556 D. XVI. Výpisy z knih vinničných nesnází a beze všech súduov ohlašovánie nám a našim budúcím budú platiti a dávati, v témž právě, jako předepsaní kněžie drželi a požívali, k mění, držení a k dědič- nému požívání. A jestližeby kterého úroka na který rok rokuov totižto na svatého Martina nedali svrchupsaným kněžím a tomu konventu a zvláště až do Božicho na- rozenie, a mezi tiem byli jednú, druhé, třetie předepsaní manželé obesláni a zmeškali dáti a vyplniti té kopy gr. úroka, jehož Bože ostřez, tehdá kněží svrchupsaní, jich dědicové, budú moci tu vinnici i s jejím dnem zdvihnúti svrchupsaným manželóm a v ní zase se uvázati jakožto v svú vlastní dědičnú bez překážky Šíchovy, manželky jeho Vanky, jich dědicuov a budúcích. Acta sunt hec presentibus Thomasscone ma- gistro moncium et dominis consulibus eius Johanne Studniczka, Johanne Pražák, Martino a rostro lupi, Vanya de Quetov, f. II ante Puriticationis, anno domini LVIII'. 45. Tůma sladovník a Vacek pekař ohlašují před úřadem vinničným poslední vůli Jana Šibeničného. 1459, 11. dubna. — II. E. 17. Thuoma sladovník a Vacek pekař z Pořieče zeť Maňasuov, měsčené Nového města Pražského, přišedše osobně před pana pergmistra a před jeho pány konšely dobrovolně vyznali jednostajně: Když jsme byli přivoláni k žádosti Jana řečeného Šibeničný, obyvatele před Olšany, ohlásil před námi, že jsem žádal s pilností pana pergmistra, aby přišel ke mně, i nemohl jsem jeho jmieti podle obyčeje dávnicho a řádu, chtě svuoj statek spuosobiti a řiediti. A poněvažd [!] nemuož býti pan perg- mistr, i milí páni súsedé, rád vás vidím, že jste ke mně přišli k mé prosbě, i což ohlásím před vámi, abyšte to v paměti měli, toto mé poslednie poručenstvie spuosobuji řádem dole psaným takto: že své ženě Maretě porúčiem statek svuoj, buď mnoho [nebo] málo, dokud by jse nevdala, aby jí v tom ižádný nepřekážel, nežli aby jeho požívala; pakli by jse vdala a svuoj stav vdovský proměnila, tehdá ktožby tiem statkem vládl, aby jí svrchupsané Maretě z toho statku bylo vydáno osm kop grošuov bez nesnází všelikterakých, a sirotku jménem Katheřině dvě kopě grošů také z toho statku aby bylo vydáno. Pak v tom času jestliže by Marety pán Buoh neuchoval, tehdá ten statek veškeren jmá spadnúti na Jakubovo dietě kovářovo z Pořieče a na Uršulu manželku téhož Jakuba kováře. Také prosím vás, milí súsedé, račte radni a pomocni býti Maretě ženě mé, k čemuž by vás požádala, dokud by jse nevdala a svého stavu neproměnila, toho vám úplně věřím jakožto přátelóm milým. Toto se- znánic stalo se od svrchupsaných osob i ten spis, ješto jse stal od Jana Šibeničného, před panem pergmistrem Tomáškem a před jeho pány konšely Janem Studničkú, Váňou z Květova, Janem Pražákem, Martinem od Vlčieho hrdla, tu středu před svatým Tiburcí, anno domini M'CCCC'LIX°.