z roku 1445. 197 Zvieřetic seděním na Sebraniciech, pana Ješka z Bozkovic a z Svojanova, pana Jin- dřicha z Bozkovic a z Nových Hraduov, a slovut. panoši Zdeňka z Švabenic, aby své pečeti vedle mne na svědomie věcí svrchu psaných kázali přivěsiti k tomuto listu. A my Beneš z Bozkovic a z Černé Hory, Vaněk Bozkovic a z Letovic, Vilém ze Zvieřetic seděním na Sebraniciech, Ješek z Bozkovic a z Svojanova, Jindřich z Boz- kovic a z Nových Hraduov, Zdeněk z Švabenic ku pilné prosbě uroz. pána Kuny nadepsaného pečeti naše vlastní vědomě a dobrovolně na svědomie věcí svrchupsaných kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán a psán 1. po naroz. syna bo- žieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého pátého léta, ten úterý po sv. Antonii. Ze 7 přivěšených pečetí zachovalo se jich šest na proužcích pergam., třetí schází. 94. Barbora, uherská a česká královna, zapisuje město Jaroměř, které se k ní zradně zachovalo, Jiříkovi z Kunštatu a z Poděbrad, jemu i jeho dětem moc plnou dávajíc, aby je mohl vše- likým způsobem sobě podmaniti a poplatků i zboží na nich dobývati. (109) Na Mělníce, 24. dubna 1445. My Barbora, z b. m. řím. uher. a č. oc králová, vyznávámy oc. Jakož Jaro- mířští měšťané a lidé naši spravedlivě poddáni jsúce i učinili jsú nad námi zrádně, bezectně a nešlechetně, jako zlí zrádcě a nešlechetní lidé proti svým slibuom a pří- sahám, vytrhše sě neřádně, svévolně a zrádně z poslušenstvie a z člověčenstvie našeho, a podle toho v naše panstvie a v poplatky i v rychtu Jaromířskú i se vším příslu- šenstvím i v lidi v Čáslavkách i v jiné požitky a poplatky naše sáhše a na tom nám velikú škodu učinivše a činiece; a my takové zrady a nevěry i škody od nich učiněné velikú lítosť majíce a nechtiece také, by jim taková zřejmá zrada a nešle- chetnost i škoda, kterúž jsú nám učinili a činie, měla [se] lehcě a bez pomsty pro- minúti nynie i v časiech budúcích, i zapsali sme a mocí tohoto listu zapisujem to město Jaromiř s lidmi, s poplatky a s sumami, se cly, s rychtú kromě rybníka, s vesnicí s Čáslavkami i se vším panstvím a s příslušenstvím, což k tomu příslušie, nic nevymieňujíce, uroz. Jiříkovi z Kunstatu a z Poděbrad i jeho dětem, moc jemu naši plnú i právo plné naše královské dávajíce, aby je mohl všelikým obyčejem a během k sobě obrátiti a připraviti i podmaniti jako zrádcě a nevěrné, nešlechetné lidi, i poplatkuov a zbožie svrchu psaného na nich dobývati a pomstiti nás nad nimi jako nad zrádcěmi, nad jich hrdly i statky všelikými pomstami a záhubami, jakž by kolivěk mohl a kdež by kolivěk mohl, za to jeho velmi prošímy. A k tomu také prošímy všech i každého, zvláště pánóv, rytieřóv, zeman i měst královstvie Českého, a zvláště hauptmana lantfridnieho a rady jemu přidané kraje Hradeckého, a podle toho prošímy všech kniežat, pánóv, rytieřóv, zeman i měst