za jejími končinami tti provazce. Havelkovi zkaženo za tj provazce, tomu oddáno lesu tit provazce za jeho končinami.

Strana 505
Ves Redice, Bukovina. 505 Drah, těch zkaženo za ij provazce; za to oddáno v končinách lesu tii provazce. Přes ta draha má se most dělati na panský náklad budúcně. Zaidlovi zkaženo ti provazce; za to oddáno jemu za jeho končinami itii provazce. Matějskému zkaženo za tiij provazce, oddáno jemu za to za jeho končinami lesu vii provazců, most má sobě sám udělati z lesu panského, a na dělníky jemu dáti se má x g. alb. [Jinou rukou:] Anno 1520 Francisci za tu škodu, co Vlček fišmajstr v jeho pastvišti strúhy poší řil] xii provazců délky, dáno jemu na Kraviem dole kus při jeho březiní a vosyčé, jakž zamezeno; a to dáno od Jiříka Vaniše, a on přijal za své dobrovolně. [Fol. 59.] Ves Bukovina. Znamenají se role, kterýž odjaty jsú lidem Bukovským a dány k obci Pardubské, a také co se komu za to oddává. Actum 1511 Assumpcionis beate Marie virginis 1511 [15. srpna]. Vávrovi Velkému vzato ti jitra podle strúhy dobré role, to jemu necháno zase. Témuž vzato iti provazce podle Vaniečka. Témuž vzato iiii provazce podle Janeby. Témuž vzato i jitro, pod úrok přijav, podle zahrady panské. Suma titi jitra ti provazce. Tomu Vávrovi podle Vaniečka s Duchkové rolí oddáno vii provazců. Vlčkovi podle Vávry odjato iti jitra i provazce dobré rolí; zase mu necháno. Témuž odjato iij provazce a i čtvrti provazce podle Zlýho Jana. Suma iit jitra ii provazce i čtvrti provazce. Tomu Vlčkovi oddáno podle z Pechovy role iij provazce i čtvrti provazce. Pechovi odjato vii jiter ti provazce podle Vlčka. Témuž odjato i jitro ii provazce lesu podle Matějkova. Suma viii jiter titi provazce. Témuž Pechovi oddáno z Jírové role podle Vlčka za struhou iiij jitra. Témuž Pechovi oddáno z Jírovy role za Šimůnkem iiitj jitra role. Zlýmu Janovi vii jiter podle Pecha odjato. Témuž odjato za Janečkovú zahradú tii jitra i provazce. Témuž odjato nj provazce i čtvrt provazce za strúhou. Témuž odjato ii jitra iij provazce paloukuov a lesu v Vymoklinách. Témuž odjato palouku a lesu iit jitra. Témuož [o]djato stavu i provazce. Suma iii pruty t jitro iiii provazce i čtvrt provazce. Od toho Jana odkoupili se iii prutové role, aby jeho zaplaceni, a oddáno za jeho. Item Vaniečkovi odjato podle Vlčka iit provazce. Témuž odjato titj provazce ij čtvrti provazce podle Kule. Tému[ž] Vaníčkovi oddáno vit provazců a čtvrt provazce zvláště samo o sobě za strúhú. Adámkovi starému odjaty titi jitra ii provazce podle Zlého Jana. Tomu oddáno jest z Jírovy role podle jeho iiii jitra ii provazce. Adámkovi mladému odjato vj provazce a i čtvrti provazce. Též Adámkovi Janovi odjato i jitro iit provazce i čtvrt provazce [v] Vymoklinách. Tomu Adámkovi mladému oddáno z Jírovy role za Abrhačem ij jitra. Šurdovi odjato v dobrých rolích ii jitra minus t čtvrt provazce. Témuž odjato palouku i jitro. Témuž [v] Vymoklinách ii jitra i provazec. Tomu oddáno Šurdovi za všecko, což mu odjato, z Jírové role podle Adámka starého tii jitra tj čtvrti provazce. Janebovi odjato i jitro i čtvrt provazce dobré rolí. Témuž odjato v Rybníčkách itj jitra. Tomu Janebovi oddáno podle Kule z Duchkovy rolí ii jitra ii provazce. Témuž oddáno v Po- labí luk Duchkových i jitro. Archiv Český XVII. 64

Strana 506
506 D. XIX. Registra rybničná z r. 1512: Rohlíkovi odjato tiij provazce a i čtvrti provazce dobré roli. Tomu Rohlíčkovi (sic) oddáno lúky v zadních lesích podle Adámka mladého z Jírova iij provazce i čtvrti provazce. Duchkovi odjato i jitro i čtvrti provazce dobré rolí podle Rohlíka. Témuž i jitro i provazec v Vymoklinách. Tomu Duchkovi oddáno z Jírovy role podle jeho za humnem ti jitra i provazec. Kulovi odjato podle Duchka ii jitra a ii provazce a i čtvrt provazce dobré rolí. Tomu Královi [Kulovi] oddáno podle Adámka mladého z Duchkovy role ii jitra ti provazce. Pešíkovi odjato podle Vaniečka dobré rolí i provazec a j čtvrti provazce. Témuž odjato i jitro u panské zahrady pod úrok přijaté, zase jemu necháno. Tomu Pešíkovi oddáno mezi Šurdou a Žáčkem s Duchkovy rolí i provazec a j čtvrti provazce. Beranovi rychtáři odjato nad strúhú v čtvrtí provazce. Tomu rychtáři oddáno z Jírovy role v Koutech podle jeho ti provazce i s léskem (sic). Matějkovi z Pardubic odjato lesu ti provazce a j čtvrti provazce podle Šimůnkovy. Šimůnkovi odjato it jitra i čtvrt provazce lesu a palouku. Tomu Šimůnkovi oddáno z Jírovy role podle Janeby tj jitra. Abrhačovi odjato lesu a palouku v Vymoklinách it jitra a i provazec. Tomu Abrhačovi oddáno v Koutích z Jírovy role ii jitra a provazec i s tou loučkou za struhou. Pechovi po druhé odjato mezi Zlého Jana v Rybníčkách üj jitra iii provazce. Tomu Pechovi oddáno v Polabí s Duchkovy louky iii jitra. Janovi Zlému podle Pecha též v Rybníčkách odjato po druhé role j jitra. Témuž odjato v Rybníčkách nad Adámkem starým růj jitra ti provazce. Tomu Janovi oddáno z Duchkovy role lesu i lúky podle Adámka starého t prut tii provazce. Témuž oddáno z Duchkovy role ix jiter iii provazce. Mladému Adámkovi po druhé odjato v Rybníčkách iit jitra tit provazce. Témuož odjato tit jitra i čtvrti provazce. Tomu Adámkovi mladému oddáno lesu a lúky z Jírova v zadních lesích iitj jitra i provazec i čtvrti provazce. Témuož oddáno podle Jana Zlého z Duchkovy role ttij jitra it provazce. Adámkovi starému v Rybníčkách odjato vj jitra ti provazce. Témuož odjato tij jitra role za Jírovú chalupí. Tomu Adámkovi starému oddáno podle Šurdy z Duchkovy role, lesu i lúky viit jiter ij provazce. Šurdovi zkaženo strúhú s rybníka Bukovského t jitro. To jemu oddáno pauloukem (sic) podle Abrhače z Duchkova i jitro při jeho rolí. Vaniečkovi též zkazeno strúhou Bukovskú itii provazce. Oddáno jemu z role Duchkovy podle Abrhače také zase role itii provazce. [Fol. 59.] Město Pardubice. Toto se zkazilo role Vaškovi u nové cihelny: Role, kde se cihelna postavila, i s cestú i s tím pláckem, který nechán okolo cihelny, jest toho tj jitra a i provazec. Louky té, kde se hlína béře pod cihelnú, jest jí iiii provazce. Louky té, v které se strúha dělala, té jest za tiiij provazce; než na březích Vašek, což můž, to má požívati po vodu.

Strana 507
Město Pardubice, ves Platěnice, Brozany, městečko Holice. 507 Za to za všecko oddáno jemu u vobce Pardubské k bahénkám za haltéři luk a vrchů podle strúhy tolikéž, co mu zkaženo. Actum f. IIII. in die Concepcionis Marie virginis anno 1512 [8. pros.]. [Fol. 60. b.] Koupení od lidí Bukovských. Od Jíry odkoupeno jest ix prutů role, luk a lesů za rv ſP. A toto témuož Jírovi necháno a odměřeno k jeho chalupi: Honecký role podle rychtáře Berana a podle Rohlíka s kouskem lesu i jitra. Témuož role necháno za jeho chalupí vi jiter. Témuož nechána louka, kteráž leží mezi Rohlíčkovú a Adámkovú rolí, jest jí ii jitra. Témuož odměřeno z Duchkovy role za jeho chalupú ti jitra tt provazce. Témuož Adámkovy role odměřeno ttj jitra j provazce. [Fol. 61.] Platěnice. Item jakož jest zkaženo Nožičkovi kus louky splavem tím, který se nový dělal, i strúhou, za to jemu jest oddáno ty palouky pod strúhú, kterú se vede voda na Moravský rybník, od splavu té strúhy až po ten stav, kdež se voda zdajmá do té strúhy; vrbí, kteréž jest při řece, toho Nožička požívati má, než kteréž jest na té straně k strúze, toho [k] panské potřebě užívati se má. A že jest větší miesto jemu oddáno nežli zkaženo, z toho Nožička platiti má úroku každého, počna od svatého Havla v roce v 3 bílých. Ten vepsán. Té strúhy pod splavem když by voda zkazila za puol provazce zšíří, za to se nic jemu víc oddávati nemá, než zkazil-[lji by kdy více přes to, o to se s ním uhoditi má. Actum f. IIII. post Assumpcionis Marie virginis anno 1515 [sic, čti 18. srpna 1512]. Jírovi Černému zkaženo kus pastviště tou strúhú, která se znovu na mlýn dělala; za to jemu oddáno tolikýž kus louky Šalamúnovy podlí jeho. Šalumúnovi zkaženo touž struhou kus louky. Za to jemu oddáno ten palouk i s tím rákosím, kteréž leží mezi struhama podle jeho louky a Nožičkovy, i za ten kus to přijal, kterýž se Černému oddal v jeho louce. Actum post Assumpcionis Marie virginis 1512. [Fol. 61.] Brozany ves. Item jakož jest zkaženo Vankové vdově z Brozan kus louky průtržé (sic) tou, kteráž se udělala pod Lhotkú pro strúhu Sezemskú, té vší loučky za tou strží i tomu vostrůvku za Labem a z druhé strany průtrži kus louky k rolí, pokudž vyměřeno jest, postúpila jest Van- ková pánu JMti, a pán JMt zase jí rozkázal oddati tolikéž místo z těch luk, kteréž u Brozan proti jejímu dvoru jsú, kterýchž vona i její budúcí užívati mají potud, pokudž mezi udělány jsú. Actum f. IIII. ante Katherine 1512 [24. listopadu]. [Fol. 61. b.] Holice městečko. Toto oddáno Holickým za tu cestu, kterú pustili na pastviště. Actum Ambrosii anno 1513: V Janově jest cesty za provazec a za Prokop pustil cestu přes svú rolí zdéli ij čtvrti zdélé a zšíři i čtvrti. Za to mu od- viti provazců bez čtvrti a zšíři j čtvrti pro- dáno z Mikulášova pastviště tolikéž i za to, vazce. Za to mu oddáno z Janova pastviště co se s jeho Prokopovi oddalo. podle něho tolikéž. 64*

Strana 508
508 D. XIX. Registra rybničná z r. 1513: Mikulášovi v pastvištie jest cesty za fi pro- vazce zdélé, zšíři i čtvrti provazce. Za to mu oddáno z panského pastviště tolikýž i za to, co se dalo Janovi a Prokopovi. A tou cestú nemají žádných dobytků honiti, než voditi a s vozy jezditi. Lunda z Ředic ujal kus role za rybníkem Muzkav (sic), a z Sluzky (sic) Mikulášovi platiti má úroku každého, počna o sv. Havle, iit g. Mikuláš řezník ujal kus role za svú lúkou až do cesty. Platiti má úroku každého počna o sv. Havle ij g. Farář ujal kus loučky v Žernovích Hor- ních za kněžskou lúkou. Má ji vyklučiti a platiti s ní úroku každého počna o sv. Havle iii g. Beran v týchž Žernovách u stezky Chvo- jenské ujal kus louky a má platiti úroku kaž- dého počna o s. Havle tti g. Martin tkadlec s kusu louky nad Renib- vú[?] [k] lukám, kerúž má vyklučiti, platiti má úroku každého, počna o sv. Havle, itti g. Actum sabbato ante Ambrosii anno 1513 [2. dubna]. Ti úrokové jsú v hlavní vepsána lajstra. [Fol. 62]. Přelovice. Toto zkaženo rybníkem Sopřeckým i Živanským a strúhami lidem Přelovským. Bartoňovi Brhovi zkaženo ii provazce Komoráčkovi ii jitra luk. Za to jemu od- i čtvrt luk. Za to mu oddáno lesu v jeho dáno u Přelovic Hlouškovy role tj jitra a luk končinách tittj provazce. t jitro. Janovi uhléřovi zkaženo ii provazce i čtvrt Kalhauzovi zkaženo ti provazce a i čtvrt loučného; za to jemu oddáno itilj provazce loučného. Za to jemu oddáno z lesů panských za jeho role iiitj provazce. z panského lesu za Matelíkovým lesem. Kubovi krčmáři zkaženo tii provazce a Vomakovi zkaženo vi provazců a ij čtvrti luk, též mu odjato vj provazce loučného, co i čtvrt. Za to jemu oddáno z lesů panských se dalo za tu obec, kde se strúhou kazí u Pře- za jeho role vit provazců. lovice, za to obé mu dáno i jitro luk a vor- Bludskému zkaženo ttii provazce i čtvrt. Za ného vit provazců z Hlouškovy role. to jemu oddáno luk od Hladskovy role téhož. Šimonovi zkaženo i jitro luk. Za to jemu Kulhauzovi vzalo se v jednom místě za to, co se obec (sic) zkazilo strúhou u Přelovic, oddáno z Hlouškových luk téhož. ij provazce ij čtvrti, a v druhém místě vzalo Jiříkovi Perdovi zkaženy it provazce a i čtvrt luk týmž rybníkem, a témuž odjalo se se pro touž obec tij provazce. Za to jemu oddáno z Hlouškovy role vj provazce. role jeho u Přelovic iitij provazce a i čtvrt. Starému Brhovi vzalo se ti provazce role, Za to, co se dalo za obec zkažení strúhú, za to oboje oddalo se jemu z Hlouškovy role za to, co se oddalo za obec zkaženú strúhú u Přelovic, za to jemu oddáno z Hlouškovy viřit provazců. Hajnému zkaženo i jitro ij provazce. Za to role téhož. Hlasovi zkaženo luk strúhou u Přelovic jemu oddáno tolikéž z Hlouškových luk. Matelikovi zkaženo ij provazce luk. Za to iit provazce, za to jemu oddáno z luk od jemu oddáno lesu v končinách jeho role iit Hlouškovy role tolikéž. provazce. [Fol. 62. b.] Tajnec. Item kovářovi co se zkazilo haldami těmi, kde cesta od mostu dělána, dalo se jemu za to ty záhonce za rychtářovy, kdež slove u volšie.

Strana 509
Ves Přelovice, Týnec, Srch, Němčice, Opatovice. 509 [Fol. 66.] Ves Srch. Actum anno 1513. Voblizovi dáno prut rolí z panských přílohův. Témuž má se vyplatiti od Jirmasa z Steblové rolí dávno zastavená od jeho gruntu, kteréž se vyměřilo prut; ta se jest vyplatila. Témuž dáno podle Homolky v volšině u Pojhranova na jeho Srchovské lesy viii jiter. A za ostatek platův se mu srazilo. Rysovi odměřilo se z panského itj prutu, a za ostatek, co mu se neoddalo, za to mu se platu srazilo. Témuž louky oddáno za tij jitra. Šimkovi co se ujalo, jest mu za to sraženo na platu. Každýho úroku srazilo se tiij g., žita ii korce, ornýho j dne. Benákovi za jeho louku oddána jemu jiná za Hrobicemi, a za rolí, co jest mu odjata, platu se srazilo. Homolkovi tolikéž oddáno v volšině Pojhranovské, co mu se odjalo v lesích Srchovských. Mikulášovi srazilo se jemu všech platuov. Bartoňovi nic není oddáno, než srazilo mu se platu s lesův. Co se pak rolí dotýče, kteráž jest mu odjata, bylo jí čtvrt, něco mu skrze ni platu sraženo, a k tomu mu přidány üii P m., neb dobrá rolí byla. Srazilo mu se každýho úroku viii g., žita i korec, roboty ženný ii dni, roboty orný i den, slepice ii. Co se dotýče lesův Jirkových z Srchu, ten jich odměniti nechce, než prosí velmi, aby od toho odtištěn nebyl za čtyři léta, a jest člověk starý, než pastvami pánu JMti odpustil požívati v svém dobrovolně. [Fol. 66. b.] Ves Němčice. Item jakož teež Němčickým jako Srchovským škoda se dála pastvami od dobytkův panských, kdež jindy nikudy nemohla se ta škoda zastaviti, než aby voni to JMti pánu pustili, což tu mají lesův i luk, a pán JMt aby jim za to v jiných místech oddati ráčil: i poněvadž k oddávání pán JMt nic neměl, ráčil rozkázati, aby se skúpila dva člověky; když se jest k tomu pak prozřelo, že těch dvou člověkou gruntové k oddávání nepostačí, i musil se třetí skúpiti, a z těch gruntů oddalo se všem, kterýmž se škody dály: Vítovi za jeho škody oddáno všecko z Bojmanovy a z Rehákovy rolí. Vávrovi Ryšavému teež oddáno všecko, a nad to dobře víc přidáno jemu z Bojmonovy, z Vítovy a z Rehákovy rolí. Blažkovi Heránkovi oddalo se za jeho škody z Drábovy rolí iiii jitra a z Blažkovy iiij jitra rolí. Hesovi oddáno jest vi jiter bez i provazce za jeho lúku i za les z Drábova i z pan- skýho, než von sobě něco lesův pozůstavil. Jakož obec měla próhon podle rybníka Němčického až k Barochu podle těch rolí, které s nimi změněny jsú, na tom próhonu panští i Němčiští pásti mají, a také přidává se jim k tomu próhonu za provazec zšíři do panskýho, nic víc přes to oni Němčiští pásti nemají. [Fol. 67.] Opatovice. Markovi co se mastnice vybralo z jeho gruntu, když pan Kunath splavy dělal, za tiitj provazce, za to jest mu oddáno podle jeho, kdež slove v přijmu. [Později připsáno:] Anno 1520. Jakož pan Mathiáš, jsa úředníkem u JMti pána, lidem

Strana 510
510 D. XIX. Registra rybničná z r. 1513: všem Opatovským oddal za to, kterýmž se jest strúha pošiřovala v jich gruntích na Šeperku, kromě předka Barthošova, kterýž utek a za své přijíti nechtěl, a jest oddáno Barthošovi Čečetkovi, tak jakž se sousedóm Opatovským zdálo za dosti, při jeho louce itj provazce lesu, kterýž sobě klučiti má, skrze pana Václava Chrustenského z Malovar, ty časy úředníka na Pardubicích. a pana Jana Mřeně a Jiříka Vaniše. [Fol. 67.] Ždanice. Kotašovi pošiřováním strúhy stalo se škody za ititý provazce, i za to se mu oddalo z kněžskýho lesu, a knězi z rychtářova a rychtářovi z panskýho. Toškovi v prvním místě zkaženo it provazce i čtvrt, teež vůbci i provazec a i čtvrt, též ii provazce a tj čtvrti. Sekerovi co se zkazilo, oddáno mu z rychtářova, a rychtářovi z panskýho. Křížovi co se škody stalo, to jest odpustil, než toliko dáno mu vi borovic. Jirsovi všeho pokaženo za tij provazce a i čtvrt. Havlíčkovi teež se škoda stala pošiřováním strúhy. Těmto všem nahořepsaným Ždanským za jich uškození oddáno pod Joštovým stávkem u Ždanskýho rybníka každému zvlášť za jeho škody. [Později připsáno:] Léta 1518 v pondělí před s. Janem [21. června]. Item Jirsovi vzato rolí a lesu k pastvištím, která jsou oddána k vobci Dolanským za škody, vit jiter ii pro- vazce. Dáno jemu z rolí, která koupena od Širůčkové z Dolan, tiit jitra ti provazce; a ostatek dáno jemu luk na Polabí na dvou místech, pokudž zamezeno v konci jeho louky u Hrobic, iij jitra i provazec a t čtvrt provazce při té louce, kteráž jest dána Dolanským za škody. To jest s dobrou volí za své přijal od pana Jiříka Peřiny a pana Jana Mřeně. [Fol. 67. b.] Ves Trnová. Item takto se jest oddávalo Trnovským za škody, kteréž se jim dály: Najprv Vrabcovi oddáno z Ješkova a Ješkovi z Benákova, Benákovi z Valentinovy rolí, kteréžto rolí vyměřil se jest i prut, a Valentinovi místo toho prutu koupen od Holýho z Uhrazenice také t prut a dán jest Valentinovi za jeho. Teež jest mu také oddáno pastviště, kteréž jest kúpeno za itit ſP. a plat s něho vymazal se jest. Teež přidáno mu viiti dřev břevnových. Pamět, že skrze tu rolí, kteráž od Valentina vyfrajmarčena, puštěna jest silnice a cesta po obó (sic) stranú opříkopěna i provazce šíři majéc (sic). [Fol. 67. b.] Neratov ves. Item kdež se zatopuje obec Neratovská vycházením vody z strúhy, jest toho za ii jitře, též z druhé strany pod rybníkem tit jitra a titi provazce, za to za všecko oddáno jim z rolí Krčmářovské: Jiříkovi Hylamovi dalo se xx g. m., aby sobě sám příkopu udělal k scházení vodě a jej aby opravoval. Témuž sáhlo do žita za čtvrt z tee strúhy, teež co mu se škody stalo na lukách z tee strúhy, teež co mu se škody stalo v lukách, co jsou země vybrali, dávajíc mezi ploty, i s druhé strany pod obcí, za ty za všecky škody jest jemu oddáno z Krčmářova ittj jitra. a z lesuov panských ti jitra.

Strana 511
Ves Zdanice, Trnová, Neratov, Lohynice, Břehy, Semín, Bystrec. 511 Měřičkovi, když povyšovali haldy u struhy, dávajíc zemi mezi ploty, uškodilo se mu i podmokáním strúhy za ij provazce, téhož volšiny vedle obce kazí se za t jitro, za to za všecko jest jemu oddáno z rolí tee, kterúž Krčmář držal pod plat, a k tomu přidáno jemu t jitro. Kubovi Hylanovi stalo se škody za ti provazce a za i čtvrt s vobou stranou strúhy, co mu se vybralo, teež v lukách uškodilo mu se za tti jitra a za iiii provazce. Za to za všecko jest jemu oddáno z té louky, kterúž Mikeš z Bohdanče držal pod plat. Jakož se měly zdělati Neratovským příkopy pod strúhou, počnúc z Kuby Hylanovy louky a z Mèřičkovy až k Jíry Hylanově mezi, a tudy ji pustiti do Noskova rybníka, zhloubi měla býti i lokte a ve dně také i lokte, to jest všecko uděláno. A pod tím měli své příkopy vydělati Nosek z Neratova a Beran z Bohdanče. Měl se jim most udělati přes strúhu k Habřině. [Fol. 68.] Lohynice ves. Rychtářovi pošiřováním strúhy vzato do jest jemu z panského oddáno. Vankovi Palatovi sáhlo do jeho pošiřo- jeho gruntu za rvj provazce zdýli a zšíři váním strúhy iii provazce zdýli a zšíři ižit lokty, vili loket, i prijde toho iij provazce. Za to za všecko oddáno jest mu v panském lesu. teež tomu se jest oddalo. Rundovi co se stalo škody, teež jest mu Tůmovi kdež mu se zanesla louka strže- oddáno z panských lesův. ním rybníka Lohynskýho, dalo mu se za to Mikulášovi co [se] jest kolivěk škody stalo v panském lesu t provazec. i v lukách, za to za všecko jest mu oddáno Heřmanovi, kdež mu se zanesla louka panským lesem. tajmž rybníkem, dalo se mu za to k stavení Horčicovi teež co se jest škody kolivěk rx borovic. stalo i co mu lesu posekáno, za to za všecko [Fol. 68. b.] Ves Břehy. Item Břežští mají sobě udělati most přes cestu, aby jim, nejedúc přes brod, nezanášeli v lukách příkopův. Dalo se jim na pomoc i � a les. Teež má se jim potomně dávati k vopravě toho mostku les. [Fol. 68. b.] Semín ves. Item jakož odjali lesu Janovi itj jitra, aby se z toho oddati mohlo lidem královským, i dáno jest témuž Janovi v lesích Semínských za to z panskýho tolikéž. [Fol. 69.] Ves Bystrec. Udělána jim strúha od staré silnice až do příkopu jejich, aby jim silnice oschla, nebo jezdívali stranou přes lidské. Jakož Vankovi vylévá se strúha na rolí u rybníka Bohdaneckého, i jest té škody ii jitře a i provazec: i přijal Vaněk za tu škodu od JMti pána i jitro a j provazce, a tohoto aby požíval na potomek (sic), čímž by mohl. Témuž vajše co se škoda dála podmokáním strúhy, teež také co se v jeho strúhy pošiřovalo za ti provazce, učiní toho všeho vitt provazců: i za to za všecko oddáno jest jemu z panských lesův pod Hrádkem, v Tilmonkách tak slove. Témuž oddalo se kus z panských pustin za tu cestu, kterúž skrze své Dolanským od mostu pustil.

Strana 512
512 D. XIX. Registra rybničná z r. 1513—1517: Kubovi oddalo se z panských pustin za tu cestu, kterúž také Dolanským pustil od mostu, a přidáno jemu nade všecko dobrý kus více. Farářovi co mu se zatopilo strúhou podmokáním, za to mu se oddalo v Telmonkách i provazec lesu. [Později připsáno:] Vyleťálkovi Štěpánovi co jeho dosáhlo od strúhy Bohdanecký do žita vody za iii záhony šířky, za to jest jemu od JMti pána propuštěno po i vſěrtelli jeřice, co sel na Bohdaneckém rybníce, aby sobě sám sklidil a z toho nic pánu JMti nedával. Kavčiny ves. Item jakož skrz pošiřování strúhy škodilo se jim v úbci, za to jest jim oddáno z Šlisného hony v panském. To také za své přijali jsú. [Fol. 69. b.] Městečko Holice. Jakož byla hádka mezi Holickými o cestu, kterúž jsú promlčeli za prvních pánův od let XL“, kdež lidé nemohúc jeti silnicí pro rybník, zavíjeli (sic) do lidskýho: i pustil jest farář v své dědině xüüj provazce, i dáno jest mu za to tolikéž z panských pustin za Muzkou, a sousedé pustili jsou za to ta dražka, kteráž jsú v chobotu Vidličného rybníka. [Později připsáno:] Item léta oc XVII. den s. Jiří [1517, 23. dubna] škody, které jsú se dály rybníkem Rovenským lidem z Holic, jest s nimi takto uhozeno a jim oddáno podle jich vůle skrze pana Jiříka Peřinu z Maličína, úředníka ty časy na Pardubicích, a Jiříka Vaniše. A toto se jednému každýmu zejména kazilo, když rybník pln jest, tak jakž jest vymezeno, a což se jednomu každýmu škody dálo, polovici za to přijal jest, a vostatek svýho aby užíval, pokudž bude moci, když by rybník povopadl aneb sušil se; a což jest panskýho přes jejich víc, toho JMt pán užívati jmá. A k tomu jsou všickni dobrovolně přistúpili a za své přijali: Diblíkovi i za ostrov, kdež má ráz na Hevovi kazilo se a topilo ti jitře a itij husy neb na kačice býti, a v tom nemá žá- provazce. Dáno jemu ij jitra z pustin, které dné překážky činiti, kazilo mu se vi jiter. do Rovně Beneš držal. Hrnčířovi kazilo se iitij provazce, dáno. Dáno jemu z týž iti jitra. Šíchovi viii provazců a čtvrt provazce, jemu z týž pustiny tij provazce. Šimonovi tj provazce. Dáno jemu z týž rolí dáno z týž itii provazce a t čtvrt. iii čtvrti provazce. Záduší titi jitra, dáno jim z týž rolí i jitře. Vařečkovi ii jitře, dáno jemu z týž rolí Laumanovi ti provazce, dáno jemu z rolí t jitro. příjemné Václavkovy t provazec. Packovi i jitře a i provazce. Dáno jemu Prokopovi ti pruty a iitij provazce, dáno jemu z týž rolí t prut ti provazce a čtvrt z týž i jitro i provazec. Macasovi iii provazce, oběma z Ředic. provazce. Machovi Petráčkovu na ti místech v jiter Dáno jemu ti provazce z týž rolí. iit čtvrti provazce, dáno jemu z týž tij jitra Mlajnkovi vii jiter, dáno jemu itij jitra z týž rolí. i provazce. [Jinou rukou:] Václavovi odtudž odjat t prut a ti provazce, kterýž pod úrok přijal, i sraženo jemu vitlj g. alb. iiij h., co platil po ovsu, že již nebude platiti za oves, než vi g. alb. Při tom byl farář, hajný, a Šimek rychtář.

Strana 513
Kavčiny, Holice, Bukůvka, Moravany, Habřina. 513 [Fol. 69. b.] Bukůvka. Item jakož se jest Hanzlovi nedostávalo na tii čtvrtích ro provazcův, za to jest mu o Idáno v Černistkách kus louky a lesu; za to jest přijal, že z ničeho víc JMti pána viniti nemá. [Fol. 70. b.] Moravany. Jakož jest Machovi odjata louka, a tou jest se oddalo člověku pana Petra Slepotickýho, jménem Jiříčkovi, i jest jemu za tu louku jiná panská louka oddána proti Prachovicím. A on za své dobrovolně přijal. Actum anno 1514. [Později připsáno:] Léta oc XVIIII. při sv. Duše [12. června 1519] skrze pana Bohuslava Běškovce, ty časy hajtmana na Pardubicích, jest uhozeno s Machem Miraněm o tu louku, kteráž jemu odjata u Slepotic a panu Petrovi Slepotickému za ty škody, které se jemu ryb- níkem Turovským Velkým i Malým i strúhou dály, oddána, i dáno jest týmuž Machovi za tu louku pastviště Kvasničkovské u Platěnic, kteréž leží za Vodičkovy, a k tomu jemu přidáno i jitro louky z tý louky velký, kteráž sloula Kvasničkovská. A on jest za své dobrovolně přijal a JMti pána ani JMti budúcích z ničehož více napomínati nemá. [Fol. 63.] Habřina u Soprče. Léta božieho patnáctistého čtrnáctého ve čtvrtek den svatého Víta [1514, 15. června] takto se uhazovalo s lidmi Habřinskými o jich lúky a rolie, co se jim zatopilo rybníkem novým Sopřeckým: Skuhrovi zkaženo v jednom diele podle Janka krčmáře i jitra tj provazce, a v druhém diele mezi Vlkem a Machkem tx provazcův, a v třetiem diele ii jitra, a vyfrajmarčilo se na něm z jeho rolie liitj jitra; za to za vše dáno jemu z Zietovské rolie titi jitra bez provazce a z Kučerovy rolie vij provazce a z Žižkovy rolie iii jitra a iii provazce. Jankova krčmáře, toho zkaženo mezi Skuhrou a Juonkem v jednom diele vt jiter tii provazce, v druhém diele i jitro, a víc ve dvú dielech jii jitra, a vyfrajmarečného (sic) prut a i jitra tj provazce a j čtvrti provazce. Za to jemu oddáváno z Vopálkovské rolie v jiter ii provazce a j čtvrti provazce. Též mu dáno z Zietovské rolie a Vopálkovské iiit jitra bez iii čtvrtí provazce a z Žižkovské čtvrti ii pruty. A toho jitra v lukách, keré jest pod Žižkovským jitrem, má požívati, což bude moci, a úroku každého vyraziti se jemu má ti g., žní ij dne, slepice ij. Juonkovi zkaženo v jednom diele podle Janka krčmáře a Vlka titi jitra a i provazec, a v druhém podle Ziethy a Vlka vili provazcuov, a v třetiem diele podle Kaluhy a Jelena iii jitra a ti provazce, a potom ve dvú dielú mezi Lešem a krčmářem v jiter. Za to jemu oddáváno z rolie Opálkovské tij jitra a z luk Žižkovských a něco z rolie vi jiter, a v druhém miestě též z Žižkovské rolie ti jitře, a též mu dáno louky Žižkovské i jitro podle jeho luk, toho užívati má, což bude moci, a za ostatek vyrážé se jemu úroku ti g. ti 3, žní tij dne, slepice ij. Úrok tento svatojirský minulý odpustiti aneb zaň doložiti j vit g. Vlkovi zkaženo v jednom miestě podle Janka a Kaluhy tii jitra i provazec, témuž v druhém diele mezi Juonkem a Skuhrou viti provazcuo, a v třetiem diele mezi Žižkú a Lešem itj jitra. Dáno jemu za to za vše z rolie Zietovské viii jiter, a vyraženo jemu úroku v 3, žní i den, slepice t. Kaluhovi zkaženo v jednom diele mezi Vlkem a Ziethou ii jitře iiii provazce, témuž v druhém diele x provazcuov, v třetiem diele podle Juonka a Opálkovských vilit provazcuov, Archiv Český XVII. 65

Strana 514
514 D. XIX. Registra rybničná z r. 1514—1516: a čtvrtém podle Kučery a Janka krčmáře i jitro, a v pátém diele ti jiter mezi krčmářem a Jelenem, a vyfrajmarčilo se na něm t prut tj jitra puol provazce. Za to jemu oddáno z rolie Ziethovské vi jiter iit čtvrti provazce a t prut luk v končinách Vyšehňovských, kerýž má po- žívati proti svému do rybníka, co voda nezatopí, též Žižkovské měštiště s kusem rolie za i prut i jitra tii čtvrti provazce přijal. Žní jemu vyraženo i den, slepice t. Jelence zkazilo se v jednom diele luk tit jitra ii provazce, a v druhém diele ii jitra, za to jí oddáno z Zietovské louky a kus lesu ii jitře iiti provazce, a ostatek se vyrazilo úroku tt g., žní i den a jednu slepici. Kučerovi zkaženo viii provazcuov podle Ziethovské a Opálkovské, a v druhém diele i jitro, a ve dvú dielou podle Machka vii jiter, a také na něm vyfrajmarčeno vij provazce rolie. Na to na vše oddáváno jemu z rolie Opálkovské titi jitra ti provazce a vedle rybníka v končinách Vyšehňovských ttj jitra, toho má požívati proti svému, pokudž voda nezatopí; a ze čtvrti Žižkovské dáno jemu prut, z kteréž platiti má úroku každého, jak [z] jiných čtvrtí platí. Pavlovi Perdovi zkaženo podle Ziety a Opálkový titt provazce a v druhém miestě i jitro. Za to jemu oddáno z Žižkovské rolie tolikéž a víc podle toho ti jitra, a žní se mu vyrazilo i den, slepici i. Též má platiti s kusu rolie Žižkovské, kteráž leží za jeho rolí, úroku každého i g. Obce Habřinské zkazilo se rit jiter u rybníka [pozdější rukou připsáno: jakž rubrika z předu zní Nového Sopřeckého], a u Nadymače Velikého struhou zkazilo se obce i s tiem, co jest pod strúhú, titj jitra i provazce. Za to jim oddáno rolie Janka krčmáře a Kaluhy a Skuhrovy ty, keréž na nich vyfrajmarčeny sou, kerýž jest až po strúhu a Skuhrovy do cesty tii pruty tj jitra ti provazce. A těch obcí, keréž jim zkaženy sou, pokudž rybník nezatopí, pastvami užívati mají. Lešovi zkaženo ttt jitra ve dvú dielou, za to jemu vyraženo úroku každého ttit g., žní tj dne, slepice ij. Skuhra má dosednúti na rolie Machkovu, keráž vostala po zatopení, a k tomu se jemu přidalo rolie Žižkovské tij prutu bez i provazce; z toho platiti má úroku každého, počna při svatém Havle, a [s] svú rolí, kerú prodržel, jest jie puol lánu, i bude mieti tý vší rolie riti prutů, a má s nie platiti úroku každého xxx g., žní ti dni, slepice tt, a peněz má vyplniti rix ſ Machkovi; placenie po ti ſP, počna od svatého Jana najprv příštieho v roce. [Fol. 70.] Městečko Dašice. Actum Georgi anno 1515 [23. dubna]. Takto jest uhozeno z Dašickými, kterým se dělala škoda děláním strúhy od Moravan- skýho rybníka do Lánskýho, a oddáno jim skrze pana Zdenka Orelskýho: Holýmu z Dašic, co se jemu v rolí a v loučce dělala strúha, která jde na Lánský rybník, jest jemu oddáno tt jitra pastviště, které držal Zdarsa. Vankovi hajnýmu, týž co mu dělána strúha v jeho gruntích, dána jemu za to strúha panská, která leží proti Prachovicím. Hluchýmu z Dašic jakož se udělala hráze Lánskýho rybníka v jeho gruntích, a týž co se jemu topilo a podmokalo rybníkem: i dáno jemu za tu škodu z rolí, kterúž držal Při- věsil, i jitro. A on jest dobrovolně přijal za své a více z ničehož JMti viniti nemá.

Strana 515
Dašice, Slepotice, Roveň. 515 [Fol. 65. b.] Slepotice. Léta božího tisícého pětistého patnástého stala se jest smlúva v pátek před s. Tiburcím [1515, 10. srpna] mezi pánem JMtí a panem Petrem Slepotickým z Sulic o ty škody, kteréž se jemu staly v gruntech jeho pošiřováním strúhy v Turovským rybníce, že jest oddáno za tu škodu čtvernásob víc panu Petrovi pod rybníkem Valkoušem až k vodě, pokud rybník topí, jakož to zamezeno jest všecko, pokud pan Petr má užívati. A k tomu jest oddávání sám pan Petr dobrovolně přistoupil a za své přijal, a pána JMti ani JMti potomků na budúcí časy že více viniti z ničehož nemá. A to oddávání stalo se jest skrze pana Zdenka z Saan, ty časy úředníka Pardubského. Při tom jsou byli sám pan Petr, a Vlček fišmajstr pána JMti, a Šilhan z Kostěnic a Vaněk z Dašic, hajní pána JMti. Jakož jest člověku páně Petrovu, jménem Jiříčkovi, vzato prut pastviště pod Valkoušem a tím se jest oddalo panu Petrovi, i jest týmuž Jiříčkovi oddána zase louka nad samým Valkoušem, kterúž jest držal člověk JMti páně z Moravan, a Jiříček za své přijal. A při tom jest byl pán jeho pan Petr. A týž pána JMti ani potomků JMti z ničehož viniti nemá, neb jest k tomu dobrovolně přistoupil. A to jest teež oddáváno skrze pana Zdenka a hajné nahoře- psané léta a dne svrchupsaného. [Fol. 70.] S těmito jest se lidmi nížepsanými o škody, které jsou se jim rybníkem Lánským, bližším u Dašic, učinily, porovnání učinilo skrze pana Jiříka Peřinu, ty časy úředníka na Pardubicích, a Pavla Vaniše při s. Janě léta 1516 [24. června]. Zavřiústovi kazilo se vit provazcůi čtvrt; Polákovi odjal se t prut pro oddávání, dáno jemu tolikyž z rolí, kterú hajný držal. dáno jemu tolikýž z písařova příjmu. Hubkovi Zlému zkaženo j prutu. Dáno Holýmu zkaženy ti provazce t čtvrt. Dáno mu tolikýž rolí, kterú hajný držal. jemu tolikýž z Štěchova a Rajnušova. Petrovi ševci zkaženo vii provazců i čtvrt. Bláhovi zkaženy ii provazce i čtvrt. Dáno Tomu není oddáno, než platu se jemu s toho jemu z Zítkovy rolí tolikýž. pastviště, které příjemně drží, umazalo. Štěchovi zkaženo rit provazců. Dáno jemu Zkazilo se od tý poustky, z které Byzajk z Byzajkovy a z Zítkovy rolí tolikýž. utek, xi provazce. Dáno z Polákova viiti pro- Krajčímu zkaženy i provazce. Dáno jemu vazců, zvláště ij provazce ij čtvrti, týž z týhož z Psajkova příjmu tolikýž. Polákova víit provazců. Psajkovi zkaženo x provazců. Dáno jemu Zítkovi zkaženo půl prutu. Dáno jemu z Polákova totikýž. za to z tý rolí od hajnýho, co zbylo po od- Rajnušovi zkaženo iij provazce i čtvrt. dávání jiným za škody, iii provazce; a i pruty, Dáno jemu z Hubkova příjmu tolikýž. která příjemná držal pod plat, ta jemu dě- dičně dána na budúcí časy k tý škodě, než Bárthovi zkaženo viii provazců t čtvrt. plat proto zúplna s těch prutův platiti má. Dáno tolikýž z rolí, kterú Libecků syn držal. [Fol. 71.] Ves Roveň. Item léta oc XVI°. při s. Martinu [1516, 11. listopadu] s níže psanými lidmi z Rovně jest uhozeno o škody, které se jim dály rybníkem Rovenským, skrze pana Jiříka Peřinu z Maličína, úředníka ty časy na Pardubicích, a Pavla Vaniše a Jiříka, bratra jeho. A na tom jsou všickni přestali a dobrovolně za své přijali, a již JMt pán po ta znamení a ty zákopy, 65*

Strana 516
516 D. XIX. Registra rybničná 2 r. 1516—1517: které jsou udělány, bude moci topiti bez jich i budúcích jejich překážky. A těmto zejména jest se topilo: Petrově Košíkov vi jiter tit provazce. Dáno jemu z rolí, kterúůž Prchal držal, iii jitra iż provazce, a prvního svého k tomu aby požíval, když by rybník netopil. Razkovi i jitro j provazce. Dáno jemu z týž rolí j jitra a i čtvrt provazce, a prvního svýho aby požíval. Sanodovi (sic) topilo se vit jiter ij pro- vazce. Dáno jemu z týž rolí tolikýž, a od svýho jest prvního pustil, že jeho präzen byti jmś. Martinovi Knaplovi vż provazce. Dáno jemu z týž rolí j jitra i čtvrt provazce, a prvního svýho aby užíval. Prudiéovi i jitro i čtvrt provazce. Dáno jemu z týž rolí j jitra j čtvrti provazce. Hynkovi iit provazce. Ddno jemu z tyż rolí i} provazce, aby svýho také požíval. Čermákovi it provazce. Dáno jemu tolikýž, a prvního svýho aby prázden byl. Kohoutkovi t provazec. Dáno jemu tolikyż, a prvního svýho aby prázden byl. Bláhovi iii provazce. Dáno jemu tolikýž, a prvního svýho aby také prázden byl. Martinovi již provazce a i čtvrt. Dáno jemu tolikýž, a prvního svýho aby také prázden byl. To vše z té rolí rozdávalo se, kterúž Prchal držal. Havlovi Kranichovi srazeno ûroku s téch poustek, které Šanda držal, co jemu ujato při souhradách u vsi, ii g. minus tii » alb. każ- dýho úroku. Janovi Fajslarovu týž sraženo s poustek těch, kteréž Opršal držíval, co jemu ujato při souhradech vedle Havlova Kranichova, ii g. každýho úroku. Na ty na všecky role svobodná cesta má puštěna býti od těch, kteříž majie role napřed, aby jeden každý mohl k svému kusu dojíti. [Fol. 71 b.] Ves Křičeň. Léta oc XVI? [1516] oddávalo se lidem Křičenským, co se jim topilo nad luha prvnější rybníkem Bohdaneckém (sic), skrze pana Jiříka Peřinu, ty časy úředníka na Pardubicích, a pana Jana Mřeně a Pavla Vaniše, jakož jest zamezeno a zakopáno, každýmu co se do jeho gruntu topilo, a každý za své přijal dobrovolně, a svýho prvnějšího aby pastvami užívali aneb jakž budou moci, když by rybník osák: Svatotiovt z Ktiteni co se jemu topilo louky podle Mokrořitovy z Bohdanče, i dáno jemu za to kus louky v Mokróm a roli tyż v Mokrém. Kliśkovi odtudź za jeho Skody, co se jemu topilo, dáno kus louky a rolí, obý v Mokrém. Rausovi za jeho škody dáno týž v Mo- krém kus louky a kus rolí. Proküpkovi za jeho škody dáno z louky panský pod Kasalicemi jiný kus, a k tomu v Mokrém přidáno jemu kus rolí. Simkovi Jektavjmu za jeho śkody dśno v Mokrém přes troje hony x záhonů. Sokolovi odtudź za jeho Skody dśno v Mo- króm kus louky a kus rolf. Hnátkovi odtudZ za jeho škody dáno jemu z Ludovskf louky jinf kus, i také se jemu topila, i jiZ za tu škodu ráčil jest JMt pán jemu sraziti tiit dni roboty ženné. A již on ani budoucí jeho z ničehož JMti pána viniti nemají. [Fol. 71 b.] Ves Rohoznice. Item Sebkovi louky se vytopilo Bohdaneckÿm rybníkem i prut ii provazce a j čtvrti provazce. I dáno jest jemu tolikýž i nad to víc z panský velký louky, která jest pod Kasalicemi. 

Strana 517
Ves Křičeň, Rohoznice, Dolany, Litětiny, městečko Bohdaneč. 517 [Fol. 72 b.] Ves Dolany. Léta oc XVI° [1516] oddávalo se Dolanským za to, co se jim topilo rybníkem Bohda- neckým, skrze pana Jiříka Peřinu, ty časy úředníka na Pardubicích, a pana Jana Mřeně a Pavla Vaniše po ta znamení a zákopy, která jsou zdělána, a prvnějšího svého aby požívali, jakž budou moci, kdyby rybník poobsák. K tomu dobrovolně přistoupili, a již oni ani potomci jejich JMti pána z ničehož viniti více nemají. A jest těm všem oddáváno za ty škody z tee rolí, která koupena od Širůčkové vdovy. A tím jest jim méň oddáváno měrou, že svýho prvního užívati mají; a k tomu dobrovolně přistoupili. Brýchovi za jeho škody oddáno na Ka- Slabinovi za jeho škody oddáno v it mie- mencích i jitro ii provazce i čtvrti provazce. stech v Knihnách a v Nemílích i prut a i čtvrti provazce. Machovi za jeho škody oddáno pod ryb- Vondráčkovi za jeho škody oddáno v Vů- níkem Hlubokým tij provazce tj čtvrti provazce. Pařízkovi za jeho škody oddáno podle strově titt provazce. Macha ti provazce i čtvrt provazce. Machovi Trskovi za jeho škody oddáno Lazebníkovi za jeho škody oddáno v Knih- podle lazebníka v Knihnách vj provazce. nách ti provazce. Žábovi za jeho škody oddáno jemu v Knih- Palatovi za jeho škody oddáno ta loučka nách itii provazce. Kalhausovi za jeho škody oddáno v týmž pod Svatonínem. Juonkovi za jeho škody oddáno it provazce místě itj jitra. Janovi Vodičkovi za jeho škody v týmž podle Lazebníka v Knihnách. Pronkovi za jeho škody oddáno na Ka- místě iitij provazce. Pichovi krčmáři za jeho škody i provazec mencích itit jitra tittj provazce ij čtvrti pro- vazce, a k tomu jemu sraženo roboty ženné lesu v Svatoníně k klučení. Hankovi rychtáři za jeho škody dáno ij dne. v Zárybničí vitt provazcův a j čtvrti provazce, Duchoňovi za jeho škody oddáno na Mie- a vostatek odpustil, aby to při něm zůstalo, lech a nad Ždanským rybníkem tj prutu tli pro- co přijal v rybníce. vazce. [Fol. 72.] Ves Litětiny. Item jakož jse jest škoda dála člověku pánův Majtských topením rybníka Roudnýho u Litětin, Vondráčkovi z Trutnova, i za to zatopení stala se s ním smlouva skrze pana Bohu- slava Běškovce, ty časy hajtmana na Pardubicích, taková, že jemu za ty škody dáno má býti iit �P m., a ty jsou dány Jiříkovi Libánskýmu na jeho místě skrze Petra písaře. A tajž Von- dráček JMt pána z ničehož ani potomkové jeho viniti více nemají, neb dobrovolně k tomu přistoupil a za své přijal, kdež pak také i páni Majtští list píšíce k té smlouvě vůli dávají. Stalo se při buožím Vstoupení léta oc XVII° [1517, 21. května]. Toho místa již tajž Von- dráček prázden býti má, a JMt pán má to k svému užitku obrátiti. [Fol. 73.] Městečko Bohdaneč. Actum anno 1517 circa festum Johannis Hus [6. července.] Item Divišovi, která louka jest vytopena rybníkem Bohdaneckým, jest jí i jitře a t pro- vazec, dáno jemu tolikýž skrz Jiříka Vaniše z toho rybníčku pustýho, kterýž jest nad Jílovkú, a již prvního svého prázden býti jmá, a pána JMti z ničehož viniti nemá.

Strana 518
518 D. XIX. Registra rybničná z r. 1518: [Fol. 74.] Ves Platěnice. Toto jest se oddávalo Platěnickým za škody, které se jim budú díti rybníkem Mora- vanským, z rolí, která koupena jest od Kvasničky odtudž. A o to jest s nimi s jich dobrou vůlí uhazoval pan Jiřík Peřina, ty časy úředník na Pardubicích, a Jiřík Vaniš. A to jest jim oddáno potud, pokud jsou toho zákopy zdělány: Item Mathúšovi v najprvnějším místě topiti se bude titi provazce. Týmuž v druhém místě ii jitře, týmuž po třetí tij jitra t provazec, týmuž po čtvrté i prut t provazec. A to i s tím měřeno, co cestu mají pustiti přes rolí jedni druhým, aby mohli na rolí dojížděti. Za to jemu oddáno z rolí Kvasničkovy pod první hrází i nad hrází, která jest ke vsi, i prut iitž provazce, a ostatek jemu dáno na druhé straně řeky s rolí Kvasničkovy, kteráž leží podle Duška zahradníka, jest jí troje honce (sic). A za svý jest dobrovolně přijal, a prvního svého prázden býti má. Týmuž příkop, který udělal se pod stávky, sám sobě vypravovati jmá, a za to, že v jeho dělán, dáno jemu pastviště tím laciněji pod úrok budoucně. Vodičkovi najprve topiti se bude titt provazce, týž po druhé tii jitra, týž po třetí iij jitra, týž po čtvrté u vobce t provazce. A to jest měřeno i za cestu, kterúž mají pustiti sobě na rolí jedni druhým. Za to jemu oddáno z Kvasničkovy rolí podle jeho rolí ij jitra ii pro- vazce, a svýho prvního aby požíval, a k tomu jemu přidána ta rolí, která se Hubkovi topiti bude podle něho, a týž k tomu krčmářovy rolí aby požíval, kteréž se bude topiti za vii pro- vazců, jak bude moci, bez překážky pána JMti. A k tomu jest dobrovolně přistoupil, a za to sám žádal. [Jinou rukou: Anno 19. Laurencii [1519, 10. srpna] z rozkázání JMti pána týmuž Vodičkovi jest dáno z Kvasničkových luk skrze Jiříka Vaniše i prutu louky, neb tak JMt zpravil, že první to, což jemu oddáno bylo, zatopovalo se, i má proto předse prvního požívati, tak aby škody na těch hrázcích a příkopích dobytkem nedělal.] Krčmářovi topiti se bude vít provazců. Za to jemu oddáno s druhé strany řeky z rolí, která leží podle Duška zahradníka, tolikéž. Nechvílovi kaziti se bude na dvou místech i jitro i provazec. Za to jemu oddáno nad hrází i pod hrází Moravanskýho rybníka podle jeho rolí ti kusy, tak bez míry přijal, začiž (sic) jsám žádal, a prvního svýho aby požíval. Kohútkovi v najprvnějším místě topiti se bude tit jitra ii provazce a v druhém místě ii jitře i provazce. A to měřeno i s tím, aby cestu pustil. Za to jemu dáno z rolí Kvasničkovy, která leží nad vohradami, tit jitra t provazce, a prvního svýho aby požíval. Hubkovi v jednom místě topiti se bude ttj jitra, týmuž u vobce zvlášť ij provazce. Za to jest jemu dána vohrada Kvasničkovská, jest pastviště, kteréž leží podle Vodičkova. A prvněj- šího svýho, co se jemu topiti bude, prázden býti jmá. Ti svrchupsaní lidé z Platěnic, jestliže kterým bude potřebí, aby se strúhy dělaly, aby voda mohla spadovati do řeky od těch hrázec pobočních, to sobě mají dělati, neb jest jim i za to oddáno. [Fol. 75.] Ves Moravany. Léta 1518 v úterý po provodní neděli [1518, 11. května] s nížepsanými lidmi srovnání učiněno jest o škody, které se jim dály a díti budú pro povýšení rybníka Moravanskýho, co vajš topiti bude, jakož zejména každý napsán jest, co se kterému škody dálo, jakož potud

Strana 519
Ves Platěnice, Moravany. 519 zákopy zdélány jsou, pokud se kterému škoda dála; a prvního svého, což budú moci, na budúcí časy užívati mají k tomu, což tuto jim se oddávalo; to srovnání dálo se skrze pana Jiříka Peřinu, ty časy úředníka na Pardubicích, a Jiříka Vaniše. Item obce Moravanským topiti se bude a něco podmokati v prutuov ii jitfe i s tím, louky a měštiště, kteréž oboje koupeno od Macha Mirahova za iiij (Ü r g., a týž dána jim při tom loučka Sračkovská. Jest toho všeho víc než iiiij jitra. Týž jim dána zahrada i loučka Šalomounovská, která jest svedena, a platu s ní zrg. it alb. ročního pánu JMti sejde. Týž přidáno jim k ůbci Sračkovské pustiny i s tím, co vyfrajmarčeno na Kubovi a na Kuchtovi, jest toho i prut ij provazce; a za to jsou v&ickni spolné Zádali, aby jim ti kusové dáni byli, a oni dobrovolně za své přijali, JMti pánu děkujíc a JMti pána ani budúcích JMti na potomní časy z ničehož víc viniti nemají. Saldovi kazilo se voläiny a loučky ii pruty a ii provazce, i oddáno jemu v bře[zí]ch Ko- stěnských pod rybníkem Krtní, co pod úrok držal kovář a Gregora. Při tom týž i co z druhé strany Gregora držal až k hranicím Bořickým, jest toho víc než za ij prutu; a von to dobrovolně za své přijal. Stöpdnovi odtudž kazí se ij provazce j čtvrti. Dáno jemu tolikéž z pustiny Sračkovské. Pipiëovi kazilo se ii} provazce i čtvrt. Dáno jemu z roli Sraëkovské tolikéz. Hrdlonovi kazilo se na i místě iii provazce a na druhém místě vj provazce, na třetím i provazec a i čtvrt. Dáno jemu z Neřádovské pustiny ii jitfe. Vondrovi odtudz kazilo se iiij provazce. Dáno jemu tolikéž z pustiny Rutkovský. Antosovi odtudž kazilo se rolí vi provazců j čtvrti. Dáno jemu z pustiny Rutkovský tolikéž. Týmuž louky kazilo se viiii jiter j pro- vazce. Dána jemu za to vohrada Kvasničkovská u Platěnic velká, za kterúž žena jeho i sirotek s přátely prosili, a vděčně to od JMti pána přijali s velikým děkováním. Při tom byl Jan rychtář Moravanský, a Remiáš rychtář Platč- nický, a Hubka, Vodička, všickni z Platěnic. К záduší roli kazilo se iiii provazce, na druhým místě itý provazce, na třetím ii pro- vazce i étvrt. Dáno za to z pustiny Neřádovské, která jest vedle cesty Chrudimské, tolikýž; a cesty při tom necháno jest, aby mohli dojížděti na další rolí, kteří za tou zádušní přijímali. Machovi: Miraňovu kazilo se vii provazců. Dáno jemu z pustiny, kterúž Pilo držal pod úrok, tolikéž. Pilovi kazilo se v jednom místé iij pro- vazce a v druhým i provazec. Dáno jemu z týž rolí tolikýž. Morávkovi kazilo se na jednom místé ii provazce a na druhým t provazec. Déno jemu mezi cestami z Rutkovskó pustiny staré viij záhonu; a louka, kterúž u Dašic pod plat ujal, ta se jemu dédiéné zapsati jmá. Hanouëkovi kazil se t provazec, i dén jemu za to i záhon z pustiny Neřádovské zdýli za üj honüv. Mandíkovi kazilo se v i mistè titi} pro- vazce a v druhém iij provazce. Dáno jemu z Sračkovské pustiny tolikéž. Kováři kaziloselouky vj provazce. Dáno je- mu z luk Kvasničkovských za vohradou tolikýž. Rychtóńi odtudž louky kazilo se v pro- vazců i čtvrt. Dáno jemu z tajchž luk za vohradou tolikýž. Lacinovi kazilo se na i místé tiii provazce a na druhým i provazec a na tfetím iii Givrti provazce. Dáno jemu z rolí Rutka mladyho, kterúž Pilo držal, tolikýž. Zemanovi kazilo se na ti místou ij pro- vazce i čtvrt. Dáno jemu z rolí Rutka starýho podle Morávka tolikýž i víc ještě. Faráři odtudž rolí a palúčiny kazilo se ti jitře ij provazce. Dóno jemu z roli Nefś- dovské ii jitfe iij provazce.. 

