Úvod vydavatelův. VII v tom žádného systemu, ani rozdělení podle obsahu, že by totiž abeceda vždy počala se novou jakousi materií (neboť někdy uprostřed stejných věcí opět nové začíná se písmeno a), ani podle množství listů, tak že by písař byl značil vložky papírové dříve, nežli sešity byly. Značení ono mělo býti náhradou za foliování, kteréž bylo teprve provedeno, když popsané terniony byly sešity neb svázány. Některé kusy nejsou značeny ani písmenkem ani číslicí; patrně zanešeny o něco později. Několik listin zapsáno dvakráte na různých místech s různým datem; čímž stalo se, že dvě listinky stejného obsahu však s různým letopočtem otištěny, kterýž omyl přihodil se také Palackému v jeho diplomatáři. Mezi některými listinami pak ponechány ještě prázdné listy pro budoucí dobu. Kodex, v němž zapsáno 414 listin a jejž za první, nejstarší všech ostatních Pernšteinských považovati musíme, nemá rejst- říku žádného. Druhý menší kodex, z panství v Brandýse nad Orlicí do musea českého přišlý, založen asi v době, kdy Vilém z Pernšteina po smrti Uherského krále Matyáše (1490) v Čechách stále zvolil si sídlo a také hojnou měrou statky pozemské zakupovati počal. Rukopis na pa- píře in folio psaný v nové vazbě s novým na hřbetě nápisem: „Přepisy listů královských p. z Pernšteina 1420—1502,“ čítá nyní 206 listů, a obsahuje vedle mnohých v předešlém kodexu zapsaných kusů ponejvíce listiny týkající se statkův Viléma z Pernšteina v království Českém. Kodex nebyl původně listován, nýbrž znamenány zápisy jen číslicemi 1—308. Některé později vepsané kusy nejsou číslovány, několik kusů napsáno také dvakráte na různých místech a s různým datem. Skoro všechny listiny mají krátké staré regesty. Rukopis se začíná čtyř- listovým elenchem s nápisem: „Tuto se znamená zpráva taková, po niež bude moci v těchto knihách každý přípis snadně nalezen býti.“ Seznam ten se počíná číslem 1 a jde až do č. 243. Zápisy z rukopisu toho byly přepisovány do jiného kodexu, jakž svědčí nad některými od- díly nadepsané slovo: „psáti“, a po opsání pak býval přeškrtnut. Z tohoto rukopisu vyříz- nuto, vytrženo 25 listů, kteréž nalézají se pod sign. 77 ve sbírce rukopisů Františkova musea v Brně. Na listech těch napsány jsou listiny čís. 63, kus 64, čísla 83—93, kus 96, čísla 97—101, kus 102, čísla 106—111, kus 112, kus 120, čísla 121—124, 130—132, kus 162, čísla 163—164, kus 165, kus 220, čísla 221—223, kus 224, kus 230, číslo 255, kus 256, číslo 280, kus 298 a číslo 299. Ztracený, na neznámém místě někde založený Pernšteinský kodex Litomyšlský, jehož opis uschován v moravském archivu zemském, obsahoval vedle Palackého udání a diplomatáře až na několik málo odjinud neznámých kusů opisy listin z rukopisu českého musea. Jiný, Palackému neznámý kodex Pernšteinský nachází se v archivu města Brna. Ob- jemný papírový, na velkém folio pěkně psaný rukopis, čítající někdy 362 listů, v původní vazbě s deskami dřevěnými, kůží ozdobně tlačenou potaženými, od nichž kovové spony utr- ženy, ulomeny, se signaturou Nr. 132, počíná se elenchem na 16 listech všech v knize za- psaných listin. Seznam bez data zápisů roztříděn na opravy zboží klášterů Oslovanského, Tišnovského, Žďárského, a dále „znamenají se listové a spravedlnosti na panství Židlochovské, na panství Plumlovské, Tovačovské, na zboží Kojetínské, na panství Helfenšteinské, Hranické, Drahotouské, Přerovské, Třebícké“, více „listové královští na rozličné věci“, a končí: „Tuto sepsané přípisy máš listův těch, kteréž pán JMt má na panství, kteráž držeti ráčí na Mo- ravě“. Kdyby ani tak zřejmými slovy nebyl písař zakončil rejstřík, poznal by každý badatel na povrchní pohled, že kodex zřízen byl rozkazem syna Vilémova pana Jana, jenž nastoupil po smrti otce svého (1521) dědictví statků Moravských. Až do listu 221 (foliování provedeno