208 C. XX. Listiny archivu někdy Olešnického puol třetie kopy gr. a patnádcte gr. dobrých střieb. rázu praž. A když by již ta čtyři léta vyšla a minula pořád počítajíc, tehda my jistec i rukojmě svrchu psaní mámy i slibujem svú dobrú věrú křesťanskú beze všie zlé lsti jemu věřiteli našemu svrchu psané penieze jeho jistinné, to jest patdesát kop grošóv bez tří kop gr. dob. střieb. rázu praž. v jeho moc sazě [sic] dáti a splniti i s úrokem beze všic zlé lsti, odporuov i prodlévánie dalšieho i všelikterakých výmluv, a to jmenovitě na den sv. Jiřie od toho sv. Jiřie nynie najprv pominulého před dáním listu tohoto v plných čtyřech letech. Pakli bychom toho neučinili a věřiteli našemu že bychom na ten den a čas svrchu psaný vymieněný nedali peněz svrchupsaných jistiny, to jest patdesát kop gr. bez tří kop gr. i s úrokem, tehda ihned dva z nás rukojmí, kteráž bychva na- pomanuta byla atd. [Ležení ve Vysokém Mýtě neb v Hradci n. Labem.] A jestližeby v tom času kterého z nás rukojmí pán Buch smrti neuchoval, jehož, pane bože, ostřez, tehda my živí zuostalí slibujem jiného živého tak dobrého atd. A ktož by tento list měl s svrchupsaného věřitele našeho dobrú volí, ten má i micti bude túž moc a též plné právo k tomu ke všemu, což tento list svědčí, jakožto on sám věřitel náš svrchupsaný. Toho na potvrzenie a pro lepší jistotu my jistec i rukojmě svrchupsaní své smy vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán na Počštejně léta od naroz. syna bož. tisícieho čtyřstého patdesátého, v neděli před sv. Vítem. K listu přivěšeno na proužcích pergam. 5 zelen. pečetí. 101. Johanka ze Zásady a z Navarova postupuje Jiříkovi z Kunštatu a z Poděbrad všecko zboží, jež jí po otci jejím Petrovi Čouchovi ze Zásady a z Navarova náleží. (112) Bez místa, 13. ledna 1452. Já Johanka z Zásady a z Navarova vyznávám atd., kterak osiřavši po panu otci svém, panu Petrovi Čúchovi dobré paměti odtudž z Zásady a z Navarova, a zna- menajíc záhubu a zpuštěnie zboží všech jeho i svých za jeho živnosti i po jeho smrti, tak že jest již byl pohřiechu z dopuštěnie božieho i hrad Navarov ztratil, kteréhož až do smrti zasě dojíti nemohl pro svá záštie, jeliž urozený pán pan Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad ku prosbě jeho i jiných dobrých lidí k tomu sě přičinil a dobyl téhož hradu zasě mocí a výplatú i náklady svými; kteréhož jest byl hned otci mému nadepsanému hotov postúpiti a po jeho smrti i mně pod úmluvami ta- kovými, když by jemu nákladové jeho a dluhové i ta výplata od nás slušně zasě opraveni a dáni byli; ale my jsme toho pro své nedostatky učiniti nemohli. K tomu také spatřivši, kterak dlužníci mnozí otce mého za jeho živnosti jsú napomínali,