z roku 1445. 525 jsú na m[njě toho nezachovaly; a prosím vás, milí synové, když léta vyjdú a vydržíte, tehdá abyšte jse umlúvali o desátky s Uokovskú obcí, nebť jsú v jich obci ty vinnice zdělány. Nežli tomutoť chci, milí synové, aby dvě pintě vína, kteréž jesti bratr muoj Blažek oddal z těch vinnic do Liboce k službě boží, věčně aby dávány byly toliko jednú do roka. Pak najposléz Václav Břiezka pergmistr i s svými pány konšely, chtějíce dojíti dalšie jistoty pro potomnie časy, obeslali jsú Václava Šaňka a Jakuba bratří před se, přikázali jim pod přísahú i pod jich svědomím, a tážíce jich, co jest jim svědomo o těch vinnicech, kteréž v ty časy drželi. A oni stojíce osobně před námi, vyznali jednostajně a řkúce: „Milí páni, nebo jsme nesměli svědčiti pro obec Liboskú, nebť jsme jse jich báli, ani nám hrozby dávajie a praviece: „Budete-li jinak znáti, nežli jste prvé znali, a nás v hanbě ostavíte, že vašeho bydla nebude mezi námi.“ Nežli taktoť pravíme: Milí páni, před VMtí cožť jest svědčil a vyznával i pravil Tomášek pergmistr toho času, toť jesti všeckno pravá a jistá pravda“. A na to jsme pili čber podle obyčeje a práva našeho na Malé Straně Pražské u Křížka zámečníka. To jse stalo léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého pátého, ten pondělí před svatým Vítem, dědicem českým. 15. Mezi Šimonem Rohanem a Prokopem Jinochem o plat z vinnice. 1445, 9. září. — I. E. 27. V té při a nesnázi, kteráž jesti byla vznikla mezi Šimonem Rohanem s jedné a Prokopem Jinochem v ty chvíle a časem poslem Velikého města Pražského, o ně- kteraké puol kopy gr. platu na Rohanově vinnici od již psaného Prokopa nařčeného. Tak pergmistr Václav Břiezka i [s] svými pány konšely, vyslyševše zápisy a svolenic obojích stran svrchupsaných s pilností skrze pana Sigmunda Chaně před ním učiněné, takto jsú vyřkli ortelem svým: Jakož zápis a svolenie napřed psané stojí slovo od slova takově, že tomu zápisu a tomu svolenie plnú moc dávajie ve všěch jeho kusiech a artikulech, a také aby Šimon Rohan s Prokopem jse umluvil vedle toho zápisu. Acta sunt hec coram magistro moncium Wenceslao Brziezka et consulibus eius Mi- chaele aurifabro, Mathia a Cristoforo, anno et cet. quadringentesimo XL quinto, f. quinta post Natiuitatem gloriose Virginis Marie. 16. Mezi Jakubem Heřmancovic, měšťanem Menšího Města Pražského, a Mikulášem z Tuhance o vinnici. 1445, 3. listopadu. — I. F. 30°. My purkmistr a konšelé Starého města Pražského všem i každému tiemto zápisem oznamujíc na vědomie dáváme: Jakož jesti nesnáz a róznice byla mezi Ja-