z roku 1492. 443 556. List hlavní na prodaj statku Hlivického se všemi listy i spravedlnostmi i dobrú vuolí, kterúž jmá od krále Vladislava. Na Krumlově 1492, 2. října. — Cop. dipl. Siles. f. 221 v arch. mus. král. Česk. Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyšší hofmistr království Českého, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú, že jsem prodal město Hlivice s tím příslušenstvím, co k němu přísluší, tak jakož sem se od krále JMti v to uvázal dědičně, za puol deváta tisíce zlatých uherských dobrých, na zlatě i na váze spravedlivých, osvieceným knížatuom, knězi Hanušovi, knězi Mikulášovi, knížatuom Opolským a Horního Hlohova oc, a ty všecky listy a spravedlnosti, kteréž na to mám, s dobrými vuolemi jim vydati mám. A jestli pak že by to Jan Bělík z Kornic kdy naříkal neb jeho syn aneb jich dědicové nebo kto jménem jich, tehdy já svrchupsaný Vilém z Pernšteina oc mám knížata svrchupsaná v tom zastúpiti před králem JMtí, před králem Vladislavem, Uherským, Českým králem, neb před JKMti potomky aneb kdež by mne JKMt poddal. Pakli by mne pán Buoh smrti neuchoval, tehdy bratr muoj pan Vratislav z Pernšteina a dědicové naši jsou povinováni tomu všemu dosti učiniti, co se v tomto listu píše. Pakli by pán Buoh mne i bratra mého i dědicóv našich smrti uchovati neráčil, tehda ti, kteříž by takový náš statek po nás drželi, budú povinni knížatuom svrchupsaným takovú zprávu a vy- svobozenie učiniti. A to já svrchupsaný Vilém z Pernšteina slibuji svú dobrú čistú věrú sám za se i za bratra svého i za dědice naše, že se tomu všemu má dosti státi, což v tomto listu psáno stojí. Pakli bych já neb bratr můj aneb dědicové našie nemohli knížatuom svrchupsaným beze lsti to zpraviti, tehda knížata svrchupsaná budú nám povinována Hlivic zase sstúpiti, tak jakž jsme jim jich postupili s tiem vším příslu- šenstvím, i listy naše všecky vrátiti, a já neb bratr muoj aneb dědicové naši máme jim zase jejich zlaté vrátiti. Než toto znamenitě povymieňujíce, což se tří vsí dotýče, Biskupic, Zábřeha a Sosnice, těch nejsem povinovat zpravovati, ač by naříkány byly, než jsem povinovat vedle knížat svrchupsaných státi a jim raden a pomocen býti já i bratr muoj i dědicové naši. Tomu na svědomie svú vlastní pečet kázal jsem k tomuto listu přivěsiti; a připrosil jsem osvieceného knížete a pána pana Hanuše knížete Opavského a Rati- borského oc, a urozených pánuov, pana Vratislava z Pernšteina, najvyššího komorníka desk a súdu práva zemského v Brně, pana Václava z Ludanic a na Veveří, podkomoří markrabstvie Moravského, pana Zikmunda z Dúbravice a na Hrutovicích, a slovutných panoší Zigmunda Valecského z Mírova, ty časy hejtmana na Krumlově, Jiříka Ku- sého z Mukoděl a na Bohuticích, že jsou své pečeti podle mne na svědomie k tomuto 56*