z roku 1483. 261 prozbu již psaného bratra našeho JMti i také na povolnost téhož Viléma, a také znajíce to, že on nám i vší koruně našie České tiem úřadem dobře sě hoditi muože, i jsúce k takové prozbě milostivě nakloněni, z dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královskú, hlediece na svrchudotčený spuosob i také na hodnost téhož Viléma, že nám i vší koruně našie České hoditi sě tiem úřadem muože, plnú moc i právo dáváme jemu tiemto listem, aby on celý titul, což sě maršálstvie Českého dotýče, nésti a psáti mohl, i také všech ctí a milostí k témuž úřadu příslušejíciech aby mohl užívati a užíval na místě syna téhož Perthuolta, a to bez naší, budúciech našich králuov Českých i všech jiných lidí všeliké překážky; však proto dokud ten úřad držeti bude, všecky povinnosti má a povinen bude nám i budúciem našim králóm Českým činiti, pokudž maršálek královstvie Českého povinen jest z úřadu svého či- niti, a to z práva nebo z obyčeje bez všeliké odpornosti, vedle smluv celých a doko- nalých mezi námi a již psaným panem Mathiášem králem Uherským oc bratrem a přietelem naším milým učiněných; ale proto týž Vilém při tom tituli a také úřadu má zuostaven býti toliko do let rozómných téhož sirotka, syna jmenovaného Per- thuolta, bez škody téhož sirotka. A jestliže by sirotek ten nedojda let rozomných i umřel, tehdy tuto další milost při tom témuž Vilémovi tiemto listem činíme a dáváme, že jej při témž úřadu maršálstvie Českého, i také při tituli i také při jiných všech příslušnostech k témuž úřadu příslušejíciech, tak a vedle toho, jakož sě nahoře vypisuje, zuostavujem toli- ko do jeho živnosti. A jestliže že by kto po smrti jmenovaného sirotka, než by let rozomných došel, měl kterú spravedlnost k témuž úřadu, proto tato našě milost učiněná témuž Vilémovi má býti každému bez ujmy a bez škody na jeho spravedlnosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v neděli den svatých Petra a Pavla apoštoluov buožiech, léta buožieho tisícieho čtyřistého osmdesátého třetieho, královstvie našeho léta dvanáctého. Ad relacionem domini Johannis de Sselnbergk, cancellarii regni Bohemie. Výtah tištěn Palackým AČ. VI. 515 č. 155. 290. (LV.) Smlúva na papíře mezi panem Petrem z Rozimberka a panem Vilémem z Pernšteina, což sě vdání paní Alžběty dotýče. Na Mor. Krumlově 1483, 30. července. — Cod Pernst. v arch. mus. král. Česk. f. 44. Léta od narozenie Syna Božieho tisiecího čtřstého osmdesátého třetieho, v středu den svatého Abdona, na Krumlově mezi námi Petrem z Rozumberka oc a Vilémem z Pernšteina na Helfenšteině, najvyššiem maršálkem královstvie Českého a najvyššiem komorníkem desk a súdu práva zemského u Brně, stala sě jest smlúva