D. XVI. Výpisy s knih vinničných 526 kubem Heřmancovic, měsčenínem Malostranským, a Margretú manželkú jeho s jedné, a Mikulášem z Tuhance s strany druhé o vinnici, kterúž jest u nich nadepsaný Mi- kuláš kúpil, jakož to zápis v kniehách našich měs[tlkých zapsaný jasnějě okazuje; po kterémžto zápisu potom listy a jiné zápisy jsú sobě dělali o tu vinnici, pro něžto svár a pře až dosavad mezi nima byla; i opatrní purgmistr a konšelé města Malé Strany a Vaněk Břiezka pergmistr vinničný, přátelsčí úmluvce s obú stran svrchu- psanú jednostajně volení, takovéto konečně vypověděnie jsú mezi nimi učinili: Najprve a přede vším jsú přiřkli a přisúdili dřieveřečenému Mikulášovi, jeho dědicóm a budúcím, tu jistú vinnici se vším příslušenstvím a právem, tak jakož jesti nadepsaný Jakub držal a požíval, k jmění, držení, vládnutí a k dědičnému požívání; a on Jakub i s svú manželkú aby sobě ty penieze, kteréž od Mikulášě u téhož pergmistra položeny jsú, sobě vzal, a pakli by jich co ujato bylo a [se] nedostalo, aby od Mikulášě doloženy byly; a s těmi penězi aby Jakub učinil jakožto s vlast- ními svými, což jse jemu najpodobnějě zdáti a viděti bude. S kteréžto vinnice často- jmenovaný Mikuláš a manželka jeho Kateřina i jich dědicové a budúcí jmá a povinen jest platiti a úročiti XV kop míš. Jakubovi prvé psanému a Margretě manželce jeho, každé léto až do života a smrti, totižto Jakubovi na svatého Jiřie nynie naj- prve příštieho šest kop grošóv a na svatého Havla hned potom zběhlého šest kop gr., a tak vdy po všěckna jiná léta budúcie až do Jakubovy smrti; než šest kop gr. úroka svatohavelského nynie minulého na Vánoce najprv příštie od Mikuláše aby byly bez nesnáze napřed vydány. A umřel-li by týž Jakub prvé nežli Margreta manželka jeho, tehdá též Margretě toliko jmá placeno býti od Mikuláše prvé jme- novaného neboli od jeho dědicuov a budúcích po šesti kopách grošů až do jejie také smrti, na též roky po třech kopách gr. dávajíc, a po smrti její šest kop grošů, komuž ona odkáže, také jmá od Mikuláše nebo od jeho budúcích bez otpory vydáno býti. A jestliže by nadepsaný Mikuláš anebo Kateřina, manželka jeho, nebolito jich dědicové a budúcí kterého úroka na kterýkolivěk rok rokuov nedal a nezaplatil Jakubovi a Margretě manželóm častopsaným, anebo konečně ve dvú nedělí po těch rociech, tehdá pokuta potom jmá jíti třetí týden XV grošů na Mikulášě prvépsaného i na jeho budúcie; a táž pokuta jmá na každý týden jíti a ruosti až do čtyř neděl pořád zběhlých. A jestliže by týmž Jakubovi a Margretě manželóm po těch čtyřech nedělech nebyl splněn ten úrok a dán i s pokutami na to zrostlými penězi hoto- vými, tehdá s pomocí pergmistrovú, kterýž nynie jest nebo v ty časy bude, jmajie a budú moci jse v úobě Mikulášově vinnici Jakub a Margreta manželé uvázati, je držeti a jich požívati až do dostiučiněnie úroka i pokut všěch na to sběhlých; a proti tomu nejmá odmlúvati a odpierati týž Mikuláš ini jeho budúcí obyčejem ižádným. Dále jest vypovědieno: Jakož Jakub jse jesti i s svú sestřenicí připověděl k té vinnici v zahájeném súdu, aby jse i s svú sestřenicí toho všěho práva odřekl,