Strana 520
520 D. XIX. Registra rybničná z r. 1518: Hermance odtudž kazilo se rolí ij pro- Jakož k záduší [s] Svatouškovské pustiny, kteráž koupena od Miraňova Macha, bylo platu vazce. Dáno jí z pustiny Rutka starýho tolikýž. Honcíkovi odtudž kazilo se titj provazce. i g. českého, i jest dán kousek role, kteráž klínky leží pod Dubovcem, k tomu záduší za Dáno jemu z pustiny Sračkovské tolikýž. ten plat; a vobec za to žádala a na tom Gregorovi kazilo se v i místě viitj pro- přestala. vazce rolí i pastvišt, v druhým místě ij pro- Kovářovi k tomu, co jemu loučka oddána vazce, v třetím tit provazce i čtvrt. Dáno jest jemu za to luk Kvasničkovských za vohradou u Platěnic, louka přidána ta, kterúž pod úrok držal u Dašic, že dědičně se jemu zapsati jmá ij jitra; a louku u Dašic, kterú pod plat ujal, tu JMt ráčil jemu dědičně dáti, a ten plat k tomu gruntu. uložený nám aby platil. Od Macha Miraňova měštiště a loučka Pešatovi odtudž rolí i pastvišť kazilo se koupena za tij x g., kteréž voboje k záduší vij provazce. Dáno jemu tolikýž pod Dubovcem voddáno jest, toho iti jitra tj provazce; z toho nad Platěnickým rybníkem od příkopu až po se jemu úroka srazilo každýho iij g. i telecího, Šípek, jakož jest vymezeno. slepic vi jemu se srazilo. [Fol. 76.] Kostěnice ves. Item jakož Kostěnským v vůbci se brala země k povyšování hráze na Moravanský rybník, týž i co se hráze přidělalo v vůbci, a rybníkem z druhé strany hráze co se jim kazí a kaziti bude týž vobci až k hrázi rybníku Bahna: za tu za všecku škodu jest jim dáno rolí a pastvišť Hubkových z Dašic titi jitra, při obci jich kteráž leží; a Hubkovi za to jsou vod- dána jiná üii jitra z panský rolí, kterúž Vaněk hajný z Dašic držal pod úrok podle téhož Hubky rolí. A ještě týž rolí pozůstalo iiij provazce JMti. Thůmovi odtudž co vybráno země v jeho louce k povyšování hráze téhož rybníka, dáno jemu za tu škodu z luk Dašických u řeky ttj jitra t provazec, a prvního svýho k tomu aby užíval prutem i pastvami, jakž bude moci, což se jemu rybníkem Husojedským nezatopí, neb se jemu i za to oddalo, co rybník ten vytopovati bude povyšováním hraze. [Později připsáno:] Item jakož se Vankovi Kůtkovi udělala strúha v louce jeho pod hrází Husojedského rybníka zdéli x provazcuov a zšíři méně než i čtvrt provazce i s borty, a jest toho něco méň než tij provazce; i jest jemu oddáno za to louky klín podle Hluchého a Tuomové proti Prachovicím, kteréž jest okolo itj provazce, jakž jest vymezena. A on jest dobrovolně za své přijal a k tomu se podvolil, aby tu strúhu vycídil, a potom na budúcí časy on nebo jeho potomci a držitelé statku po něm mají sobě tu strúhu cíditi. A to jest oddáno námi Janem Brachem z Bělčic, ty časy úředníkem na Pardubicích, Jiříkem Vanišem a Janem Vlčkem. Actum f. tit. die Jeronymi anno 1522 [30. září]. [Fol. 72 b.] Léta 1518 ve čtvrtek po sv. Vítě [17. června] s Dolanskými takto uho- zeno jest o škody, které se jim dály v lukách v Záhuměných i v rolích topením chobota Bohdaneckého rybníka i podmokáním, s jich všech dobrú volí, že JMti pána ani JMti budúcích víc z ničehož viniti nemají, co se tu topiti i podmokati bude. A o to uhozoval jest s niſmi pan Jiřík Peřina z Maličína, ty časy úředník na Pardubicích, a pan Jan Mřeň z Čestic a Jiřík Vaniš; a proti svýmu prvnímu luk i rolí aby užívali, jakž budú moci: Pechovi krčmáři kaziti se bude luk i rolí v Svatoníně itit jitra při jeho roli, pokudž i podmokati iiii jitra i provazec. Dána jemu zalizeno jest, a vobilí co jest vsel v rybníce

Strana 521
Kostěnice. 521 iii korce ječ mene], ten jest jemu puštěn, aby sobě sklidil všecken. Širůčkové vdově topiti se i podmokati bude luk iii jitra ii provazce. Dáno jí v Sva- toníně iii jitra ij provazce, a ti m. přidaly se jí na klučení. Brýchovi luk i rolí kaziti se bude viit pro- vazců minus i čtvrt. Dáno jemu v Svatoníně lilij provazce podle jeho. Janečkovi neměřilo se, než dobrovolně k tomu přistoupil, aby mu dáno bylo v Sva- toníně ij provazce čtvrt. Promkové vdově topiti i podmokati bude ix provazců, za to jí dána louka Šebkovská a Školní k budúcímu požívání, což jich koli zůstane po zatopení. Jarošovi podmokati bude luk ii jitře. Dáno jemu podle Duba v Svatoníně i jitro i provazec. Vodičkovi v rolí i v lukách podmokati bude iij provazce, a týž kus jemu zatopen v Bohdaneckým rybníce, který jemu oddával pan Hynek. Za to obojí dáno v Svatoníně viii provazců délky minus i čtvrt a j provazce šířky proti JMti louce. Dubovi rolí co se topí a podmoká tij pro- vazce, dáno jemu tolikýž v Svatoníně. Šafáři rolí a palúčiny podmoká itj pro- vazce. Dáno jemu tolikýž v Svatoníně, a kus jemu přidán. Vondráčkovi rolí i palúčiny ii provazce. Dáno jemu v vůstrově v Bohdaneckým rybníce na Voznici tolikýž. Kalhausovi co jemu oddáno bylo skrze pana Hynka za škody první, to se jemu vy- topilo zase, i dáno jemu v ústrově Bohda- neckého rybníka k klučení víc než ij jitra při jeho na Voznici, a již by se mu i to vy- topilo, o to mluviti nemá, neb k tomu dobro- volně přistoupil. Hankovi při obci jeho rolí podmoká víc než i jitro, i dáno jemu v Svatoníně ti jitře, a má platiti s toho, co víc má, ij g. Duchoňovi za Ždanský rybník ne z práva, než z milosti dáno jemu j jitra při jeho v Sva- toníně. Obecní louky vytopilo se i prut i provazec. Dána jim na Polabí tolikáž míra z té louky, která sloula Havlovská, a leží u Hrobic na Polabí. A to jest zamezeno, pokud jest jim dáno. A to jsou dobrovolně za své přijali, JMti pánu děkujíc. [Fol. 73.] Léta 1518. Item Bohdaneckým za to, co se jim vytopilo obce, kterúž pod plat přijali pod tím rybníčkem, kdež pasou v něm, a potom od toho rybníčku až k louce zádušní i provazce zšíří a někde víc, někde méň, též i louky zádušní, což se jí kolivěk topiti bude, a po druhé straně až k stavu rybníku Bohdaneckého: za to za všecko přitopování s jich žá- dostí a prosbou, dobrou vůli k tomu davše, přijali jsou březin podle obce své vedle Hylana ti pruty a kus, pokudž zamezeno jest od cesty, a k tomu jim přidáno lesu ii jitře a kus nad lúkou Bubáčkovou od stávku při polích Jílovských; a když rybník osákne aneb sušiti se bude, tehdy pastvami budou moci požívati potud, pokud meze jejich starodávní ukazovati budou, svého prvního. A to jsou s děkováním od pana Jiříka Peřiny, ty časy úředníka na Pardu- bicích, přijali, a pana Jana Mřeně, a při tom byl i Jiřík Vaniš. Týž den i Okročilovi oddáno za tu louku, která se jemu vytopuje, s jeho dobrú volí nad rybníčkem Jílovským titj jitra, a přidalo se jemu; a prvního svýho, co se nezatopí, aby užíval, jakž bude moci. [Připsáno:] Martinovi pekaři, co v jeho rolí pan Mřeň přiekop dělal, vii provazcó zdélí a viec než i čtvrti provazce zšíři, kde vodu spúštěli z jezera, má za to jemu oddáno [býti] u palouka podle jeho, kde ujal pod plat, j jitra; a to jest dobrovolně za své přijal. Actum f. iit ante Palmarum anno 1519 [12. dubna]. Archiv Český XVII. 66

Strana 522
522 D. XIX. Registra rybničná z r. 1518—1520: [Fol. 76. b.] Přelovice. Léta 1518 ve čtvrtek den s. Jana [24. června] s Přelovskými jest uhozeno a oddáno takto za škody, co se jim vytopuje rybníkem Rozhrnú a ještě topiti bude, tak jakož jest znamenáno nad tú cestú, kteráž jde od Neratova k Habřině do tý rolí, kteráž Komoráčkovi oddána, a na jiná místa tou měrou, pokudž vystane (sic), což zatopovati bude, za to za všecko jest jim oddáno, a to jsou dobrovolně za své přijali. Oddáváno jim skrze pana Jiříka Peřinu, ty časy úředníka na Pardubicích, a pana Jana z Čestic Mřeně a Jiříka Vaniše. Kalhausovi proti jeho rolí v vůkraji šířky topiti se bude i provazce a někde vajš a dýlky na tii provazce, týž i to, co jemu rybníkem zatopeno, za to jest jemu oddáno za všecko i hony rolí Hlouškovské, za kterúž sám žádal, v chobotu rybníka Rozhrny; a při těch honcích Hlouškovského což bude moci požiti do rybníku pastvou aneb travou, to jest mu puštěno, než lesův žádných; a prvního svýho, které mu zatopeno, když by rybník poosákl, má požívati. Havlovi odtudž na ti místou chobotem téhož rybníka bude se vytopovati iij provazce, za to jemu dáno to vosyčí, kteréž jest proti Kalhausovým honcuom, i s tou loučkou Hlouškovskou, ač jí co bude moci požiti. A to za své dobrovolně přijal a svýho prvního užívati má, když rybník poosákne. Komaráčkovi louka všecka se zatopila a jest v rybníce; týmuž na druhým místě podle jeho rolí chobotem topiti se bude ii jitře luk a lesův. Dáno jest jemu z rolí Hlouškovské ti hony, kteréž leží nad rybníkem, a přidáno jemu ij jitra luk z té louky, kterouž Kotrčka z Neratova držala pod plat. A prvního svýho již prázden býti jmá. A nad to s tý rolí přijal platu při každém úroce j g. na se, neb jest jemu jí víc dáno, než se jemu uškodilo. To jest dobrovolně za své přijal. Vondrovi odtudž proti jeho rolí topiti se bude iii provazce. Dáno jemu z Hlouškovské rolí nad cestou tolikýž a přidáno jemu nad to xx g. m., a to jest dobrovolně za své přijal. Janovi odtudž proti jeho rolí v jednom místě iti provazce minus i čtvrt, a v druhém místě v provazců a i čtvrt lesův; za to jest jemu oddáno z louky, kterú Kotrčka z Neratova pod plat držala, ví provazců, a kousek jemu přidán v chobotu, a prvního svýho aby užíval. Kotríčíce vdově tý louky i s lesem zůstalo iii jitra a kousek, to se jí k dědictví dalo, aby již od toho gruntu nikda odjímáno nebylo, a platu s toho má platiti každýho úroku tii g. alb. [Fol. 78.] Libišany ves. Item Vobídkovi les, který jest měl pod Bory, jest jeho více než za i prut, a skrze ten dělány strúhy, které jsou okolo Šeperky na Ždanský mlýn. Dáno jest jemu za to na Polabí blízko od Jechyrovy louky, slove na Dole, itt jitra vrbin, to sobě klučiti má k lukám; k tomu jest dobrovolně přistoupil a za své přijal. [Fol. 78. b.] Rokytno ves. Item jakož Prokopovi louka se zkazila rybníkem Drahošem, kteráž v chobotě leží, jest jemu dána za to jiná louka, kterouž Václav hajný držal od příkopu Choteckého až po vrbí, pokudž sobě vymezili, za kterúžto louku sám Prokop žádal, aby jemu za tu škodu dána byla; a prvnějšího svého prázden býti má. K tomu jest dobrovolně přistoupil a za své přijal. A na tu louku Václav hajný cestu přes rolí v kraji má jemu pustiti, a Prokop přes stružku, jestliže

Strana 523
Přelovice, Libišany, Rokytno, Neratov, Bohdaneč. 523 jemu potřebí bude, má sobě sám mostek udělati. To jest jemu dáno skrze Jiříka Vaniše při přítomnosti Chmele rychtáře a jiných soused. Actum f. 4. die Johannis Hus anno 1519 [6. července]. [Fol. 79.] Přelovice a Neratov i Bohdaneč. Léta oc 20. v úterý před s. Duchem [1520, 22. května] škody, které jsou [se] dály na lukách přetopováním rybníka Živanského nížepsaným lidem, takto jest se jim za ty škody oddávalo gruntů, kteří jsou skoupeni JMtí pánem od Hanzle z Neratova a Jíry odtudž a Ma- talíka z Přelovic; a jeden každý jest za svý dobrovolně přijal; a svého prvního prázdni býti mají po brázdu, která se jest zavorala vokolo všeho rybníka; kromě Jiříka Hylana, ten svýho prvního, když rybník povosákne, bude-li čím moci požívati, aby požíval. A to se jest oddávalo skrze Václava Chrastenského z Malovar, úředníka ty časy na Pardubicích, a pana Jana Mřeně z Čestic, fišmajstra JMti pána, a Jiříka Vaniše. Pavlovi z Neratova topí se luk v jiter na třech miestech. Dáno jemu z luk Hanzlových iij jitra luk pod strúhou na dvou místou, a za jij jitra louky dáno jemu vi jiter rolí nad rybníkem Neratovským v těch píscích. Mikšovi odtudž topí se luk iiti jitra t provazec. Dáno jemu z Jírovy louky podle jeho louky üij provazce luk; a za vostatek těch luk dáno jemu vii jiter rolí z Jírovy rolí, která leží při jeho rolí až k Dědku. Bathoňovi Hylanovi odtudž topí se iiit jitra luk. Dáno jemu z luk Hanzlových ij jitra luk; a za vostatek těch luk dána jemu rolí, která leží podle ob[ce] k haltéřóm Bohdaneckým, iit jitra; a kus meze jest od obce až na Pavlovu h[ráz]ku, která nad tou rolí. Víškovi odtudž topí se iiii jitra i provazce a i čtvrt provazce luk. Dáno jemu z luk Hanzlových tij jitra, a za vostatek těch luk dáno jemu z rolí Jírovy podle Barthoně iit jitra i provazce. Jírovi Hylanovi topí se vit provazců luk. Dána jemu za to ta kopanina nad strúhou pod plat, kterú držal, a úrok s ní jemu se z registr vymazal. Týmuž za to dáno], že cestu má pustiti přes svou louku Bathoňovi a Víškovi, (ale Barthoň a Víšek mají sobě sami mostek přes strúhu udělati při jeho kopanině), i jitra smyti z dubčé, který jest při mezi Hylanově až k strúze při nie na druhý důl. Ti svrchupsaní lidé za to jsou žádali, jestliže by kdy jaký kus trávy zbyl v rybníce proti jich gruntuom, aby mimo ně žádnému jinému prodávána nebyla, i to se jest jim přiřklo učiniti, že se jim prodá. Pakli by oni nechtěli kúpiti, tehda hajní aby prodali, komu budou moci. Přelovští: Johanně vdově Kučerce odtudž topí se louky na ii miestou viii provazců a t čtvrt provazce. Dáno jí z luk Matalíkovských z tý čtvrti, která jest najblíž Habřiny, i jitro luk, a za vostatek dáno ti jitře rolí při tom týž z Matalíkovský rolí. Kalhausovi hajnýmu odtudž na třech miestech topí se luk vj provazce. Dáno jemu z luk Matalíkovských tolikéž. [Hſlaváčovi odtudž topí se luk itii provazce a i čtvrt provazce. Dáno jemu z druhé čtvrti Matalíkovy, kteráž jest blíže vsi, počnúc s tím palúčkem, kterýž jest při obci Habřinské i přes ten vrch, i s druhým paloukem, jest toho všeho dýlky riit provazců a šířky i provazce a i loket, louky i rolí. 66*

Strana 524
524 D. XIX. Registra rybničná z r. 1520: Holuškovi krčmáři odtudž topí se luk vij provazce. Dáno jemu podle Hlaváče z týchž pauloukův (sic) a rolí xitt provazců dýlky a šířky jednoho provazce. Poupkovi z Bohdanče topí se luk it provazce. Dáno jemu tolikýž podle Holušky z toho palouku, který jest blíže vsi. Brhovi topí se luk, kteréž porostly vrbím a něco i volším, vj provazce. Dáno jemu v tajchž honech jako Holuškovi podle meze druhé rolí i luk xiii provazců dýlky a šířky iti čtvrti provazce. Komaráčkovi topí se luk i s tím dolem ti provazce a t čtvrt provazce. Dáno jemu z luk podle Brha od obce Habřinské iti provazce. Janovi Havlovu odtudž topí se luk na dvou miestech ti provazce bez i čtvrti. Dáno jemu mezi Brhem a Holuškou prostředkem, co zbylo s tý strany podle Brha, naskrze riti pro- vazců dýlky, a šířky pokudž vymezeno. Mládkovi odtudž topí se luk tij provazce. Dáno jemu z rolí Matalíkovy od obce Pře- lovské hned od souhradi z tý čtvrti, kteráž jest blíž Habřiny, t jitro a i čtvrt provazce. Janovi Šimonovu odtudž topí se louky iii provazce. Dáno jemu z rolí podle Mládka z tý čtvrti vi provazců. Týmuž co se topilo lesu kus pod strúhou chobotem rybníka Živan- ského, dáno jemu za ten les druhý hony rolí, kteréž ujal podle Mládka až k cestě Habřinské. Matalíkovi odtudž na dvou miestou topí se luk tii provazce a i čtvrt. Dáno jemu z třetí čtvrti, která jest proti krčmě, vt provazců rolí i [s] souvratmi, a při tom dán mu dě- dičně kousek lesu až k rybníčku vobecnímu. Má platiti každého úroku s toho kusu i g. b. Vobec, kteráž se topí tajmž lidem Přelovským, jest jim za ni oddána rolí Bumbulova, za kterúž sami žádali; jest jí okolo v jiter. A za tu rolí Bumbulovi jest dána jiná rolí Hou- škovská, s kteréž platil Bumbule do roka v g. b. úroku. Ten se jest jemn z registr vymazal. A při tý obci pozůstavil sobě Bumbule vřitij záhonu rolí naskrze k vrchuom; a nyní mají všecka obec plot udělati při tý mezi po těch záhonech, a potom na budúcí časy Bumbule aneb potomci jeho mají sami ten plot dělati. A borek ten, který jest na těch vrších Bum- bulovský, ten [. .. .] k vobci. Také na staré vobci v rybníce Živanském mohú [pásti, po kudž se nezatopí. Ti všickni lidé Přelovští svrchupsaní mají bajti prázdni těch [všech] kusův svých, za kteréž se jim oddávalo, po ty zarytiny a kopa[niny], které jsou okolo rybníka zdělány. [Jinou rukou:] Ušákovi starému z Bohdanče která jemu louka byla oddána u Neratova za ty škody, co se strúhy na mlýn Černský v jeho rolí dělaly, a od těch struh co podmokalo, za to jemu dána jiná louka nad Mokřeckým rybníkem po tu rozvaru (sic), kteráž jest nad chobotem rybníka Mokřeckého, a dub, kterýž jest při tom ohraněný; a jest jich za vilt jiter, a jeho bylo v jiter, což rybníkem netopieváno (sic) Živanským]. A svého prvnieho prázden být má. Actum ut supra. Kubovi Vonišovi odtudž týmž rybníkem Živanským vytopila se louka, a jest jí víc než ti pruty. Za to jemu dáno v Polabí u Vopatovic proti Bukovině louka, kteráž slove Rychetní a jináč Přirytina, a přidáno jemu okraji po cestu, kterýž jest při tý louce, aby sobě vyklučil. A jest znamenáno a oblizeno od cesty až na pařez, kterýž jest na břehu nad samým Labem. A on jest dobrovolně za své přijal a svého prvního prázen býti má. A to jest jemu oddáno skrze pana Bohuslava Běškovce, ty časy hajtmana na Pardubicích, a pana Jana Mřeně z Čestic oc a Jiříka Vaniše, aby on již mohl tu louku prodati neb profrajmarčiti; a mohl-li by sobě kde blíže od koho jakú louku kúpiti, a dobrovolně kdo chtěl prodati a měl luk svou

Strana 525
Živanice, Podůlšany. 525 potřebu, že mu JMt pán toho příti ráčí. Actum f. tti in [die] Buriani et Pauli anno 1520 [26. června]. [Fol. 78b.] Živanice. Actum Pentecosten anno 20 [1520, 27. května]. Item Havlovi odtudž kterýž se jest les topil pod strúhou chobotem rybníka Živanského, jest jeho vyměřeno tii jitra, za to jemu oddáno jiného lesu z tý čtvrti Houškovské proti krčmě vedle Zahradníkovy louky tolikýž, a svýho prvního prázden býti má. K tomu jest dobrovolně přivolil. [Fol. 80 b.] Podůlšany. Actum anno 1520 ten pondělí před buožím Tělem [1520. 4. června] lidem Podůl- šanským, kterým jsou se škody dály struhou, kteráž jest dělána okolo Šeperky od Opatovic na mlajn Ždanský v gruntích jich, a luk co se i rolí podmokalo a vytopilo tou strúhou, že vody dobře nemohly vypadovati, kteréž nápadní jsou, i takto jest s jedním každým uhozeno o jeho škody skrze pana Václava Chrustenského z Malovar, ty časy úředníka na Pardubicích, a pana Jana Mřeně z Čestic a Jiříka Vaniše; a jeden každý za své dobrovolně jest přijal s dě- kováním. A již oni ani jich potomci z ničehož víc JMti pána ani potomků JMti viniti nemají. Hřebcovi bráno země v jeho gruntu, co se strúha dělala, tiii provazce a i čtvrt provazce. Týmuž na Koutích louka a rolí, z kteréž platí do Bohdanče knězi, jest toho okolo vi jiter, dáno jemu za to obojí luk u Vopatovic z louky Sezemky iti jitra, a prvního svýho jestliže čím bude moci, což se nezatopí, aby požíval. Pakli nebude moci požívati, proto JMti pána potom z ničehož viniti nemá. Jírovi Mikulášovu strúhy v jeho gruntích děláno ix provazců. Týmuž palouku pod volšinami nad obecní lúkou iit provazce. Dáno jemu z louky Sezemky u Vopatovic ti jitře, a palouku toho jestliže čím bude moci požívati, aby požíval; pakli nebude moci, týž potom JMti pána z ničehož nemá viniti. Jírovi Purkrábkovi strúhy bráno v jeho gruntu tii provazce. Týmuž na druhém místě it provazce. Týmuž na třetím místě tit čtvrti provazce. Týmuž palouku pod volšinami topí se i jitro. Dáno jemu za to všecko z louky Sezemky tj jitra; a palouku toho bude-li moci čím užiti, aby požíval; pakli by nemohl, týž také potom JMti pána z ničehož viniti nemá. Janovi Benedovi luk zarostlých vrbím a rokytím zkazilo se víc než tj prutu. Dáno jemu z louky Sezemky i s tím vokrajím, které při té louce jest, co sobě klučiti má, pokudž jest vylizeno na dubích a na jiném dříví, více než vi jiter; a svýho prvního prázden býti má. Kahulovi děláno v jeho gruntích strúhy za i provazec. Týmuž na druhém místě ij pro- vazce. Dáno jemu z louky Sezemky iij provazce. Mrázovi děláno v jeho gruntích strúhy ti provazce a t čtvrt provazce. Dáno jemu tolikýž z louky Sezemky. Katheřině Řeháčkové děláno strúhy v jejím gruntu ti provazce a i čtvrt provazce. Dáno jí z louky Sezemky ii provazce. Mathoušovi děláno strúhy v jeho gruntu tit čtvrti provazce. Dáno jemu tolikýž z louky Sezemky. Lanšperskému v jeho gruntu strúhy uděláno provazec a i čtvrt provazce. Dáno jemu louky Sezemky i provazec. Petrovi děláno strúhy v jeho gruntu iit čtvrti provazce. Dáno jemu tolikýž z louky Sezemky.

Strana 526
526 D. XIX. Registra rybničná z r. 1520: Krčmářovi louka, kteráž se zbahnila, můž jí bajti okolo ii jiter, dáno jemu z Sezemky louky i jitro; a prvního svýho, bude-li moci čím, k tomu aby užíval. Pakli nebude moci, týž JMti potom z ničehož nemá viniti. Vobecní louka, kteráž se jest zbahnila, za tu jest jim dáno kus louky bez míry z Se- zemky louky, za kterýž sami žádali, muož býti za i jitro; a prvního svýho, budou-li čím moci užívati, aby požívali, pakli nebudou moci, týž také JMti pána z ničehož viniti nemají. Obce což se jest kazilo topením rybníka i strúhy braním i podmokáním počna] od luk Benedových až do vsi, co se strúhy braly, za to za všecko [dány] jim lúky Benedovský, kteréž při vobci jsou, i s těmi tit jitry [z] Benedovského, pokudž jest zamezeno; a lesův všech, kteříž koli na těch obcích jsou aneb budou, užívati mají k vobci, kteříž [jsou] z druhé strany struh, než kteří jsou v rybníce na lukách Benedovských, těch prázdni bajti mají. A obcí těch jestliže by [se] potom co zatopovalo aneb kazilo, JMti pána ani potomků JMti z toho [viniti] nemají, neb ty louky Benedovské poněkud jsou mokré a zbahněné, a voni sami za ně žádali, aby jim za ty škody dány byly. A za své přijali dobrovolně. Což se lesův kazí těm lidem, tu se mají dělati hrázky všudy, kdež potřebí až ke vsi, aby se z struh vody vylévati do těch lesův nemohly, a zvlášť ty vody nápadní, které jdou od Libišan a jiných vsí, mají se pojíti a vyvésti těmi strúhami starými, které se šířiti mají do strúhy nad Revelíkovú chalupí v Vopatovicích. A jestliže by se jim ty škody, kteréž na těch lesích jsou, tím nemohly vopraviti, tehda JMt má jim za ty škody oddati. [Připsáno:] Léta 1527 v neděli po sv. Jakubě [28. Jul.] uhozeno jest s Podůlšanskými a na místo postaveno na potomní časy, že ten most přes strúhu, který jest u vsi, přes kterýž na pastviště honí i pro potřeby své jezdí, má JMt pán i JMti budoucí opravovati, a byla-li by potřeba, i znovu dělati. A oni Podůlšanští i jich budoucí potomci všic kni] fůrami mají, což by potřebí bylo, k tomu mostu povinni bajti beze všech] odporův. A k tomu sou dobrovolně přivolili při přítomnosti [ . ... Jvice, pana Jana Tamchyny, pana Jiříka Sadovského, pana Beneše.... [ostatek listu udrolen]. [Fol. 70. b.] Městečko Dašice. Léta Páně XVCXX°. v pátek po s. Lucii [1520. 14. pros.] z rozkázání pana Václava, úředníka na Pardubicích, uhozeno jest s Brožem Hluchým z Dašic: jakož se jemu louka kazila, kteráž leží pod trúbú rybníka Lánského Velikého, a něco se v ní strúhy pošiřovalo, i jest témuž Hluchému za tu louku, kteréž jest ij jitra, jiná louka dána, kteráž leží proti Hečanóm za Falckrabovú ohradú; a tee louky jest, kteráž jemu za jeho louku oddána, iij jitra a tž pro- vazce; a on jest za své dobrovolně přijal a prvnieho svého prázden býti má. A to jest jemu oddáno skrze Jiříka Vaniše a Vlčka fišmajstra. [Jinou rukou:] Léta 1523 v pátek den s. Abdona [30. čce padlo na čtvrtek], které škody dály sou se Dašickým podmokáním rybníka Lánského Velikého, takto jest s nimi uhozeno: Item Psajkovi co jest rolí podmokalo v tom kusu podle Bárthy hajnýho, dáno jest jemu za to v chobotě téhož rybníka při jeho rolí kus pastviště, aby užíval, pokud rybník topí. A to jest za své dobrovolně přijal. Palackové vdově odtudž co se jest jí vytopilo rolí rybníkem Husojedským i s tím, co hráz toho rybníka v gruntu jejím dělána, dáno jest jí zase tolikýž z rolí Bukačovy; a k tomu srazilo se jí úroku každého ti g. b. z příčiny, že rolí ta, která se jí dala, nebyla tak dobrá jako její. A to jest za své dobrovolně přijala.

Strana 527
Městečko Dašice, město Bydžov. 527 Sedláčkovi odtudž, kdež se jest louka kazila pod Lánským rybníkem, kudy se voda s něho trúbou velkou pouští, tý louky jest tj jitra, za to jest jemu dáno i prut rolí, kterúž Vaněk hajný starý pod úrok držal. A to jest dobrovolně za své přijal. A k tomu dán jest jemu druhý prut rolí při tom pod plat dědičně, s kteréhož platiti má každého úroku vi g. b. Bártovi hajnýmu, kterému se rolí kazila chobotem rybníka Lánského Velkého a pod- mokalo dosti daleko, jest jemu prvé za tu škodu oddáno pod Husojedským rybníkem rolí, a taaž rolí, kteráž se jemu byla oddala, potom se kazila podmokáním Husojedského rybníka, a něco hráze uděláno v tý rolí toho rybníka: i z JMti pána rozkázání pan Beneš Bukovský, ty časy úředník Pardubský, a Jiřík Vaniš tu všecku škodu Bártovu sou dostatečně ohledali, a aby potomně ten grunt [žádné] škody nenesl, dáno jest nad první oddání i pastviště za dvorem Dašickým [.... ce]sta má puštěna býti. To jest dobrovolně za své přijal. [Fol. 71.] Actum anno Domini 1520 f. III ante Thome apostoli [1520. 18. pros.] Jakož se škoda dála Rovenským některým, zejména těmto: Novákovi, Štěpánovi, Jakubovi, Fuxovi, Kohútkovi zahradníku, Matějovi Kohútkovi, Petrovi Benešovu a Petrovi Šuvartovi, kdež se strúha nová v jich gruntích na rybník Rovenský udělala, i takto jest jim oddáno: Novákovi dáno za jeho škodu, kdež byla ujalo struhou, a Kohútkovi z nich oddáno. Petrovi zase oddáno z pustiny, kterúž ii provazce té škody, z rolí Štěpána Fuxa zase Beneš držel, délky podle jeho rolí xxiit pro- ii provazce. Štěpánovi Fuxovi za ii provazce jeho vazcuov a šířky i provazce neplně, facit ii jitra škody i co z jeho rolí oddáno Novákovi, za tj provazce. Z tejž pustiny Petrovi Šuvartovi za jeho všecko dáno liti provazce z rolí Jakuba Fuxa, škodu, kteréž bylo ij provazce, dáno za humny bratra jeho. konec toho prutu, kterýž drží Racek], tolikéž, Jakubovi Fuxovi z rolí Kohútkovy oddáno i dostane se sraziti s té pustiny platu za v provazcův a kus. Pavlovi Kohútkovi z rolí otce jeho zase jij jiter a za j provazce. Také když by se oddáno vj provazce. kdy strúhy cídily, bez jich překážky všelijaké pán JMt muož volně na borty zemi dávati. Matějovi Kohútkovi za jeho škodu oddáno A to [jest od dáno skrze Jiříka a Vlčka z drah více, než se jemu škody udělalo a rolí fišmajstra z rozkázání i Vác[lava, úředníka na k oddávání vzalo. Pardubicích]. [Ti všickni přijali] za své dobro- Za draha oddáno z Petra Benešovy rolí tolikéž, co k drahóm přidáno, co se bylo drah volně. Náhrady za pozemky zatopené na panství Bydžovském 1516—1518. [Fol. 46.] Založena registra, co se jest lidem za škody, které se jim na panství Byd- žovským dály, oddávalo, buďto rybníky udělanými aneb čímžkolivěk jinajm, počnúc od léta 1516. Toto se rolí vyfrajmarčilo k oddávaní lidem za škody a skoupilo, které se jim dály rybníkem Starostou: Item od měštan vyfrajmarčeno rolí xl jiter ij provazce i čtvrt. Dáno jim za to u Za- bidovského dvoru z kaplanství rli jitro ij provazce i čtvrt i s podstavím u Zabidovského ryb- níku, toho toliko travou užívati mají, a bude-li potřeba země bráti na opravu toho rybníka, v tom JMt moc má odtud vzíti.

Strana 528
528 D. XIX. Registra rybničná z r. 1516: Od rychtáře Prchala vyfrajmaréeno rolí xxvitii jiter, i jest jemu dáno z rolí od Zabi- dovského dvoru zxxviitij jitra j provazce, a za své přijal dobrovolně. Od Cikána z Bydšova koupena i čtvrt rolí bez luk, neb sobě je vymínil, za vi (P m., a ty jsou jemu vyplněny, než s luk těch vii jiter, které sobě pozůstavil, platiti má při každém úroce viij g. alb., a xv g. alb. platu ročního sejde. Od Prokopa řezníka odtudž koupena i čtvrt rolí bez luk, neb je sobě vymínil, za vi (P m., a ty jsou jemu vyplněny. A s luk, kterých sobě zanechal, platiti jmá při každém úroku vitit g. alb., a s ty čtvrt rolí platu sejde ročního ziiti g. alb. Od Mandelice z Sloupna koupeno rolí bez luk ij čtvrti, neb louky sobě vymínila, za viti (B m., a ty jsou ji vyplnény. 8 luk téch, kterých sobě zanechala, platiti jmá při každém üroce xi g. alb., a zxviii g. alb. sejde platu ročního. všecky jsou jemu vyplněny pojednou skrze pana Bohunka Skfičovského z Rače. 221 ee A úroku každýho sraženo jemu s těch se všech jiter vit g. alb. [Fol. 47.| Město Bydžov. Toto se jest škod udělalo lidem z předměstí i z města rybníkem Starostou pod Řehot- ským, a oddává skrze pana Bohuslava Běškovce hajtmana na Pardubicích a Jiříka Vaniše léta 16. při s. Vavfinci [1516, 10. srpna]: Item kněžských luk k záduší Metličanskému u hráze zkazilo se v} jitra. Dáno jim z luk panských pod Královstvím podle jich louky tolikýž. Od týhož poddací rolí zkazilo se, i za hráz, která udělána, it} jitra, oddáno jim z rolí, která vyfrajmarčena od měšťan, tolikýž. Zubrnikovń z Bydźova zkazilo se luk i jitro ij provazce, dáno jemu tolikýž z luk panských podle Stajskala pod Královstvím. Témuz rolí kaziti se bude ii jitře ij provazce i čtvrt, od- dáno jemu tolikýž z rolí, která vyfrajmarčena od měšťan. Kukašovi rolí bude se topiti iij jitra i pro- vazec a louky i jitro, oddáno jemu tolikyż z rolí od měšťan. Duchkovi krajtimu louky i jitro, dáno jemu tolikýž podle uzdáře z panských luk. Týmuž rolí topiti se bude ii} jitra i provazec. Dáno jemu tolikýž z rolí od měšťan. Vankovi Plzákovi louky i jitro a čtvrt a rolí ii jitře iii provazce i čtvrt; oddáno jemu z rolí od měšťan tolikýž za všecko, neb za to žádal. Havlovi uzdéti louky i jitro a i čtvrt pro- vazce. Dáno jemu tolikýž z panských luk vedle Duchka krajéfho. TymuZ rolí ii jitfe iili pro- vazce i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z rolí od měšťan. Krífow louky i jitro minus j provazce. Dáno jemu tolikýž z panských luk. Týmuž rolí od měšťan. Cikánovi v jedné čtvrti topiti se bude luk iii provazce a kus, a v druhém místě podle kněžského ii jitłe. Jest jemu oddśno tolikýž z luk pod Královstvím. Tymuż topiti se bude Dáno jemu tolikýž z rolí tee, která od něho koupena. Boukovi v jedné čtvrti topiti se bude louky iii provazce a kus za iii lokty, a v druhé čtvrti viii provazců. Dáno jemu tolikýž z luk pod Královstvím. Týmuž rolí v jedné čtvrti kaziti se bude it jitře i čtvrt provazce, a v druhém místě ii jitře. Dáno jemu z rolí, která koupena od Prokopa řezn[íka], ii jitře a i čtvrt provazce, a rolí Mandeličiny z Sloupna ü [jitfe]. 

Strana 529
Město Bydžov. Janovi Bubnovi louky v jeho čtvrti kaziti se bude i jitro i étvrt provazce. | Dáno jemu tolikýž z panských luk pod Královstvím. Tý- muž rolí topiti se bude i jitro iii provazce i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z rolí od Prokopa. Janovi Duščinu v jedné čtvrti luk topiti se bude i jitro ij provazce podle Petříčkové. Teeż v druhé čtvrti iii provazce a V třetí iij provazce, zvláště palouk mezi rolími; za to za všecko s jeho dobrou volí dány jemu topiti se bude vij jitra j provazce a i čtvrt. Dáno jemu z rolí Mandeličiny tolikýž, a při- dáno jemu z rolí od rychtáře vytrajmarčené i provazeü zdéli a i čtvrt a někde méň zšíři proto, jestliže by se jenu do jeho rolí vajš topilo. Jandkovi tezniku luk bude se topiti iiiż pro- vazce. Dśno jemu tolikyż z luk panských pod Královstvím od Sloupna z toho konce vedle Pavlíčka. Týmuž za palouk mezi rolími, kdež má. Týmuž rolí topiti se bude iij jitra i pro- vazec. Dáno jemu toliký[ž] z rolí od měšťan. Havlové: koželuhovi luk topiti se bude ii} provazce a kus na iii lokty. Dáno jemu tolikýž z luk panských pod Královstvím. Tý- muž rolí iij jitra i provazec. Dáno jemu to- likfZ na dvü místou z rolí od měšťan. K záduší Bydžovskému špitálských luk topiti se bude i jitro i provazec minus i čtvrt, zvláště kněžských luk ii jitře ti provazce, za to jim za všecko podle Metličanských luk od- dáno iiij jitra i čtvrt provazce. Týmž za pa- louk mezi rolími vedle Havla kożeluha. Roli co se jest topilo, ta jest jinou vyfrajmarčena, Stiśkovi topiti se bude ii'provazce i čtvrt louky. Dáno jemu tolikýž z luk pod Králov- styím. Tymuż rolí i jitro iii provazce. Dáno jemu tolikýž z rolí od rychtáře vyfrajmar[čené]. Benešovi: kožišníku topiti se bude luk iii} provazce j Gtvrti provazce. Témuž co koupil od Maxance iiiij provazce. Témuž pa- louku mezi rolími itii provazce. Za to za Archiv Cesky XVII. 529 všecko dáno jemu podle jeho žádosti z luk panských ii jitře i provazec. Týmuž rolí z jeho čtvrti ii jitře minus j provazce, zvláště od Maxance » jiter ii provazce. Dáno jemu za to tolikýž z rolí od Prokopa řezníka koupené. Petrovi kováři v jednom místě luk topiti se bude iii} provazce, teeZ v druhém místě iii provazce. Za to jemu oddano tolikjż i 8 trnim z luk panských pod Královstvím vedle Beneše. Týmuž rolí topiti se bude i jitro iiit provazce. Dáno jemu tolikýž z roli od rychtdie vyfrajmarcené za Prokopem řezníkem. Prokopovi Yezníku v jedné čtvrti itii pro- vazce a i čtvrt provazce s rákosem. Tymuż druhé čtvrt louky, která od něho koupena, it provazce i čtvrt. Za to za všecko dáno jemu i jitro ij provazce z luk pod Libní podle Vaška z Prasku. Týmuž rolí v té čtvrti podle Petra kováře topiti se bude iij jitra i provazec i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z rolí od rychtáře vyfraj- marčené u silnice od luk. Jireskovi řezníku topiti se bude louky iii provazce i čtvrt. Tymuż v druhém mistě itiż provazce. Dáno jemu z luk pod Królov- stvím s ij jitra podle rychtáře Prchala. Týmuž rolí iii jitra ij provazce j čtvrti. Dáno jemu tolikýž z rolí od rychtáře za kovářem. Holubovi topiti se bude luk ii jitre iiii pro- vazce. Dáno jemu tolikyż z luk panských pod Královstvím pfi strüze za Petrem kovářem. Tymuz roli topiti se bude i jitro. Dáno jemu tolikýž z roli od Prchala podle Pavlitkove. Prchalovi rychtáti luk topiti se bude ii} jitra i provazec. Dáno jemu tolikýž z pan- ských luk podle zśdusi Metlitanského tak klínem až k louce Petra kováře. Pavlíčkové vdově louky topiti se bude iii provazce i čtvrt... Dáno jí tolikýž z pan- ských luk podle obecního od Sloupna. Tymuż [sic] rolí topiti se bude i jitro t provazec. Dáno jí vorné rolí tolikýž z tee, která vyfrajmarčena od Prchala rychtáře. Zákovi luk topiti se bude i jitro i pro- vazec i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z luk pod 67 

Strana 530
D. XIX. Registra rybničná z r. 1516 a 1517: 530 Škříčkovi louky topiti se bude tij jitra Královstvím. Týmuž rolí ii jitře i provazec ij provazce i s rákosem. Dáno jemu za to t čtvrt. Dáno jemu tolikýž z rolí od Prchala. Lichvicovi louky topiti se bude i jitro, z luk pod Královstvím dobrých podle Chalance a rolí ti jitra titi provazce, i dáno jemu podle ttj jitra. Týmuž rolí topiti se bude itij pro- vazce. Dáno jemu tolikýž z rolí té, která vy- jeho žádosti za všecko iiii jitra iiii provazce frajmařčena od Prchala rychtáře. z rolí od rychtáře. Vávrovi Kravkovi i rákosu topiti se bude Petrovi Pavlovu louky topiti se bude i jitře ti provazce. Dáno jemu z luk panských jij provazce tj čtvrti. Dáno jemu tolikýž z luk pod Královstvím dobrých za Skříčkou ti jitře. pod Královstvím nedaleko od Žáka. Týmuž rolí ii jitře i provazce j čtvrti provazce. Dáno Týmuž rolí topiti se bude i jitro i provazec. Dáno jemu tolikýž z rolí od Prokopa koupené jemu tolikýž z rolí od rychtáře. Chalancovi luk i s rákosem topiti se bude Tykvicovi louky topiti se bude tti pro- i jitro jij provazce. Dáno jemu panských vazce i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z luk pan- v dobrém místě pod Královstvím i jitro tj ských pod Královstvím podle Pavlíčkové. Tý- provazce. muž rolí topiti se bude t jitro iii provazce. Petříčkové vdově topiti se bude luk i jitro Dáno jemu tolikýž z rolí od rychtáře. K dvoru Běškovskému, který pan Krupaj ij provazce. Dáno jí tolikýž z panských luk drží, topiti se bude luk i jitro a víc než j pro- pod Královstvím. Havlovi provazníku topiti se bude luk vazce. Dáno jemu tolikýž z panských luk pod t jitro. Dáno jemu tolikýž z panských luk Královstvím. Týmuž rolí i jitro i provazec. Dáno jemu tolikýž z rolí od Prokopa řezníka. pod Královstvím k konci těch luk k Sloupnu. [Fol. 49. b.] Město Bydžov, Chudonice a Vysočany. Item škody, které jsou se dály topením rybníka Vysočanského, týž i strúhy, které dělány od Zabidovic i nahoře v úbci Chudonický, a něco i Bydžovským lidem, takto jest s nimi uhozeno a jim oddáno skrze pana Bohuslava Běškovce z Běškovic, ty časy hajtmana na Pardubicích, a Jiříka Vaniše: Stalo se porovnání s panem Divišem Vysočanským z Kněžiček, panem Bohuslavem Běškovcem z Běškovic, ty časy hajtmanem na Pardubicích, o grunty, kteříž jsou panu Divišovi zatopeny rybníkem Vysočanským, též i o plat, kterýž scházel panu Divišovi. I jest dáno a postoupeno rolí od podací Vysočanského a dvoru Zabidovského ij lánu ritj jitra, a zvlášť pět jiter, což se tajmž rybníkem v vobci topí, a za xxxt jitro luk dáno jemu rv jiter luk a xxv- jiter rolí podle smlouvy pana Haška JMti; a za plat za i ſP g. a rvi g. t 3 má se dáti od JMti pána xxiii � g. českých na vánoce najprv příští od datum cedule této, a v P g., jestliže bude moci od JMti pána na tu sumu hned zjednati, pan hajtman k tomu se přičiniti má. A již pan Diviš za všecky své škody, kteréž se jemu tajmž rybníkem dály, to svrchu- psané oddání přijal jest dobrovolně, kdež on ani jeho budúcí na budúcí časy pána JMti ani JMti budúcích z ničehož viniti a napomínati nemají, že již tou hrází je pán i JMti budúcí topiti budú moci, pokudž ta hráz stačí. A tak toho porovnání cedule řezané učiněny jsou. Jenž jsou psány v úterý po s. Bartholoměji v Bydžově léta 1516 [26. srpna]. Strúha, která se dělala v vobci Chudonské, (a i cesta přes tu obec má býti puštěna), na rybník Vysočanský, jest tý škody vší vi provazců. Za to jest oddáno tajž vobci Chudonské tolikýž z kaplanství u Chudonic. A to jest oddával Jiřík Vaniš v přítomnosti pana Bohunka Křičovského z Rače, ty časy pána jich.

Strana 531
Město Bydžov, Chudonice a Vysočany. 531 Thomášovi odtudž z Chudonic za cestu, která se jemu zatopila Zabidovským rybníkem, i za kousek palouku, též i za to, co cestú novou přes své má pustiti, za to za všecko dáno jemu z kaplanství u Chudonic ij provazce. Týmuž Thomášovi dána ii provazce louky z panských luk u Chudonic podle jeho louky za to, že on jest oddal z svajch luk, kteréž jest měl nad Zabidovici, lidem těmto, kterým se dělala strúha stará v jich lukách na Vysočanský rybník: It. Pertoltovi z Bydžova iij čtvrti provazce. It. Hodaňovi odtudž iitj čtvrti provazce, it. Nauz- valce (sic) odtudž j provazce, a prvních svajch, čímž mohou, aby požívali. Matějovi bratru jeho z Chudonic dáno z kaplanství u Chudonic i provazce podle jeho za to, že jest oddal své rolí Hlavnicovi z Bydžova, tolikýž že se jemu také ta stará strúha v jeho rolí dělala. Týmuž Matějovi za cestu, kterúž přes svú rolí pustil k Zabidovicím, dáno z kaplanství u Chudonic tit provazce. Jakož od záduší Vysočanského odjat jest lán rolí i čtvrt i jitro, a ta jesti rolí oddána panu Divišovi Vysočanskému za škody, i jest zase k týmuž záduší oddáno skrze pana Běškovce Bohuslava z Běškovic, ty časy hajtmana na Pardubicích, z rolí od dvoru Zabidovského i lán i jitro i provazce, a zvláště i čtvrt rolí jest dána, kterúž držal Jirásek z Zachrašťan pod plat a platil s ní vilj g. alb. každýho úroku. [Fol. 49.] Toto oddáno lidem Sloupenským a Bydžovským, kterým se dělala v jich lukách a rolích strúha na Nový mlajn, týž i kde mlajn postaven a haltýři uděláni: Item Krušinovi z Sloupna i provazec. Janovi krajčímu odtudž t provazec a i čtvrt. Štichovi odtudž ij provazce. Maxancovi odtudž ij provazce j čtvrti. Noskovi odtudž i provazec minus j čtvrti. Troskovcovi odtudž v čtvrtí provazce. Janovi pekaři ij provazce minus i čtvrti. Románkovi z Bydžova it provazce. Špakostilce odtudž ij provazce. Vávrovi sladovníku ti provazce i čtvrti. Vrbicovi odtudž i provazec. Malcovi odtudž i provazec minus j čtvrti. Havlovi uzdáři odtudž v čtvrtí provazce. Panu Ladslavovi tj provazce i čtvrt. Suma tý vší rolí iii jitra tij provazce ij čtvrti provazce. Dána jim za to ta iiti jitra všem spolu, která koupena od pana Ladslava; a dobrovolně za své přijali. A to jim oddáváno skrze pana Bohuslava Běškovce z Běškovic oc a pana Bohunka Křičovského. Actum f. V. ante Judica anno 1517 [26. března]. Skutilovi za to, co jest jemu mlajn v jeho zahradě udělán, a i za dvorec, toho všeho jest iij provazce, jest jemu za to tolikýž dáno z těch iit jiter, které koupeny od pana Ladslava. Zvláště z týchž iii jiter jest oddáno jiným lidem za cestu, která jde od tý silnice Sloupenské k mlýnu Novýmu, dýlky xiiij provazce a šířky iti záhonů, tak jakž jest vycajchováno. [Fol. 49.] Toto se lidem luk zkazilo touž struhou, která se jim dělala v jich lukách, a zase jim za to oddáváno tolikýž z luk panských pod Královstvím. Svatoňovi odtudž ii provazce. Item Krušinovi hajnýmu z Sloupna i; pro- Svrabkovi odtudž ii provazce i čtvrt. vazce. Hradovi z Sloupna tolikýž. Valnýmu z Bydžova iii čtvrti provazce a Tančivůdkovi odtudž iii čtvrti provazce. it kroky. Vaškovi rychtáři odtudž tj provazce i čtvrt. Smutnýmu odtudž iij čtvrti provazce. 67*

Strana 532
532 D. XIX. Registra rybničná z r. 1516 a 1518: [Fol. 50.] Léta 1518 ve čtvrtek před s. Duchem [20. května] těmto nížepsaným lidem jest oddáno, co rybníkem Vysočanským luk se, pastvišť i něco rolí jim vytopilo: Item Thomášovi z Chudonic, člověku p. Bohunkovu, vytopilo se louky i jitro a kus. Za to jest jemu dáno s jeho dobrou volí t jitro louky z panských luk za Chudonici podle jeho. Matějovi bratru jeho odtudž týž se vytopilo t jitro luk a kus. Za to jest jemu dáno z panských luk za Chudonici podle bratra jeho i jitro, a dobrovolně za své přijal. Noskový vdově z Bydžova topí se itit jitra luk. Za to jí oddáno z luk panských za Chudonici podle Matěje z Chudonic a Humburskýho z Humburk ttij jitra a kus; a to dobro- volně za své přijala s Martinkem poručníkem starým z Bydžova. Mlynáři Jakubovi Oseckýmu starýmu topí se luk tajmž rybníkem a rolí i pastvišť, týž i co strúha v jeho rolí dělala okolo rybníka Vysočanského, jest toho kus a v jiter. Za to jemu oddáno z luk panských za Chudonici iiit jitra a kus. A to dobrovolně za své přijal. Při tom oddávání byl jest pan Bohuněk Křičovský z Rače a pan Jan Smrček z Zábřezí a Jiřík Vaniš. [Fol. 50. b.] Toto se rolí a luk lidem ze vsí vytopilo rybníkem Starostou: Prask. Item Stajskalovi luk v jednom místě topiti se bude ii jitře i provazec ij čtvrti. Týmuž v druhém místě viij jitra. Dáno jemu za to z luk pod Královstvím vij jitra i provazec ij čtvrti, a pod Libní z panských luk dáno v jiter. Týmuž rolí topiti se bude i jitře minus i provazce. Dáno jemu tolikýž z rolí vyfrajmarčené od měšťan, slove Špitálská. Vaškovi odtudž luk topilo se ri jitra. Dáno jemu pod Královstvím v jiter i provazce a i čtvrt, a pod Libní v Dobrém v jiter j provazce a t čtvrt. Týmuž rolí topiti se bude ii jitře titt provazce. Dáno jemu tolikýž z rolí Špitálské podle Stajskala. Kalešovi odtudž luk v jednom místě titt provazce t čtvrt, a v druhém místě tiit provazce i čtvrt. Dáno jemu tolikýž z luk panských u Libně. Týmuž rolí topiti se bude na ü místou ij jitra iti provazce i čtvrt. Dáno jemu podle Vaška tolikýž, a přidáno jemu v vrších hony rolí od Prasku s té strany, které jsou z té čtvrti od Prokopa řezníka, protože se jemu i jitro topiti bude dobré rolí k Metličanóm. Jandovi odtudž luk, místem rákos po strúze topiti se bude vi jiter i provazce. Dáno jemu z panských luk pod Královstvím tolikýž podle té louky, která k vobci Bydžovské dána. Týmuž rolí topiti se bude vii provazců až do meze Stajskalovy. Dáno jemu z rolí Prchalovy tolikýž s té strany rybníku od Prasku. Štichovi odtudž rolí topiti se bude tit provazce. Dáno jemu tolikýž z rolí Prchalovy podle Jandy. Rychtáři odtudž za cestu, co pustil přes svú rolí k Metličanóm, i co hráze se po- naveze v jeho rolí. Podolible [Podoliby ?]. Item Polákovi odtudž louky topiti se bude tii provazce. [Fol. 51. b.] Sloupno. Item Svatoňovi odtudž jakož se jest řeka osušila pro mlajn, jest jemu za to ustoupeno kus řeky počnúc od mostu, kterýž leží při obci Sloupenské, až po vrbu velikú, kteráž jest pod mostem Klistovým, a týž plat s toho platiti má jako s prvnějšího kusu.

Strana 533
Prask, Podolible, Sloupno, Roveň a Komárov, Dašice a Lány. 533 O cidění struh. [Fol. 44.] Tyto strúhy na panství Pardubským lidé sami cíditi mají pod pokutou i � grošuov. Item strúhy, které jsou od Labský a které od Kabáta v gruntech Sezemských a Luko- venských, ty jsou na páně JMti peníze vydělány a pošířeny až do rychtáře Lukovenskýho tůně, a již na budúcí časy sami sobě ty strúhy vypravovati a vyčišťovati mají každý proti svému. Actum dominico post Vrbani anno 1516 [1. června]. Strúhy od Šeperky nad Černou, proti Černý i pod Černou u Steblové, týž v gruntích Kavčinských, Bystřeckých, Nivčicských, Bohdanečských až do Černskýho mlýnu, jsú všecky JMti páně nákladem pošiřovány i vyčištěny, a již na budúcí časy každá ves, což jí příleží v gruntích svých, mají sobě čistiti a vypravovati a zarošťovati nedati. Týž i Bohdanečtí jeden každý v svým vyčišťovati mají na potomní časy. Actum Wſe]n[cesla]i anno 1516. Týž Bohdaneckým z druhý strany městečka v jejich gruntích od strúhy, která slove Rohoznice, nahoru příkopové pošířeni a vyděláni sú až k Březinám, které jsú, k Bystřici, na paně JMti náklad, oni týž na budúcí časy každý v svým sobě vycozovati (sic) mají. Živanským téhož léta, jakož svrchupsáno stojí Bohdaneckým, jsú strúhy pošířeny i vydělány, počnúc od rybníčkův kněžských od humen, kteří jsou za kostelem; týž i druhá strúha, kterýž jest asi za vi provazců neb víc, kteráž zase se uvezuje (sic) do svrchupsané strúhy na páně JMti náklad až do jezer Labských, a oni všickni na časy budúcí i potomci jich sami sobě mají vycizovati. A k tomu jsú všickni svrchupsaní dobrovolně přivolili před panem Bohuslavem Běškovcem, ty časy hajtmanem na Pardubicích, a před panem Janem Mřeněm a Pavlem Vanišem. [Pozdější rukou:] V pondělí po s. Stanislavu léta oc XVIIII° [1519, 9. května], jakož jest lidem Živanským strúha udělána na žádost jich v jich lukách a pošířena na JMti pána náklad a vydělána až do gruntů Měleckých a odtud až do Labe skrze pana Jana Mřeně z Čestic, ty časy fišmajstra na Pardubicích: i již svrchupsaní lidé ty strúhy sami sobě na budoucí časy každý proti svému vyčišťovati mají, a kdo jestliže by zanedbal a jich každý proti svému nevyčišťoval, tehdy JMti pánu každý pokuty aby i � grošuov dal, a každý] trestán býti musí, jakž se JMti pánu zdáti bude. [Fol. 44. b.] Ves Roveň a Komárov. Item strúhy, které jsou od Rovenskýho rybníka až k rybníkům Vanka Komárovského, ty jsou všecky znovu pošířeny a vydělány na JMti pána náklad, a již na potomní časy mají je sami sobě vyčišťovati a vyklizovati každý, v čím gruntu jsou, Rovenští v svajch gruntích a Komárovští v svajch. A to dílo jest projednáno skrze Vlčka fišmajstra ty časy u JMti pána. Actum Pentecosten anno 1517 [31. května]. [Fol. 44. b.] Dašice a Lány. Item strúhy, kteréž jsou v lukách pod Lánským rybníkem starým některých lidí z Dašic a některých z Lánův, ty jsou všecky na JMti pána náklad pošířeny a na místo vydělány, a oni potom na potomní časy jeden každý v svým Dašičtí i Lánští vyčišťovati a vyklizovati mají. A to dílo projednáno jest skrze Vlčka fišmajstra ty časy u JMti pána. Actum Penthecosten anno 1518 [23. května].

Strana 534
534 D. XIX. Registra rybničná z r. 1516—1520: [Na listu vytrženém nečíslovaném psáno asi r. 1520]. ... Jakož lidé páně JMti z Ko- márova často mluvievali sú o to, kterak strúha od trub rybníka Rovenského pro zanesenie a zaroštěnie tokem postačiti nemuož, buďto v přívaly a v velké vody anebo při spúštějní rybníka těmi struhami: pán JMt [ne z] povinnosti, ale z milosti skrze přímluvy dobrých [lidí] ty strúhy nákladem svým otevřieti a vycídijti ro]zkázati ráčil na takovýto zpuosob, aby oni lidé [páně] JMti z Komárova těch struh sobě pilně a dbale] šetřili a každého roku dva- krát vysekáva li a] vyhrabovali, a byl-li by jaký kopček nebo nános, [na njěmž by zástava býti měla, ten každý lopatou aby [vy]vežen byl. A to vyklizovánie má býti dvakrát [do] roka, jednu chvíli z jara před svatým Duchem, po druhé při času podzimniem o Matce božie, když [v] Hradci jarmark bývá. K tomu obojiemu vykl izo vání scházeti se mají všickni, a společně ty všecky příkopy [a]by všickni všudy vydělávali i vysekávali i vyhrabovali. [A] kdož by koli v tom postižen byl skrze úředníky páně JMti, že by dielem v tej strůze obmeškával s jinými, na to ať jest pokuta podlie práv sedlských starodávniech, aby dal pánu JMti i g. českých a sú sedjuom džber piva. K tomu každý rok skrz úředníky páně JMti dohlédáno býti má, aby se ta strůha všecka tak na výše psaný zpuosob vyčisťovala, a to proto, aby jie cíditi nebylo potřebie šichem (sic, ve dně po stranách až v osmi anebo konečně sedmi letech. Což se dotýče pastvy s dobytky, žádný přes tu strúhú honiti nemá pod pokutú výše psanú. Pakli by kdo svým dobytkem přeháněním přes tu strúhu škodil a zástavu v nie činil, má býti o to trestán skrze úředníky páně JMti, a pokutou výše psanou povinen býti má pánu JMti i súseduom. Než přes mostky mají a budú moci přiháněti, kdož sobě je zdělají, anebo jak jedni s druhými o to urovnají, a pod týmiž mostky což se tam koli natrousí, to při každém vyklizování dvakrát do roka každý v svém vydělávati mají. Když by pak bez druhého cízenie býti nemohlo, tedy JMt pán opět nákladem svým vy- cíditi tu strúhu a vykliditi rozkázati má, všakž pak[li...] v osmi letech anebo konečně v sedmi, pakl[i...] byly bez cízenie do devieti i do deseti let [...] má a hned po [...] vy- pravovati tu strúhu. Třetie cízenie když příde, tedy oni již všicku každý v svém obzvláštně tu strúhu na- skrze, jakž jest zdéli až [pojtud, kdež pan Vaněk Komárovský nynie i na [pojtomek cíditi má, vycíditi a vydělati [mají] tak dostatečně, jakž prvé páně [JMti] nákladem po dvakrát byla vydělána zšíři a zhlou]bi na tu mieru. Potom když v jiná [léta opět]ně strúhu potřebovati [budou], opět nákladem páně JMti vyděl ati se] má. A tak na budúcie a potomnie [časy mejzi pánem JMtí a lidmi JMti z Klo- márova tak] to zuostati má, aby se ta strúha vydělá]vala, jedno cajzenie nákladem [páně] JMti, a druhé cajzenie týmiž lidmi z Komárova, než oni vdycky každého [času] vypravováním té strúhy meškati ne[mají], tak jak prvé nejednú v tomto spisu pſravejno. Jestliže by kdy do té strúhy hovado svajlilo se, tedy hned vytaženo býti má buď [živé] anebo mrtvé, a ten, v čemž (sic) by to bylo, aby nikoli neobmeškával, ale na rychtáře a konšely to vznesl, pod pokutou výše psanou; a voni to s obcí opatřiti mají a to konečně vykliditi. Pakli by oni toho rychtář s konšely neopatřili a zameškali, sami tou pokutou povinni budou napřed psanou, leč by kto to svévolně učinil, moha bez toho býti, ten to sám [...] Ty všecky věci v tomto spisu položené, což [. ..] pánu JMti příslušie na potomnie léta bud[úc]ně, to JMt vykonávati rozkázati má, a lidé též páně JMti z Komárova to sú též dobrovolně podnikli, slibujíce sami za se i za své budúcé potomky, že tomu všemu, jakž tuto sepsáno, dosti činiti mají.

Strana 535
Smlouvy. 535 Smlouvy se sousedními držiteli statků o vodu. 1. 1517, 30. ledna. [Fol. 141.] — Smlúva s Chrudimskými o pouščení vody na rybník Nemošickaj a o grunty k Srdovu. Léta božího tisícého pětistého sedum[nláctého v pátek před Hromnicemi mezi vysoce urozeným pánem panem Vilímem z Pernštaina a na Helfenšteině z strany jedné, a mezi vzácné opatrnosti panem purgmistrem a konšely i vší obcí města Chrudimě z strany druhé, kdež jest JMt pán pan Vilím z Pernštajna kúpiti chtěl a mohl podle přirčení třetí díl sirotka Tuně- chodského najmladšího, a Chrudimščí páni dvou sirotkuo starších díly jich prvé koupené měli, námi Janem z Kunšého a na Zaječicích a Pavlem z Oujezda a na Cholticích stala se jest smlúva dokonalá taková: že JMt pán pan Vilém z Pernšteina toho dílu třetího kupovati a Chrudimským pánóm v tom překážeti nemá, aby oni ten třetí díl dokúpiti mohli. A páni Chrudimščí i všecka obec, kdyby toho dílu v držení byli, mají JMti pánu panu Vilémovi z Pernštaina a JMti dědicóm na rybník Nemošickaj každý rok času jarního vodu, keráž by přes potřebu jich zbajvala, pouščeti na takovaj spuosob, aby ta voda jarní za čtyři neděle pořád zběhlé tím plným zbělem [níže též džbel], kterýmž sou prvé ji pouščeli, šla, a to počnúc od velikonocí anebo pervé (sic), kdy by se jim Chrudimským zdálo, každý rok tak aby šla; a když by tak pořád ty čtyři neděle pouščena byla, aby víc to jaro pánu JMti tím púščením povinovati nebyli. A pán JMt aby tu vodu ráčil držeti na tom rybníce, tak aby byla jim pánóm Chrudimským bez škody gruntů jich. Pakli by kdy se přihodilo, že by které jaro nedostatek vody na řece byl, tak že by přes potřebu svú beze lsti ji tak dlouho za čtyři neděle pustiti nemohli, tím aby viněni nebyli. Item když by páni Chrudimščí rybníky své sušiti chtěli, v ten rok také aby tím vody púščením povinni nebyli. It. na podzim také, když by těch rybníkuov svých nelovili, jestliže by přebytek vody přišel a pánu JMti jí potřeba byla, tehdy i v ten čas mají ji též pouščeti, aby za dvě neděli při sv. Havle aneb prvé neb potom, kdyby se jim pánóm Chrudimským zdálo, šla, jestliže by přes potřebu jich stačiti mohlo; pakli by nemohlo stačiti tak dlúho přes jich potřebu, tím aby viněni nebyli. A to oboje vody púščení, jerní i podzimní, má býti tou struhou, kteráž jest pod mlýnem Ščetínským. Pakli by páni Chrudimščí obmyslili kudy jinudy tý vody púščení, nežli tím džbelem, však tak, aby jí tolikéž šlo, jako tím zbelem bez umenšení, toho vůli budú míti, buď jarního času neb podzimního tudy ji pustiti anebo skrze rybníky, kudyž by se jim zdálo. It. když by páni Chrudimščí rybníky své spúščeti chtěli nad tím rybníkem páně Nemo- šickým, tehda mají pánu JMti neb JMti úředníkóm před tím dáti napřed šest neděl věděti, aby rybník páně JMti opatřen byl, aby se JMti škoda nestala. A také JMt a dědicové JMti i budúcí mají vody upouštěti z toho rybníku Nemošického, tak jakož jest to prvé vždy od držiteluo prvních i od JMti také činěno od starodávna bajvalo, aby mohli páni Chrudimščí volně své rybníky dolovovati. It. jestliže by páni Chrudimščí v Srdově rybník dělali a co JMti pána lidem zatopili, k tomu jest také JMt pán povoliti ráčil, aby oddadúc spravedlivě, topiti na to mohli.

Strana 536
536 D. XIX. Registra rybničná z r. 1517 a 1519: A my smlúvce svrchupsaní pečetmi svými vlastními tuto smlúvu námi učiněnú utvrzujem, kteráž jesti JMti pánu jedna dána řezaná a pánóm Chrudimským druhá. Jenž sú psány léta a dne svrchupsaného. 2. 1517, 28. května. (Na listu vytrženém). — Smlouva mezi panem Vilémem z Pernštejna a Petrem z Sulic o strouhu. Léta oc XVII° ve čtvrtek před s. Duchem [stala se jest] smlúva mezi urozeným pánem panem Vilé[mem z Pernštejna] a na Helfenšteině JMtí s strany jedné, a me zi urozeným pánjem panem Petrem z Sulic a na Slepoticích s strany [druhé], a to taková: Kdež JMt pán ráčil oddati za strúhu, kterouž jest vybráno země v pošířenie té strúhy v gruntích páně Petrových, i za tu zemi oddáno jest panu Petrovi pod tou cestou při rolí farářově z Moravan od té cesty zšíři, co by se mohla dva vozy minúti, tu kdež jest zamezeno; a od té meze pan Petr a jeho potomci tu dýlku hraditi mají až do rybníka po keř vrbový; teež příčku až do rybníčka, slove Jiřička, hraditi má, ne ploty[?] k rybníku, až proti tomu kři ta hradba býti má, kterýž jest v rybníku, jakož nahoře napsáno stojí. Item kde se vylévá voda z svrchupsané strúhy, když na rybníky pouští se, kdež ta voda v gruntích páně Petrový ch] zemi béře, tu JMt pán aneb JMti potomci plotce dělati mají pro tu škodu. A kdež se voda vylévá do gruntuov páně Petrových, tu se stávek udělati má, aby se nevylévala, a škoda aby se nedála. A té smlúvy jsou cedule řezané, kdež JMt pán má jednu a pan Petr druhú. 3. 1519, 27. dubna. [Fol. 65.] — Smlouva mezi panem Vilémem z Pernšteina a Petrem Slepotickým z Sulic o rybníky Turovské. Slepotice. Léta Páně tisícého pětistého devatenáctého v středu po buožím vzkříšení stala se jest smlúva mezi vysoce urozeným pánem panem Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině JMtí z strany jedné, a urozeným vládykú panem Petrem Slepotickým z Sulic a na Slepoticích z strany druhé, mnou Bohuslavem Běškovcem z Běškovic, a to taková: Kdež se jest rybníkem Velkým Turovským páně JMti zatopovalo pastviště panu Petrovi svrchupsanému, a při témž rybníku voda se vylévala z strúhy té, kterouž se voda vede na svrchupsaný rybník, na rolí téhož pana Petra svrchupsaného; item kdež opět týmž rybníkem a druhým teež Turovským rybníkem, kterýž nad tím Velikým rybníkem Turovským jest, lúky podmokaly témuž panu Petrovi aneb lidem jeho, a pastviště pod rybníkem Jiříčkem také jsou podmokala: to JMt pán za ty všecky škody svrchupsané témuž panu Petrovi ráčil jest dáti louku, kteráž byla Macha Miraňova z Moravan, kteráž jest podle páně Petrovy louky; a pan Petr jest tu louku za ty škody přijal od JMti, a víc pán JMt nebude povinen ani potomci páně JMti svrchu- psanému panu Petrovi ani dědicóm jeho nic napravovati, což by se na grunty jeho aneb lidí jeho těmi Turovskými rybníky topilo aneb podmokalo. A pán JMt neb JMti potomci budú moci tím rybníkem Velikým Turovským na tu hráz topiti, kteráž nyní jest, pokudž se JMti aneb potomkóm JMti najlépe zdáti bude a líbiti, bez překážky pana Petra svrchupsaného i jeho budúcích potomkův. A což by se týmž rybníkem Turovským Velkým nevytopilo, tu pan Petr a jeho potomci budoucí budou moci dobytky své pásti bez překážky páně JMti i JMti potomků.

Strana 537
Smlouvy. 537 It. také zvláště nad rybníkem Jiříčkem páně JMti svrchupsaný pan Petr pastviště jmá, kteréž mu se tím rybníkem vytopovalo: tu také jest tak smluveno, aby ten rybník tak držán byl v míru, aby to pastviště se jemu nezatopovalo. — It. teež kdež se strúhy pošiřovalo v gruntích páně Petrových, kteráž se tou strúhou voda vede na rybníky vod Turova: teež oddáno jest panu Petrovi svrchupsanému za ty grunty jeho tu, což se jest z té strúhy země té vzalo, v pastvištích nad rybníkem Platěnickým pod Valkoušem až po rolí farářovu z Moravan; a pan Petr svrchupsaný jest za to přijal. — It. také kdež se voda vylévá do rolí páně Petrovy z strúhy Turovské, tu se má hrázka vyvézti podle strúhy ti provazce zdéli na náklad JMti páně. A potom pan Petr svrchupsaný aneb potomci jeho to sobě opravovati mají na náklad svůj, a pán JMt i potomci JMti povinni té opravy panu Petrovi i potomkuom jeho nebudou více. A pro širší pamět a svědomí svrchupsaných věcí a zdržení každé straně jedna cedule té smlúvy jest dána pod pečetmi svrchupsaného pána pana Viléma z Pernšteina a na Helfen- šteině a pana Petra z Sulic a na Slepoticích a pana Bohuslava Běškovce z Běškovic. Stalo se dne a léta svrchupsaného. 4. 1519. 16. pros. [Fol. 52.] — Srovnání JMti pána pana Viléma z Pernštajna oc s panem Haškem JMtí Zvířetickým, kterak týmuž panu Haškovi JMt pán z Pernštajna přes grunty své a lidí svajch na rybník jmenovaného pána vodu vésti dopustiti ráčil. Léta 1519 v pátek po s. panně Lucii gruntové JMti pána pana z Pernštejna pod Lou- činnou Hůrou změřeny jsou vedle řeky, tu kdež pán JMt nadepsaný ráčil povoliti panu Ha- škovi na rybník jeho přes grunty JMti vodu vésti, a to od obce Loučenské, kdež míra po- stavena jest. A při tom měření byl jest pan Hašek JMt, pan Bohuslav Běškovec, hajtman JMti pána z Pernštajna, a pan Bohuněk Křičovský. A tito zejména měřiči byli: Kaleš hajný z Prasku, člověk JMti, Otrolík, Ješek a Kačer ze Mstihňovi, lidé páně Haškovi. A při tom také pána JMti z Pernštejna lidé poddaní z Loučné Hůry byli sú, kterýmž jest měřeno i od- dáváno. A tu každý před panem hajtmanem dobrovolně každý za své přijal. A počalo se mě- řiti od obce Loučenské. It. pána JMti pána z Pernšteina rolí, kteráž ještě pod úrok nebyla rozdána, tee rolí odměřeno jest x jiter a ti provazce i s oulehlí oc. A za to zase pan Hašek pánu JMti dáti má v jiter luk. It. obce Loučenské vedle řeky změřeno šíři po vi loktech v půlčtvrtu provázku a v loket na dýl, a k tomu zvláště mezi řekami kus i s novú strúhú měřeno před se až k Žižkovu sadu; zsumováno a počteno toho ii provazce a ii lokty. A tu jest hned pan Hašek oddati ráčil z Žižkova sadu ti provazce a tt lokty nad sadem. It. Žižkova sadu vedle obce a podle strúhy vyměřeno viij provazce a ii lokty. Týmuž rolí odměřeno pod Loučinnou Hůrou ti jitře i provazce i čtvrti provazce. I týmuž Žižkovi oddati ráčil pan Hašek na Letosku rolí titj jitra ij provazce a víc; a to jemu za všecko oddáno, i za to, co jest pan Hašek z jeho sadu k vobci oddal. It. Mitrnosovy rolí pod Loučinnou Hůrou odměřeno vilij provazce a i čtvrt provazce. I týmuž Mitrnosovi oddati ráčil pan Hašek rolí na Letosku vedle Žižkovy rolí dolův vitit pro- vazcův a víc. Archiv Český XVII. 68

Strana 538
538 D. XIX. Registra rybničná z r. 1519. It. Mikšovy, zetě Mitrnosa, rolí odměřeno víii provazcův a i čtvrt provazce; a jest pod tou rolí kousek paloučku vedle strúhy. I týmuž Mikšovi oddati ráčil pan Hašek na Le- tosku, vedle Mitrnosovy rolí nad paloučkem oddáno jemu rolí iij provazce; a tu jest palouček dobrý dvakrát větší a lepší nežli Mikšův, a ten mu tak pan Hašek přidati ráčil za jeho pa- louček; a na druhé straně téhož paloučku odměřeno jemu za paloučkem vřitj provazce a i čtvrt provazce rolí, učiní toho xi provazcův a i čtvrt provazce; a nad to pan Hašek ráčil mu při- dati trávy i jitra, aby sobě ssekl na leto. It. Mikšovy rychtářovy rolí pod Loučinnou Hůrou odměřeno ti jitře tii provazce; i tý- muž rychtáři pan Hašek oddati ráčil na Letosku nad Mikšovú rolí až k cestě i za cestou ii provázky rolí; a tak jemu odměřeno všeho spravedlivě ttt jitra i provazec a víc. It. což se pak luk pána JMti z Pernštejna dotýče i lidí poddaných JMti tu z Loučinné Hůry, kteréž jsou pod struhou, což se jich koli z jara odměří a když vody vopadnú, pan Hašek jinými lukami pod rybníkem Pokojem napřed pánu JMti a potom i lidem JMti oddati má i těch v jiter napředpsaných za rolí a za úlehli, jakož napřed psáno jest.

