534 D. XVI. Výpisy z knih vinničných 24. Úřad vinničný po místním ohledání vypovídá mezi Jarošem a Janem Srchem, řezníky ze Starého města Pražského. 1447, 13. července. — I. G. 17. Jakož mnohé nesnáze a róznice stály a trvaly s jedné mezi Jarošěm řezníkem a Janem řečený m] Srch, řezníky z Starého města Pražského, s strany druhé, o vin- nici a o chmelnici pod Bezerkú,*) kteréžto vinnice a chmelnice drží Jaroš a Jan také diel, takže Jan Srch nařiekal Jarošě, že by jemu cesty bránil, tudy kudy jesti oká- zána skrze pana pergmistra Václava Břiezku a jeho pány konšely toho času, kdy jsú jse dělili. A Jaroš odpieral proti tomu pravě, že jmáš cestu svobodnú. A tak pan pergmistr i [s] svými pány konšely, Francem řezníkem, Jindřichem Kbelským, Petrem Palú, Janem od Tykví vysly še všě ty řeči mezi stranoma, nechtiece, by jse dalšie a dalšie nesnáze a svárové dáli, k jich prosbám a k jich žádosti vyjeli jsme k uohledání a k uopatření těch nesnází, chtiece učiniti poklid a sjednánie mezi stranami, s pilností mluvili jsme a jim před oči předkládajíce: „Milí přietelé, proč také veliké nesnázky sobě činíte, jsúce přirození přietelé s uobú stranú? Buoh to vie, že nám jesti toho velmi líto a neradi toho slyšíme, mezi vámi sváruov a těch kyselostí a haněnie; ještě vám toho podáváme dobrovolenstvie, muožete-li se sami smluviti, to rádi uslyšíme“. Tázali jse i odpověděli: „Milí páni, myť se sami nesmlu- víme.“ A my jim odpověděli: „Chcete-li na nás toho všěho přestati, což mezi vámi učiníme a vypovieme?“ Odpověděli strany, že mocně na Vaší Milosti přestáváme. A my potázavše jse s pilností, takto jsme mezi stranoma vypověděli: Najprve o tu cestu, jakož Jaroš ukázal nad haltéřem, ješto by mohl provazec býti anebo málo méň, a to nad tú chmelnicí, kterúž Jaroš osadil znova, té cesty Jaroš i Jan [a] jich budúcí majie požívati svobodně a v ní svobodu jmieti, a k svým potřebám aby mohli sobě přivézti i odvézti, což by jse jim koli zdálo. A ta jse počíná přes stávek halteříka, jakož pan pergmistr i [s] svými pány konšely mezníky znamenali, a ta cesta má býti tak široká, ješto by vuoz mohl svobodně jíti buďto s senem neboli s jinú věcí, žádných sobě v tom nesnází nečiniece. Item o haltéři vyřiekáme, aby na poly byl rozdělen; každý své strany požívaj, což by jse jemu dostalo. Item vypoviedáme: tu vodu a stružku, kteráž teče od Bezerky, aby jie ze spolka požívali i jich budúcí a opravovali na rovný groš, sobě ku požitku. Item o hrušku vypoviedáme, kteráž sedí v chmelnici Jarošově: což upadne s té hrušky do chmelnice Janovy Srchovy, aby to pobral a sebral, a na hrušku aby nechodil a netrhal ani jeho budúcí. Item o vrata vyřiekáme, kteréž vedú do vinnice a do chmelnice, aby ze