z roku 1479—1483. 263 poznavše k sobě upřiemnost přirozené bratrské lásky osvieceného kniežete a pána, pana Jindřicha staršieho, kniežete minsterberského, hrabě kladského etc., bratra na- šeho milého, v niež sě jest proti nám bratrsky měl a zachoval, má i zachovává, a nepochybujem mieti a zachovávati sě bude, i chtiece sě jeho lásce též líbiti, všecko naše právo nám na rychtě v Hoře Kutné příslušejície, kteréž rozličné osoby nynie držie, jeho lásce a jeho lásky dědicóm i potomkóm dobrovolně s raddú věrných našich dali a na ně převedli jsme, dáváme a převodíme tiemto listem, tak že jeho láska a jeho lásky dědicové i budúcí duochody od rychty svrchu psané na nás pří- slušející naším i svým právem mohú a moci budú vyplatiti a na sě převésti a vy- placené držeti a je k svému puožitku obrátiti, jakž sě jim zdáti a líbiti bude, věčně bez našie i našich dědicuov a budúcích všelikteraké překážky. Tomu na svědomie a pevnost pečeť naši kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán léta od naroz. s. b. tisícieho čtyřstého sedmdesátého devátého, v středu po sv. Tomáši, apoštolu božiem. K listu přivěšena veliká pečeť Hynkova. 152. Matiáš, uherský a český král oc, Viktorina kníže minsterberské, opavské oc, někdy vězně svého, který zavázal a zapsal se sloužiti králi uherskému do jeho živnosti, z toho závazku propouští a zápis příslušný moří, jakož i zápis na zámek Rataje a všecko právo, které mu na tom zámku příslušelo, knížeti Viktorinovi navracuje. (138) V Budíně, 23. prosince 1479. Tištěno v Archivě Českém I. str. 310 č. 8. 153. Jan Tovačovský z Cimburka a na Boleslavi, Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, Heralt z Kunštatu a na Plumlově, Těma z Koldic a na Bílině, Jan Boček z Kunstatu a na Polné a Ludvík z Wajtmile, srovnávají knížata Minsterberská o všecky různice mezi nimi vzniklé. (139) Na Poděbradech, 22. listopadu 1482. Tištěno v Archivě Českém I. str. 311 č. 9. 154. Ctibor z Cimburka a na Tovačově, hejtman markrabství Moravského, čině smlouvu s knížaty Minstrberskými a pány z Kunštatu, přenáší na ně právo, jež měl ke klášteru Vyzovickému. (71) Na Tovačově, 7. prosince 1483. Já Ctibor z Cimburgka a z Tovačova, hajtman markrabstvie Moravského, i s svými erby vyznávám oc: Jakož uroz. pán, pan Jan z Cimburgka a z Jičína, dobrej paměti strýc muoj milý, maje list a povolenie královské, aby statek svuoj odkázati, dáti, poručiti a rozspósobiti mohl vedle vuole své, komuž by se jemu zdálo,