Strana 539
D. XX. Z register zápisův o prodeji statků na panství Kunětickém a Pardubském od r. 1508. Registra tato chovají se v archivě Musea království Českého. Podáváme z nich toliko pět ukázek. První jest psána na vložce mezi listem 2. a 3.; při ostatních čtyřech poznamenali jsme na počátku list, na němž zápis se čte. Léta 1507 při svatém Šimoni a Judi [28. října] v Sezemicech stal se trh mezi Ku- bíkem jezdným a Zmrhalem, a to takový, že Zmrhal kúpil duom od Kubíka tu v Sezemicech s rolí, s palouky, s pastvišti i s tiem sadem i se vším, tak což k tomu domu příslušie, jakž sám držal, za 77 � m. Zavdati má hned na sv. Martin najprve příští 4 �P m., a hned ve dvú nedělí pořád zběhlých po sv. Martinu má Kubíkovi dáti z � m. A tak závdavku přijde 14 � m. A platiti má od toho sv. Martina počieti v roce po x ſ m., a tak na ty časy vždy po x ſl až do té sumy vyplněnie. Item tyto přídavky: nádobí, pivné sudy, žbery. Item žita což měl, to na poly se mají rozděliti. Item píce všěcka na poly. Item ječmen, oves, ten sobě Kubík ostavuje zrno, ale sláma všecka na poly. Item sviní přidává iti, slepice iti, item kohout i; item stoly přidává všecky krom dlouhého, který v sieni stojí. Item o studnici jest taková smlúva, když sú se nemohli smluviti, neb jest studnici jiezdný Kubík dělal po tom trhu, ale ještě se byl Zmrhal po několika nedělích nevstěhoval. I tak sem mezi nimi narovnal, aby tu studnici Kubík na miesto dodělal, a což na ni naloží, to má Zmrhal zase Kubíkovi navrátiti i za kámen za- platiti, což jeho k té studnici koupí kúpil. Item při závdavku Zmrhal Kubíkovi má uručiti. [Fol. 2b.] 1508. Vopočen a Lány Machulkóv Jiřík z Vopočna přiženil se k vdově v Lánech; ujal ten statek ve 20 � gr., a sirotka své ženy přijal za vlastnieho svého na rovný diel s dětmi svými, kteréž míti bude. A má položiti na vánoce příští i , a v každý rok na ten den po t ſ? platiti má až do vyplněnie. [Fol. 3.] Maslojedy ves. Léta P. 1508°. Item zstal se jest trh mezi Jierú Třebským a synem jeho, že prodal synu svému Šimonovi statek svuoj za 1Cxxx �� gr. č. s těmito svršky: klisny 4, hřebice roční a hřiebě, krav dojných v a jalových tré, vovcí ro a jehňat patero, sviň desatero, slepic, což jest jich, polovici, husy tt a húser třetí a húsat polovici, vozy dva, pluhy dva, brány dvoje, hák jeden, a vobilé sutého, což jeho kolivěk jest, toho zspolu užívati mají. A co se tkne setí, to rychtář vymienil sobě mandel žita, aby mu třetí dán byl. Hrachu 68*

Strana 540
540 Z register zápisův na panství Kunětickém a Pardubském od r. 1508—1509. deset záhonuov, pšenice po dva korce, ječmene vi záhonuov, vovsa vi záhonuov. A pásti mu má s svým dobytkem patero nebo tré dobytka jeho. A byt sobě vymienil rychtář [s] synem svým do dvú let. A odtud stavěti má zahradu časně, kde že vystavěti ji má, a na ni dosed- núti a ji spravovati a odbývati s nie, pokudž na ní záleží poplatku JMti pánu vedle súsed od- bývati. Za to dáti Šimon otci svému má hned na svatý Duch najprv příští v P m., a hned pak na Matky Boží najprv příští, kdy v Hradci jarmark bývá, druhejch v P m., a tak vždycky na sv. Jan hned v roce pořád zběhlém x P m. položiti má, a tak vždy na každý sv. Jan v roce zběhlém po x ſ platiti má až do té sumy vyplněnie. Toto jest vymieněno mezi nimi, že již Šimon víc otce svého žádného dielu svého žádati nemá víc, neb jest to i s dílem svým koupil. Též Šimon má otci svému tu rolí, kterúž Třebský drží, do živnosti jeho osévati, zvorati i s pole svézti, a též to vobilí do města otci dovézti má, když bude potřebí. A jestliže Třebský umře, již Šimon toho osévati ani jiného činiti povinen nebude. A též piva Třebskému z města při- vézti má. A to má činiti Šimon otci, když bude také připracovati. [Fol. 14.] 1508. Roveň ves. Jakub Hrochuov syn koupil sobě statek u Pulatého, a k němu 2 lány rolie minus ti pruty, za 1j xx m., s těmito přídavky: klisny 3, koně 2 a hřebice, vuoz kovaný, pluh i s tiem, což k němu příleží, brány dvoje, váhy dvoje, krávy 2, telat jarních tré, svině plemená i, prasat selat patero, slepic rx, kohút, husy ti, ovsa 20 k., hrachu 1 k., ječmene ittt čtvrtce, žita 3 korce, pšenice 1 k., vidli, lopata, kopáč 1, šle 4, provaz vozní 1, lišně 4, štoky iii, konev nalévacie 1, žejdlík 1 a korbeluov, což jich koli jest, skla všecka. Rybníčky sám Pulatý sloviti má, krom jemu vydati má vit plodu z rybníčku, který jest ve vsi. Sláma všecka na poly, krom ječné, té vydati má Jakubovi tiit mandele; plevy, úhrabky též na poly, seno, které jest na jizdbě a na poli, to na poly býti má. Zavdati má hned Pulatému xx ſP, a odtud v roce má dáti x ſ; a odtud vždy platiti má po r ſ až do vyplněnie té sumy. Rukojmí za to: Jírek, Fierekl, Tylmar, Frankuov, Prchal, Lhotský, Bar- tušek, Pavel, Trupel, Kystof, Mačánek, Hamek, Petr Zlý, Pešiek, Havel, Petr Košík. Actum fer. II ante Andree 1508 [27. listopadu]. [Fol. 19 b.] 1509. Komárov ves. Zikmund koupil sobě rychtu tu v Komárově, [k] kte- réžto jest lán rolí svobodné, a platu s Farářství 25 gr. bíl., s lúkou, z kteréžto jest platu pánu JMti 10 gr. bílých, od Václava rychtáře za tj xxxtiti m., s těmito přídavky: dvě krávě, koní tré, sviní šestero, pluh, brány, vuoz, šle čtvery, stoly všěcky, kteréž jsú, i štoky, žebřiny, lišně; slepic mu má všech nechati, než Václav jich sobě 6 vzieti jmá. Píce a vobilé, to všěcko Zikmundovi býti jmá, krom Václavovi jmá vydati ti korce žita. Zavdati má r � ten pondělí po Chrudimském jarmarku, a hned na sv. Jan jmá dáti 8 , a potom při tom času vždy platiti jmá po 8 až do té sumy vyplněnie. Rukojmie za to jako první léta 1509 ten čtvrtek před hromnicemi zejména tito: Vondra, Krajsa, Urban Hankuov, Tuoma, Huček, Jírek Fran- kuov, Janek člověk páně Špínuov, ti z Rovně; z Komárova: Řieha, Martin, Vovesník, Kuba, Šupík, Halama, Blažek, Kučera, Jiřík Matesuov, Pavel Štuček, Jiřík Menších, Kuchta, Martin, Havel Laumanuov, Hanuš, Racek Mates, Matěj, Racek, Melda z Vostřetína.

Strana 541
A. XXXI. DODAVEK K DOPISŮM PANA VILÉMA Z PERNŠTEINA z let 1496—1511. Vydává František Dvorský. (Čísla 1—124 z let 1480—1520 tištěna jsou v Archivě Českém XVI. str. 1—72.) 125. Vilím z Pernšteina purkmistru a radě města Brna o poslání peněz a mědi. Na Pardubicích 1496, 1. června. — Orig. pap. v arch. města Brna. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni přátelé a sousedé moji milí! Pan Beneš Černohorský jestliže jest u vás těch pět set kop grošuov položil, vydajte je Benešovi, úředníku mému Pernšteinskému; a prosím vás, kažte jej s těmi penězi provoditi až do Tišňova. Poručil jsem také témuž Benešovi, aby mi měď, kterúž tu v městě vašem mám, na Pernštain vezl; prosím vás, rozkažte, ať jest jemu vydána; a jestliže by mi ten, ktož tu měď má, v tom co šermovati chtěl, rozkažte mu, ať se mi od něho spravedlivě stane. Také jsú mi v městě vašem někteří ještě za ryby dlužni, a zvláště ňáky majtný. Prosím, kažte jim, ať tomu dosti učiní, což sú bráti směli. Dajž pán Buoh, abyšte se dobře měli. Ex Pardubicz f. IIII. ante Corporis Christi annorum oc 96. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého. [Dole na okraji vnitřním:] Hec litera assignata est dominis dominica ante Viti [12. června], super quam eadem die numerate sunt pecunie in florenis et lat. g., quas supradictus Benessius percepit et literas depositas assignauit oc Anno ut supra. [In tergo:] Múdrým a opatrným pánuom purgmistru a radě města Brna, přátelóm a sousedóm mým milým. [List zevně upečetěn.]

Strana 542
542 A. XXXI. Dodavek k dopisům Viléma z Pernšteina 126. List, jímž Johannes z Kunovic pána JMti [Vil. z Pernšteina] prosí, aby Václav řečený zření k němu jměl. V Bononii 1496, 10. června. — Cod. Pernst. arch. m. Brna č. 132 f. 27 b. Urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššímu hofmistru království Českého, pánu mému milostivému, Johannes z Kunovic. Službu svú vzkazuji, urozený pane pane muoj milostivý! Jakož jsem VMti listem děkování učinil z poručenství VMti od důstojného otce a pána pana Jana biskupa někdy Varadínského, pana otce mého nejmilejšího JMti, učiněného: i ještě VMti prosím, že ráčíte v tom tak mým milostivým pánem býti a přítele mého přirozeného Václava apatykáře, kteréhož sem statku svého úředníkem udělal z rady pana biskupa JMti pana otce mého najmilejšího, od kteréhož jaa všecko své maam, neb jest témuž Václavovi rozkázáno panem biskupem JMtí i mnú, aby k VMti zření jměl, jestliže by VMti v čem potřeboval, že mu radni a pomocni býti ráčíte, znali-li byšte co škodného mého, že ráčíte na pana biskupa JMt vznésti. A VMti také prosím, což se počtu dotýče, kdy by se VMti koli zdálo, račte jej od něho přijíti. A vždy tu plnú víru jmám k VMti, co byšte mého dobrého v tom i v jiném znali, že mne opustiti neráčíte, a jaa toho VMti zasluchovati chci jako pánu svému milostivému. Dán na Bononi, v pátek před svatým Vítem, léta Páně MIIIILXXXXVI. 127. Král Vladislav moravskému soudu zemskému: že na ujmu kláštera Tišňovského a Vilíma z Pernšteina nikomu nic zapsati nechtěl, a protož aby to, co Burianovi z Lichtmburka omylem zapsáno, k nápravě přivedli. V Praze 1502, 5. února. — Opis souč. v arch. kníž. z Lobkovic v Roudnici P. 13/14. Vladislav oc. Úrození, stateční, slovutní, věrní naši milí! Tajno vás nebuď, že jest předstúpil před nás urozený Vilém z Pernšteina, najvyšší hofmistr královstvie Českého, věrný náš milý, a ukázal nám list, kterýž jemu píše nábožná naše milá abatyše kláštera Tišňovského, oznamujíci, že bychme my někdy urozenému Burjanovi z Lichtmburgka a na Bítově dáti a zapsati ráčili poddací jejie v Moravských Budějovicích, kteréžto od starodávna k nadepsanému klášteru příslušie, a že by ten list ve dcky margkrabstvie Moravského všel. I věztež, že jsme my pro služby téhož Burjana některee zbožie jemu z manství propustili, majíce za to, že to poddací také k manství příslušie. I to muož býti, že jsme my to v list vepsati dali; ale toho jsme my nikda nemínili ani na to myslili, bychme co měli tomu klášteru vzieti a nadepsanému Burjanovi dáti; a také jest věc vědomá, kterak král Mathiáš šťastné paměti, předek náš, ráčil jest tu vopravu i s těmi poddacími nadepsanému Vilémovi

Strana 543
z roku 1496—1505. 543 z Pernšteina zapsati: kdež jsme jemu a synuom jeho toho také potvrditi ráčili; a protož z té příčiny nemohli jsme my toho jinému zapisovati pro jeho předešlý zápis. I protož my vám s pilností poroučieme, abyšte v to nahlédli a tak k napravení přivedli, aby skrze to nadepsaný Vilém, synové jeho, a ten klášter Tišňovský žádné škody neměli na svých spravedlnostech, aneb jsme my toho od již jmenovaného kláštera nedali, aniž dáváme. Dat. Prage sabbato ipso die Agathe virginis anno oc 1502°. [In tergo:] Urozeným, statečným a slovutným pánuom, rytieřuom a vládykám, kteříž v soudu zemském markrabstvie Movavského sedají, věrným našim milým. 128. Petr z Rožmberka Vilémovi z Pernšteina, aby dlužné mu 3000 zl. uh. a 1000 � gr. o svatém Václavě odvedl. Na Krumlově 1502, v květnu. — Cod. Rosenb. mus. král. Česk. 2. G. 31 fol. 18 b. Službu svú vzkazuji, urozený pane a příteli milý! Jakož ste se mnú v Praze mluvili, což se dotýče dluhu tří tisíc zlatých uherských a jednoho tisíce kop grošuov, kteréž ste mi dlužni, kdež v listu, kterýž od vás na to mám, svědčí vejpověď čtvrt léta, abych k tomu vuoli dal, aby další čas vejpověď byla; a já sem vám dal na to odpověď, že vám z domu po svým poslu na to odpověď dáti chci: i račte věděti, že já toho učiniti nemohu, neb k svatému Václavu najprv příštiemu těch zlatých a peněz potřebovati musím. A protož kdež bych vám toliko čtvrt léta před svatým Václavem měl napřed dáti věděti a vypověděti, nynie vám tu věc oznamuji a miesto toho čtvrt léta tento čas všecken před tiem jmenuji, a tak podle listu, kterýž od vás na tu summu mám, listem tiemto vejpověď činím, abyšte mi o sv. Václavě tu summu dali; neb znaje já to, že tee summy k sv. Václavu potřebovati mám, nezdálo mi se toho na tak krátký čas připustiti, ale vám to hned miesto toho čtvrt léta oznámiti, abyšte se v tom tiem volnějie opatřiti mohli. Ex Krumlov ... Petr z Rozmberka. Urozenému pánu panu Vilémovi z Pernšteina, najvyššiemu hofmistru království Če- ského, přieteli mému milému. 129. Vilém z Pernšteina žádá kapitolu kláštera Olomouckého, aby mu fůrami nápomocni byli. Na Pardubicích 1505, 16. října. — Orig. pap. v arch. kapit. Olomoucké. Velební kněží a přátelé moji milí! Prosím, v čem by vás úředník muoj, potřebal (sic), aby lidé vaši nějakými fůrami mi pomoc nějakú učinili, že tak učiníte pro mne, a že lidem svým rozkážete. A já, v čem bych mohl a možné mi bylo co

Strana 544
544 A. XXXI. Dodavek k dopisům pana Viléma z Pernšteina učiniti pro vás, rád vám toho vším přátelstvím odplacovati chci. Datum Pardubic fer. V in die Galli anno 1505. Vilém z Pernštaina naHelfenšteině, najvyššie hofmistr královstvie Českého. [Tergo:] Velebným kněžím knězi Janovi ancipryštovi i všecký kapitole kostela Olo- múckého, přátelóm mým milým. 130. Vilím z Pernšteina obsílá nejmenovaného vládyku ve při s Jindřichem z Jistebna před soud komorní. 1505, 17. prosince. — Arch. Č. Mus. ve zbytcích knih soudu komorního. Službu svú vzkazujem, urozený pane a příteli náš milý! Jest vám bezpochyby v dobré paměti, kterak ste v předešlém času od Jindřicha z Jistebna pro postavení lidí vašich Řéhy z Sosny, synuov jeho i soused jich před nás do soudu komorního pohnáni byli, jakož pak takový na vás pro tu věc vydaný puohon to v sobě plněji zavírá. Tu na rok vám položený, to jest při nynějším sv. Martina času, vy podle téhož puohonu ani ste stáli ani lidí svých napřed dotčených postavili. Pro kterúžto věc viedělo se jest nám, abyšte ještě jednou pro takovú příčinu obesláni byli. A protož pokládáme vám toho rok den Svátosti oc, abyšte oc na ten čas před námi i sami stáli, i také svrchupsané lidi své postavili. A tu, což za právo jest, vám povědíno bude. Datum oc fer. IIII. quantor temporum adventus. Vilém oc, páni a vládyky, krále JMti rady soudu komorního. 131. Vilím z Pernšteina obsílá nejmenovaného vládyku k vydání svědomí Jetřichovi z Kolovrat do soudu komorního. Na hradě Pražském 1506, 16. list. — Arch. Č. Mus. ve zbytcích knih soudu komorního. Službu svú vzkazuji, urozený vládyko, příteli milý! Věz, že pan Jetřich z Kolovrat potřebuje tebe do soudu komornieho k svědomie. I pokládámť toho rok, aby ty hned, čehož si svědom, témuž panu Jetřichovi vedlí práva seznal. Dán na hradě Pražském léta oc V°VI v pondělí před sv. Alžbětú. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc najvyšší hofmistr královstvie Českého. 132. Vilím z Pernšteina ke králi Vladislavovi přimlouvá se za Budějovské v příčině ungeltu. V Pardubicích 1507, 30. června. — Orig. pap. arch. Č. Mus. Najjasnější králi a pane, pane muoj milostivý! Službu svú poddanú VKskéMti vzkazuji, přál bych VMti dlúhého zdraví a ščastného panování jako pánu svému.

Strana 545
= let 1505—1509. 545 Milostivý králi! Přijeli jsú ke mně Budějovščí měščané, prosíc mě k VMti za přímluvu, což se ungeltu dotýče, a při tom i za pamět mne prosili, jak jste VMt jsúc zde v Čechách sami srovnati ráčili, kdež sem já jim toho pamět dal, tak jakž jest v pravdě. Pak, milý králi, mněť se zdá, že bych rovně před městem aneb okolo města vzal tolik, jako v městě, a toliké napsal jako v městě, by toho ti chtěli hleděti, kteříž toho hleděti mají nekvasíc. Neb zná VMt dobře, beze všeho užitku VMti to by město musilo hynúti. Neb ktož do města jede, musíť ven také jeti, též bych tu rovně vzal jako v městě. Pak já VMti prosím, že se k nim v tom milostivě ráčíte míti. Ex Pardubic fer. IIII. post festum Petri et Pauli anno 1507. Vilém z Pernšteina. [Tergo:] Najjasnějšímu knížeti a pánu panu Vladislavovi, Uherskému a Českému oc králi a markrabí Moravskému oc, pánu mému milostivému. 133. V pátek před letnicemi [25. května] 1509 žádali Vratislavští prosebným listem Vi- léma z Pernšteina na Helfenšteině, nejv. hofmistra království Českého, a Zdeňka Lva z Rož- mitála, nejv. purkrabí, o přímluvu ku králi, aby král poslal pomocné vojsko do Slezska a Lu- žičany vybídl k boji proti vévodovi Bedřichovi Lehnickému, jenž maje s Vratislavskými ne- přátelství, vsi jejich vybíjel. — Klose, Breslau v Script. rer. Siles. III 19. 134. Listem prosebným ddo ve čtvrtek po navštívení Panny Marie [5. července] 1509 do- žadují se Vratislavští kancléře Albrechta z Kolovrat, Viléma z Pernšteina a Sigmunda Kurz- pacha za sprostředkování žádosti své u krále, aby proti vévodovi Bedřichovi Lehnickému vy- zdvižena byla hotovost slezská, kdyby nedbaje rozkazů královských, Vratislavské dále na padal. — Klose, Breslau v Script. rer. Sil. III. 21. 135. Vilím z Pernšteina Královéhradeckým, aby mu oznámili, může-li nejvyšší písař Mikuláš Ho- řický z Hořic a na Pecce bez obavy přijeti na sjezd do jejich města. V Pardubicích 1509, 12. srpna. — Orig. pap. v mus. m. Hradce Králové. Službu svú vzkazuji moudří a opatrní páni a přátelé milí! Sjezd, kterýž u vás položen býti má, na kterémžto sjezdu já také býti mám z rozkázání krále JMti. Pak pan Hořický, najvyšší písař královstvie Českého, ten jest ke mně přijel, pravě mi, že on do Hradce nepojede, a to proto, že některý čas byl v Hradci, a tu že jsú naň někteří z vůbce nějaké půtky činili. Pak já sem jemu pověděl, že já vám o to psáti budu. Pak dajtež vy mi to věděti, můž-li on k vám bezpečně přijeti, aby naň žádných půtek činěno nebylo; neb jistě skrz takové půtky, jakož on mne zpravuje, že by se lidé zdalovali k vám jezditi. Kdež sem já pověděl, že já tomu Archiv Český XVII. 69

Strana 546
546 A. XXXI. Dodavek k dopisům pana Viléma z Pernšteina nevěřím, by to vámi šlo, než těmi některými svévolnými, kteréž vy dobře ukrotiti můžete. Ex Pardubic dominico post Laurenti anno 1509. Vilím z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší hofmistr královstvie Českého. [Tergo:] Moudrým a opatrným pánóm purgmistru a radě města Hradce nad Labem, přátelóm mým milým. 136. Petr z Rožmberka, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Vilém z Pernšteina a jíní správcové království Českého Vratislavským: vyzývají je důtklivě, aby království Uherskému nijakých přísah nečinili, neb „takové nemají býti činěny království Uherskému, nežli k království Českému“; aby pamatovali, „co jsú se předkové zapsali i své budoucí zavázali k královstvie Českému; neb by král JMt chtěl vám to rozkazovati, té moci JMt nemá, a vy toho nemůžete učiniti, chcete-li na to pamatovati, co vaší cti přísluší a nač jste přísahati ráčili této koruně.“ Actum Pardubic fer. II. post dominicam Judica 1511 [11. března]. — Orig. pap. v arch. města Vratislavě N° 10. — Palacký DČ. V. 2. str. 188 násl. V touž dobu ddo v Praze post domin. Judica poslali výše jmenovaní správcové krá- lovství Českého stavům knížetství Opavského dopis stejného obsahu. Cop. v arch. m. Vrati- slavě MS 208 str. 183. 137. Král Vladislav Brněnským o rozepři mezi kramáři a hospodářem královským Augustinem o krám, poručené k rozeznání Vilémovi z Pernšteina. V Budíně 1511, 30. srpna. — Formulář č. 97 v arch. m. Brna. Poctiví, věrní naši milí! Což se té pře a ruoznice, kteráž jest mezi kramáři a některými přísežnými s jedné, a Augustinem hospodářem naším o ten krám, kterýž sme jemu vysadili, s strany druhé, dotýče: víte dobře, že jsme byli tu věc poručili pánóm a vládykám soudu zemského, nyní při sv. Janě minulém na sněmu, a zvláště urozenému Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, věrným našim milým, poněvadž oni kramáři k tomu jsú se hlásili, pravíce, že jsme toho nemohli jemu Augustinovi dáti a vysaditi proti jich výsadám a privijelím (sic), aby oni jsúce zemští, poněvadž tu daaní naše a majestáty listnní [sic] súzeny a rozjímány býti mají, to též rozsúdili. Ale že pak nic jsú neukázali žádných na to zvláštních privilejí, než stolika nějaký ortel městcským právem mezi lidmi a stranami městcskými učiněný; i z té příčiny, poněvadž se tu vrchnosti našie dotýče, jeho Augustina vzali a poručili sme v svú obranu a vám sme psali, abyšte takových věci na nás více nedopouštčeli, by kdožkoli naše dání a rozkázání i psaní lechčiti a proti nim činiti měl; jakož pak za jiné nemáme, než že ta a taková psaní naše vás i také kramářuov došla jsú, a skrze urozeného Jana z Lomnice na Mezeříčí, hajtmana margkrabsthie [sic] Moravského, věrného našeho milého, a i [v] jeho psaní to všecko šíře jest oznámeno.

Strana 547
z let 1509—1511. 547 Ale že pak nyní žádáni sme, abychom té věci na smlúvu a dobrovolné srovnání podali, tak aby ta věc bez ujmy práva a vrchnosti našie mezi tým i]ž stranami srovnána byla: i nechtíce, aby to na zmatku státi mělo, poručili jsme urozenému Jiříkovi z Vlašimě a s Úsova, podkomořiemu margkrabstvie Moravského, věr]nému našemu milému, aby on s obú stran dobrú vuolí v to vkročil, slušnými prostředky, a bude-li moci, je smluvil a srovnal, nám a našemu právu v tom bez ujmy. A protož přikazujem vám, jmíti tak chtějíce, abyšte vy též kramáře před sebe obeslali a tuto vuoli naši jim oznámili i přikázali, aby oni na den a čas položený, kterýž jim on podkomoří před sebe položí a bude jmenovati, se všemi svými potřebami stáli a jemu v tom, což bude slušné a spravedlivé, tak jakž napřed jest psáno, dali se volni naleznúti. A my také o též píšem jemu Augustinovi. Datum Bude sabbato ante festum Edigii annorum Domini XVCXI., regnorum autem nostrorum Hungarie XXI°, Bohemie vero XXXXI° currente. Poctivým purgmistru a konšelóm města Brna, věrným našim milým. 69*

Strana 548
C. XXII. DODAVEK K LISTINÁŘI PANA VILÉMA Z PERNŠTEINA z let 1472—1518. Vydává František Dvorský. (Čísla 1—1072 tištěna jsou v Archivě Českém XVI. str. 73—560, XVII. str. 1—283.) 1073. 1472. Nejmenovaní jistcové kvitují Viléma z Pernšteina ze sumy 1000 zl. jistiny, v níž se byl zaručil za knížete Jindřicha [z Minstrberka]. — Demuth, Kniha Tovač. str. 156. Srv. Palackého Děj. V. 1. str. 72. 1074. Na sjezdu konaném v Olomouci v červenci 1479 jmenován jest mezi „barones Bo- hemie dominus Wilhelmus de Pernstein.“ — Script rer. Siles. XIII. 272. 1075. 1480. Ctibor z Cimburka o zavedení češtiny do desk zemských v Moravě píše takto: „Léta B. MCCCCLXXX najprv v Olomúci, když práva puštěna jsú a súd zaseděn jest, za úřadu p. Václava z Bozkovic a v Brně pana Viléma z Pernšteina, těch práv komorníkóv, s vuolí pana hajtmana a pánuov i vší země začali se v jich dsky nové českú řečí vkladové vpisovati, neb prve latinsky vpisováno bylo. A k tomu páni pro obec a pány komorníky svolili, pro menší práci a lepší rozum těm, kteří latině neumějí, neb mnozí latinu k svému rozumu vykládali, protož aby prostý rozum český stál.“ — Demuth, Kn. Tov. str. 59; Brandl str. 57. 1076. [1483, 10. dubna.] V rozepři bratří Dobše a Jaroslava z Bozkovic s měšťany Brněn- skými o správu jmění sirotkův po někdy Henrichovi Španovi pozůstalých mezi jinými zápisy čte se: Item anno oc LXX[XJIII° den zehenten Tag des Maneden April am Pfinztag vor Tiburci und Valeriani ist man aus und noch besunderlicher Befelhnus uns allergnedigisten

Strana 549
Z roku 1472—1491. 549 Herrn des Kungs gestanden für Herrn Hauptmann in seinem Haus liegund in dem Pett, und der Herren Dabeisitzen von wegen des Ausbitten Henrachs Schpann, Regina sein Hausfrauen Kinder. Und da auf die Klag Herrn Jaroslav von Bozkovic von den Sendboten ein Bedächt- nus auf ihr Alter des Raths gebeten ward von etlich ein Red wegen, gab Herr Willem von Pernstain, die Zeit Obrist-Kammrer zue Brunn, anstatt Herrn Hauptmanns und aller Herren ein Antwurt: „Ihr von Brunn sollt nit gedenken, dass ihr jetzt gegen Herrn Jaroslav zu Recht steht, sunder ihr rechnt heut mit unserm allergnädigisten Herrn dem Kung, des Sach und Gerechtigkeit Herr Jaroslav heut also furbringt.“ — Knih. hrab. Waldšteina v Duchcově, MS. Paměti staré Brněnské fol. 10. b. 1077. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, nejvyšší maršálek království Českého a nejvyšší komorník cudy Brněnské, propouští obci městečka Bystřice blíž Olomouce a vsem k němu pří- slušejícím právo odúmrtní. Dat. na Bystřici v středu před novým letem [27. prosince] 1486. — Orig. perg. v arch. kapitoly Olomoucké. Léta 1487 12. března propuštěno bylo obyvatelům městečka Rakvic právo odúmrtí. — Volný, Die Markgrafschaft Mähren II. 2. 281. 1078. 1488, 1. října. Zápis v deskách zemských, že purkmistr a konšelé Českých Budějovic propustili purkmistra a konšely města Třeboně z půhonu ve sporu o silnice, poněvadž panem Vilémem z Pernšteina a Jindřichem z Hradce Budějovští s Vokem z Rožmberka jako pánem pohnaných přátelsky smluveni byli. Reliq. Tab. I. 218. 1079. V dopise ddo 1488 v úterý po sv. Františku [7. října] z Drážďan vévoda Jiří Saský podávaje otci svému vévodovi Albrechtovi zprávu o uherském poselství do Prahy, jež mělo přivoditi smír mezi králi Matyášem a Vladislavem, jmenuje tyto vyslané: „den bischof von — Waradin [Jan Filipec], ern Stibor von Tobitzschaw und den [Wilhelm] von Bernstein.“ Script. rer. Sil. XIV. 174. 1080. Mag. Martinus Praun, kancléř Jiřího ze Steinu pána na Stínavě oc, královského uher- ského kommissaře v Dolním Slezsku, pánu svému posílá list ddo z Budína dominica ante Thome apostoli [20. pros.] 1489, v němž podává zprávu o různých příhodách na dvoře krá- lovském, a píše o odjezdu pána z Pernšteina: „item cum episcopo Waradiensi recesserunt domini de Lichtenstain et [Wilhelmus] de Pernstain“. — Script. rer. Sil. XIV. 198. 1081. 1491. Zpráva o příjezdu některých pánův uherských na Moravu, kteříž klenoty po smrti krále Matyáše z Uher Janem biskupem Varadinským odvezené na něm vymáhati měli, a co v příčině té s Vilímem z Pernšteina jednali.

Strana 550
550 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina V Blahoslavově Historia fratrum oc I. 265—268 čte se: „Po časích pak král Ma- tyáš upadl v nemoc těžkou, a málo poležev umřel. Tehdy Jan bosák biskup jako ten, kterýž ke všemu mohl, královské poklady, což bylo lepšího od stříbra, zlata a drahých kamení, kamsi děl; praví, že je dal do beček vína uherského, a to víno jinam pryč z země vézti dal; bylo, praví, těžké .. . Páni uherští tudíž i že král umřel zvěděli i co biskup Varadinský ... chtěli, a s ním o to zacházeti konečně umínili a uložili. Ale že on ujel do Moravy a tu se projížděl, a mezitím dal se do zákona bosáckého a jejich habitum t. j. roucho na sebe přijal, totiž chodil v kápi, provazem se opasoval (aby byl raději na něm visal), a místo střevíců na trepkách chodil, maje na hlavě vlasův malý věneček, jakž bosákův obyčej. Tak sem i tam po Moravě i po Čechách jezdil jako příšera, jsa potěšen z toho, že se tak dobrým vínem uherským zachystal. A v tom když páni Moravané v Holomouci sněm měli, přijeli na ten sněm uherští páni, tu chtíce biskupa obviniti. Nejprvé však radili se se panem Vilémem z Pern- šteina; ale ten jich pěkně odbyl, dav jim radu tuto, že se jemu jich předsevzetí nelíbí, a to pro tyto příčiny: Jedno, že když oni budou žalovati na biskupa stavům markrabství tohoto, že oni žaloby k sobě nepřijmou, nebo biskup jest člověk duchovní, ku právu světskému státi nebude chtíti; druhé, že jest se již Jan biskup dal do zákona bosáckého a bosákem doko- nalým jest, ten pak zákon ... [shnilé] před žádným právem a kterýmikoli osobami souzen býti nemá, než před samým papežem, a to v Římě že viněn býti může; a nežli byste vy se do Říma vypravili, ovšem jak byste k té žalobě přistoupili, kdo ví, jak by to bylo? A protož že by to nejlépe bylo, aby oni toho všeho nechajíce, vrátili se domů a s tou věcí mlčeli. Páni uherští chytrostem biskupovým vyrozumívajíce, rady páně z Pernšteina uposlechli. I měl Jan biskup bosák pokoj, a nemnoho se do Uher šmejkaje, vina toho dobrého uherského v vlasti své užívati umyslil.“ — MS. v univ. knih. v Praze XVII. F. 51. 1082. Léta božího 1492 ten pátek po sv. Benediktu [23. března] urovnán spor mezi purk- mistrem a konšely města Budějovic Českých a Třeboňskými o silnici Třeboňskou a Krumlov- skou. Prostředníky Budějovických byli: Jindřich z Hradce, nejvyšší komorník království Českého, a Vilém z Pernšteina, nejvyšší hofmistr království Českého. — Emler Rel. tab. I. 218. 1083. Kazimír kníže Těšínské a Velkého Hlohova, hejtman Horní i Dolní Slezi, prodav Janovi Trnkovi z Ratibořan, hejtmanu knížetsví Opavského, panství Hlučín s Chřenovicemi, kteréžto panství král Vladislav „dal a přidědil k knížetství Těšínskému,“ osvobozuje totéž panství, „tak aby panství Hlučínské v tej svobodě bylo, jako prve bylo“, a to za sumu jednoho tisíce zl., již byl Jan Trnka zvláště zaplatil. List správní na toto osvobození vydal Vilím z Pernšteina, nejvyšší hofmistr království Českého. Dat. na Těšíně v outerý před slavným hodem Narození panny Marie [4. září] 1492. MS. č. 108 str. 132 cop. v městské knihovně ve Vratislavi. Výtah tištěn v Lehens- und Besitzurkunden II. str. 524. 1084. Zpráva, jakou odpověď dal Vilím z Pernšteina vyslancům stavův moravských v příčině spojení Čech s Moravou.

Strana 551
z roku 1492—1495. 551 Na sněmu držaném v Praze r. 1494 v sobotu po sv. Valentinu [15. ún.] poslové z markrabst ví Moravského na žádosť královu jednali o připojení Moravy k Čechám. Při prvém slyšení v neděli den sv. Petra na trůn dosazení*) pan Vilém z Pernšteina, nejvyšší hofmistr, oznámil poslům, „dass Ihre Gnad vmb kein Furnehmen wissen oc.“ Potom přednesl nejvyšší hejtman markrabství Moravského Ctibor Tovačovský z Cimburka, že poslové z Moravy z rozkazu JMKské sem přišli, aby vyslechli poselství královské ohledně spojení Moravy s Čechami. Na to odvětil pan hofmistr, „dass unser allergnädigster Herr der Kunig in das Kunigreich her gen Behm ein Botschaft thain hätt, und unter andern Artikeln wär das einer, dass S. kun. Gn. wöll, dass das Markgrafthumb zu Märhern mit dem Kunigreich zu Bohem verbunden wurd oc." I bylo o tom jednáno, a čten list krále Jiřího o spojení Moravy s Čechami a o trestech na roztržku vysazených. Jednání pak odloženo na druhý den. V pondělí ráno pan hofmistr na místě sněmu dal odpověď, „dass umb soliche grosse Sach, die da lang und, also zu reden, ewigen werden scholt, wär noth, dass man sich lang und mit zeitigem Rath darumb bedenken soll, damit wir all von andern Leuten nit verspott werden; das ander, dass noch viel aus der Landschaft, die zu den Sachen nothdurftig sein, nit gegen- wiertig wären; das dritt, dass die Sach angegen Wort unsers allergnädigisten Herrn des Kung nichts gehandelt mag weren.“ I bylo jednání o tom odloženo, když si byly obě strany slíbily, že nic nepravého proti tomu podnikati nebudou. Knih. hrab. Waldšteina v Duchcově, MS. Paměti staré Brněnské fol. 28. *) Památka sv. Petra nastolování slaví se 22. února, avšak roku 1494 připadla na sobotu, nikoli na neděli. 1085. [1494, 10. března]. Hynek z Sudomíře a z Hostovic prodal dědictví své a louky u Hostovic, přes něž Vilém z Pernšteina strúhu jest udělal, v Radiši les, více kus dědiny od podacího Hostovského a sedliště pusté v Motošíně Vilémovi z Pernšteina, nejvyššímu hofmistru král. Českého, za XX � gr. č. Stalo se v pondělí před svatým Rehořem ve dskách Viktori- nových A. prvnieho. — DZ. VI. fol. A. 24. 1086. Prostřednictvím Zdenka z Postupic a na Novém Hradě stala se léta Božieho MIIIICLXXXXIIII v pondělí ten den po sv. Matúši [1494, 22. září] smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyšším hofmistrem království Českého, a Anežkou z Chlumu, z Košmberka a na Rychmburce o Pardubičky Mnichový, jež paní Anežka panu Vilémovi za 225 gr. č. prodala, a o některé vsi k hradu Rychmburku příslušející, jež paní Anežce na dále zůstati měly. Smlouva vložena ve DZ. r. 1495 o suchých dnech postních [9.—14. března]. DZ. kv. č. 249 fol. C. 23. b. 1087. Pan Sák rukojmě za Ryšína za ryby. Urozený panoše pan Petr Sák slíbil za Ryšína panu Perštýnskému za VII čberóv kapróv, čber počítajíce za L gr. alb. každý zvláště, a Ryšin v tom dluhu miesto rukojmí panu Petrovi Sákovi zavázal a zastavil puol lánu dědiny orné oc. Actum fer. VI. die scti Leonardi annorum oc 95. [1495, 6. listop.] — Manual písaře radního z r. 1495 f. B. 13. v arch. města Kolína.

Strana 552
552 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina 1088. Nález ve při Půty z Ryzmberka a Jindřicha ze Švamberka s Krištofem, Jindřichem a Je- třichem bratřími z Gutšteina. (V Praze) 1497, 11. března. — Orig. arch. Třeboňského. Fam. Guttenstein. V pamětních dckách. V té při, kteráž jest mezi Puotů z Ryzmberka a z Švihova, najvyšším sudí král. Česk., a Henrichem z Švamberka a služebníky jich s jedné, a mezi Krištofem, Henrichem a Jetřichem bratřími z Gutšteina s strany druhé, kdež jsú se svrchupsaní Puota a Henrich oc viniti chtěli, že jsú je na jich cti vysoce slovy i psaniem zhaněli, chtiece se z té věci před KMtí a pány na plným súdu jako ctní páni vyvésti; a k tomu také že jsú svrchupsaní bratří z Gutšteina učinili jim moc proti právu. Proti tomu on Krištof, Henrich a Jetřich bratří k tomu nic neodpírajíc, králi JMti v tom jsú se ve všem na milost dali, a svrchupsaných Puoty a Henricha i služebníkuov jich za to jsú prosili, aby na ně v té věci soudem netiskli, a že jim to vše napraviti chtie, jakž se JMKské a pánom zdáti bude. Tu najjasnějšie knieže a pán pan Vladislav Uherský, Český oc král, se pány a vládyky na plným súdu to vážiece, že jsú svrchupsaní bratří z Gutšteina vysoce proti JMKské proti řádu i právu učinili, když by ta věc byla k soudu přišla podle starodávniech nálezuov na to a pokut, byl by to JMt k spravedlivému konci a pomstě dostatečně přivedl. Ale poněvadž oni Gutšteinové nepřistúpivše k súdu JKMti, v tom ve všem na milost jsú se dali beze všeho prostředku; z té příčiny JKMt je Gutšteiny v svú kázeň béře, a toho dále se pány a vládykami povážiti ráčí, kterak to má k dalšiemu napravení přijíti. Neb toho JMt žádnému lehce vážiti neráčí, ktož by proti právu a řádu co v této zemi učinil. Což se pak dotýče haněnie, kterýmž jsú již psaní Gutšteinové dotýkali psaniem i ústně prve psaných Puoty a Henricha z Švamberka, ta věc podle nálezu prvnieho krále JMti a panského měla by takto a těmito slovy napravena býti, jakož tehdy] nález předešlý a to slovo od slova čten bude mezi Albrechtem Vojieřem s jedné a Jeníkem z Mečkova s strany druhé v pamětních knihách C. XII. Ale k potřebě krále JMti a pánuov a vládyk na plným soudě prve jmenovaní Puota a Henrich z Švamberka dobrovolně to jsú učinili a na tom jsú přestali, ne z práva, než k prosbě, jakož svrchupsáno jest, že oni všickni Krištof, Henrich i Jetřich z Gutštaina mají takto řéci: „Pane Švihovský a pane Švamberče, což jsme o vás ústně mluvili anebolito listy rozpisovali, cti vaší dotýčíce, v tom jsme vám křivdu učinili, a prosíme pro pána Boha, abyšte nám to odpustili!“ A ta náprava a odprošenie těmi slovy, jakož se prve jmenuje, má za tak dosti býti k napravení cti svrchupsaných Puoty a Henricha, jakoby podle nálezu svrchupsaného těmi slovy jim bylo napraveno.

Strana 553
z roku 1497—1499. 553 A což se Pernšteinara a Kutnaura a panny Margrety dotýče, těm také mají takto řéci: „Pernšteinar, Kutnar a Markéto, což jsme proti vám i proti cti vaší mocí učinili, prosíme vás také, abyšte nám to odpustili.“ Stalo se léta oc XCVII v sobotu před svatým Řehořem. 1089. Král Vladislav potvrzuje Vilímovi z Pernšteina směnu pozemků zatopených rybníkem Novo- černským ve vsích Zminném a Lánech. V Budíně 1498, 23. května. — Ruk. státního arch ve Vídni č. 201, fol. 20. My Vladislav oc.. oznamujem listem tiemto všem, že jest na nás vznesl urozený Vilém z Pernšteina, najvyšší hofmistr královstvie Českého, věrný náš milý, oznamuje nám, že jest udělal rybník plodový, kterýž slove Novočernský, kterýmžto rybníkem že jest zatopil něco gruntuov lidí ve vsi, kteráž slove Zminý, a z druhé vsi, kteráž slove Lány, a nemaje jim voblízce tu čím svým oddati, kúpil jest něco dědin od jednoho člověka a tiem jim za jejich oddal; kteřížto přijali jsú to od něho zadosti dobrovolně; prose nás, abychme jemu to, což jest těm lidem gruntuov jejich svrchupsaným rybníkem zatopil, dědičně dáti a zapsati ráčili. K jehožto prosbě nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královskú v Čechách svolili jsme k tomu a tiemto listem svolujeme, tak aby on Vilém i s dědici a budúcími svými ty grunty, kteréž jest tiem rybníkem Novočernským lidem vsí nahoře psaných zatopil, při nich i s tiem platem, kterýž jest na těch gruntích byl, dědičně zuostali nyní i na budúcie časy. Též také, což jest zase těm lidem oddal, to aby při nich dědičně a věčně zuostalo, a to bez našie, budúcích našich králuov Českých i jiných všech lidí všelijaké překážky. A kdož by list tento jměl s již psaného Viléma, dědicuov a buducích jeho dobrú volí a svobodnů, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie oc. Dán na Budíně v středu u vigiljí božieho Vstúpenie anno Christi 1498, regnorum autem nostrorum Hungarie VIII°, Boemie vero XXVII°. Relator magnificus dominus cancellarius. 1090. Nařízení Viléma z Pernšteina o čeledi na zámku Hluboké a čím zámek vychovávati se má. 1499, 1. února. — Orig. pap. v arch. na Hluboké I. B. 7 D. 6. Léta božieho tisícieho čtyřstého devadesátého devátého v pátek před Hromnicemi toto jest pán zřízenii udělati ráčil o zámku Hluboké a dvoře k němu příslušejíciemu, co osob čeledii chováno býti má a co se jii dostane do roka dáti, a čím se zámek a dvuor vychovati má; všecko se píše vedle artikuluov dole psaných. Archiv Český XVII. 70

Strana 554
554 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina Tato čeleď jest na zámku: purkrabie sám druhý, tomu . . 40 P kuchaři . . . . . . . 4 . 4 „ pekaři Johannes písař . . . . . . 6 „ . . . Mikuláš fišmajstr a druhého . . . . . . . 4 „ Martin písař jemu purkrabie přidá z ho- . . . 6 „ pojezdný lomkuov . . Dluhoš, ten dvuor opatruje a děl- . . . . 6 „ . . . . sladovník mládek . . . . níky spravuje . . Vilém, ten na zámku buď a hrad Michal sladovník, tomu se platí z pivních peněz . . 6 „ opatř a zamykaj . . . . . . . . . když se piva vařiti nebude, 4 „ Tuchonický holomek . tehdy ten ubude. Bohuslav holomek, ten k ponoc- nýmu přihlédá . . . . . . . 3 „ 20 gr. Krajrovi vrátnému . . 4 „ Václav holomek, ten časem do Janovi hlásnému . . . . 2j „ Zijovi vozateji . . 4 „ lesa jede s pozedným . 4 „ . . . . Votruba holomek, ten vazby hledii Matějicovi vozateji, ale ten a na zámku jest . . . 4 „ ubude . . 4 „ Stefflovi, který voly chová Dráb holomek, ten vazby hledii a jimi vozí . . . . . 4 „ . . . . 4 „ a na zámku jest . kuchmistr, ten jest i klíčníkem . 4 „ Nad tu nade všecku čeleď kázal pán ještě jednoho dobrého člověka zjednati, aby jel, kde by jemu úředník rozkázal na jeho místě, a tomu aby se darovalo 10 m, až jich zasluhovati bude, a ten aby kuoň měl. 7 „ 3 „ 9 „ ale Čeleď na milosti: Hanzlík lovec . . . O ſP Pavel kuchtič, na toho se naloži . 2j ſ Jiřík pachole, ten jest ku pacholkóm Ponocnii tři ze vsi, těm se jedné . . 2j „ strava dává. přidán, na toho se naloží Kalouskovi, opravuje nádobí staré, Lhota, ten za holomky ponocuje a . ten stravy nemá . . . . 1 psuov hlédá, tomu se dávají . 2 „ Summa osob, kteří jedii na zámku 30, dostane se jii dáti peněz do roka summa 155 � 20 gr. Tato čeleď jest ve dvoře: Duoře dívce . . . . . . . 2 . . . . 4 � pluhaři Káčii dívce . . . . . . . . 2 „ pohonči, ten i řezání dělá . 3 „ . . . . . . . 3 „ 10 gr. šafářce Čeleď na milosti v tom dvoře: Hanzl kravař, na toho se naložii . . . . . . . . . . . . . . . 3 Markéta, svině a ovce pase, na tu . . . . . . . . . . . . . . . 1j „

Strana 555
z roku 1499. 555 Summa osob v tom dvoře 7, dostane se jim peněz dáti do roka 19j �? 10 gr. Summa summarum osob na zámku i ve dvoře, kteří stravu majii, 36 krom mládcuov [mlatcuov?], dostane se jim peněz dáti do roka 225 f. Útrata na zámku Hluboké i ve dvoře k němu příslušejícímu, co se za penieze kupovati má vedle zdánii úředníka; a nad] to se nic utráceti nemá, než pod to což muož úřadník ujíti, aby v tom pilnost měl. Dal pán úředníku na maso 40 l, aby jimi kupectvím vuokol šel a maso do roka spuosobil, a kůže na pomoc úředník aby měl. A což zisku na těch 40 � přijde, tím aby úředník maso zpravil, a nedostane-li se co, to při počtu pověděti; pakli co víc z těch peněz přestane, to napsati a pánu při počtu pověděti. A těch 40 � má pánu vždycky pohotově při počtu ukázáno býti. Za 20 beček soli po j ſſ a po 6 gr., summa . . . . . 12 ſP, po- kládá se tak mnoho pro zvěřinu. . 6 „ Za koření Za vozy, za prostranky, za železo, Chmel se tuto nepokládá, neb se kupuje z peněz, které na pivě přicházejii; než úředník má o to mysliti, aby chmelnici udělal, aby se chmel nekupoval. Tuto se pokládá, co se kterého obilé utratí na zámku Hluboké a ve dvoře na těch 36 osob, kteří jsú ustavičně, a na tři mlatce, kteří týměř celý rok jsú. A co se který týden vezme kterého obilé, to aby se všecko napsalo a zejména položilo, a registra zvláštnii aby k tomu založena byla, a při počtu pánu aby se vždycky ukázala. A to obilé aby se nebralo než ze dvora, a odjinud odnikudž; a co by jeho zbylo který rok, aby se neprodalo bez panského rozkázánii, než aby se chovalo a pánu vždy při počtu povědělo. Chlebového obilé na těch 36 osob pokládá se na týden po 4 stryších, summa 208 strychuov, strych po 15 gr., učiní za ně 52 . Ječmene na slady pokládá se na týden po 3 stryších, učinii 156 strychuov, strych po 15 gr., učinii 39 ſP. Na 10 konii ovsa, na husy, na slepice pokládá se na týden po 9“ čbeřích, summa čberuov 468 čberuov, čber po 6 gr., summa peněz učiní 46j � 18 gr. Ječmene na kaše na ty osoby 7 strychuov, strych po 15 gr.; summa peněz učinii 1j ſ? 15 gr. Pšenice na mouku a na krupici 3 strychy, strych po 25 gr., summa peněz učiní za to 1 ſ 15 gr. za šle, za hrnce, za škopky, za všelijaké potřeby domovní 15 Za poselství a na útratu úředníka 12 „ Za papír . 1 Summa toho všeho 46 ſ. „ 70*

Strana 556
556 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina Hrachu na ty osoby svrchupsané 12 strychuov, strych po 15 gr., summa peněz učinii 3 . Pohanky na kaše strych: summa peněz 15 gr. Prosa na kaši 2 strychy, strych po 15 gr. Summa j ſp. Za 1j tuny oleje 6 ſ. Sýruov a másla za 10 . Slepice, husí, kačic, vajec, prasec ze dvora to úředník k potřebě beř, za to se pokládá 6 . Vepřuov na slaniny, na sádlo 8 po 13 ſP, summa 12 m. Kapruov 4 ſk, pokládá se 1 po 2 m po 20 gr., [summa] 9 �� 20 gr. Dróbeže (sic) 4 čberuov, čber po 50 gr., summa 6j � 10 gr. Summa toho 194 j ſP 3 gr. Summa summarum na čeleď, na potřeby, kteréž se za penieze kupují, i obilé v penězích položená, jest 415 j 3 gr. Co se vozuov sena utratí, to počísti do roka; ale úředník tak praví, že se při najmenším jemu utratí za 10 , to v té summě nenie položeno. Na stavenii pán ráčil dáti sto ſk, aby se bašta dělala a zeď příkopnii okolo zámku, a to aby se jednalo bez stravy, a dělati, dokudž těch sto P statčii a nic dál. Na rybník Munický, Podhradský a na splav Bestrevský 50 ; to aby se tento rok udělalo, a potom toho třeba nebude, leč by kte která oprava byla, to pánu pověděti. Dobytkuov ze dvora žádných nebrati k útratě; než vzal-li by které dobytče ze dvora, to zaplatiti, jakoby je jinému prodal. Mléčné ze dvora, to aby se bralo k útratě zámku; a co se který týden vezme, to aby se napsalo; a zbude-li co mimo útratu, to aby se zpeněžilo a při počtu povědělo. Pakli se zdá sýry, zboží bráti k útratě, toho vuoli měj, a na to místo aby se sýry prodávaly ze dvora. Pocet žádných peněžitých nebrati od žádného, to pán pod milostí přikazuje; než pocty, které by k jídlu přinesli, ty bráti a k útratě kuchyně obrátiti. Vin žádných od lidii nebrati, než provinil-li by kdo co, to napsati, a co by se zdálo pro kterú příčinu vzíti, to také napsati, a při počtu viny pánu ukázati; a káže-li pán co užiti neb nechati, tak se úředník zachovaj. Dal pán JMt na to zřiezenii úředníku z peněz těch, které pán jměl dáti panu Špaňovskému. V sobotu na Hromnice dal pan na kupectvie masa 40 ſ vedle zřiezenie; a to má trvati do roka, aby těmi penězi kupčil, a v roce těch 40 �? má pánu zase položeno býti.

Strana 557
z roku 1499—1501. 557 Týž den na čeleď a na jinú útratu na potřeby vedle zřiezenie dal pán 50 . Týž den na stavenii vedle zřiezenie dal pán na opravu rybníkuov 69 ſ? 15 gr. 1091. Blahoslav v Historii fratrum oc I. 114 píše: „Léta Páně 1499 nějací artikulové nevím od koho sepsaní dodáni byli panu Vilémovi z Pernšteina; a pan Vilém poslal je bratru Mi- chalovi,*) žádajíce za to, aby je přečetl a proti tomu, co by slušelo, svůj soud aby oznámil skrze psaní a jemu poslal. Což tak učinil.“ *) Na str. 117 tamtéž nachází se při roce 1501 zapsána zpráva: „Téhož léta v pondělí velikonoční umřel počestný kněz bratr Mi hal starý v Rychnově a tu pochován. Kněz římského svěcení byl, prve farářem v Kunwaldu, potom v Žamberku, potom mezi bratřími byl z počátku jich oddělení. A od toho času žádného kněze neměli v Kunwaldě až posavád. I ten byl veliký muž, mnoho za svého věku udělal, věrný Bohu, sebe zapírající, mnohá protivenství za života svého přetrpěl, čehož jsou svědectví kroniky bratrské.“ MS. v univ. knihovně v Praze XVII. F. 51. 1092. Vilém z Pernšteina propouští městu Lipníku pro mnohá obtížení volný výčep vína v okršku městském i ve vsech panských. Dat. na Hranicích den sv. Vavřince [10. srpna 1500. — Volný, Markgrf. Mähren I. 275. 1093. [1500.] Vilém z Pernšteina upouští od čepování vína panského v městě Hranicích a dává témuž městu les Drahotuš za roční plat 6 gr. — Volný, Die Markgr. Mähren I. 19. 1094. Bohuslav z Lobkovic slavil Viléma z Pernšteina okolo r. 1500 v Epigramm. III. 154: Quo praestes dubito, proles Pernsteinia, forma Corporis an lingua divitiisque magis. 1095. [1501]. V dopise, kterýž zaslal rychtář bavorského městečka Zwieselu Sebastian Pfaler Albrechtovi vévodovi Bavorskému a falckrabímu na Rýně v příčině odpovědníka jeho Heřmana z Janovic, čte se mezi jiným takto: „... es soll ihm [panu z Janovic] der von Perstein, ein Herr aus Merhern, Hilf zugesagt haben, und hat auch jetzt Botschaft umb Volk bei ihm." Dat. an Mittichen nach Laurentii anno oc primo. Přibík Koc z Dobrše posílaje bratru svému Jindřichovi Kocovi z Dobrše, jenž ve službách bavorských byl správcem (Pfleger) hradu Falkensteina, nedatovaný dopis ve příčině smírného uklizení nepřátelství mezi Heřmanem z Janovic a vévodou Bavorským Albrechtem, vyjadřuje se takto: „Herr Heinrich, lieber Bruder! Ihr sollt wissen, dass Herr Pernstenský, Herr Kanzler und Herr Genecz, die haben zu dem von Janebitz ihr Botschaft geschickt, damit er Fried halt bis auf Weihnachten gegen Sr. Furst. Gd. und den Seinen, aus Geschäft von der konigl. Mt. ausgangen ; wo er das nit thue, und ihm daruber etwas von S. F. Gnd. wider- fuhr, dass er ihm das auch nit verubel hätt; aber er von Janovic well des von S. F. Gnd.

Strana 558
558 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina gewartend sein oc.“ — Orig. pap. v král. bav. všeob. říšském archivě v Mnichově, rkp. sborník: Böhmen und Obere Pfalz, pars X. 1096. [1502.] Z nařízení krále Vladislava vykonal r. 1502 Vilém z Pernšteina, opatrovník králov- ských statků, důkladnou opravu hradeb královského města Kolína n. L., i dal na památku toho vytesati na obnovené bráně Kouřimské monogram W. — Vávra, Dějiny m. Kolína str. 100. 1097. Král Vladislav nařizuje Budějovským prohlásiti, že všichni manové královští mají po- vinnost svou manskou učiniti v ruce Vilíma z Pernšteina pod pokutou ztracení léna. Dat. v Budíně fer. VI. ante Gregorii (10. března) 1503. AČ. VI. 281. 1098. Vladislav král na místě svém s plnou mocí posílá na sněm o Svátosti čtyři osoby ze stavu panského, mezi nimiž Vilíma z Pernšteina, a tolikéž ze stavu rytířského, aby na místě královském se stavy potřeby zemské projednali. Dán na Budíně, v sobotu před květnou nedělí [15. března] 1505. — Orig. perg. porušený v arch. zemsk. v Praze. 1099. Dlužní list Jiříka z Šelnberka a z Kosti oc, fojta země Lužické, vládyce Hynkovi Bradleckému z Mečkova na půl třetího tisíce gr. č. Mezi šesti rukojmími jistcovými na druhém místě zapsán Vilém z Pernšteina. Dat. 1509 tu středu po hodu slavném křtění syna Božího [10. ledna]. — Orig. perg. v arch. c. k. místodrž. v Praze č. 485. 1100. Jan Žampach z Potštýna postupuje Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině oc, nej- vyššímu hofmistru království Českého, v dluhu 1000 gr. č. dědictví svého v Chocni i s tou loukou, kteráž dána tu ke škole, polovici městečka, domův, krčem, dvorův a mlýnu a šlai- ferny polovici, v Chlénkách dvory kmecí s platem, v Slemeni, Jedlině i v Lupenici tolikéž dvory kmecí s platem, kromě lesův, pod výminkou možné výplaty téhož dědictví v sumě nahoře uvedené. Stalo se léta Božího MVCVIIII v pondělí před sv. Urbanem (1509, 21. května). DZ. větší kvat. č. 84 fol. G. 18. b. 1101. Listinou danou v kapitole Vyšehradské 1446 v sobotu den sv. Jiří (23. Apr.) děkan a všecka kapitola kostela sv. Petra Vyšehradského vydávají a vysazují v pravý purkrecht dvůr svůj v Hodkovičkách Václavovi z Modřan a Augustýnovi synu jeho za hotových 40 gr. pr. a za 5 P gr. platu ročního s výhradou vrchního panství. In tergo napsáno: „Tento list ve dsky zemské vložen a vepsán z rozkázání najjasnějšího kniežete a pána pana Vladislava Uherského a Českého oc krále JMti. Poslové na to ke dskám byli jsú: Zdeněk Lev z Rožmi- tála a s Blatné, najvyšší purkrabie Pražský, a Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší

Strana 559
z roku 1502—1512. 559 hofmistr království Českého, z pánuov. Stalo se léta Božieho M° pětistého devátého v pátek den sv. Víta“ (1509, 15. Junii). — Orig. perg. v archivu zemsk. kr. Česk. 1102. [1509 v prosinci.] V instrukcí dané nejmenovanému vyslanci knížete Jiřího Saského, kte- rýžto plnomocník měl vyjednávati s nejvyšším kancléřem království Českého, „der Lehen und ander Gebrechen halben,“ o kteréž mezi knížaty Saskými a králem Vladislavem již po ně- kolik let jednáno, činí se zmínka o příznivé ústní odpovědi, již král skrze pána z Pernšteina již dříve vyslaným knížecím byl dal, kdežto písemná odpověď nyní vyslancům učiněná oné příznivé pána z Pernšteina odporuje. S. 1. et d. — Orig. v král. hlavn. státn. arch. v Drážďanech Loc. 9630 fol. 19—23. — Palacký Děj. Č. V. 2. str. 155, 157. 1103. V seznamu outrat správců zemských, kteří pro potřebu královu a vší země u Hory Kutné byli před sv. Martinem (11. listopadu) 1511, zapsáno: „Pán z Perštaina JMt, ten jest sám za se zaplatiti ráčil, a tuto páně útraty nic položeno není.“ — Opis souč. v arch. m. Hory Kutné č. 280 m. 1104. Jan Cidlina z Lazic prodal dědictví své v Vojenicích se vším přísl., jakož jemu dsky od Václava Hlaváče z Uměnic svědčí, za 125 � vše pražsk. česk. Vilémovi z Pernšteina. Stalo se 1. Bož. 1512 v sobotu po přenesení sv. Václava (6. března). — DZ. č. VI. fol. B 16. 1105. Vilím z Pernšteina dává listem na Pardubicích 20. dubna 1512 soukeníkům Koste- leckým řád cechovní, aby při svém řemesle pořádek a zřízenost měli jako v městech králov- ských. — Zoubek v Pam. arch. VII. 93. 1106. Stavové království Českého dávají pod pečetí zemskou list věřicí a plnou moc vy- slaným ze svého středu na sjezd do Kladska, kterýž v středu po sv. Lucii tam býti má; mezi vyslanci na druhém místě jmenován pan Vilém z Pernštaina na Helfenštaině, najvyšší hofmistr království Českého. Dat. léta MVCXII° v sobotu před sv. Mikulášem (1512, 4. pros.). Orig. pap. v arch. měst. Vratisl. EE 5i. — Srov. Palackého Děj. V. 2, str. 209. Rezek O sněmu Kladském r. 1512 ve Sborníku Hist. Klubu Hist. 1883 str. 6. K snešení stavů českých a moravských, na sněmu v Kladště shromážděných, o stíhání a trestání zhoubcův zemských přitiskli na svědomí pečeti své Zdeněk Lev z Rožmitála a z Blatné, Vilém z Pernštaina a na Helfenštaině, najvyšší hofmistr království Českého oc. Dán v Kladště před sv. Tomášem v sobotu (18. prosince) 1. 1512. — MS. souč. Gerštorfský knih. v Budyšíně č. 56 pag. 482. Orig. v zemsk. arch. mor. v Brně č. 66.

Strana 560
560 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina 1107. Vilém z Pernšteina postupuje městu Lipníku platy z lidí, kteří okolo města domy přistavují. Na Pardubicích 1512, 13. prosince. — Orig. kníž. Hatzfeldského arch. v Lipníku. Vilém z Pernštaina a na Hel[fenJštaině, najvyšší hofmistr království Českého, i s svými erby a budoucími potomky, pány Helfenštainskými, vyznávámy tímto listem obecně přede všemi, kdež čten nebo čtouc slyšán bude, že jsou předstúpili před nás měšťané naši Lippenští věrní milí, prosíc nás pilnými a snažnými prosbami, abychom jim tu milost učiniti ráčili, což se lidí přistavuje okolo města, abychom jim ten plat na těch lidech k městu pustiti ráčili: kdež my jsouc k jejich žádosti nachýleni a k tomu prohlédajíc, že se město staví a zdělává mnohými náklady a opravami, a chtíc, aby den ode dne víc se množiti a opravovati mohlo, tu milost jsmy jim učiniti ráčili a ty všecky platy s lidí okolo města přistavujících jsme pro- pustili a mocí listu tohoto propúštímy od sebe i od budoucích potomkuov našich pánuov Helfnštainských, slibujíce sami za se i za potomky naše pány Helfnštainské při tom je zuostaviti beze všeho přerušení. Tomu na svědomí pečet naši vlastní s naším jistým vědomím k tomuto listu jsmy přivěsiti rozkázali. Jenž jest psán a dán na Pardubicích v pondělí na den sv. Lucii, léta od narození syna božieho patnáctistého dvanácstého zběhlého čtouce. 1108. V Starých letopisech českých str. 519 v rýmování nadepsaném: „Hra flus v Čechách 1. 1512“ učiněna také zmínka o panu Vilímovi z Pernšteina slovy: „Pan z Pernšteina nic k tomu nedí, proto odevšad svého hledí.“ 1109. Dlužní úpis Zdeňka Lva z Rožmitálu Mikulášovi Zubovi z Lantšteina na 550 � gr. č. Mezi 6 rukojmími pana Lva druhé místo zaujímá Vilém z Pernšteina. Dat. 1513 17. února. — Orig. perg. v arch. c. k. místodrž. v Praze č. 561. 1110. Štěpán z Koloděj prodal dědictví své v Litětinách se vším přísl. Vilémovi z Pern- šteina oc, nejvyššímu hofmistru království Českého, za 155 gr. česk. Stalo se 1. 1513 v sobotu před sv. Petrem na stolici vsazení (19. února). — DZ. č. VI fol. C 8. 1111. Majnuš, Petr a BI. ..] bratří z Hustiřan prodali za 2500 gr. č. dědictví své Bu- kovku tvrz, Habřinku ves celou, Jílovku ves pustou, v Bělé dvory kmecí s platem a Mokré ves celou pustou se vším přísl. Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině oc. Stalo se 1. 1513 v úterý den sv. Františka (4. října). — DZ. č. VI fol. C 8.

