z roku 1496. 503 651. (i. VIIII.) List ode pana Jindřicha z Lippého panu Vilémovi z Pernšteina, jímž prosí pana Viléma a pannu Bohunku [dceru jeho, aby mu dána byla za manželku]. Na Mor. Krumlově 1496, 6. list. — Cod. Pernst. Frant. mus. Brn. ƒ. 31; měst. Brn. f. 20 b—21. Já Jindřich z Lippého, najvyšší maršálek královstvie Českého, i s svými dědici a budúcími potomky vyznávám ... že jakož jsem prosil urozeného pána pana Viléma z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššieho hofmistra královstvie Českého, o dceru jeho, pannu Bohunku, aby mi ji k svatému manželstvie ráčil dáti; kdež též pan Vilém k potřebě mej to jest učiniti ráčil, a mně pannu Bohunku dceru svú k svatému manželství dáti ráčil na smlúvu celú a dokonalú takovúto, která se jest mezi námi obapolně stala: Že svrchupsaný pan Vilém dceru svú má mi dáti k svatému man- želstvu, a to ve čtyrech letech od masopustu najprv příščího po dání listu tohoto, když by mně svrchupsanému Jindřichovi pan Vilém svrchupsaný puol léta napřed věděti dal v těch čtyřech [letech], tehdy v tom polúletie vypovědělém jmám pannu Bohunku, dceru svrchupsaného pana Viléma, k svatému manželstvie vzíti konečně; a to pod základem desíti tisíc zlatých dobrých uherských: ač bych v tom dosti ne- učinil všemu, což sě svrchu píše, v těch čtyřech letech pořád zběhlých, tehdy těch deset tisíc zlatých mám a povinovat jsem dáti jemu svrchupsanému panu Vilémovi aneb dědicóm jeho aneb potomkóm, a týž zavazuji dědice a potomky své, aby tomu všemu dosti učinili, což se v tej smlúvě píše, ač by se tomu všemu dosti nestalo v těch čtyřech letech pořad zběhlých. A my Jan z Lomnice a na Meziříčí, hajtman markrabstvie Moravského, Albrech[t] z Šternberga a na Holešově, Hynek z Ludanic a na Rokytnici, Vácslav z Ludanic a na Veveří, podkomoří markrabstvie Moravského, Jan staršie z Žerotína a s Fulneku, Jakub z Šárova a na Krusini, najvyššie hofrychtéř markrabstvie Morav- ského, Jaroš z Zástřezil [sic] a na Morkovicích, Zigmund Valečský z Mírova, Blud z Kralic, rukojmie a spoluslibce s ním svrchupsaným panem Jindřichem a za jeho potomky a dědice, všickni vespolek slibujem rukú společní a nerozdílnú pod základem desíti tisíc zlatých uherských, že se tomu všemu dosti státi má, což sě v tomto listu nahoře píše, k tomu času nahoře psanému. Pakli by se tomu všemu dosti nestalo, tehdá ihned . .. leženie obyčejnie v Olomúci a v Brně. Tomu na svědomí a na po- tvrzenie oc Dán v Krumlově v neděli před svatým Martinem léta božieho tisícého čtyřistého devadesátého šestého. Výtah tištěn AČ. VI. 537 č. 332. 652. Smlouva mezi Vilémem z Pernšteina a Jindřichem z Lipého, kterouž slibuje pan Vilém dáti dceru svou Bohunku panu Jindřichovi k manželství ve čtyřech letech. Na Mor. Krumlově 1496, 6. list. — Orig. perg. v stát. a dvor. arch. ve Vídni. Repert. Boh. Já Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššie hofmistr královstvie Českého,