306 C. XXI. Listiny Zvíkovské a Orlické z Rosenberga, aby nám těch sboží jimi vyplacených postúpili, vezmúce svú sumu tu, kterú za vyplacenie těch sbožie by dali, svrchupsaných sboží mají nám beze všie od- pornosti postúpiti a jich se zbaviti, a s nimi dále nic činiti nemají. Protož přikazujem všem, kteříž koli ta zbožie kláštera předepsaného v své moci neb zapsána mají, aby když od svrchupsaných Oldřicha, Jindřicha a Jana z Rosenberga aneb jednoho z nich na- pomenuti budú, k vyplacení jich bez odpornosti povolni byli a je jim vyplatiti dali, a toho nikoli neodpierali, jakož se našeho hněvu uvarovati chtie. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán u vrední lpsáno: v wredni] den sv. panny Barbory, léta od narozenie božieho syna tisícieho čtyřistého padesá- tého pátého, let kralovství našich Uherského oc v šestnádctém, a Českého v třetiem létě oc. — [Na ohbu:] Ad mandatum domini regis in consilio. Pečeť vysutá utržena. 22. Bušek Sekyrka z Sedčic dává Lipoltovi ze Rzavého list na ves Král. Lhotu (v. výše str. 297 č. 13). Na Zvíkově 1456, 16. června. — Kopiář Zvíkovský pag. 21. Já Bušek Sekyrka z Sedčic vyznávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú, že jakož mám list na pargameně s majestátem slavné paměti císaře Zigmunda na ves řečenú Králova Lhota, jenž svědčí na sto kop gr., a jakož pak šíře ten list vykazuje a svědčí: ten jistý list dávám s mú dobrú a při- znanú volí, nic sobě v něm práva ani svým dědicuom nepozuostavuje, slovutnému panoši Lipoltovi ze Rzavého i tomu každému, kdož by tento list měl s hlavním s jeho dobruo volí, aby on jej měl a požíval tak a v témž plném právě, jakož sem já měl, držel a požíval, bez přiekazy mé i mých dědicuo. Tomu na jistost svú sem vlastní pečeť s jistým mým vědomím dal přivěsiti k tomuto listu. Pro lepší svědomí prosil sem urozeného pana Václava z Švamberka, a slovutných panoší Jana Smetany z Vesce a Beneše z Sedčic syna svého, aby své pečeti přitiskli k tomuto listu bez jich škody. Jenž jest dán a psán na Zvíkově léta po narození syna božího MIIIIO LVI tu středu po sv. Vítě. 23. Král Ladislav slibuje pánům z Rozmberka, že Zvíkova a Protivína do jich životů nevyplatí. Dán v Budíně 1457, 20. srpna. — Orig. perg. arch. Vorlického I. A« č. 15. My Ladislav z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský oc král, vévoda Rakúský a markrabě Moravský oc, známo činíme tiemto listem všem, že duostojnému Joštovi z Rosenberga, volenému biskupu Vratislavskému, nábožnému našemu milému, a urozeným Jindřichovi, hauptmanu našemu v Slezí oc, a Janovi,