Strana 561
z roku 1512—1516. 561 Johanka z Dobřenic, manželka někdy Bavora z Hustiřan, prodává dědinu svou věnnou zástavnou v Jílovce tvrz pustou, dvůr poplužní, dvory kmecí s platem oc Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině za 250 gr. č. Stalo se 1. 1513 v úterý den sv. Františka (4. října). — DZ. č. VI fol. C 8. Téhož 1. a dne prodali Mikuláš Rohovlad z Bělé a Jan Šust z Chotče dědinu svou věnnou v Haškově Lhotě a 16 gr. platu ročního v Staré Vodě, v Bělé a v Mokrém témuž panu Vilémovi z P. za 250 �? gr. č. — DZ. č. VI fol. C 9. 1112. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině koupil za 1575 �P gr. č. od Markvarta z Sulic a na Zámrsku dědictví téhož Turov ves celou, v Čeradicích mlýn a dvory kmecí s platem, a rybníky: Turovský Veliký a druhý Veliký rybník, třetí na obci a čtvrtý Malý rybník pod Velikým. Stalo se 1. 1513 v sobotu po sv. Martinu (12. listop.). — DZ. č. VI fol. C 9. 1113. Beneš Sendražský starší z Sendražic zavazuje se dskami zemskými, že zastoupiti má Viléma z Pernšteina a na Helfenšteině oc, v každé škodě, jež by témuž povstati mohla zápisem učiněným Jiříkovi Hášovi z Újezda a na Malešově Martinem Radikovským z Hrádku na dě- dictví tohoto v Roudnici a ve Lhotě prvé, nežli byl též dědictví své prodal svrchupsanému panu Vilémovi. Stalo se léta Bož. 1513 v pátek po sv. Ondřeji apoštolu (2. pros.). — DZ. č. 45 fol. B. 24. Martin Radikovský z Hrádku prodal Vilémovi z Pernšteina na Helfenšteině oc dědictví své v Roudnici: dvůr poplužní s popl. vysazený v plat, ves celú a dvory kmecí a dvě krčmě s poplužím, ve Lhotě dvory kmecí s popl., s řekou, rybníky a mlýnem pod Roudnicí oc, za „puolvosmnádcta sta kop gr. pr. č.“ Stalo se léta Božího M'VCXIII v pátek po sv. Ondřeji apoštolu (1513, 2. prosince). — DZ. č. 6 f. C. 9. 1114. Albrecht Cipla z Kravska prodal Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině za 75 ſP gr. č. dědictví své v Valcmanicích, dvory kmecí s pl., v Brandejse na Václavovi člověku Viléma z Pernšteina platu ročního 8 gr., a na Jiříkovi z dědin z Bavorova platu ročn. 3 gr. bez. panství. Stalo se 1. 1515 v pátek před sv. Marcellem (1. června). — DZ. č. VI fol. C 3. 1115. Hašek Zvířetický z Wartmberka prodal dědictví své v Sloupně, tři dvory kmecí s pl. a se vším příslušenstvím, jakož jemu dsky od Martina a Bořka bratří Radikovských z Hrádku svědčí, za 400 � gr. pr. č. Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině. Stalo se 1. B. 1516 v sobotu o suchých dnech letničních jinak po sv. Žofii (17. května. DZ. č. VI. fol. C. 4. Téhož r. a dne prodala Kateřina, dcera někdy Jana Hrádky z Hrádku, dědictví své v Sloupně, dvory kmecí s platem i se vším panstvím, jakož jí taky od Martina a Bořka bratří Radikovských z Hrádku strejcův jejich svědčí, Vilémovi z Pernšteina a na Helfenšteině oc za 6071/2 � gr. pr. č. — DZ. č. VI. fol. C. 4. Archiv Český XVII. 71

Strana 562
562 C. XXII. Dodavek k listináři pana Viléma z Pernšteina 1116. Zápis o dání domu p. Vilímem z Pernšteina barvíři Švábovi v Pardubicích. 1516, 11. ledna. — Knihy městské rudé fol. A. 4. v mus. m. Pardubic. (Duom barvířuov.) Léta Páně tisícieho pětistého šestnádctého v pátek po Božím křtění urozený vládyka pan Zdeněk Orelský z Sán, vstúpiv do rady, učinil oznámení, že pan Vilém z Pernšteina oc JMt jako pán náš milostivý ráčil jest dáti barvířovi Švábovi duom podle uzdáře na kamenném mostě v ulici k zámku v městě; a to z milosti ráčil jemu učiniti ten dar dáti jako služebníku svému na zpuosob takový: jestliže by se jemu byt nelíbil v Pardubicích, aby on ten duom prodati mohl, však žádnému jinému, než toliko barvířovi, a také žádný barvíř aby jemu v tom městě v jeho živnosti překážky nečinil. 1117. Zápis o dání domu p. Vilímem z Pernšteina Janovi Raušovi a Jiříkovi v Pardubicích. 1518, 8. ledna. — Knihy městské rudé fol. A 4, B 3 v mus. m. Pardubic. (Jan Rauš.) Léta Páně tisícieho pětistého osmnádctého v pátek po Božím křtění pan Jiřík Peřina, úředník pána JMti, vstúpiv do rady učinil oznámení, že pán JMt když jest ráčil zprávu míti, kterak svrchupsaný Jan zedník jest pacholek dobrý dělný, k němuož JMt jsa nachýlen milostí, duom u staré cihelny, na kterémž Beránek myslivec byl, ráčil jest dáti jako poddanému svému pod ten plat, kterýž na něm prve zapsán jest. (Jiřík kožišník.) Léta Páně tisícieho pětistého osmnádctého v pátek po Božím křtění pan Jiřík Peřina z Malčína, úředník JMti pána našeho, vstúpiv do rady učinil oznámení, že pán JMt když zprávu míti ráčil o svrchupsaném Jiříkovi, že by řemeslník dobré ruky a pilný byl, chtě se rád živiti pod JMtí, ale nedostatek na překážku maje, kdež pak k přímluvě pana Jiříka Libánského duom svrchupsanému Jiříkovi kožišníkovi u kláštera v městě podle Kolovrátka dáti ráčil JMt pán pod ten plat, jako jiní sousedé platí pánu JMti a obci. 1118. Zápis o dání některých domův u dvoru panského Vilímem z Pernšteina městu Pardubicím pro zlepšení živností městských. 1518, 8. ledna. — Knihy městské rudé fol. A. 5 v mus. m. Pardubic. (Forberky městské u dvoru panského.) Léta Páně tisícieho pětistého osmnádctého v pátek po Božím křtění pan Bohuslav Běškovec z Běškovic, hejtman pána JMti, a pan Jiřík Peřina z Maličína, úředník pána JMti, vstúpivšie do rady učinili jsú oznámení, co sě těch domuov u dvoru panského dotýče, že by JMt pán

Strana 563
z roku 1516—1518. 563 pro zlepšení živností městských ty domy měšťanuom některým zejména nížepsaným z milosti dáti ráčil, i vuoli k stvrzení a zapsání v knihy městské JMt pán dáti ráčil; také jestliže by chtěl kdo od svého gruntu prodati, směniti, jakžkoli odbýti, aby toho vuoli jměl pod tajž plat JMti pánu, aby tu hospodáře ten grunt jměl. A co se platu s těch forberkuov dotýče, JMti pánu tu s každého forberku sečteno i za roboty jednú rok sedm grošuov bílých při sv. Havle, a nic více žádnému ani knězi ani žádnému jinému dávati nemají, pokudž je k svým domuom držeti budú. Než kdož by co rolí anebo louky držel k kterému forberku, s toho platiti má, co v registrech zapsáno jest. Kdež byl Staněk a druhý Kulhánek, s těch dvú domuov učiněn jeden forberk. Za Staňkuov má dáti III I a za Kulhánkuov VIII m. Staňkovi má dáti ty III pojednú, a Kulhánkovi po I � při sv. Martině. A na to Kulhánkovi zavdal I ſ. Ten forberk ujal Jan Klubečko pekař. S toho úroku při sv. Havle jednú v rok VII gr. bíl. Hraditi má od farářského gruntu. Druhý forberk podle Jana Klubečky, kdež býval Jan forman, ten jest od JMti pána k tomu záduší dán s tou rolí IIII pruty a lúkou II jitra na takový zpuosob, aby s toho domu, s té rolí i louky JMti pánu dáváno bylo každého úroku XX gr. bíl., to jest dvakrát do roka při sv. Havle jednú a při sv. Jiří druhé. Hraditi mají od Burjanova forberku od úhlu světničného až do úhlu k stodole. Třetí forberk podle farářského, kdež býval Mníšek a Červenka, ty dva domky v jeden forberk svedeny, a třetí domek, kdež býval Malý, ten domek prodán panu Libánskému. A to měštiště má býti rozděleno, a jedna polovice má býti přidána k jednomu forberku a druhá polovice k druhému. Ten forberk od JMti pána dán jest Burjanovi. Má s něho platiti VII gr. bíl. při sv. Havle jednú v rok. Má se hraditi tudy, kdež to měštiště rozděleno bude, od čtvrtého forberku až k stáji panského dvoru. Čtvrtý forberk podle Burjanova, jestliže by Koutský nedělal stavení po mezi od úhla světničného, kdež Kožíšek byl, kdež to držeti bude, ten má též hradbu dělati až naskrze do panské stáje. Pátý forberk kdež býval Kožíšěk a Chmelař, ty dva domky v jeden forberk svedeny. Kdež JMt pán Pavlovi Koutskému jeden domek dáti ráčil a druhý prodati za X IP. Zavdati má na vánoce najprv příští I m, a při tom času platiti po I má až do vyplacení. Platiti má s něho VII gr. bíl. při sv. Havle jednú v rok. Má se hraditi tudy, kudy vymezeno jest, od úhlu stáje až za pinvici, kdež zelé chovali, lokte od jámy, odtud přitočiti hradbu zase k domu k úhlu domovému. A v té hrázi za pinvicí vrata k studnici muož sobě udělati. A toto také vymieněno, jestliže by podsíni před tím domem chtěl sobě udělati, tehdy sloupy má vuoli sobě vystaviti bez překážky. 71*

Strana 564
Rejstřík písemností obsažených v díle sedmnáctém. A. Psaní poselací všelikého druhu. A. XXXI. Dodatek k dopisům Viléma z Pernšteina z let 1496—1511. Vydává František Dvorský. Na stranách 541—547.*) Str. . . . . . 541 125. Na Pardubicích 1. čna 1496 Vilém z P. Brněnským o poslání peněz a mědi 126. V Bononii 10. čna 1496 Johannes z Kunovic prosí Vil. z P., aby Václav zření k němu měl 542 127. V Praze 5. ún. 1502 kr. Vladislav soudu zem. mor. o zápisy Burianovi z Lichtenburka . 542 128. Na Krumlově v kv. 1502 Petr z Rožm. Vilému z P. o 3000 zl. uh. a 1000 gr. dlužných 543 129. Na Pardubicích 16. říj. 1505 Vilém z P. žádá kapitolu Olomúckou o pomoc fůrami . . 543 130. 17. pr. 1505 Vilém z P. obesílá vládyku ve při s Jindřichem z Jistebna . . . . . . . 544 131. Na hr. Praž. 16. list. 1506 Vilém z P. obsílá vládyku k svědectví Jetřichovi z Kolovrat 544 132. V Pardubicích 30. čna 1507 přímluva Viléma z P. za Budějovické u krále o ungelt . . . 544 133. 25. kv. 1509 Vratislavští Vilémovi z P. o přímluvu ku králi o vojsko proti Bedř. Lehnickému . . 545 134. 5. čce 1509 Vratislavští Vilémovi z P. o přímluvu u krále za zdvižení hotovosti slezské . . . . 545 135. V Pardubicích 12. srpna 1509 Vil. z P. Královéhradeckým o příjezd Mikol. Hořického k nim 545 136. V Pardubicích 11. bř. 1511 správcové zemští Vratislavským, o povinnosti jich ku království Českému 546 137. V Budíně 30. srp. 1511 král Vlad. Brněnským o rozepři mezi kramáři a Augustinem . 546 C. Listiny soukromé. C. XXII. Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304—1521. Sebral a k vydání upravil František Dvorský. Na stranách 1—283. (Tato část obsahuje listiny z let 1501—1521.) 759. V Březové 11. čce 1501 výpověď mezi Stanisl. bisk. Olom. a bratry z Boskovic o vody 760. Na Hodoníně 1. září 1501 dobrá vůle bratří z Kunstatu Vilémovi z P. na Novošice . . 761. Na Hodoníně 16. září 1501 list správní bratří z Kunstatu Vilémovi z P. na louku . . 762. Na Budíně 6. list. 1501 král zapisuje Klepotovice pánům Tovačovským . . . . . . . . 763. 2. pros. 1501 list správní od Žopského na Polouvsí Vilémovi z Pernštejna . . . . . . 764. 10. pros. 1501 nález o dílčí listy mezi Markvartem Valeckým a Vilémem z P. . . . . 765. 28. pros. 1501 Čeněk z Barchova odříká se mýta v Dašicích a Kostěnicích . . . . . . . . . 766. 1501 král osvobozuje dům v Olomúci od břemen městských . . . . . . . . . . 767. 1501 kr. Vladislav Vilémovi z P. o privilegia Budějovických. . . . . . . . . . . . . . 768. V Olomouci 8. led. 1502 smlouva o rybolov na Samici Moravě . . . . . . . . . . . 8 *) Drobnějším písmem jsou zde zaznamenány takové kusy, které v tomto svazku nejsou otištěny doslovně, než jen u výtahu.

Strana 565
Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304—1521. 565 Str. 769. Na hr. Praž. 15. ún. 1502 král převádí právo z rukojmí klášt. Třebíckého na Viléma z P. 770. Na hr. Praž. 16. ún. 1502 král dává list mocný Hynkovi z Kunštatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 771. Na hr. Praž. 7. ún. 1502 král dává výplatu na Týnci n. L. Vilému z P. 772. Na hr. Praž. 16. bř. 1502 král připisuje Vilému z P. summy na zboží Třebíčském . . . . . . . . . . . . . 773. Na hr. Praž. 18. bř. 1502 král stvrzuje list na odúmrť Třebíčským daný 774. Na hr. Praž. 18. bř. 1502 král zabezpečuje náhradu za bourání věže Třebíčské . . . . 775. Na hr. Praž. 23. bř. 1502 král ruší výplaty na zboží Hlubockém . . . . . . . . . . 11 776. Na hr. Praž. 23. bř. 1502 kr. Vladislav staví cizí hrabata na roveň s pány . . . . . 12 12 777. Na Čes. Krumlově 13. čna 1502 Petr z Rosenberka kvituje Viléma z P. z 5000 kop m. . 778. 24. čna 1502 narovnání Viléma z P. s Králové-Hradeckými o strouhu, hráz oc . . . . 13 779. V Olomúci 24. čna 1502 Jan z Žop vkládá Vilémovi z P. Polouvsí ve dsky zemské . . . . . . 17 780. 27. čna 1502 narovnání o sedání Václava z Ludanic na soudu zemském . . . . . . . 17 781. V Olomúci 1. čce 1502 smlouva mezi Věrovanskými a Biskupickými o pastvy . . . . . 18 782. Na Budíně 21. září 1502 král na Adama Tovačovského převádí zápisy Kojetínské . . 19 . . . . . . . 20 783. 19. říj. 1502 Vilém z P. Loketským o jich sporu s bratry Šliky . . . . 784. 19. říj. 1502 Vilém z P. smlouvá se s Čeňkem z Barchova o vedení vody . . . . . . 20 . . . . . . 785. V Brně 23. říj. 1502 zápis o sněmu v Brně . . . . . . . 21 . 786. 11. list. 1502 Čeple z Belku pohání Bohuši z Opatovic o koupi domu v Kamenici . . . 23 23 787. 15. list. 1502 páni a rytíři na sněmu v Praze proti stavu městskému . . . . . . . . . . . 23 788. 18. list. 1502 Vilém z P. pohnán o výhost poddaného z Otmic . . . . . . . . . . . 24 789. Na Pardubicích 26. pros. 1502 Vil. z P. dostává hory, jež by našel na zboží Kunstatském oc . . . . . 24 790. 28. pros. 1502 Čeněk z Barchova zříká se mýta v Krstěnicích a v Dašicích 25 791. Na Tovačově 7. ún. 1503 Jan z Šelnberka smlouvá se o zástavu Kojetína s Janem Kunovic 26 792. Na Tovačově 13. ún. 1503 smlouva o duby z lesa Chropyňského k stavbě na Tovačov . 27 793. V Praze 15. bř. 1503 smlouva o Tovačov mezi Johankou z Krajku a Vilémem z P. . . 29 794. Na Tovačově 3. dub. 1503 Johanka z Krajku dává zápisy na Kojetín Vilémovi z P. . . 32 795. V Olomúci 10. dub. 1503 Stanislav bisk. Olom. dává manství na Lobadice bratřím z P. 796. Na Pardubicích 25. dub. 1503 Vilém z P. rozprodává dvůr v Rychnově lidem pod úrok 33 797. Na Pardubicích 19. kv. 1503 Vilém z P. prodává Lhotským a Jedlinským role pod úrok 34 798. 22. kv. 1503 smlouva o zatopení rolí Pardubských rybníkem Jesenčanským . . . . . . . . . 35 799. V Olomúci 24. čna 1503 odpor Johanky z Cimburka proti vkladu Tovačova . . . . . 35 800. 29. čna 1503 list správní na Tovačov od Johanky z Krajku Vilémovi z P. . . . . . . 35 801. V Olomúci 29. čna 1503 smlouva o Bojanovice mezi pány z Kunstatu . . . . . . . . 36 802. 25. čce 1503 Vilém z P. smlouvá se s Kr. Hradeckými o sirotky, dluhy oc . . . . . . . . . 36 803. 5. srp. 1503 zprávy o poselství sněmu českého ku králi, klepy o Vílémovi z P. . . . . 38 804. Na Přerově 21 srp. 1503 Vilém z P. dává mlýn na Bečvě Ondřejovi Šilhanovi . . . . 39 805. 30. září 1503 Blahoslav o Vilémovi z Pernšteina . . . . . . . . . . . . . . . . 40 806. 10. list. 1503 kap. Olom. pohání Viléma z P. o věci poddanské . . . . . . . . . 41 807. Na Meziříčí 21. list. 1503 list správní na ves Roženku od Václava z Tečic Vilémovi z P. 44 808. [Ok. 1503] Vilém z P. stvrzuje soukenníkům Rychnovským držení valchy . . . . . . . 44 809. V Brně 3. bř. 1504 Burjan z Nové Vsi činí Viléma z P. poručníkem . . . . . . . . 45 810. 8. čna 1504 smlouva Viléma z P. s kapitolou Olomúckou o některé půhony . . . . . 45 811. 28. čna 1504 smlouva Viléma z P. s kapitolou Olom. o pastviska u Dluhonic . . . . 47 812. 29. čna 1504 Vilém z P. a podobojí odepřeli účastniti se jednání o sněm . . . . . . . . . 48 813. 28. září 1504 stavové čeští posílají poselství ku králi Vladislavovi . . . . . . . . . . 48 814. Na Třebíči 12. list. 1504 smlouva Viléma z P. s Markvartem Valeckým o vodu . . . . 48 815. Na Tovačově 3. pros. 1504 Vilém z P. udílí svobody měšťanům Tovačovským . . . . . 49 816. Na Tovačově 5. pros. 1504 Vilém z P. stvrzuje Kralickým dřívější privilegie . . . . . 51 817. Na Tovačově 6. pros. 1504 Vilém z P. osvobozuje Věrovanské od hlásek. . . . 53 . . 818. Na Pardubicích 21. pros. 1504 smlouva Viléma z P. o řeku u Dvakačovic s Mikul. z Mezilesic . . 53 819. 26. led. 1505 Vilém z P. smluvcem mezi Staroměstskými a Novoměstskými . . . . 54 820. V Jihlavě 13. bř. 1505 dobrá vůle Jihlavských na listy od kláštera Třebíčského . . . 54 821. 1. dub. 1505 Jan z Lomnice prodal 2 lány s krčmou v Rudvíkově . . . . . . 54 . . 822. 18. dub. 1505 nález mezi Stošem z Kunic a Vilémem z P. o odkaz Ctibora z Cimburka . 55 9

Strana 566
566 823. 824. 825. 826. 827. 828. 829. 830. 831. 832. 833. 834. 835. 836. 837. 838. 839. 840. 841. 842. 843. 844. 845. 846. 847. 848. 849. 850. 851. 852. 853. 854. 855. 856. 857. 858. 859. 860. 861. 862. 863. 864. 865. 866. 867. 868. 869. 870. 871. 872. 873. 874. 875. 876. 877. .V Olomici 29. ćna 1508 kláster Olomúcký dává Klopotovským odúmrť . Rejstřík písemností: Na Tovačově 23. čna 1505 Vilém z.P. dává Bolelickým a Hrdibořským les a à louku v červenci 1505 Vilém z P. v popisu branných proti Šlikům . . . 14. říj. 1505 list správní Prokopa z Zámostí na dvůr Janu Račovskému "M 2. říj. 1505 Vilém z P. relatorem o platnosti rozsudku králova proti městům PD Na Pernštéině 11. list. 15605 Vilém z P. prodává nivu y Zśmosti . . oro om om e t t n Na Pern&teiné 11. list. 1505 Vilém z P. prodává nivu Špačkov v Zámostí. . . 21. list. 1505 kněz Jan pohání Viléma z P. z držení kláštera Prostějovského e.t oe Na Pardubicích 25. led. 1506 Vilém z P. dává místo pod plat u Hluéele 20. dub. 1506 smlouva Viléma z P. s Kostkou z Postupic o vedení vody 11. kv. 1506 Jan Kostka z Postupic prodává hrad Brandýs Vilémovi z P. . . 11. kv. 1506 Vilém z P. má v uschováni majestáty Anny a Markéty z Postupic . "D 11. kv. 1506 Jan Kostka oddéluje Annu a Markétu z Postupie od dédictví LitomyBle . . 15. kv. 1506 kapitola Olomoucká pohání Viléma z P. o pastvy . . . . . . . . .. .15. kv. 1506 kapitola Olomoucká pohání Viléma z P. o pastvy a louky V Olomüci 22. čna 1506 Prokop ze Zámostí vkládá Vilémovi z P. ve dsky dvür . . . . . Na Tovaéové 29. óna 1506 Vilém z P. dává Klopotovskjm blata k dólśni luk. . . . . 1. éce 1506 smlouva mezi Ratickymi a Vodńanskjmi o vrch. . . . . . . . + + + + Na Tovačově 1. čce 1506 Vilém z P. zabezpečuje Kojetínské, že nedodělá rybnik . . Na Tovałovs 1. čce 1506 Vilém z P. dává Kojetínskym 2 lány role knéZeké . . . Na Jemnici 11. srp. 1506 Václav z Ludanic prodává Gronvíz Jindřichu z Lipóho 14. list. 1506 Vilém z P. jedná synovi Vojtěchovi nejvyšší hofmistrství . . . Na Pardubicích 25. list. 1506 Vilém z P. dává Lobodickým právo vaření piva . 5. br. 1507 Vilém z P. mezi relatory sněmu proti městům . . Na Pardubicích 12. bř. 1507 synové Viléma z P. slibují zachovati kčaft otcův . ej Na Pardubicích 25. bř. 1507 dílčí list Viléma z P. na statky české i moravské Í . Na Pardobicích 6. dub. 1507 souhlas Jana z Pernšteina s dílčím listem otcovým Na Pardubicích 6. dub. 1507 souhlas Vojtěcha z Pernšteina se závětí otcovou Na Pardubicích 23. dub. 1507 Vilém z P. o uschování kšafiu svého . . . . . ... Na Pardubicích 23. dub. 1507 synové Viléma z P. Brňanům o zachování nařízení otcova Na Budíně 21. kv. 1507 list kr. Vladislava na clo Pardubickým . . . . . 29. čna 1507 Hynek Bradlecký prodává dědictví v Holicích Vilémovi z P. 30. čna 1507 Čeněk z Barchova prodává statek v Dašicích Vilémovi z P. . . . . . . Na Pernšteině 7. čce 1507 Vilém z P. osvobozuje dům klášterský v Nosislavi od pitt . V Přerově 11. čce 1507 list správní Jiř. Leščenského na dvůr v Předmostí . Na Pardubicích 10. srp. 1507 Vilém z P. propouští odúmrť Lanškrounským 8. říj. 1507 slyšení svědků o panství Rožnovském a Vsetínském 15. list. 1507 smlouva Bohuňka z Ješovic s rychtářem Rovenským . 27. list 1507 smlouva s Mikulášem Trčkou o zadělání toků rybníka Třebechovického 5. pros. 1507 smlouva s mlynářem o mlýn Březský u Pardubic 1507 smlouva s Vaňkem kolářem o dům v Pardubicích . . 1507 smlouva s mlynářem o mlýn podvalchovní v Pardubicích V Prostějově 22. ún. 1508 Vilém z P. dovoluje Lobodickým užívání lesů . . V Prostějově 22. ún. 1508 Vilém z P. dovoluje vystaviti 2. mlýn v Přerově 156. br. 1608 Vilém z P. prostředníkem v rozepři o 8. hlas mezi stavy . . . . . . . « 4 20. bř. 1508 bratří z Leskovce prodávají dědictví v Býšti a Chvojenci Vilému z P. Na Pardubicích 1. dubna 1508 Vil. z P. převádí právo na trhy v Mohelně na Zd. z Kralic Na Tovačově v červnu 1508 stížnost stavů mor. proti strannému zápisu královu 30. čna 1508 smlouva Viléma z P. s kapitolou Olom. o rozmanité půhony . 16. čce 1508 Heřman z Sulic svoluje k pou&ténf vody do rybnfka pod Dubovcem . . . . . . . Srp.] 1608 nauéení kr. Vladislava hejtmanüm kraje Prachenskóho, jak se mají chovati . . M. srp. 1508 Vilém z P. vyslancem královským na sněmu v Olomouci. . . . . . . . . 8. září 1508 Vilém z P. jako hejtman Chrudimský na sjezdu proti zhnubeüm zemským . 1508 zprávy bratrské o vyprošování zámků na králi, o dobývání Brandejsa sc . Na hr. Pražském 14. říj. 1508 nařízení správcův zemských proti Kopidlanskómu . 

Strana 567
Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304—1521. 567 Str. 878. Na M. Třebové 11. list. 1508 Ladslav z Bozkovic prodává Židlochovice Vilémovi z P. . 101 879. Na M. Třebové 11. list. 1508 Vilém z P. dostává opravu na Uherčicích od Ladslava z Boskovic . 102 880. 8. pros. 1508 nálezy mezi Olomúckými a Vilémem z P. . . . . . . . . . 103 881. Na Helfenšteině 18. pr. 1508 Vilém z P. prodává Jiř. Leštěnskému dvůr v Liskách . . 104 882. 1508 Prokop ze Zámostí vkládá Vilému z P. své dědictví v Zámostí . . . . . . . . . . . . 104 883. 1509 účastenství Viléma z P. ve sporu mezi stavy českými . . . . . 105 884. Na Přerově 17. led. 1509 Vilém z P. prodává Jiř. Leštěnskému dvůr v Předmostí . . . 105 885. Na Tovačově 24. čna 1509 Vilém z P. prodává Tovačovským role . . . . . . . . 106 886. V Olomúci 27. čna 1509 Dobeš z Vinař prodává dvůr ve Vinařích Přerovským . . . . 107 887. Na Pardubicích 15. srp. 1509 Vilém z P. dává Pardubickým odúmrť . . . . . . . . 108 888. Na Pardubicích 8. září 1509 Vilém z P. udílí Pardubickým clo a jiné milosti . . . . . 109 . . . . . 112 . 989. Na hr. Pražském 21. říj. 1509 král přidává Vilému z P. vsi některé . . . . . 890. Na hr. Pražském 13. list. 1509 král dává Vilémovi z P. opravu kláštera Olomúckého . . 112 891. 11. pr. 1509 Vilém z P. rukojmím na dlužním úpisu Mikuláše z Hořic . . . . . 113 892. Na hr. Pražském 14. pr. 1509 král dává Vilémovi z P. opravu kláštera Oslovanského . . . . . 113 893. 1509 list královský, aby Vilém z P. k soudům zem. stával, když se mu líbí . . . . . . . . . 113 . . . . . 113 894. 1510 Vilém z P. poslem ke dskám o neodcizování statků od koruny České . . . . 895. V Olomúci 16. led. 1510 Mikuláš Štítovský prodal Vilémovi z P. zboží v Štítovicích . . 113 896. Na hr. Pražském 31. led. 1510 král dává výplatu zboží Týneckého Vilémovi z P. . . . . . . . 114 897. V Brně 10. bř. 1510 Zbeněk z Kralic přijímá Viléma z P. na spolek . . . . . . . . 114 . 898. V Olomúci 10. bř. 1510 král Vladislav dává Ivančickým mostné . . . . . 115 899. V Olomúci 11. bř. 1510 král svoluje k směně o rybníky mezi J. z Lom. a Janem z P. 115 900. Na Pardubicích 15. bř. 1510 Vilém z P. dává řezníkům Pardubickým artikule cechovní . 116 901. V Olomúci 19. dub. 1510 dva nálezy mezi Vilémem z P. a Petrem z Greisnperku . . . 119 902. 7. kv. 1510 smlouva Viléma z P. o mlýn Dvakačovský s panem Kostkou . . . . . . . 120 903. Na M. Krumlově 22. kv. 1510 Jindřich z Lipého přidává Bohunce z Pernšteina nad věno 122 904. 4. čna 1510 smlouva Viléma z P. s Hradeckými o lidi usedlé na gruntech jejich . . . . . . 122 905. Na Hranicích 15. čna 1510 Vilém z P. propouští poddaným z Prus a Podolíčka odúmrt . 123 906. V Olomúci 28. čna 1510 ubrmanská výpověď o pastvy u Dluhonic . . . . . . . . . 123 907. Na Tovačově 3. čce 1510 Vil. z P. slibuje neodcizovati nic od kláštera sv. Jak. v Olomúci 124 908. Na Hranicích 4. čce 1510 Vilém z P. prodává dvůr v Polouvsí Janu Doubravovi . . . 125 909. V Olomúci 4. čce 1510 smlouva Viléma z P. s kapitolou Olomúckou o mlýn Tučapský . 126 910. Na M. Krumlově 11. čce 1510 Jindřich z Lipého propouští many své v Čechách Vil. z P. 128 911. Na M. Krumlově 11. čce 1510 Vilém z P. slibuje dáti ty many Janovi z Lipé . . . . 128 912. Na Pernšteině 19. čce 1510 smlouva Viléma z P. s Bočkem z Kunstatu o Bojanovice . 129 913. Na Polné 24. čce 1510 dobrá vůle Bočka z Kunstatu na Bojanovice . . . . . . . . 130 914. Na Pernšteině 31. čce 1510 dobrá vůle Jana z Pernšteina na Bojanovice . . . . . . 130 . . . . 131 915. Na Pernšteině 31. čce 1510 Vilém z P. dává Bohdaleckým náhradu za vytopené grunty 916. Na Pernšteině 4. srp. 1510 Vilém z P. slibuje Prostějovským ochranu víry podoboji . . 131 917. V Prostějově 8. srp. 1510 Václav Bílovský prodává dvůr v Bílovicích Mat. Rouskovi . . 132 918. Na Pardubicích 10. srp. 1510 Vilém z P. dává lhotu těm, kdo v Přerově stavěti budou 133 919. V Brně 17. září 1510 biskup Stanislav Olom. prodal Popůvky Vilémovi z P. . . . . . 134 920. Na Třebíči 25. září 1510 dobrá vůle Třebíčských na dlužní list opata Třebíčského . . . 135 921. Na Pardubicích 28. září 1510 Vilém z P. zakládá špitál pro 5 lidí v Pardubicích . . . 136 922. 16. říj. 1510 Vilém z P. poslem od sněmu ke dskám . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 923. Na Mezříčí 2. list. 1510 směna rybníků mezi Janem z Pernšteina a Janem z Lomnice . 137 924. V Kr. Hradci 12. pros. 1510 usnesení sjezdu krajského v Hradci Kr. o zločincích . . . 139 925. Na Litomyšli 26. pros. 1510 Kostka z Postupic dává svobody Litomyšlským . . . . 140 926. Na Přerově 20. kv. 1511 Vilém z Vickova prodal dvůr ve Vládyčím Újezdě . . . . . . 141 927. 25. čna 1511 Vilém z P. od krále Vladislava na sněmu v Olomúci . . . . . . . . . . . . 142 928. Na Tovačově 12. čce 1511 Vilém z P. postupuje Ivaňským dvůr . . . . . . . . . . 142 929. Na Tovačově 15. čce 1511 Vilém z P. dává Oplocanským právo pivo vařiti oc . . . . 143 930. V Prostějově 25. čce 1511 Vilém z P. vzdává se odúmrti po Nosislavských kněžích . . 144 931. Na Pardubicích 16. srp. 1511 Vilém z P. dovoluje Novoměstským udělati si rybník . . 145

Strana 568
568 932. 933. 934. 985. 986. 937. 938. 939. 940. 941. 942. 943. 944. 945. 916. 947. 918. 949. 950. 951. 952. 983. 954. 955. 956. 957. 958. 959. 960. 961. 962. 963. 964. 965. 966. 967. 908. 969. 970. 971. 972. 978. 974. 975. 976. 977. 978. 979. 980. 981. 982. 983. 984. 985. 986.. Rejstřík písemností: Str. Na Pardubicích 22. srp, 1511 Vilém z P. dal Brněnským poslední pořízení k uschování . 146 Na Přerově 23; srp. 1511 Vilém z P. dává špitálu Pferovskému louku. . . . . . . . 147 Na Pferové 23. erp. 1511 Vil. z P. prodává nivu ode dv ra Vinarského Janovi Bfezinovi 147 Na Pardubicích 27. srp. 1511 Vilém z P. propouští Popovicům odúmrť . . 148 V Brně 14. září 1811. una z Kunstatu prodává Vilému z P. Bojanovice Horni . . 148 14. září 1511 Vilém z P. rukojmím při smlouvě svatební Anny z Hradce — . . . 148 V Budíně 27. list. 1511 Vilém z P. ve správě důchodů královských byl spořivým 0. . . 148 Na Pardubicíeh 5. pros. 1511 Vilém z P. slevuje na činži z mlýna v Přerově. . . . . 148 Na Budíně 26. pros. 1511 král ujišťuje Viléma z P. o ztracených zápisech na kláštery . . 149 Na Budíně 31. pros. 1511 král Vladislav dává Vilému z P. Hodonín k dědictví . . . . 150 Na Budíně 10. ún. 1512 list královský Vilémovi z P. na zaraZení hor stfibrnych oc . . 151 Na Pardubicích 24. ún. 1512 Vilém z P. postupuje Jindřichovi z Lipého Hodonín . , . 152 7. bř. 1512 Jan Petrovský vkládá ve dsky Vilémovi z P. plat v Letonicích . . . . 152 V Brně 7. bř. 1512 Lechvický z Zástřizl vkládá ve dsky Vilému z P. Melešín se . . . 152 V Brnó 8. bf. 1512 Vit z Kralic přijímá Viléma z P. na spolek . . . -158 V Brně 11. bř. 1512 Lidmila z Miroslavě vzdala právo na Pohuřelicích svému muži . . 158 28. dub. 1512 Vilém z DP. relatorem od snému českého ke dskám . . . 158 V Praze 26. dub..1512 smlouva Viléma z P. s Petrem z Rosenberka. 0 "vody vedení oc . 153 Na Pardubieich 18. éóna 1512 Vilém z P. dává Pardubickym vjsady. . . . . . . . . 154 Na Pardubicích 18: čna 1512 Vilém z P. dává Pardubickým zřízení obecní . . . . . 158 V Olomüci 24. čna 1512 Jan z Čertorej právo své na Selítkách převádí na Viléma z P. . . . 171 Na Prostějově 1. čce 1512 dobrá vůle Rouska Vilémovi z P. na dvůr v Bílovicích . . . . . . . 171 V Prostějově 2. čce 1512 Vilém z P. osvobozuje rybáře Tovačovské od robot. . . 171 Na Přerově 6. srp. 1512 Vilém z Vickova prodává Vilémovi z P. Dubany . . 172 Na Budíně 21. záfí 1512 kr. Vladislav povoluje soukenníküm Pfrerovskym peécet . . 173 Na Budíně 21. září 1512 kr. Vladislav dává list mocný Janovi z Lipého . . 0. 0. 0.174 Na Bozkovicích 6. list. 1512 Vilém z P. koupil Stařechovice, Služín, Čechy, Ohrozín sc . . . . 17 Na Krumlově 19. list. 1512 Jindřich z Lipého uložil poslední vůli na radnici Y Brné . . 175 25. list. 1512 Vilém z P. na sněmu v Praze relatorem ke dskám . . . 176 25. list. 1512 Ladslav z Boskovic Vilémovi z P. prodal Vicov, Čechy, Služín, "Stařechovice 176 Na Pardubicích 6. pr. 1512 Vilém z P. dává špitálu Přerovskému pat . ......177 Na Pardubicích 6. pr. 1512 Vilém z P. postupuje Sudlicovi z Žernoví louku kněžskou . 178 Na Letovicich 19. pros. 1512 Ladalav z Bozkovic prodal Trčkovi vsi Bohuňov oc . 178 Na Pardubicích 21. pr. 1512 Vilém z P. prodal roli dvorskou lidem z Přerova . . 179 Na Pardubicich 21. pr. 1512 Vilém z P. prodává Pferovskym louku Markrabinu 180 Na Budíně 21. pr. 1512 kr. Vladislav Janovi z Lipého dává léta . . . . . . . . . .181 V Olomüci 9. led. 1513 Mikulá& z Bystfice Janovi z P. prodal Certoryje . . e. . 182 V Olomůúci 18. led. 1513 Tomáš z Bohuslavic prodal Vilémovi z P. !/; dvora v Büoviefch . . . . 182 Na Pardubicícli 6. án. 1513 Vilém z P. stvrzuje Pferovskyjm privileje, mění roboty c . 182 12. in. 1513 Štěpán z Koloděj prodává dédictví v Liténinách Vilémovi z P. . . . . .185 Na Pardubicích 26. kv. 1513 Vilém z P. dává některým vsím na Pardubicku odümif . . 185 Na Budíně 26. kv. 1513 král Vilémovi z P. propouští desátky vinničné na Židlochovicích 185 24. srp. 1513 Vilém z P. prodává dvůr v Turově Martinovi Rovenskému . . . . . . 186 V Brně 14. září 1513 smlouva o lidi a grunty statku Jaroměřického e... . „. 186 80. září 1513 smlouva Viléma z P. s Hradeckými © směnu gruntův . e. .187 Na Přerově 9. říj. 1513 Vilém z P. prodává dvůr Přerovským k rozdělení . . . . 188 Na Továčově 9. říj. 1513 Vilém z P. dává Kojetínským louky k užívání . . . . . . 189 [20. říj.] 1513 Vilém z P. přítomen při změně rady v Praze . | e... on s. S 19) 12. list. 1613 Márkvart ze Sulic prodal Turov Vilémovi z P. . . . . 190 Na Pardubicích 23. list. 1513 Vilém z P. dává soukennikim + v Rychnov vé řád cechovní . 190 2. pr. 1513 Bene$ Sendrazsky zastoupl Viléma z P. ve Skodé pfi koupi Roudnice . . . 193 Na Budíně 23. pr. 1518 král dává opravu na Citové a Brodku Zdenkovi z Kokor . . . 194 20. ún. 1514 Vojtěch z P. dopouští vesničanům na Lanškrounsku o statku pořizovati . 195 27. bf, 1514 Vilém z P. pohnal Kundráta z Kremheimu z náfku soudu komorního . . 195 1514 jednání.Viléma.z P. na Horách Kutnách o üfad v mincioc . . . . 196 

Strana 569
987. 988. 989. 990. 991. 992. 993. 994. 995. 996. 997. 998. 999. 1000. 1001. 1002. 1003. 1004. 1005. 1006. 1007. 1008, 1009. 1010. 1011. 1012. 1013. 1014. 1016. 1016. 1017. 1018. 1019. 1020. 1021. 1022. 1023. 1024. 1025. 1026. 1027, 1028. 1029. 1080. 1081. 1032. 1033. 1034. 1035. 1036. 1037. 1038. 1039. 1040. 1041. Listinář pana Viléma z Pernsteina z leb 1304—1521. 569 Str. Na Pardubicích 14. kv. 1514 Vilém z P. dává Bohdaneckým novou obec a jiné výhody . 196 10. čna 1514 Bohuněk z Jenišovic prodává Litětiny Vilémovi z P.. . 198 25. čce 1514 Vojtěch z P. propouští Lanškrounským odúmrť . . e. . . . + « :198 1514 noviny psané Krištofovi Szydlowieckému ode dvora kr. "Vladislava ..... . . 198 Na Krumlově 31. srp. 1514 přiznání Jana z Lipého o penězích zapsaných paní Boh. z P. 199 Na Budíně 28. září 1514 král hájí jmenování Vojtěcha z Pernšteina hofmistrem . . . 200 Na Budíně 4. říj.. 1514 kr. Vladislav dává Lanškrouským trh týdenní ... .. . .. ... + 201 Na Pardubicích 6. říj. 1514 Vilém z P. slibuje Bystřické ponechati při víře podobojí . 201 27. list. 1514 Vilém z P. jediný ze správců zemských chtěl činiti počet . . . . . . . . . . 202 Na Budíné 13. pr. 1514 král dává Vilémovi z P. Pohořelice k dědictví . . . 000.0... . 202 Na Budíně 18. pr. 1:14 Vilém z P. ze statků duchovních nemá býti splacován "m . . . 202 Na Budinô 21. pr. 1614 kr. Vladislav o hofmistrském platu Vojtěcha z Perniteina . . 203 Na Budíně 27. pr. 1514 król zapisuje Vilémovi z P. plat na klášteře Třebíčském . . . 203 1514 Jan z Lipého uvoluje se Evanéice postoupiti Vilémovi z P.. . . . . . . . . 204 5. ün. 1515 Vilém z P. potvrzuje a dává práva Prostèjovskÿm ..... . . . 205 Na Pardubicích 11. bř. 1515 Vilém z P. u Hradeckých nic nemá pohledávati e. « « . 206 V Preśpurce 21. bř. 1515 kr. Vladislav dává Vilému z P. list mocný na kšaftování . . 206 Na Pardubicích 30. dub. 1515 poslední pořízení Viléma z Pernsteina . . . . . . . . 209 Na Pardubicích 30. dub. 1515 Vilém z P. dává Senickým dvůr a propouští odümrt . . 220 po 8. kv. 1515 úvod k obecnímu zřízení města Pardubic, chválící Viléma z P. ; . . . 222 V Prešpurce 9. čna 1516 král posílá Viléma z P. na svém místě na sněm do Olomouce . . . 228 25. čna 1515 Mikuláš ze Vrahovic vkládá Vilémovi z P. zboží v Senici do desk 2.5.5 923 Na Krči 25. čna 1515 svědomí hr. z Pezinku o horách a řekách na Vsetínsku . . . . 224 Na Pernšteině 8. čce 1515 Vilém z P. osvobozuje poddané Pernšteinské od vození ryb . 224 Na Pardubicích 17. pr. 1515 Vilém z P. dává ševcům Pardubickým artikule cechovní . 225 Na Pardubicích 20. pr. 1515 Vilém z P. osvobozuje Kojetínské a Tovacovské od vození vín .227 1515 Jan z Pernšteina propustil Bratřím v Tovačově místo k vystavění sboru . . . . 229 V Olomúci 7. led. 1516 čtyři vklady statků do desk zemských . . . . . .. ... 230 : 92. án. 1516 Vilém z P. koupil panství BydZovské od Havl» Zvífetickóho . . . . . . . . . 230 22. ún. 1516 Vilém z P. koupil dédictvi Ha&ka Zvifetického Hlu&ce o0 . . . . . . . . . . 290 10. br. 1516 Vilém z P. koupil zboží Jana z Boskovic v Hodoníně . . . .. . . . 231 Na Pardubicích 8. dub. 1516 Vilém z P. stanoví plat za fůry krybníkům na Pardubsku 231 Na Pard. 10. dub. 1516 Vil. z P. stanoví takovýž plat na Potšteinsku, Liticku, Brandýsku a Rychnovsku 232 ‘Na Prostéjové 18. čna 1516 Vilém z P. dává Prostějovským rozličné milosti . . . . .232 V Olomúci 25. čna 1516 Jan Kobík Vilémovi z P. vkládá do desk ves Pavlovice sc . . . . . 235 Na Pardubicích 2. srp. 1516 Vilém z P. propouští Novému Městu odúmrť. . . . . . 235 Na M. Krumlově 24. září 1516 smlouva Jana z P. s klášt. Kounickým o ryb. u Pohořelic 235 26. list. 1516 výpověď mezi Vilémem z P. a Jindřichem z Lomnice v příčině Zachaře . 236 Na Pardubicích 6. pr. 1516 Vilém z P. rozmnožuje nadání kláštera Pardubického . . . 238 Na Pardubicích 29. led. 1517 Vilém z P. činí obdarování Novému Bydžovu . . . . .240 22. ún. 1517 Trčka z Lípy postupuje Vilémovi z P. list správní na vsi Bohuňov oc . . . . . 24 V Rajhradě 6. bř. 1517 smlouva Jana z P. s klášterem Vilímovskym o ves Narvice . . 243 Y Olomáci 12. bř. 1517 stvrzení smlouvy Viléma z P. s klášt. sv. Michala v Brně o Němčičky 245 Na Budíně 26. bř. 1517 potwrzeni smlouvy Jana z P. s klášterem Kounickým o Němčičky . . . 246 Na Budíně 29. bř. 1517 král Ludvík překládá Lanškrounským trh týdenní . . . « . 246 Na Meziříčí 24. čce 1517 Apolona ze Otěnic dává pánům z Lomnice právo na ves Mezihoří . . 246 Na Pardubicích 28. září 1517 Vilém z P. odkazuje Bohunce z P. stříbrné náčiní . . . 246 11. srp. 1517 Mikuláš Zub postupuje list dlužní bratřím Tiuksům z Vrabí. ... . . . . . . 248 9. říj. 1517 Bohuněk Křičovský z Radče prodal Vilému z P. ves Chudonice sc . . . . 248 16. říj. 1517 ves Borovsko a městečko Blučina vloženy do desk zemských v "Brně . . 248 24. říj. 1517 Vilém z P. původcem smlouvy Svatováclavské . . . 248 26. říj. 1517 smlouva Jana z P. s Jakubem kanovníkem Brněnským. o ves Borovsko . . . 249 27. říj. 1517 smlouva Jana z P. s Jiříkem Herynkem z Sloupna o vody vedení . . . 250 15. bř. 16:8 Jan Šust z Chodče prodává Vilémovi z P. dědictví v Bělé . . . . . 251 Na Lantškrouně 28. dub. 1518 Vojtěch z P. ponechává Lantskrounskó při "starém "platu 252 Archiv Cesky XVII. 72 

Strana 570
570 Rejstřík písemností: Str 1042. Na Lantškrouně 19. kv. 1518 Vojtěch z P. převádí roboty lidí z Sukové na peníze . . 252 . . . . . 253 1043. 16. čna 1518 Jan Litoborský prodává Vilému z P Sekeřice, Sekerky a Kozojedky 1044. Na Hranicích 24. čna 1518 Vilém z P. potvrzuje a udílí městu Lipníku práva . . . . 253 1045. V Prostějově 4. čce 1518 Vilém z P. udílí Prostějovským právo šenkovati víno a pivo . 256 1046. Na Pardubicích 18. sr. 1518 Vilém z P. rozmnožuje nadání kláštera v Pardubicích . . 257 1047. Na Pardubicích 21. srp. 1518 Vilém z P. dává artikule cechu krejčovskému v Pardubicích 258 1048. 11. září 1518 smlouva Štěpána Aděla z Ronovce s Vilémem z P. o Přelouč . . . . . . . . 260 1049. 20. list. 1518 Matyáš Libák Vilémovi z P. prodal vsi Smrkovice, Ohnišťany oc . . . . . . . 260 1050. 20. list. 1518 Vílém z P. za komorní plat ze Smrkovic může se hojiti na zboží v Kovači 260 1051. Na Prostějově 18. pr. 1518 Vilém z P. Plumlovské propouští z robot . . . . . . . . . . 261 1052. 18. ún. 1..19 bratří z Měnína prodali Vilému z P. dědictví v Šaplavě. . . . . . . . . . . 261 1053. 21. bř. 1519 bratří Baderští prodali Vilému z P. dědictví na Vysočanech . . . . . . . . . 261 1054. 16. kv. 1519 směna mezi Pardubičkami a Pardubicemi o role zádušní . . . . . . . 261 1055. 25. kv. 1519 Vilém z P. pouští Přerovským pozemek Kačično . . . . . . . . . . 263 1056. 17. čna 1519 Otmar z Holohlav prodal Vilému z P. dědictví v Skřivanech oc . . . . . . 264 1057. Na Pardubicích 15. srp. 1519 Vilém z P. rozmnožuje nadání kláštera v Pardubicích . . 264 1058. Na M. Krumlově 27. říj. 1519 smlouva Jana z Lipého s matkou o vydání věna . . . . 265 1059. Na Třebíči 28. list. 1519 Bohunka z Pernsteina Vilémovi z P. o držení Sádku . . . . 266 1060. 10. led. 1520 Vilém z P. uložil poslední pořízení své na radnici St. M. Pražského . . 267 1061. Na M. Krumlově 18. ún. 1520 Vilém z P. rozmnožuje Přerovským svobody . . . . . 267 1062. V Brně 3. bř. 1520 Vilém z P. vkládá Janu z Rožmberka plat na lidech v Hruškách . 269 1063. V Brně 4. bř. 1520 Jan z Lipého činí poručníky Viléma z P. a jeho syny . . . . . 269 1064. 5. bř. 1520 bratří z Kopidlna a bratří ze Ziberka ručí Vilémovi z P. svým zbožím . . 270 . . 270 1065. 16. kv. 1520 smlouva Viléma z P. s Janem z Rožmberka o ves Přibice . . . . 1066. 19. kv. 1520 smlouva Viléma z P. s Ludvíkem Zajímačem o Kunštát . . . . . . . . 272 1067. Na Pardubicích 22. čna 1520 Vilém z P. ponechává Pardubickým osazování fary . . . . . . 274 1068. Na Pardubicích 5. září 1520 druhé poslední pořízení Viléma z Pernšteina . . . . . . 275 V Brně 21. září 1520 směna Viléma z P. s Janem z Rožmberka o Hrušky a Přibice . 279 1069. 1070. Zpráva, že mají města s Vilémem z P. úmluvy k obraně proti šlechtě . . . . . . 280 - 1071. Na M. Krumlově 28. led. 1521 smlouva Bohunky z Lipého se synem o 15.000 fP gr. . 280 1072., 1521 zprávy o úmrtí a povaze Viléma z Pernšteina . . . . . . . . . . . . . . . . 282 C. XXII. Dodatek k listináři pana Viléma z Pernšteina z let 1472—1518. Vydává František Dvorský. Na stranách 548—563. 1073. 1074. 1075. 1076. 1077. 1078. 1079. 1080. 1081. 1082. 1083. 1084. 1085. 1086. 1087. 1088. 1089. 1090. 1091. 1092. 1093. 1094. 1472 nejmenovaní jistcové kvitují Viléma z P. ze sumy 1000 zl. . 548 . . . . . . . V. čci 1479 jmenován na sjezdu v Olomouci Vilém z P. mezi barones Bohemiae . . . . . . . 548 1480 Ctibor z Cimburka o zavedení češtiny do desk zem. na Moravě. . . . . . . . . . .. 548 548 10. dub. 1483 Vilém z P. v rozepři mezi bratry z Bozkovic a Brněnskými . . . . . . . . . Na Bystřici 27. pros. 1486 Vilém z P. propouští Bystřickým odúmrt . . . . . . . . . . . 549 549 1. říj. 1488 urovnání sporu o silnice mezi Budějovickými a Třeboňskými . . . . . . . 549 Z Drážďan 7. říj. 1488 Vilém z P. v poselství do Prahy k sjednání smíru mezi králi . . . . . Z Budína 20. pros. 1489 Martinus Praun o odjezdu Viléma z P. z Budína. . . . . . . . . 549 1491 o klenotech, jež bisk. Varadinský odvezl z Uher do Moravy. . . . . . . 549 . 23. bř. 1492 urovnání sporu Budějovických s Třeboňskými o silnici Krumlovskou 550 . . . Na Těšíně 4. září 1492 o svobodě panství Hlučinského odprodaného od knížectví Těšínského . . 550 15. ún. 1494 odpověď daná Vilémem z P. Moravanům o spojení Čech s Moravou . . . . . . 550 551 10. bř. 1494 Vilém z P. koupil dědictví Hynka z Sudomíře a z Hostivic . . . . . . . . . 22. září 1494 Vilém z P. koupil Pardubičky Mnichové od Anežky z Chlumu . . . . . . . . 551 6. list. 1495 Petr Sák rukojmě Vilémovi z P. za Ryšína za ryby . . . . . . . . . 551 . . . V Praze 11. bř. 1497 nález ve při Půty z Ryzmberka a Jindř. ze Švamberka s bratry z Gutšteina 552 V Budíně 23. kv. 1498 král stvrzuje směnu pozemků zatopených rybníkem Novočernským 553 1. ún. 1499 nařízení Viléma z P. o čeledi na zámku Hluboké . . . . . 553 . . . 1499 Vilém z P. poslal bratrovi Michalovi jakési artikule k posouzení . . . . . 557 Na Hranicích 10. srp. 1500 Vilém z P. propouští městu Lipníku volný výčep vína . . . . . 557 1500 Vilém z P. upouští od čepování vína panského v Hranicích . . . . . . . . . 557 . . 1500 epigram na Viléma z P. od Bohuslava z Lobkovic . . . . . . . . . . 557

Strana 571
Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304—1521. 571 Str. 1501 Vilém z P. radí k poklidu mezi Heřmanem z Janovic a Albrechtem vév. Bavorským . . . 557 1095. . 1096. 1502 Vilém z P. na rozkaz královský opravil hradby v Kolíně . . . . 558 V Budíně 10. bř. 1505 manové královští mají činiti přísahy v ruce Viléma z Pernšteina . . . . 558 1097. . . 1098. 558 Na Budíně 15. bř. 1505 Vilém z P. s plnou mocí od krále na sněmu českém . . 1099. 10. led. 1509 Vilém z P. rukojmím na dlužním listu Jiříka z Šelnberka Hynkovi Bradleckému . 558 558 . . 1100. 21. kv. 1509 Jan Žampach z Potštýna postupuje Vilému z P. své dědictví v Chocni . 1101. 15. čna 1509 dvůr v Hodkovičkách prodaný r. 1446 od kapitoly Vyšehr. vložen do desk . . . 558 V pros. 1509 Vilém z P. ve vyjednávání mezi králem Vladislavem a Jiřím vév. Saským . . . . 559 1102. 1103. 11. list. 1511 Vilém z P. byv v Kutné Hoře pro potřebu královu, své útraty platil. . . . . . 559 1104. 6. bř. 1512 Vilém z P. koupil dědictví Jana Cidliny z Lazic ve Vojenicích . . . . . . . . 559 1105. Na Pardubicích 20. dub. 1512 Vilém z P. dává soukenníkům Kosteleckým řád cechovní . . . . 559 1106. 4. pros. 1512 Vilém z P. mezi vyslanými od stavů do Kladska na sjezd . . . 559 . . . . Na Pardubicích 13. pros. 1512 Vilém z P. postupuje městu Lipníku platy z nových osadníků 560 1107. 1512 zmínka o Vilému z P. v rýmování: Hra flus v Čechách l. 1512 . . . . . . . . . . . 1108. 560 1109. 560 17. ún. 1513 Vilém z P. rukojmím za Zděnka Lva Mikulášovi Zubovi . . . . . . . . . . 1110. 560 19. ún. 1513 Vilém z P. koupil dědictví Štěpána z Koloděj v Litětinách . . . . . . . . . 560 1111. 4. říj. 1513 Vilém z P. koupil od bratří z Hustiřan tvrz Bukovku oc, . . . . . 12. list. 1513 Vilém z P. koupil dědictví Markvarta ze Sulic Turov, Čeradice oc 1112. 561 . . . . 561 . . . . 1113. 2. pros. 1513 Beneš Sendražský ručí Vilémovi z P. za zápis Hášovi z Ujezda učiněný . 1114. 1. čna 1515 Vilém z P. koupil dědictví Albrechta Cipla z Kravska Valemanice . . . . 561 1115. 17. kv. 1516 Vilém z P. koupil dědictví Haška Zvířetického z Wartmberka v Sloupně . . . . 561 1116. 11. led. 1516 Vilém z P. dal dům barvíři Švábovi v Pardubicích . . . . . . . . . 562 1117. 8. led. 1518 Vilém z P. daroval dům Janu Raušovi a Jiříkovi v Pardubicích . . . . . 562 1118. 8. led. 1518 Vilém z P. daroval městu Pardubicům domy u dvora panského . . . . . 562 D. Výpisky právní a dějinné. D. XVII. Urbář panství Hlubockého založený roku 1490. Vydává František Dvorský. Na stranách 284—374. Rejstřík k urbáři str. 284. Městečko Lišov 285, ves Voselný 289, Hůrky 290, Německé Hory 292, Kolný 293, Žár 294, Lhotice 294, Velechvín 295, Pustoty 295, Jelmo 296, Hrutov 297, Levín 297, Jivno 298, Lhotka 298, Přívořany 298, Chňava 299, Kaliště 299, Třebotova Hora 300, Hrdějovice 301, Opatovice 302; městečko Purkarec 303, ves Velice 304, Volešník 305, Munice 306, Chlumec 307, Bavorovice 308, Hosín 309, Chotýčany 310, Libnič 311, Dobřejovice 312, Jezmice 313, Poněšice 313, Vlkov 313, Všechlapy 314, Mydlovary 314, Zlatýšovice 315, Zliv 315, Podhradí 316, Křesín 316; Pištín 317, Češnovice 318, Zálužice 319, Jaronice 319, Břehov 319; Záblatí 320; Záhoří 321, M. Záblatíčko 322, Zbudov 322, Čičenice 323, Čavině 323; Chvaletice 324, Milenovice 326, Křtětice 326, Radčice 327, Stožice 328, Kloub 329, Krče 330, Žár 330, Myšenec 331; Sobě- šice 332, Předotice 332, Bošovice 333, Čížová 333, Svajsádlovice 333, Krašovice 333, Mladotice 334, Drhovle Menší a Větší 334, Pamětice 334, Bastrčice 334; Skály 335, Budičovice 336, Razice 337, Humňany 338, Semnice 338; Čepřejovice 338, Jiřetice 339, Bohunice 339, Kamenná 340, Vše- chlapy 340, Tvrzice 341, Bušanovice 341, Úlehle 342, Nahořany 342, Neuslužice 342, Třítež 343, Setěchovice 343, Bolikovice 344, Radhostice Hořejší a Dolejší 344, Stránějovice 344, Milejovice 345, Hostice 346; městečko Kamýk 346, Lhota 348, Radobýle 348, Veliká 348, Zhoř 349, Zduchovice 349, Solenice 351, Lhota 351, Kosobudy 351, Planá 351, Klenovice 352, Milešov 352, Proudko- vice 352, Hrměždice 352, Vesce 353, Přívozec 353, Drahotěšice 354, Vitín 354, Sěvětín 354, Světlík 354, Sukdol 355, Velechvín 355, Dobřejovice 356, Chotyčany 356, Zliv 356, Jezmice 356, Velice 357, Poněšice 357, Zlatýšovice 357. Způsob o rychtářích: Rychtářství Lišovské 357, Purkarecké 357, Pištínské 358, Záblatské 358, Chvaletické 358, Čížovské 359, Skalské 359, Milejovské 359, Kamýcké 359. Zpráva a zřízení o pojezdném, o lovčích i o hajných na zboží Hlubockém 360, Petr lovčí z Purkarce 360, Peša hajný z Zlatýšovic 361, Buzek hajný z Velice 362, Janek hajný z Jezmice 362, Jan hajný z Munic 363; lovcovství Jana Poněšického 363, hájemství Vlkovské 364, Jiřík hajný 72*

Strana 572
572 Rejstřík písemností: z Hosína 364, Vít hajný z Dobřejovic 365, Sukdol hajný z Úsilného 365, Jiřík hajný z Vele- chvína 365. Jak se má pojezdný zachovati 366. Paměť purkrabího 367. Str. 1. V Praze 1360 Karel IV. bratřím Kelfridovi a Mikul. z Lunkovic dává rychtářství v Lišově 367 2. V Praze 1377 král Václav IV. kuchaři Kundovi dává hájemství neb lovcovství v Purkarci 368 3. V Praze 4. pros. 1415 král Václav Jindřichovi z Černoklad dává dvůr v Municích- . . . 368 4. V Praze 8. led. 1417 král Václav Svojšovi z Vilhartic mění povinnost ze dvora v Křesíně 369 5. V Praze 24. dub. 1461 král Jiří lovčímu v Poněšicích potvrzuje privilej . . . . . . . 370 6. V Praze 17. srp. 1472 král Vladislav Jana ze Lhotky potvrzuje v držení dvora manského 371 7. 22. dub. 1489 smlouva o náhradu za pozemky zatopené lidem z Krče . . . . . . 372 8. Na hr. Praž. 5. říj. 1489 král Vladislav Jiříkovi pojezdnému vysazuje dvůr v Hosíně . . 373 9. Na hr. Praž. 23. dub. 1490 královská výsada vsi Olešníku na nestavění rybníka . . . . 374 . 10. Výtahy listin z let 1496 a 1506 již dříve tištěných . . . . . . . . . . . . . . . 374 D. XVIII. Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského založený po roce 1494. K vydání upravil František Dvorský. Na stranách 375—458. Město Pardubice 385, městečko Sezemice 382, ves Počaply 383, Lukovna 384, Choteč 384, Lány 384, Koloděje Velké a Malé 385, Časy 385, Zminný 385, Kladina 386, Dříteč 386, Bukovina u Hradce 387, Borek 387, Oujezd 388, Rokytno 388, Bohumileč 388, Dražkov 389, Býště 389, Chvojenec 390, Ředice 390, městečko Holice 391, ves Chvojno 393, Ostřetín 394, Veliny 394, Litětiny 395, Roveň 396, Komárov 397, městečko Dašice 398, ves Hedčany 399, Trojovice 400, Čeradice 400, Platě- nice 400, Prachovice 400, Turov 401, Moravany 401, Kostěnice 402, Bližňovice 403, Čankovice 403, Skalice 403, Blansko 403, Hostovice 404, Lhota Úrecká 404, Mnětice 405, Tuněchody 405, Ostře- šany 405, Blato 405, Nemošice 406, Pardubičky 406, Drozdice 407, Černá za Borem 407, Žižín 407, Bukovina 408, Lhotka 408, Přerov 408, Stolany 409, Jestbořice 409, Barchov 410, Bez- děkov 410, Lány na Důlku 410, Opočen 411, Opočenek 411, Krchleby 411, Srnojedy 411, městečko Přeloučí 411, Dvůr u Přeloučí 413, Mokošín 413, Lhota 413, Lhotka 413, Škudly 414, Kozašice 414, Jankovice 414, Trnová 414, Doubravice 414, Ohrazenice 415, Rosice 415, Svítkov 416, Mateřov 416, Hradiště 416, Brozany 416, Kunětice 417, Němčice 418, Hrobice 418, Srch 418, Černá pod Šeperkou 419, Steblová 419, Pohranov 419, Hrádek 419, Kavčiny Velké 419, Kavčiny Malé 420, městečko Bohdaneč 420, ves Nivčice 422, Bystřec 422, Černá u Bohdanče 423, Lhota na Blatníce 423, Rybitví 423, Neratov 423, Živanice 424, Přelovice 424, Mělče 424, Lohynice 424, Břehy 425, Semín 425, Sopřeč 426, Žarovice 426, Habřina 426, Jilovka 426, Vyšehňovice 427, Habřinka 427, Bělá 427, Valeč 427, Kasalice 428, Křičeň 428, Rohoznice 428, Dolany 429, Ždanice 429, Osice Velké 430, Osice Malé 431, Dobřenice 431, Roudnice 431, Lhota pod Libčany 432, Pravy 432, Kasalice 433, Hubenice 433, Polizy 433, Podolšany 433, Pohřebačka 434, Opatovice 434, Libišany 435. Maslojedy 436, Benátky 436, Račice 437, Habřinka 437, Březhrad 437, Plačice 437, Vlčkovice 438, Praskačka 438, Stěžery 438, Sedlec 438, Chrastnice 438, Urbanice 439, Ripsko 439, Kladruby 439, městečko Tejnec 439, Selmice 440, Chrčice 440, Lhota 441, Krakovany 441, Vinařice 441, Kojice 441, městečko Albrechtice 442, ves Štěpánovsko 442, Bělče Veliké 443, Bělček Malý 443, Hoděšovice 443, Poběžovice 443; — mlýny 443, podací kostelní 445, honové 445, o lesích 448, pustiny 449, Labe a řeky 452, roboty 455, louky 455, pastviště 457. D. XIX. Registra rybničná na panství Kunětickohorském, Pardubickém a Novo- bydžovském z let 1494—1520. K vydání upravil František Dvorský. Na stranách 459—538. Ves Podolšany 459, Ždanice 466, Zminné 466, Černá u Pardubic 466, Bukovina u Hradce 466, Bukovina u Pardubic 466, Lhotka u Pardubic 468, Doubravice 468, Rosice 469, Podolšany 469, Rybitví 470, Srch 470, Černá 472, Němčice 473, Hrádek 473, Neratov 474, Živanice 474, Lohenice 475, Opatovice 475, Hrobice 477, Pohranov 477, Steblová 477, Ždanice 477, Kavčiny Velké 479, Neratov 479, Přelovice 480, Lohenice 481, Živanice 481, Blatník 481,

Strana 573
Urbáře Hlubocký a Pardubský. Registra rybničná. 573 Rosice 482, Doubravice 482, Ohrazenice 483, Pohranov 484, Rosice 484, Živanice 485, Doubra- vice 486, Rybitví 486, Pojhranov 486, Steblová 487, Černá pod Šeperkou 487, Hrádek 487, Nivčice u Bohdanče 488, Němčice pod Hůrou 488, Počaply 489, Rybitví 489, Lhotka ná Blatnici 489, Lány u Dašic 490, Zminný 490, Bukovina u Pardubic 490, Černá pod Šeperkou 491, Kavčiny Malé 491, Ostřešany 492, Břehy 493, Dvakačovice 493, Živanice u Bohdanče 494, Doubravice 495, Rosice 495, Mělčí 495, Lohynice 495, Černá u Bohdanče 495, Neratov 495, Podůlšany 495, Ždanice 496, Opatovice 496, Živanice 496, Břehy 496, Lohynice 497, Sopřeč 497, Živanice 498, Bohdaneč a Neratov 498, Křičeň 498, Dolany 499, Němčice 499, Pohranov a Hrádek 499, Podůl- šany 499, Hrobice 499, Oujezd 500, Bohuměleč 500, Sezemice 500, Černá za Borem 500, Buko- vina u Pardubic 500, Bohuměleč 502, Veleny 502, Kostěnice 502, Moravany 502, Chvojenec 503, Hečany 503, Opatovice 503, Ředice 504, Bukovina 505, město Pardubice 506, ves Bukovina 507, Platěnice 507, Brozany 507, Holice 507, Přelovice 508, Tejnec 508, Srch 509, Němčice 509, Opatovice 509, Ždanice 510, Trnová 510, Neratov 510, Lohynice 511, Břehy 511, Semín 511, Bystrec 511, Kavčiny 512, městečko Holice 512, ves Bukůvka 513, Moravany 513, Habřina u Soprče 513, městečko Dašice 514, ves Slepotice 515, Roveň 515, Křičeň 516, Rohoznice 516, Dolany 517, Litětiny 517, městečko Bohdaneč 517, ves Platěnice 518, Moravany 518, Kostěnice 520, Dolany 520, Bohdaneč 521, Přelovice 522, Libišany 522, Rokytno 522, Přelovice 523, Neratov i Bohdaneč 523, Přelovice 523, Živanice 525, Podůlšany 525, městečko Dašice 526, Rovensko 527. Náhrady za zatopené pozemky na panství Bydžovském (1516—1518). Město Bydžov 528, Chudonice a Vysočany 530, Sloupno a Bydžov 531, Prask 532, Podoliby 532, Sloupno 532. O cídění struh 533: Roveň a Komárov 533, Dašice a Lány 533, Komárov 534. Smlouvy se sousedními držiteli statků o vodu str. 535—538: 1. 30. led. 1517 smlouva s Chrudimskými o pouštění vody na rybník Nemošický . . . . . . 535 2. 28. kv. 1517 smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Petrem z Sulic o strouhu . . . . . 536 3. 27. dub. 1519 smlouva Viléma z P. s Petrem Slepotickým o rybníky Turovské . . . . . 536 4. 16. pros. 1519 smlouva s Haškem Zvířetickým o vedení vody . . . . . . . . . . . . 537 D. XX. Z register zápisův o prodeji statků na panství Kunětickém a Pardubském od r. 1508. Na stranách 539—540.

