z roku 1413. 559 všickni pospolní rukú nerozdielnú, jeden sě od druhého neděle ani sě děliti moha, to všě, což by svrchupsaní ubrmané anebo najvyšší nížepsaný ubrman vyřkli anebo kázali přijieti, učiniti i zdržeti pod základem svrchu psaným. Pak-li bychom toho neučinili a nezdržali a na nás to první ubrmané za jeden člověk nebo najvyšší ubr- man níže psaný neposlušenstvie anebo základ vyznali, tehdy my jemu knězi Vítkovi nebo jeho rukojmiem ten základ plniti máme od tohoto vyznánie v mě- síci prvniem. Pak-li bychom toho neučinili, tehda dva z nás, kteráž napomanuta budeta od svrchu psaného kněze Vítka neb jeho rukojmí listem nebo poslem, máme a slibujem vléci v Starém městě Pražském do domu ctného hospodářě tu, kdež nám jimi uká- záno bude, atd. Pak-li by který z nás rukojmí umřěl, jehož, Božě, ostřěž, prve než bychom svému slibu a tomuto listu dosti učinili, tehda my zóstalí máme i slibujem jiného tak movitého v měsieci prvniem po jeho smrti postaviti miesto jeho, a list i rukojmie v táž slova obnoviec pod pokutú leženie napřed psaného takúto úmluvú, že prvnie ubrmany, kteráž jsta sě uvázala, máta konati konečně od této chvíle až do svatého Martina, jenž letos najprve příde, pod pokutú dřéve řečenú. Pak-li by sama nemohla skonati, tehda máta to vznésti mocně na urozeného pana Bočka star- šieho z Poděbrad jakžto na svrchnieho mocného ubrmana do dřéve řečeného roku neb konečně ten den na svatého Martina pod pokutú, základem i leženie dřéve ře- čeného, kteréž by strany ubrmanem sešlo. A ten svrchní ubrman pan Boček bude jmieti moc konati po jich vznesení v těch ve všěch vylíčení, jakož sě svrchu jmenují, bez zbavovánie, když kolivěk bude ráčiti a rok nám dá. A jinak prázden nemá býti, leč by umřěl, jehož Bože nedaj. A ta všěcka práva světská i duchovnie, póhonové i útoky mezi oběma stra- nama mají u poklidu a u pokoji státi do jeho páně Bočkova vyrčenie pod svrchu psaným základem. Pak-li by Buoh pana Bočka neuchoval do vyrčenie, tehda každá strana drž sě svého práva na prvnie roky súdné po jeho smrti, buďto v duchovniem právu nebo v zemském, každá strana bez pohoršenie svého práva. A na svědomie i potvrzenie těch všech smluv v tomto listě popsaných své jsme pečeti k tomuto listu dobrovolně přivěsili. Stalo sě léta od naroz. bož. tisíc čtyři sta třinádctého, den sv. Dionysie v Starém městě Pražském. (Přivěšeno na proužcích perg. 5 pečetí.)