Strana 574
Rejstřík jmen osobních a místních. A. Abraháé poddany 501, 506-6; Vit 408a. Abraham podd. 343b. Adam Jan podd. 450b; Adámek 395b, 501, 504-7; Jan 402b, 404a; Tomek 390b. Agrman podd. 395b. Ajse (Aie, AySe) Antonín podd. 287; Aidl 292-3, 354b. Aksamit podd. 404a; Jira 434a. Albik podd. 323b. Albl poddany 305. Albrecht král český: listy jeho 52, 183. "Albrecht vévoda Bavorský 38, 67, 549, 557. Albrecht poddany 381b. Albrechtice městečko u Pardubice 4421; viz Štoš Zikmund. Albustín poddaný 322b. Alexí masař 256. Altanír Konrád kanovník Olom. 95. Ambrož podd. 312, 356b-7a. Ambrůžík podd. 289. Anděl pán 451b, 497; z Ronovce Štěpán 260; Zikmund 196. Andreas poddaný 421. Andreska Jan podd. 436a. Andrl podd. 355b; Andrle 443a. Anežka abatyše Olom. 94-5. Anna vinopalka 378a. Antoś podd. 392a-3a; 397a, 401b, 415a, 417b, 420b, 422ab, 430a, 492, 500, 519a, Martin 439b. Antošek pivovarník 381b. Antoška 396a. Arkleb poddaný 453ab; 384a, 489; Matúš 383a. Arkleb viz z Bozkovic. z Arklebic Hostakovský Jan 130. Augustin podd. 310; doktor kró- lovsky (Kisenbrot) 97 ; hospo- dář v Brně 546; mlynář 120; Jíra 438b. Balaš poddaný 376b. Bálek Matěj podd. 33. Baloušek podd. 328a. z Bamberka Jan 370. Bančička Vitek podd. 428b. Bónov viz z Vickova. Baran poddany 469. Barbora Havel soukennik 438ab. Barchov ves u Pardubic 410, 448b, mlýn 445a; Barchovsky Jira 410a. z Barchova Čeněk na Dašicích 83-4; spor o mýta 6, 24-5; srov. Dašický. Bareš podd. 348a, 412b, 423a, 438b, Bartoň 389b, 419b, 439b. Baroch místo 509. Bárta poddaný 295, 304, 316a, 327b-8b, 336b, 345a, 350a, 854b, 390b-1b, 395a, 401b, 515; Kuba 402a; Mikes 392a; hajný 526; chalupník 310; jeznf 308; rybát 317a. DBartáfek podd. 394b-5b, 451a. Barták poddaný 393b, 405b, 417a, 419a, 421b, 436a, Vávra 413a, 4292. Jiřík B. Babčí poddaný 400a. Babek Jíra podd. 400b. Bacatovská pustota 296. Bach poddany 439a. Bacháček podd. 405a. Bachura Jan podd. 397a. z Backovic Adam a na Polici 54, vládyka 192, 198, 130, 176, 187, 199, 250-1, 281, tištěno z Boskovic 129, 222; Policský 49, 152, 214, tištěno z Beřko- vic 266. Bartl podd. 504; Vaněk 393a. Bahenec Jakub podd. 426 b;|Bartoloméj kněz klášt. sv. Michala Vávra 413b. v Brně 245. Bahna místo 414b, 415a; louka 455b, Bahno 248; rybnik 520. Bajété viz By&té. Balas Zikmund podd. 421a. Bartoh podd. 84, 349a, 388ab, 394b, 403b, 411b-2a, 416b, 418b, 423a, 426b, 431a, 438a, 440b, 441b, 461, 470, 481, *) Rejstříky k dílům VIL—XVI. sestavoval pod Hzenim a dozorem redaktorovfm p. Frantifek Tajrych, nyní professor na reálce v Pardubicích. Při přítomném díle XVII. propůjčil se k té práci podobně p. Štěpán Hejda, úředník v Praze. Rejstřík tento vypadl větší, poněvadž urbáře v něm otištěné obsahují nad obyčej mnoho jmen vlastních. Písmena a b při některých cifrách postavená znamenají levý a pravý sloupec na stránce. J. Kalousek. 

Strana 575
Rejstrik jmen osobních a místních. 488, 509; Jan 430b; mlynář 445a; rychtář 451b. Bartoněk poddaný 420b, 422a. Bartoníčků Tomek podd. 391a. Bartuś poddany 288, 299, 316b, 389a, 399a-3b, 403b, 411a, 415a, 491a, 430b, 437b, 442b, 451b, 454a, 497, 510; Jira 412b, hajný 434b, kožišník 412a; rychtář 435a. Bartošek podd. 397b-8a, 437a. Bartošovice viz Čeple. Bariošovský pán 380b, 479; Jan z Labouně hejtman na Pardu- bicích 88-90; Bartousovsky 121, 491-4, 496-7, 500; ryb- ník 448b. Bartüsek podd. 540; Jan 396a. Barušek poddaný 438. . Barva Jan podd. 412a. Barvik podd. 395b. Bastréice ves na Hlubocku 334b, 335b. Ba&ek podd. 350b. Ba&iba podd. 412a. Bašta Pavel podd. 443a. z Baště Albrecht 250; a na Šišmě : 238; Burian na Všechovicích 87; Jerolím 86. Bátě podd. 354b. Batěk podd. 442b. Batra podd. 426a, 432b. z Baudvice Melichar a z Lomu 93. Bavorčice paní 449a Bavorov místo u Brandejsa n. 0.? 561. Bavorovice ves na Hlubocku 317a, 356b-7, most 303 ; rybnik 318a. Bazich podd. 412b. Bażant podd, 443b; Jiřík 395b. Bebar podd. 311. Bechyně Jan 380b, 382a; viz ze Šternberka. Bečata Havel podd. 391a. Bečička Petr podd. 398a. Bečka podd.. 312; Kuba 428b; Martin 395b. Bečva. řeka 124, 148, 180, 189, 224; kout 47; mlyn 89. Bečvář poddany 337a. Beda poddany 406b. Bedla podd. 4302; Bedlo 429b, 499. Bednáf podd. 288. Bednáfík podd. 491a. Bejéek podd. 408a; Jan 382b. Bekovský poddaný 375a, 379a, 981b-2b, 406a. Bělá 251, 277; u Pardubic 427, 445, 560, 564; Mikuláš 423b ; Mikuláš Pešík 372. viz Ro- hovlad. Bčlák Kuba 413b Bělče Veliké u Pardubic 443; viz Běleč. Bělček Malý u Pardubic 443. z Bělčic Brach Jan 520. Běleč u Pardubic 15; viz Bělče. Belečka poddaný 402b. Belian poddaný 357b. Bélík poddany 355a. z Belku viz Ceple. Bólohoubek poddany 343a. Bělohradský Dušek podd. 423b, 427b. Bělošice u Pardubic 401a, 403b, 439a, 440a-1a. Bělošovice u Pardubic 402a. Benák podd. 509-510; Tomáš 414b. „Benátky u Pardubic 436, 457a, 466. Benda podd. 383a, 390b, 415b; Beneš 390b. Benéda Jan podd. 525-6. Benedický Vávra nodd. 4262. Beněk poddaný 303. Beneš poddaný 84, 141, 297, 313a, 321a, 323b, 328a, 350a, 356a, 388b, 396b-7a, 403a, 420a, 433a, 436a, 461, 476, 497, 512a; Matéj 432a; Petr .996b, 527; Vávra 390a; ko- Zisnik 529a; krémát 408a; po- kryvaé 454a; rychtáf 261-2; feznik 412a; úředník 103, 526, 541.. Benesek poddaný 418a. Beneška poddaný 347a; Vaněk 389a. Benešov mčsto: Petr 438b. Benešovice u Pardubic: Vaněk 412b; Čtvrce 413b. Benešovský poddaný 421a, lán 312. Benička louka 361. 575 Beník podd. 394a; rybář 317a. Beníšek poddaný 391a. Beniska (Benysko) 391b; Dusek 399b; Martin 443a. Beran poddaný 388b, 391b, 393b, 401b, 405a, 420b, 422a, 434a, 468, 511; Jan 344a, 385b, 482; Matéj 384b; Pavel 415b, 485; Vaněk 403b; rychtář 506-8. | Beráně Havel podd. 390b; Jan 420b. Beránek podd. 320, 382a, 412b, 434a b, 488, 499; Dorota 421b; Matěj 403b; Vacek 396a; myslivec 561. Beránek Jindřich z Petrovce 54; na Puklicích 44. Berka Pavel podd. 392a; viz z Dubé, z Násilé. z Beřkovic 266 čti z Backovic. Bernard kanovník Olom. 95. Bernart poddaný 414b. Bernovská pustina 388b. Berouš Bartoš podd. 396a. Bervík poddaný 395b. Besedka u Pardubic 239. Běstovice u Chocně 60. Bestrevský rybník 306, 317a až 319a; splav 556. Beška poddaný 406b. Beškovec Mikuláš podd. 380b-1b. Bôškovec z Běškovic Bohuslav 93, 220, 247, 267, 279, 417b, 448a, 562, hejtman na Par- dubicích 121, 147, 188, 223, 501, 513, 517, 524, 528, 530-1, 533, 536-7; Béskovsky dvür 530a. Bezdék Jan podd. 389a; Jirík 417b. Bezděkov u Pardubic 410, 411b, 451b; lesy 448b. z Bezděkova Karel 93. Bezděkovec pán 458b. Bezouchý Jan podd. 423b. Bezpráv u Brandýsa n/Orl. 59. Bezroučka poddaný 353a. Bezruký Mikuláš podd. 261-2; Vaněk 439b. Bezuchý Mikuláš podd. 424a. Bíba poddaný 406b. Bibas Ondřej poddaný 421a. 

Strana 576
576 Bicek podd. 289, 295, 299, 300, 309, 356a. Bíleček 402b. Bilek podd. 397b, 438b, Jan 399a; Vondra 396b, mlynáť 386a. Bilm poddaný 33. Bílovice na Moravě 132, 171, 182. Bílovský z Bohuslavic Tomáš a na Bílovicích 182; Václav 132, 171. Bilovsky podd. 376b; Jifik 379a Bílý Jan podd. 415b, 425a; Jifík 391a, 492, Kubíček 392b: Vaněk 390b. Bific poddaný 304, 456a. Biskup poddaný 350b. Biskupice u Pardubic 440a-1a; na Moravě 18; viz Haugvic, Planknar. z Bítova viz z Lichtenburka; z Slavíkovic. Bítovčice u Jihlavy 54. Bizena louka 455b Bláha podd 297-8, 315a, 334b, 342a, 354a, 385b, 388b, 393b, 432ab, 515-6; Jira 89; Ma- šek 298; krémáf 437a Blahen poddany 334b. Blahout, Blahát podd. 491, 472; lán 295. Bláhovec podd. 340a; Jan 343b. Blany louka 306; les 363. Blani pastvistć u Dluhonic 47. Blánsko u Pardubic 403b. Blata u Polkovic 62. z Blatné viz z Rožmitálu. Blatnice u Jaroměřic 187; u Par- dubic 489. Blatnický Jan podd. 386b, 398b, 400b-1a. Blatník u Pardubic 420b-1ab, 423b, 453b, 454a, 470, 481. Bláto u Pardubic 405-6. Blatský Vít podd. 411a. Blázen podd. 414a; Jan 440b; Bláznová 413b; místo 390a. Blažček poddaný 398a, 414a. Blažek 322b-3a, 349b, 350b, 357b, 383b, 392ab, 394b, 396a-7b, 399a, 402b, 404b, 407b, 409ab, 414a, 418b, 422a, 424b, 431a, 433ab-4a, 439a, 440a, 443a, 450b, 501, 509, 540; BlaZková 170, 412a; Jan 308; Jira 440b; Simon 488a; Vávra 437b; kožišník 911a, 819a, 383a ; krejtí 355a; lazebník 378a; rychtáf 385a; tkadlec 380b. Bleh poddaný 289, 355a. BliZiiovice u Pardubic 4032; mlyn 444a; řeka 453b. Bloum Jíra podd. 402b. Blučina městečko na Mor. 276, fara 101. Blud z Kralic 42, 43; Hron 48, 103, 119, 246. Bludský poddaný 508a. Bobčík Jan poddaný 394a. Bobek poddaný 310, 432a, 503. z Bobolusk Jan na Sosnově 5. Bobřík podd. 479, 494; Markéta 471:. pustiny 487. Bochník Jan podd. 440b. Bochocovská tůně 424a. Boček podd. 409b ; Mikulás 396b; > viz z Kunsta'u. Boháč podd. 414b, 416b; Vanék 415b. Boharynsky 446b. Bohatec Václav podd. 325a. Bohatý Jíra podd. 417a, 425a. Bohdal poddaný 308. Bohdalec u N. Města na Mor. 131. Bohdaneč městečko u Pardubic 418a-9a, 420, 458a, 474, 479, 486, 494, 498, 511, 516a-7, 523-5, 533; mlýn 4442; ryb- níky 197, 420a, 429ab, 457a, 484, 511-2, 516, 520-1; svo- body 196-7; viz Kabát Pavel. Bohninov misto 276; srv. Bohuñov; Bohomileë u Pardubic 388, 447a. Bohuměleč 500, 502. Bohunice u Pardubic 339, 340. z Bohunie Mikuláš 341a. Bohuňov u Bystřice 179, 243; srv. Bohnínov. Bohuslav podd. 290, 354b. z Bohuslavic viz Bílovský. Bohuše poddaný 330b; rychtář 339a. Bohuika podd. 405b. Bohutín u Pardubic 488. Bojanovice na Moravě 129, 130, Rejstřík jmen osobních a místních. 211, 276; Horní 36, 148; úředník 103. Bojman podd. 418a, 509; Petr 463. Bolech poddaný 317a-8b. z Bolehradic viz z Kunstatu. Bolelíc (Bolelouc) na Moravě 35, 46, 55-6, 126-7. Boleslav: Mates 377a; viz z Kraj- ku, z Selnberka, Tovadovsky. Boleslavsky Mates podd. 382a. Bolikovice na Hlubocku 344. ‘Bolikovské pustina na Pardubsku 451a- Bolounsky Michal podd. 432a. Bononie 542. Bor u Pardubie 406b-7, 4483, 500; Velky les 447a; les 365. Borač u Doubravnika 217. Borek u Pardubic 387, 446a-7a, 451a, 456b; louka 455b, niva 422b; les 230. Bořek podd. 409b, 456a. Boreš podd. 376a, 379a, 380b. Bořetice na Moravě 148. Bořické hranice 519. z Bořic viz Chudobín Havel. Bofíková vdova 470. Borkovee Ondra podd. 344a. Borkovsky poddany 402b. Borky les 364. Borovec podd. 309, 497; Dušek 425a; Jan 450a, 493; Jiřík 89; Říha 339a. Borovice na Hlubocku 308-9. Boroviny les 230. Borovsko na Moravě 248-9. Borůvka poddaný 399. Bory místo 522. Borzian (Boczian) Martin 256. Bošín u Brandýsa n. Orl. 60. Boškůvky na Moravě 235. Bo&ovice u Hlubokó 333, 335b; u Bojanovic 37, 148. Bosovsky Aleś 23. Botka poddaný 393a. Boukal podd. 354a, 376b-7b, 379a, 380b-la, 386a, 412a-3b; Jan 451b. Bouzą poddany 310. Bouzek Pavel podd. 397b, 441b; Václav 388b, 438a. Bozkovice hrad 175; z B. Arkleb 

Strana 577
Rejstřík jmen osobních a místních. 175, 177, 179; na Cimburce 102; na Vranově hejtman Mor. 280; Beneš na Černé Hoře (Černohorský) 36, 38, 42, 541: Dobeš 548, na Černé Hoře 177, 179; Jan na Svojanově 1, 231; Jaroslav 548, na Svo- janově 1; Krištoť na Třebové 280; l.adslav 175, na Trebové 30, 101, 102, 176, 178-9, 186-6, 211-2, 238, 243, nejv. komornik Mor. 31, 38, 250-1; Václav 548; srv. z Backovic Adam. Božek poddaný 428a. Brach Jan z Bělčic, úředník Vi- léma z Pernšteina 520. Brácha Pavel poddaný 426b. Brada poddaný 346b. Bradáč podd. 346b-7a, 432a, 439a. Bradatý Jan podd. 439b. Bradec Jíra podd. 424a. Bradil Martin podd. 454a. Brádka poddaný 357b. Bradlecký Hynek z Mečkova 83, 558. Bradlnć Dolni na Moravě 179; Horní 179, 243. Brančík Marek podd. 386b. Brandejs 211, 561; nad Labem 97; nad Orlicí hrad 59, 72, 17; panství 60; rybářství 232. Braniuüv Jan podd. 394b. Branišov pustina 450a. Branný u Hluboké 297. Braun Václav podd. 394b. Břehy u Pardubic 425a, 449a, 493, 496, 511; mlýn 88-9, 445a; rybnik 497. Břehov u Hluboké 319b. Břeklovský poddaný 390a. Breminka poddaná 396a. Březenice u Brandýsa n. Orl. 59. Březhrad u Pardubic 14, 16, 437, 456b. Březina podd. 417b; Jan 403a; robotny 147; Jifík 417b. Březina rybník na Mor. 138. Březiny poloha 487, 533. Březnický viz z Náchoda. Březník na Moravě 153; z Náchoda. Archiv Cesky XVII. viz Bfeznik Havel podd. 418a. Bfezohlávek poddany 108. Březová městečko u Olom. 1, 2; louka 46, 51. Březovice viz Příbek. Březský mlýn viz Břehy. Brh podd. 480, 524; Bartoň 508. Bříško podd. 413b; Tomáš 440b. Brlička podd. 405a. z Brloha viz Svojše. Brlůžek poddaný 412b. z Brníčka viz Tunkle. Brno 135, 148, 153, 186, 250, 274, 280; město 541, 547; spory 548; radnice 70-1, 79, 80-1, 136, 146, 175-6, 205, 210-1, 247, 275 ; smlouvy 236 ; sněmy 21, 23, 236; klášter sv. Jana 271-2; sv. Michala 245; kap. sv. Petra 248-9. Brnüzek Prokop podd. 436b. Brod Uhersky viz z Kunovic. Brodek ves Mor. 194. Brodský Holý 256; Václav 103. Bronec poddaný 313b. Brouček podd. 307, 385a-6a; Vávra 420a. Brozany u Pardubic 416-7b, 447a, 457a, 507. Brož podd. 320a, 322b, 380b-1a, 405a-6b-7a, 414a, 427b, 470a, 485, 500; Jan 399b; Matěj 441a ; Petr 439b ; Polak 398b; Tomásek 395b. BroZek podd. 391a, 407a, 410a, 454a; Vanók 391a. Brożik podd. 413b. z Brtnice viz z Waldśteina. Brtvík Jan podd. 442a. Briina podd. 426a. Brunikovskf borek 449b. z Bruntalu viz z Vrbna. Brůžek Václav podd. 436b. Brych podd. 377b, 379b, 384a. Brýcha podd. 517a, 521a. Brychta podd. 400a, 408b, 412a. Brykcovská čtvrť 310. Brynda Jan podd. 397a. Brzník podd. 419b. Bubáček Mach podd. 423b; role 521. 577 Buben podd. 411b, 427a, 435b; Jan 529; krčmář 436b. Bubínek Havel podd. 413b. Buchal Jan podd. 331b. Buchtele podd. 326a. z Budče Bohuslav 44; Bořita 67. Budějovice Čes. 354b-5a; město 303b, 309b, 365, 371-2; Ce- ská ulice 355a; privilegia 8; spory 549-550; ungelt 545; Hapaur podd. 354b; Kocen- cogl Ondřej podd. 371; Neu- maystr Jan 368; Ondrášek 292. Budějovice Moravské, podací ko- stelní 542. Budičovice na Hlubocku 336-7. Budík podd. 120. Budín v Uhřích 5, 20, 83, 96, 148, 150-1, 174-5, 182, 186, 194, 201-2, 203-4, 245-7, 549, 553, 558; sjezd 202. Budin Jan podd. 385b. Budinka podd. 394a. Budislav u Litomyšle 141. Budiškovice viz z Zahrádek. z Budkova viz Čeloud. Bukáč podd. 526, Jan 398b, Jira 392b. Bukovina u Pardubic 111, 387-8a, 408, 447b-8a, 458ab, 466-8, 490, 500-2, 505, 507, 524; u Hradce Král. 450a, 456b, 466; rybník 506. Bukovka, Bukůvka u Bohdanče 211, 422a, 447ab, 513; draha 452b, brod 453a, rybník 501, tvrz 560. z Bukovna Jan rybář 454a. Bukovský Beneš úředník Viléma z P. 103, 526-7, 541. Bukva Kuba podd. 443a. Bulan Pavel podd. 442b. Bulík podd. 411b, 437a. Buloch podd. 414a; Vávra 430b. Bumbal podd. 401b. Bumbala poddaný 524; Řehák 424b. Burák Štěpán podd. 349a. Buran Jan podd. 433b. Burda Jan podd. 4272. Bureš podd. 411a, 4288. Bubák podd. 489; Beneš 410b, | Burjan podd. 376a, 378a, 383a Pavel 413b. 386b, 416a, 419b, 456a, 563: 73 

Strana 578
578 bakalář 223; krčmář 426a; písař 381a; Martin 397b. Burjánek podd. 439b. Bušanovice na Hlubocku 341-2. Bušek podd. 340a, 391a, 479; Jakub 410a; Jan úředník 466, 494; úředník 485-6, 491 ; Mi- kuláš 380b. Buzek Matěj podd. 301; hajný 357a, 362. na Búzově viz Haugvic. Bychlov louka 455b. Bydžov město 528, 530-1 ; panství 275, 527; záduší 529a; Nový 230; obdarování 240, 243; Starý 230; viz Zvířetický. Bystrec, Bystřec u Pardubic 422b, 446b, 511, 533. Bystřice (?) u Pardubic 488, 533; u Pernšteina 224-5, osazování fary 201-2; odúmrť propuštěna 549. z Bystřice Mikuláš písař zemský 182; viz z Kunovic Jan; Ští- tovský. Bystrý Pavel 320. Byščitý podd. 406b. Byšík Václav podd. 439b. By&ko Václav pudd. 439b. Byśovcova ves na Hlubocku 360. Býště, Bajště, ves u Pardubic 211, 389; prodána 93. Byzajkova role 515a. C i CH. de Cadano Jacobus 371. Cafourek Jan podd. 412a. Carda Jan podd. 401b; Machal 397a. Carkl podd. 320. Cebranice viz Piepysky. Cháje Matěj podd. 434a. Chalanec podd. 530b. Chaloupka podd. 405a, Mikeš 418b; Petr 4082; Simon 419a. Chalupa podd. 434a ; Du&ek 435a. Charvát podd. 317b ; Vondra 383a. Chasovsky podd. 389b. Chava (?) podd. 318a. Chelků Dušek podd. 388a. Chlad podd. 385a; Matéj 407b. Chládek podd. 298, 301, 355b. Chlanda podd. 337b. Chlapec Filip podd. 180. Chlasták podd. 327ab. Chlebík podd. 340b. Chlemesta podd. 414a. Chlénky u Chocně 558. z Chlevského Alexander 49; Zik- mund 246. Chlist Kuba podd. 430b. Chloupek podd. 405a. Chlabný podd. 399a. Chlum les 230. Chlumec na Hlubocku 307-8, 357, 360-1. z Chlumu Albrecht na Košum- berce 141, 147; Anežka na Rychmburce 551 ; Slavata 220, 279; viz Litoborský. Chlumský Jan podd. 427b. Chlup podd. 389b, 393a, 412a; Jan 337a, 504; Marek 390b; Vanék 411a, 412b. Chlupácek Jan podd. 392b. Chlupaty Jan podd. 440b; Petr 412a. Chlupka Jan podd. 412b. Chmelař podd. 563; rychtář 523. Chmel Matéj podd. 388b, Vávra 388b. ze Chmelic Zikmund, purkrabí hradu Praž. 1, 2. Chmelnice louka 4573. Chmelník rybník 427a. Chňava 284a, 354b, ëti Chynava. Chobot podd. 412a; poloha 33, 447b. Choceň městečko 558, Choceněk 59. Chocenský Mikuláš podd. 420b. Chochol podd. 342b. Chocholák Jan podd. 394a. Chocholaty Jíra podd. 408a. v Chodče viz Sust. Choltice u Chrudimé 535. Cholyn& Jitik podd. 435b. Chomutice u Bydžova 260. Chorý Matěj podd. 432a. Choteë u Pardubic 383b-4, 450, příkop 522, viz Sust. Choteësky Duchek podd. 384b. Chotyëany na Hlubocku 310-1, 356-7, 363, 365. Chránek Jan podd. 402a. Rejstřík jmen osobních a místních. Chräpal podd. 420b. Chřápal Matěj podd. 424b ; Šimon 422b. Chrastenský, Chrustenský, Václav z Malovar, úředník Víléma z P. 510, 523, 525. Chrastnice u Pardubic 434a, 438, 456a, 466. Chrašťany 270. Chrčice u Pardubic 439b, 440a-1. Chřenovice v Těšínsku 550; viz Naza. Chřepice ves na Moravě 75, 77, 211, 276. Chrochta podd. 391a. Chromy Jan podd. 411a, Martin 256. Chrop t Jan podd. 420b. Chropyné ves klást. Vyzovského 26-T. . Chrt Bohuchval 41 ; Mikes a Vaclav 310. Chrudim 82; cesta 519a; smlouvy 535; trhy 117, 540; kraj 97. Chrustensky viz Chrastensky. Chudenice 230; viz Chudonice. Chudobin Havel z Bofic 238; na Krakovci 133. Chudohradovské pustiny 391a. Chudoniee u BydZova 248, 275, 530-2; viz Chudenice. Chudý Kříž podd. 420a. z Ohupa (?) Beneš podd. 435b. Chval 328a, 330b; podd. 119. Chvaléensky Ondra podd. 293. Chvaletice na Hlubocku 327a, 329b, 331b-2a ; za Skalou, po- loha, 325b; rychtárstvi 324, 330, 358. Chvojenec, Chvojence u Pardubic 83, 93, 390, 503 ; stezka 391b, 393b, 508; z Chy. Václav 93, 270. Chv. jno u Pardubic 393-4; Vy- soké 83, 503. Chyba Jan podd. 394b. Chylka Vaněk podd. 389b. Chynava ves na Hlubocku (nyní samota u Lhotice) 299, omylem tištěno Chňava 284a, 354b. z Chýnova viz Malovec. Chytrovský Petr podd. 256. Cibulář Bartoš podd. 405a. 

Strana 579
Cibulka Jiráček podl. 397a, Tomek 395b. Cidlina z Lazic Jan 559. 396b, Cikán podd. 528; tkadlec 412a; Rehák 4214. Cikajnar podd. 292-3, Ondřej 293. z Cimburka viz z Bozkovie, z To- vačova. Cin podd. 312a. Cinšpan Jindřich.z Heršláku na Vidově 372. Cip předměstí u Tovačova 28, 35. Cipais podd. 310. Cipín podd. 312. Cipla podd. 211. Cipla z Kravska Albrecht 561. Cirek Jan podd. 421a. Císař. Petr podd. 383a. Ci'ov na Moravé 194. Clánik podd. 387b. Coblova louka 47. Cokytl podd. 391b; Jifík 390b. Crček mlynár 409b, 410a. Crkaň u Pardubic 448, 451a, 453b. Crkanka podd. 424a. Ctibor úředník Viléma z P. 89-90; bývalý služebník 218. Jvielové pustiny 307. Cvorek podd. 3562. C. Čachova čtvrť 292. Čádkův län 298. Čáhovy lesy na Hlubocku 365.; Üakah 452b-3a. Čankovice u Pardubic 121, 403-4, . 444a. Сар Barto$ podd. 412a; Jirik 480a; Matous 394a; Prokop . 390a. Čapek podd. 290, 399a; Beneš 390a; Jan 406a, 428a; Jíra 427a; Martin 404b; Matouš 390a; Mikuláš 396b, Vojtěch 393a. Čásek Kuba podd. 427b. Čáslavský podd. 425b. Časňovský podd. 420a. Cástra podd. 355b. Casy u Pardubic 385. Rejstřík jmen osobních a místních. Čavině ves u Pardubic 323-4. Cavrnoch Petr podd. 390a. Óbounek Jan podd. 340a. Cech podd. 3085, 334a, 356b, 379b; Bartoś 181 ; Janek 314b ; Mikuláš 336a; Petr 443b. Čechovice viz Cihovice. Čechy u Prostějova 175-6; viz . Karas. Čechtice viz Mřeň. z Čechtína Bohuš 48-9. Cetena podd. 412b. Ceéerka podd. 380b ; Vasek 432a. Cetetka podd. 510. Oejka Martin podd. 399a, 409b; Vondra 402a. Čejkovice u Pardubic 4093 Čeládka podd. 456b. Celtice u Prostějova 35. Celechoviee viz z Vickova. Čelík Jíra podd. 390a. Čeloud, Čelúd, Jan z Palovic na Budkově 67, 187. Čeněk podd. 437b. Čep podd. 439b. Čepek podd. 413b. Cepera podd. 432b. ; Ceple Váelav z Belku 107 ; v Darto- . Sovicich 23. Čepřejovice na Hlubocku 338-9, . 360. Ceradice u Brandýsa n. Orl. 60, 190, 400a, 445b, 454b, 561; mljn 445a. Čeradská poddaná 396b. Čermák podd. 310, 340a, 395a, 401a, 516a; Jan 409a, 413b. 419b; Je&ek 414a; Martin 396b ; Mikuláš 412a. Černá 421b; u Bohdanče 423, 495; za Borem 500; u Par- dubic 407, 447b, 465-6, 471-2, 474; mlýn 444, 524, 533; sirotčí peníze 491; u Stéblové 533; pod Seperkou 419, 487, 491. Černík Vavfinek podd. 498a. Černistky poloha 513. Černoch Jakub a Jíra podd. 320b. Černohorský viz z Bozkovic. Černovice místo u Pardubic 390b. Černý podd. 261-2, 299, 328a, 393b, 406b, 439b, 490, 495; 579 Jan 393b, 400b, 421a, 507; Jíra 403a, 502; Kuba 431b; Martin 400b; Matéj 384b; Matouš 383a; Michal 406a; Petr 3832, 441a; Rehák 4082; Tomášek 287; Vávra 442ab; Vit 410a : koZisnik 378a, 381b; Švec 3982, 412a. Čert Václav podd. 437b. Čertoryje ves u Olomúce 56, 212 :. prodána 182. z Certoryj Jan 171; na Dédko- vicich 114, 133. Červené pláto, poloha u Vsetína 88. Červenka podd. 563; Kuba 403a. Červený podd. 389b, Vančk 409b. Červík podd. 400b. Česek podd. 427b. Česnér Vávra podd. 330a. z Uestic viz Mřen. z Čestína Bohuslav hejtman Vi- léma z Pernšteina 64. Češnovice, Čestňovice na Hlu- bocku 318-9. Citalka podd. 3902. Cidenice na Hlubocku 323, 359. Citera podd. 377b, 379b. Cihék podd. 417a. Čiholka Tomáš podd. 411a. Čihovice, Čechovice, ves u Pro- stějova 35, 212, 230. Čijevice viz Opršal. Čípek Martin podd. 412b. Čipera podd. 432b. Čiperný podd. 441a. Čížek podd. 386b; Jan 412b; Vaněk 412a, 432a. Čížová na Hlubocku 332-5, 359. Čížovice na Hlubocku 335b. Úížovka louka 457b. Člubáček Jan 432a. z Črnoklad Jindřich 368-9. ze Čtenic Apolona 246. Čtvera Martin podd. 431b. Ćtvrce podd. 413b. Ctvrtnik Jan podd. 308. Čučice na Moravě 205. Čuhák Duchek podd. 442a. Čunův lán 297, 299. Čurda podd. 501. Čurydlo Jíra, Václav podd. 416a. Üvorek Havel podd: 290. 19* 

Strana 580
580 D. Dajčman podd. 394b ; Václav 412a. Ďakovice na Moravě 205. Dalečák podd. 353a. Dalský podd. 412a. Damašek Jan podd. 437b. Dameš podd. 303, 316b; rybář 317a. Damíkov, Damníkov u Lanškrouna 252-3. z Damfaldu Jan Frydman 57, Daňčovice ves u Kojetína Mor. 19. Daněk podd. 329a. Daneš podd. 304b. Darmotlačil podd. 456a. Dasny na Hlubocku 319a. Dašice městečko u Pardubic 6, 185, 211, 240, 385a, 390b až 1b, 306ab-7ab, 398-9, 401a až 2ab, 416b, 449a, 454b, 514-5, 519, 520ab, 526, 533; tvrz 83-4; mlyn 445a; myto 24-5; panství 452a; řeka 454-5; prodáno 83-4. Dašický 60, 449b, 502; z Barchova. Datel Jíra krčmář 441a. David podd. 339a, 380b; žid 382a. Débounek Ondra podd. 339a. Dědek rybník 498; poloha 523. Dědic podd. 439a. Dédinka podd. 390a; Blażek, Vávra 389b. Dědkovice viz z Čertoraj. Dédour Jíra podd. 414b. Dejmek èvec 380a-2a. Dépolt podd. 299, 315a, 356b. Dérávek Jíra podd. 390b. Dévín viz Zvífeticky. Dibálek podd. 437a. Dibel podd. 388b Diblicek podd. 406a, 417b, 439b; Jira 392a. Diblièka podd. 383a. Diblík podd. 512b; Jiřík 393a; Martin 392a. Dichü Jira 385b; Pavel 384b. Dinin na Hlubocku 356a. Diviš podd. 333a, 392b, 430b, 517; Jan 341b; Matéj 289; krejčí 383a. viz Divůček Václav z Počepic na Lüce 67. Dlach podd. 399a; Jan, Machek, Martin 402b. Dlask podd. 439b. Dlouhá louka na Hlubocku 335b. Dlouhf podd. 346b, 3482, 397a, 456b; Jan 419a; Jíra 4092; Vondra 388b; Dlouhá 1920. Dluhonice u Bečvy 43, 47, Co- blova louka 124. Dluhoš osoba 554. Dluhúšek Vácha podd. 339a. Dobeš podd. 416b. Dobré 274; poloha 532. Dobřejovice na Hlubocku 312-3, 356b-8, 363, 365. Dobřenice u Pardubie 431b, 451a. z Dobfenie Johannka 561; Do- brensky z Kratonoh Vilém 433a. Dobrné místo u Protivína 372-3. Dobročov u Kojetína Mor. 19, 31. z Dobrše viz Koč. Dobrý viz Dřevčický. z Dohalic Bořek 13. Dokovany, Dukovany na Mor. 205. Dolany ves u Pardubic 429, 446b, 499, 510-2, 517, 520; hajní 457a. Dolanský Vít podd. 493. z Dolebenky viz Karas. Doleč (?) u Pardubic 448b. Doléškův Matějíček podd. 180. Doležal Jan podd. 390b, 427a; Pavel 395a. Dolidek podd. 290, 295, 355b. Dolívka Jíra podd. 441a. Domazlice viz Stern. Domík Vanék podd. 353a. Domin kożiśnik 355a. Dominik proboët v Luze 9; feznik 421a. Donát Matěj podd. 420b. Donkovice, Dunkovice louky 35, 189. Dopito Mach podd. 427a. Dorázka Petr podd. 223, 3772, 319b. Doubek Matéj podd. 435b. Doubrava podd. 308; Jan 407b, dvořák 125-6; Jiřík 399a. Doubravice u Pardubic 414-5b, 465,469, 182-4, 486, 495, 499. Rejstřík jmen osobních a místních. z Doubravice Smil na Osově 246 ; Václav 4; Zikmund 6, 42, na Hrutovicích 30; viz Litovlický z Sovince. Doubravka u Pardubic 230. Doubravník u Pernšteina 264; klášter 216-9, 277-8, 282-3; špitál 216; Linhart kněz 217. Doufal Mach podd. 423b. Douša podd. 425a. Dréb podd. 509; holomek 554. z Drahonovic Znata vládyka 122; viz z Vrahovic. Drahobylka feka 230. Drahorád podd. 383a ; Ješek 383b, 489. Drahoš podd. 390a, rybník 389b, 522. Drahotčšice na Hlubocku 354a, 357b. Drahotovské zboží 74, 77. Drahotúš les 557. Draščatovské čtvrtě 295. Dra&tata podd. 399b; lán 296. Drážďany 549. Drazkov uPardubic 389, 347a-8b. Drazky poloha 33. Dremlovská zahrada 299. Dfevéickf Ctibor z Sadomíře na Dobrém 274. Dfevenice viz z Dubé. Dřevohostický Matěj 256. Drhovle Menší a Větší na Hlu- bocku 334-5b. Dříteč u Pardubic 386, 454a, 457a; přívoz 453a. Dříteň na Hlubocku 357b. Drlík Simek podd. 387a. z Drnovic Bohuš na Rajci 102. Drobíček Mach podd. 4248. Dromedár Jan podd. 399a. Drozdice u Pardubic 406b-7, 447b-8b, 454b; mlfn 444b; feka 458b. Drozdovice u Prostějova 212, 230, 233-4. Droz podd. 416b. Druba Jan podd. 439b. Dryáfek podd. 432a. Drychta podd. 388b. Dub na Moravé 5, 17. Dub podd. 499, 521a; 8502; Václav 429a. Mach 

Strana 581
Rejstřík jmen osobních a místních. Duban Pavel podd. 422a. Dubánek podd. 473; Jíra 425b; Kuba 420b; Vondra 425b. Dubany na Moravě 172-3. Dubčany na Moravě 230. Dubčanský Jan 272-275. z Dubé Václav 103; Berka Václav 119; na Stermberce 102 ; Jin- dřich na Dřevenicích nejv. sudí 17; Jan z Lipého na Šterm- berce 30. Dubec podd. 329b; Janek 325a. Dubičná na Hlubocku 316b. Dubovec 520a; les 289; rybník 96. od Dubu na Sedlci Jiřík 373. Ducháček podd. 393a; forman 380b. Duchec podd. 475. Duchek podd. 348a, 383b, 394a, 404a, 408b, 411b, 417a, 425b, 437a, 440b-1, 450b, 454b, 476, 481, 485, 496a, 501, 505-7; Kuba 404a; Martin 418b; kovář 413a; krejčí 528; kuehaf 380b, 382a; rychtár 412a. Důchod podd. 383a. Duchoň podd. 296, 338a, 415a, 424a, 429ab, 430a, 442b, 453b, 486, 499, 517a, 521b; Pavel 34; Vašek 426b; úředník Viléma z P. 420a, 484, 498. Duchončino vohniště 382b. Dučovice u Kojetína 31. Dudek Urban podd. 389b. Dudlík podd. 480. Dukovany ves v Moravě, Doko- vany 205. Důl poloha 522. z Dulebenky viz Karas. Dumčík Váelav podd. 435b. Dumek podd. 442b, Vašek 442a. Dumík Jan podd. 442a. Dunajovice viz z Náchoda. Dunkovice, Donkovice louky 35, 189. Důra poddaná 499; dívka 554. Dusý podd. 441a. Dušák Vaněk podd. 443a. Dušánek sladovník 392a. Duščin Janek podd. 528-9. Dušek podd. 34, 299, 308, 326b, 327a, 356b-7a, 383a-4b, 386b az 7b, 395ab, 398a-9ab, 400b, 404b, 407a, 409a, 411a, 415a b, 419b, 420b, 425a, 430ab-1a, 432a-3a-4b, 440b, 454a; Jan 429a, 442b; Mates 414b; mlynář 437b ; převozník 425b; rybák 302-3; rychtář 427a, 432a ; tkadlec 412b; zahradník 431b, 518; viz Provázek. Dušíček podd. 442b. Dusik podd. 498. Du&inskf podd. 438a, 456a. Du&ko Janek podd. 442b. Dušma Dušek podd. 396b. Dutský Vávra podd. 425a. Dvakačovice u Pardubie 84, 121, 403a, 493, 502, mlýn 53, 120, 122, 494, most 121. Dvořiště pastviště 457b. Dvorský Havel podd. 401b; Jan 392b, Macháček 401b. ze Dvorüv Jindfich 331b. Dyr podd. 317b. D£bánoy u Brandýsa n. Orl. 60. E. Ejvaň, Evaň, Ivaň, na Moravě 35, 683; v Olší poloha 142; svo- body 142-3; les 91; oprava 102 ; rybolov 96. Ejvančice, Ivančice 216; městečko: výsady 115; město 205. Erazim podd. 357b. Eremiáš podd. 396a. Ešprl Toman podd. 311. PF. Fajslar Jan podd. 516b. Fajstar Bláha podd: 396a. Fajtl Polák podd. 287. Falckrabě podd. 399b; Jiřík 383a, 3852; ohrada 526. Falkenstein hrad v Bavořích 38, 557. Faltys podd. 392a. Fanta podd. 398b. Farářství 540. Farářů Vaněk 392a. Fazolt podd. 381a; syn 376b, 379a; kožišník 375b; Jan st. 223. 581 Fencl podd. 287, 301, 306-7, 314a, 321a, 323b, 326a, 354b, 356a; krejét 355a, čtvrť 311: lán 294. Fendura Petr podd. 345b. Fetr odd. 314a. Fiel podd. 286-7, 291b. Fiechtingar podd. 355a. Fierekl podd. 396b, 540; Adam 397a. Figola Jan podd. 404b. Fikaska podd. 355b; 291b. Fikda Vávra podd. 463. Filas rychtáf 441a. Filaska Trhla podd. 356a. Filip podd. 302; Matous 394a; na zámku Tovačovském 42. Filipec Jan bosak biskup Vara- dinský a Olom. 7, 55, 542, 549, 550. Filipek podd. 391b. Filipská louka 408b. Filou$ Petr podd. 441a; rychtář 441a. Filousek podd. 307. Fink Petr podd. 403b. Firekl viz Fierekl. Fiémejstrü Petr podd. 423b. Fixl podd. 355b; krčmář 293. Fizák Jan podd. 398a. Flasar podd. 439b. Mikuláš "| Flaškovská pustina 392b. Flucka podd. 354b. Fojt Kuba konsel 43. Forma Jakub podd. 382b. Formánek podd. 300. Formanská louka 455b. Foukal Jan podd. 398b. Fousek Jan podd. 443a; Jíra 889a, 412. Frajtek podd. 356a. Frajtok podd. 354b. Franc Simon podd. 439b; Vávra 439b. Francova Duška poddaná 440a. Franěk podd. 396b, 401a; Jírek 540. Fres podd. 317a. Fricek podd. 307, 310, 356b. z Fridnavy viz Naza. Fruman podd. 304. Frydl Lorenz podd. 306. 

Strana 582
582 Frydman viz z Damfaldu. Fučák podd. 313a. Fučík Jan podd. 330a. Fugl podd. 84; Kateřina 198; Martin 411b. Fuk Petr podd. 389a. Fuks, Fux Jifí podd. 84, 397a; Stépán podd. 396b, 527. z. Fulneku viz z Zerotína. Fusa podd. 405b. 6. Gabriel podd. 385a-6a, 390b-1a ; mlynéf 454b; tesaï 383a. Genzet podd. 496b. Gerlický denár 485. Glatz Dušek podd. 438b. Glaugbie úředník Viléma z P. 215, Glaugvic 502. Graysnykar Petr 119; z Greyzn- perku, hofrychtéř dvoru bisk. Olom. 134. Gregar Vaclav knéz kap. Olom. 62-3. Gregor podd. 380b, 519-520a. Gregora podd. 402a. Greiznykar, Greisnykar viz Grays- nykar. Gronvíz, Krumvift na Mor. 67. Grotfoule poloha na Hlubocku 253. Grozar Pavel a Zikmund 95. z Grinheimu Kundrśt 195-6. z Guthi Alena 224. z Gutšteina Jetřich, Jindřich a Kri- &tof 552. H. Habart podd. 474. Habrina u Pardubie 89, 426, 446a, 511, 522-4; п Soprée 518-4. Habřinka u Pardubic 427, 437ab, 560. Habrovec z Habrova Bartoň 25. Habuška podd. 376a, 378b ; Vaněk 435b. Háček místo 454a. Hadač podd. 351b-2a. Hadra podd. 315b. Háj Havel podd. 424a. Hájek podd. 433a, Dušek 418b, Kuba 426a. Hajfl podd. 320a. Hajman Petr podd. 393a. Hajny podd. 351b. Hajsky podd. 408a ; rybnik 399b. Haláček Bartoš podd. 297 ; Matěj 288. Halama podd. 472, 497, 540; Jan 397b, 432a; Jíra 425a; zhoubce zemský 97. Halanka podd. 396b. Halaš Martin podd. 389b. Halda Jan podd. 437b. Halířek Řehák podd. 439a. Halmavóv Pavel podd. 333a. Haltyfe poloha 3762. Hamáéek Jan podd. 442b. Hambursky podd. 532. Hamek podd. 540. Hampák podd. 313a. Hamrovská pustina 4522. Hamza podd. 438b. Hanák Pavel podd, 431b. Handkéf Marek podd 386b. Hanek podd. 339b; rychtář 517b. Hanék Martin poddaný 429a; rychtář 429b. Haneš podd. 470; Vaněk 435b. Hanka podd. 296, 499, 521b; Urban 540. Hankotü Havel podd. 390a. z Hanlburga Jan, kanovník Olom. 95. Hanousek Václav podd. 402a. Hanousková 397a, 403b. Hanousek podd. 394a, 398a, 401b, 432a, 519b. Hanovie Martin 324b. Hanura Pavel 385b Hanus podd. 299, 314b, 321ab; Vaněk 390b. Hanuš podd, 385a, 389b, 396b, 437a, 540; Jan 433b, 460; Šimek 289; Němec 389b; úředník Viléma z P. 103. Hanuška podd. 355a, 401b. Hanykéř Jan podd. 462, 464. Hanzal pekař 256. Hanzalík podd. 321b. Hanzele podd. 394a. Hanzl podd. 288, 296, 306-7, 310-1, 314a-5b, 330a, 337a, Rejstřík jmen osobních a místních. 356b, 358, 396a, 413, 523; Frydl.355a; Jiřík 423b; Petr 319a; kravaf 554 ; krejéi 412b; rychtář 367; vinař 386b. Hanzliéek podd. 381a. Hanzlík podd. 315a; lovec 554. Hapaur podd. 354b; srv. Hau- paur. Haraburda podd. 489; Matčj 423a. Hařík podd. 415. Harovník Šimon podd. 437a. Hartl Buzek podd. 355a; Ondra 354b; Ondráček 305. Háša podd. 471, 479. Ha&ek 530 ; podd. 294, 311, 386a, 398-9b, 484b, 442a, 490; Janek 397b. | Hasta podd. 349a; Jan 381a; vdova 331b. Hataš Tůma podd. 416b; Vit 396b. Hatavoz, Hatavüs, Hatovouz podd. 420b-1a-2a, 424a. Haugwic z Biskupic Hanuš 103; na Bouzově 1, 36; Jan na Krupé 128. Haupaur podd. 355b ; srv. Hapaur. Havel podd. 287, 297, 299, 312, 398b, 3562, 388b, 390ab-1, 425a, 441b, 443b, 465, 467, 483, 486, 499, 503, 525, 528, 531, 540; Hanzl 293; Jan 524; Řehák 390a; koželuh 529. mydlář, soukenník 380b; pro- vazník 530; rychtář 387b; voráč 389a; železník 376a. Havele podd. 416b. Haveliců Jan podd. 388b. Havelka podd. 295-6, 391a, 393b, 405a, 414a, 431a, 439a, 452a, 504; Jan 437b-8b; Vašíček 391b; krčmář 405b. Havíř Jakub podd. 427a. Havlan podd. 414b. Havlata podd. 432a; Jíra 432ab. Havlíček podd. 257, 346a, 348b, 381a, 382a-3a, 399a, 410b, 421b, 443a, 510; Anna 402a. Havel 392b; Jan 386a. Havlík podd. 409a; Havel 414b; Janek 288. Havlín podd. 351b, 398a. Havlovská louka 521b. 

Strana 583
Rejstřík jmen osobních a místních. Havran místo 417ab, 444b. Havránek podd. 386a ; Vondráček 407b. Havraní místo 406a, 425b ; louka 457a. Havrda podd. 417a; Havel457a. Havrdajs podd. 355b. Hazl podd. 309. Hazuka podd. 436b. Hečanský Vávra podd. 390b. Hedčany, Hečany u Pardubic 399, 400-1a, 454b, 503, 526; od- dmrf propudténa 185; prodiny 83. Hedouf podd. 4002: srv. Hrdouf. Heftar Jifík podd. 103. Hejtmánek Vanék podd. 402a. Heldynk Janek podd. 391b. Helfenštein 104; zámek 74, 77, 119, 123; viz z Pernšteina. Hendrich podd. 261, 452b; Jan 436b. Henzlík podd. 497. Herada podd. 348a. Heralt 56, 58, 65; viz z Kunštatu. Heraltice viz z Násilé. Heran Janeček podd. 405b. Heránek Blažek podd. 509. z Hercogswalda Nikl Pretvic 246. Herink ze Sloupna Jiřík 250-1; na Kobylnicich 3, 244; podd. 39932. Herl, Herle podd. 321a, 323b. Hermach, poddany 347b, 350b, Hefmach 334b. Hefman podd. 479, 497, 511; Kuba 89; Vondra 425a. Heřman pán 454b. Heřmanice u Litomyšle 59, 141; na Moravě 205. Heřmanka poddaná 520a. z Heřmenína Hynek, úředník Viléma z Pern. 88-90, 492, 494-5, 497-8, 500, 502. Herous podd. 451a; Jan 418b. Herský Matěj podd. 423a. Heršík podd. 423a, 496a; Jiřík 424a. z Heršláku viz Cinšpan. z Herulic Herult 44. Heryně podd. 324a, 329b. Hes podd. 509; Jíra 386b. Hesek krčmář 401b. Heskot podd. 293-4. Hešťálka Jira podd. 425a. Heva, Hevo podd. 392a, 512a. Heznik podd. 310. Hlach podd. 300. Hladik Jan podd. 443b. Hladky podd. 392b, 418b; Jan písať 454a, Vančk 425b. Hladskova role 508a. Hlahülek podd. 401b; Jan 401a; Mike& 400a. Hlafitkovi sirotei 469. Hlas podd. 508b; Jan 424a. Hlava podd. 414b, 487a; Dorota 256; Stópán 416b. Hlaváč podd. 298, 328b, 389a, 424b, 435a, 441a, 454a, 523-4; Dušek 398b, Petr 384a, 3962. Hlaváč z Uměnic Václav 559. v Hlavi poloha 474; srv. Hlavy. Hlávka Jan podd. 410b. Hlavnica podd. 531. Hlavsa Jun vlédyka 267. Hlavy poloha 488; sry. v Hlavi. Hledík podd. 385b. Hlinák Václav podd. 416b. Hlohov Velký ve Slezsku 550. Hloučel potok 234. Hloukovský podd. 424b. Hloupý podd. 390a; Vávra 388a, 435b. Hloušek podd. 392b, 394b, 456b, 508ab, 552 ; Adam 390a; Kuba 419a; Martin 414b; Matěj 89. Hložek Vaněk podd. 415a. Hlubečice rybníček 401b. Hluboká zámek 11, 75, 77, 211, 302, 309, 335b, 360, 365-6, 369-74; čeleď 553; odúmrť propuštěna 374; purkrabí 299; urbář 284-374; na Moravě 114. Hluboký rybník 446b, 504, 517a. Hluchpecen Jan podd. 437a; Jíra 433b. Hluchy podd. 514, 520: Brož 526; Jan 412a, 420a; Petr 391a. Hlučel na Moravě 58. Hluëfn panstvi 550. Hlušce Malé i Velké u Pardubic 230. Hnahniny (?) poloha 456b. Hnaní louka 455a. 583 Hnaník Havel, Jan konšel 43. Hnát podd. 443b, 492; Jan 412b, 416b. Hnátek podd. 384b, 428a, 499, 516b. Hněvkovice u Pardubic 357a, 360-1. Hnilice Prokop podd. 350a. Hnuta Jan podd. 345a. Hoch podd. 352b, 397b; Martin 384a; Petr 383a. Hodaň, Hodan podd. 531; Martin 428b. Hodanec podd. 419a. Hodanka poddaná 412a. Hodek Kuba podd. 388b; Matéj 388b. Hoden Jan podd. 287, 290. Hodénice na Hlubocku 317a ; mlyn 316a, 317b. Hoděšovice u Pardubic 443. z Hodic Zikmund 54. Hodík podd. 404a. Hodišovec chrast v Mor. 125. Hodkovičky u Prahy 558. Hodonín 3, 4; mlýn 231; zámek 150, 152; viz z Kunštatu. Holánek Šťastný podd. 386b. Holárek Řehák podd. 443a. Holas podd. 420b; Jan 405a. Holba poddaný 326a; Dušek 326a. Holcovský dvůr 427b. Holtík Martin p»dd. 435b. Holda Matéj 84. Holdar Ondráček podd. 293. Holec podd. 321a, 323b, 412b; Janek 323a; Vaclav 413b. Holek podd. 454b. Holen Jiřík podd. 898a. | Holešov viz z Šelmberka, z Štern- berka. Holice městečko u Pardubic 83-84, 390b-1, 393, 394ab, 504, 507, 512. Holík podd. 312, 387a, 395a. Holinka Vaněk podd. 388b. Holiška podd. 407a. Holkot Šimek podd. 330a. z Holohlav Otmar Jan st. 264. Holota Jan podd. 419ab, 430a. Holoubek podd. 424a. Holub podd. 529b, 335b, 395; 

Strana 584
584 Jira 401b; Vaněk 402a ; Vondra 402a. Holubář Jan podd. 443a. Holubovská pustina 452a. Holüsek krémát 524. Holy podd. 288, 307, 324b, 341b, 357a, 391a, 398b, 398b, 404b, 412a, 418b, 494a, 491a, 435b 4862, 463, 510, 514-5; Dušek 416b, Jakub 392b, Jan 408a; švec 420b, Jíra 388b, 426a, 443a ; Jiřík 376b-7a; Matouš 398a, Pešík 405b, Prokop 380b: švec 377b-8a, 381a; zahradník 404a. Homolka podd. 343a, 418b, 439b, 477, 484, 509. Homole podd. 353a. Honcík podd. 520a. Hondl podd. 321a. Hora podd. 400a; Jira 430b. Hora u Pardubic 239; viz Ku- nětická Hora. Hora Černá viz z Bozkovic. Hora Hradištská les na Moravě 176. Hora Loučená, Loučinná u Byd- žova 260, 537-8. Hora Třebotova na Hlubocku 300-1, Trebetova 284a. Horáček podd. 428b, 434a, Jíra 439b. Horák podd. 405a, 492; Jíra 432ab, Vašek 392b. Horčice podd. 350b, 382b, 411b, 503, 5lla; Duchek 403b: Jan 412b. . Horčička Beneš 3942; Jíra 494b. Horčičky rybník 449a. Hořecké rybníky 59. z Hořic Mikuláš na Pecce 113; Hořický, nejv. písař. 545. Hořica poddaný 495; Václav 497. Hořilka Martin podd. 369. Hořiňoveský Jan podd. 438a. Horky ves na Hlubocku 363, 365-6, 428a, 439b; viz Hůrky. Horník podd. 398b. Hory na Hlubocku 354b; Něme- cké 292-8, 355b, 357, 363-5; Ničovy 355b. z Hory Obřanské Pavel 107; písař Viléma 2 P. 267 ; služeb- ník 278. Horyčin Dušek podd. 412a. Horynů Vávra podd. 392b. Hosín na Hlubocku 302, 309-310, 354b-5a-6b-7, 363-4, 373; fara 310. Hostakovskÿ viz z Arklebic. Hostice ves na Hlubocku 316. Hostim u Jaromëtic 187. z Hostivie viz z Sudomíře. Hostovice ves u Pardubic 402b, 404, 455a.; viz Miloš Matěj. Hostovsky podd. 391a ; Petr 412b; Vit 412a. Hostyň viz z Lichtenburka. Hoščalka podd. 472-3. Hošek Pavel podd. 387b. Hošťálek podd. 487, 492, 501. Hošťálka podd. 417b. Hotaš krčmář 416b. Houdek podd. 412b ; Mach 424a. Houhal rybéf 435b. Houser podd. 410a, 423a, 454a; Blažek 388a; Vaněk 337b; rybář 470. Houska podd. 415a; Jíra 435b; Vít 4542. Houškovská role 524-5. Houżevnej Vašek podd. 398a. z Houžné a z Stupného Petr 372. Houžvička Vaněček podd. 443b; viz Húžvička. Houžvík Martin podd. 390b ; Matěj 392a. Hovorka podd. 33, 428a, 443a, 449b; Jan 426a. Hrabaň podd, 286, 297. Hrach Petr podd. 397a. Hrachoviště na Hlubocku 853b. Hrad podd. 531. Hrad Nový u Pardubic 531, 494; viz z Postupic. na Hradcích poloha 392b. z Hradce Adam 148; Anna 148; Jindřich 549, 550, nejv. ko- morník 17, 21, 23; nejv. purkrabí 48. z Hradčan Krištofor na Klim- šteině. 6. Hradec nad Labem 377b,. 394a, 437b-8ab, 451ab, 454a, 456ah; cesta 463; jarmark 460a, 455a, Rejstřík jmen osobních a místních. 461-4, postní 496, o matce Boží 534, 540; kraj 97; hranice 452b, písať 438b, Králové 545, sjezd stavú 139, 140, směna gruntů 187-8: smlouvy 122, 208; spory 13-17, 38; statky 4473; svobody 15; měl býti vypálen 97. Hradecký Jan podd. 432a. Hradecký rybník u Tovačova 35. Hrádek ves u Pardubic 419, 465, 473, 486-8, 499, 511; viz Radikovský Martin. Hrádek Čertův na Moravě 176. Hrádek Pustý u Brandýsa n. 0. 60. Hradiško zámek král. v Hradecku 140. Hradiště u Pardubic 408b, 416, 457a, 491, 501; u Hradce 188, 453a. Hrádkový bok u Labe 14. z Hrádku Ctibor 114, Hrádek Jan 270, 561, Katefina 561, Linhart na Trpistech 196. Hranečník pole u Třebíče 49. Hranice na Moravě 123; obdaro- vání 557; panství 55, 74, 77, 126. Hranička Mikeš Vaněk 392b. Hranka Mašek podd. 181. Hrbek podd. 297, 441b; Jan 443b ; Janek 401a ; Kuba 417b; Matěj 439b; Pavel 433a; Říha 288; Vondráček 414b; rychtář 389a. Hrbovatý Martin podd. 440a; Pavel 424a. Hrděbořice u Kralic 18; obda- rování 55-6. Hrdějovice na Hlubocku 301-2, 305, 355a, 356b-7, 363-4. Hrdina Jiffk podd. 383a. Hrdlo poloha 408b. Hrdloń podd. 519. Hrdouf podd. 4002; srv. Hedouf. Hrdf podd. 401ab; Jan 389a. Hifehák Petr podd. 419a. Hfebec podd. 466, 470, 525; Martin 433b. Hfeben les 448a. Hřebenář Jíra podd. 312. Hřib podd. 432ab. podd. 397a: 

Strana 585
Rejstřík jmen osobních a místních. Hřídel podd. 350b. Hřídelské sedliště 33. Hřivna Jíra podd. 419a. Hrměždice, Verměřice u Kamyka 258b, 352b-3. Hrnček starý podd. 392b. Hrnčíř podd. 512a. Hrnečků Jíra podd. 392b. Hrobčice (Hrobice?) u Pardubic - 471. Hrobice u Pardubic 418, 430ab, 453a, 456b-7, 472-4, 476-7, 486, 491, 499, 509, 510, 521v. Hrobky poloha 385b. Hroch pán 403b. Hroch Jakub podd. 397, 540; Jira 3292; Petr 397a; Vondra 396a. z Hrochova viz Petrovský Jan. Hromádka podd. 411b, 4920a, 486b; Jirsa 478; Hron podd, 351a; viz Blud. Hronek podd. 291, 311, 3302, 348b. Hroznójice na Hlubocku 317a, 357. Hrtan Jiřík podd. 177, 180-1. Hrubčice u Prostějova 63, 96. Hruby podd. 439b, 440b, 456b; Jan 346a, 417a, 491b; za- hradnik 430a, Matéj 391a; Martin 406a. Hrusck podd. 320a. Hruška ves u Kojetína 19, 31. Hruška podd. 353a; Jiřík 400a. Hrušky ves na Moravě 269, 279, 280. Hrušovany rybník 101. Hrutov na Hlubocku 297, 356u. Hrutovice viz z Doubravice. Hrüza podd. 432a. Hryzlik Jiffk podd. 439a; Mach 417a. Hubáček Jakub podd. 413a; Jan 419a; Jira 392a. Hubal podd. 325b. Hubenice u Pardubic 433; Matěj podd. 432b. Hubenka podd. 313a. Hubený podd. 394b. Hubka podd. 398b, 433b, 518 až 520; Jan 289, 381b ; Jíra 4432; Archiv Český XVII. Martin 391a; Zlý 515 ; krčmář 502. Huček podd. 381a; Vondra 390b. Huda Viktorin podd. 392b. Hudec Jan podd. 409b, 430a; Jira 434b; Kuba 387a, 464a Hudfk podd. 4188. Hudínek podd. 479. Huhlánek podd. 412a. Huje podd. 382a. Hulákovské pustiny 497. Hulant podd. 407a. Hulata podd. 410a. Hulej Martin podd. 402b. Hulek podd. 414b; Martin 385a. Hulinský Mikuláš podd. 91-2. Hülka podd 444a, Bartoň 392a, Jan 485, Kuba 389b. Hulman podd. 395a. Humburky u Bydžova 230. ; Huml podd. 84; Jan 400b-1a; Petr 397a. Humia Vanék podd. 420b. Humiany na Hlubocku 285a, 338. Humpolec Dich podd. 384b. | Huňáček podd. 419a, Jíra 419b. Huňatý Pavel podd. 392a. Hunček Jan podd. 410a. Huneš Jan podd. 441b, Kuba 428a. Hunkov les 448b. Hunt Vít podd. 430b, Vítek 430b. Hunyškú Jan podd. 438b. Huodcův Kuba podd. 454a, srv. Hudec. Huorar podd. 308, 317a. Huort podd. 357a. Huošek Martin podd. 385a. Huoskovská role 89 ; srv. Husková. Hupl podd. 354b. Huptele podd, 412b, 425b, 454a. Hůra na Pardubicku 417ab, 456b; viz Kunětická Hora. Huráň podd. 398b. Hürky 60; na Hlubocku 290, 292, 321b, 355b-6a ; viz Horky. Husák podd. 429a; Matéj 4282; Vašek 405a. Husle u Doubravníka 217. | Husojedský rybník 520, 526-7. Husovec Martin podd. 431b. Huspeka podd. 4122. 585 Hustj podd. 325a, 327a, 329b. Hu&ák podd. 421a; Jan 420b; Pavel 398a ; Petr 400b. Hu&havlovy hony 411b. Hu&ková poddani 391a; Huoëek. Hôxvièka Martin 504; viz Houż- vièka. Hvězdář Jan podd. 387b, Vaněk 422b. Hycek (?) Valentín podd. 478. Hýček Bartoň 409b. Hyje podd. 334a. Hyksa viz Hyxa. Hylam Jiřík podd. 510. Hylan podd. 521; Bartoň 426b, Dušek 423b : Kuba 425a, 511; Jiřík 523. Hylanka vdova 480. Hylička Jirek podd. 473; Jiřík 488. Hylman Mach podd. 3892. Hynek pan 404a, 449b, 454a, 496, 521ab. . Hynek podd. 320b, 380b, 469, 479, 483, 495, 516a, Vach 419a. srv. i Hypš Miertl podd. 355a. Hysek Jan podd. 401b ; Jira 388a; Marek 3892 ; Mikes 387b ; Petr 401a; zahradnice 438a. | Hyxa podd. 84, 397a; Mikuláš 414b; rychtár 401b. Hyzban Blažek podd. 465. I. Ivaň viz Ejvaň. Ivančice viz Ejvančice. J. Jacek podd. 334b. Jakeš podd. 292a, 301, 308, 319a, 354b, 356a, 384a ; Havel 390b; krejčí 355a ; rybák 355a. | Jakoubek podd. 313b, 389 ; Vitek 389b. Jakoubková 376a, 378b. Jakš podd. 310-1. Jakšíček podd. 354b. z Hustiran Majnus, Petr, Bavor | Jakub podd. 293, 297, 309, 310; 560-1; viz Záruba. bubenfk 312 ; hajny 356b, 363, T4 

Strana 586
586 366 ; noZif 381a ; sládek 383a; švec 978b; zedník 381b. Jakub ze Zlivě služebník Viléma z P. 215, 278. Jakubec podd. 347a, 398a. Jakuška Kuba podd. 386a. Jamský Bartoň podd. 438a, Ma- tój 439a. Jan król: listy 52, 183. Jan administrator kl. Prostějov- ského 58; probošt kl. Kouni- ckého 245; probošt od Všech Svatých 58; převor kl. Tře- bického 9. Jan bosák biskup viz Filipec. Jan podd. 300, 302, 318a, 380b; Pavel 424b ; forman 563 ; hajny 313a, 363; klíénik 3832 ; kovár 286-1, 297; krejéi 312, 358; lihaf 380b; lovéí 357b, 363-4; mlynáf 322b; mo&nár 381b; noZif 378b, 382a ; pekaf 316b; pokryvaé 315a; řezník 378a; rychtáf*351a; &rotéf 381b; &vec 288, 375b, 376b, 378b, 880b-1a; tesaf 380b-1a; tka- dlec 378a; úředník 343b-4b, 351a; zedník 377b, 380b. Tana barvířka 375a. Janák podd. 391a-2b, 434b, 4362, 443a; mlynáft 4262; řezník 529a. Janát podd. 348a. Janata podd. 425a, 497, 508. Janásek podd. 397b; Jan 896b. Janóek podd. 3982, 408a, 4142a-5a, 424a, 427a, 429a, 430b, 441a. Janéík podd. 376b, 379a, 390b; Vanék 418a. Janéourek Jan mládek 414a. Janda podd. 294, 391a, 402b, 532; Jan 384a; Jíra 402a. Jandl podd. 306. Janeba podd. 408b, 505-6. Janebácek Jan 425a. Janeček podd. 294, 454a, 469, 486-7, 500, 505, 521; Janek 450b; Jíra 405b; Matáj 405b. Janeckovská ótvrt 387a. Janek podd. 34, 286, 299, 300-1, 304, 306, 310, 316a, 318a, 328a, 329b, 332a, 333b, 393b, 395b, 408b, 415b, 424b ; Kuba 3852; hajný 356b, 362; krejéi 382a ; mlynáf 445a ; rybár 468; rychtáf 433a; sirotek 297; $vec 3568. Jankovice u Pardubic 414. Jankovský z Vlašimě Jindřich 130; vládyka 122; na Slatině 187. Jankovská čtvrť 299. Janoušek podd. 299. Janovec Jan podd. 413b. Janovice u Bydžova 230. z Janovic Heřman 557; Jan nejv. purkrabí 374. Janovskÿ 38; Jan z Soutic, hejt- man Chrudimskóho kraje 101. Jansa Jan podd. 390b. Janutka podd. 439a. Jareš podd. 286. Jarochovský Martin 437a. Jaroměřice na Moravě 19, 28, 31. 319b. Jaronice na Hlubocku 319b, omy- lem tištěno Jaromíře 284b. Jaros podd. 324b, 336a, 353a, 854b-5b, 357b, 404ab, 409a, 424a, 430a, 521a; Martin 450a, Mikuláš 417a; kovář 380a, 383a; zahradník 437b. Jarosek podd. 420a. Jary Jira podd. 4272. Jasek Pavel podd. 421a, 423a: Václav 414b. Javorník u Vsetína 224. Jazyků Jan podd. 440a. Jebový Mach podd. 424a. Jechera Jan podd. 435a; Václav 438b. Jechková poddaná 412a. Jechyra podd. 522. Ječný podd. 418b. Jedlik Matáá podd. 334a. Jedlina u Rychnova 34, 558. Jednorožec podd. 420b. Jedovnický Václav z Želetavy 32. Jehelné uši poloha 441b. Jektavý Šimek podd. 422a, 516b. Jelen podd. 354b, 513-4. Jelenka podd. 514. Jelenská mez 394a. Jelenský podd. 502. Jelínek podd. 443a; Jan 386b. Jelito rybník 457b. Jelmo na Hlubocku 296. Rejstřík jmen osobních a místních. Jemnice 67; na Mor. 187; z J. Jan arcipryšt Olom. 95; viz z Ludanic. z Jemnićky viz Oslavicky. Jenec 307. Jenicky Jira podd. 388b. Jenicek podd. 391a, 422b, 439a Jeník podd. 347a, 387a; Jan 436a. z Jeni$ovic Dohunék 88, 198. Jenka Matéj podd. 410a. Jesenčanský rybník u Pardubic 34 Jesenec 445b. z Jesenice Jiřík 48, 138. Jestborsky podd. 453b. Jestbořice u Pardubic 409, 444b, 4462. Jestřebí u Doubravnika 217. Jestfebskÿ Votik 237. Jesek podd. 261-2, 300, 318b, 320b, 324ab, 346a, 37 7a, 37 9h, 388b, 3892, 399ab, 4062, 4142, 4152-6b, 425b, 431b, 444a-58, 451a, 510, 537; Jan 3862; Mach 393b; Petr 389a, 396a. Jesik podd. 348a. Ješínů Mikoláš podd. 404b. Jesurû Vanèk podd. 398b. Jetmar podd. 403a. Jetřich podd. 413b. Jevíčko 238. Jevišovice viz z Kunštatu. Jez rybník 468. Jezbera podd. 426b, 485, 498; Simon 421a; Vanék 425a. Jezero les 468; rybník 468-9, 470, 472-4, 477, Staré rybník 482-3, 486-8, 500. Jezírko 456b. Jezmice na Hlubocku 284b, 313, 356b, 360, 362, 368. Jezvec Mach podd. 386a. Jeżek podd. 403ab, 425a; Jira 413a; Jiřík 404a ; Matěj 413a; Petr 421a. Jicha podd. 299, 319b; krémár 316b; pojezdny 366. Jíchanec podd. 320b. Jihlava 54. Jilátek podd. 350b. Jílek podd. 293, 300, 326b; rybár 302-3; smolaf 288. 

Strana 587
Rejstřík jmen osobních a místních. Jilovka u Pardubic 426, 460-1, 517, Jilüvka 197. Jílovské pole, rybníček 521. Jindra podd. 442a, 454b, 497; Vondra 389b. Jindrák podd. 397b. Jira podd. 120, 294, 300, 306, .808, 310, 388b, 3902, 394, 505-7, 523; Jan 389b; hajny 3952; koláf 3992; kovát 393a; kostelnk 320b; krejéi 330a, | 383a; přívozník 415b; rybář 3802-12; &afár 402 ; švec 401b; tkadlec 405a. Jiráček podd. 395, 407b, 425a, 442b. Jirák podd. 394b, 402b, 413b; tkadlce 412b. Jiránek podd. 406a. Jirásek podd. 424b, 531; krémür 426b; Vanék 441a. Jifata Pavel podd. 393b. Jirtek podd. 413b, 414a. Jireéek Jan podd. 395b. Jirek podd. 3902, 540; Jira 429a; hajnÿ 442ab; krémár 395b; krejčí 391b; starý 485. Jireska řezník 529b. Jireska podd. 390b. Jifetice na Hlubocku 339, 360. Jiří král Cesky 30, 551; listy jeho 2, 3, 19, 360, 361, 363, 368, 370. Jiří vévoda Saský 549, 559. | od sv. Jiří a z Pezinku Petr hrabě | 222. . Jiříček podd. 4102, 4152, 442a, „513, 515; rybníček 536-7. Jiřík podd. 286,. 379a; hajny! 295-6, 302, 310, 354b, 355ab, 364-5, 3944; kožišník 562; kuchař 378a ; písař 440a; pekař 287; řezník 375b, 381b, rych- tář 88; soukenník 379a. Jiřík král. pojezdný na Hluboké 373; rektor 376a, 378b. Jiříkovice viz z Vojkova. Jirka podd. 509; truhlár 454a. Jirman Tomek podd. 392b. Jirmánek podd. 443a. Jirmas podd. 419a, 509. Jiroudek podd. 434a, Jirouš Vaněk podd. 392b. Jirsa podd. 302, 408b, 510; Tomáš 389a, 430a; rybák 303. [Jiskra švec 383a. z Jistebna Jindřich 544. | Jisala Vanék podd. 411b. Jivno na Hlubocku 298, 355b, 365. Jméno Mašek podd. 417b. Jochek podd. 412a. Johann podd, 304. Johannes podd. 170, písať 340a, 554; rychtář 377a, sedlář 8n1b. i Joháš podd. 330ab. Jonáček podd. 389a. Jonáš podd. 375b, 381a, 486; Jíra 402a. Jošt markrabě Moravský: listy 52, 183. Joštův stávek 510. Jozyf Kuba podd. 402b. Jumička Matouš podd. 4172. Junek podd. 429a, 442b, Tomáš 426b. Juon krejčí 398a; soukenník 181. Juonek podd. 454b, 513, 517a. Juonka Pavel podd. 442b. K. Kába Blažek podd. 410b. Kabát podd. 307, 391a, 413a, 420b-1a-2a-3ab, 494, 533; Jíra 391a; rybník 500. Kabát z Bohdanče Pavel úředník Viléma z P. 459-477, 482. Kabele Václav podd. 486. | Kabous Pavel podd. 401a. Kabousek podd. 396a. i Kabous Jan podd. 897a. Kacan Tomáš starší v Pardubicích 223. Kacbal Vondrááek podd. 395a. Kachel Jira podd. 435a. Káča podd. 412a; divka 554. Káče vdova 334h. Kačer podd. 313a, 497, 537; Janček 425a, Mach 425a, Viktorín 401b. Kačeř rybník na Mor. 48. Kačice podd. 377ab, 379b. Kačice ves u Pardubic 451a. Kačičen jezero u Přerova 47, 124. 581 Kačično pozemek u Přerova 263. Kačíků Jan podd. 392a. Kačina podd. 417b; Jifik 417b. Kalirek Martin podd. 4362; Vanék 481a. z Kadané Jakub 371. Kadeiábek podd. 435a. Kadeřávek podd. 3572, 435a, 496. Kadov u Doubravníka 211, 276. Kadrle Kuba podd. 4252; Vávra 442a. Kafunk podd. 428a. Kahula podd. 525. Kajhal Adam podd. 383a. Kajr, Kayr, podd. 301, 314b, 317ab. Kajval podd. 326b. Kalaba Jan podd. 403b. Kalafa podd. 341b. Kaleś podd. 532; hajny 537. Kalina podd. 436b; Stépán 446a; Tomáš 427a. Kaliště u Brandýsa m. Orl. 59; na Hlubocku 299-300. Kalous podd. 429b, 430a, 480, 580ub, 517b, 521b-3; Bartoň 89, 424b; Petr 429a, 499; Kalüs 337b. Kalousek podd. 554. Kaluha podd. 390b, 420a, 433b, 456b, 513-4; Jan 424b; Martin 124a. Kaly u Doubravnika 217. Kambáéek Jan podd. 418b ; Havel 425a; Vondráček 430a. Kambáččin Vondra podd. 417a. z Kamberka Petr na Lipnici man 128; Zděnek vládyka 135. Kamence poloha 492, 517a. Kamenec místo 23. Kamení poloha u Pardubic 453a. Komenický Otík 38. Kamenná ves na Hlubocku 340. Kamycky 38, 316a. Kamyk nad Vltavou 346, 348, 357, 359, 360. Kamýtský Otík z Tropčic, purkrabí na Hluboké 373. Kandl podd. 307. Káně Martin podd. 420b. na Kaníku les 365. Kanka podd. 315a. 74* 394a, 

Strana 588
588 Kanta podd. 313a. Kantor podd. 3574. Kantora podd. 409a. Kapas Matéj podd. 390b. Kapoun podd. 412b. Kapounek podd. 443a. Kapr podd. 3362. Kapřík zid 170, 377a, 379b. Karácek podd. 456b. Karas podd. 301. Karas Jan z Dolebenky na Čechách 142; z Dulebenky 173. Karásek podd. 393b; Jan 438b. Karcuba pold. 469; Jira 472. Kardeba Jan podd. 387a. Karger (Kader?) Jan podd. 425a. Kardánek Dušek podd. 428b. Karel IV.: listy 367. Karel podd. 380ab. Karkule Matěj, Matouš podd. 430b. Karlice místo 408b, 467-8. Karpička Jiřík podd. 383a. Karpíšek Mikeš podd. 421a. Kartusiané: statky na Mor. 84. Karvan podd. 310, 386a ; Martin 384b; Petr 407b. Karvanka poddanä 500. Karytan Pavel podd. 416a. Kasal Jan bratr 41. Kasalice ves u Pardubic 428, 433, 450a, 455b, 516a. Kasek Jiřík podd. 452a. Kaše Jan podd. 395a. Kašiba Jan podd. 412b. Kašík podd. 412a. Kašín podd. 412a. Kaška Jiřík podd. 487; Matouš 419b. Kašpar podd. 181, 306, 380b; krčmář 256; švec 177. Kašperk zámek 338a. Kateřinice ves u Bečvy 87-8. z Katefinic Rychwaldsky Bernart 134. Katefinsky Martin podd. 417a. Katra&ínek Jan podd. 420b. Kavalec Jan podd. 412a. Kavëiny ves u Pardubic 446b, 465, 477, 492, 512, 533; Malé 420, 471, 491; Velké 419, 420a, 471, 479. Kavčovský podd. 423ab. Kavín podd. 440b. Kavka podd. 393a; Jíra 392b. Kavrda podd. 489. Kayr viz Kajr. Kaziles podd. 434a. Kazimas podd. 288. Kazimír kníže Těšínské 550. Kdulinec podd. 432a. Kekl Petr podd. 396a. Kemta podd. 312. Kerhartice u Brandýsa n. Orl. 59. Kevl Matl podd. 301. Khyrzel Jan kanovnik Olom. 95. z Kinäperku viz Planknar. Klaba Mike$ podd. 415b. Kladiny u Pardubic 20, 383b, 886, 447b. Kladoruby u Námésti 114, 153; viz ze Svréova. Kladruby u Pardubic 425b, 439. Kladsko 176; sjezd 245, 559; viz Minstrbersky. Klamaf Jan podd. 383a. Klapaë Matëj podd. 427b. Klárka podd. 42922. Klas Petr podd. 390a. Klásteristé místo 457b. Klatovské statky městské 97. Klauchovská louka 457a; viz Klou- chovsky. Klaudius Stépán podd. 412a. Klaudus Štěpán podd. 425b. Klech Jíra podd. 34. Klečkovská čtvrť 308. Klemar podd, 306. Klenček Jan v Pardubicích 223. Klenovice u Kamýka 285b, 352a; městečko u Tovačova 35. Klepotovice u Tovačova 4; viz Klopotovice. Kletečka Jakub podd. 421a. Klhovská pustina 394. Klich podd. 334b; Jan 405b. Klíma podd. 386a, 459, 490. Kliment podd. 187. Klimeš podd. 409a, 431b, 470, 415; Martin 392a; Vácha 288; rychtář 297. z Klim&teina viz z Hradčan. Klír Matěj podd. 292a. Klistův most 532. Klopotovice u Tovačova 35, 63; obdarování 63-4, 94; viz Kle- potovice. Rejstřík jmen osobních a místních. Kloub ves na Hlubocku 285a 327a, 329, 330. Klouba Jiřík podd. 438a. Klouchovsky podd 417b; viz Klauchovská. Klouček Vávra podd. 397a. Klubečka podd. %85b. Klubečko podd. 454a, Jan 426b, pekaf 563; Kuba 388b. Kmarki (Komórki?) Mikeś 430b. Kment Vondra podd. 416b. Kmín Mikuláš podd. 479, 480. Kminek podd. 495. Kmonik Jira podd. 432b. Knajclik Prokop podd. 394a. Knap Matěj podd. 415b. Knapl podd. 396b-7a; 396a, 5162. Knéz podd. 454a; Jan 430a: Jira 442ab ; Martin 480 ; Vašek 423b. z Kněžiček viz Vysoóansky. Kněžník Václav podd. 409b, 410a. Knihny poloha 517a. Knin 195, 357a, 360-1. Knížek Matěj podd. 411b. Martin "Knoblach (Knobloch) Krištof z Warnsdorfu 103 ; Kuba úředník Zdenka Kostky 494. Knotek podd. 415a. Kñoura podd. 434b-5a. Kňourek Vaněk podd. 427b. Kñava poid. 454a. Kobas Martin podd. 436b. Kobernovské pole 328b. Kobicek pod. 321b Kobik Jan 296; z Opatova 46, 93, 126, 138, 152, 175,250-1; úředník na Třebíči 49; vládyka 135; na Majetiné 220-2, 235. Kobík podd. 314a; srv. Kubik. Koblaša Matěj podd. 389a. Kobyla Jiřík podd. 376b. Kobylé na Moravě 205. Kobylnice ves u Bydžova 230; viz Herink. Kobylníky ves na Moravé 250. Kobza Vojtéch podd. 430a. Koc Jindřich z Dobrše (Pfleger zu Falkenstein) 38, 557; Přibík 557. Kocencogl Ondřej 371-2. Kocour Mikuláš podd. 4122. 

Strana 589
Rejstřík jmen osobních a místních. Kocourek Jíra podd. 413a. Kočár podd. 415b. Kočín ves na Hlubocku 357b. Kočka Aleš ze Skal 373. Kodśsek Jan podd. 405a; Jira 408b: Václav 403a. Kodédkovskj ostrov 499. Kodések Jan podd. 337b. Kodydek podd. 429ab ; Mach 424a. Kohout podd. 324b, 329b, 396b; Jan 392; Matěj 527; krčmář 325b; nožíř 380a-la; švec 378b. Kohoutek podd. 394a, 397a, 516b, 518; Jakub 392b; Mikuláš 405a; Vít 405b. Kojetín městečko 19, 30, 74, 77, svobody 65-6; louky 189-190; zastaven 25-6; panství 28, 30, 66, 227. Kojice u Pardubic 441-2b. Kokeš Vávra podd. 443b. z Kokor Diva 57; na Zeravicich komorník práva menš. 86; Jan, Jindřich 194; Ruprecht 57; Zdeněk na Majetíně 194. Kokšovská pustina 387a, 450b. Koktan podd. 493 ; Barton 423b; Petr 390b. Koktanka podd. 417b. Kolářík podd. 357b. Kolbaba podd. 378a, Jan 389b. Kolberář Havel podd. 443a. Kolec (?) Martin podd. 466. Koled podd. 351b. Kolesko podd. 394a. Koleso Jan z Rakových 23. z Koleśovic Petr, úředník na Mezi- říčí 55. Kolík Jan podd. 256. Kolín 140; oprava hradeb 558. Kolínsky podd. 381b; Jira 416b; tkadlec 421a. Koliska Jíra podd. 398a; Mach 391a, 394b. Kolisko Jan podd. 417a. Kolkovsky podd. 318b. Kolny ves na Hlubocku 293-4, 354b, 365-6, Kolnaj 284a. Kolo místo 477-8; Martin 303-4. Koloděje ves na Pardubicku 386a, 444a, 453b, 465; Malé 383b, 381b-2a ; 385b, 490 ; Velké 385 ; Štěpán 185, 560. z Kolovrat Albrecht, kancléf 38, 54, 96-7, 515; na Libsteiné 83; Jetřich 544. Kolovrátek podd. 562. Komárek Mach podd. 428a. Komárov u Pardubic: Jech, Říha 84; 401a, 540; Vaněk 533-4; na Hlubocku 297-8. Komenda podd. 480; Jan 430a. Komínek podd. 455a. Komora podd. 424h. Komoráč podd. 508a. Komoráček podd. 522, 524; Petr 420a. Komornictvo tvrziště 444a, 450, 490. Koňata podd. 350b. Konečný podd. 4243; Jan 432a: Matěj 439a; Vaněk 388b; Vondra 389a. Koněpasy viz Krčma Aleš. Konrád děkan Olom. 41, 43, 45-6. Konšclský Vaněk podd. 454a. Konůpka podd. 420b; Jan 420b. Kopáč podd. 357b. Kopánek místo na Moravě 46. Kopanina louka 455ab-6b-7b, 480. Kopaniny poloha 406b, 444b, 496. Kopečný Jíra podd. 443a; Von- drák 432a. Kopet Bartoš podd. 408a. Kopidlanský Jan odpovčdník zem- ský 98-101. z Kopidlna Jan, Jindřich, Petr 270. Koprvadlo podd. 330a. Korbisko Jakub podd. 412a. Kord podd. 327b; Jan 327a. Korda Väclav podd. 331b. Kordik podd. 345a. Kordula v kläst. Olom. 94. Kořen podd. 349b. Kořenský 360 ; Matěj podd. 387b. Kořínek podd. 382b; Jan 388b, Pavel 384b, 387ab; Vaněk 384b, 390a. Kornická cesta u Litomyšle 141. Korpa Jan podd. 427b. Koryto Vávra podd. 333a. Kosek podd. 414a. Kosík Jan 421a. 559 Kosince Jan podd. 345ab. Kosobu'ly ves u Kamyka 351. z Kosoře Matyáš, úředník Viléma z P. 121. Kostečka podd. 394; Pavel 3981. Kostečko Jíra podd. 441b. Kostelec n. Orl. 232. Kostelnik podd. 354b. Kosténec louka 455b. Kosténské bfehy 519a. z Kosti viz z Selmberka. Kostka Matéj podd. 394a. Kostka 38, 403b; düm v Praze 41; Bohuš 73, z Postupic 61, na Litomyšli 97, nejv. minc- mistr 29; Jan 59, 60-2, 73, 215; Zdeněk na Litomyšli 120-2, 140, 493-4. Košek podd. 412b-3b. Košíček Vondra podd. 435b. Košík Jan podd. 400b; Petr 396b, 516a, 540. Košíkov ves u Náměšti 114. Koška Václav podd. 421a. Košlan podd. 383a, 422a, 454a, 495; Jan 421a; Mach 383a. Koslansky podd. 411b. z Ko$mberka viz z Chlumu. Kos$meda Jan podd. 432a. Kośmidr Matéj podd. 438a ; Pavel 438a. Košťál Jíra podd. 425a; Martin 392b; Petr 393a; Tomás 392a; Vanék 435a; Vávra 392a. Koštěnice ves u Pardubic 240, 398b-9a, 401b-2-3, 449a, 502, 515, 520; myto 6, 24, 25; odúmrť 185; prodána 83. Kotas Matěj podd. 478. Kotaš podd. 510. Kotek Jan podd. 485 ; Janek 482. Kotkovice na Moravě 205. Kotleb podd. 319b. Kotlovec 275. Kotník podd. 286. Kotré podd. 422a. Kotrček rybář 302, 303. Kotrčka podd. 522. Kotrlík Jíra 442a. Kouba podd. 296, 302, 322a, 327b, 328b, 333ab, 337b, 341b, 343, 356b; Martin 343b; Šimek 324a; uhlíř 310. 

Strana 590
590 Koubek podd. 436b; Jitik 407a; Martin 389a. Koubovec podd. 344a. Koudelka Kuba podd. 407b; Mach 393b, Matčj 397b. Koukol podd. 333b, 3460, 348a, 354b. Koulovská louka 467. Kounice na Moravě klášter 235-6, 245. z Kounic viz Štoš. Kouřimský Jan podd. 377a, 379b. Koutek podd. 390b, 415b; Matěj 391a. Koutsky podd. 382a, 408a, 415a, 4542; Jan 4092; Mach 401b; Matěj 384b; Vondráček 482; Pavel 377b, 563; starší v Par- dubicich223 223; Petr 420b, 422a; Vít 401b. Kouty poloha 506, 525. Kovač ves 261. Kovalov u Židlochovic 101. Kovan podd. 420b, 422a. Kovanda Matouš podd. 4212. Kovář podd. 310, 327a, 356b, 399b, 404b, 412b, 519b, 520a ; zahradník 437b: Kováfovsky lán 311. Kovářík podd. 355b-6a. Kovensky Jira podd. 416b. Koza Jiřík podd. 383a; Vaněk 439a. Kozäk podd. 357a, 389b; Jan 389); Tüma 441b; Vondra 419b. Kozašice ves u Pardubic 412b, 414. Kozel podd. 471; Vaněk 406a; zahradník 400a. . Kozlík podd. 310-1, 331a, 366b, 411a. Kozlovec ostrov u Pardubic 40632, 444b. Kozlovice ves u Přerova 180; cesta 177; Dolóéška Matějíček 180. Kozminka podd. 440b. Kozojedky dvůr 253. Koželuh podd. 314a. Kožíšek podd. 390a, 394a, 423b, 563; Jan 386b; Jíra 414b. Krabalka Pavel podd. 438b. Krabice viz z Weitmile. Kraboška Jan podd. 416a. Krajéí podd. 515. Krajík podd. 336b. Krajina poloha 493. z Krajku Adam 27, 31; Johanka 25, 26, na Ml. Boleslavi 27, 29-31, 35-6, 97. Krajník podd. 471 ; Štěpán 4202. Krajr vrátný 554. Krajsa, Krajza podd. 396b, 540; Maitin 400b; srv. Krejsa. Krákora Staněk podd. 439b. Krakovany u Pardubic 441, 457b. Krakovec viz Chudobín Havel. Král podd. 312, 315a, 325a, 333a, 343a, 354b, 383a, 397b, 430b, 506; Fencl 292a; Jan. 287, 397a, 4203; Jíra 404b ; Matěj 294, 492; Toman 292; Vaněk 4263; Vondráček 402b, cihláť 3182; rybáf 317a. Kralice městečko na Moravě 35; 63, 95-6; svobody 52. z Kralic Vít 153; Zbeněk 114; Zdeněk na Mohelně 93; viz Blud. Králík rybník 230. Králka Martin podd. 256. Kralovice louka na Hlubocku 335b. Krälovstvi les 230, 248; zboZi 442a ; poloha 528-532. Kramářík Jan podd. 422a ; Martin 421a. Kramelín podd. 467. Kramíkü Stonik 492. .Kramolno na Moravě 114, 153. Kranych flavel podd. 3962, 516b. Krašovice ves na Hlubocku 2852, 333, 335b. Kratek Jifík podd. 3872. "Krátil Petr podd. 392b. Krátky podd. 400a. z Kratonoh Dobfensky Vilém 433a. | Kratoś podd. 355b. Kraupka vdova 383a; viz Kroupa. z Kravař Johanka a z Plumlova 206; Petr 206. Kraví poloha 505. Kravsko viz Cipla. Krbiś podd. 321a. Krheovy pustiny 307. Rejstřík jmen osobních a místních. Krch podd. 353b. Krcheby čti Krchleby ves u Par- dubic 411. Krč (?) 224. Krče ves na Hlubocku 285a, 330, 858, 372-3. Krčin podd. 395b. Krčma Duchoň 317a; Aleš z Ko- něpas na Tatenici 102, 177, 179. Krčmář podd. 503, 510-1, 518, 526; Jan 407b. Křehan podd. 329a. | Křehčice Beneš podd. 393b. jKrejear Jan podd. 413b. Krejéi 515; Martin podd. 103. Krejnik Vanék podd. 425. Krejsa, Krejza podd. 485, 443b; srv. Krejsa. Kréma Dušek podd. 400b. Kremice, Kremnice Uherská 57. z Kremhaynu (Grünheimu) Kun- drát 195-6. Krenych podd. 396a. Křepelka podd. 15, 377b, 379b, 380b, 409b. .Krepfl podd. 307. Kfresfánek podd. 439a. Křešín, Křesín na Hlubocku 284h, 316-7, 369, 370. Krhov viz Zeleny Jan. Křičeň ves u Pardubic 197, 4222, 428, 498-9, 516. Křičenský podd. 456a; Jiřík 41262. „Křička Matěj podd. 386a. | Křičovský z Radče Bohuněk úřed ník Viléma z P. 248, 253, 530-2, 537; Ctibor 248. z Křimic viz Plzák. Kristan podd. 299, 355a. ; Kristof podd. 381b. | Kfiv Jiřík podd. 451a. : Křivany ves 275; viz Skřivany: Křivec, Křiveč ves u Pardubic 446a; les 447a; viz Skfivec. | Kfivovä poddana 503. Kříž podd. 286, 290, 299, 308, 322a, 330a, 355b-6a, 358, 383a, 392a-3-4b, 4152, 430a, 478, 502, 510, 528; Doležal 443a; Janda 391a; Sichover 4053; lazebnik 420b; pekar 4122. 

Strana 591
Rejstřík jmen osobních a místních. Křižánek podd. 423a, 440b. Křižanovský špitál 216-7, 277. Xřížek podd. 412b, 414a, 420a, 498a, 432a, 445b, 4765 krč- máf 433b. Křižovice ves na Moravě 217. Krk Martin podd. 432a. Krkan podd. 473; Duchek 488. Krkánek poddaný 422a; Václav 419b. Kroměříž: kapitola sv. Maurice 134. Kropáč podd. 329b. Kroupa podd. 390b, 430a, 457a, 497; Adam 391a; Jun 384b; Mikuld§ 442; Martin 4242; Kroupka vdova 383a. Krouzal Simon podd. 435a. KrouZek ves pustá na Moravé 19, 31, poloha 443a. Krpata Barták podd. 436a. Krška podd. 405a, Martin 397b. Krškovská pustina 500, zahrada 502. Krtek podd. 419b. Křtětice ves na Hlubocku 285a, 358. Krtička Jiřík podd. 387a. Krteň rybník 519a. Kruliš řezník 256. Krumlov 13, 199; Český 543; silnice 550; -Moravský 122, 128-9, 176, 235-6, 265, 269, 281; viz z Lipého. na Krumsíné viz z Sarova. Krumvif na Moravé 67. Kruncky podd. 439h. Kruosa podd. 386a. Krupá viz Haugvic. Krupaj 5308. Krupička podd. 454b ; Jan 386a, 410b, 427b. Krupy Jan z Probluze 253. Krušina podd. 531. Krychta podd. 402b. Krymäë podd. 423a. Krystajnek podd. 422b. Krystin sladovnik 256. Krytina podd. 381a; Janek podd. 409a. Kryzel podd. 428a. Kub Martin podd. 2952-62. Kuba podd. 34, 83, 296, 302-4, 309, 341b, 376b-7b, 379a, 395b, 480, 508, 612; Lorenz konšel 43; Štěpán hajný 394b; lamaë 389a, rychtář 389a; švec 377a, tesať 381a : volejník 419b. Kubáček švec 420b. Kubánek Kuba podd. 440b. Kubatka podd. 406ab; Jan 394b. Kubcova čtvrť 295. Kubec podd. 394a, 412b, 437b, 466; Dušek 394a; Jan 394b. Kubela podd. 313b. Kubele podd. 401b. Kubeš podd. 302, 319b, 342a, 422a, 443a, 494; Jan 420b; rybak 303. Kubeška Vávra podd. 430b. Kubíček podd. 390a, 392a, 394b, 40Ta, 414b, 416, 424a, 426b, 443a, 452a, Matčj 396a, krejčí 383a, švec 421b. Kubička podd. 352b. Kubik podd. 309, 310, 316b, 380a, 331a, 348b, 3502, 412a, 454a; Jíra 299; Kuba 414a; Pavel 401a; Vávra 412b; jezdny 383a, 539; truhlár 376a; srv. Kobík. Kubina podd. 437b; Adam 384b; Jan 388b; Vävra 400b. Kubka podd. 328a, 333a, 392b, 401b, 420a, 422b, 436a, 464; Jan 3274; Matéj 3872; Vanék 402b, 418a. Kubovy Vanék podd. 394b. Kubrnát Havel podd. 397a. Kubsky podd. 381a. Kucha podd. 319b. Kuchta podd. 519, 540; Martin 402a. Kuchynka podd. 394a; Vanék 391a. Kuéera podd. 406b, 418b, 424a- ba, 427a, 442b, 464b, 497, 513-4, 540; Jan 412a, 390b, 426b; Jakub 414a; Jíra 390a; Jiffk 404a; Matéj 396a; To- máš 412a, Václav 439b, kré- mii 418a, kutléť 382a. Kučerka Johanna podd. 523. Kudrna Jan podd.. 442b. Kufr podd. 504; Vávra 390b, 591 393a; Vondra 391b; Vondiej 396a. Kujal Benes podd. 443a. Kujeba podd. 300. Kukanč Rehák podd. 3914. Kukaš podd. 528. Kukla podd. 386b, Brož 4174; Mach 382b, Václav 414b. Kuklík Jan podd. 403b. z Kukvic Znata 119; na Rosi- cích 4. Kula podd. 501; Matěj 4282; Petr 408a. Kulatka podd. 334b. Kule podd. 408a, 505-6. Kulhan Matěj podd. 435b. Kulhánck podd. 390a, 4122, 4192, 422ab, 452b, 464, 563; Jan 421a, 427b; Mares 402a ; Mar- tin 436b; Matěj 433b. Kulbavy podd. 380b; Duchek 812a; Jan 33, 389b, 439a; Mikuláš 441a; Petr 388b; Vávra 427a. Kulich Jan podd. 426a. Kulip podd. 422b. Kulíšek podd. 375, 381a, 427b. Kuma Jan podd. 4322. Kumštat podd. 431b. Kuna Martin podd. 388b. Kunáš 319b. Kunát podd. 433b; Petr 433b. Kunata 453b. Kunatl 509. z Kunčic Hynek 95-6; hejtman na Tovačově 27; vládyka 32; na Těšicích 134; Kuneš na T. 87. z Kunciho viz z Kunsiho. Kunda kuchař kr. Václava 362. Kuneš hajný 419b. Kunětice ves u Pardubic 397ab, 417ab; převozník 454a; řeka 453b. Kunětická Hora 239, 447-8b, Hira 417ab, 456b; lomy 187-8; louky 457ab; panstvi 459; rybářství 231-2; svobody 109; zámek 72, 77; zboží 112, 449b, 552b. z Kunic Oldřich 57. Kunitice ves u Pardubic 397b: viz Kunětice. 

Strana 592
592 z Kunovic Jan na Bystřici 25-6, Johannes 542; na Uh. Brodě 238; Rudek Pavel 87. z Kunšího Jan na Zaječicích 21, 71, 79-81, 247, 535. Kunstat hrad 24, 273-5. z Kunštatu a z Poděbrad 445b; Boček 128, 211, na Polné 49 ; Cenek Kuna 3; Heralt 56, 58, 65, na Hodoníně 2, 3, 130; Heralt Kuna 36-7, 148,| z Bolehradic 244-5, 250, na Hodoníně 4; Hynek 444b, na Polné 10, 24, 36-8, 213; Hy- nek Boček 129, 148, 272-275, 277, na Polné 129, 130, 245; Jan Heralt na Plumlově, ko- morník cudy Olom. 19, 30, 31; Jan na Rožnově 87, 88, 274; Jan Kuna 104, 148, na Ho- doníně 30, na Rožnově 102, 224, 245, Jan Zajímač 274, na Tavikovicich 245, na klá- šteře sv. Prokopa 245, na Je- višovicích 245; Kuna 445b; Ladslav na Hodoníně 2, 3, 130; Ladslav Kuna na Hodoníně 36-7; Ludvík Zajímač 276, na klášteře sv. Prokopa 272 až 275; Prokop na Jevišo- vicích 122; Prokop Zajímač 42, 55, na Jevišovicích 102, 176 ; Smil Kuna 245, na Lu- kavě 274; Vilém Kuna na Lukové 245, na Vyzovicích 274: Zikmund Kuna 245. Kun&tat Martin podd. 420b. Kunwald u Žamberka 557. Kurka Marek 443b; Martin 4282 Vaněk 425a, 430a. Kuroslepy ves u Kraví Hory 153. Kurzbach Sigmund 545. Kustošovská pustina 449b. Kusý Martin 84. Kušík podd. 399b. Kuška Jan podd. 388a. Kutík Jíra podd. 417b. Kutiš podd. 357b. Kutkú Vančk podd. 398b, 520. Kutna louka 469. Kutná Hora 195, 559, platy 75, 77, 203, 211. Kutnaur 553. Kutran Kuba podd. 415b. Kužel Arnošt z Zeravic a na Kvasicích 36. Kužel podd. 401a; Beneš 443a; Jiřík 412a; Urban 389b; Va- něk 386b. Kużelka podd. 319b. Kvasice viz Kužel. Kvasnička podd. 417a, 437a, 456a, 513, 518-520a; Jirák 412a; Vávra 412a. Kvéch podd. 286, 300, 355b; lán 291. Květ podd. 350a. Kvétoi pod. 303, 321b, 415a, 436b; Jan 3892; Pavel 383a; Yávra 412b. Kvítek podd. 338b, 423a, 495; Simon 288. z Kvitkovic Jan 48. Kyjov viz z Zástřel. Kylavý Řehák podd. 408a. Kysela Matéj podd 424a; Martin 399b; Vanék 398b. Kyselo Du&ek podd. 398b; Jan podd. 399a. Kyvisar podd. 315b. Kyvl Petr podd. 397b. L. Laba Jan podd. 389b. Labe 386b-7a, 408b, 423a, 425b, 440b, 442ab, 452b, 458a, 469, 507, 524, 533; most 82, 109-110, 412b; ostrov 110; protrhlo se 501 ; rozdělení jeho 452-4; upravování u Hradce Kr. 13-16. Labětín ves u Pardubic 412b. Labik podd. 391a; Řeháček Va- nék 391a. z Labouné viz BartoSovsky. Labská rybník 500. Labská jezera, strouha 533. Lacina podd. 519b; Jíra 402a. Lacino Mikulas podd. 386a. Lačnov místo u Pardubic 489. Lačný Vaněk 416a. Ladslav 528, 531. Láhvička podd. 426b. Lajc Jan podd. 391a. Lajhane Jan podd. 410a. Rejstřík jmen osobních a místních. Lajsek Jan podd. 422a. z Lamberga viz Nyšt. Lampach podd. 388b. Lán ves u Pardubic 383b; srovn. Lány. Lanc podd. 400a. Laneman podd. 218. z Lancova Ctibor 147. Landa podd. 4052; Václav 400b. Landsman podd. 380a. z Land&teina Mikuláš, nejv. písař zem. 372; viz Zub. Lanek Jíra podd. 391a; Vanék 409a. Langer Jart kanovník Olom. 95. Langnar služebník Viléma z P. 215. Lankašovský lán 327b. Lanský podd. 399b. Lanškroun město 73, 77; odúmrť propuštěna 198; svobody 86; trhy 201, 246; šos 252; pan- ství 215, 275; zámek 61-2, 195. Lanšperk panství 215, 275; zá- mek 61-2, 73, 75. Lanšperský podd. 525. Lány ves u Pardubic 384-5, 44Tb, 450a, 453b-4b, 533, 539, 553; u Daïic 490; na Důlku 410; Lánský mlýn 20, 444a; rybník 514-5, 527, Velký 526-7; srv. Lán. Lapatek Jan podd. 355a. Lapáčovský lán 295. Lašan Václav podd. 419b. Lašek Jan podd. 412b. Laškov viz z Svahenic, Lauman podd. 400b, 502, 512b; Havel 397b, 540. Lavický rybník na Mor. 138. Lavička Jan podd. 439b. Lavičky Dlouhé louka 455a. z Lazic Cidlina Jan 559. Lech podd. 841b. Lechvický Jan z Vosie 5; Jind- rich z Zästiizl 152. Lehkÿ Matéj podd. 392a. Lehnice (Lohenice?) ves u Par- dubic 465. 377b; sirotek Lehnický Bedřich 545. Lejhanec Kuba podd. 409b. 

Strana 593
Rejstřík jmen osobních a místních. Lekšův Martin podd. 309. | Lembera Vondra podd. 409b. Les louka 390a; pustina 500. Libčice ves 363-4. Libecků syn 515a. Libějovice viz Malovec. 593 253-6; obdarování 557; platy z lidí propuštěny 560; Li- penská fara 123. z Leskovce Arnošt, Chval, Kri- |Libeň místo 529b, ves 230, 532. |z Lipoltovic Václav na Mrlinku stof, Mikuláš, Vlachen 93. z Lestkova Jan: podkomoří 370. | Leś podd. 513-4. Leiák Matój podd. 431a; hajný 430b. Lešany ves u Prostějova 175-6. Leštěnský Jiřík podd. 85, 104-5. Leto podd. 412a; srv. Líto. Letonice u Vyškova 152, 177, 179, 211. Letosko místo 537-8. Lev viz z Rožmitalu. Leva viz Malovec. Levín ves na Hlubocku 297-8. de Lewbitz Caspar 269-2370. Lexa podd. 330b-1a, 354a, 357b; | Jan 404a. Lhanice u Námésti 114, 153. Lhota ves na Hlubocku 348a, 351-2a; u Pardubic 413, 423b, 441, 453a, 456a, 469, 561; u Roudnice 193; na Dlatnice 423 ; Haškova 561; u Kostelce 60; pod Libany 432, 435a;! u Nechanic 230; Pustá na Hlubocku 284a, u Rychnova n. Kn. 34; Úrecká 404, Úře- ticki 453b, 454b; Vlčkova 438; Vohnišťská 260. Lhota Matěj podd. 470; ponocny 504; viz z Slavíkovic. Lhotice ves na Hlubocku 284a, 294-5, 354b. Lhotka ves pustá na Hlubocku 298, 371; u Pardubic 408b, 154a, 468, 507; ves pustá u Plumlova 176; na Blatníce 189; nad Choceükem 60. ze Lhotky Jan Václav 371; viz Svojše. Lhotský podd. 430a, 540, Jan 423b; Pavel 423a; měřič 493, 497; Petr 397a. Libák Vít podd. 383a. Libák Matyáš z Radovesie, krá- lovskÿ prokurator 260. Libánskj Jiřík 562-3; 170, 398a; Jifik 517. Libchava u Brandýsa n. Or), 60. Archiv Cesky XVII. podd. Libera podd. 376b, 379a; Jan 38 Ib. Libišany ves u Pardubic 435-6a, 447a, 456ab, 459a-465, 522, 526. z Liblic Johanka, z P. 74. Libnič ves na Hlubocku 354b, 355ab, 365, Libniče 284b. Libochov, Libochová, poloha na Hlubocku 317b, 365. Libšteinský viz z Kolovrat. z Lichtenburka Albrecht z Bítova na Hostini (čti: Hostimi) 280; na Vranově 186-7 ; Burian na Bítově 542; Jindřich 119; na Bítově 675 viz Trčka. z Lichtenšteina 549. Lichva podd 356a; Jan 343a. Lichvie podd. 530a. Lichův Kouba podd. 349b. Licků Simon podd. 438b; Vanék 398b. Liteny Martin podd. 256. Lidl podd. 336a. Liendl podd. 307b. Likavský 404b. Lindniáš Wolfgang kanovník Olom. 95. Liněk Jan podd. 387b. Linhart podd. 309, 317b, 339b, 347a, 354b-5, 405b, 414a, 419a, Jan 256; Matéj 256; rybář 317a. Linhart kné; v kl. Doubravnickém 217; podpřevoří sv. Michala v Brně 2455 srv, z Hrádku. Lípa les u Přerova 105. Lipáiek Mach podd. 312a. z Lipóho Jan 122, 128, 181, 213, 265-6, 174-6, nejv. mar- šálek 199, 204-5, 216, 236, 269, 270, na Krumlově 244, 280-1; Jindřich 213, 216, nejv. maršálek 67, 122, 128-130, 152, 199, 205, na Krumlově 174-6, 181; viz z Dubé. Lipnice viz z Kamberka Petr. Lipnik 74, 77; město: práva choť Viléma 57 ; Šťastný 57; Obešlík Jet- řich 130. Lipov ves na Moravě 176. Lípová poloha u Přerova 203; les 105. Lipovie rybník 4492. z Lípy viz Trčka. Lisické zboží 24. Líska podd. 502; Pavel 441a; srv. Lyski. Lisky ves u Přerova 104. Listopad podd. 426a ; Havel 427a. Lisův Kuba podd. 390a. Liška podd. 344a, Jan 3942; Martin 351a, 427b, Vích 394b, úředník Viléma z P. 484, 498. z Liškovie Tétech 5. Liškovská tůně 453a. Lišov rychta na Hlubocku 284a, 291, 297, 355b-6ah-7; clo 367; rychtář 293, 367-8; Jan 3512. Litětiny ves u Pardubie 211, 395-7, 452a, 457b, 517, 560; dvůr 60; prodána 185, 198. Litice nad Orlicí 498; rybářství 232; zámek 72, 77, 213. Líto Jan podd. 412a; srv. Leto. Litoborsky 275; Jan z Chlumu na Miléevsi 253. Litobratřice ves na Moravě 205, 216. Litoměřicko kraj 97. Litomyšl 141; Dolejší a Horejší 140-1, Česká brána 141; bis- kupové 140; panství 59; viz Kostka. z Litovan Wolfman 128. Litovel viz z Vlasimé Karel. Litovlický Václav z Doubravice 60. Litovský Václav z Svinař na Loukovci 220. Litva podd. 181. Lízal podd. 345; Vácha 342a. Lizka Matéj podd. 33. Lizek podd. 398a. Lobodice ves bigk. Olom. 27, 32; svobody 67-8, 91. 75 

Strana 594
594 Lodinský les 230. Log (Loj?) Jan podd. 181. Ivhenice ves u Pardubic 475, 481. Lohynice 89, 424, 495-7, 511; srv. Lehnice. Lohynický rybník 449, 498, 511. Lojchar Petr podd. 396a. Lojek podd. 376a, 378b, 381b. Loket v Čechách: spory 20. Lokte poloha u Pardu'ic 470. z Lomnice Jan na Meziříčí 150-1, 246, 272, 274, 546, nejv. hejtman Mor. 1, 7, 38, 54, 102, 115, 122, 134, 137-8, nejv. kumornik Olom. 30, na Náměšti 3; 280; Jindřich na Meziříčí 237, 272, 274; Lad- | slav na M. 274; Václav naj M. 246, 272, 274; na Ná- měštř 246, 266; Vilém na M. 246, 272, 274; Vladislav na M. 246, 272; Zdeněk na M. 246, 214; Znata 42, nejv. sudí Mor. 109, 177, 179, 238. z Lomu z Baudvice Melichar 93. Lopata Jan podd. 348b; Mach 394a. Lorek Macas podd. 391b; Matěj 392b, 504. Lorenz podd. 305, 307, 314b, 355a, 358; Frydl 306; Jiřík 292a; Matéj 308-9. loucenská obec, Loucinná Hüra u Bydžova 260, 537-8. Loučky u Brandýsa n. Orl 59. Loudek podd. 496a. Louka zámek na Moravě 74, 77; viz Divůček, Lúky. Loukoty (nebo Loukotí, ves sply- nula s Brandysem n. Orl.) 59. Loukovec viz Litovsky. Loupavy Jan konsel 43. loutka Matěj podd. 39Ta. Lovčí z Protivína 328a. Lubeó Václav podd. 392b. Lufák podd. 415b, 454a; Jifik 485. Lud Jan podd. 439a. Luda podd. 4162. Ludáckova étvrt 293b. z Ludanic Hynek 17, 42-3, 224, Jemnici podkomoří Mor. 38, 67, 150-1, 186-7, na Veveří podkomoří Mor. 36, 204. Ludkovská louka 516b. Ludova slup 453b. Ludovská louka 499. Ludvik král Cesky 198, 282; listy 945-6. Luh les 365; louka 336b. Lukáš podd. 395a, 414a, 418a, 440b, 476. na Lukavč viz z Kunštatu. Luková ves u Lanškrouna: svo- body 252-8; viz z Sternberka. Lukovna ves u Pardubic 383b, 384; Lukovensky brod 453; grunty 533. Luksov ves u Pardubic 389b. Lúky ves na Moravé 54; viz Louka. Lunda podd. 508. Lunkovie Kelfrid 367: Mikuláš 367. Luňáček Jan podd. 418b. Luňák Kuba podd. 389b; Miku- láš 404a. Lupenice ves u Vamberka 558; Matěj a Václav 33. Lupskřině podd. 382a Lusk Jíra podd. 395a. Luskřině podd. 380a. Lužec ves u Pardubic 420b-1b, 423ab, 444a, 494-5. Lužické země fojt 558. Lych Jiřík podd. 384b. Lyskü Jan, Simon podd. 432b; srv. Líska. Lysy Jan podd. 405a; Havel 412a; Pavel 383a; Petr 432a. Lżovice ves u Pardubic 440a. M. Macácek podd. 386a. Macák podd. 323b, 385b, 392b, 452a, 499; Bláha 405b; Jan 412a; Mach 405b; Vasek 405a. Macalik podd. 287-8. Maeas podd. 421a, 512b; Jan 392b; Lorek 391b; Martin 397b; Matéj 389b. na Rokytnici 26, 30-1, 36, 47, | Macek podd. 295, 314a, 827b, 123 ; Vaclav 17, 55, 152, na 330a, 341a, 355b, 428a, Rejstřík jmen osobních a místních. 431b-2a; Matěj 395a; Matouš 428a, Lukeš 391a, Zahradník 416b. Mach podd. 33, 89, 289, 310, 313b, 321b, 326b, 356, 385a, 392b-3a, 397a, 404a, 411b, 418b, 422ab, 427ab, 434a-5a, 454b, 467, 490, 501, 513; Jan 290, 348b, 440b; Janek 309 ; Némec 404b ; Vávra 430b; hajuy 4092; Kozeluh 384b; sedlák 394a, 400b; tesa* 441a; zámetnik 416a; poustka 452b. Mácha podd. 329ab, 330a-1a, 336ab, 345a, 352b; úředník 342a. Macháé podid. 3832; Matéj 438b. Macháček podd. 389a, 402b, 4112, 418h, 4192, 425b, 434a, 4431 ; Jan 418a. Maclaéka poddanf 330a. Machal Carda nodd. 3974. Macháň podd. 431b. Machek podd. 397b, 404a, 513-4, blTa, 420b, 422a, 426b, 431a, 436b, 439a; Jan 415a; Jira 405a, 414a, 438b; Petr 406a; Václav 401a. Machovic Jan. podd. 346b, 353b. Machuka Matój podd. 438b. Machulik Kubík pod 3844. Machulka Jiřík podd. 539. Maéakovská pustina 393a. Matänek podd. 540. Madér Jira podd. 399a; Zid 383a. Magerle Pavel pfevor v Brné 245. Mahać podd. 382b. Mahulik Barton podd. 384a. Majetin panstvi u Olom. 127; viz Kobik, z Kokor. Majhan Jíra podd. 4264. Majtsky 395b, 517. Majzl feznik ?89. Makovka podd. 381a. Makovský podd. 405b. Makušín ves u Pardubic 451b Maküvka podd. 375b, 377b, 379b. Malák Marek podd. 3974; Vávra 8962. Malánkü Jan 4052; Jira podd. 405b. Malec podl. 531; Bartoň 403a; Jan 406a. 

Strana 595
Malena podd. 395a. Malešov viz z Újezda. Maliéín, Maléin viz Perina. Malik podd. 477, 386-7; Pavel 408a. Malina podd. 442b. Malkov rybnik 488. Maloušků Matouš podd. 430a. z Malovar viz Chrastensky. Malovec 338a: üfednik 345bab; Leva 321b, 337a; z Libéjovic 65; Oldřich z Malovic 64; Zdeněk z Chýnova 374; na Winterberce 64-5; z Pacova hejtman kraje Práchenského 96. Malsa podd. 318a. Maly podd. 377b, 442b, 563; Jan 405a; Jarosek 417a; Jira 3982; Matěj J19ab; Pavel 413b, cichnéf 7; Potr 448b; Vávra 412a; Vit 312; Vondra 431b; Urban 395b; rybnik 561. Mamäk (Mañäk?) podd. 475. Maňák podd. 424a, 496b, 498. Manda Jan podd. 393b. Mandaská čtvrť 310. Mandelik Tomás podd. 310 ; Man- delice 528-9a. Mandelovské louky 499. Mandik podd. 402b, 519b. Mandys Jira podd. 4063; Vondra 406a. Manová pod. 3482. Maňová, ves Moravská 217. Marajnek podd. 438a. Matan podd. 389b; Brych 429a; Jaroš 429ab. Mařánek podd. 3944; Jiřík 395b. Maiśt, Marata? podd. 395a. Marchal poddany 394b; Martin 443b. Marek podd. 326b, 338a, 344a, 856b, 396a, 435a, 443b, 470, 491; Tomáš 421a. Mareš podd. 290-1, 302-3, 315b, 326ab, 333a, 339b, 355b-6a, 399a, 432a. Marhulik podd. 414b-5a. Marhulka Kuba podd. 426b. Mařík podd. 3132; Jan 337a, 429a, 435b. Markleta vdova 424b. Rejstřík jinen osobních a místních. | Markrabina louka u Přerova 180, | 184. Markvart 400a. Marmor Urban podd. 289b; viz Mramor. Marsa podd. 334b; Jakub 334b. Maršálek podd. 415ab. Maršová podd. 409a. Marta podd. 346a. Martin podd. 300, 305-6, 309, 310-1; Jira 387b; mlynář 353b; postiihad 376Db; rybář 355a, rychtář 395b; švec 380b-1b; tkadlec 384b; üfed- ník 340b-1a. Martin kněz u sv. Michala v Brně 245: písař na Hluboké 554. Martinec podd. 293, 388a, 435a, 449b, Petr 389a, Vaněk 413b. Martínek podd. 298, 392a, 394a, 402a, 499, 502; Jan 180; Valenta 119. Martisa poid. 393b. Marti$ podd. 382b. Martiška podd. 427b. Marvan Mašek podd. 391a. Masař podd. 304. Máslo podd. 421ab; Pavel 439a. | Maslojedy ves u Pardubic 436, 445b, 447, 539. Maso Matěj podd. 439b. Masopust Petr podd. 344a. Mastík Kuba podd. 432b. Masulka podd. 376a, 381a. Máša podd. 352a. Mašan podd. 308. Mašata Vaněk podd. 383a. Mašek pod. 290, 295, 300, 308, 3182-92, 320b-1a, 326b, 333b, 334b, 337a, 339a, 340a, 355b, 409a, 133b, 441a; soukennik 33. Mašík podd. 409b, 410a. Matalík podd. 424b, 523-4. Matěj podd. 293-4, 303; Vávra 394b; cihlär 380b; hlinék 380b; kovář 333; nožíř 181; mečíř 223; mlynář 180; rybář 387a. Matěj opat Třebícký 9; kněz 54; purkrabí 306. Matějek podd. 376a, 379a, 393b; Jan 401b. Matéjie vozatej 554b. Matějíček podd. 431a. Matějka podd. 170, 4392, 505-6 ; Jan 425b. Matéjovsky podd. 294, 401b-2a, 479, 480. Matějský podd. 505; Kuba 391b. Matelik podd. 508b. Matefov u Pardubic 416. Mates podd. 377a. Matl podd. 301, 306-7. Matou$ podd. 380b, 386a; 389b; Jan 898b; Jíra 414b; Marek 383a; Martin 392a; Marta 433b; Vanék 391a; bednáf 256; hajný 388b; krejéi 356. Matous, Matüs podd. 286, 309, 310, 312-3b, 338b-9b, 310a, 352b, 357b, 316a, 383a, 418b, 467, 470, 476, 195, 497, 518; krejéí 287; mydlár 33; sedlář 3168. Matoużek podd. 391a, 412b; Jan 41223. |Matys podd. 397b, 409a, Jíra 397b; Machek 181 ; Pavel 391 b. Matyskovi poddana 401b. Matyáš král 282; listy 80, 542; spory s królem Vladislavem 549; zlaté náčiní 550. Matyáš 3873; úředník Viléma z P. 448a, 509. Matyáska podd. 396a. Maurar Honz podd. 355ub. Maxanee podd. 529a, 521. Maximilian císaf 67. Mazanéek podd. 354a. Mazanec Petr podd. 140a. Mazánek podd. 395b; Jan 403b; Vanék 394b. Mazura Adam podd. 389b. Mech Jan podd. 471. z Mečkova Jeník 552; viz Bra- dlecký. Meda Jan podd. 422b. Medek podd. 389b, 418b, 502; Jan 416b; Kuba 389b; Jířík 430b. Medek král. maršálek 38; Burian z Waldeku místokomorník 17. Medlov ves na Moravě 211, 276. Mělče ves u Pardubice 424, Měl- čie 495. 75» 

Strana 596
596 Melda podd. 383a, 540. Melecké grunty 533. Melešín ves na Moravě 153. Melhuba Jan podd. 388b, 419b;|Mikes podd. 303, 306-7, 309, Vanék 435a. z Melic Znata a z Prus 4. Mělník 97. Melouni Jira podd. 402a. Měly, Miely, poloha 517a. Menal Baltazar provincial 245. Menhart podd. 350b. z Měnína Mikuláš Petr 261. Menších Jiřík podd. 540. Menšík podd. 380a, 388a; Adam 388a; Havel 397b, 401a; Ja- kub 395b. Merda Jifík podd. 400a. Méfiéka podd. 474, 511. Měřín městečko na Moravě 211; proboštství 10, 75, 77. Mertlovský lán 298. Městec viz Sendražic. Město Nové u Pernšteina 145, odúmrť propuštěna 235. Meškal podd. 354b. Metelik podd. 508a. Metesü Jirík podd. 540. Metlióany ves 230, u Pardubic 532; louky 529a; zádu&i 5282. Mezihory ves na Moravé 2416. z Mezilesic Mikuláš 53. Meziříčí (Veliké) na Moravě 44, 2946; panství 138; viz z Lom- nice. Meziříčský mlýn u Pardubic 409b, 444b. Mezka poloha 393a. Moezný potok na Moravě 87. Mhourek Mikuláš podd. 442b. Mich podd. 433b. Michal kněz bratrský 557. Michal podd. 301, 381a, 392b, 402a; Vaněk 390a; sladovník 554. Michalec podd. 349a. Michálek podd. 402b ; Jirík 412b; Tüma podd. 321b; Zena 256. Michek podd. 420b, 422a; Havel 427b; Jan 419a, 431b, 439b; Stépán 498b; Zena 413b. Michelovy pustiny 307. Míéal Ondrácek podd. 433b. Rejstřík jmen osobních a místních. Mika podd. 299, 302-3; Tomeš 298; rybář 302. Mikan podd. 439b. Miroslavský Jan 129. z Mirošovie a v Olešnici Zikmund 372. z Mirova Markvart na Miroslavi 48-9, Valecký 130, 152-3, 199, na Miroslavi 54, 236, 244, 266, 281, na Mirosla- vicich 176; Mirovice nà Moravé 19, 30. Misera Jan podd. 328b-9a ; Simek 328b. Miska podd. 408a; Jan 436a; Jiřík 256. Mišal Jíra podd. 393b. Mišel podd. 503. Míšenec 285a, 358 čti Myšenec. Mišta podd. 376a, 381b. Mitaš podd. 399a. Mitrnos podd. 537-8. Mládcovská louka 455ab. Mládek podd. 524. Mladotice ves na Hlubocku 334-5b. Mlajnek, Mlejnek podd. 439b, 519b; Jan 388b, 391a; Matéj 401b; viz Mlýnek. Mis Jan podd. 338b; Martin 420b. Mlýnek podd. 327b, 401b; Ku- Gera 402b; Matéj 403a; viz Mlajnek. Mnétice ves u Pardubic 405,- 455a, 458b. Mníšek podd. 389b, 422a, 563; Petr 415b. Mnišský les 448a; Mnišství les 448b. Mobesky Jan podd. 412a. z Modřan Augustýn, Václav 556. z Mořic Jakub kanovník v Brně 249, 250. Mohelno na Moravě 114, 153; trhy 93; viz z Kralic. Mohoś podd. 333a. Mojhan podd. 498. na Mojíku louka 365. Moj£zis Jira 338a, 383a. Mokosin ves u Pardubic 413a. Mokoska Jira podd. 412a. Mokré, ves pustá u Pardubic 560-1. Mokrajš podd. 455a. Mokřecký rybník 524. Mokrorit podd. 516a; Jan 421a. Mokrosinsky - Pavel podd. 432b. 315b, 320a, 322ab, 349b, 356b-7a-8, 383a-4b-5a, 387a, 394b-5b, 400b, 402b, 414b, 423a, 434b, 443b, 456a, 500, 503, 511, 523, 538; Havel 298 ; Jan 441a; Martin 435b; Ondra 392b; hajný 442b; krejčí 423b, kostelnik 389b; kożeluh 381b; pojezdny 356b; rejthar 389a; rychtář 304, 441b, soukennik 382a; zá- meéník 377b, 381a; pustota 353a. Miksat podd. 416b, 424a. Mikuláš poddaný 180, 309; Jira 525; fiśmejstr 554; kostelnik 354b ; kożeluh 380b ; nożif 181; rajthar 386b; rychtář 347b, 349b ; soukenník 380b, zámeč- ník 378b. Mikuláš z Opavy kanovník Olom. 95. Mikulášek podd. 307, 426b ; vdova 316b; Jan 414a. Mikulčice ves na Moravě 75, 77. Mikulka Pavel 393a; Václav 388b. Mikulovský dvůr na Moravě 141. Mikuska podd. 401a; Jira 401b. Miléeves viz Litoborsky. Milda podd. 390b. Milejovice ves na Hlubocku 285b, 345; rychta 338-346, 359,360. Milenovice ves na Hlubocku 2852, 326. Milešov ves na Hlubocku 352a. Milevsko klášter 347b. Miletín: podd. Bicek 289. Miloš Matěj z Hostovic 25. Milotice viz z Zästïizl. Minsterberskÿ kníže Bartoloměj 202; Jindřich 548; Karel 176, v Slezi Olešnické a hrabě Klad- ské 245. Miraň Mach podd. 402a, 513, 519, 5204, 536; Pavel 400b. Miroslav na Morave 205; z M. Lidmila 153; viz Valecky, z Mirova. 

Strana 597
Rejstřík jmen osobních a místních. Mokrý podd. 428ab; Jan 381a; Jira 383a; ves 516a. Molek podd. 419a, 423b. Molík Dušek podd. 419a. Morák Šimon podd. 416b. Morašický Šimek podd. 391a. Morava země: stížnost na stranný zápis 93. Morava řeka 46, 56, 126; Sa- mice 8. Moravany u Pardubic, 83-4, 185, 401-2, 452b, 502, 513, 515, 518, 519, 536-7; rybník 514, 518, 520. Moravec podd. 381b, 389b; Jan 978b; Řehák 391a, Vávra 416a, Vít 399b, 401a; viz z Olešničky Jiřík. Morávek podd. 402a, 405a, Žena 438b, 504, 519b, Jan 393a, 411a, Jíra 405a, Viktorín 492. Moravský rybník u Pardubic 507. Moïcle Vich podd. 434a. Markovice viz z Zástřízl. Moskovice u Prostějova 233, 234. Mostek ves u Brandýsa n. Orl. 59. Motlach podd. 299. Motosin ves 551. Motyčka podd. 346b, 377b, 380b ; Jan 403b ; Mikuláš 3402, 396a. Mouëka Jan podd. 303. Moudry podd. 321a; Jan 425a; Jifik 417b. Moydl, Moydlót podd. 306. Mráček podd. 3564; Jan 426a; Vondra 38Ta. Mrakeš podd. 357b. Mramor podd. 355b, Urban 286; viz Marmor. Mravenec podd. 492. Mraz podd. 327a, 420b, 433b, 525; Jan 424b, 462; Ondra 324b ; Pavel 387a ; Václav 324b, 5252; Vávra 293. Mrázků Jakub podd. 412a; Mach 418a. Micl podd. 350a. Mien Jindiich podd. 414b. Mien Jan. z Cechtic, z Cestice, fismistr Viléma z P. 215, 502, 510, 516-7, 520-5, 533. Mrkva Jifík podd. 386b. Mrkviee podd. 398b. Mrlink viz z Lipoltovic. Mrva podd. 426a; rychtář: 497. Mrätik Jan podd. 384b; Martin 425a. Mstihňov ves u Bydžova 537. Mucek Jakub podd. 397a; Matěj 397a; Martin 396b; Pavel 395a. Mucham Beneš podd. 4322. Mudr Mach podd. 441a. Mudrońka podd. 403b ; Petr 403a. Mádrf Jifík poddanf 417b; viz Moudry. z Mukoděl Jiřík, Štepán 6. Muláček podd. 426b. Mulka podd. 412b; Tomáš 416b; Vávra 412b. Munice ves na Hlubocku 306-7, 316b-7a, 357-8, 363, 369; rybník 556. Munka podd. 417b. Musil Vaněk podd. 442a. Muška Jan podd. 421a; Václav 421a. Muška rybník 392a. Muškát Václav podd. 294. Muzka podd. 390b, 512. Muzkov rybník 508a. Muž Havel podd. 288, 442b. Mydlovary ves na Hlubocku 306, 314-6, 357, 360-1, 363. Myka podd. 354b. Myslinský les 363. Myslivý Vítek podd. 437a. Myšák Vondra podd. 415a. Myšat Matěj podd. 390a. My$enec ves na Hlubocku 331-2, tisténo Mí&enec 285a, 358. na Myšíně louka 363. Myska pedd. 389b, 411b, 440b, 490. Myšlín louka 306. Mytsky, Majtsky 395b, 517. N. Náblü Petr podd. 420b. Nabočany ves u Pardubic 452a. Nach podd. 387a. z Náchoda Březnický Jan a z Břez- níka vládyka 135; Jindřich 48, 49, 130; Oldřich a na Duna- jovicích 266. 597 Nádoba podd. 443a. Nadymaë rybnik 422a, 449a, 481, 495, 497-8; Velikÿ 514. Naháč podd. 419b. Nahořany ves na Hlubocku 342. Néjamnÿ podd. 412b. Nalik podd. 503. Náměšť viz z Lomnice, z Zvole. Narvice ves kláštera Vilímovského 244. z Nasilé Hynek Berka na Heral- ticich 5. Nauzvalka poddaná 531. Navara podd. 343a. Návesní rybník 392a. Naz Jindfich z Chïenovic Fridnavé man 128. Na£elická louka 4. Nebeská Vítová poddaná 422b. Nechanice u Bydžova 230. Nechvíle podd. 387b, 390a, 422a, 443b, 518; Dušek 400b, 415b ; Jan 388a. Neckáf podd. 330a. Necoud Ma&ek podd. 4252. Netik Kuba podd. 416b; Petr 405a; Vávra 405a Necesany podd. 389b; Jan 431a; 438b. Nečinská poddaná 412a, Nečista Jíra podd. 419a. Nedvěd Matěj podd. 401b. Nehyba podd. 60, 393b. Nehybovského pozemky 390a. Nejedlý Jíra podd. 425a; Matíj 417b; Vanék 402b; 432a. Nekola podd. 328b, 430h. Nekysnej podd. 435b. Néméek podd. 355b, 4282; Havel 420b. Němčice městečko u Kojetína 9, 30, 75, 77, 211, 276; louka 4; u Pardubic 188, 386b, 409, 418, 454a, 465, 473, 499; louka 457a; mlín 445a; stav 453a; pod Hürou 488. Němčičky ves na Moravé 245. Néméovské místo 493. Némec podd. 401b, 412a, 426b, 483b, 492; Bartoi 404a; Jan 181, 394b, 402b, 421a; Jira 435a, Kuba 431a, Martin 346b; . Michal 339a, 430a: na 

Strana 598
598 Pavel 390b, 403b ; Simek 384a ; Stépán 437b; Tomás 413b; Tůma 435b; Urban 390a; Vávra 417b; Vondra 383a, 414b; stfelec 3788; truhlät | 318a; uzdat 377b. Němeček podd. 4272. Nemhart podd. 325b. Nemíle poloha 517b. Nemilínské pustiny 499. Nemošice ves u Pardubic 261, 405a-6-74; les 448a; louka 493; mlýn 444b; most 454b ; rybník 492, 535; řeka 453b. | z Nemošic Matěj na Třebosicích 25. Nenakunský mlynář 42, Nena- | konský 46, mlýn 126, 128. Nepas Matěj podd. 398b. Neplachovice viz z Žop. Nepraš podd. 397a. Neřád podd. 288, 401b-2a; Mi- kulás 312; pustiny 519a; role 452b. Neratov ves u Pardubie 197, 422a-3b, 457a, 465, 474, 479, 480, 495, 498, 510-1, 522-4; lesy 449a, pustiny 494. Nešetřil Dušek podd. 395a; Jíra 395b. Nešpor Dušek podd. 3942; Ja- kub 402b, Jirácek 394a ; Kuba 401b. Neivara podd. 449b; Jau 442b. Néta vdova 464. Netinsky rybník na Moravé 158. Netreba Jan podd. 431b. Neumaystr Jan rychtár 431b. Neupar pedd. 3012. NeusluZice ves u Hluboké 342-3. Neuštych ves pustá na Moravě 235. Neuwiert podd. 305-7, 356b; Ondra 301b, Prokeš 293. Nevratice ves u Bydžova 260. z Neżetic Jan Karlik 253. Niedl pod. 310, 356b. Nihek Mikuláš podd. 417a. Niklas rychtáf 352b; úředník 852b; viz Nyklas. Nikolčice ves na Moravě 211, Nikulčice 276. Nivčice ves u Pardubic 421a-2, 451a, 488, strouha 533. Nosek podd. 333b, 531-2 ; Martin 428a, Vansk 391b, 396b; švec 380b; rybník 511. Nosislav městečko 75, 77, 144-5, 211, 276; Nová ulice 84; rychtář: 23. z Nové Vsi Burian a na Radkově 44-5; viz Tumpergar. Nováček Květon podd. 485. Novák podd. 315a, 354a, 4102, 493, 527 ; Brych 428b ; Dülsky 412ab; Franc 439a; Jan 326a, 4092, 4382; Janek 339b; Jíra 390a; Jifík 387a, 417a, 497; Kuba 395b, 443a; Kubíček 393a; Mach 418b; Martin 423a ; Matéj 301 ; Matous 411a; Pavel 401b, 451a; Petr 427b; Vanék 431b, 435b, 439b ; Voj- těch 410b. Noval Vanék 435b. Novinsky rybník 498. Novoëernskÿ rybník 447b, 466, 490, 553. Novoměstský Vít podd. 33. Novosad Vaněk podd. 425a. Novošice ves kl. Žďárského 2,3, 75, 77, 211. Novy mlyn 528, 531; 494-5, 500. Nožička podd. 395b, 401b, 507. Nučenovská pustota 386a. Numský Jan podd. 436a. Nyčel podd. 411a. Nykl podd. 314a, 331b. Nyklas podd. 312, 307a; viz Niklas. Nykulej podd. 355a. Nyšt Řehoř z Lamberga, kanov- ník Olom. 95. rybník 0. Oběkovská meze, (Obědkovice u Kojetína) 96. Obešlík viz z Lipoltovic. Oblizovský, místo 472-3. z Obřanské Hory Tobiáš 55; viz z Hory Obřanské. Ocásků Jan podd. 293. Ochen, Vochen podd. 500. Ocelka Václav podd. 104. Ocet podd. 294. Rejstřík jmen osobních a místních. Octek Blažek podd. 294. Odra řeka 119. Odřichmel Šimek podd. 336b. Odrulik Hatas podd. 191; Jan 478. Ohnistany u Bydžova 260. Ohradni louka 455a. Ohrazeniee ves kl. Opatovského 187, 414b-5a, 469, 483, 486 ; irazenice 510. Ohrozim ves kapitoly Olom. 175-6, 230. Okročil podd. 521. Oldřich podd. 292, 354b. Olešnice Slezská 245, viz z Mi- rošovic. z Olešničky Jiřík Gedeon 130; na Moravci 44; Václav na Tvr- donicích 44. Olešník ves na Hlubocku 306, 314, 316a, 360-3 ; výsady 371, 318b. Olman, Wolman 318a. Olníkovská louka 33. Olomüc 9, 17, 18, 32, 36, 47, 63, 95, 108, 114-6, 124, 128, 182, 224, 245, 274, 548-9; město 57; Ueská ulice 7 ; Před- hradí 94, 149, 215; dům osvobozen 7; právo 41; před- hradí 84; spory 103; rybolov na Samici Moravě 8; sněmy - 97, 142, 223-1, 548, 550; biskup 32,245, 282; kapitola 2, 41-3, 45-7, 54, 62-3, 95; pie 124, 126-8; statky 18, 230, 544; klášter sy. Jakuba 4, 63-4, 94, 112, 124-5, 149, 215; klášter Kartouzský 84; sy., Kateřiny 194; biskup viz Filipec, Stanislav. z Olomůce Aleš 62-3. Olomúcký Jakub 181. z Olšan Stanislav purkrabí 55. Olšina pastvisté 457b; poloha 471, 473, 502; srv. Vůlšina. Ondra podd. 292a, 297, 313a, 319a, 322b, 331a, 343b, 355b, 502; Jan 504; Janek 393a; viz Vondra. Ondráček podd. 309, 311-2, 319b, 323b, 350a, 354b-5a, 478; Havel 415b; kožišník 293; krejčí 292; mlynář 303. 

Strana 599
Rejstřík jmen osobních a místních. Oudrá&ek podd. 292a. Ondrhartl podd. 355a. Opálka, Vopálka podd. 513-4. z Opatova Zich na Sicendorfé 54; viz Kotík. Opatovice ves na Hlubocku 302-3, 317, 356b; u Pardubic 434-5, 445a, 447a, 451a, 454a-7b. 465, 475-6, 496, 503, 509, 510, 524-6 ; klášter 112 : stav| v řece 187-8, 208, 452. z Opatovic viz Bohuše Jan. Opava 6; knížectví 546, 550. Oplatil rybník 419ab, 420ab. | Oplceany vos na Moravě 91,106: | svobody 143-4. Oplotské louky 96. Opočen ves u Pardubic 411; Vopočen 539; 451b. Opočenek ves u Pardubic 411. Opočínka Mach podd. 454a. Oprsal podd. 156, 516b; Dudek 897; Voprial Jirik 421a. Opršal Václav 214; ze Žher 93; na Čijevicích 220, 247; Čoje- vicích 279. Orelský Bohuslav ze Sán úřed- nik na Pardubicich 121 ; Zde- něk vládyka 562, úředník 448a, 494, 497, 502, 514-5. Orlík ves u Brandýsa n. Orl. 59. Orpatův lán 296. Orsák podd. 379a, 380b-1b;srv. Vorsák. Osecky Jakub podd. 532. Oselny, Uoselny, Voselny ves na Hluboeku 289-90, 354b-5b, 373. Osice, Vosice Malé u Pardubic 431a, 445b, 446b, 462 ; Veliké 430; srv. Üsická. Oslavický Bohuslav z Jemničky 246. Oslovany kláster 149; 74, 77, 113, 215. Osmíkovská pustota 291. Osov viz z Doubravice. Ostfesany ves u Pardubic 405a, 452a, 499. Ostfetin, Vostietin u Pardubice 83-4, 240, 394b, 446a, 540. Ostirálek podd. 321a; Jan 424b. oprava Otec podd. 453b. Otmíce ves na Moravě 234. Otok les 458a; 421a. z Otoslavic viz Příbek. Otrolik podd. 537. Ouhleda podd. 327a, 329ab. Ou- viz Ú. Ozničná, Ozdnice, Osnica na Mo- ravě 87. Ozwald podd. 290, 301. Oženílek podd. 420b, 422a. O- srv. Vo- P. Pabeś podd. 384b, 340a. Pabian Matéj podd. 411a. Opoéno 448b, -Pabitek Jan podd. 421a. Pacák podd. 400b. Paeck podd. 433a; Jíra 392b; Martin 428b. Pácha podd. 429a. 4192. Pacehtová poddaná 438a. Pacov viz Malovec. Pačín Diviš podd. 394b. Pajsl podd. 365, Pajšl 311. Pala Jan podd. 383a; Palüv kříž místo na Rožnovsku 87. Palachova vdova 526. Palata podd. 499, 517a; Matěj 396a; Pavel 396b, 475 ; Vaněk 511b. Palatka podd. 89. Palatý Vávra 391a. Palec Janek podd. 319b. Paleska podd. 342b. Palovice viz Celoud Jan. Pamétice ves na Hlubucku 334-5b. Pamstl podd. 318b-9a. Pańata Kuba podd. 385. Pánek podd. 433b, 435b, 460, 495. Panenské môstišté 449b. Pangrác podd. 314a. Pankartek Jan podd. 424b, 428a. Pánkov ves na Moravč 87-8. Panostika podd. 394a. Panoušek podd. 330a. Panský Krištof podd. 438a. Panzerov poloha 381b. Pachole Jan podd. 419b, Janek 599 Papež podd. 287. Par Jiřík podd. 33. pole v Ütoco|Pafan podd. 496b. Pardubice 24, 34, 45, 53, 59, 65, 68, 71, 19-81, 87, 89, 93, 109, 112, 119, 133, 146-9, 152, 178, 180-1, 185, 193, 198, 202, 208, 222-3, 229, 285, 287, 240, 243, 218, 279, 398, 406b, 416a, 417b, 464ab, 466, 541, 544-6, 560; mésto 375-382, 458a, 491-3, 496-7, 500-1, 504-7; artikule řemesel 225-7, 258-260; dům harvífüv 562; klášter 170, 217, 219, 283; nadání 238-9, 240, 257-8, 264, 278; lesy 447b, 448a, mlýn v baště 90; most Labský 109; odúmrť propuštěna 108; osazování fary 274-5; pastvy 111; předměstí 90; strouha 489; rybolov 231-2; řeka 453b; spory 6, o mýto 24; špitál 136-7, 169, 217-8; vysady 82, 109, 116, 154-8; zadusi 261-2; zří- zení obecní 158-171, 222-3; zámek 72, 76-7, 79, 220, 449h, 452h-3a, 457b, 459a, 466; úředníci 121, 515-520; hejtman 188. z Pardubic Viktorin 41. Pardubičky ves u Pardubic 261, 406-7, 459b; kostel 156; lesy 447b-8a ; Mnichovć 551. Pardus podd. 502; Jan 406b. Pafeznice role 4234. Pafízek podd. 3151, 429a, 499. Pařízek z Pařízku Čeněk 267: na Radboři 188; Oldřich 93. Partl podd. 301, 355a. Pastvisté louka 416a, 457a. Pasák podd. 432a. Pašický rybník 155 Paták Jan podd. 406a. Patovf podd. 431b, 451a. Patik Riha podd. 436b. Patoóka Jan podd. 4122; Martin 419b. Paul podd. 293, 301, 3824; zedník 379a. Paur podd. 354b. Pavek Pavel podd. 294. 376b, 

Strana 600
600 Pavel pod. 290, 299; Petr 530a ; kovát 375b; mládek 383a; toboláf 381a; rychtár 395b. Pavelka podd. 405a, 436b-7a-8h; Kuba 442a; Václav 449b. Pavera podd. 388a. Pavlásek podd. 443a; Jíra 3972. Pavlata podd. 454ab. Pavliéek podd. 392a, 403b, 423b, 428b, 529a. Pavlík podd. 310, 320b, 432a. Pavlovice ves u Nov. Města na Mor. 235. Pavlovský Václav 42, z Witbachu 23, 42, 47, 54, 95, 107, 114; na Pavlovicích 142, 222; Hy- nek 86. Payr Nykl podd. 84. Pech podd. 320a, 430b, 496b, 505 ; Petr 396b ; krčmář 499; soukenník 33; vdova 335b; pustota 291. Pecha podd. 287, 313a, 325b, 328b, 339b, 352b, 356a, 424a, 429b, Jan 441a: krčmáť 429b. Pechal podd. 349b. Pechanee podd. 378a; Jan 381a. Pechánek podd. 333b, 419b; Tomás 388b. Pechát podd. 298a. Pechek Jan podd. 414b, 415b; zahradnik 442a. Pechura Jan podd. 403b, 414b; Janek 402a; Kuba 401b-2a. Pecka viz z Hořic. Peeny Matéj podd. 393b. Pečáč Petr podd. 391a. z Pete Tulesicky Mikulés 6. Pedik podd. 297. Pehm Jírek podd. 396a. Pehma Petr podd. 396a. Pekaf podd. 3562. Pekárek podd. 390b, 491; Jan 394a; Janek 416b; Petr 383a. Pekelsky Vanék podd. 437b. Péknÿ Jan 412a; krejéí 397a. Peksová poddaná 421a. Pelant Bartoš podd. 430b. Pelař Tomáš podd. 412a. Pelestrovsky Jan podd. 387b. Pelikán Jan podd. 430b. Penizek podd. 291b, 356a; Jan 289, 297; Simek 297. Rejstřík jmen osobních a místních. Penížek podd. 288; Šimek 286. Penoušek podd. 434a. Peperek Vávra podd. 424a. Pepíékü Jíra podd. 402a. Pepíkü Adam podd. 418a. Perda Janek pod). 426b; Jiïik 508 ; Pavel 514; lán 311. Perdik podd. 493. Peřina Jiřík z Maličína, úředník Viléma z P. 262, 510, 512, 515 až 522, 562. Perná ves u Brandýsa n. Orl. 59. Pernštein 57-8, 130-2, hrad 74, 77, 145, 215, 217, 264, 277, 541; panství 225; Perstinski 198; z Pernšteina 280; Pern- šteinar 553. Pernšteina Bohunka dcera Vi- lémova 76, 212, 216, 247-8, 277, statky 266; smlouva o peníze se synem 280-1; věno 122, 199, 265-6. Jan syn Vilémův, nejv. ko- N 'mornik Mor. 107, 222; dě- dictví 68, 71, 77-81 275 až 279; manželka jeho Anna z Po- stupic 73; péče o poddané 115, 135, 256; Bratří 131, 229; poručníkem 269, 270, 281; smlouvy 235-6; na Tovačově hejtman Mor. 237; statky 32, 116, 129, 130, 137-8, 146, 182, 151, 210-220, 243-5, 249 až 251, 266, 269, 279; nejv. komornik Mor. 199; svédkem 208-1, v zastoupení otce 103. — Vilém na Helfenšteině nejv. hofmistr 1-563; na Tovačově 62, dědic panství Pernštein- ského a města Rychnova 44-5; choť jeho Johanka z Liblic 74; mezi barones Bohemiae 548; nejv. komorníkem cudy v Brně 548-9; hejtman kraje Chrudim- ského 97-101; správce králov- ských důchodů 148 ; skládá účty 202 ; vzdal se hejtmanství 200; zasedá v soudu zem. 47, 54, 195; v soudu komorním 8; na sněmu 21, 40, 68, 153, vy- slaným král. 97, 142, 223, 558; odešel ze sněmu 92; na sjezdu stavů 138, 196 559; jednání o klenoty s J. Filip- cem 549, 550; o připojení Moravy k Cechäm 551; 8 Vra- tislavskými 545-6; s Jiříkem Saským 549, 509 s Karlem z Minstrberka 176; s Jindfi- chem z M. 548; poslem ke dskóm 57, 92, 113, 137, 176, 558; dim v Brnè 74, 77; v Pardubicich 89 ; v Praze 73, 77; podezírán 38-9; manové jeho 128-9; při změně rady v Praze 190; nadání klášterů 238-240, 248, 257-8, 264-5, 269, 270-1, 558; péče o pod- dané 6, 10, 25, 44-5, 49 až 53, 55-6, 58, 63-68, 82, 84, 86, 91-2, 94, 106, 108-9, 110-2, 116, 122-5, 130-1, 133, 135-6, 142-9, 154-8, 171-4, 177, 182-5, 189, 190-3, 196- 8, 205-8, 220-1, 225-8, 231-2, 235, 240-3, 253-264, 266-9, 174-5, 374, 459, 470-1, 557, 560, 562; chrání podobojích 201-2, 557; poručníkem 45, 175, 269, 270, 281, 542; spory a pühuny 13, 20, 23, 38, 41-4, 58, 62-4, 95, 103, 105, 119, 126-3, 544; püvod- cem smlouvy Svatováclavské 248; rozhodčím ve při 1, 17, 20, 92, 546, 549, 550; ru- kojmim 113, 148, 248, 558, 560 ; smlouva 34; o Kunštát 272-5; statky 3-11, 44-5, 47-8, 53-5, 57-61, 67-70, 83, 85, 88, 91, 93, 96, 101- 6, 112-4, 120-3, 125-6, 130, 132-3, 141-2, 147-9, 152-3, 171-3, 175-6, 178-9, 180-2, 188-190, 193, 198, 202-5, - 208, 223, 229-231, 235, 243, 245, 248-253, 260-1, 263-4, 270-276, 494, 535, 538, 541- 4; 551, 553, 558, 261; proti strannému zápisu 93; svobody od krále 113, 151 ; listy 1-563 ; uschovává dílčí listy 6, maje- státy 61; válečnictví 56; vý- pověď o Zachafovi 236-7 ; ztra- til zapisy 149; dostal list moc- ny 208-9; poslední vůle 68- 

Strana 601
Rejstřík jmen osobních a místních. 601 z Písnice Jan, mistopisař 17. 81, 146, 209-220, 246-8, 266 pleták 383a; rajtharů 389a -7, 275-9; zemřel 282-3. Píša podd. 405a, 420b. řezník 378a; sladovník 256; Píšek podd. 414a. tkadlec 317a, 380b; zámečník z Pernšteina Vojtěch syn Vilémův Pištín na Hlubocku 284b, 317-9, 381b; Jan 333b. 281; na Hluboké, nejv. hof- 358. Petráček podd. 390b; Jan 411a; mistr 222, 247, 252; na Lan- škrouně 200, 203; manželka Mach 392a, 512a; Mikoláš Pištora podd. 392b. 426a; Petr 443b; Vašek 120. Pivák podd. 389b. jeho 73; na hofmistrovství do- poručován 67; hofmistrem 200, Petranec podd. 120; Petr 431b, Piválek Beneš podd. 418b; Jan 428a. 203; dědictví 71-77, 79-80, 438b. 146, 275-279; péče o poddané Petras podd. 496a, 498; Jan Pivčí Janek podd. 405a. Pivín ves na Moravě 35. 135, 195, 201, 246, 252; 424a. Pivoňka podd. 424b. Petraš podd. 308, 322b. laskav na podobojí 131; poruč- níkem 269, 270, 281; statky Pixa Štěpán podd. 344b. Petrášek podd. 409a, Kubka 392b; Petrašová 289. 32, 130, 210; souhlasí s kšaf- Pižmo podd. 319b. Placenda Jira podd. 385a. tem otcovým 68-71, 81; svo- Petřice podd. 376b, 379a. body od krále 151; výpověď Plachta podd. 339b. Petříček podd. 402a, 412a, 426b, 454a, 529a, 530b; Jíra 412b. o Zachařovi 237; Plaček podd. 343a, 412b. Vratislav bratr Vilémův, hejt- Plačice ves u Pardubic 437a. Petřík podd. 354b, 491a; Vávra man a nejv. komorník Mor. 422а. Planá ves na Hlubocku 351b-2a. 30, 206. Petrků Tomáš pod. 386b. Plangl podd. 301. Pernšteinský podd. 431b. Petrle Petr podd. 423a. Planknar z Kinšperka Jan na Bi- Pertolt podd. 531. Petrlík podd. 308. skupicích 4. z Petrovce viz Beránek. Plašil Jiřík podd. 412a. Pertuků Pavel podd. 410a. Perútka podd. 493. Platěnice u Pardubic 83-4, 185, Petrovský z Hrochova Jan 152. Pestule Jan krejčí 392a. 397b, 400-1a, 502, 507, 513, z Petršvaldu Mikuláš 57. Peša hajný 315a, 357, 361. Petýrka podd. 384b. 518-9a, 454b; mlýn 445a; ryb- Pešata podd. 380b, 403b, 520a; ník 520a, 537. Pexa podd. 412a; Petr 412a. Martin 402a; Vondra 403b. z Pezinku Petr od sv. Jiří hrabě Plavenský 337b. Pešek podd. 291b, 321b; Matěj 224. z Plavna 335b. 332b; Petr 413b. Pfaler Sebastian podd. 557. Plch podd. 478; Jira 410b; Pich krčmář 517b. Pěší Jíra podd. 443a. Šťastný 437b. Pešík podd. 408a, 501, 506, 540; Plech podd. 502; Brož 442a. Picha podd. 400b, 410ab, 441b; Václav 406a. Havel 432а. Pleskač Mach podd. 439b. Pešil Václav 397a. Pichl podd. 315b. Pleskot Vašek podd. 398a. Peška krčmář 405a. Píč Martin podd. 384b. Pletka podd. 412a. Plhovský Martin podd. 409b. Pešl podd. 306, 396b-7a; Jakub Pičnovský lán 295. 396a; Vávra 397a. Plic podd. 307. Pidík Ondra podd. 288. Pešta hajný 305. Pidikovský lán 297. Plícha Vaněk podd. 393b Peštalovské rybníčky 197. Plichta Petr podd. 383a. Píha Janek podd. 407a. Petera podd. 383a, 417a, Jíra Pikhart Václav podd. 431a. Plocek Jan podd. 286. 433b. Piknosý podd. 328a. Plošar podd. 292a. Peterka Petr podd. 412b. Pilař Michal podd. 399b. Plšek Kuba podd. 395b; Pavel Pětibabka podd. 399a. Pilát podd. 485. 417a. Pětikostelský biskup 198. Pilný Martin podd. 424a. Plumlov 212; svobody 261; zá- Petlach podd. 414a; Petr 396a. Pilo podd. 519b; Jakub 401b. mek 58, 74, 77, 131-2, 233; viz z Kravař, z Kunstatu. Petlan Petr podd. 428b. Pipic Jan podd. 402a. Petlich Jan podd. 385a, 387. Pipič podd. 519; Jíra 402. Plzák Vaněk podd. 528. Písarka louka 455b. Plzák ze Zdenína Jan 130, 266; Petr opat Vilímovský 243-4. Písařská louka 503. na Radkově 138; z Křimic Petr podd. 299-301, 306, 308- 310; kloboučník 256; kovář Písek město 338; zámek 325b, Martin 134. 295a, 529b; krejčí 377a, 379a; z Plzně Nové Martin 95; písař 327a, 331b, 335b-6a-7a-8a. lovčí 360-1; mlynář 90, 380a- na Písku louka 185. práva manského 32. 1b; pivovarník 376b, 379a; Píska poluha 474, 495. Pňovice viz z Sovince. Archiv Český XVII. 76

Strana 602
602 Pobóżovice ves na Pardubicku 390b, 443. Pobuda Petr podd. 353b. Pochobradsky Burian podd. 411a. Pochop Jan podd. 394a. Počaply, Podčaply ves u Pardubic 383b-4, 453b, 489, 502. Počepice viz Divůček. Poděbradský podd. 377b, 381b; Jiřík 382a. Poděbrady 140; viz z Kunštatu. Podhájí místo 398b-9b. Podhola Pavel podd. 389a. Podhradi ves na Hlubocku 316. Podhradsky rybnik 233, 556. Podlaha Tima podd. 389a. Podlažský klášter u Pardubic 121. Podlučí rybník 475. z Podmanina Podmanicky Jan, Michal, Štěpán 224. Podolí ves u Bečvy 87-8. Podoliby ves u Bydžova 230, 264, Podolible 532. Podolíčko na Mor. 123. Podolšany, Podůlšany u Pardubic 486a, 436a, 456b, 459-465, 469, 470, 495, 499, 525. Podpolí poloha 486-7. Podsehlíd Vaněk podd. 389s, 418b, 452b. Podšehlíi Martin podd. 390a. z Podštátu Václav kanovník Olom. 95. Pohanovská čtvrť 332b. z Pohnání na Protivíně Chval 372. Póhonný Jan podd. 385b; srv. Pühonny. Pohořelice městečko na Mor. 153, 202, 211, 243, 245, 277 ; mlýn 236. Pohranov u Pardubic 419, 465, 471, 473, 477, 484, 499, Poj- hranov 448, 486-7, 509. Pohřebačka ves u Pardubic 434a, 447a, 455b-6a-7b. Pokoj rybník 538. Polabí 423b, 439ab, 441b, 447a, 456b, 483, 496, 505, 510, 521-2, 524. Poláček podd. 430b, 495; Jan 430a. Polák podd. 414b-5a, 425a, 454b, 456ab, 476, 497, 515, 532; Bartoü 415b; Fajtl 287 ; Jan 388b, 406a; Matéj 387b; Petr 435a, 503; Simon 434b; Vá- elav 418b-9; Vanék 401b. Poledne Pavel podd. 410a. Polenek rybník 48-9. Police, Pulice v Moravé, viz z Ba- ckovic. Polívka pod. 383a, Jan 435b. Polizy ves u Pardubic 433. Polkovice u Kojetina 43, 62, 95-6. Polná 130; viz z Kunstatu. Polouvsi u N. Jièina 5, 17, 125- 6; Dvořák Jan 125-6. —— Poné&ice ves na Hlubocku 313, 357b, 363, 370; Bartoš 370; Jindřich lovčí 370; Mikuláš 295 ; Petr 370. Poniżeny Vanók podd. 388a. Popadov misto 424a. Popel 353b;, podd. 311, 417a; Blažek 410a. Popovice u Kojetína 19, 28,30-1, 148. z Popůvek Hynek 23. Popůvky ves u Přerova 134. Poříčí ves na Moravě 179, 243. Posekanec rybník u Litomyšle 141. Pospíšil Jan podd. 415b; Pavel 434a. z Postupic Anna 61-2, 72, 87; Markéta 61-2, 73, 87; Zdeněk na Nov. Hradech 551; viz Kostka, z Pernšteina. Poteč Jan podd. 435b. Potměval Vaněk podd. 390a. Potštýn zámek 72, 77, 213; pan- ství 44; rybářství 232; viz z Žampachu. Poupek Jan podd. 421a, 524. Poustka Martin 411a, 424a; Vít 418a. Pozdětín ves u Třebíče 48. Pracheňského kraje hejtman 96. Prachovice ves u Pardubic 60, 83, 185, 400-1a, 452a, 454b, 503, 513-4, 520; Mikuláš 84. Prachovský Petr podd. 427b. Praha 367-371, 543; hrad. 9, 10-1, 48, 68, 101, 112-4, 374, 544; Staré Město 54, 154; změna rady 190; radnice 41, 70-1, 136, 210-1, 246, Rejstřík jmen osobních a místních. 267, :275; Nové Město 54: poselství ku králi 202, 549; sněmy 23,97, 137, 153, 176, 551. Prasatů Pavel podd. 443b. Prask ves u Bydžova 230, 529b, 532, 587. Praskačka ves u Pardubic 434a, 438, 456a. Prášek 397a, 456b, Bartoň podd. 387b. Praun Martin kancléř: 549. Pravda podd. 370a. Pravec Petr podd. 384b-5a. Pravétice u Pardubic 438b. Pravka poloha 432b. Pravy ves u Pardubic 432. Pražák podd. 305; Havel 33; Jira 355a. Pra£áéek podd. 375b, 381a; Pa- vel 170. Pražský Václav podd. 327a. Preek Janek podd. 326a. Prchal podd. 397b, 516ab, 532, 540; Jan 396b; Pavel 438b; ryehtár 397a, 028-9, 530. Prdákovská louka 500. Prdácek Pavel podd. 390b. Prech 340a ; rychtár 338a; üfed- ník 340b. Pfedbor pán 353b. Předmostí na Moravé 85, 105; pfedmésti u Pferova 263; role 141. Predotice ves na. Hlubocku 332, 335b. Přeloučí městečko u Pardubic 960, 411, 413b, 424b-5ab-62, 449a, 451b, 463b, 454a, 457a, 462; mln 445b. Pfelovice ves u Pardubic 89, 424, 446a, 465, 480, 495, 498, 508, 522-4; louky 497-8. Přemysl II. král, jeho list 183. Přepyský Jindřich z Rychemburka na Cebranicích 177; z Rychem- berka 179. Přerov místo u Pardubic 110, 380b-lab-2a, 408, 453a-4a. Pferov Mor. 39, 40, 86, 104, 106, 184, 142, 147-8; mésto 43, 47, 180-1; Nová ulice 178; Předmostí 85, 105, 147, 263; 

Strana 603
Rejstřík jmen osobních a místních. Židovská ulice 177; Kačično 262-3; druhý mlýn 91; Pod kopcem: práva 133, 189; lesy 105; louka kněžská 178; sou- kenníci 173; svobody 182-4, 267-9; statky 107, 188-9; špitál 147, 177-8; spory o pastvy 124; zámek 57, 74, 77,148,179, 180 ; Jitik Val 57. Pterytiny poloha 453a. Prešpurk 209. Pretvic z llercogswaldu Nikl 246. Převěsil Kuba 394ab; Vaclav 398b; Vanék 399b. Převrat, Přívrat ves u Brandysa n. Orl. 60-1. Pfibek podd. 120, 495; na Pfíb- kovu 87. Príbek 417; z Otoslavic Petr 121; na Bfezovivich 188, 220, 247, 219. z Piibeslavic Bernart vládyka 141. Pribice ves na Moravé 271-2, 279. Pribièek podd. 353a. Pfibihráz louka 455b. —— I'iibik podd. 452a; Jira 432b. Pribirozek (?) poloha 452b. Přibyl Mach podd. 421a. Príkaza podd. 415b; Pavel 482, 484. Prilozany ves u Jaroméfie 187. Pfirytina louka 524. Pfíseka les n Chropyué 26-7. Pfistréil Mach podd. 442a. Pfivésil podd. 514. Pfívofany ves na Hlubocku 298-9. Pfívozee ves na Hlubocku 353b. z Probluze viz Krupy. Proeh podd. 390a, Václav 389b. Prokeš podd. 309, Hanzl 295. Prokop 133, podd. 297, 299, 381a, krejčí 256, lazebník 256 ; mlynář 304; řezník 529b, 530a; švec 380b. Prokopka podd. 428b. Prokopov 438b; län 297. 103, 114, 212; práva a svo- body 205-8, 233-5, 256-7; klášter 58, 131-2; znak 173; Rousek Václav 133. Protivin na Hlubocku 358; viz z Pohnśni. Proudkovice, Prüdkovice 285b, 341a, 352. Provázek Vávra podd. 294. Prücha podd. 334b, 404b. Prudič podd. 516a; Jan 3978; Janek 397a ; Jirek 396a ; Mar- tin 424b. z Prudic viz Spetle. 603 Půlpán podd. 397a; Matěj 401a; Michal 396a. Punčal podd. 330a. Purkarec městečko na Hlubocku 303-4, 316b, 317b, 357-8, 360-1, 368 ; Malá Strana 304; lovčí 360 ; Purgarec 384a. Purkarecky podd. 357b; Petr 357a. Purkrábek podd. 400b, 436b; Jan 410a; Jíra 4842, 525; Jifík 410b; Petr 424a. "Pustiméf ves u Vyskova na Mo- ravé 295. Pródkovice, Proudkovice ves u|Püta Jan podd. 399a. Kamyka 285b, 347a, 352. Prumar podd. 317a. Prus krémáf 316b. z Prusenic viz z Vickova. Prusy ves na Moravě 123, 235, 276; viz z Melic. Prúša podd. 413b, 454a, rybář 412b, švec 412b. Prušan podd. 422a, 428a, 496-T. Prušek podd. 388b-9b, 392b, 394b, 434a, 437a, 440b ; Ja- kub 393; l'rokop 388b, 3962, 429a. Pryáník podd. 308. Psajk podd. 515, 526 ; Jan 420b. Psik podd. 489; Kliment 348a. Psinec podd. 495. Psotka Jifik podd. 43. Psotnovsky Jan podd. 403a. Psotüv mlyn 444a. Pšenička Jíra zahradník 426b. Pšil Jan podd. 394a, 398b; Vivra 394a; Vondra 388b. Ptáček podd. 339b, 462; Václav 413ab. Ptačov viz z Vicova. Ptich Vojtěch podd. 410b. Pucek Mikuláš podd. 338b, 3522. Puhlovský podd. 430b; Jakub 430b. Půhonný podd. 383a; viz Pó- honný. Proküpek podd. 286, 355b, 5162; | Pàjé Tomek podd. 392b. Mach 408a. Promkova vdova 521a. Puklice viz Beránek. Pulač podd. 383a. Prončk podd. 429b, 499, 517a. | Pulatý podd. 375b, 381b, 397ab, Prostějov 91-2, 133, 145, 171-2, 261; město 53, 58, 74, 77, 540; Jan rychtář 87-8; Vávra 391b. Putras podd. 475. Pych podd. 321b. Pyselskć grunty 49. Pytlik Petr podd. 389b. Rik Rabas Jira podd. 392a; Jifik 383a. Rabek Jira podd. 424b. Rabin Martin podd. 494b. Rabiń misto u Protivina 372. Rabètein zômek 205. z Rabšteina Prokop kancléř 371, 374. Racek podd. 400a, 401a, 327, 540; Martin 397b, 401a, 404a; Stépán 3962. Rachatka louka 361. Račice ves u Vodian 64, 285a; u Pardubic 437, 458a; les 447b; srv. Radčice. z Racova Jan 57, 107. Račovský Václav podd. 180. Rada Jíra podd. 383a; Tomás 400b; Václav, Vávra 383a. z Radbofe viz z Pařízku. z Radče viz Křičovský. Radčice ves na Hlubocku 327-8, 358; srv. Račice. Radhostice Dolejší i Hořejší, ves na Hlubocku 285b, 344. Radikovsky 446b ; Borek z Hrádku 561; Martin 193, 561. Radim Václav podd. 409b, 410a. Radiš místo 404a, 446a, 4494, 551. Radkovský prut 450b. 76* 

Strana 604
604 Radkovy Hory 365. Radkov viz z Nové Vsi, Plzák. Radobyle ves na Hlubocku 285b, 348. Radou$ podd. 400b, 405b, 454b. z Radovesic Libák Matyáš pro- kurator 260. Radovský podd. 387a. Rafoušek Petr podd. 596b. Raicidl podd. 315a. Rajeh Frydl podd. 305 ; viz Raych. Rajeovské méstisté 401b. Rajéi podd. 407b. Rajda podd. 335b. Rajee viz z Drnovic. Rajecky Jan 6. Rajhrad 244. Rajmichal podd. 305b Rajnuš podd. 399b, 452a, 515; Pavel 384b, 385a. Rajsek podd. 502. Rak podd. 300. Rakodavy ves u Tovacova 18, 35; mlýn 126. Rákos podd. 389b. Rakovy ves na Moravé 217. z Rakovych viz Koleso. Rakousky, Rakouský rybník u "Prostějova 233-4. z Rakušan Matouš v Stěžerách 438b Rakuška podd. 412b. Takvice městečko na Moravě 549. Ralus Jiřík podd. 383a. Rambouzek podd. 411a, 420b, 422a; Jan 416b. Rampl podd. 307. Ttanda Kuba podd. 443a. Randák podd. 341b; Matěj 33. Tan$persky podd. 433b. Rapl podd. 306, 314a. Rapotice ves na Moravé 205. Rarak Ondřej 460; Petr 436. Rataj Jan podd. 403b. Ratajsky Jiřík 256. Tathouzsky podd. 443b. 7 Ratibofan viz Trnka Jan. Raus podd. 516a; Jan 391b; srv. Rous. Raus Jan podd. 562. Rausar podd. 318a. Raych Hanzl 301; viz Rajch. Razek Štěpán podd. 396b. Razice ves na Hlubocku 337-8, 859. Razka podd. 516a. Rechmberk Jan z Želetic 199. Reček podd. 121, 170, 401b, i 494. ; Rečík vačkář 378. Řečníček Matěj 339a. Řečníčková vdova 287. P Ředice ves u Pardubic 60, 83, 84, 330, 393a, 445b, 504, | 508,512b; Hendrych, Matísek, Václav, Vavřinec 84; kovář 378b. Řeháček podd. 410a, 431a, 470; Blažek 418b; Kateřina 525; Matouš 416b. Řehák podd. 261-2, 377a, 386ab, 387b, 388b, 392a, 394a, 399b, 406a, 4092, 110b, 416b, 424b, 42'1b, 430a, 431a, 434a, 440b, 449b, 466, 480, 490, 509; Jíra 442b; feznik 33, 420h; tesaf 381a; tkadlec 380a; zá- toka 453a. Řehoř podd. 298; krejčí 320b. Řehocký rybník 230, 528. Řehounek podd. 438b. Reif podd. 401a. Reindl viz Rendl. Rejdovna Dorota poddaná 418a. Rejsmanda Jakub podd. 428a. Remeš podd. 397b, 409b. Remiáš podd. 391a, 402b, 431a; Jan 392a, 400b ; rychtář 519. Rendl Albrecht z Ousavy, pro- kurator królovsky 29, 38; Havel podd. 428a. z Řenec Janovský Suda 38; nad Renibvá (?) 508b. Řepa Pavel podd. 425a. Éepiéek podd. 4062 ; Matój 426a. Repik Jira podd. 397b. Řepka Václav podd. 425b. Řeřaba podd. 319b. Revelík podd. 435a, 454a, 456b, 526; Vaněk 435a. Rezek podd. 318b, Jan 349a. Řezníček Petr podd. 390a, 391a, 421a, 422a, 427b. Režný podd. 89. z Říčan a v Talině Petr 373; viz Zelený. Rejstřík jmen osobních a místních. Ridkosil Jan podd. 400b. Říha podd. 292, 315b, 349b, 392b, 399ab, 497a, 439b, 440b, 485, 540; Jakub 387b; mydlát 376a; 3vee 341b. Rim 550. Ripsko ves na Pardubsku 439a. z Risenberka Břetislav Švihovský 67; Půta ze Švihova 38, 337; nejv. sudí 17. 23; pře 552; Vilém na Rabí, nejv. komorník 371-2. Ritbuch podd. 354-6. Robínek Adam pold. 389b. Ročan podd. 417a. Roček Matěj podd 397a. Ročňovy louky 442b. Rod podd. 3864; městiště 449b. Rodovský Aleš podd. 414b. Roháč podd. 384a, 391a, 430b, 482b; Martin 427a. Rotilièek podd. 506. Rohlík podd. 404b, 506, 507: Blažek 408a, Jan 402b. Rohmotar podd. 314b. Rohovlad 211; z Bělé Mikoláš 251, 561. Rohoznice ves u Pardubic 428, 429ab, 445b, 446b, 463, 516; u Pros čjova 233-4; strouha 533. Rokos podd. 334a. Rokytenský rybník 503. Rokytnice viz z Ludanic Hynek. Rokytno ves u Pardubice 388a, 446a, 522. Rolenc Matéj 421a. Rolikovsky làn 387a, 450b. Roman podd. 170, 376b, 3794; Jan purkmistr v Pardubicích 223. Románek podd. 404b, 406a, 531. Romar Tomáš 305. Roméř podd. 314a. Romes podd. 422b. z Ronovce viz Anděl. Roprecht.podd. 60, 405b, 445k. Roprechtovice les 449a. z Rosenberka 198, 282, 354a, 360, 364; Jan na Strakoni- cich 269-272, 279, 280; OI- dřich 12, 13; Petr 12, 38, 113, 148, 153-4, 248, 543, 

Strana 605
Rejstřík jmen osobních a místních. 546, hejtman kraje Prachen- ského 96, starší 272 ; Vok 12, 13, 549. Rosice ves u Pardubic 89, 4154, L4sab, 454a, 469, 452, 484, 494; kostel 156; rybník 453b, 483, 485; stav 453a; viz z Kukvic. Rosol podd. 316b. Rosypal Jira podd. 398b. Rostitky ves na Moravé 235. Rotkovská poustka 452b. Rutnovsky lin 293. Roubíček Jakub podd. 103. Roubik podd. 389b. Rouchovany město v Moravě 205, 216. Roudnice zboží 193; ves 2115 u Pardubic 431b, 445b, 446b, 454b, 461; reka 452b. Roudnf místo 395b; lesik 446a; rybnik 517. Rouhal podd. 393a. Rous podd. 390b, 394a; Raus. Rousek Jan podd. 119; Matěj a Barbora 133, 171; Václav 133. Roveň ves u Pardubic 60, 84, 198, 394, 396-7, 401a, 445b, 452b, 512a, 515, 527, 533, 540 ; rybník 397b, 512, 534; Martin 186; Pulatý Jan, rychtář 87. Ruzhrna rybník 449a, 522. Rozinck podd. 415b. Rozjíčkova vdova 327b. Rozkoš rybník 422b. Roznovský Jíra podd. 437b. Rożec Petr podd. 420b. RoZenka ves na Moravé 44. z Rożenky viz z Tečic. Rožmberský podd. 305. z Roïmitäla Lev Zdeněk 198, jistec 248, 330b, z Blatné purkrabí nejv. Pražský 113, 272, 545-6, 558-560, nejv. sudí 96. Rožnov zámek 224; viz z Kun- štátu Jan. ze Rtína Bohuslav, psáno z Zer- tína 357. Rubín podd. 357a, Matěj 415b. Rud Matěj podd. 388b. Srv. Rudek Pavel z Kunovic 87. Radíkov, Rudvíkov u Velkého Meziříčí 54, 87; rybník 110, 158. Rudkovské městiště 401b. Rund podd. 504. Runda podd. 390b, 393a, 511a. Ruod podd. 343a. "z Ruprechtova Jindřich 400a. | Ruprechtovec místo 444a; les 447b. Ruraé Biraek podd. 385b. Rüsek, Rüsek podd. 405a. Ruśma podd. 474, 480. Rušna Jau podd. 434a. Rüt Kuba podd. 427b; Matěj 295. Rutek stary: podd. 520a; Va- lentin 402b. Rutkcvské pustiny 519ab. Rüzenského, RüZenskóho lán 311a. | Růžek Bartoň podd. 423b; Riha 320b. Rü£ensky hajny 356b; pekaf 366. Rvisté ves u Brandysa n. Orl. 60. Ryba podd. 328a. Rybák Kuba podd. 327b. Rybář Matěj podd. 417b. Rybáfská, místo na Hlubocku 355a. Rybitví ves na Pardubicku 423, 469, 470, 486, 489; Dlouhé 423. Rybka podd. 357b; Kuba 390a; Martin 180; Michalek 454a; Pavel 423a. Rybnicky mlynár 405a. Rybníček podd. 409a. Rybničky poloha 506. Rychetní louka 524. Rychlík Ješek podd. 390a; Vaněk 432a. Rychmburk viz z Chlumu, Pře- pyský, Waldštein Jindřich. Rychnov město 44-5, 213; nad Kněžnou 260; cechy 190-3; bratří 557; Jiřík Řehák 376b, 911a; Václav písař 41; zámek 33, 72, TT. z Rychnova Albrecht, Heřman 45. Rychnovský Mach podd. 421a. Rychta (?) podd. 84. Rychtář podd. 319b. Rychwaldsky Bernart z Katefinic 134. Rféek podd. 376a, 378b. 605 Rydal 54. Rylek podd. 181. Rynda Jakub 320b. ; Rynes podd. 310, 314b, 315b, 318b, 322b; Jakub 320a. | Rys podd. 422a, 509; Jan 418b, 470; Jifik 421a ; Viktorin 407b. Rysek podd. 402a. Ryšák podd. 289-90, 354b. | Václav 289; hajný 373. Ryšánek Jan podd. 417a; Kuba 397a. Ryšavý Jifík podd. 3884; Mach 404b; Vanék 412b. Ryšín podd. 551. Ryzek Kuba podd. 402a. S Sa'insky podd. 398a. Sádek zámek nà Moruvé 75, TT, | 211, 266. Sadelee Prokop podd. 343a. Sadima Jan podd. 443b. Sádlo podd. 469; Jan 421a; Machek 388b. ze Sadomire viz Dřevčický. Sadovsky Jifík 526. Sadovy rybnik 145. Sak Petr 551. Salaba Adam podd. 430a; Matěj 4224. Salač Martin podd. 327b. Salva Václav, Salve podd. 302b-3a. Samice Morava řeka 8. ze Sán viz Orelsky. Sára převora klášt. Olomúckého 94. Sárů Martin podd. 412a. Satranský Matěj podil. 435b; srv. Satransky. Saupek, Soupek, podd. 324a. ze Sázavy Jan 48. Schicstl podd. 318a. Schovanec Jan podd. 425a. Schupa Beneš podd. 427a. Seba Kuba podd. 442a. Seč ves u Brandýsa n. Orl. 59. Sedláček podd. 378a, 396b, 414a, 428b, 443a, 527; Jan 398b; Jíra 388b ; Martin 383a. Sedlačka podd. 403b. Sedlák Jíra podd. 439a; Matěj 

Strana 606
606 402a; Mikulás 403b; Petr 409a; Vávra 430a. Sedlee ves na Pardubsku 4352, 438b, 156a; kláster 440a; viz od Dubu. Sedmik 440b; louka 439b. Sedskoné podd. 426a. Sedskonik Václ, podd. 1262. Sejkora Jiřík podd. 4212 ; Sajkora 406a, Maly 442b ; Martin 405ab ; Matěj 428b; viz Sýkora. Sekera podd. 510. ze Sekeřic Anna 270. Sekeřice ves 253; viz Zdechovský Jan. Sekerky Male ves 253. Sekyra Jiřík podd. 430a. Selítka ves na Moravě 171. Selmice ves na Pardubsku 440a, 452b. Selmovsky podd. 428a. Semenee podd. 410b, 424b; Jan 414a. Semhura Vaněk podd. 387a, 405b. Semín ves na Pardubsku 426, 446a, 453b, 497, 511; rybnik 449b. Semnice ves na Hlubocku 2852, 338. Semtín místo u Pardubic 448b; rybník 482-3, 487-9, 493, 497-8; viz Sentín. Sendražský ze Sendražic Beneš 193-4, 561; a na Městci 13. Senice Veliká ves na Moravě 229- 230 ; svobody 220-2. Senohrábek podd. 434b. Sentin misto u Pardubie 414b; rybnik 423b; viz Semtín. Setéchoviee ves na Hlubocku 285b, 343-4. ze Setéchovie Abraham 344. Sezema podd. 418b, 499. Sezemice městečko u Pardubic 382-3, 384a, 446a, 417a, 449b, 453b, 454b, 455a, 456b, 457b, 500, 539; grunty 533 ; klášter 111; lesy 448b; louka 455b, 503, 525-6; mlýn 443b; ryb- ník 489; strouha 491, 501, 507. Silny Bärta podd. 335a; 398b. Jira Sířava ves na Moravě 180; Miku- 145 180, 181; Rylek 181; nyní Šířava předměstí u Pře- rova. Sirotek podd. 353a ; Vávra 345b. Six Lorenc podd. 292. Skákalíkova čtvrí 298. ze Skal viz Kočka Aleš. Skála podd. 424a; Jiřík šenkýř 488b; poloha 325b. Skalice ves a Pardubic 403. Skalický podd. 380b; Jan 403b; Jira 405a; mlyn 424a. Skály rychtáfství na Hlubocku 285a, 335-8, 359. Skazil Jan podd. 440b. Sklenský rybnik 131. Skoba podd. 343a. Skokan podd. 405b. Skoktü Blažek, Matouš 393b. Skřeček podd. 480. Skřeníř ves u Bydžova 230. Skříček podd. 530b. Skřička podd. 388a. podd. Skřičovský z Radče Bohuněk 528. Skřivany u Bydžova 264; viz Křivany. Skřivec poloha 455a; viz Křivec. Skrovnice ves u Brandýsa n. Orl. 59. Skruha podd. 513-4 ; Jan 425-6b. Skutil podd. 531. Skyhrov (?) ves na Moravě 175. Skýrovská role na Moravě 261. Slabina podd. 517b; Matéj 429b. Slabnovsky rybnik 429a. Slad Martin podd. 300. Sladký Mikuláš podd. 418a. Sladovská louka 455b. Sláma Petr podd. 425a. Slaměný podd. 378a. Slanina Martin podd. 410a ; Miku- láš 442a. Slantich podd. 423a. Slanÿ Petr podd. 428a. Slapan podd. 319b. Slapanov, Šlapanov u Polné 277. Slašek podd. 455a. Slatina viz Jankovský. Slatiňany viz z Sárova. | Slavata viz z Chlumu. Rejstřík jmen osobních a místních. Slavický les 266. Slavík podd. 336a, 380b; Jíra 428b. ze Slavíkovic Bítovský Záviše na Lhotě 42, 47, 95, 102, 124, 177, 179. . z Slavkova viz ze Sternberka. Slávkü Pavel podd. 386b. Slémé, Slemeno ves u Rychnova n. K. 558. Slepásek podd. 412b. Slepotice ves na Pardubsku 515, 536. Slepoticky Petr podd. 513, 516. Slepoticky viz z Sulic. Slepý Václav podd. 382b. Slezsko Dolní 549-550. Sloup podd. 388a. Sloupnice ves u Litomyšle 60, 141. Sloupno ves u Bydžova 248, 275, 528, 5292, 530b, 531-2, 561. z Sloupna Purkard Kordule 253; . viz Herink. Slováček Mikuláš podd. 180. Slovák podd. 332a, 421a; Mar- tin 180. Slovenice ves na Hlubocku 355b, 356a. Sluka Jan podd. 4143; Mikoláš 412a. Slunce podd. 355b. Sluzky rybnik 508a. Slużin ves u Plumlova 175-6. Smajkal podd. 351a. Smakovská zahrada 405a. | Smetäk, Smötäk, podd. 443ab; | Havel 389b. Smetana podd. 396ab, 4354; Jan 394b ; Ondrácek 345a ; Vác- lw 407b; Vanék 407a. Smidary viz Zvífeticky. Smílek poloha 391b. Smisek Jan podd. 441a; Von- dráček, Tůma 441b. Smola podd. 332a. Smolaf Petr podd. 395a. Smolenÿ podd. 405a. Smolík podd. 412a; Jan 417a. Smréek podd. 404a; Jan 532, krémár 439a; Jira 425b; ryb- ník.u Ryehnova 33. Smrkácek podd. 421a. 

Strana 607
Rejstřík' jmen osobních a místních. Smrkovice ves u Bydžova 260-1, 275. Smrżov ves na Hlubocku 355b-6. Smutná, Smutný 411a, 531. Snětivý Jíra podd. 385a; Vaněk 398a. Sobel Petr podd. 396b. Soběšice ves na Hlubocku 332, 356b, 359. Sobol Beneá podd. 388a. Sobolík podd. 331a. Sobota Jan podd. 269, 279. Socha BlaZek podd. 432a. Sochárek Jan podd. 407b. Sokol podd. 312, 516b; Martin, Rehák 411a Sokolníky ves na Moravě 75, 77, 211, 250. z Solče viz Vyšehněvský. Solenice ves na Hlubocku 351. Sopousek podd. 390a, 394b, 412a. Sopřeč ves u Pardubic 449ab, 426, 465, 480, 497-8, 513; Novy 514; lesy 449a. Sopfecky rybnik 449a, 479 aZ 481, 495, 498. Sosna ves v Úechách, Soseň ? 544. Souchota Jíra podd. 443b. Souček Matěj podd. 430b. Soudek podd. 336b. Soukal Martin pod. 390a; Pavel 409; Vanék 425b. Soukota Matéj podd. 388b. Soukup podd. 354a; Jira, Jifik 409a. Soumele Tomáš podd. 417a. ze Soutic viz Janovský. ze Sovince Heralt Piovsky 529; Janek hejtman Olom. 52; Jind- řich na Doubravici 30: Vok na Phovicich 251. Sovka Jira podd. 438b. Spas Petr podd. 426a. Spaska podd. 426a. Sperät Jan podd. 428a; Matěj 421a. Spisovsky lan 450a. Spivácek Martin podd. 428a. Spudal Jan podd. 433b. Spudil Mach podd. 435b. Sračka Jan podd. 386b, Václav 470; louka 518; pustina -519b, 5208. Srb podd. 405a. Srch ves u Pardubic 418, 447a, 457b, 465, 470, 471, 509. Srchovský podd. 500. Srdov ves u Pardubic 535. Srnojedy ves u Párdubic 411. Srub podd. 319b. Sruby - ves u Brandýsa n. Orl. 60. Stajskal podd. 531; Jan 423b. Stančk podd. 328a, 404b, 413b, 424b, 436a, 441a, 462, 563; Kuba 401b, Vávra 3963; Von- dráček 406a; lazebník 7. Stanislav (Turzo) biskup Olomúcký 1, 9, 18, 32, Turí 97, 134,| 938, 248, 249. Stanisov ves v Moravé 87. 'Stankovsky podd. 401a. Staré Město (u Budějovic ?) 355ab. | Stařechovice 175-6. Stařeček podd. 404b. Starck podd. 356a. Staročernský rybník u Pardubic 447b, 448b. Starosta rybník 527-8, 532. Starý podd. 397a, 406b, 439b; Duchek 412a; Havel 378a; Jan 400b, 414a; Kuba 409b; ves u Plumlova Pavel 411a, 412b; Prokop 392a; Vaněk 399b; řezník 392a. Stašek podd. 378a, 382a, 427b. Stéblo podd. 414b. Steblová ves u Pardubic 419, 465, 477, 487, 491, 509; sousedé 472. Steffl volik 554. Stehlíček Divi§ podd. 383a. Stéhule Jan podd. 431b. ze Steinu Jifi na Stíuavé 549. Stejskal podd. 508, v. Stejskal. Stěžery ves u Pardubic 438; viz Beran. Stibor podd. 375b, 378b, 380b. Stínava ves u Plumlova 175, 176; viz ze Steinu. Stodola Martin podd. 410a. Stolany ves u Pardubic 409; hájemství 449a. Stolanský Matěj podd. 420b. Stosek podd. 456a. 601 Stozice ves na Hlubocku 2852, 328-9, 358. Strach Jan podd. 414b; Martin 416a. Strachota 455b; podd. 400a. Straćka Jakub podd. 412b. Straje les 447b. Strajéek Jiffk podd. 399b; Ma- těj 400a; viz Strejček. Straka podd. 3832; Janek 288, 289, čtvrt 296. Strakonice klášter 269, 270, 272, 279-80; viz z Rosen- berka Jan. Stránéjovice ves 285b, 344-5. ina Stránieh les 365. Stránsky podd. 354b. | Strejéek podd. 406a; 413a; viz Strajéek. Streltek podd. 295. Střelec Jan podd. 398b. Stříbrnice ves u Kojetína 25; srv. Stříbrníky. Stříbrník podd. 431a. | Stříbrníky ves u Kojetína 19, 315; srv. Stříbrnice. Stříbrný podd. 431b; 448ab. Stfibsky Jan podd. 412a. Strist louka 408b. Strízka podd. 376b. Strnad podd. 342b ; krámár 401a. Strnádek podd. 391a. Strnistó Jíra podd. 411a. ze Stropéic viz Kamycky. Strouhal Matyáš podd. 396b. ze Strpi a v Ujezdé Jan 373. Strunka podd. 438a. Strýc místo 448a. Stržil Dušek podd. 388b; Vaněk 391b. Stržinský rybník u Třebíče 137. Stuchel podd. 320b; Prokop 329a. Studenecký rybník u Třebíče 48. Studénka ves u Pardubic 447b, 448b; poloha 381ab. Studihrach podd. 357b. z Stupného Petr a z Houžné 372. Suchan podd. 323b; 442b. Suchänek Jakub podd. 383a. nà Hlubocku Matouš rybník 

Strana 608
608 Suchý Vrbný, ves na Hlubocku Svinaře viz Litovský. 354b. Suchý Vaněk podd. 425a, 439b. Suda podd. 413b. Sudice ves u Náměšti 205. Sudlice 484; Matyáš z Žernoví 107, 114, 173, 178. ze Sudomíře Hynek a z Hostivice 551. Sugdol, Sukdol hajný 290, 296, 355ab, 365. Sukov viz ve Šternberka. Sulan Pavel podd. 4422. ze Sulic Heřman a na Slepoti- cich 71, 79-81, 84, 96, 494; | Markvart a na Zámrsku 186, 190, 561; Petr 536-7. Sulislav ves u Brandýsa n. Orl. 59. Sulkovský podd. 395a; pustina 502. Surda Jiřík podd. 490. Süss C. rentmistr v Bavořích 38. Sušiny místo na Pardubsku 446a, 455b, 497; lesy 449a ; rybník 426a. Suškovy jitra 356a; čtvrtě 299. Sušovský prut 399b. Süvka Kuba podd. 434a. Svah podd. 341b, 349b, 391a. Svajéman Matéj podd. 403b. Svajsádlovice ves na Hlubocku 333, 335b, Svajsodlovice 285a. Sval Jifik podd. 43. Svátek podd. 324, 338b. Svatoń podd. 318a, 387h, 391a, 417a, 429a, 430a, 454a, 516a, 531, 532; Vedral 433b; Von- dra 4342; mlynár 451b. Svatoníu misto 499, 521ab ; podd. 517ab, 520. Svatoś podd. 406a. 428b, 442a; Jakub 4262; krejéi 430a. Svatouskovské pustiny 320b. Svatńsek podd. 3928b., Sveceny podd. 302; Martin 287. Svecera podd. 383a; Vanék 87a. Svěrák Jan podd. 342b. Svéií ves na Pardubsku 438b. Svétlik podd. 346b, 348a; místo 334b; les 364; louka 365. Svih les na Pardubsku 445b, 447b; místo 431b, 432a. Svídnice ves u Brandýsa n. Orl. 59. na Svinské, místo 500. Svitavová poddaná 293. !Svitkov ves u Pardubic 416; © eka 454a. | Svoboda Jan podd. 383a, Martin | 416b. { Svojanov 2; viz z Boskovic. Svojée podd. 298. Svojše z Brloha a Lhotky Jan 372. | Svrabek podd. 531. ! Svrbík Vanék podd. 407a. 'Svrehnice místo 408b; les 4492. :ze Svréova Jaroš na Kladrub ch 57; viz Tupecky. Sykora podd. 478; viz Sejkora. Synek Machek krčmář 404a. Syrovátka mlynář 59; louka 455. Sytkovska étvrt 289. Szydlowieeki Kristof, podkanclét polsky 198. A |Šach podd. 291, 356a, 398a, |. 504; Pavel 390b. Safár podd. 376b, 521b. Šafařík podd. 399a. | Safran podd. 310; Jan 342a. Safránek podd. 431b; Jan, Matój |, 384b; poddaná 412a. Sajda Vávra podd. 386b. Sajfar podd. 380b, 382a. Sajflar Mikuláš podd. 3972. Šajmhor v Budějovicích 354b. 'Sajnoha BlaZek podd. 4282. i Sajstr Pecha podd. 350b. iSálu Mat&j podd. 419ab. i Salamoun podd. 401b, 507 ; louëka 519. Salava Jan podd. 432a. Salda podd. 519; role 403b. Sálek podd. 300; Jíra 309; lán , 810. Sálenf Jan podd. 394a. Sampak Martin podd. 387b. Samiola podd. 413b. Sanda podd. 397a, 516b; Mar- tin 396b; pustina 3964. Sanoda podd. 5164. Saplavá, ves u Nového Bydžova 261, 275. Šarhan Matěj podd. 400b. Rejstřík jmen osobnách a místních. ze Šárova Jakub 175, 238; vlá- dyka 42, 43; na Krumsíně nejv. hofrychtéř Mor. 1, 30, 31, 36, 47, 71, 79-81, 102, 124, 147; Zikmund 1; na Slatihanech 21. Sarovec podd. 397b; Blažek 3982; Tomás 387b; Tomek 892a; Vit 401a. Sart Janek podd. 309a. Sat Jan podd. 424a. Satka Matéj podd. 383a. Satoplet podd. 415a; Jifik 4128; Kuba 390a; Petr 415b. Satra podd. 355b. Šatranský podil. 286a; viz Sa- transký. Saur podd. 314b. Savelka podd. 393b. Savlü Matous podd. 399b. Savrnaeh podd. 3902. Séavnf potok na Moravé 87-8 Sčepanský rybník 230. Ščetínský rybník 535. Ščítovice ves v Moravě 113-4, , 290; viz Stitovice. Sebek podd. 450a, 516; Jan 428b, 487 ; louka 591a. | Šebestian podd. 389b. z Sebířova Radslav 148, Sed Mikuláš podd. 430a. Šedík Václav podd. 181. Šedivý podd. 396a; 397b; Bla- žek 387a; Jan 181a; Jira 411b; Pavel 396b, 418b, , 426u, 440b, 443a. Sefeldar podd. 305. Sejbal Martin podd. 396a. 4 Sellenberka Albrecht na Hole- šově 186-7; Jan nejv. kancléř 17, 23, 38, z Kosti 8, 18, nejv. komorník 25, 27, 29, list 52, na MI. Boleslavi 40: Jaroslav nejv. komorník 274;. Jaros 32; Jiřík, fojt zemů Lužické 558. Sembera podd. 402b. Semerka Stepän podd. 334a. Šemikovice ves v Moravě 266. Senbergar ‘kanovnik. Olom- 95, Seperka misto 456b, 510; mail : Černou 533; rybnik 420h, 398b, 399ah, 

Strana 609
Rejstřík jmen osobních a místních. 434a, 447a, 461-2, 4170-3, 411-9, 487, 491-2, 499,522, 525. Serl podd. 305, 356b, 358. Šerý podd. 330b; rybář 317b. Sesták Jan podd. 398a. Sešarová Pavla poddaná 256. Sevčík podd. 392a. Sevötin ves na Hlubocku 354. Sevira podd. 387a, 394a; Jan , 454a. Sibal podd. 334a. Šibeničný rybník 399a. Sicendorf viz z Opatova. Sich podd. 334b, 392a, 393b, 402b, 412b; Havel 385b; Mi- kei 392b: Václav 392a; Va- , &ek 390a, Vit 42062. Sicha podd. 519b. Sichař Blažek podd. 398b. Sichovec podd. 452a, 493; Jan 399b; Kříž 405a. Šicl podd. 305, Tomášek 314b. Siersl podd. 304. Šíje les 364. Sileny podd. 320b. Silhan podd. 402b, 403a; Jira 410b; Ondřej mlynář 39, 149; hajný 515; mlynář Přerovský 91. Šilhavý podd. 321a, 337a: Holý 431a; Jan 438b; Janek 401a; Matéj 443b; Řehoř 410a; Vaněk 4282. Šíma podd. 286, 299, 300, 351b; Janek 286; Matěj 352a. Šimák podd. 383a, 443a ; Šimon 389b. Šiman podd. 322b. Simánek podd. 386a, 433a. z Simberka Jan, kanovník Olom. 95. Siméek podd. 419b. Siméik podd. 390a. Šimeček podd. 405b; 393b. Simek podd. 287-8, 290, 291, 296, 300, 308, 314b, 317b, 319b, 321a, 323a, 335a, 341a, 343b, 344a, 345b, 346b, 354b, 384a2b, 388b, 392a, 393a, 402b, 403b, 404b, 409b, 419a, 420b, 427b, 428b, 440b, 4572, Archiv Cesky XVII. Tomek 471, 509; Janek 344b; Petr 384a; Václavú 423a, krejčí 347b; rybář 317b; sládek 326b; sladovnik 383a; tesař 381a; tkadlec 412a, 417b; , zahradník 387a. Simerka podd. 4122, 464. Simon pold. 306, 317b, 380ab, 380b, 390b, 512a; Jan 524; cihlář 380a ; mlynář 88; rych- taf 392a, 416b; zahradnik 402a. Simoncü Jíra podd. 414a. Simrada podd. 4082. Simünek podd. 392b, 419a, 440b, 441a, 505-6; Jan 392a, 437b. Sindeltr Jan podd. 287; Jíra 331a. Šípek poloha 520a. Širáček podd. 356a. Šířava ves v Moravě 57; Va- lenta 180; viz Sířava. Široček podd. 380b. Širůček podd. 380b, poddani 429b, 510; vdova 517, 521a; Petr 429a. Śistl podd. 515b. Šišan Řehák podd. 404a. Šiška, Matěj úředník 349b, 350a. Šišma Jakub 256; viz z Baště. Šita Janek podd. 316a. Šitina Jan a Jíra podd. 432a. Sixová poddaná 354b. Skahla Jan podd. 427b. Skarydkü Stépán podd. 439b. Sklubal Vanék podd. 396b. Sklubka Jakub podd. 119. Skoda podd. 383a; Jan 421a, | měšťan v Prostějově 58; Mar- |. tin 391a; Vondra 383a. Skolní louka 521a. Škop Jan podd. 421a. Skopek podd. 323a, 330a. Skořepa Jíra podd. 324a; Pro- kop 420b. Škorně Jíra podd. 324a. Škraboška Vondra podd. 415a. Skrlüv Matéj podd. 357b. Skudly ves na Pardubsku 414a. Skytka podd. 489. Šlapanov viz Slapanov. Šlechta podd. 323a ; Dušek 394a ; Jiřík 391a; Martin 103. Sleg! Viktorin podd. 390b. Slicha podd. 393b. Slik Kvirin, Sebestian 20; vilka proti Šlikům 56. Šlisný (?) 512. Šlišek podd. 402b. Šmajkal Jan podd. 4412. Smaroch podd. 411b. Smer Jirek podd. 396b. Smídek krejéí 401b. Snajdr podd. 375a, 376a, 881b. Šnedl Václav podd. 355a. Šochaur podd. 305. Sochel Jan podd. 411a. Sopele podd. 434a. Sorda podd. 350a. Sot podd. 498. Šoulavý Vaněk a Zikmund podd. 393b. Šour Václav podd. 426a; vdova 427b. Špačkov niva 57. Špajlíková poddaná 331a. Špakostilka podd. 531. Špalek podd. 377a, 379a; Jifik starsi v Pardubicich 2232; „U Vávra 398b; nožíř 376b, 380a. Span Henrych 548. Španek podd. 339. Špaňovský úředník 556. Špáta Jan podd. 432h. Špatlák podd. 354b; poloulání 289. Śpatwiert podd. 311; Nikl 296. Špechař Kuba podd. 415b. Speldová podd. 431b. Spernzok Hanuà podd. 355a. Spetle Jan z Prudie vládyka 1, rytíř 2; z Janovic Burian 141; Jindřich 473. Špičatý Prokop podd. 386a. Špička Kašpar podd. 41922. Špičky místo 383b. Špína 540; podd. 394b, 395ab, 396ab, 397a, 446a, 452b, 457b. Špinka Martin podd. 4113; Von- dra 389b. Špíšek rychtář 321a, 32924. Špišovský lán 387a. Špitálská louka 455b; role 551. Sprinel podd. 327b. 378b, TT 

Strana 610
610 Špulák Vávra podd. 414a. Špuléř podd. 320a. Sram podd. 349a, 356a; Havel . 288; Mikulái 287-8. Srámek podd. 412a, 416b, 451b, 469, 482, 485; Jakub 385b; Jan 411a; Pavel 403a, 438a; Petr 396b ; Vondráéek 440b. Śravik podd. 89. Śrerl podd. 315b. Śrotvas Jan podd. 391a. Srulda Matěj podd. 391b. Srytar podd. 394b. Staf podd. 286, 355b, 356a. Stastnÿ podd. 388a, 438b; Jan 899b. Btatmberk viz Stern. Stóbetka Pavel podd. 419b. Btébytka Pavel podd. 398b. Štěch podd. 3462, 848a, 398b, 401a, 515; Stópán 398a. Stédrák podd. 3192. SBtédronü Van&k podd. 443b. Stefek podd. 378b, poddaná 377b. Stefl podd. 379b, 407. Stépán podd. 121, 294, 299; koZeluh 3552; krejtéí 379b, 3802. | Stépének podl. 44ib, 442a; Jan 389a, 439b. Stépancvice ves u Doubravnika 217. St&panovsko ves na Pardubsku 442, 454b. Štěpovská louka 508. St- viz též 8¢- Stérba Jan podd. 389s. Stern ze Statumberka Jan 142; . na Domażlicich 86. Šternberk viz z Dubé. ze Šternberka Albrecht 42, 111, z Lukova 95, 134, na Hole- Sové 30, 47, 193; Ladslav 196, na Bechyni nejv. kancléř 175, 182, 200, 271; Václav , 113. . Sternberskÿ Simek podd. 256. Stétin ves u Pardubic 458b; mlynáf 405a. Stétka Martin podd. 425a ; Sté- pán 492. Štícha, Štiecha podd. 307, 320b, 413b, 531, 532. Štíchovský rybník 233. Stičany ves 120. Štíšek podd. 396b, 529a; Vávra 424a. Stitovice ves na Morayč 113; viz Séitovice. Stitovsky Mikulái z Bystfice 113. Štoček podd. 430a. Štoš podd. 396a, Stoss 396a. Štoš Zikmund z Kounic a z Al- brechtic 55. trassperk vinniec na Moravé 185. Stroch pod. 401b. Stron podd. 347a. Strossperk vinnice na Moravě 185. Štuček podd. 398a ; Martin 490, Matěj 396b; Pavcl 540; Vá- clav 386a. Sturm podd. 309, 323a. Sturmík podd. 441a; Jan 441b. Stverák Jíra podd. 435b. Styc Éehák podd. 399b. Subita podd. Kuba 421a. Sula podd. 394b. Sular podd. 84. Sum Petr podd. 334a. Suma podd. 407b; Beneś 33. Sumburk panství 87. Sumberk viz z Zerotina Petr. Sumek podd. 334b. Sumpetr Tomá$ podd. 288. Supík podd.. 397b, 540 ; Jan 3982; . Vaiek 397b. Surda yodd. 408a, 500, 501, 505, 506. Šurša podd. 436b. Sus Hanuš podd. 397a, Martin 407b. Sust podd. 391a; Kuba 406a; Sust z Chodče Jan 251, 561. Šusta podd. 496b; Vondráček 396b. Šustovský podd. 403a. Süta podd. 496. Šutle podd. 406b. Suvart Jirek podd. 394b. Suvarta Petr podd. 527. Šváb podd. 286, 293, 326b, 343b, 380b, 381b; barvíř 562. ze Svabenic Ales na Laškově 133, Jan 133. vajcar podd. 376a. 303, 322b, Rejstřík jmen osobních a místních. z Švamberka 352a; Jindřich 552. Svasta podd. 394a; Jan 396a. Svástal podd. 3482, 349b. Svec podd. 321a, 340a, 354b, . 856b. Svehla Jan podd. 409b; Mikes . 427a, Svejlka vdova 409a. Svidr Havel podd. 336a. Svihla Martin a Pavel podd. 33. Svihlíková vdova 334b. Svihnos podd. 4354. ze Svihova viz z Risenberka. Svik Jíra podd. 409a. Svorc podd. 306. T. Tábor podd. 33, 286-7, 297, 356b, 412 ; Jan 485. Táborka podd. 412b. Talafis 129. Talina ves 373a. Tamehyna Jan 438a, 526. Tanëivädek podd. 531. z Tanfaldu Hynek 87-8. Tantus Mikolés podd. 33. Taraba podd. 389a, 393; Jira 392b; Vondra 386b. Taranda podd. 494, 498. Tarantík podd. 331b. Tasovice ves na Moravě 231. Tatenice viz Krčma. Tavikovice viz z Kunštatu. Tbity 350b. Tchor Petr podd. 439b. Tchořec Vávra podd. 395b. Tehofek Jira podd. 401b; Vávra 395b. Tchofik Mach podd. 394a. Téchanie (?) louka 455b, Tichâñ. z Tečic Jiřík 44; Václav z Ro- ženky 44. Tejnecký Mikuláš. vládyka 494. Telátko Jan podd. 287. Telmonky, Tilmonky poloha 511-2. Telnice ves u Třebíče 75, 77, 211. Temelinec ves na Hlubocku 357b. Tesaf Jan podd. 353b. Těšice viz z Kunčic. Těšín knížectví 550. Tětěch z Liškovic 5. viz 

Strana 611
Rejstřík jmen osobních a místních. Téték podd. 443b. Tětík podd. 383a. Těžký Jan podd. 407a. Thonta podd. 308b; srv. Tunta. Ticháň (?) místo u Pardubic 454a, viz Těchanie. 'Tichánek podd. 400b. Tikal Říha podd. 394a, 439b. Tilmonky, Telmonky poloha 511-2. limlárek podd. 400b. Tintira podd. 412a ; Matous 412a. Tista podd. 354a. Tišnov na Moravě 541; klášter 74, 77, oprava 113, 215; po- dací 542; ztráta zápisův 149. Tkadlec podd. 354b, 357b, 456a; Jan 442b. '"lTkadlik Jan podd. 400b; Jíra 391a. "Tkalcovská čtvrt 293. Tlampačka podd. 306a. "Tlapa Pavel podd. 430b. Tluéek Jan podd. 412b. Tlučhoř. Vávra podd. 106a. 'luévoda podd. 408a. Tluksa Jetiich a Zdeslav z Vrabí 248. Tlustomasty ves na Moravé 235. Tlustý Adam podd. 418a; Kuba 412a. 'Tinánek podd. 405a: Tobek podd. 391b, 409b. Tobesko» podd. 400b. Tobitzschaw viz z Tovacova Ctibor. Tobin podd 409b. Tobiska podd. 400b. Toch podd. 403a; Martin 396a. Tochantino vohnisté 383a. Toman, Thoman, 292-3, 440b. Tománek Jan 441a. Tomás podd. 311; Jakub 401a; Jan 33. Tomás 133; dékan Olom. 126, 128; kněz u sv. Michala v Brně 245. Tomášek podd. 306, 354b, 356a, 377b, 417b; Machna 472; krejčí 305; tesař 412a; tkad- lec 439b. Tomec podd. 348a, 357. Tomek podd. 389b, 393b, 398a, 405b, 412b, 426b; 301, 441a; Matěj 3872; 460-1; rybár 439b. Tomes$ podd. 319b. Tomík podd. 326a. Topié Jan podd. 420b-1 Topolsky Jifík podd. 405a. Tosek podd. 434ab, 483, 486, 510. Tošnar podd. 301. Tovačov 26-7, 32, 51, 53, 56, 64, 66, 93, 106, 125, 143, 264; město 43, 68; Nové Město 106 ; Hrobí : sbor 229; hlásní 53; mlýn 126; roboty .sleveny 227, 232; špitál 216 7; svobody 50; panství 4, hajný 174, 189, 190, 222; 46, 63-4, 95, 127, prodin 27-9, 35-6. Tovaéovsky z Tovaëova Adam z Cimburka 4, 25-6, 29, na MI. Boleslavi 8, 18, statky 19; Ctibor 62-3, Stibor von Tobitzschaw 549, z Cimburka 55, 551, nejv. hejtman Mor. 26-7, zavedení češtiny do z. desk 548; Jan z Cimburka 124; Johanka z Cimburka 35; viz z Pernšteina. 143-4; l'Tovafovek$ Kuba podd. 256. Trabol podd. 288. Tradovskÿ podd. 401a. Tramba podd. 389b; viz Trumba. Tranda podd. 376ab-7a-8b-9a, 382a. 'Üfasák Jifík podd. 419a. Tfasek podd. 320b. Tráva podd. 443a; Jíra 400b. Travná cesta 103. z Travnic zahradník 437b. Trávníčkovská pustota 391b. Trávník les 445b-6b; poloha | 481a-2a. Trch podd. 339a. Trčka podd. 466. Trčka 280; Burian z Lípy 113; Mikoláš 88, na Lichtenburce 13, 14, 179, 243 ; Vilém 436b- Tab: Zden&k 179, 243. .| Třebechovice 88. Třebický střelec 378a. Bartoň Třebíč 266; klášter 9, 49, 54, 18, 25, 42, 55, 74, 77, 106,| platy | 611 116, 204, 245; oprava zdí 10; zkažen 135; panství 48, 75, 77, 137-8, 211; viz Kobik. Třeboň město: spory 549, 550. Třebosice viz z Nemošic. Třebotova Hora viz Hora. Třebová Mor. 102-3; viz z Boz- kovic. Třebovětice viz Záruba. Třebský Jíra podd. 436b, 539; Vondra 435a. Tfíesohlavy mlynár 357a. Třešňák Ján podd. 388b. Třešňoves Dolní u Lanškrouna 198. Třeštík Vaněk podd. 413b. Trhla Filaska. podd. 356a. Trhlík podd. 327a; Jíra 287. i'Triteże ves na Hlubocku 285b, | 343. Trkal podd. 59. Trlan Jan rychtář 402b. Trlikář. podd. 412a. Trniny poloha 180. | Trniště ves u Pardubic 48b. | Trnka Jan z Ratibofan, hejtman |. kníZ. Opavského 550. Trnová ves u Pardubic 380b, | 414-5ab, 486, 510. i Trnovsky jez 453a. | Troják Jíra podd. 400b. Trojan podd. 285, 287, 355h, 390b, 399b, 412b, 431b, 439; Matyáš 412a. Trojan opat Třebíčský 9, 135. Trojánek podd. 408a. i Trojovice ves u Pardubic 400. ' Tropéice viz Kamycky. i Troskaé (?) Bartoñ podd. 442a. Troskaf (?) Jan podd. 441b. Troskovec podd. 531. | Troubky ves u Tovaóova 35. ; Trpisty viz z Hrádku. Trpiš Jan podd. 415b. Trg podd. 336b. Trsek podd. 429a; Mach 517b; Vavřinec 465. Třtinský rybník u Třebíče 110. Trubaé Jakub podd. 431b; Jan 169. Trubieky dvür 302, 810. 77* 54, 

Strana 612
612 Trubičný lán 302. Trubka podd. 170, 377a, 379, 381b. ''rumba podd. 428b, 456b; Du- &ek 429b; srv. Tramba. Trupel podd. 540. Trutnov mósto 517. Tucha mlynář 120-1. Tuchonický holomek 554. Tučapy ves u Tovačova 41; mlýn 46, 126-8. Tuček podd. 413b; Václav 414a. Tučenka Vávra podd. 405b. Tuhánek podd. 416b. Tuhý podd. 382a; 380b. Tulešický Mikuláš z Peče 6. Tulika podd. 347a. Tulis Matouš podd. 388a. Tůma, Thůma podd. 304, 315a, 320a-1a, 326b, 337b, 344b, 354b, 356b, 380b-1a-2a, 402b, 419b, 436b, 438b, 440b, 456a, 511b, 520, 540; Jan 435a, 503; rybář 382a, 454a ; tesar 3822; vdova 303; làn 295. pivovarnik Tumpergar zNové Vsi Mikulás 267. , Tůně poloha 474-5. Tuněchody ves u Pardubic 405, 485a, 458b; sirotek 535. Tunkl Jindřich z Brníčka 42; na Zábřeze 30. Tunta podd. 308b; srv. Thonta. Tuoška Martin podd. 103. Tupecky Jan z Svréova 86. Turabák podd. 410a. Turek podd. 390a. Turov ves u Pardubic 180, 211, 401, 454b, 457a, 537, 561; eka 454a; rybníky 190, 515; Volký rybník 513, 536; Malý 513. "Tufi viz Stanislav biskup Olom. Tvaroh Mikeš podd. 353b. Tvrdonice viz z Olešničky. Tykvice podd. 530a. Tylman podd. 540. Týniště nad Orlicí 442b. Týnský 364, Tyšl podd. 311-2; 355b. Tytaj Vondra 441ab. U. Uborek podd. 438a. Učesaný Martin podd. 396a. Udínek Jíra podd. 441a. Uher podd. 355a; Jan 412a; Jin- dfich 421a; Jíra 423a; Tomás 413a; vdova 485. Uherčice ves na Moravě: oprava 102, 211; platy 127. Uhléř, Uhlíř 312, podd. 355b až 6a; Kubs 442a; Matěj 484. Uhliště les 363. Uhry 546; uherské hranice 395b. Uhřičice ves u Kojetína 25. Ujec Janek podd. 291. Ujezd u Pardubie 388, 500, 502 ; Svrchní u Olomüce 119; Vlá- dyéí 141; viz nà Strpi. iz Üjezda Pavel na Cholticich 535; Jifík Hása na Malesové 193, 194. Újezdec ves u Pardubic 447a, . rybník 466; na Hlubocku 355b. Újezdecký Vaněk 389a. Ukvapil Jiřík podd. 383a. Ukvasil Petr podd. 395a. Úlehle ves na Hlubocku 285b, 342. z Uměnic viz Hlaváč. Unkovice ves u Židlochovic 101. Uo- viz 0- z Uponěšic Jan podd. 67. Urban podd. 315b-6a, 354b-6a, 392b, 443b, uhlir 394a. Urbanice ves u Pardubic 438a, , 439, 456a. Úsická role 429a, 433b; srv. Osice. | Usilny misto na Hlubocku 365; Tvrzice ves na Hlubocku 340a-1. | podd. 290. ; Úsov viz z Vlašimě. |Usránek Matěj podd. 407a. Týn ves na Hlubocku 356b-7ab, | Ústí u Pardubic 453a. 362. Ušák podd. 524. Týnec městečko u Pardubie 439, | Ušek podd. 396b. 508, nad Labem 10, 211, pan- | Utrata podd. 381b: Václav 411a. ství 114, 445b, 457b. Utratil Jan podd. 432a. Rejstřík jmen osobních a místních. Ührazenice, Ohrazenice u Pardubic 510. v Útoce poloha 4312; Otok 458a. ViW. Vacarda Jira podd. 400b. Vaceëka Vâcl. podd. 415b. Vacek podd. 330b, 342b, 347a, 354a, 392b, 395, 4162, 485; krayák 391a; Václav 414b. Vach podd 340a, 384a, 403h, 437a, 451a, 483-4, 489; Vi- clav 410b. Vácha podd. 312, 319b, 327b, 329b, 331a, 339a, 340ab, 851b, 415b, 502; Havel 424b, Jira 4172; Mikuláš 442ab; Vaněk 399b, mladší 324b; ře- zník 347b; poddaná 310. Vachaur Jan podd. 417b. Vachek podd. 439a, 460, 466, Petr 391a. Vachel podd. 332b, 339b. Vachlik podd. 998; Jan 288; Janek 297. Wachtel Urban podd. 424a. Vachtele Jan podd. 419b. Vachtelka Zena 120. Vaehula podd. 388b. Vacíékü Pavel podd. 415b. Vaekov ves na Pardubsku 3392. Václav král: listy 360-1, 368-70. Vaclav podd. 269, 279, 287, 301, 305, 310; apatykár 542; koże- &nik 355a; krómár 302; mly- náf 380a; písaf 41, 365 ; tesaf 296 ; úředník 526-7 ; Petr 391a. Václav děkan v Krcměříži 134; probošt v Přerově 58. Václavek podd. 392a, 512b. Václavík podd. 383a. Vacula podd. 269, 279. Vatata Petr podd. 391a. Vačkář podd. 375a. Vadkovsky podd. 318b. Vah Petr podd. 292. z Vahančic Beneš 126, 130. Vahanský Beneš 214, 218; Jan služebník Viléma z Pernštýna 278, 495. Vajrov místo 449. Vajsovská čtvrť 299; srv. Vojs. 

Strana 613
Rejstřík jmen: osobních a místních. Vaka podd. 414a. Vakačovice 493, viz Dvakačovice. Valach podd. 412b; zahradník 426a; Jan 427b; Jira 428a. Valásek podd. 421a; Havel 431b; Jan 384a. Valcha podd. 287b. Valemanice u Brandýsa u. Orl. 561. z Waldeku viz Medek. Valdoch Petr 431a. z Waldšteina Burian na Brtnici 54, 176, 187, 266; Jindřich 34; Šťastný na Rychmburce 220, 247, 279; Zdeněk na Brtnici 54, 135. Valecký Ondřej 55; viz z Mí- Tova. Valeč zámek prodán 272; zboží 275-6. Válek podd. 332b. Valenta podd. 180, 386a, 391a, 414b, 438a; krejli 412a; Jíra 405a; Šimek 405b. Valentin podd. 510; cihlář 380b, 881a. Valeš podd. 443a, 473. Valkouš rybník 515; místo 536. Valný podd. 531. Vampl podd. 314a, 316a. Váňa. podd. Jan 393b, 427b; Matéj 420; Vanék 413b. Vaňas podd. 467, 490-1; Vaněk 389b. Vaňásek podd. 330a, 401b. Vanášek podd. 440b. Vanček podd. 439a. Vaněček podd. 505. Vanék podd. 300, 302-4, 321b, 823a, 384a, 337b, 342b, 348a, 353b, 356a, 387a, 390a, 395ab, 399b, .401b, 403a, 412ab, 414a, 418b, 422b, 425b, 430a, 484b, 435b, 4372, 439a; 499; lán 298-9; bed- náf 398ab; hajny 515, 520, 527; kolář 89; kovář 377a, 380-1b; koZeluh 384b; ko- žešník 401ab; masař 377a, 379a; pekař 383a, 398b; pik- hart 415a; postfihaó 412a; rybárt 440b; rychtáf 388a; Yeznik 377a, 420b, 421a; sedlát 3752; soukennik 223, 91 Tb, 319b; Svec 392a, 421ab; tesaf 392a; tkadlec 442b; zahradník 416b, 430a; Martin 425a; Matous 420b. Vaníéek.podd. 384, 393b, 441a, 501, 505-6; Jan 433b; Marek 436a, "Vondra 402a, 405b; poddaná 408a. Vani$ podd. 422a; Jirík 362; úředník na Pardubicích 448, 521-8, 530, 532-3; Kuba 420b, 421a, 498; Pavel 505- 12, 515-20, úředník 502. Vaniška. podd. 495. Vanka podd. 511; hajný 514; vdova 507; Kateřina 386b. Vaňourek Jan podd. 423b; Va- něk 439b. Vantásek Martin 4352. Vantaska louka 456b. Vaňura podd. 434a. Varadín viz Filipec biskup. Vařečka podd. 393a, 512; Va- nék 392a. Warnsdorf viz Knoblach. Vafouch poddany 404a; 500. z Wartmberka viz Zvifeticky. Váša Martin podd. 440. Vasek podd. 262, 380b, 383a, 889b, 391b, 392a, 395b, 398a, 399b, 419b, 442b, 457a, 469, 482, 488, 500, 506, 532; hajný 391ab; rychtář 531; sedlák 395b; švec 398b; tesaf 380b, 383a, Barton 386b. Vašíček podd. Jan 383a. Vašík podd. 383b. Vatlásek podd. 383a, 455a. Vaválek podd. 404b. Matěj Vaverka podd. 408b; tkadlec 398b. Vávra podd. 198, 293, 294, 805, 309, 311, 322a, 325a, 329b, 335b, 337b, 340b, 342a, 345a, 351b, 3534, 356ab, 358, 380b, 386a, 387b, |. 389b, 390b, 393b, 395ab, 398b, 408b, 412b, 414a, 419b, 423ab, 425a, 4982, 432b, 439b, 440b, 441a, 451a, 476- 618 7, 480, 499; drab 440b; hajnf 394b; kolár 3832, 398b; krejéí 412b: mlynát 454U; pekař 383a; pleták 3832; rybáf 317a; rychtár 304; sla- dovnik 531; svec 377a, 380b, 983a; tkadlec 400b, 439a; Jan 54, 4252; Petr 399ab, 400b, 401a ; Martin Petr 396b. Vavrajch podd. 317b. Vavřinů Vašek podd. 4012. -Vavřinec podd. 100, 328b ; Ma- těj 302. Vavfínek podd. 422b; 431b. Vavřinovská túnč 453a. Vavrlů Matouš podd. 394a. Vázany ves na Moravé 235. ze Vchynic Jan ml. vlidyka 141. Vécek (?). Havel podd. 435b. Weilberg Jan decr. doctor 569. z Weitmile Krabice Jan 115. Velček podd. 348a, 351a, 352a. Velechvín ves na Hlubocku 295, 355b, 357b, 365-6. Velek podd. 319b, 320a, 324a, 329b, 331a, 332a, 3462, 406a, 439a, 450a; Petr 844a. Veleny ves u Pardubic 502; viz Veliny. Welfl podd. 292, 301, 304, 508, 357; krémáf 292-3. z Velhartic Jakub písař menšího práva Olom. 46; srv. z Vil- hartic. Velice ves na Hlubocku 304-5, 356b, 357a, 358, 360-2. Velík podd. 347a; stíelec 381a. Veliká, ves u Kamyka .346ah, 347a, 848b, 353b; louka 456a. Velíkovská poustka 452b. Veliký Mareš podd. 431b, 440b, Petr 409a; Tomás 412a, Vávra Martin 408a, 505; Urban 395b; les 230; rybnik 446a, 473, 561. Velina Jira podd. 392b. Veliny ves u Pardubic 83-4, 394-5, 452b ;.viz Veleny. Velislav podd. 348a. Velíšek podd. 339a, 346a. Vencák Vaněk .podd. 397b. Venclík podd. 315b. 

Strana 614
614 Vónich Petr podd. 435b. Ventikal kovář 439b. Verdeško Pavel podd. 492. Verdyška Petr podd. 420a. Věrovany ves na Moravě 18, 35; svobody 53. Vertelíček podd. 400b. Vesce ves u Kamýka 285b, 353. Veselí viz z Vojslavic Heřman. Veveří zámek v Moravě 204; viz z Ludanic Václav. Veverka Havel podd. 421a; Jan 383a. Vích pod. 398b, 433a; rychtář 454b. Vicha podd. 398b; Jira 432b; Mikeš 398a, srv. Viecha. Vichoč podd. 390b. Vicholka Petr podd. 441a. Vichtorin podd. 380b, 381b, 388b, 452a; Jan 977a, 378a; Petr 395a. z Vickova Arkleb na Prusinovicich 86, 142, 173; Filip, Mikuláš 142, 173; Premek 107, 142, 173 ; Vilém 107, 141-2, úředník na Hellenšteině 86; na Banově 172-3 na Čelechovicích 280; z Prusenic 114. Vicov ves na Moravě 175-6; z V. Jan na Ptačově 44. z Widbachu viz Pavlovský. Vídeňskej Vaněk podd. 390b. Vidlák Jan podd. 390a. Vidličný rybník 512. Vidonín ves na Moravě 153. Vidourek podd. 440b. Vidov viz Cinšpan. Viecla podd. 336b; srv. Vícha. Wiertl podd. 334a. Viktorin podd. 403a, 421a, 480; Jira 402b. Viktorinü Jan starší Pardubický 223. Vilém podd. 319b, 380b, 382a; čtvrt 312; Mikuláš 413b. z Vilhartic Mikuláš 126; Svojše 369; srv. z Velhartic. Vilímov, Vilémov, klášterské statky 102, 243-4. Wilpamrt krejčí 314b. Wilpaur krejčí 307. Wimperk vinnice na Moravě 185. Vinař podd. 460, 478. z Vinař Dobeš 107. Vinaře dvůr u Přerova 134, 147; prodán 107. Vinařice ves u Pardubic 441. Vinary ves u N. Bydžova 230. Vinklar podd. 355a. Víno, lesní ochoz 445b, 446b. Winterberk viz Malovec. Vírovský mlýn u Olom. 126. Víšek podd. 385b, 389b, 391a, 393a, 395a, 401b, 403b, 404b, 423a, 474, 481, 528, poddaná 452a, 496; Jira 423b, 4242; Matéj 390b; Václav 402a; Vaněk 404a. Víšků Mach podd. 397a. Vít podd. 170, 302, 308, 391a, 415b, 480, 509; Anna 383a; Němec 389a; hajný 312, 356b; knihař 355b; lékař 181; rybák 303 ; soukennik 377a, 380b. Vitásek Jiřík podd. 33. Vítček převozník 417b. Vitek podd. 305, 342b, 390a, 893b, 409a, 419b, 436a, 437a, 441a, 470-1, 486-8, 491; pod- daná 412b, 419a; polesny 473; Kuba 394a, Mat&j 390a. Vitín ves na Hlubocku 354. Vitoradice ves na Hlubocku 360. Vitousek podd. 439a. z Wittbachu viz Pavlovsky. z Vizovic Václav kanovnik Olom. 95. Vlach podd. 340a. Vlachy podd. 398a; Mike& 4002. Vladislav král: listy 1, 3, 4, 6 až 12, 19, 23, 24, 29, 31, 48, 52, 54, 80, 82, 93, 96, 102; 112-115, 124, 137, 149, 150-2, 173-4, 181-2, 185, 194, 196, 198, 200-4, 208 aż 10, 223, 246, 272, 282, 364, 370-1, 373-4, 542, 545, 549, 550, 552-3, 558-9; na snómu v Olomici 142. Vládyka podd. 313b, 402a; Jan 387a; Kouba 343b. Vlasák podd. 415a; Mach 399a. Vlasina Jan podd. 388b. Vlastník podd. 405b. z Vlasimé Jifík 42-3, 224, na Rejstřík jmen. osobních a místních. Úsově 31, 36, 38, 47, 123, pod- komořím Mor. 95, 272, 547; Karel 1, na Litovli 30-1, 36 az 38; viz Jankovský, Za- úsovský. Vlček podd. 392a, 405a, 408b, 440a, 501, 530 ; fiśmejstr 505, 515, 526-7, 533; zahradník 439b; Jan 392a, 405a, 420h; 520; Jira 394b; Mach 385a; Melichar 428b; Vanék 402b. Vlčí rybník 447b; Hrdlo, louka 408b. Vlčkov ves u Brandýsa n. Orl. 60. Vlčkovice (Vlčkova Lhota) ves na Pardubsku 438. Vlčkovská pustina 451a. Vlhovská role 392b. VIk podd. 353b, 390b, 391ab, 393a, 406b, 409b, 496b, 473, $13; poddaná 504; Jan 401b, 417a; Jiří 60; Mikeš 432b; Petr 404a; Picha 432a; Urban 396a; Vanék 3972. Vlkov, Vlková ves na Hlubocku 313-4, 363-4, 370. Vlna podd. 414a; starý 412b, Vltava řeka 360, 368; mýto 304, 347b, rybolov 382b. Vnuk Beneš podd. 403b. Vobídek podd. 435b, 436a, 5223. Vobliza podd. 4188, 509; Vávra 418b; viz Oblizovsky. Vocásek podd. 354b, 419a, Tan 419b, 428a, Michal 424b, viz Ocásek. Vochen podd. 386b, Ochen 500. Vochlička Jan podd. 390a. Vočenášek podd. 427b. Voda Dobra, ves u Brandýsa n. Or]. 60. Voda Stará ves u Bydžova 561. Vodčrady, dvory u Brandýsa n. Orl. 60. Vodératsky podd. 400a. Vodička podd. 389b, 400b, 513, 518-9, 521a, Jan 429, 499, 517; Jíra 410b, 415b, 420a, 434b; Jifik 407b. Vodňany město 64, 324, 374. Vodolinek podd. 428a: Jira 428b. Vodrolik Váelav podd. 428b. 

Strana 615
Rejstřík jmen osobních a: místních. Vohnišek podd. 453b. Vohništěko Jan podd. 345b; Mar- tin 345ab. Vohnoušovský podd. 423b. Vohnout Jakub podd. 396b, 397a. Vohradnice louka 455a. Vohralík Jíra podd. 392b. Vohrazenice viz Ohrazenice. Vojenice ves u Rychnova n. Kn. 559. Vojik podd. 327b. Vojíř Albrecht 552. Vojkoviee ves u Zidlochovie 75, 71, 211. z Vojkova Oldřich na Jiříkovi- cích 3. Vojs z Budějovic 355a; srv. Vajs. Vojsko Jan podd. 3372. z Vojslavic Heřman na Veselí 36. Vojtěch, purkrabí 348b. Vojtěchovský lán 303. Vojtek podd. 404a, 417b. Vojtéska podd. 386a. Voklipka podd. 435b. Vokounü Urban podd. 402a. V. kounek podd. 392b. Vokrouhlice, pastvisté 434b, 457b. Vokrouhlík, les 378b; strouha 120. Volatka podd. 430a. Voldnar podd. 309; lán 311. Voleč ves na Pardubsku 427ab. Volejnik Pavel podd. 495b. Volek podd. 322a; Václav 180. Volenik Jan podd. 384a. Volesnik ves na Hlubocku 305-06, 357. Wolf podd. 376b, 379a, 3819. Wolman podd. 318a, Olman 318b. Volsinka, louka 455a. Vomák podd. 508b. Vonäsck podd. 386b. Vondra podd. 390b, 410a, 411a, 412a, 417, 423b, 435a, 456b, 519a, 522, 540; poddaná 3962; dráb 403b; hajny 387b; mlynář 312a; provazník 388b; rataj 467; řezník 395b; Pa- vel 432a ; viz Ondra. Vondrátek podd. 376b, 385a, 386b, 391a, 393b, 409ab, 418a, 428b, 429ab, 432b, 433a, 440b, 441a, 442a, 443a, 517b, 521b; bednáf 421a; kovář 380ab, 381a, 412a; rychtát 400b; tesaf 439a; Jira 431b; Martínek 405, 416b; viz Ondrácek. Vondrák podd. 378a2b, 403b, 411a, 412a; rychtáf 442b; soukennik 223; Barton 415a; Havel 485; Vit 431b. Vondřej podd. 397a; písať 438b ; rychtář 387a. Vondrousek podd. 394a. Vondrovec Martin podd. 346b. Vondrovsky podd. 403a. Vondru&ka podd. 181, 394a. Vonek Vanék podd. 407a. Vone$ podd. 354b; Bartoi 412a. Voni$ Kuba podd. 524. Vonšovský Mikuláš man 128. Vopálka podd. 513. Vopatovice 434a; viz Opatovice. Vopitka podd. 380b, 382a. Vopletka podd. 442b. Voplocany viz Oplocany. Vopoéen viz Opoécen. Vopräal viz Opr&al. Vorlü Jan podd. 427b. Vorelsky viz Orelsky. Vofisek Jan podd. 404b; pod- daná 419a; Martin 386a. Vorlice Jan podd. 427b. Vorlicà Pavel podd. 433a. Vorovkü Urban podd. 390a. Vorsák podd. 375a, 382a; viz Orsák. Vor&ila poddaná 4062. Voruda Martin podd. 344b. Vorvenius Mikuláš, kanovník Olom. 95. Voselný viz: Oselný. Wasserfierar podd. 353a. Vosice viz Osice, Lechvicky. Vosten louka na Hlubocku 335b. Vostresansky Jira podd. 416b. Vostietin .viz Ostfetin. Vostrovsky podd. 457a. Vostrvice louka na Hlubocku 335b. Vostirdlek viz Ostirálek. Votava Kuba podd. 437b. Voteklik podd. 435b. Votoček Jiřík podd. 383a. 615 Votruba; holomek 554; Jan podd. 386b; Kuba 406b; Vondra 431b. Vovesník podd. 388b, 540. Vozinka Petr podd. 389a. Vozka Tomáš podd. 412b. Voznice ves u Pardubic 429ab, 521b. Voženílek viz Oženílek. Vrabec podd. 323a, 390a, 497, 510; Jan 419b; zahradník 439b; Jíra 407a, 420b; Pavel 398a; Vanék 409b. z Vrabi viz Tluksa. z Vrahovic Mikuláš 223; na Dra- honovicích 133. Vrahovská řeka na Moravě 234. Vrána podd. 308. Vranka Ondra podd. 297; Pro- kop 297. Vranov viz z Bozkovic, z Lich- tenburka. Vranovec Matěj podd. 331a. Vranovský Martin podd. 391b. Vraný podd. 408a, 456a. Vrat ves na Hlubocku 355b. Vratislav (v Slezsku) 545-6. Vrba Pavel podd. 387a, 450b. Vrbata podd. 391ab. Vrbátky ves u Prostějova 113, 230. Vrbice louka 361. Vrbinský rybník na Moravě 48. Vrbka podd. 412a. z Vrbna Bernart na Bruntále 5. Vrbné ves na Hlubocku 555a, Suchć 354b. Vrbsky podd. 332a. z Vrchlabí Petr, Ruprecht, Kuneš 57. Vrchní rybník u Pardubic 443a. Vrchota podd. 424a, 496a. Vrčas Mach podd. 389b. na Vřesích místo 401b. Vrtal Štěpán podd. 389a. Vsetín panství na Moravě 87-8, 224. Vsteklý viz Vzteklý. ze Všeborova, ze Všebojorova Jan 44. Všechlapy ves na Hlubocku 314, 540, 361-2. Vsechovice 88; viz z Baště, 

Strana 616
616 Všelibík: Jiřík podd. 389a. Vierubsky Polák podd. 430a. Všetečka Pavel podd. 317b. Vilsina poloha na Pardubsku 420a ; srv. Olšina. Vychytil Kuba podd. 426a. Vydržel Jíra podd. 392b. Vyduna podd. 346b, 348a. Vyleťal Václav podd. 443b. Vyletálek Jíra podd. 428b; Jiřík 424a; Stépán 512 ; Vanék 422b. Vyletnilek Jifík podd. 417b. Vylezlo Pavel podd. 420b. Vymokliny místo 505-6. Vyskočil Jíra podd. 419a, 487; Mikuläs 420b. Vysočany ves u Bydžova 261, 275, 530; rybník 230, 531-2. Vysočanský Diviš z Kněžíček 530. Vysoká ves na Pardubsku 387a, 447a, 451b, 455a, 456b, 466. Vysoké, místo 452. z Vysoké Petr 447a. Vy&ehlid podd. 383a ; Jíra 394b. Vy&ehnévskf ze Solée Zikmund 248. Vy&ehüoviee ves na Pardubsku 4927, končiny 514. Vyšehrad, kapitola 558. Výšek Pavel pod. 409a. Vyzerka podd. 416b. Vyzovice na Moravč, klášter 26, 27; z V. Václav kanovník Olom. 95, viz z Kunštatu. Vyžánek podd. 424b. Vzteklý Vanék podd. 402b; Jira 442b. Z. Zabidovice ves u BydZova 530; dvůr 527-8; rybník 230-1. Zabilka Markyta podd. 409a. Záblatí na Hlubocku 284b, 320-1, 358; Malé 285a. Zäblatièko Malé na Hlubocku 322. Zäboïi na Hlubocku 321-4, 358, 359; u Pardubic 440a. Zábraží louka u Pardubic 110, 239, 382b. Zábřeh viz Tunkl. Zábřeský mlynář 456a. z Zábřeží viz Smrček. Rějstřík jmen. osobních a místních. Zachář 237, podd. 412a, 452a. Zachrášťany ves u Bydžova 230, 275, 531. Zachystal podd. 456a. Zadnená louka 503. Zadrazdný Mikoláš podd. 438b. Záhájí na Hlubocku 356b, 360 až 363. Záhorský podd. 323b. Zahradaštce louka 366. z Zahrádek a na Budiškovicích 67. Zahrádka podd. 420b, ves na Mor. 217; pustina 449b. Zahrádka úředník 498-9, Viléma z P. 484. Zahradníkova louka 525. Záhuměné louky 520. Zajdl podd. 505; Kuba 391a. -Zaječí ves na Moravě 205. Zaječice viz z Kunšiho. Zaječický Jan vládyka 494. Zajic Martin podd. 414b; Michal 432b; Vít 441b. Zajíček podd. 405b. Zajímač viz z Kunštatu. Zakopečin Šimek podd. 402a. Zalabäk podd. 441b, 454a, 474, 491, 497; Staněk 410b ; Von- dra 405b. Zálesí poloha 503. Zálužice ves na Hlubocku 306, 317a-8a-9a. Zeman podd. 497. Zámostí u Přerova 104. Zámostský dvůr na Moravě 57, 63. z Zámostí Prokop 56-7, 63, 104. Zámrsk viz z Sulic. Zana podd. 412a. Zanda podd. 391b. Zanrychtar Jakub podd. 355a. Zapl podd. 314a. z Zářečí Michal kanovník Olom. 95. Zářičků Mach podd. 406a. Záruba pan 457a; Václav z Hu- stifan na Tfebovéticích 220. Zárybničí, poloha 517b. Záskalí hať 141. Zásov rybník 230. Zástěra Jan podd. 420b. z Zástfel, z Zástrfizl Filip na Kyjově 3; Mikuláš na Miloti- cích vládyka 3; Jaroš na Mar- kovicích 30. Zastudil Jíra podd. 412a. Zaumar podd. 355a. Zaüsovsky Jifík z Vlašimě pod- komoří 238 (jinak Úsovský); srv. z Vlašimě. Zavdal Jíra podd. 432b. Záveský Martin podd. 427b. Záviš podd. 310; čtvrť 2995 kout 372. Zavřiústa podd. 398b, 515. 'Zběh Mikuláš masař 181. Zběhvajce podd. 392b. Zbelec, pastvina 96. u Zbraní, místo u Pardubic 4562. Zbudov ves na Hlubocku 322-3, 359. Zbyněk podd. 4312. Zchop Jíra podd. 4112. ‘Zchupa Jan podd. 388b; srovnoj Schupa. Zdarsa podd. 398b, 399b, 514; Jan 404a; Jirík 404a, 454b. Zdechovsky 482; ze Sekefic Jan úředník Viléma z P. 459 až 477. Zdena podd. 380b. Zdeněk 62. ze Zdenína Jan Plzák 138, 266; srv. ze Zdetína. Zdeslav pan 360. ze Zdetína Jan Plzák 130; srv. 'ze Zdenína. Zdich podd. 295. Zduchovice ves u Kamyka 285b, 849, 350. Zebeuchü Tüma podd. 389a. Zech podd. 408a. Zechoviee ves u Bydžova 230. Zedník podd. 405b. Zedbit (ze Dbit, Tbit) knéz 350b. Zejka Jíra podd. 435b. Zelena podd. 391b; Kuba 388b. Zeleny podd. 393b, 422a; Jan 418b, 421b; Pavel 4122; Kunkl 355a. Zelený z Rican vládyka 130; Jan na Krhové 187. z Zelinek, z Zelenek Jaroš, sudí menšího práva v Brně 3, 4. Zeman podd. 60, 355a, 389b, 994a, 398b, 432a, 519b; Jan 402b; Jakub 400b-1a. Zemánek podd. 431a; Jan 4193. 

Strana 617
Rejstřík jmen osobních a místních. Zemenek podd. 322b. Zhoř ves u Kamyka 285b, 349b/; na Moravé 44. z Ziberka Bernard, Bohuslav, Hynek 270. Zich podd. 410b, 413b, 418b, 422a; krímár 438a; lamač 411a. Ziga podd. 296, 307, 313b, 321a, 342b, 344a, 346a, 348a, 354b, 380a-1ab. Zigar podd. 301. Zigl podd. 309, 355a; pekař 289; vozatej 554. Zika Jan podd. 386a; 289. Zike$ podd. 312, 397a. Zikl podd. 309. Zikmund císař, listy 16, 19, 30, 183. Zikmund kanovník Olom., arci- pryst 32. Zima podd. 327b; Jan 429a; Matéj 381b; Petr 4172. Ziman podd. 292, 306, 308. Zimka Jifík podd. 420a; Havel 421b. Zita podd. 513-5; 427b; Kuba 428b. Zítek podd. 334a, 398ab-9ab, 440b, 515; krejéí 412a. Zítka Vašek podd. 407a. Zítko podd. 387a. Zizín podd. 380b, 386a, 442b; Mach 425a; srv. Žižín. Zlámalpivo podd. 381b. Zlatysovice ves na Hlubocku 315, 317b, 356b-7b, 361-2. Zlechov rybník u Plumlova 233. Zliv, ves na Hlubocku 284b, 306, 315-6, 356b-7, 363 ; les 363 ; rybník 317-8a. ze Zlivě Jakub služebník Viléma z P. 215, 278. Zlý Jan podd. 505-6 ; Petr 540. Zmiuny, Zminnaj, ves u Pardubic 385-6, 465b, 490, 553. Zmrhal podd. 357a, 392b, 400a, 456ab, 486, 539; Jira 383a. Znenáhlo Jan podd. 386b; Petr 413b. Znojmo, kraj 32. Zord podd. 313a. Archiv Český XVII. Marek Jira 409a, Zourek Václav podd. 355b. Zourufů Dušek podd. 390b. Zralik podd. 429b, 451a, 466; Barton. 4353. no podd. 420b. Zrb Matéj podd. 441a. Zub z Land&teina Mikulás 248, 372, 560. Zubrník z Bydžova 528. Zuga podd. 412a. Zuovákovo méstistó 449b. Zuzik podd. 336a. Zvavy, Źvavy? Jakub koniel 43. Zvérkovice ves na Hlubocku 357a. Zvíkov zámek 335b. Zvířetický Hašek 537, z War- tenberka 275, 561, na Byd- žově 71, 77, 79-81; na Smi- dařích 147, 220, 279; Havel z W. 230; Jan z W. na Dě- víně 196; Petr z W. a z Byd- žova 13, 29. Zvole Jíra podd. 417a. Zvolský ze Zvole Bohuše 104, 238 ; vládyka 42, 119; Hynek 238 ; na Náměšti 230. Ž. Žába podd. 517b; Bartoš 426b. Žabák Vaněk podd. 423b. Žabčice ves u Židlochovic 75, 77. Žabinec rybník u Bělošic 441b. Žabka podd. 429a, 436a; rychtář . 464. Zabokrky ves na Moravě 235. Žáček podd. 501, 506 ; Mach 409b, 410a; Tomás 428b; Václav 410a. Žák podd. 310, 404b, 408b, 427a, 432a, 529b, 530a ; Jakub 315b; Jan 421a, 431b. Zakovstvi misto 398b, 399a. Zalud podd. 333b; Valenta 420b. Zamberk: fara 557. 611 Zaravice ves u Pardubic 455b. Zaravsky Jan podd. 4962. Źdanera Jira podd. 425b. Zdanice ves u Pardubic 419a, 429b, 430b-la, 456a, 458s, 465-6, 477, 496 : končiny 496 ; rybník 446b, 478, 480, 517a, 520-1b, 522, 525; mlýn 445a, 522, 525. Žďár na Moravč: statky kláštera 3; viz Žár. Žebračka les u Přerova 178; po- loha 147. Žehlík Zich podd. 413b. Żejdlik podd. 405a. Zeletava viz Jedovnickÿ. z Želetic viz z Rechmberka Jan. na Ženových 390b ti na Zer- novích. Žeravice viz z Kokor, Kužel. z Zernovi viz Sudlice. Zernovy, poloha u Pardubie, ti- štěno na Ženových 390b (místo Žernovích), na Žernovích 391b, v Zernovich 392ab, v Žer- novích Horních 508b, v Žer- novách 508b, v Žernovicích 393ab, v Zernové (v Zernovi?) 391a. z Zerotina Bohuslav 357; Jan z Fulneku 30; Machna 211, 277; Petr 43, 104, 119, z Fal- neku 150-2, na Šumberce 238, z Fulneku na Sumberce 71, 19-81, 147; Viktorin z Ful- neku 1029. ze Zher viz Oprial. Zid Burton podd. 488; Jakub 181; Jan 409b, 441a. Židlochovice městečko na Moravě 101-2, 185, 211-2 ; hony krá- lovské 101; kaple sv. Barbory 1015; špitál 219, 278, zámek 249, 276. 426a, Žampach Jan mincmisir nejv. 196, Zila Jira podd. 403a; Pavel z Potštýna 4, 71, 77, 79-81, 558. Zampach podd. 336a. Zanda podd. 476. Zär, nyni Zdär, ves na Hlubocku 284a, 285a, 294, 330-1, 358, 373. 412a. Žiška podd. 409b; viz Žižka. Živanice ves u Pardubic 424, 430b, 449a, 465, 474-5, 481, 485, 494, 496, 498, 525; rybník 457, 474, 479, 495, 498, 523, 524; strouha 453b, 495, 533. 78 

Strana 618
618 Rejstřík věcný. Žižín ves u Pardubic 404a, 407b,| Žižka podd. 354a, 390a, 409b,|Zofka Janek podd. 418a. 513-4, 537; Janek 434a; Mach | Żold podd. 430a. 408, 454b, 490, 500. Żiżin podd. 407b; srv. Zizin. Żiżinskj$ Mach podd. 425b. Arcibiskupství Pražské: statky na Moravě 19, 28. Arciprišt 95; kraje Znojemského . 82. Bakalář v Pardubicich 223. Barvíř v Pardubicích 562. Beránečné 386-7. Berné; düm od ní osvobozen 7 ; b. královská vymínéna 57-9, 104 aż 6, 126, 143, 148, 180-1,221. Blani pastviska 47, 124. Blata 35; v louky sdólśna 63; louka na blátě 142. Brány městské zamykány 167. Bratrí 38-9; sjezd proti br. 97; br. v Rychnově 41; v Tova- čově 229; v Pardubicích 169, 380b; fary osazení 157, 274, 275; v Přerově 183; v By- stiici u Pernsteina 201-2; sněmu se nezúčastní 48; chrá- něni 131-2. Brdo, hory 87. Brť dělati 224. Cajzení, cídění 471. Cechy v Pardubicích 165-6; ře- znický 116; ševcovský 225 až 227; krejčovský 258-260. Cesta svobodná 479; Chrudimská 519a;- Travnä 105; opravy cest 110, 115. Chmele česání 156, dávání od- puštěno 144. Cichnéř 7. Cíchovati stav 121. Cihelna: spor o ni 65. Cihlář 380ab-1a. Clo v Pardubicích z mostu 109, 110, 162; v Přelouči 412b; v Lišově z plavení vorů 367; srv. Mýto, Mostné. 440b ; Matěj 426b. Žloutek podd. 498. Žlutický podd. 380b. Rejstřík: věcný. Ctíti, hostiti koho 192. Čeleď hradská na Hluboké 553. Čeština v deskách zem. Mor. 548. Čihadla 56. Cizebné 446ab-7ab, 449a. Člověčenství : z él. propustiti 278. Ütvrtnici 460. Desátky odváděny 50, 147, 157 ; obilné 94; vinné 36, 101; osvobození od nich 185. Dávky poddánské rozličné 36, 50, 51, 94, 101, 156, 169, 185, 252, 285-547. Dobytka napájení 65. Dochy 470. Dráb 403b, 440b. Drva k palivu 89; bráti dovoleno 187. Dubeční drva voziti odpuštěno 144. Dubiéi k houzvám 40. Dubník ševcovský 39. Duby k stavení 26-7. Důchody královské 148. Dvofáci 105; pfi danich 22; v Pardubicích 162. Džbel, zbel, koryto k odtoku vody 535. Fara : obsloužení obcí přifařených 156-7 ; osazení f. 201-2. Faräïstvi 262, 454b, 494. Fidruňk 268. Fiśmejstr 505, 515, 526-7, 533. Fojt země Lužické z Šellenberka a z Kosti Jiřík (1509) 558. Fojt 43, 123, fojtství 125-6. Forberky 252; městské u dvoru panského 563. Frejmark o grunty 263; rybníky 116, 137; zakázán 106, 125. Frejunky 256, 269. Znldin Matéj podd. 345b. z Zop Jan na Neplachovicich 5, 17. Glejt dati 161. Groš: čísla Moravského 107; (7 peněz) 4, 44, 133, 229, 243, 244, (bílých) 249, 263; (8 pe- něz bílých 1510) 127. Hajní z Tovačova 47; na Hlu- bocku 290, 295-6, 302, 310, 312, 313a, 354a-357, 360-368, 373; na Pardubicku 387b, 391ab, 394a, 395b, 409a, 442ab, 449a, 514-5, 520, 527, 537. Hákovnice dělány v Pardubicích 377b. Hať darovaná 141. Havíř 401b. Hejtman markrabsví Moravského, úřad 21 (1502); — 7 Lomnice Jan na Meziříčí (1501) 1, 7, (1503) 38, (1505) 54, (1508) 102, (1510) 115, 134; — 3 Pern&teina Jan (1516) 237; — z Bozkovic Arkleb na Vranově (1520) 280. Hejtmaué kraje Chrudimského Janovskÿ Jau ze Soutic (1508) 101 ; — z Pernšteina Vilém (1508) 97. . Hejtmané kraje Próchenskóho z Rosenberka Petr (1508) 96; — Malovec Zdeněk z Pacova (1508) 96. Hlásky na Tovačově 53, 143; v Pardubicích 167. Hofmistr nejv. království Českého, z Pernsteina Vilém 1-563 (1501-1514.) — z Pernsteina Vojtěch 198, 200-1,208 (1514),237 (1516.) 

Strana 619
Hofrychtéř nejv. markrabství Mo- ravského z Sárova Jakuh na Krumsíně 1 (1501), 30-1, 36 (1503), 47 (1504), 71, 79, 80-1 (1507), 102 (1508), 124 (1510), 147 (1511). Hofrychtéř | biskupského dvora Olom. Greiznykar z Greizn- perku Petr 134 (1510). Honění zbůjníkův 98. Hony zaječí na Pardubsku 445-6. Hrabě náleží mezi pány 12. Hranice sporné 87-8; hranicemi založená louka 4. Hráz udělána 66. Hry o peníze 160; zakázány 191. : Hiivna (28 gr. bil.) 85, 221. Jarmarky dány 52, právo na ně převedeno 93; v Chrudimi 117, 540; v Hradci Král. 450a, 455a, 461-4, 496, 534, 540. Jarmarečné darováno 111. Jednota měst (1505) 54. Jemné 160. Jezdny 383a, 539. . Kancléř nejv. království Českého z Rabšteina Prokop 371, (1461) 374. — z Selnberka Jan a z Kosti 7, 8, 17, 18, 23 (1502), 38-9 (1503); -— z Kolovrat Albrecht 38 (1503), ; 54 (1505), 83 (1507), 96-7 (1508), 545 (1509); Rejstřík věcný. — z Šelnberka Jan z Kosti 25, 27, 29 (1503); — z Šelnberka Jaroslav z Kosti 274 (1520). Komornik nejy. markrabství Mo- ravského z Bozkovic Ladslav na Třebové (1503) 31, 38; — £7 Pern&teina Jan 68-71, 75, 77-8, 81 (1507), 107, 115-6, (1509), 129, 130 (1510), 199 (1514); — z Pernsteina Vratislav 206 (1515); — z Bozkovic Ladslav na Trebové (1516) 238, (1517) 250-1. Komornik nejv. cudy Olom. z Kun- statu Heralt Jan na Plumlově 18 (1502), 30 (1503). Komorník menšího práva Morav- ského z Kokor Diva na Zera- vicich 86 (1507). Konédra, ras 117. Kopa míš. (60 gr.) 4, 44, 142, 173, 176, 249, 263; (30 gr. čes.) 12. Kopce (mezníky) sporné 95. Koruna: jméní od ni neodcizovati 113. Kostelnik 320b, 389b. Koše mlynáři zrubány 126-128. Kravák 397a. Krčma koupena 54, 68. Krčmáři na Hlubocku 292-3, 302, 316b, 325b; na Par- dubsku 395b, 401a, 426b, 438a-9a, 502, 524. — z Šternberka Ladslav na Be-|Kšaft 173-4, 254; řád o něm chyni 175, 182 (1512), 200 (1514), 271 (1520). Klášter v Brně 245; Doubrav- nický 217; Sedlecký 440a; Sezemický 111; Třebíčský 9, 54, 135. Knapi soukenničtí 191-193. Kněží 95, 134, 147, 178, 217, 245, 263; statky 60, 66, 202. Knihar 355b. Komorník nejv. království Če- ského z Risenberka Vilém ml. na Rabí 371-2 (1472); — z Hradce Jindřich 550 (1492), 17, 21, 23 (1502); 166-7, 206; svobodny 195, 268; list mocný na kšaftování 208-9; Viléma z P. 68-81, 146, 209-220, 246-248, 266-7, 275-279. Kuchař 380b, 382a. Kůry pňové odváděti 50. Kutléf 382a. Lamaé 389a, 411a. Lazebník 7, 256, 377b, 398b, 420b. Lékař v Přerově 181. Lesy obecní 184, zaměněn 91; právo poddaných k němu 104; na Hlubocku 363-5, 378b ; na Pariubsku 230, 248, 266, 619 445b-4492 ; 184. Léta dáti 181-2. Lhota neb nepoplatnost dočasná 138, 460-466. Lidé svláčíni 43. Lihaf 380b. List drhnouti 51. Listy díléi 6, 68-79; v uschováni dané 79-80 ; královský 3; na kšaftování 10, 208-9 ; obyčejný 107 ; podezřený 55 : propustný 166; smlúvčí 58; zhostní 121; zprávní 35. Lovčí na Hlubocku 357b, 360-1, 363-4, 370 ; roboty jemu 303. Lovec 554. Lozunky 7. Man Nava z Chienovic Jindfich na Frÿdnavè (1510) 128; manové postoupeni 128-9 ; krá- lovští přísahají 558; manství propůjčeno 32. . Maršálek nejv. království Českého z Lipého Jindřich 67 (1506), 122, 128-130 (1510), 152, 174, 181 (1512); z Lipcho Jan 199, 204-5 (1514), 236 (1516), 244 (1517), 269-270 (1520), 280 (1521). Maršálek královský Medck 38 (1503). Masař 181, 377a, 379a. Maso závrativé 117. Mečíř v Pardubicích 223, 375b, 378b. Města: smlouva 280 (1520); zřízení městské v Pardubicích 156, 158-171. Metek, míra obilní 221. | Mincmistr nejv. království Ueského 203; — Kostka z Postupic na Lito- myšli Bohuš 29 (1503); Žampach Jan 196 (1514). Miry: dohlidka k nim 164. | Mistokomornik království Ce- ského Medek z Waldeku Bu- rian 17 (1536). Místopísař | království | Českého Jan z Písnice 17 (1536). Mladiči, čti mladičí, mlází v lese 366. u Přerova 105, 78* 

Strana 620
620 Mlyn : Ginże sleveno 149 ; platy z něho 41, 43-; podvalchovni 90; práva a povinnosti k stavu 126; prodán 40; svobody prvního mlýna v Přerově 39, 91; šenk piva 90; zbourán 120. Mlynáři přísežní 14; svobody 89, 90, 92. Most u Dvakáčovic 121; u Ne- mošic 454b; kamenný 138; opravy mostu 167-8, 479; péče o ně 50; sporný 63, 95. Mostné 109, 115; 66; srv. Clo, Mýto. Mříže, kudy voda z města jde 168. Myslivost vymínéna 197. Mýto 24-5, 289; z piva 269; na řece 304, Vltavě 347b; pře o nè 6, 23-4; vysazeno 82; srv. Clo, Mostné. Mýtný na mostě 109. Obranu i panství míti 187. Odkaz: nález soudu o něm 55. Odúmrť propuštěna 10, 40, 86, 94, 104-5, 108, 123, 126, 148, 156, 185, 198, 221, 235, 241, 374, 549; za roční plat 255; po kněžích propu- štěna 144-5; spory o ni 86, 107. Ohně opatrování 168-9. Ohrada, zdi městské 156. Opichati kaši 91. Oprava na klášteře 74, 77, 112, 113, 125; na mlýně 88; na vsi 4, 35, 63, 94, 102, 194, 211. Osepné 386. Oznamné 192. Pasi 378a. Pastevné 360-1, 363-5, 367; kury pastevní 144; viz dávky. Pastvy v lesích 105, 125, 144, 234; městu dány 111; sporné 18, 47, 62-5, 95, 124; za- bírány 43. Pastviště dáno lidem 138. Pastýř obecní 268. Patok do piva neliti 164. Pauz, paus, pokuta v cechu 191-2. přepuštěno Rejstřík věcný. Pečeti městské opatřování 158. Peníz gerlický do pušky sbírati 191-2; p. třetí na lese 26-7. Perkrecht: 6 drejlinků vína dá- vati za p. z hor královských 101. . Písař nejv. království Českého Mikuláš 3 Landšteina (1472) 372; — Hořický z 545 (1509). Písať menšího práva Olomúckého z Vilhartic Jakub 46 (1503). Písař. práva manskóho v Olomici z Nové Plzně Martin 32 (1503). Písař 365, 381a, 440a, 454a; Hořic Mikuláš na Hluboké 340a, 554; v Hradci 438b; v Rychnově 41. Piva šenk 125, 133; vaření 51, 68, 104, 105, 125, 133, 268, 382b-3a, 413a, 421b; třikrát do roka 143; dolévka 164; nedovoleno 256-7; plat z va- ření piva 359. Pivovarník 376b, 379a. Platy: dvě vědře medu 366; po- bečné 404b; libra pepře 360, 364; vybírán v penězích 367 ; prodány 204. Plavení dříví 360, 362, 364, 366-7. Pleták 383a. Pobečné 404b. Podací kostelní 60, 445, 542. Podkomoří královský v Čechách z Lestkova Jan (1417) 370. Podkomoří markrabství Morav- ského úřad 7; — z Ludanic Václav na Veveří 36, na Jemnici 38 (1503), 67 (1506); — z Vlašimě Jiřík z Üsova 95 (1508), 547 (1511), 238 (1516), 272 (1520). Podruhove: roboty 166. Podymni 316a, 336b-7a. Póhonéí 450a. Pojezdny 356b, 373, 470-1, 473. Pokuty dány k obecní potřebě 50-1, 241. Popravy zločinců 140. Poselství : o vypravení jeho 22-3; ku králi 48. Posudné 376. Posvět točený, loj 421b. Právo kopecké v Přerově 189; purkrechtní 180-1 ; vénné 114; vyprodati se 241. Překupování zakázáno 163. Příkopy: spor o ně 63. Přípovědné 160. Pfivoznik 415b, 417b, 425b. Prokurator královský Rendl Alb- recht z Ousavy (1503) 29, 38; — Libák Matyáš z Radovesic (1518) 260. Propuštění poddaných 154, 278. Prsosiny, řemeny na koni 55. Psy voditi zakázáno 88. Pták: vrch, kde ptáka střílejí 64; ptáky chytati dovoleno 234. Purkrabí Pražský nejv., 139-140; — z Janovic Jan (1490) 374; — z Hradce Jindřich (1504) 48 ; — z Rożmitśla Lev (1509) 113, 545-6, 558, (1520) 272. Purkrabi hradu Pražského ze Chmelic Zikmund (1501) 1, 2. Purkrabi na Hlubocku 299, 306, 848b, 373. Purkrechtní člověk 172; právo 57, 180-1. Purkrechty dány k městu 184. Pustoty, pusté statky na Hlu- bocku 295. Baci péstováni 453b. Řád: dávati na řád 161, 164, 170. Ráz na husy a kačice 512b; u rybníka 234. Řeka: nečistot do ni nehäzeti 168; stavy 1, 2, 21, 121. Řemesla v Pardubicích 164-166. Reznici: platy 360, 382b. Roboty kopecké v Přerově 133; k mlýnu 40, 133; obecní roz- děleny 50-1; odpuštěny 66, 126, 133, 143, 242, 248, 372; 459-464, 481; v plat změněny 110, 120, 154, 171-2, 252-3; na rybnících 219, 224-5 ; sleveny 227, 232 ; roz- ličné 172, 261, 283-547. úřad 

Strana 621
Roždí rokytové daruvino 478; růždí sckati 372. Rybářství: platy za rozvážení ryb 216, 231-2; na Potštýnsku 232; rybářů výsady 56; na Hlubocku 302-3, 317b, 355a; na Pardubsku 380a-1a, 387a, 412b, 468 : v Tovačové 56, 172. Rybníky: nedodčlán u Kojetína 65, smčnény 137-8, smlouvy o ně 116; u Vodňan 65; u Pardubic 88, 141, 190, 197, 230, 392a, 397b, 399b, 401b, 420b, 422a, 423b, 426a, 427a, 429a, 434a, 443a, 446a-7b- 8ab-9b, 453b, 457b, 461-2, 466, 468-473, 411-501, 503-4, 508, 511-517a, 520a, 522, 524-528, 531-2, 534-536, 553, 561; na Moravé 48-9, 101, 116, 131, 137-8, 145, 148, 172, 233-4. Rybolov 145-6, 302, 317, 489; v řece 2; na jezeře 96; do- volen klášteru 239; městu po- nechán 9241; pstruhü 119; ve středu a pátek 111; ve středu, pátek a sobotu 234 ; na udici 8. Rychetné 443b. Rychtář vybírá platy panské 160; na Hlubocku 304, 321a- 2a, 335-8, 351a-2b, 359, 367-8; na Pardubsku 118, 387b, 388a-9a, 392a, 395b, 397a, 400b-ib, 412a, 416b, 427a, 432a-3a, 441b-2ab, 454b, 519, 523, 528-9, 530- 1; na Moravě 23, 87-8. Samice, jalová řeka (Morava) 8. Seči, paseky 366. Sedliště 290, 292, 295. Sirotci: péče o ně 242, 255; pe- níze sirotčí 155-6, 491. Sjezd proti zhoubci zemskému 975 s podobojími 41. Sládek 326b, 383a. Slanaři 163. Slup ve vodě udělati 372. Smlouva: rytířstva se stavem měst- ským (1502) 23 ; svatební 207, 254-5. Sněm (1503) 40-1, (1505) 558, v Brně (1502) 21-3, 236; Rejstřík věcný. v Kladsku (1512) 559; v Olo- můúci (1479) 548, (1491) 550, (1505) 57-8, (1508) 97, (1515) 223-4; Praze (1494) 551, (1502) 23, (1504) 48, (1507) 68, (1508) 96-7, (1510) 137, (1512) 153, 176. S nozem (či snožem) nahoru ur- čují se hranice 87, 88. Soud komorní nařknut 195; pře o privilegia Budějovických 8. Soud městský v Pardubicích 159, 160. Soukenníci v Přerově 181, jejich práva 173-4; řád cechovní 190 až 193; v Pardubicích 223. - Srub vodní 39. Ssutí statku 85, 133-4, 142, 173, 177, 179. Stávky dólati, by voda do vsi nešla 483. Stavné 160. Stoupy olejné a jahelné 39. Stříbrné náčiní Viléma z P. 247. Strych pšenice (60 mírek) 324a ; žita neb ovsa (15 mirek) 324a. Sudí nejv. král. Českého z Risen- berka Půta a z Švihova 552 (1497), 17, 23 (1502); — z Rožmitalu Zdeněk Lev na Blatné 96 (1508); — Berka z Dubé Jindřich na Dfevenicich 17 (15361. Sudi nejv. markrabstvi Morav- ského Znata z Lomnice 102 (1508), 177, 179 (1512), 238 (1516). Sudí menšího práva v Brně Jaroš ze Zelinek 3, 4 (1501). Sůl: bečka za 1 gr. b. 163 (1512), plat 127. Svině do lesů hnáti 104. Svobody v Ejvani 115, 142-3; Přerově 182-184, 189, 267 až 269; Tovačově 50: erhovna 160; Serhovnü kázán 171. Šibenice u Vodňan 64. Šíry, řemení k potahu 186. Šlaky: sukna skládati v šlaky 173-4. Šlechta: poslové u krále 202; 621 proti městům 68; spor s Vi- lémem z P. 105; zřízení o po- stavení starých rodů 12. Slejfirna 90, 262, 377a, 380ab. Šosovní plat 252. Špitál v Pardubicích 136, 169, pokuty k němu 164; Doubrav- nický 216; v Jaroměřicích 187 ; Křižanovský 216-7; v Přerové 147, 177-8 ; Tovačově 216-7. Šraňk u brány 167. Tresty 52-3; trestati 191-2. Trhová pravidla 111, 163-4. Ubrmanská výpověď 13-16, 47, 103, 124. Ungelt v Budějovicích 545. Úřady dávány Moravanům 200-1; skládání účtů 202. Urbář panství Hlubockého 284 až 374; Pardubického a Kun- nětickohorského 375-458. Úrok (z !/, lánu '/,ff! 6 gr.) 89; odpustén 481. Vačkář 378. Váha: plat z ní 162. Valcha : pichy v ni 90; sukénèi 39. Valy u Pardubic 168. Varhan; : ua v. troubiti 167. Vářka piva po 6 měřičkách 143. Vepřů chov ve mlýně 39. Vích u pranéře vystrčen 163. Vino podtrhnouti 170; saditi 170-1; Senkovati 105, 156, 169, 171, 242; nedovoleno 189; vina tażeni 51; vozeni vina zdarma 227-9. Vinohrady na Moravě 36-7, 84, 185-6. Vir pfelivati 234. Víra česká, římská a bratrská 169. pauzem | Vodní právo 2, 14, 16, 20-1, Kojetíné 65-6; Kralicich 52; 46, 47, 49, 53, 59, 66, 88, 90-1, 95-6, 120-2, 126-8, 138, 145, 149, 233-4, 250-1, 318, 459-538. Vodovod na zámek Přerov 149. Vrch, za v. jíti s někým 161. Výhost 154, 278; spor o něj 23. Výplata ke vsi 60. Vyprodati se 155. Výprosa 125. 

Strana 622
622 Rejstřík věcný. Výsada na louku 59. Záduší 529a. Zahrada ohrazena 65. Zámazné 303, 305-7, 358-9; nemá se bráti 357. Zárožné 160. Zástava listovní 60. Zátkyně 22-3. Zběl, zbel, džbel, koryto k od- toku vody 535. Zbraň: choditi s ní 160-1. Zlaté a stříbrné náčiní 549, 550. Zlatý = 30 gr. šir. 133 (1510), bílých 243-4 (1517); rázu Kremnického 57; uherský = 33 gr. bíl. 37 (1503). Zvonění do hromady obecní 161; k šturmu 162. Žákovství, pozemek 60. Židé 114, 176, 377a-9b, 382а až 3a; v Pardubicích 170.

Strana 623
Opravy k dílu XXI. Na straně 186 v 2. řádku zdola na místě Werdensi čti Verdensi. 300 v regestu k č. 45 „ „ 21. a 22. ledna čti 21. a 23. ledna. „ „ 10. listopadu „ 9. listopadu. 320 „ „ „ 86 371 poznámka*) při čísle 189 měla by zníti: Ročovice uvádí Březan v Životě Viléma „ z Rožmberka str. 234 k roku 1579 mezi vsemi, které byly svedeny při zakládání veliké obory u zámku Leptáče (u pozdější Kratochvíle); stála tedy ves Ročovice západně od Netolic, a byla rozdílná ode vsi Radošovic. čti 4. února. 378 v regestu k č. 204 na místě 3. února? 379 na konci čísla 204 feria V. feria 381 v regestu k č. 208 17. července 1473 čti 16. července 1474. 381 na konci čísla 208 LXXIIII. LXXIII. „ 387 ve 12. řádku zdola Kuchařovů. kuchařovú „ 1512-1548 463 v 1. řádku shora „ 1512-1538. 479 v poznámce*) sluší opraviti úmrtní datum 18. května 1535, kteréž v latinském dokladě tam uvedeném nevztahuje se na Václava z Rovného, nýbrž na kněze Víta oltářníka oltáře sv. Jeronyma, jenž byl nadán r. 1507 od Václava z Rovného v kostele Krumlovském. Václav z Rovného zemřel již dne 29. ledna 1531. Šíře psal o Václa- vovi z Rovného Dr. Val. Schmidt: Wenzel von Krummau anders von Ruben, Deutsche Böhmerwaldzeitung 28. Nov. 1902 Nr. 48 ; viz též Fr. Schmidt: Das Rittergut Ruben bei Höritz, Mittheilungen d. Vereins f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen, Jahrgang XXV. „ V díle XX. Archivu Českého u několika kusů opominuto jest udání, odkud který pochází; dlužno tedy dodati na straně 78 při č. 189: Místodrž. archiv v Praze, Missivy XX. fol. 174. 79 192 k druhému odstavci: Třeboňský archiv, Fam. Pernstein. Reg. „ „ 79 193: Archiv místodrš. v Praze, Missivy XX. fol. 183. 97 200 k druhému odstavci: Arch. místodrž. v Praze, Missivy XX. fol. 221. 228: MS. univ. knihovny Pražské XVII. C. 3. fol. 215. 120 393: Archiv místodrž. v Praze, Missivy XXXVIII. fol. 110. 241 „ 396: Archiv místodrž. v Praze, Missivy XXXVIII. fol. 134. 243 409 k prvnímu odstavci: Arch. místodrž. v Praze, Missivy XXXVIII. fol. 221. „ „ 251 48 v regestu k č. 125 na místě z Tulšteina čti z Fulšteina. „ 142 v 11. řádku zdola na místě prostej mislovy čti prostejmi slovy. „ 75*